Loučení
Kdo by si to nepamatoval. Poslední den na táboře, vyměňování si adres a slib, že "si budeme psát".
Letní přátelství, stejně jako letní lásky končili tím, že se nenapsalo, a když se napsalo, nepřišla žádná odpověď.
Možná i tahle malá, ale někdy velmi bolavá, zklamání bylo to, co nás posilovalo a připravovalo na zklamání větší a zásadnější.
Ale o tom nechci psát, chci vám napsat o loučení, které je veselé. Proč? Protože víme, že prvního října tu budeme zase u našeho stolečku ve Villa Rad'o v Andernos, že tu bude Adrian stejně jako Julie, a nemusíme si vyměňovat adresy, protože jsme všichni na FB
Přesto, že je to vlastně radostné, nezbaví mě to té nostalgie.
Bylo to krásné, čekat jestli napíše, bylo to vzrušující psát hezká slůvka do nejistoty.
Je fajn mít život v pořádku. ale, ruku na srdce...
Loučení bývala zamlada bolestivě vřelejší.
Zítra Strasbourg, v neděli doma
Ne že bylo, ale stále je. Pět dnů volna využíváme k prázdninovému vyvětrání silniček. Zase v naší oblíbené destinaci v Sasku u jezer. A jako loni i letos nám přeje počasí. Tak buď jezdíme, nebo se koupeme :-)
.... a taky samozřejmě průběžně doplňujeme energii :-)
Tady 36, jestli tam taky, tak se držte ve stínu nebo v jezeře...
Některá přátelství přetrvávají roky. Letos jezdím nějak méně, přišel jsem o oba moravské srazy, a tak jen "pro sebe", jsem si jel ověřit, zda bych na oblíbený "Hodonínský" vůbec dojel. Kamarád ze střední jezdí se ženou po akcích s "Bydlíkem", jak nazývá svůj obytný vůz. V kempu Vochtávka v Potštejně, byl včera Westernový den. Vyjel jsem v pátek těsně před šestou ráno, a v šest večer, po troše hledání cesty, (místy dost nekvalitní úseky), byl po cca 165 km na místě. Zpět se podařilo vyrazit kousek před pátou, proto dostala přednost kvalitní silnice přes Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady. Ráno nefoukalo, provoz žádný, a tak to bylo "ono". Za devět hodin jsem byl, po cca 145 km, doma. Počasí až moc teplé, ale člověk nemůže mít vše :-).
Já ti ty výlety pořád tak závidím... :-)
Naivně jsem si myslel, jak si vezmu volno a dám jí dokupy - ukázalo se že si dovolenou vzali uplně všichni a za celý týden jsem neudělal VŮBEC nic.
Už se těšim až se na mě v pondělí sesypou kurýři ze všech stran a všichni se budou divit, že jsem v práci...
Kamaráde, takhle já se zvolna připravuji na penzi.
Když jsem byl v zápřahu, nebyl den, abych něco neřešil. Dal jsem tu technickou část Vencovi, a řeším 3x za měsíc.
Ale pro chlapa, co byl vždycky "ten důležitý" to není snadné, přejít do režimu "stand up"
Je divné že tě 14 dní nikdo nepostrádá, a to si před pár lety musel bÿt on line furt.
Když se sesypou kurýři, je to vlastně fajn, věř mi.
Našel jsem si náhradní program, fráninu. ten můjweb se sklem, ale na to jsem sám.
Není to žádný zázrak, když už nikdo po tobě nic nechce, nemusíš nic rozhodovat...
Fakt ne
Nenabídnu Ti, abys jel někdy se mnou, protože bych Ti nestačil :-) či :-( ?. Nebo bys musel jet pomaleji, než jsi zvyklý :-). A to pak trvá dlouho...
To je právě jeden z kořenových problémů - já se nemůžu utrhnout na tak dlouho, abych si objel ty tvoje kolečka... :-(
Nevím, zda jsi to zkoušel, ale kamarád jezdil s děvčicou, a tahal v dětském vozíku jejího psa podobné "kubatury", jako je ten Tvůj. Ale toho to bavilo, a i toho psa :-).
Ale to víš že zkoušel.
Ale narazil jsem na několik logistických úzkých hrdel.
První odrazující bod je dostat to všechno v jednom člověku z baráku - výtah je de fakto plný tříkolky samotné.
