Křupal mi trojpřevodník se čtyřpackou. Už to bylo loni. Celé jsem to rozebral, vyčistil, namazal, znovu složil a bylo to OK. Teď to začalo znovu. Zkusil jsem všechny šrouby prostříknout WD, bez demontáže. Ještě se to zhoršilo. Tak jsem to dnes opět rozebral a vyčistil. Při montáži jsem dosedací plochy šroubů zakápnul tmelem na závity, modrým. Tak doufám, že to chvíli bude dobré. Máte někdo nějaký skvělý nápad, jak to udělat lépe, aby to vydrželo déle?
Měl jsem totéž, opotřebený ložiska, za pár korun výjměna za nové a opět šlapání zcela potichu bez křupnutí.
A proč se to zhoršilo po namazání šroubů držících trojpřevodník pohromadě?
Vůbec netuším proč si mazal utažené šrouby na převodníku a v čem by to namazání mohlo pomoct. Jedině snad, že by se ti povolovaly a dostala se tam nečistota, ale s tím jsem se ještě nepotkal. Mě lupalo a praskalo ve šlapacím středu, běžné opotřebení, takže výměna celého středu a je zase na pár let po starostech.
Kdysi jsem tu četl, že se ten trojpřevodniík, když lupe má rozebrat, vyčistit a ty šrouby namazat. Loni jsem to udělal a rok to bylo dobré. Teď jsem ty dosedací plochy nemazal, poněvadž si to také neumím zdůvodnit. Ale co s tím? Kde se to pohybuje, že to lupe? Nejspíš jsou vymačkané ty matice, co to vymezují.
Ložiska středu jsou v pořádku.
Není jednodušší dát tam nové šrouby?
Asi je. Jestli to bude dál vrzat, tak to udělám. Respektive ty šrouby koupím a tím to vrzání nejspíš zastavím.
Za celý léta na obou kolech mám stále stejné šrouby na převodníkách a žádný problém. Občas vyměním ojeté převodníky, dám nové a šrouby drží.
Víš jistě, že ti lupou sešroubované převodníky a ne ta ložiska nebo řetěz na ojetých převodníkách?
Vzhledem k tomu, že to tím rozebráním a vyčištěním a smontováním v jiné konfiguraci koleček a šroubů spravím, tak to asi tím bude.
Nevím, jak specificky šlapu, ale mně se tohle opakovaně stává. Přitom bych neřekl, že šlapu jako zelí. Zkusím nové šrouby a matice.
Hm, spíš, než že bys to tím vyřešil a čachrání se šrouby by mělo nějakej výsledek se stalo to, že převodník i řetěz budou načnutý (vytahaný a ojetý) a jak to rozebereš a složíš, tak převodník pootočíš oproti klikám a nejvíc ho namáháš v jiném segmentu než před tím, takže to chvíli nevrže, než se to zase vyžvatlá jízdou.
Pokud si šrouby zalepil a dotáhl, tak musí držet, pokud to krátký čas začne zase křupat, tak pak nejspíš vydrbaný střed nebo omleté převodníky.
Ojeté zuby převodníku se projevují cvakáním? Převodník vydrží mnohem déle než kazeta. Vlatně mi nestřílel nikdy. Jak poznám ojetý převodník? Podle tvaru zubů? S čím to porovnávat, když na mých kolech budou ty převodníky v podobném stavu, jen necvakají.
Stačí se podívat.
Pokud převodnik neobracíš, bude se opotřebovávat jen z jedné strany a zuby budou mít nesymetrický tvar. Na straně kde tlačí do řetězu se kromě mizení obrušování umí také "roztékat" do stran, takže tam nehtem najdeš hranu co tam nemá co dělat.
Podle mě převodník obracet ani nejde, protože už z výroby je nesymetrický, má náběhy kvůli řazení řetězu...
Otázka individuálního převodníku.
Hypermoderní 1xněco ty náběhy nepotřebují a na Michálkových strojích je taky nenajdeš ;-)
Múj problém je třípřevodník. Podívám se na to a třeba to i vyfotím. Je zajímavé, že asi nejvíc jezdím na velkém talíři a ten necvaká.
největší převodník má největší opásání, tj nejlepší přenos sil mezi řetězem a převodníkem.
už jsi vzal nový řetěz a zkusil jestli Ti sedne do převodníku (tj nakolik se nechá prsty vytáhnout) nebo ne?
Jde to i s opotřebeným řetězem, jen to chce víc zkušeností co je ok a co ne.
Taky naběhá nejmíň otáček, teda při srovnatelných kilometrech na všech prevodnikach.
Taky pákové poměry znamenají menší sílu a tak dále.
Prostě je mnoho důvodu, proč velký převodník vydrží víc...
Tak když si představíš jednoduchý stroj kolo na hřídeli tvořené pedály a převodníkem, tak velký převodník šlape největší silou. Jiná věc je ta, že se používá na silnici a po rovině, kde celková síla vynaložená na šlapání ne menší než do kopců.
S nejlepším opásováním souhlasím. S nejmenší silou vyvýjenou velkým převodníkem je to sporné. Jedna věc je převod mezi pedály a převodníkem, druhá je celková námaha při použití toho převodníku.
budu-li předpokládat, že síla působící na pedál je konstantní (maximálně vyvinutelná síla je stejná) pro malý i velký převodník, tak síla napínající řetěz bude na menším převodníku větší.
Jednoramenná páka, fyzika ZŠ.
Rameno x síla = rameno x síla
Rameno a síla na pedálu je konstantní (délka kliky a "váha" jezdce na pedálu).
Rameno na převodníku (průměr) ale měníš a nepřímou úměrou tak měníš sílu na jeho obvodu - aby výsledek zůstal stejný (roven předchozí polovině rovnice s jezdcem na pedálu na klice) se zkrácením páky (zmenšením převodníku) musí vzrůst síla na řetězu.
Nevím co přesně si představuješ pod pojmem "největší námaha", ale mám podezření, že to je sedřenost "pracovníka", což bude souviset spíš s neefektivností práce svalů, když to "rveš na sílu" na těžký převod...
Dobře, nicméně Brahma psal o trojpřevodníku a tam předpokládám, že náběhy budou (krom nejmenšího), takže obrácením zubatých kol by si řazení dost zkomplikoval...
Navíc jseš si jistý, že je moderní 1x převodník úplně symetrický? Vzhledem k tomu, že protišlapací brzdu na novém kole nenajdeš, nedivil bych se, kdyby zuby byly optimalizované na záběr jedním směrem...
opotřebený převodník spoznáš podle toho, že na něj omotáš nový řetěz. Prstem vytahuješ řetěz ven z převodníku. pokud jde vytáhnot ven o průměr válečku, je převodník mrtvý. dával jsme sem tak před 3 lety fotky...
začal bych tím, že bych změřil řetěz, není li vytahán.. pokud je, kurví zuby a všelijak divně se ozývá, jak naráží na hrany, kam narážet nemá.
Tak jsem to nafotil:
1. zuby velkýtalíř
2. nový řetěz
3. starý řetěz
díky za foto, takovýto převodník je podle mého názoru na hraně.
Viditelně jsou zuby "na jednu stranu" pokud to není uhlem fotky... tak to není stav jako z fabriky. Pokud Ti zůstává nejaká životnost řetězu, dojezdi ho, tomu už neublížíš.
AD praskavé zvuky-> u mne to obvykle bývá stav středové osy (dotažení misek, i stav samotné osy)
Pokud sundáš vyčistíš a podmažeš(vazelínou) uchycení prevodníků ztiší se to ?
Vzal jsem si dnes horáka do práce místo Favorita, abych to vyzkoušel. Převodník prakticky přestal lupat. Jestli se to nezkazí, tak to takto do jara v klidu může vydržet. Koupím nový třípřevodník, ještě se to sežene a až se to znovu pokazí, tak ho vyměním.
Je to skvělý indikátor nekruhového šlapání. Jakákoliv nevyváženost či nerovnoměrnost ve šlapání se ozve. Ale teď to nedělá.
Jednotlivé převodníky jsem namontoval, jak mi přišly pod ruku. Orientaci vůči klice jsem neřešil. Takže jsem měl 1/2 pravděpodobnost vybrat na maximální záběr méně opotřebený segment. Jestli se to podařilo, nebo to ztichlo něčím jiným nevím.
Ještě mne napadá, kdy to lupe. Nejspíš v okamžiku, kdy řetěz opouští zub. Nemáte někdo zkušenost s úpravou odstupné hrany špičky zubu pilníkem? V době nesehnatelných kazet na Favorit se občas při střílení řetězu zuby kazety frézkou upravovaly. Víte někdo jak?
práskej ty články v tahu, při špatném náběhu na zub, nikoliv ty dole, kde je řetěz volný
Nikoliv nezbytně, máš-li kolo ojeté tak, že zuby začínají formovat háčky, bude to dělat neplechu právě na té volně větvi. Kdesi jsem četl o cestovateli s rohlíkem co měl tenhle stav na pastorku.
Ale to nebude tenhle případ ani zdaleka...
Co by ten článek, co nabíhá na zub tak mohl udělat? Sklouznout z něho nahoru a pryč od řetězu? Proč a jak by to dělal? Článek opouštějící řetěz bez tahu má víc času a vůli sklouznout pryč a přitom lupnout. Jak si představuješ špatný náběh na zub?
Když se podíváš na zuby mého převodníku, tak jsou modelovány s úklonem ve směru tahu. Je focená pravá strana převodníku a točí se to ve směru hodinových ručiček. Při uvolňování řetězu to bude ten úklon trochu zachytávat.
Možná by pomohlo pilníkem srazit hranu zubu, po které to uvolňuje řetěz. V prvním přiblížení zkusit řetěz namazat, aby články lépe klouzaly po zubech a lépe se i uvolňovaly.
Možná zkusím před výměnou převodníků nějaký experiment s pilníkem.
yytahaný řetěz a oběhaný zuby=řetěz nenabíhá válečkem do mezery, ale na zub a z něj pak s prásknutím sjede.
Takže výměna řetězu by také mohla pomoci?
Ono by to mohlo být i tím sklonem těch zubů dopředu. Váleček by sjel dolů a dozadu do úžlabí mezi zuby. Možná máš pravdu.
Blbé je, že to nejde kloudně pozorovat. Musíš na tom jet a silou šlapat. Pokud to cvaká při náběhu zubu, tak by to možná mohlo být pozorovatelné. Na druhé dolní straně ovšem nikoliv.
Musím se podívat, v jakém stavu je ten řetěz.
když máš zničený převodník a dáš nový řetěz, rychle ho zničíš. V servisu by měli mít měrky a říct ti, co je blbě.
Nespletl jsi se?
Jediné měrky co jsem potkal byly na pastorky. Byly schopny měřit max 18z pastorek.
Jednalo se o "bič" s cca 8-10 články řetězu.
https://www.bikestore.cz/naradi-nozni-pumpy...
Když se to sesmekne, tak řetěz bude střílet? Pro servisáka OK. Seznámí zakazníka s prodražením servisu. Pro amatéra celkem neužitečné.
ne ne.
používá se to tak, že dáš ten koncový váleček do zubové mezery... +- radiálně (kolmo) k pastorku.
Položíš tak polovinu toho řetězu do pastorku natáhneš za páku "tak akurát"- nevím, myslím, to bylo 10kg.
A dáváš tam ten zbytek řetězu.
Pokud ti zapadne poslední váleček je to OK. (myslím že je malinko větší)
Pokud to tam nedostnaeš, jsou pastorky na výměnu.
Ale používalo se to v před- shimano éře.
Koukám na to, že se to dělá jen s krátkým bičíkem.. tak to má asi můj servisák samorobo upravený i na převodníky, aby nemusel hledat správnej řetěz a měl v nářadí pořádek :)
Ale tím moje lupání nedetekuje. Tím jen pozná úplný konec převodníku. Nebo se mýlím?
pozná se tím, kdy je převodník tak hýn, že ničí nový řetěz. To většině cyklistů stačí k tomu, aby ho vyměnila.
A ničí ho? Vytahaný řetěz ničí převodníky i kazetu. Obroušené zuby se špatným tvarem ničí dobrý řetěz?
