Tak nevím- pokud ho chceš dát někomu darem tak se s ním musíš nějak sám v sobě rozloučit.. a to není lehké, pokud nejsi člověk který na věcech a vzpomínkách s nimi spojených nelpí.
No a pokud něco dáváš darem velmi často vznikne situace kdy se začnou lidi ptát:
Když to dáváte darem, já se k Vám nedostanu...pošlete mi to?
Myslím, že to, jak to zapůsobí je asi jasné.
Já jsem například lehokolo darem dostal, když mi mnou postavené a svařené ukradl nějaký hajzl. Alespoň teda jeho podstatné části. Zbytek jsem dokoupil a levné to nebylo. A na tom základu pokračuji svými investicemi dál. A pořád jezdí, když na něm jezdím. Má sice nějaké drobné vady, ale jsem maximálně spokojen. Splněný sen.
Že by proto, že ho skoro nikdo nechce, že by nevěděl co s tím a k čemu to je dobrý? :-))
No, věřím tomu, že Milanovo leho je neprodejné za cenu, která by pro něj byla rentabilní. Je to docela "nadupaný" stroj, i když už ne poslední model.
Jako dar by ho určitě shrábnul kdekdo. Těch lidí, co vědí, co s tím a k čemu je to dobrý, zas tak málo není.
(Teda pokud se od doby, co jsem ho viděla naposledy, někde nepotkalo s nákladní Tatrou nebo tak něco.)
Lehokolo darovat lze.
Třeba tady:
https://www.darujspravne.cz/sbirka/lehokolo-pro...
nebo taky tady:
https://www.donio.cz/lehotrikolka-pro-tatu
Na Doniu lze občas najít něco, na co člověk třeba rád přispěje (tedy pokud se nechce hádat o svojí tisícovku věnovanou na dobročinný účel, jako třeba na pomník cyklistům)
Okamžitě se mi vybavili ty různé neziskovky invalidů pomáhající invalidům. Ten "trh" takové poptávky asi nejde nějak poznat natož pokrýt i s nabouráním serveru UP jako dávek na nemohoucnost. Snad ten "tata" už jezdí.
Trochu ti asi nerozumím.
Někdy přispěju, když mám pocit, že ten člověk se chce a potřebuje postavit na vlastní nohy a být nezávislý.
Na lehokolo nejspíš nepřispěju, pokud jde jen a pouze o to, aby si dotyčný mohl jezdit.
V tom je volnost.
Každopádně, lehokolo lze darovat! Není to žádný problém.
Jen asociace, vzpomenul jsem na Jardu, jak jsme spolu jeli k tomu Baltu. Jak se docela snaží, ale, ale. Jako více méně jsem vyrůstal mezi postiženýma pohybového ústrojí.
Chápu, ale máš nějaké vysvětlení, proč, dle úvodního příspěvku, nelze darovat lehokolo?
Není každé tříkolka.
Obecně. Nikdy nebudeme znát všechny potřebující pomoc. To mně asociovalo ty příspěvky.
Ale taky by mně zajímalo, kolik dalších jim pak ty tříkolky "uklízí" :-D
Navíc jsem si všiml, že v těch různých zaopatřovacích ústavech po okolí mají ty zábradliové tříkolky, které místní "chovanci" používají první 3-4 měsíce, a pak se na ně práší, bo sou vratké a tak podobně. Když jsou v překladu třeba jen líní a unudění nebo nezvládají řazení. Když už bych tedy našel ústav, kam bych se rozhodl svou tříkolku darovat, tak jak dlouho by ta jízdní sezóna po obdarování u nich trvala a jestli by byly i další důvody nadešlé neobliby, jako že se na to nejen blbě sedá, ale i z toho vztává a atd.
Ostatně naše použitá kola by tam nechtěli, bo to není nové. Můžete si to ověřit třeba s použitou hračkou v nějaké dětské noclehárně, kde by jste chtěli pracovat jen vysoce motivovaní, protože né každý snese škrcení od dětí, že :-D
Tak problém to náhodou je. Jedno zbytečné mi taky stojí už pár měsíců v práci. :-)
Brát prosím jako nadsázku. Leho jsem nabídla dceři a ta po tom nadšeně skočila. Jen co si k čerstvě postavenému domku zřídí zahradní domek alias kůlnu, aby ho měla kam dát.
No a mezitím otěhotněla. :-)
Mno a autor se nám neozývá...
Mně se jeho přístup nelíbí.
Třeba se ještě z té kocoviny nedostal.