No apak už jsou jen takové ty radosti, že štěkník se nechce ani tak vozit, jako spíš ťapat a vonět k lučnímu kvítí, takže přesunová rychlost je poměrně přesně 8km/h, což není příliš kompatibilní s hustým provozem na "cyklovýpadovkách" po kterých se dá nejsnáze dostat z Prahy ven (protože s tímhle vlakem chceš z Prahy co nejrychleji VEN). No a když už se konečně dostanu někam , kde pražáci pomalu řídnou a provoz přestává být o nervy, zviřátko je vyťapané a šlo by dom...
Mám takový sen ještě než definitivně zestárne udělat výlet na Brdy, ale... Nějak se mi nedaří (letos mám stroj už podruhé na špalkách) a za současných veder ho nevytáhnu ani na pěší vycházku čítající hodinu...
Máš naprostou pravdu.
Màm svého oblíbeného dveřníka v Hiltonu v Paříži. Jmenuje se Pierre. ale říkàm mu Jean-Paule, přijdemi to víc sexy.... :-)
Pro Širavíka: to byl vtip.
Jsem konzervativní člověk. Vracím se na stejná místa, mám tam známé, přátelství to je silné slovo.
Ale. protože jsem cestovatel, těch míst,kam se vracím, přibÿvá.
Paříž, Montpellier, Andrenos, Conquet. člověk má honiçku, aby to stihnul párkršt za rok.
No, a pak je tu Bedançon a Strasbourg, často jako zastávka.
Včera se mě ve Strasbourg ptali? Kde màte kolo??
Teď se jede Tour, přeci je nebudu ztrapňovat....
prd "stand up" to jsem dělal léta, na jednàn8ch
Ten režim se jmenuje "standby" a moje přeřeknutí naznačuje, že fakt už se mám na práci vysrat.
asi jen překlep - příjemné místo u Divoké Orlice je Vochtánka :-)
Teď jsem si všimnul, že je tohle diskuzní vlákno zařazeno jako Necyklo. Až dosud jsem ho považoval za místo, kde se dělíme o svoje zážitky na kole. Tak to jsem svůj příspěvek špatně zavěsil.
Je tady vůbec ještě něco o ježdění na kole?
Na kole už nikdo z nás nejezdí, Mildo.
Tady prostě kecáme o tom, jaké to bylo.
Netrap se tím.
Nejezdíš na kole proto, abys o tom kecal.
Tak já si o ježdění na kole povídám rád. A rád si přečtu o cestách a výletech ostatních. Je to pro nás inspirací kam se podívat příště.
Ty to máš asi jinak, jezdíš pro svoje uspokojení a nemusíš to tady hlásat. Proč ne...
Asi tedy založím vlákno o ježdění na kole. Třeba to pro někoho bude inspirativní jako pro nás.
No, občas na kole taky jedu, a obcas i na kole bez motoru, Mildo.
A píšu o tom, a občas si to i lidi rádi přečtou. Jenže tady je přiznat se k tomu, že si rád přečtu co Jindra ze svých cest píše, něco jako souhlasit apartheidem, být proti sňatku homosexuálů,nebo hůř, fandit Putinovi.
Už číst Jindrovi cestopisy je proto odsouzení hodné. Jal z Chartou 77, nečetl jsem a jsem na to hrdý - PepíkW - politruk.
A debaty z on-line reportáží vytrvale rozbíjejí vysírači, tedy tchyni jdem bloknul a výrazn3 se to zklidnilo.
Vím, že víte, že Jindra je na Francii, a že vám jí cpe horem dolem. Protože ta země stojí za to.
Nejsem nekritickÿ. vím. co tam stojí za prd. A i o tom píšu.
Jen prostě je potřeba číst, a nebýt zaujatý.
proto jsem všechno nacpalna to www.doucefrance.cz.
Nemusíš se bát, reklama tam není nechci registraci, a ten provoz serveru si platím sám.
Nejsou všichni zaujatí, a někomu to možná i pomůže.
V těchto vedrech přes den nevyjíždím a i minimálně vycházím. Udržuji formu krátkými jízdami "poctivých dvacet/třicet" až k večeru setmění.
Jak se to trochu ochladí, zkusím něco nadránem delšího, ale zatím mě to vedro přes den tak znaví, že se mi nechce vstávat, když se konečně dá chvilku spát :-)
Tak dneska dopoledne Rybnický triatlon, odpoledne chvíli slackline, pak koupačka.
Na triatlonu zaujal vítěz, když se ho ptali, co se mu stalo? Prý mu operovali zlomenou klíční kost. Pak se ho ptali, jak se mu dnes plavalo? No prý plaval jen jednou rukou, že na krátkou vzdálenost se to zvládnout dá...