Řetěz s pastorkem/převodníkem zapadají jeden do druhého. Pracují dohromady, společně.
Stejně jako ozubená kola v převodovce.
Pokud je soukolí v hajzlu a vyměníš jen půlku, nový prvek bude podléhat nadměrnému opotřebení dokud se "nezaběhne" na úroveň staršího kusu.
tenhle převodník je mrtvej. Jediné co mohu poradit, pořádně ho prohlédnout, jestli není nějaká část jeho obvodu na tom líp a tu v rámci možností natočit tak, aby byla v nejsilnějším bodu záběru klik. Problém je, jestli máš jen 3 kotvící šrouby, tak s tím žádnej zázrak nedokážeš... u starých převodníků se kotvilo na 5 šroubů a ta 1/5 otáčky, o kterou to jde posunovat je super.
Ještě prostřední talíř, starý řetěz. Nemyslím, že má moc najeto, ale záznamy mám ve sklepě a už se mi tam nechce. Trojpřevodník už má hodně najeto. Opět data ve sklepě u kol. Snad zítra, pokud to někdo bude vyžadovat.
Zdravím, dávám na dětskéo klasickou čelisťovou brzdu- jako byly na favoritu resp Esce.
na řidítka potřebuju ale dát "soudobou" páčku, ne tu socíkovou hrůzu z ohýbaného plechu.
z důvodu kroku lanka:
použít páčku Cantilever nebo V- brake?
Mám na nákupním kole favorití čelisti a dala jsem tam tyto páky:
https://www.axit.cz/d118999_tektro_brzdove_paky...
Brzdí to dobře a pro děcko by asi byly ideální, jsou maličké.
Na beranech jsem používala klasické silniční
https://www.axit.cz/d175089_4race_brzdove_paky...
Myslím si, že páky na v-brzdy nebudou mít ideální délku tahu lanka, dej cantilever.
Jo, já na tyhle čelisti dal současné páčky od Force a chodí to.
Air, jsou to teda V páky nebo Canti?
Ahoj, promiň, že odpovídám až teď - včera jsem se večer už nedostal k počítači.
Jsou to páčky na véčkové brzdy, force jich nabízí řadu typů, já už upravoval 4 staré favority, v jednom případě jsem ponechával původní brzdové čelisti, v ostatních případech jsem dával nové čelisti rovněž od force (vypadají obdobně jako ty původní favoriťácké) + k tomu force páčky (pokaždé jiné, dělají toho fakt hodně), ve všech případech to funguje.
Určitě canti. Véčka mají delší chod, takže pro stejný brzdný účinek je potřeba větší síla na páčce.
Zrovna nedávno jsem narazil na tyhle:
https://www.sturmey-archer.com/en/products...
Konstrukci mají stejnou, liší se jenom tím, ve které dírce mají přinýtovaný úchyt lanka.
Pozor na maličké třeba dvou či tříprsté páky! Tyhle brzdy jsou konstruovány na velké dlouhé páky a s krátkými pákami je neutáhneš. Zejména děcko to nedokáže. Páky jsou součástí převodu brzd!
Jinak se dají koupit modernější dvoučepové brzdy, které se nekroutí a tudíž se dají lépe seřídit a i snáz ovládat. Vřele doporučuji jimi tyhle vykopávky nahradit.
Místo plastové hrůzy je na předním V krátká servo-wave Shimano a brzdí to pomalu víc než dost. Takže zmáčkne.
Ale jde mi o použití s výše zmíněnou brzdou- jakou páku, s jakým krokem (v/canti) použít
Toto bude pomocná zadní brzdu k torpédu, aby se naučila že jsou 2 brzdy.
Nejsou tam čepy pro V, příští rok už bude 20" kolo s
přehazkou a dvěmi brzdami. Takže je to "na zvykání"
Já když vidím, že délka ramen od čepu ke špalku a od čepu k úchytu lanka je skoro stejná, tak mi přijde, že vhodnější by byly páky pro canti.
Jinak nějaké technické info třeba zde
https://bike.bikegremlin.com/1402/mechanical...
Když se podívám hned na ten první obrázek s délkou pák cantilever brzd a V brzd, tak je jasné, že tu dlouhou páku Véček je třeba u canlilever brzd dohnat dlouhou rukojetí.
Canti páka při stejném pohybu páky tahá lanko o menší kus, takže na V-brzdách se propadne nadoraz dřív než brzda pořádně zabere, muselo by se to seřídit aby špalky byly hodně blízko ráfku, naopak V páka na canti brzdách bude mít malou sílu
Díky za odkaz, Favo je s přihmouřením očí "Old road calliper model Single pivot brake", takže nejspíš Canti.
Dekuji všem, vyzkouším a napíšu výsledek.
Mám dotaz na vhodné trekové kolo z druhé ruky na dálkové ježdění. Šíravník koupil karbonového Autora, který vypadá moc pěkně, ale sklidil kritiku, že starý karbonový rám může praskout. Duralový rám je bezpečnější? Nebo je to vlastně prašť jako uhoď? Mám krásně upravený a poskládaný rám od Favoritu, na kterém jezdím do práce a po silnici. Je lehký, ocelový, ale už se na tom rámu do dálky trochu bojím, aby mi po cestě neodešel. Už jsem na něm pochoval 2 přední vidlice, jednu po veliké ráně, ale nechtěl bych to někde v cizině opakovat.
Teď jsem viděl třeba tohle asi zánovní Merida Crossway, které by se vlastně docela hodilo:
https://aukro.cz/trekingove-kolo-zn-merida...
Je to vhodný kandidát, nebo mám hledat něco úplně jiného? Asi potřebuji hlavně zadní nosič, dlouhé blatníky, kotoučové hydrauliky a rovná řídítka.
Já Crosswaye mám starou 500 a o těhle rámech jde řeč mezi servisáky, že se povedly a nepraskají. Jinak už za sebou dva prasklé rámy mám, ale silniční. U hlíny se vyplatí pátrat co o daném typu servisáci vědí, jestli to není černý Petr, kde se to zeslabování přehnalo na úkor výdrže.
U karbonu platí to samé, navíc je to vcelku čerstvá technologie, kde je pokrok znát každým rokem, a co vadí rámům starým 10 let, pro současné není nic.
Tohle jsou dost slušný kola, jsou hodně odolné, vydrží a nechají si hodně líbit. Sám na tomhle typu kola jezdím, mám starší provedení a spokojenost. Brácha má taky Crossway rám a pochvaluje si ho. Při potřebě nového bych za 10 tisíc vůbec neváhal. Samozřejmě by to chtělo sundat ty altusový hrůzy a osadit slušným provedením včetně brzd a neměl by být problém na hromadu let.
Na dálkovém speciálu mám Al rám Merida, který jsem podědil po synovi. Z původního kola zůstal pouze rám, vše ostatní včetně vidle je naroubované dle mých potřeb a představ. Technicky žádný problém, a mi ergonomicky vyhovuje.
Pokud bych to řešil já, koupím ocelový rám od výrobce Kolos a komponenty nakoupím jednotlivě. Na bazarovce budeš pořád něco řešit a měnit - viz ta Merida.
Tak to je otázka rozpočtu...
Ale obecně bych řekl, že udělat "dobrý bazarový kup" můžeš v podstatě dvěma způsoby.
a) prostou náhodou
b) tím že "do věci vidíš" a tušíš co kupovat
Shánět konkrétní model, protože mi to někdo poradil a sám netuším, rpoč ho vlastně chci je...nešikovný. Snadno ti uteče nějaká souvislost a "naběhneš si".
Pokud bych byl v podobné situaci kdy sám moc netuším, asi bych raději vrazil prachy do nového na základě dostupných recenzí, než lavíroval nad bazarovým trhem s nejistou minulostí (platí zejména pro karbonové rámy!)
Kup jenom rám a zbytek komponentů prostě přeskládej, jsi na ně zvyklý. Nic jiného pro nějaké nové kolo ani neuvažuji. Dobrý ocelový rám je v dnešní době poměrně luxus, ale na trhu je plno hliníků, s karbonovou vidlicí a sedlovkou se ten hliník dá snést, zvlášť, pokud máš širší gumy. Já uvažuji o karbonovém rámu, novém, ale podmínkou mám střed BSA a pro mě vhodný rozměr. Na tvou figuru je výběr mnohem lepší. Cyklokroska by mohla Favoritovi celkem odpovídat.
https://www.axit.cz/d223381_maxbike_ramova_sada...
Jen si říkám, co si od tohoto "technického" dotazu slibuješ? Zrovna ty, který máš na všechno odpověď. Výběr, respektive doporučení výběru, kola má s technickým dotazem pramálo společného. A napsat, že ho potřebuješ na dálkové ježdění, je naprosto nedostatečné upřesnění tvých potřeb. Pod tím si můžeme představit třeba e-gravel se třema baterkama, vozejkem a zlatou kartou hotelového řetězce. Nebo "starou plečku", která se dá všude po světě na koleně opravit a pro převoz bagáže stačí staré pytle od psích granulí.
.. ale jako tlachací téma pro dlouhé podzimní večery to koule má :-)
neurážet stará kola prosím :)
Tak třeba jsem chtěl číst, že Merida za 10000 je príma a že jí mám postupně přestavět, což je činnost, kterou provádím celý život.
Cestovat do dálky chci natěžko se stanem a v podstatě po silničkách, aby to odsejpalo a tolik nevysilovalo. Kdybych chtěl po polňačkách, tak si vezmu horáka, kterého mám také upraveného na oslíka.
Já podobné dilema řešil před 10-ti lety a protože jezdím převážně Balkán a Rumunsko, neuvažoval jsem o ničem jiném než "ocel. rámu" a pevné vidlici. V případě poruchy/prasknutí je svaří COčkem/obloukem všude aspoň na dojetí (plus kvalitní osazení). Takto jsem s volbou spokojen a bez závad, s jedním defektem za celou dobu(52000km)
Tohle je i moje filozofie. Proto si držím starý ocelový rám z roku 1998 (Amulet Patrol). Za ty roky na rámové sadě jedna závada - asi před 4 lety se mi ulomil pravý zadní hák, opraveno COčkem. Z původního kola mám už jen rám s představcem a řidítky, sedlovku, V brzdy a přesmykač.
Tak po tuzemsku je to myslím nejen zbytečné, ale i neefektivní. Každé kilo se proveze a netřeba si hrát na divočinu. V neděli, než bys někde na lontě sháněl svařeče, dojdeš rychleji k nejbližšímu vlaku a jedeš dom. Nebo si zavoláš auto k odvozu. Nežijeme na Aljašce ani na Balkáně, tady jsme v civilizované maličké zemičce s hustou železniční sítí, kterou dokážeš za čtrnáctidenní dovolenou přejít napříč aji pěšky.
Na oceli jezdím natěžko nejen kvůli snadné opravitelnosti ale taky že kolo na oceli postavím za pár kaček a je to na něm vidět, takže tolik neláká zloděje, když jdu nakupovat.
Při vícedenní cestě do zahraničí se nakupování v supermarketech neumím vyhnout, cpát se s kolem do supermarketu, nebo putyky, se mi fakt nechce, mimo jiné i kvůli jazykové bariéře.
Ale po tuzemsku, na pár dní, až týden, už bych se lepšího kola vůbec nebál, všude je hromada stánků a benzinek, kde bagetu apod. vždycky koupím, aniž bych kolo ztratil na půl hodiny z očí.
Třeba ještě v Německu se něco u benzinky koupit dá, ale ve Francii už jsou všechny bez obsluhy.
Však píšu, že po tuzemsku. A mám pocit, že zrovna Brahma cizinu nebrázdí. Ale ano, ocel vyjde na pár korun. Jenže dnes už se dá sehnat i karbon za slušný peníz a nemládnem.
V jeho případě bych se díval po gravelech, protože na klasickou silničku nepřidělá nosič, tím jsem se bavil poslední dobou.
Karbonové jsou zbytečně drahé a ne každá má přípravu na nosiče.
A navíc často jen jeden převodník, to je pro jízdu s bagáží dost hrůza.
Za přijatelnou cenu jsou zatím jen gravely ocelové a hliníkové.
Tak jsem začal pokukovat po starších horských, trekových a krossových kolech z karbonu.
