Bohemia Divide je název jednoho z dnes už asi kultovních cyklistických ultra-závodů bez podpory. 750-800 km napříč Českem od jihu k severu po cestách i necestách, nonstop a bez podpory. Mezi vyznavači tohoto podivného odvětví cyklistiky má závod své věhlasné jméno, pro mě to to je ale letos…
Slušná šílenost, ale pěkně popsané.
Gratuluji k výkonu.
P.S.
Jen to "České Švícarsko" by chtělo opravit... :o)))
Souhlasím, je to hezky popsané. Závodění mě nikdy nelákalo, ani na to nemám (fyzicky, ani psychicky na to nejsem nastavená), ale ráda si dojmy přečtu.
A tady se aspoň trochu spalo, absolutně nechápu ty, co jedou durch třeba přes noc, spějí tak obden nebo vůbec.
Mohu mít pár dotazů? Jakým způsobem se závodníkům sděluje trasa takového závodu? Víte ji dopředu? A jak moc je daná ve smyslu jak moc jsou povolené ty "trochu jsme sjeli z trasy" ?
Upřímně já taky nechápu jak to někdo dokáže jezdit prakticky bez spánku - to asi zvládne jen určitá skupina lidí, kteří jsou tak nastavení nebo to zkrátka mají v genech... ale my obyčejní smrtelníci to můžeme jezdit taky, i když na jiné úrovni. Je to skvělá kombinace cetování, dobrodružství a závodu. Trasa se většinou poskytuje elektronicky pár dní, občas týdnů, před závodem a dneska už se u většiny těchhle ultra závodů jezdí podle gps navigace, ale třeba na Loudání českou krajinou se pořád jezdí podle papírových map a závodníci je dostanou pár minut před startem, takže do poslední chvíle netuší, kam vůbec pojedou. Sjet z trasy je povolené kdekoliv a kdykoliv, ale závodník se na ni musí zase vrátit přesně ve stejném místě, výjimkou jsou pak nějaké mimořádné situace, jako třeba absolutní zákaz vstupu, stržená cesta nebo most a pod., ale to taky záleží na konkrétních pravidlech každého závodu
Dík za vysvětlení. Ohledně toho spánku mi tak nějak nejférovější přišel závod, co jsem kdysi viděla prezentaci Honzy Gally z Azubu, jak jeli na vyrobených solárních elektrokolech do Kazachstánu. Tam měli od pořadatelů nějak dané, už si to nepamatuji přesně, ale že třeba od desíti večer do šesti rána se nesmí hýbat (sledovali je přes GPS) a nebo mohli, ale v těch šest ráno prostě museli být tam, co v deset večer. Ale to byl závod na delší dobu.
Tam byl důvod daný asi hlavně těmi soláry. Hodně by toho zřejmě šlo nadehnat tím, že by výprava přes den stála se soláry namířenými na slunce a v noci na to plně nabité jela. Přitom smyslem asi bylo předvést, jak efektivně je stroj schopný fungovat v běžných podmínkách za průběžného dobíjení.