Jo, to je celkem k zamyšlení, že někomu stačí jedna pohyblivá ruka, aby byl rychlejší než zbytek startujících... :-)
Na slackline je zajímavé, že někdy cca 20m (maximum popruhu) přejít zvládám třeba s 50% úspěšností a někdy jako dnes třeba deset naprosto marných pokusů (přitom mezi stejnými stromy) a už to vypadalo, že na druhou stranu nedojdu a pojedu domů s nepořízenou...
Nakonec se přecijen jednou přejít povedlo, ale video nebude, vidět mě bez trička určitě nikdo nechce... :-)
Nejvíc dneska pobavil ukrajinec, co zřejmě poprvé viděl lehokolo, své zaujetí nezkoušel ani maskovat. Po dobu mého koupání pobíhal okolo lehokola a fotil si ho ze všech stran, pak to ještě v telefonu vyprávěl manželce netuše, že kamerka na lehokole zůstala zapnutá... škoda, že neumím ukrajinsky, ale některá slova zněla, že evidentně popisoval části kola... :-)
Jsou to jen fyzické výkony. Jasně, že naprdne, že to co borec uzvedne levačkou, ty ani všemi čtyřmi.
Prostě každý má různé dispozice, tréningem lecos dokàžeš. Ale narazíš na hranici, za kterou ten nadanější může.
Ale třeba zase nepochopí trojčlenku.
Nechápu tu vaši potřebu soutěžit v čemkoliv, ale může to být tím, že se automaticky považuji za vítěze a soutěž je pak zbytečná.
Nebo jsem jen lenoch
"Nechápu tu vaši potřebu soutěžit v čemkoliv"...
To zní jako argument nejen odpůrce jakéhokoliv sportu, ale i osobního rozvoje nebo pokroku... proč se vůbec snažit být v něčem lepší, když se můžu lehnout a čekat na smrt? ;-)
Včerejší elektrogauner...
Za většinou přečipovaných elektristů se s trochou snahy dá aspoň chvilku držet. Tady, i když jsem v předstihu zrychlil nad 40 km/h, tak jsem vůbec neměl šanci chytit se do závětří, evidentně má akceleraci jak motorka a rychlost přes 50 mu nečiní problém...
https://ulozto.cz/file/mT1CJnu7WRPt/20230713...
Navíc ještě machroval, bezdůvodně kličkoval, několikrát jel bez držení řidítek, pak si zkoušel kleknout, dal si ruce v bok (nevím, co to gesto znamená viz fotka, když nejsou moc vidět prsty)... nechápu proč s tímhle leze na cyklostezku?
Nesoudil bych ho tak přísně. Když se blížil k těm "děvčatům", zpomalil natolik, že jsi ho během pár okamžiků dojel. Ta jízda bez držení trvala jen chviličku na to, aby to byla frajeřina. Třeba si jen upravoval oblečení, aby mu netáhlo na pupek. A ta cyklostezka je krásně podél trati, také bych ji zvolil, abych se nemotal mezi auty.
On ty řidítka pustil několikrát, ale na videu už není moc vidět, když byl daleko, pak jsem ho ještě dojel na zavřeným přejezdu.
Nicméně vím, jak obtížné je u skládací koloběžky řídit jednou rukou při pomalé jízdě, abych mohl ukázat odbočení doleva, takže pustit obě řidítka v padesátce na téhle obludě, mi nepřipadá bezpečné ani trochu.
Zrovna dneska ráno mi na díře v asfaltu vyklouzlo řidítko z jedné ruky a po třech plácavých "krocích" jsem si ustlal v mladých kopřivách u cesty.
Na koloběžce pouštět řidítka neradno, ani u odbočování neukazuju...
Viděl jsem na kolobrndě zajímavou inovaci... místo mávání pazourou jezdec signalizoval změnu směru vykopáváním haxny do boku... Za mě dobrý a ještě jsem se zasmál :)
Tak to jsi možná potkal mě :)
Rukou ukazuji pouze tam kde nemusim před odbočenim brzdit.
Slyšel jsem víckrát, že to tak koloběžkáři dělají, takže určitě nebude jediný. Já se sice na kolobrndě rukou ukazuju (jen doleva, tam kde to považuji za nutné), ale velmi opatrně (obě nohy na stupátku, stabilní rychlost a směr).
Pustit obě řidítka najednou, by mě v životě nenapadlo... další divná věc, na co přišel kolega, že když elektrogauner dal ruce v bok, logicky pustil plynovou páčku, takže mu koloběžka měla hned začít zpomalovat nebo má něco jako tempomat?