Mají tři převodníky a po drobných úpravách je lze využít úplně stejně, ne-li líp, než gravela, jen přechod na silniční oblouky by byl zbytečně náročný.
Já na toho "nového" Authora dám horské převodníky, odpruženou vidli nahradím pevnou z karbonu, čímž ušetřím další poctivé kilo na váze.
Rovná řidítka vyměním za svoje nejoblíběnější, na jaře na něm něco najezdím a pak uvidím, co dál, ale poctivý zadní nosič a brašny dostane určitě, kuli tomu jsem ho kupoval.
(Co budeš dělat v pátek? Půjdu si koupit brýle. A pak? Pak uvidím.)
Odpruženou vidlici vyhodím i kvůli tomu, že předek je kvůli ní zbytečně vysoko, budu jezdit jen po silnici, jako Brahma, nepotřebuju řešit průchodnost terénem.
S pevnou vidlí bude mít kolo krapet strmější řízení, ale na to jsem zvyklý. Ale předek bude o 5cm níž a středové ložisko stejně vysoko jako u mojí karbonové silničky, takže co se geometrie týče, vlastně z toho udělám klasickou silničku, ale vhodnou na jízdu s lehčí bagáží, tj. lehoučký stan, spacák a pár hadrů.
Každý rám je dělaný na nějakou konkrétní výšku vidlice a dát tam něco výrazně odlišného oběma směry není dobře.
Nechystám extrémy, převážně svižnou jízdu po kvalitním povrchu, já teda netuším, jak to mají dimenzované u rámů s odpruženou vidlicí, kde se "konkrétní výška" neustále mění a k největšímu zatížení dojde, když se vidlice dostane na doraz.
Mělo by to hodně vydržet i v pozici, ve které to zafixuju, což je právě ten doraz.
Na asfaltu by to mohlo trpět míň, než při off-roadu, navíc mám z mládí přísnou školu díky totalitní kvalitě drátů, ráfků i plášťů, tak na tom nesedím jak balvan, co má po pár výletech popraskané ráfky apod..
Problém bych viděl spíš ve změně úhlu vidlice, řízení bude víc točivé, tam jde jen o zvyk a potom sklon sedlovky kvůli správné předo-zadní poloze sedla, to jsem měřil a mělo by to vyjít, je to 20" rám a já mám jen 173cm.
Dělají se i pevné vidlice určené jako náhrada odpružených s odpovídající výškou, není důvod zmrvit si geometrii kola.
Ocelový rám za pár korun???
Ocel v současné době je zakázková práce, hodně drahá.
(odbočím: před cca osmi rokama jsem tak nějak koukal po autě, chtěl jsem pokud možno jenom základní ovládací čudliky, žádnej motorek na nastavování volantu, motorek na nastavení sedadla, motorek na zpětné zrcátko, motorek na hov.o a jiné motorky, tak jsem se zeptal, jestli by mi udělali stahování oken pěkně postaru, na kličku. Ano, udělaly, ale za větší peníze, než kdyby tam byly motorky. Naštěstí mě to auto zase rychle přešlo...)
Mám na mysli staré ocelové kolo, to si vezmeš v kontošu a rám tě přežije. O kus výš píšu, že kvalitní dnešní ocel není žádná láce, spíš luxus.
ale tady mají ve slevě rámovou sadu Ronina, váží to sice hodně, ale má to plno dírek na různou bagáž a není to špatné kolo.
https://www.axit.cz/d206687_author_ram-vidlice...
Zajímalo by mne, jak se to chová s nosičem a brašnami, mám trochu obavy, že se to bude kroutit skoro jak stará Favoritka.
Ronin jako gravel je na toto stavěný (proto trochu vyšší hmotnost)
a s nákladem 15 kg se prý chová dobře
Tak snad jo, jen mi přišlo, že aby měl dostatečnou torzní tuhost, má moc tenké trubky.
Ten můj "nový" karbonový Author je v tomto směru o poznání poddajnější, než moje karbonová silnička, trochu mě to zklamalo, tak jsem včera zkusil přidělat nosič, na něj dvě 5kg brašny, dobrá zpráva je, že se to vůbec nezměnilo, myslím tedy nezměnilo k horšímu, chovalo se to úplně stejně, jako bez brašen, ani při jízdě ze sedla to nekmitalo.
Taky jsem testoval rozdíl v zatáčivosti s nafouknutou a vypuštěnou vidlicí, když je vyfouknutá a je úplně na dorazu, opravdu je to o poznání živější, ale nijak nepříjemné, až tam dám tu pevnou, rychle si zvyknu.
připadne se dá udělat kroužek pod dolní ložisko hlavového- rám zůstane v původní poloze.
(vzkres nebo fotky najdeš na bike foru detska 26" kola)
Kdyby někdo tu podložku-ložisko chtěl, tak je u mě k mání, nepoužila jsem to a rozdíl tří centimetrů jsem nahnala delším sloupkem pod představcem. Koneckonců, ta odpružená vidlice se při zatížení taky sníží a jede se s tím, kdyby po nasednutí zůstala v horní ouvrati, tak to nebude ono, musí mít vůli k pružení oběma směry, aby to plnilo funkci ...
báro, všimla jsi si popis?
Odpovídá to zážitku z výrobní praxe kdy mne poslal maník se se slovy: "mám pod ponkem hliníkové železo, dones ho..."
Sorry, toho jsem si nevšimla:-) Vzala jsem nejlevnějšího z výběhového roku...
Cr-Mo Ronin 2023. Za toto už chcou dvacet, ale má to karbonovou vidlici
http://www.librakola.cz/ram-author-ronin-sl...
Ocel je dneska buď celkem luxusní záležitost, maloseriové premiové a zakázkové rámy nebo totální lowend jako Olpran a nejlevnější Decathlon. Běžná kola jsou z Al slitin a postupně i karbonu, viz třeba kola Sava na Alze. Samozřejmě Al a karbon se používají i na premiových a exklusivních kolech.
Báro, jen k osvětlení mého pohledu:
-slušný/špičkový Cr-Mo rám má hmotnost porovnatelnou s duralem.
-jo sehnat ho je problém :-(
-pokud jsi s kolem někde 200 km od domova (a mimo vlak) bude problém sehnat odvoz.
Taktéž odvoz z místa problému k vlaku.
To ti nevim, než si nechat celkem cenný rám soplit nějakým amatérem, tak to raděj zaplatím někde v hájovně uskladnění kola a odvoz jejich offroudem k nejbližší MHD. Pro kolo si můžeš zajet aji za týden ;-)
Nač mít dvě stejná kola z různých materiálů, když jedno vyhovuje na cesty jak doma tak do dálav- jen pro "pocit",úsporu pár gramů a menší možnosti opravitelnosti?
Těžko nechám pár set km od domova kolo někde a s výbavou se budu trmácet vlakem(pokud je) jen kvůli něčemu, co opraví aspoň na dojetí kvalifikovaný svářeč za pár minut... ;-)
Kdybys pořádně četl, tak píšu o kolech pro tuzemské ježdění. A opravdu jsem to tam napsala, tak mě nenapadej s nějakýma stovkama kilometrů od domova. Na Balkáně mi asi opravdu bude jedno, kdo mi bude soplit obyčejný ocelový rám, hlavně, když dojedu do civilizace a pak můžu ten rám klidně vyhodit. S drahým ocelovým rámem bych ale takto určitě nezacházela. A na Balkán bych si ho taky nebrala.
...asi si nerozumíme- já o voze, ty o...Mám crossku s CrMo rámem dost dlouho(nevím jestli je rám drahý nebo ne, ale těžký jako městské kolo nebude ani náhodou) jsem s jeho vlastnostmi při jízdě "natěžko" i nalehko spokojen, taktéž s příp. opravitelností kdekoliv. Nepotřebuji druhé stejné kolo z jiného materiálu jen pro pocit něčeho- takže čtu zatím pořádně a vyhazovat nic netřeba... ;-)
To je pouze věc názoru. Ty bys asi jela domů vlakem, já to tenkrát vyřešil v první vesnici. Měl jsem štěstí, že se to neulomilo úplně, jen povolil svár, kterým je hák přivařen k té spodní trubce. Hák z trubky nevypadnul, jen byl volný. Takže jsem mohl jet, jen se kolo s brašnami hrozně vlnilo :-)
Moje kolo s ocelovým rámem není těžší, než trek Ivy s hliníkovým rámem.
Karbonový rám mám na silničce. Krom toho, že je asi o 1kg lehčí než stejná silnička Ivy, v jízdě zásadní rozdíl nepoznám. Je to ale jen běžná "supermarketová" Merida Scultura 904 :-)
Bezpečnost hliníkový vs. karbonový rám je tak trochu ošemetná věc. Pokud budeme uvažovat únavu materiálu, tak je karbon věčný, zatímco hliníkem se šíří mikroskopické trhlinky. Ale pokud takový rám dostane ránu z boku, tak se spíše prolomí stěna u karbonu.
Viděl jsem tedy sbírku fotek zničených karbonových rámů, ale bylo to jednak po nehodě, jednak to byly silničky, kde se šetří každým gramem a výrobce to s tím šetřením asi přehnal.
Tak jsem ho koupil. Pán byl z Prahy, tak jsem si ho i vyzkoušel, zda je mému méně ohebnému kolenu délka rámu dostačující a bylo to OK. Má to kompletní úchyty pro nosič na zadní stavbě. Takže pro oslíka je to skvělé. Rám je krásně tuhý. Jen ty Tektro brzdy nejspíš rovnou vyměním, poněvadž jsou moc gumové. V metru se za mnou otáčeli, jakou si to vezu krásnou funglovku :)
zdá se mi, že tam máš jakýsi odpružený představec. Doporučuju tuhle věc zablokovat(jestli to jde), nebo vyměnit za pevný. Zatímco s odpruženou vidlicí se podle mě jezdit dá, putování rudel na představci jsem nějak na chuť nepřišel a málem jsem se kvůli tomu vymlel, když jsem jel na stroji tímto opatřeném.
Nic odpruženýho tam není, jen stavitelný představec a vymezovací kroužky.
Jo jo, je to jen stavitelné. Zatím se to neviklá. Kdyby to zlobilo, tak to okamžitě vymněnim. Délka představce celkem vyhovuje.
Stavitelné představce se neviklají, jen jsou zbytečně těžké.
Neviklají, ale po čase vržou. Na Ivy treku jsem ho asi po 5 letech kvůli tomu vyhodil. Teď tam má pevný a je pokoj.
Aha, s tím jsem se nesetkal, měl je ho na kole několikrát na dlouhé trasy, jakože "kdybych náhodou" cestou potřeboval změnit polohu řidítek a nikdy jsem to nevyužil.
No tak ho Brahma může využít alespoň na zjištění ideální polohy a pak podle toho koupit ten lehčí, pevný :-)
Ne že bych měl vyzkoušené a porovnané všechny brzdy světa, ale "tektro jsou gumové" se mi nezdá pravděpodobné.
Hydraulika je hydraulika.
POkud nemáš hadice který by pružily, což snad neexistuje v reálném světě, jsou buď zavzdušněné a NEBO, a to se mi skutečně stalo, nové (nesjeté) organické desky s hromadou materiálu mohou pružit.
Tektra mám na tříkolce a fungují fajn.
Díky, zkusím to odvzdušnit. Zatím jsem to jen dovlekl domů a pověsil ve sklepě. Zatím mi doktoři zakázali se ohýbat a sportovat, tak to nechci dráždit. Oka v hlavě si člověk docela váží.
Té gumovosti a špatného brzdění se nezbavíš a zvlášť když chceš jezdit naložený. Vyhoď je a pořiď deorkové shimana, moc nestojí, ale jsou pevné a spolehlivé s velmi snadnou údržbou a výměnou destiček, krásně měkce a hlavně bez vvynaložení sílí jedním prstíkem snadno zabrzdíš. A když do nich dáš destičky orabžové Alligatory, organiky, tak budeš spokojený jak to dobře a lehce brzdí.
Jestli jsou tam původní ráfky, jako že podle fotky ano, tak se začni ohlížet po nějakých nových, pevnějších a tužších. Já už roky používám Mavic A119 a krásně drží, jsou dostatečně tuhé a i když praskly 2 dráty dalo se normálně jet a i se 3 prasklými se dalo s opatrností dojet
Nepočítal jsem, že bych měl rovnou přeplétat kola. Uvidím, jak budou tuhá. Dnes jsem na tom ujel asi 3km z Hradčan dolů a to je vše. Dál jsem musel metrem. Nesmím teď jezdit. Uvidím. Ale určitě díky za nápady.
Včera jsem lepil díru v přední duši na nové Meridě. Jen tak tak jsem to dotáhl domů. Neměl jsem na nakupování kola ani lepení, ani nářadí. Ráfky pan majitel protáhl vrtačkou, aby mu tam šly automobilové ventilky. Udělal to nedostatečně a v díře nechal otřepy. Budu to muset alespoň trochu upravit. Lepší věc je, že tam nacpal do 28" ráfků 26" duše. Jsem se divil, že mi po cestě zadní kolo na asfaltu trochu drncá. Ona ta duše jak byla napnutá, tak se špatně v plášti rozvinula. Uvažuji o vložce ke galuskoovému ventilku, abych nemusel domů zavádět další druh duší.
Takže ty ráfky jsou sice dvojité, ale hodně placaté a možná je budu přeplétat co nevidět. Že si pořizuji hračku jsem věděl, ale že si toho pořizuji tak málo, to jsem netušil.
Máte někdo tušení, o kolik je oktalinkový střed lehčí než střed se čtyřhranem?
ty máš dobrej poklad, skoro bych se bál co tamještě bude zakletého...
Unifikace ventilků je dobrá věc, ale osobně dávám přednost autoventilkům - kompatibilita s kompresorem na pumpách se příležitostně může hodit.
Ale díra na auto se na galuskáš nechá vyfutrovat návlekem, to není zase TAKOVÁ katastrofa.
Jen mi prozraď, jak se mohla malá duše na velkým ráfku přeložit aby to drncalo? Dyť musela bejt našponovaná do rovna už v momentě vložení, ne?
Ta duše nejde jen pěkně vložit do pláště až k běhounu, ten donatáhnout na ráfek, upravit a nafouknout. Tu malou duši natahuješ silou na ráfek a okraje se ti tudíž neustále pletou s patkou pláště. Jak s tím bojuješ, abys tu duši nespřípl pláštěm, tak jí zarotuješ. No a tím máš malér s nerovnoměrností vyplnění pláště. Je křivý a hází. Asi se to při troše šikovnosti dá zvládnout, ale blbě ve stresu na silnici.
Cokoliv co komplikuje opravu píchlého kola na krajnici silnice je naprd. To chceš mít co nejrychleji a nejspolehlivěji z krku.
Udělal jsem zkušenost, že nemalý problém přináší velká duše v malým plášti - byť na 20x1,50 Schwalbe povoluje obě své duše, tu větší jsem tam dostával jen VELMI obtížně a záhy se naučil kupovat ty menší...
Střed se čtyřhranem ti mohu zvážit. Aktuálně mám jeden doma demontovaný při přestavbě na Hollowtech II.
A na jaký střed bych to měl případně přestavět? Octalink, Holowtech I, Holowtech II ?
No to podle toho, jaké použiješ kliky. Já chtěl při přestavbě sadu Sh XT a tam jsou kliky na Hollowtech II.
Ty stávající na Meridě jsou špatné? Nebo střed?
MYslím, že jsou dobré, ale jsou to Altusy. Až se ojedou, tak bych to rád vyměnil i se středem. Tak mne zajímá, jaký střed tam mám dát. Na horáku mne tohle čeká tuhle zimu také. Opět musím vyměnit trojpřevodník, je ojetý. Tak bych vyměnil i ten střed, kdyby to přineslo významné ušetření na váze oproti čtyřhranu.
To ti asi neporadím. Ale pokud budeš chtít trojpřevodník, tak asi moc kvalitní komponenty neseženeš, myslím tedy od Shimana. S komponenty jiných výrobců nemám zkušenost. Kouknul jsem na Kupkolo, kde často nakupuju. Nejlepší crossové kliky s trojpřevodníkem mají v Aliviu a jsou na Hollowtech II. A pak od něco Force a ty jsou taky na Hollowtech II
Tak jsem teď koukal na ty váhy a co jsem našel, tak to všechno vážilo cca. 300g. Takže nějaká dramatická váhová úspora se nekoná. Kvůli váze to asi měnit nemá smysl. Smysl to má jedině kvůli tomu trojpřevodníku, jaký se zrovna sežene.
Tady jsem si všimla, kdyby tě to teda zrovna zajímalo, mají kliky na 4hran s klasickýma výmennýma převodníkama 44-32-22 v roztečích 104/64. Já na tento typ postupně přecházím na všech kolech. Trochu mám problém, že bazíruji na stříbrných, ale přesně tyto jsem prostě odbarvila a už je mám taky stříbrné. Provozuji to na 6kolečku i na 8sp. https://www.global-sport.cz/kliky-mighty-al-9...
Chvíli jsem to provozovala i jako dvojtác s převodníkama 38-22 a místo největšího talíře jsem měla rockring.
Když vezmeš Holowtech II, tak musíš váhu zákonitě ušetřit. Protože je dutá středová osa i kliky. Jen při počítání hmotnosti je třeba si uvědomit, že osa je součást klik a ne středu.
Aniž jsem to vážil, tak nevěřím, že hmotnost komplet střed a kliky včetně převodníků je stejná u jakéhokoliv plného středu oproti duté ose (Holowtech). Na všech kolech co spravuji jsem postupně přešel na dutou osu. Nic méně je fakt. že to co vydrží plné středy nevydrží střed pro dutou osu. Ložiska je nutno měnit častěji a jsou mnohem náročnější na montáž. jakákoli sebemenší nečistota v zívitech se dříve nebo později projeví lupáním. Měl jsem situaci, kdy jsem ráno za chladu vyjížděl, a vše bylo OK, jak se oteplilo, začalo pravidelné lupání. Bylo to otravné a na dálkové to němělo řešení jak se toho zbavit. Jediné řešení bylo celé rozebrat, pečlivě vyčistit závity ve středu (benzín, zubní katráček, hadra, ...) Namazat lehce vazelínou a znovu smontovat. Samotná ložiska v domečku jsou atypická a je nutno měnit komplet misky s ložisky. Na druhou stranu je montáž a demonáž klik jednoduchá, s možností pžesného nastavení řetězové linky. I přes handycamp výdrře už bych nic jiného nevolil.
A má vůbec smysl tuhle váhovou "úsporu" řešit? Když si sebou vezmeš svačinu, nebo na sebe teplou bundu, veškerá úspora stejně přijde vniveč...
Tohle je ještě dobrý, už jsem viděl zapálené diskuse o nutnosti šroubovat kotouče titanovými imbusáky, samozřejmě kvůli úspoře váhy... :-)
Nejzásadnější váhová úspora je u čepičky ventilku. A jak to dokáže rozhodit vyvážení kola! :)
Čepičky se nedávají a kola se vyvažují.
Tak s rámem kola nic neprovedeš, poněvadž bys musel to kolo vlastně skoro zrušit. Masivní šlapací střed a třípřevodník je hned další největší váhový kandidát. Takže pokud je tato součástka stejně kandidátem výmněny, tak stojí zato se zamyslet, čím jí obmněnit.
Mám nové kolo, které přestavuji, tak je zcela na místě se zamyslet i nad váhou.
Já tedy nevím, ale u takhle těžce mainstreamového kola (možná i lowendového) bych řešil funkčnost a případně poměr cena - výkon a na nějaké případné miligramové hmotnostní úspory zcela dlabal.
Já jsem koupil zejména rám, kola, řídítka. Převody jsou na dožití a budou se měnit. Ten rám low end není, ten je stejný i u jejich lepších kol. Funkčnost to je přesně to, co řeším. Ta váha je součástí té funkčnosti. V současnosti to váží 14kg, to je jako můj Favorit. Ještě na to přijde nosič a světélka a brašničky. Tak nechci, aby to přibralo moc na váze. Ano, bude to oslík pro náklad a dlouhé cesty. Ale nemusm se na to strhat.
No já mám na Meridě shodou okolností taky hollowtech II, ale jen proto, že jsem potřeboval nový trojtác a s požadovanými parametry nic jiného úplně nesračkovitého nebylo... že bych pátral nad tím, jestli to je náhodou o 5 deka lehčí nebo naopak těžší, než předchozí, mě ani nenapadlo.
No vidíš, mne to napadlo. No a protože si nejsem jistý, tak zjišťuji i názory jiných.
Asi to dopadne tak, že koupím nějaké slušné třípřevodníky a to středové složení přizpůsobím tomu, co seženu. Hollowtech II je zřejmě perspektivní a i lehčí, takže by se to mohlo hodit.
Já jsem přestavbu treku vyřešil sadou Sh XT 2x10. Na bazaru jsem sehnal velmi slušné kliky s převodníky 24/38 (Hollowtech II), řazení, řetěz, kazeta 11-34 a hazka je nové, přesmyk zůstal původní. Hmotnost bude ještě o trochu nižší, než při použití trojpřevodníku. To pro mě ale nebylo rozhodující. A rozsah převodů mi pokryje to, co Iva aktuálně používá na 3x9. Ještě má malou rezervu do pomala. Výhodou je i to, že z každého převodníku lze řadit všech 10 pastorků na kazetě. Celý pohon mě vyšel zhruba na 6200 Kč, což na XTčko považuji za velmi slušnou cenu.
A myslíš, že to XT využiješ? Čím je to lepší než udržované třeba Alivio nebo Deore? Přesnost na turistické silnici, kde je na vše dost času, asi tolik nevyužiješ. Ojede se to stejně. Když to průběžně seřídíš, tak i nižší řada bude fungovet docela dobře.
Zrovna na treku bych se trojpřevedníku vzdával jen nerad.
Rozdíl je v materiálu, tuhosti, rychlosti a přesnosti řazení. Vždyť se nemusíš vzdávat trojpřevodu. Přešel jsem z převodu 3 x 9 na 3 x 11 a žádný zásadnější problém. Vše funguje bezvadně jen se musí převody udržovat ve větší čistotě, což mi dělá krapet trable :-) Nečistota zhoršuje přesnost a snadnost řazení oproti devítce, která si nechala hodně líbit.
A ze zvědavosti životnost řetězu + provozní náklady (cena za kilometr) se ti výrazně nezměnily?
To víš, že změnily, jsou o citelně vyšší, ale dá se to zvládnout. Dají se vyhlídat dobré slevy a nakoupit do rezervy.
Jak to vychází se životností zatím nevim, mám to krátce na nějaké porovnání, měnil jsem jen jeden řetěz. jenže moc jsem to neudržoval v čistotě, tak šel přece jen o něco dřív, ale už jsem se polepšil :-) Teď mám na něm necelé 4 tisíce a vypadá dobře.
Mě nešlo ani tak o to co to stojí, jako o lepší rozsah kazety a výrazně menší skoky na kazetě většímu počtu kombinací převodů. No a protože síly nepřibývají a tak jsou kopce stále vyšší a strmější :-) tak lehčí převody přijdou často hodně vhod, nerad chodím pěšky.
Ještě Lelku, ty to máš na tvém fulu, se kterým jezdíš cestou necestou, že? Tam rychlost a přesnost řazení oceníš. Ale na silnici při turistice jestli ti to tam skočí hned, nebo až po půlotáčce šlapkami není velká tragedie. Na mém Favoritu se mi špiní lanko zvenčí na domečku středu. Mazání moc nepomáhá. První řazení si musím počkat, pak se to už rozhýbá. Na silnici si prostě na to první přeřazení počkám a pak už to jde docela dobře. Já si prostě myslím, že jsou situace, kdy potřebuješ skutečně rychle a spolehlivě řadit a situace, kdy to není kritické.
Brahmo, celou dobu píšu o treku, zmínil jsem to.
Na horáku bych svůj převod 3 x 9 neměnil ani za nic, protože do těžkého terénu pro jízdu cestou necestou je nenahraditelný, je odolný a blbuvzdorný a nechá si tolik líbit až mě často udivuje, že to ještě stále jede a přesně řadí :-)
To je právě ono, přesnost řazení, XTéčko, dle vlastní zkušenosti (mám na treku 3x9) jede naprosto přesně. Jediné, co musím udělat, je udržovat čistý bowden u hazky. Jak to jednou zkusíš, nikam níž už nepůjdeš. Kola si servisuji sám, tak mám rád, když vše jede jak má.
Na tom Ivy treku bylo původně Deorko, fungovalo přesně asi 5-6 let. Pak už se stále něco ladilo. A za ty peníze, ktzeré jsem za přestavbu dal, nebylo co řešit.
Brahmo,
pokud budu mluvit o přehazovačce, opravdu XT řada je technicky někde jinde než kombinace ohýbaného plechu s plastem (alivio/acera)
I proti nebožce řadě LX je zde viditelný pokrok-
obě raminka jako odlitek(LX má vnitřní plechové- to se vydře a vůle je na světe...dnes to odpovídá řadě Deore) veškeré díly paralelogramu přehazky vypouzdřené a utěsněné o-kroužky.
Pokusím se zpracovat elaborát s fotkama na toto tema...
OK, koupím si lepší přehazovačku do foroty. Zatím to přehazuje docela přesně. Ono to nemá nic moc najeto. Kazeta je netknutá. Řetěz je vytahaný, ale kazetě uškodit myslím nestačil.
Na horáku mám také lepší přehazovačku.
Mám taky kazetu 11/34, ale trojpřevodník 48/36/22, to ten dvojtác ani náhodou nedá.
Pokud jsi dobře četl tak píšu, že to pokryje aktuální využití trojpřevodníku tak, jak ho Iva jezdila. Měla tam 22/32/44, čtyři nejtěžší převody nevyužívala.
Že ty to máš jinak je něco jiného. Zřejmě nejezdíš frekvenčně.
Když chceme jet rychle, vezmeme si silničky :-)
Moje kliky s trojtácem, na které jsem tady dávala odkaz, i se středovou osou, miskama a šroubama váží 1100g, samotné kliky 753g.
Shimano Deore XT FC-T8000 uvádí 868g bez misek. Má to ale větší převodníky, tak řekněme srovnatelný obsah kolem 850g s miskama? Rozdíl na váze by pak byl nějakých 250g.
https://www.koloshop.cz/Shimano-Deore-XT-FC...
Je to váha, ale zas umístěná v těžišti. Lepší záplety udělají násobně víc.
Teda to vaše řešení váhy středů a klik mě naprosto ničí. Já mám problém - a to je fakt problém!
Chci si koupit jednoduchou čelovku, když něco doma opravuji, tak abych na to dobře viděl. Vybral jsem si jednu z Decathlonu, výkonná, jednoduchá, levná, ta by se mi hodila. Ovšem trochu mě zaráží popisek k tý čelovce - je určena pro "rybářské aktivity z mořského břehu a lov hlavonožců".
A teď babo raďte: můžu ji používat i na opravu vypínače?
:-)
Já celkem chápu tvůj problém, ale laskavě si na něj založ vlastní vlákno. Toto vlákno je určené na řešení cyklistických technických problémů a nikoliv problémům s hlavonožci. Díky.
Název tématu je "Technické dotazy", je v rubrice "Technické rady", a to bez jakéhokoli dalšího upřesnění, takže si tu cyklistickou puristiku můžeš strčit víš kam? ;-)
Kdyby sem Airline přišel s totožným dotazem, ale tu čelovku chtěl používat třeba při vyplétání ráfku, tak už by to bylo správně? ;-)
Jo aha, ono je to Tvé téma, tak by se sem měly psát jen podnětné, a hlavně související, věci ;-)
Moc to žereš...
Pokud vypneš mozek, a budeš se řídit popiskem, je použití při opravě jiného vypínače, (než který je na Sodomově fotografii), vyloučeno!!! Nejsem sice "baba", ale radím: pokud se Ti ta čelovka zamlouvá - kup ji.
P.S. Předpokládám, že už ji doma máš :-), a jenom nás zkoušíš :-)
Jejda, tu váhu znám, také ji maminka měla. Jen to už vážilo podle toho, jak si ty páky a čepy zrovna sedly.
Díky za informaci o váze převodníku a středového složení.
Myslíš jako, že jsem deset deka provážila? Já si zas myslím, že chyba mojí váhy se kompenzuje vazelínou při montáži ;-)
Nene, i ta naše váha, když se do ní strčilo, tak celkem nějak vážila. Jen mne překvapilo, že jí ještě někdo používá.
Rozdíl mezi čtyřhranem a Hollowtech nebude jen ve váze, tipuju, že novější typ konstrukce má i lepší účinnost šlapání.
Zvýšit účinnost šlapání výměnou středové osy?
Opravdu pochybuji, že by čtyřhran až tolik pružil, prohýbal se nebo měl v ložiskách takové tření, aby by to mohlo mít na účinnost šlapání měřitelný vliv... :-)
Uvažuji nad důvodem vynesení ložisek ven ze středové trubky. Ta ložiska jsou dál od sebe a tudíž ten drobný vakl, který v nich z pricipu je méně ovlivní chod převodníků. Napadá vás ještě nějaký jiný efekt než zvýšení tuhosti té sestavy?
Čistě teoreticky menší namáhání těch ložisek: když jsou ložiska blíž ke koncům osy, vyvine na nich radiální síla od šlapky menší moment a tedy menší radiální zatížení (obdobná situace jako na zadní ose, šroubovací pastorky vs. kazeta).
Podle toho, co píše Kotek o kus výš, výrobci to menší zatížení využili k většímu odlehčení, než je potřeba na stejnou životnost.
No, třeba zrovna to vynesení ložisek ven z domku má za důsledek, že se zvětšuje q-faktor (vzdálenost klik od sebe), což mě třeba hodně vadí...
Ano, ložiska dál od sebe budou možná o něco pevnější, podobně jako ložiska v zadním náboji (šroubovací kolečko versus ořech), to asi jo. Ono je to všechno důsledek narůstající hmotnosti jezdců, zvlášť těch hobby jezdců, co dnes mají běžně přes metrák. Ale s mojí váhou se tím vůbec nemá smysl zabývat, snad jen z hlediska váhy kola to může mít pro mě význam. Jestli na čtyřhranu mohli jezdit Coppi a Bartali, tak pro mě to určitě účinností postačí.
Zvýšení tuhosti sestavy je jedna věc...
Ale, promiň Brahmo, “drobný vakl z principu” je nonsens.
V ložiskové sestavě musí být specifikované axiální předpětí, proto aby se valivé ložisko mohlo odvalovat.
Proto už z principu nelze pro správnou funkci použít jedno jednořadé ložisko (ačkoli u méně důležitých aplikací se s tím bězně setkáme), ale dvouřadé s vnitřním předpětím schopné zachytávat také klopné momenty.
Takové dvouřadé ložiska jsou běžně použita u zapouzdřených středů na pozici převodníků, jednak kvůli větší zátěži řetězového převodu, ale také k lepšímu axiálnímu ustavení osy ve středu.
Ložiskové sety miska+ložisko (BSA/Ital), co se šroubují do novodobých rámů, sice zmenšují klopný moment do ložisek, ale přitom zvyšují jeho působení na závity misek, které musí být pro tuto aplikaci správně ošetřeny - to je ale obecný problém všech závitových středů.
Situace se dostala do takové fáze, že novodobý Ital už se šroubuje bez pojistné matice.
Když já nejsem strojař a té tvé odborné hatmatilce mi dá dost práce i jen porozumět. O nějakém předpětí jsem neměl tušení. Když se mi vysypaly kuličky z prumyslového jednořadého ložiska, tak jsem je tam nacpal zpět a žádné předpětí jsem nepociťoval. Dvouřadé ložisko jsem na kole nikdy neviděl. Asi jsem 100 za opicemi...
Je to jednoduché, valivá ložiska se používají v párech, a vůle se vymezují do malého předpětí.
Každé ocelové valivé ložisko pracuje tak, že jejich každá kulička před sebou "valí", tedy vytlačuje mikro plastickou deformaci v dráze ve které se valí.
Je to jednak způsobeno rozdílnými rychlostmi na odvaleném plášti kuličky, jednak tím že kuličky jsou z podstaty odolnější vůči deformaci než dráha.
K opotřebení kuliček tak může dojít spíše díky abrazi nečistotami.
Každé valivé ložisko má svou statickou odolnost, která když je překročena, dochází k narušení drah- typicky hlavové složení kde jsou nulové otáčky a velké rázy.
Odolnost valivého ložiska je postavena na "smlouvě s časem", tj. Dynamická odolnost, daná otáčkami - čím rychleji se točí, tím rovnoměrněji jsou síly roznášeny na kroužky.
Vyjímkou je celokeramické ložisko, kde nedochází k mikroplastické deformaci drah.
Keramická ložiska mají proto při shodné velikosti několikrát menší únosnost, a také se jinak mažou.
Když nevymezíš vůli v sestavě ložisek, kuličky se nebudou odvalovat, a každá taková kulička která se chce roztočit napřed poškrábe dráhu.
Hodně poškrábaná dráha = nízká odolnost v čase.
Nemůžeš pak počítat s normohodinami danými výrobcem.
Nejdřív to poznáš u vysokootáčkových aplikací.
Když přemažu nábu s kónusy, tak musím nastavit to předpětí. Já to nastavuji do stavu minimální vůle, ale aby ložiska ještě nedrhla. Abych naslyšel moc chod kuliček. Je jasné, že to je vlastně jen na tom dojmu a jiné to ani být nemůže. Dávám tam to správné předpětí? To je švanda, já to takhle ustavoval, aby mi nevrklalo kolo a ono je to možná správně, ale z jiných důvodů. :)
Rozdíl taky nepoznám, měřit to nebudu, na druhou stranu předpokládám, že HollowtechII nevymysleli amatéři, konstruktéři od Shimana při jeho vývoji nejspíš měřit museli.
"Osa průměru 24mm s ložisky poskytuje klikám optimální poměr vlastností
Po důkladném prověření všech aspektů jsme se rozhodli pro 24mm osu s ložisky, která klikám HOLLOWTECH II zaručuje vyvážené vlastnosti. Pro stanovení optimálního poměru tuhosti, hmotnosti a rotačních vlastností jsme důkladně analyzovali celek klik s převodníky, včetně ramen klik i převodníků pro dosažení naprosto nekompromisního přenosu energie. HOLLOWTECH II je v současnosti bezesporu nejúžasnější provedení klik na trhu."
Z jaké reklamní brožury jsi to opsal?
https://www.bike-eshop.cz/kliky/kliky-shimano...
Jo, je to reklamní text, ale nějaká ta filosofie konstruktérů se z toho poznat dá, minulý týden jsem to měl v ruce, rozebrané, když jsem kontroloval to "nové" kolo, vypadá to moc pěkně a už od pohledu se mi nezdá moc pravděpodobné, že by konstruktéři vymysleli blbost, které se vyrovná obyčejná oska se čtyřhranem.
Ten moderní hollowtech je mírně upravený systém Šteyer z konce 19 století :)
Hodně upravený. Steyer patrně neměl duté kliky a asi ani dutou osu.
Tak mne napadá, proč prostě jen neprodloužili tu rámovou trubku středového domečku. V 19 století patrně neřešili kompatibilitu s ostatními výrobci rámů.
právě že měl. Akorát, že tehdejší technologií to bylo problémový.. praskalo to.....tak přešli na klasický čtyřhran jako všichni ostatní.
Jo a bylo to Styria .. zatracený automatický opravy na mobilu
ne na rozebírání a opravu :) Pak je tuplovaná sranda, když se člověk podle obrázku chystá na tenhle sytém, a on už je tam novější se čtyřhranem, který se ovšem ze zběžného pohledu nepozná, protože vnější tvar je stejný.... ale uspořádání středu zcela jiné.
Na těch starejch kolech je sranda pozorovat, jak vše už vlastně bylo nejmíň jednou vynalezeno... i ty zapouzdřené středy a pevné osy tu již byly v období mezi válkama :)
ne vždy tak. Pevné osy měla Zbrojovka a ekvivalent zapouzdřených středů dělal jeden malovýrobce.. jméno teď nedám. Ty přední náby Zbrojovky slouží doteď, mám 2. Na jedné jezdím, drží to jak helvítská víra. Problém u toho byl vyšší cena... a tedy omezený okruh zákazníků.
Problém taky dělaly tehdejší mazadla, která byla na přírodní bázi a vysychala.. i rycín umí vyschnout....
Ložiska tam hrají dost velkou roli.
V jakém smyslu?
Jakože u čtyřhranu sežerou ložiska středu měřitelné množství energie? Je fakt, že to jak dlouho se pedály bez řetězu točí setrvačností nemusí vypovídat o tom, jak snadno se osa otáčí při zatížení vahou jezdce střídavě zleva a zprava, ale intuitivně bych čekal, že mnohokrát víc energie sežere řetěz a převody než zrovna středová osa...
Řetěz nejspíš sežere víc energie, ale když to všechno posčítáš, tak to bude znát. Tady tím vysunutím dostávají ložiska míň zabrat a měly by jet hladčeji.
Navíc jsou to běžná průmyslová ložiska a když už to je potřeba, tak se snadno doma vymění. I když nedavno jsem musel vyměnit ložiska a jen ze zvědavosti jsem se podíval na střed a zjistil jsem, že je v pěkné cenové slevě a že jako celek je jen o pár korun dražší než ložiska, tak jsem dal nový celý střed, který už byla přece jen taky ochozený.
ahoj, mírně mimo téma, ale odlehčování (i středů) je věčné téma.
Zde navíc esteticky opravdu povedené.
čistit bych to ovšem nechtěl...
https://buycycle.com/cs-cz/bike/speciale-corsa...
Mému Favoritu jako by z oka vypadl. Jen nemám ty dírky kolem celého velkého převodníku.
to není waltr, to je campa...
na W máš podle generace odlehčení- oblé vybrání (drážku) na klice, nebo klice+ pětipracce, nebo nic.
mám jedny "plonkovní" Waltry zcela bez odlehčení/vybrání a běhá mi hlavou takovéto odlehčení - profrézování.
Možná by bylo fajn začít tím na jaký počet rychlostí to má být a jaké počty převodníků si představuješ- Za mě dvoudílné kliky s dutou osou a vnější ložiska jsou technicky pokročilejší, lepší a potenciálně lehčí řešení.
Chěl bych zachovat ten trojpřevodník. Nechci to předělávat pro 10..11 kazetu.
Blbě sem to napsal, bylo myšleno jaké počty zubů převodníků si představuješ? A tedy 9 rychlostí?
Vzadu je kazeta 11..36, víc přehazka nepobere. O převodníku jsem zatím neuvažoval. Je tam 48:36:26. Ten nejmenší by mohl být menší, klidně 22. Ale vlastně nevím. Je to hlavně na silnici s brašnami natěžko, ale chci jet přes Alpy. Na Favoritu na silnici tak lehkqsé převody nemám, tak je ani nemohu potřebovat. Na horáku mám vzadu totéž, ale vepředu mám 42:32:22 a tam bych něco lehčího tuze potřeboval. To je ovšem jiný příběh.
Na Bazoši jsem našel inzerát na kolo, které bych si rád koupil. Potíž je v tom, že je v Ostravě. Prodávající netuší, kdo (jaká přepravní společnost) by byl/-a schopný/-á kolo do Kladna dovézt.
I obrátila se na mě, nemám-li "ánunk".
No, nemám, takže poradíte mě někdo, prosím?
Zkus Toptrans, ti mi již několik starých kol přivezli.. ale pokud to máš víceméně pohodlně vlakem, dojel bych si osobně.. ale vám teď do Kladna železnici rozvrátili, že jo?
přidávám se k dobré zkušenosti s Toptransem.
Zadal jsem do jejich kalkulačky požadované údaje a ...
Kolo za 1200,- dopravné 1156,-
Zkusím jim ještě zatelefonovat
Cena zásilky se bude odvíjet od velikosti a váhy. Cena to může ovlivnit v případě pojištění za nějakou horentní cenu.
Když si za 3,50 koupim tři kubíky polystyrenových kuliček, těžko můžu chtít aby mi to dovezli max za korunu...
Uvažuji o zapletení do mé nové cestovatelské Meridy nábového alternátoru SONS. Ten alternátor nejlépe pracuje ve spojení s powerbankou. SONS k tomu nabízí USB měnič napětí s akumulátotem BUMM USB-Werk. Nenašel jsem parametry toho akumulátoru, ale dělá to na mne dojem, že jen vyrovnává proudy, které dodává alternátor, při nabíjení spotřebiče. Chci to hlavně na nabíjení Androida. Představoval jsem si, že bych chtěl za jízdy nabíjet velkokapacitní powerbank a ten mobil dobíjet až příležitostně z ní. Ale BUMM USB-Werk nemá evidentně velkou kapacitu a nabíjet v sérii dvě powerbanky je nešikovné. Stavět samostatný střídavý zdroj napětí s řízeným dobíjením pro lithiové akumulátoty není úplně jednoduché. Raději bych to koupil. Vím, že to tu ledaskdo používá. V jaké to máte konfiguraci a jak to používáte? Třeba jsou mé představy nešikovné a vadné?
Z náboje, skrzevá Cycle2charge jsem klasickým USB kabelem celý den nabíjel 20.000 powerbanku (minimálně 8hodin v pohybu).
Necelých 14 dní na cestě, vždy to zvládlo celodenní spotřebu navigace Garmin Montana 750i, kterou jsem i fotil (cca 10 fotek za den) a občas jsem ji úplně vybil, protože jsem plně navigoval, tedy ne podle naplánované trasy a čáry na displeji, ale jako v autě + jsem udržoval neustále plně nabitý android - kontakt s rodinou, každý den jeden, max. dva příspěvky na Facebook i s fotkou + pár příspěvků do diskuze, powerbanka byla každý večer plně nabitá, takže tam musely být přebytky, ale nevím, jaké.
https://www.kilometry.cz/ostatni-elektro...
Díky, tvoje řešení se mi docela líbí.
Má smysl rozplétat přední kolo a měnit tam nábu s dynamem? Není vhodnější zaplést celé nové přední kolo? Je to navíc jen investice do ráfku.
Dal bych nový ráfek i špice už z principu, abych věděl, co to má za sebou.
USB-Werk dostal také vyrovnávací baterii LiFePO4 150 mAh pro nepřerušované nabíjení, když zpomalíte do kopce nebo třeba zastavíte na semaforu
https://www.kilometry.cz/ostatni-elektro/bumm...
Právě, že ten USB-Werk má tu kapacitu akumulátoru jen pro vyrovnání rychlosti jízdy. Moje teorie je, že bych chtěl za jízdy nabíjet kapacitní powerbanku a až večer dobíjet mobil. nechci řešit problém kablíku do voděodolného pouzdra, vyklepávání konektorů a další nepříjemnosti. Ale když na za USB-Werk připojím ještě USB nabíjenou powerbanku, tak budu neefektivně přepouštět elektrony z jednoho spínaného zdroje do druhého a navíc povezu zbytečné akumulátory v tom Werku.
Ten Cycle2charge spolu s větší powerbankou by možná bylo vhodné řešení.
Alternátor jsem měl napletený na 26" ráfku, takže tobě s 28" to bude dávat malinko méně, kdybys měl možnost dát dopředu 26", stálo by to za úvahu.
V dešti to otestované nemám, dobrovolně ho nevyhledávám, na cestě mi nekáplo, udělal jsem co jsem uměl, aby tomu déšť nevadil a pak už jen věřil, že to dobře dopadne, PepikW tady onehdá psal, že destilovaná voda není vodivá, tak sem byl optimista.
Kdyby to v dešti nedobíjelo, s velkou powerbankou bych dva dny vydržel, a mezi tím by snad, přestalo pršet, rychlou nabíječku jsem vezl taky, takže o nic nešlo.
Teď spíš řeším dilema, jestli alternátor použít u karbonového kola, jde to přímo proti filosofii rychlejší jízdy "na lehko", alternátor je těžký jak prase, powerbanka taky, ze stejného důvodu váhám s odpruženou sedlovkou, nosičem, chvíli jsem uvažoval o titanovém, ale koupím ocelový, sice je těžší, ale brašny se dají pověsit o dobrých 5cm níž, což je skvělé, kuli těžišti.
Taky trochu váhám s "parožím" místo klasických řidítek, ale jen trochu, páč nic tak pohodlného jsem na kole ještě neměl a celkem zanedbatelný přírůstek váhy mi za to stojí, navíc už jsem ho tam zkusmo nainstaloval, to kolo je tak hnusný, že by ho nikdo snad ani neukrad.
Plus omezení rejdu spodními řidítky je taky skvělé, za celou cestu do španělska se mi kolo ani jednou "nesplašilo", hodně k tomu přispěly i brzdové páky s aretací, ty jsou na kolo s bagáží naprosto geniální.
https://www.kilometry.cz/komponenty-brzd-pro...
Nojo, máš to s tím karbonovým rámem těžké. Kolo vyjde lehounké a další přídavné věci, které se na cestě hodí jsou váhově a vzhledově proti tomu ultralehkému kolu. Moje "nová" Merida v současném koupeném stavu váží 14kg jako můj Favorit. Takže jí trochu přitížím, ale nebude to tragédie.
Brzdové páky s aretací nebudou, mám tam hydry.
Rozdíl otáček mezi 26" a 28" kolem je 5 %, rozdíl váhy mezi klasickým předním nábojem a Sonem je 200 g.
Vidíš to, když to takhle napíšeš, není to tak zlé, já mám dodnes v paměti, jak jsem ten alternátor držel v ruce před zapletením a přišel mi fakt těžký jak prase.
... co prase, ale držel ´si někdy na ruce jen sele (podsvinče)?
mírně mimo téma.. k těm nosičum...
jen mne napadá - nešlo by udělat karbonový - (laminátový) "blatníkonosič" se stejnou polohou brašen?
teda, zaručeně to udělat jde (myslím že jindra má něco takové kupované...jen to asi bude hodně drahé), ale umíš/ máš někoho kdo umí?
"Blatníkonosič" by asi musel být rozměrný a zvučný, jak kytara, nebo ne? Nemůžu si pomoct, ale není nad klasiku, je jednoduchá, vzdušná a dobře vypadá :-)
co jsi pamatuju, řešil jsi neexistenci úchytů (nepletu se?)
měl jsme na mysli něco takovéhoto
https://www.mojekolo.cz/nosic-tern-freelance...
tj aby blatník byl spolunosny s nosičem.
co vím tak Jindra má asi toto
https://www.cyclingabout.com/carbon-tailfin...
jen by to chtělo místo té horní tyčky použít dostatečně dimenzovaný oblouk blatníku od brzdy....
Tak to jsme si nerozuměli, tvůj návrh jsem si představil jako samostatný blatník (bez nosiče), schopný nést brašny.
To co má Jindra je moc pěkné, ale vzhledem k praktickému užití a ceně, jsem neexistenci úchytů vyřešil koupí celého bazarového kola s karbonovým rámem, můžu na něj instalovat klasický nosič, brašny, co už mám doma, bez problémů i blatníky, má to horské převody. Žiletku jsem nakonec ponechal v původním stavu, jen jsem si pohrál s převody.
Cycle2charge převádí napětí z dynama na 5 V, druhý převod je na vstupu powerbanky z 5 V dolů na napětí jejího akumulátoru, třetí na výstupu powerbanky nahoru na 5 V a čtvrtý na vstupu telefonu zase dolů na jeho akumulátor. Když trochu zabastlíš, můžeš se zbavit prvních dvou, ale je otázka, jestli se to vyplatí - jestli ten Cycle2charge opravdu dává 2,5 W při 12 km/h, tak má výrazně lepší účinnost než můj bastl s diodovým můstkem a spínaným regulátorem (ale pořád v mezích fyzikálních zákonů, takže nejspíš nekecají).
Jo, převodník + powerbanka je schůdná cesta.
Větší powerbanka s elektronikou pro přímé nabíjení z alternátoru by určitě mohla mít vyšší účinnost než něco, kde se několikrát mění napětí.
Nicméně vzhledem k tomu, že se cyklodynamo/alternátor chová převážně jako proudový zdroj, nebude asi dobíjení lion baterie triviální záležitostí (nabíjecí obvody očekávají na svém vstupu stabilní napětí, často 5V).
Nicméně u větší kapacity baterií by se problém možná zjednodušil tím, že by měly snést mnohem vyšší nabíjecí proud než je vůbec ten alternátor schopný vydat, takže by snad stačilo jen hlídat napětí na baterii...
Baterii by tak asi šlo dobíjet přímo jen přes usměrňovač, orázkou by bylo, kolik článků zapojit mít v sérii (víc článků = vyšší napětí = víc dobité energie za čas, ale taky vyšší minimální rychlost, aby se vůbec dobíjelo).
Ovšem v okamžiku, kdy už je baterie skoro nabitá, jak regulovat výkon dynama?
Proudový zdroj by měl mít nejmenší výkon při zkratování svorek, ale netuším, zda nábojové dynamo jde lehčeji při zkratu nebo naopak při odpojení zátěže?
Z hlediska bastlení určitě zajímavá výzva, zkusit to vymyslet co nejefektivněji, ale v dnešní době už nebude moc lidí, kteří by tohle ocenili - já se nikam daleko nechystám, takže baterie dobiju doma. :-)
Cyklodynamo je měkký zdroj, napětí se dá regulovat změnou odběru. Přímé nabíjení Li-ion kupodivu celkem triviální je: dva články v sérii, usměrňovací můstek ze čtyř diod a výkonový tranzistor, který nějakou napěťovou referencí otevřeš při dosažení maximálního napětí baterie a tím protopíš přebytečný výkon. Proudové omezení je zabudované už v dynamu, ani nakrátko nevyrobí víc než půl ampéru. Odkaz na můj osvědčený obvod už se tu někde válí.
Zábava přichází ve chvíli, kdy ti začne být líto toho jednoho wattu, který žere diodový usměrňovač (řešitelné MOSFET tranzistory a nějakým řídicím obvodem), nebo promarněných přebytků energie po nabití baterie (řešitelné buď triviálně kontrolkou nabití a ručním vypínačem, nebo složitěji vyrobením něčeho úplně jiného).
Dávám ke zvážení: Variantu s dynamem jsem svého času zvažoval taky, ale nakonec jsem zakotvil u této kombinace: Mobil s baterkou 6000mAh a rychlo nabíjením 35W, Powerbanka 20000, solár panel 15W. Používám Mapy.cz, mám vykreslenou trasu a zapínám pouze při průjezdu městy nebo někdo mimo běžné komunikace, trvale zapnutého stopaře. Do toho vyhledání počasí, nějaká komunikace. V tomto modu vydrží telefon bez nabíjení 2-3 dny. Pokud svítí sluníčko, tak v každé pauze dobíjím ze soláru. Běžně denní jízdu končím mezi 17-18 hod a pak opět nabíjím než slunko zapadne. Za tuto dobu se mobil stačí dobít z denního výdaje na 100%. Pokud nesvítí, tak kombinace kapacity mobilu a banky vystačí na 5 dní. Pokud leje, tak se snažím stejně někam uklidit, kde je možnost nabíjet a za 45 min mám nabito na 75 %, zároveň dobiju banku. Kempy navštěvuji jen v nouzi nejvyšší. Ale někde zastavit na kafe nabíjení rovněž aspoň trochu pořeší. Nabíjení solárem za jízdy jsem zavrhnul, protože baterka trpí přešušovanou dodávkou proudu.
Také řešení, ale je s tím moc starání, pokaždé rozbalovat panel a pak ho zase balit. To dynamo připojené na powerbanku se bude starat samo a stále a večer v klidu dobiju z powerbanky.
Doporučuji přečíst a shlédnout grafy:
https://nabendynamo.de/en/tech/son-28-vs...
Po osobní konzultaci s majitelem obchodu https://www.kilometry.cz/ jsem od zámeru jít touto cestou ustoupil.
Docela by mě zajímalo, zda vypnutí světla znamená rozpojení obvodu (nekonečný odpor) nebo zkratování výstupu (skoro nulový odpor)?
Rozpojení obvodu.
Naprázdno má dynamo nepatrné ztráty, nakrátko si těmi svými několika watty ohřívá vinutí a brzdí nejvíc, jak dokáže.
No jenže to jde přesně proti teorii, že je cyklodynamo proudový zdroj, ne?!
Při zkratu by proudový zdroj měl mít nulový výkon, protože při 0.5A má (skoro) nulové napětí.
Zatímco u svorek naprázdno by mělo napětí růst s otáčkama, někde jsem myslím četl, že při dostatečně vysoké rychlosti by to mohly být i desítky voltů. Pak stačí malý svod vlhkem a opět z toho budou zmařené watty.
Nikdy jsem to ale nezkoušel měřit, pokud to máš vyzkoušené prakticky, tak to asi bude, jak říkáš.
Ta teorie je špatná, dynamo není proudový zdroj. Dalo by se říct, že je "výkonový": při dané rychlosti generuje určitý výkon. Napětí se pak mění podle toho, kolik odebíráš proudu: U=P/I.
Při zkratu má nulové napětí na výstupních svorkách, takže nulový elektrický výkon na výstupu. Ale uvnitř je ohmický odpor a induktance vinutí, na něm vznikají ty ztráty. Mimochodem: ta induktance, která roste s frekvencí, je přesně to, co omezuje maximální zkratový proud. Standardní dynama ji mají úmyslně nadimenzovanou zhruba na ten půlampér. Existují i speciály bez tohohle omezení:
https://nightrider.mzf.cz/velogical.htm
Na krmení nabíječky vhodnější, ale tohle konkrétní provedení s pohonem přes třecí kroužek není úplně spolehlivé.
Naprázdno může být napětí nábojového dynama klidně i 100 V a svody tam být můžou, hlavně v zimní slané břečce. Ale nikdy jsem to neřešil, protože za takových podmínek zase nemám důvod vypínat světla.
Praxe vypadá zhruba takhle:
https://nightrider.mzf.cz/tech/son28_02.jpg
22000 km, 8 zim, 0 údržby, 0 závad.
Podle grafu mi klasický SON mi při 20km/h na 28" kole dá na výstupu 6V a asi 1Ampér. Když uvážím svou 20 ampérhodinovou powerbanku, tak jí za 4 hodiny jízdy 20km/h plně nabiju z nuly. Můj mobil má baterii 3.5 ampérhodiny, takže ho z powerbanky nabiju asi 6x. Při spotřebě pro navigování ho potřebuji dobít jednou za den, t.j. 20/6 [ampérhodin]. 5 ampérhodin dobiju za hodinu jízdy.
Powerbanka bude stále naplno nabitá a připravená na nenadálou spotřebu, nebo třeba třídenní výpadek jízdy a dobíjení. Pro mne to vyhovuje.
Díky za námitku, alespoň jsi mne donutil to spočítat :)
20Ah powerbanka na plno nabitá za 4 hodiny proudem 1A? To asi dost těžko... ;-)
To je právě ta zrůdnost, když se kapacita baterií a následně powerbank udává v Ah, nikoliv Wh, přičemž kolikrát není ani jasné pro jaké napětí to počítají... :-)
No snad pro těch 5V, co to dává na USB a kterými je to krmeno. Ta Powerbanka ani jiné vnější napětí nezná.
To by bylo sice logické, ale myslím, že 90% powerbank udává ampérhodiny pro 3.7V baterii, co má uvnitř. ;-)
Znáš to větší číslo líp prodává...
No protože to na konci dramaticky zpomalí. Ale na 80% by to stihnout měla. Alespoň tedy podle své kapacity.
No nevím... 20Ah u jakékoli "bateriového" zdroje zjednodušeně znamená, že to umí dávat 1A po dobu 20h, nebo taky 20A po dobu jedné hodiny. Pokud bych to samé chtěl nabíjet, tak když budu uvažovat úplně stejné hodnoty, tak zrovna tím 1A to bude trvat 20h... A to do toho nepočítám, sice malé, ale přeci jenom nějaké, ztráty...
Proto se tyhle "kapacitnější" potvory nabíjí už o dost většími proudy (klidně 3A nebo i 5A), aby to netrvalo tak dlouho... Samozřejmě ale záleží na té které powerbance a taky nabíječce, kterou se to živí.
Já třeba mám jednu 20Ah, která umí dávat až 45W, čili při 9V/5A nebo taky 15V/3A, atd. atd., podle toho, který z nabíjecích protokolů je zrovna použit, těch kombinací je mnohem víc. Nabíjet se také dá až těmi 45W, tzn. že se na to vztahují úplně stejné kombinace napětí/proud jako při odebírání proudu z ní. V životě by mně ale nenapadlo, že by do ní celou dobu lezl jenom ten 1A, to je prostě málo a její nabíjení by trvalo fakt neúnosně dlouho...
No z těch grafů vychází, že to při 20km/h dá při 6v právě ten 1A, 6W. Víc se z toho nevyde se ta powerbanka tím 1A nabíjet?
Při 20Ah powerbance což je podle Jrr 74Hh se to bude nabíjet po USB proudem 1A cca. 12 hodin.
Dobití jednoho obsahu mobilu 13Wh by trvalo 12/5=2.4 hodiny jízdy 20km/h. Takže pokud se bude powerbanka tím 1A dobíjet, tak ten mobil dobiju za cca 3 hodiny jízdy. To by ještě šlo.
Ještě ber v potaz, že při dobíjení baterie se část energie mění v teplo (část v baterii, část v elektronice) a v závěrečné fázi dobíjení už je nutné proud omezit, takže bych k tomu odhadu klidně čtvrtinu doby přidal...
Dokáže se powerbanka nabíjet proudem 1A z USB vstupu? Počítač dává do obyčejného USB standardně asi 500mA. Dokáže se powerbanka nabíjet z obyč. USB konektoru počítače?
Ano, powerbanka se z USB u počítače nabíjet může.
S těmi 500mA je to ve specifikaci USB 2.0 poněkud složitější (bez souhlasu se smí odebírat jen 100mA autor se musí otáčet v hrobě), ale běžně se to tak dělá... :-)
Zásadní ovšem je, že USB 2.0 definuje pro počítač (host) povinnost držet stejnosměrné napětí 5V (v nějakém rozmezí, nechce se mi to hledat).
Připojit to na cyklo alternátor (střídavý zdroj) by bylo naprosto špatně a usměrnit by to nestačilo... poslat na vstup 6V už by mohlo být pro některé obvody příliš...
Když to ještě trochu zmotáme ohledně, skoro nikde v parametrech neuváděných, 3.7 nebo 5V, tak pro 5V je při 74Wh proud 14,8A. Takže tím 1A bys to nabíjel skoro 15 hodin...
Jenže 20 Ah při nominálním napětí 12V jako autobaterie je něco úplně něco jiného než při napětí 3,7V jako má lion článek. Takže vždy uvádět Wh nebo k údaji v Ah doplnit informaci o napětí.
Jo, z autobaterie pořád taháme plus mínus stejné udávané napětí... Kdežto tyhle moderní powerbanky/nabíječky mají na výstupu jeho poměrně široké rozpětí. Vlastně od 5V až do v současnosti max. 48V...
Wh jsou Ti bez toho napětí ale taky celkem k prdu... Dokonce i v případě, že k tomu máš uvedeny i Ah. Teda, dá se to pak samozřejmě dopočítat, ale proč to rovnou není v parametrech?
No, možná proto, že 20Ah/74Wh powerbanka má pak při základních 5V prostě "jen" 14,8Ah ;-)
Hele já osobně elektrice prdlajs rozumím, ale už takhle přes palec někde děláš zásadní chybu. Jeden člověk nemůže rozumět všemu!
Možná by fakt nebylo od věci, nechat si poradit od někoho, kdo trochu tuší co a jak...
Blbě jsem ztotožnil ampérhodiny s wathodinami. Já jsem vždy počítal s wathodinami a o ampérhodinách jsem jen slyšel, že to někdo používá.
Však jsem psal, že uvádění watthodin je zrůdnost!
Zatímco watthodiny by šlo jako objem využitelné energie přímo porovnávat, tak u Ah potřebuješ znát napětí... jenže použití jmenovitého napětí baterie (pokud ho vůbec znáš) je jenom hrubý odhad ignorující fakt, že napětí baterie během vybíjení klesá!
Úplně nabitá Lion baterie může mít 4.2V, úplně vybitá třeba 3.5V (záleží jak brutálně se vybíjí), takže Watthodiny by se měly počítat jako integrál napětí a proudu, aby se zohlednil různý průběh vybíjecí charakteristiky u různých typů baterií viz obrázek z https://www.belza.cz/charge/liion1.htm
Vzhledem k tomu, že ta powerbanka má na výstupu USB, tak musí na výstupu mít střídačový měnič napětí. Kdybys udával její kapacitu vztaženou k tomu měniči, tak tam je to napětí a snad i proud daný zátěží konstantní. Jen si ten měnič na konci vybíjecí charakteristiky bude víc cucat ze článků. Tak bych si přál udávat kapacitu té baterie a to ve Watthodinách.
Jo, kdyby se u USB powerbanky uváděly ampér hodiny pro výstup s konstantními 5.0V, tak by nebyl problém s převodem na Wh a uživatele by nemuselo zajímat, co se děje uvnitř.
Obávám se ale, že z 20Ah power banky odebírat 5V/0.5A po doby 40hodin nepůjde. Alespoň v době, kdy jsem se o to zajímal, to takhle výrobci nepočítali...
Nevím, na který graf koukáš. Ani zkratovaný SON 28 nedá víc než 550 mA (po usměrnění a vyhlazení), to mám změřené:
https://nightrider.mzf.cz/son28.htm
Když optimálně vyladíš odběr, tak z něj při 20 km/h dostaneš zhruba 3,5 W. Když to beze ztrát převedeš na napětí 5 V pro nabíjení powerbanky, bude proud 700 mA (5 V * 700 mA = 3,5 W). Jestli má powerbanka 20 Ah při 5 V, budeš ji tímhle tempem nabíjet 20/0,7 = něco přes 28 hodin. Jestli má 20 Ah při 3,7 V, tak je to 74 Wh a to je 74/3,5 = 21 h nabíjení.
Baterie v mobilu: 3,5 Ah * 3,7 V = 13 Wh. 13 Wh / 3,5 W = 3,7 h plného výkonu dynama za ideálních podmínek.
To je pokrok! O celý 0.5W více než ložiskové dynamo King s lehkým chodem z první republiky, co mě stojej tak mezi 50 až 150 korunama :)
Já měl za to, že hlavním smyslem je dodat zhruba stejný elektrický výkon (to mají snad všechna cyklodynama jmenovitě 6V/0.5A) s co nejlepší účinností = minimalizovat mechanický příkon.
Co si vzpomínám na přítlačné dynamo u favoritu, tak fungovalo, ale odpor při jízdě byl znát. Tvoje dynamo neznám, pro seriózní porovnání by bylo potřeba vědět, kolik mechanických wattů ti sežere, aby vyrobilo ty cca 3W elektrické?
Kingy doplatily na svou technickou vyspělost a tedy i to, že oproti sračkám z NDR byly výrazně dražší. Tohle dynamo šlo rozebrat, a rotor byl na kuličkových ložiskách. Existovalo i modernizované hliníkové provedení. Oproti jiným přítlačným dynamům mají naprosto fantasticky lehký chod...
Jo a je to Československý patent a převyšuje vše ostatní, co jako standardní přítlačné dynamo bylo:)
Z principu bych ovšem očekával výrazně lepší efektivitu u nábojového dynama než u přítlačného. Deformací gumy okolo malého zubatého kolečka se musí zmařit spousta energie bez ohledu na ložiska.
Pro porovnání by se nabízelo třeba roztočit přední kolo rukou a pozorovat v kterém případě se bude déle setrvačností otáčet...
Samozřejmě něco za něco, přítlačné dynamo lze mechanicky vypnout, zatímco nábojové dynamo nějakou energii žere i v případě, kdy cyklista elektřinu nepotřebuje.
Myslím, že by se celý problém dal vyřešit jako plug-in hybrid bicykl.
Na kole by bylo možné vozit malý Stirlingův motor, který by poháněl dynamo, které by dobíjelo power banku, která by dobíjela mobil a navigaci.
Stirlingův motor je maličký, relativně levný a hlavně ekologický - a o to v dnešní době jde především! Motor by šlo pohánět kapkou lihu - zde je ovšem nebezpečí, že by cyklista při večerním bivaku líh vychlastal. Lepší by bylo motor pohánět teplem generovaným samotným cyklistou, pokud by tento dostatečně makal, na kole se neflákal a nedojímal se okolní krajinou a mrtvými veverkami na krajnici. Výhodu by měli teplejší cyklisté, těm by motor točil výrazně více.
Stirlingův motor lze koupit za pár kaček třeba na Amazonu:
https://www.amazon.com/model-stirling-engine/s...
Šikovný cyklista-kutil si motor dokáže postavit sám doma z plechovek od piva. A to se vyplatí!
https://kralmotoru.cz/media/stirlinguv-motor...
Komu by se pohon dynama Stirlingovým motorem nezdál dost dobrý, mohu nabídnout mikro modulární jaderný reaktůrek, který se vejde do rámové brašničky Ortlieb.
P.S. Taky je možné si power banku nabít v hospodě, ale to už není tak cool řešení :-)))
Úplně rozpojené nábojové dynamo má rozpojené indukční smyčky a mělo by se tudíž jen točit jako kus mědi. Nemělo by žádnou energii produkovat a tudíž ani odebírat.
Přítlačné dynamo za sněhodeště deště má problém s nedostatečným přítlakem kolečka na plášť. Když se ten přítlak zvýší, tak to zase spoustu energie žere na deformaci pláště. Je to jednoduché, ale úplně blbé řešení.
Omyl, přítlačné dynamo tyto problémy nemá. Jak jsem dával fotku z pátka, tak kus cesty jsem jel s dynamem (plášť falcák s tlakem 2,8 atm) a sníh tomu nevadil vůbec. JEN se musí dodržet podmínky, pro co to dynamo bylo určený - klasický plášť 28 * 1 a 1/2 palce, nebo jeho ekvivalent. Ony už i tehdy před válkou byly tyhle pláště dvojího druhu.. s hladkou bočnicí a nebo jednou vroubkatou, kvůli dynamu (teď se dělá jen ten s jednou bočnicí vroubkatou - vzhledem k tomu, že vzorek je obousměrný, může se dynamo dát jak na pravou, tak levou stranu...). Ano, na silničce s ouzounkým tvrdým hladkým pláštěm se bude smekat.. tam se ale bude za sněhodeště smekat celý kolo :)
Já to zažil s Favoritem v Praze na nábřeží. Vidět v té slotě nebylo, svítit bylo více než vhodné a dynamo se smekalo a nesvítilo. Přitom jsem to tehdy běžně používal i za mokra. Jestli jsem měl z boku vroubkovaný plášť už nevím, nejspíš nikoliv. Následkem toho jsem to raději sundal a pořídil si akumulátorová světla.
Na Favoritu jsi měl určitě to dementní dynamo z NDR Ruhla, který vynikalo zejména brutálním odporem, který překonával i jinak mizerná veliká a těžká německá dynama z dvacátých let :)
Upřesnění: počítám 3,5 W elektrického výkonu po průchodu usměrňovacím můstkem ze čtyř diod 1N4007. Jestli použiješ nějaký sofistikovanější usměrňovač (jaký nejspíš je v tom Cycle2charge), můžeš dostat zhruba o 1 W víc, takže třeba 16 h nabíjení místo 21.
Teď koukám na baterii z Garmina, 3,8V 3100mAh, 11,8Wh, je na ní napsáno.
Většinou jsem ji za celý den skoro vybil, občas jsem k večeru musel nasadit druhou, záložní, z které jsem už využil jen cca 10-20%.
Večer, ve stanu, jsem z tý powerbanky obě Garminí baterie dobil na 100%, plus toho mobila, asi spíš obden, když měl pod 70%.
Takhle jsem fungoval 12 dní. Večer, před zahájením nabíjení Garminích baterií, na powerbance vždy svítily všechny čtyři diody, jestli byla pokaždé nabitá úplně na 100%, čili zda stihla dokončit to balancování a pomalé nabití v závěru, jsem nezkoumal.
Ale nikdy se mi nestalo, že by večer, před začátkem nabíjení Garminích baterií, na powerbance svítily diody jen tři, tak si myslím, že tam žádný deficit vůči spotřebě nevznikal.
Jo, to sedí.
Jestli jsi byl minimálně 8 h denně v pohybu, jak píšeš nahoře, dala by se uvažovat výroba cca 30 Wh denně. Jedna celá baterka z garmina a 20 % druhé znamená cca 15 Wh. Jestli měl telefon dejme tomu 18 Wh, tak 30 % z toho je něco přes 5 Wh. To je dohromady spotřeba cca 20 Wh plus nějaké ztráty. Takže OK, bilance kladná, dá se tak fungovat neomezeně dlouho.
Díky za praktické ověření.
A když si vezmeš s sebou ještě USB nabíječku na 230V, tak případnou občasnou nadspotřebu občas někde dobiješ u zásuvky. Tohle mi přijde jako velmi udržitelný způsob cestování bez stresu neustálého hledání zásuvky.
Ještě musím změřit, kolikrát nabití mobilu má powerbanka zvládne. Kdybych vydržel třeba jet týden na powerbanku, tak se dá očekávat, že jednou za týden tu zásuvku bez problému někde natrefím a nemusel bych stavět nabíjení dynamem a vláčet se s dynamem.
Někde se tady rozebíralo, jak se zadní kamerou... no a chopili se toho v Čajně a řešení za normální cenu (oproti Garninu) je na světě.. dokonce i s se záznamem na vloženou kartičku. Tedy bez radaru...
https://www.led-expert.cz/magicshine-seemee-dv...
Jestli je z té kamery trochu použitelný obraz, tak jako na nabití 10 hodin záznamu včetně slabého blikání (8h včetně silného blikání) by byl luxusní výkon!
Většina malých kamerek končí na 2 hodinách a tahat kablík k power bance je otrava. Dokonce to ani nestojí absurdní cifru, takže proč ne...
Dokud neuvidím test od nějakého "důvěryhodného" (čti nezávislého) jůtůbera, tak podobně šokujícím výkonům od číňanů odmítám věřit...
Na trubce máš videí..není to zas až taková novinka, objevilo se to před létem.
tady máš povídání dobrodruha co s tím jezdil i u nás a jsou tam ukázky videa
https://www.youtube.com/watch?v=MJ3iEE3SpnM
Hmmm, takže podle videa přestane nahrávat už po 5ti hodinách, potom už jen bliká. :-/
Co sem koukal po kamerách, tak nejdéle jsou schopné fungovat tzv. body cameras co používají třeba policajti, lepší modely bez problému pokryjí celou směnu, akorát to není úplně levné, je to těžké, tvar je uzpůsobený aby se to dalo nosit na hrudi a asi se bude blbě shánět držák na kolo.
Cyklistický radar se zadním světlem a kamerou dělá Garmin, Varia™ RCT715
Když už bych nad tím uvažoval, tak bych asi zvažoval tady to. Má to přece jen nějaké výhody. Jednak to má radar a pak má výbornou funkci, že krom trvalého zapnutí kamery se nahrávání zapne ve chvíli kdy radar detekuje blížící vozidlo. Výdrž baterie s trvalým nahráváním je minimálně 4 hodiny.
Tak mám taky technický dotaz.
Mám objednanou jednu blbost z USA.
Počítal jsem, že budu muset naklikat přes ECEP celní prohlášení a zaplatit DPH.
Potíž je v tom, že to poslali přes FEDEX a když v ECEP vyberu, že dopravce není Česká pošta (zatím vždycky byla), tak po mě místo čísla zásilky chce číslo celní formality, což mají být dvě čísla SD a TCP, přičemž ani jedno mi Fedex trackovací číslo nevezme a netuším, kde bych taková čísla měl sehnat?
Co jsem vygooglil, tak Fedex mi to proclí sám, jenže si za to nechá zaplatit další dvě stovky. Tak jestli jste tohle třeba už někdo neřešil, jak vyplnit formulář a zaplatit DPH celní správě sám?