Evidentně má jinou geometrii přední vidlice. V 50km/h pustit rídítka je na normální koloběžce sebevražda.
Já sice ukazuji směr na obě strany, ale nesmím při tom moc brzdit. Pustit řídítka oběma rukama na chviličku jde, ale musí se přitom řídítka opřít o stehna, aby to jelo rovně.
Tak jsem po dlouhé době vyrazil projet tříkoláka, abych usadil vlastnoručně spáchaná kola.
Příjemně mě překvapilo, jak to najednou sedí a řízení je ostré - starý kola se musely vlnit a kroutit, že jsem rád že jsem to neviděl.
Po pěti kilometrech defekt, prázdné kolo na třech metrech.
Po rozebrání jsem usoudil na duši povolenou ve švu. K nasrání, ale zalepil jsem a pokračoval...
Abych to zkrátil, po dvou hodinách lepení na odpoledním slunci a vyčerpání opravných prostředků jsem stroj na prázdných gumách dostrkal domů a dosud doplňuju tekutiny. Nebyly to švy duše, fungl nové pásky co jsem dal do ráfků se úspěšně dušemi prořezávají. Nejlepší byl ten poslední případ, kdy už jsem zoufale balil věci a dumal jak nejsnáze tlačit tříkolku s prázdným předním kolem, když za klidu a stání na místě najednou "Pššššššš!" ušlo i druhé kolo.
To mám z toho, že kupuju novej materiál - jdu tam dát ty starý a objednat alespoň dvě sady duší plus troje lepení...
Hele pásky musej bejt gumový, a pokud nejsou takový, vem takovou tu papírovou lepící pásku a obmotej to tím.
Ono je to něco na půl cesty mezi gumou a plastem, ale asi to není gumový dost. Ty starý jsou nějaká "tkanina" - jsou v tom vidět vlákna. Ale byly takový zteřelý a obecně jetý, že jsem si říkal udělám tomu dobře a do nových kol dám nový pásky.
Celou noc mi to tu stálo nafoukaný bez problémů, ale jak jsem to zatížil a začal koulet, najednou tohle, no...
Ještě, jaké máš duše? Já se týral, až jsem přešel na Schwalbiny... a mám klid. Když tedy nepíchnu, že jo.
Největší odpad byly Kendy.
Stejným způsobem mi na začátku horek povolila páska v předním kole a na několika místech mi ostré hrany děr pro niple nařízli duši. Vyřešil jsem to Schwalbe páskou. Je správně široká, je tuhá, asi z polyethylénu. Myslím, že problém mám vyřešený.
Konečně jsem dojel omrknout soutok Labe s Cidlinou. Jelikož se jednalo pouze o primitivní sportovní výkon, nedal jsem si tam točeného Bernarda, ani pečeného pstruha, zamáčkl slzu v oku a okamžitě mazal zpátky.
Obzvláště poslední úsek za Poděbrady je moc hezký a příjemný, připadal jsem si jak ve Francii, v údolí Doubs, asi nebudu mít problém se na celou Francii vyprdnout a jezdit jen o Čechách :-)
Celkem 80km jen s malinkakatou pauzou, posledních 20km už to ukazovalo 34°C.
Měl jsem to tak akorát, o moc dál už bych bez řádné regenerační pauzy určitě nedojel.
Poslední dobou si přemýšlím, zda mi hrozí větší nebezpečí na silnici mezi auty nebo na cyklostezce.
Za poslední týden se na proti mě v nepřehledné zatáčce vyřítilo auto Správy železnic (asi na cyklostezce nečekalo cyklistu), pak jsem v zatáčce potkal driftujícího cyklistu (viz obrázky) a dneska se přímo přede mnou udála lehká cyklohavárie...
https://ulozto.cz/file/qjN3xf8pdpYz/20230715...
Možná bys měl sedět na prdeli doma na židli a pro jistotu se přidržovat madel a mít na hlavě přílbu.
Koukám, že v Kooperativě nabírali nové lidi... :-D
Nedělám z každého prdu kuličku, jako ty... ty si tu furt stěžuješ, jak tě všichni ohrožují. Tak ti jen radím, kde zažiješ pocit bezpečí. Jo a vem si Pampers, slyšel jsem k tomu něco o pocitu bezpečí, co to je tedy nevim....
Tak nějak jsem Ti fandil, ale jak vidím, máš trochu nutkání se zařazovat mezi těch několik zdejších podúrovňáků?
Jéžíšku.. ty taky všude vidíš ošklivé bebíčko? Já jezdím přes Prahu, a třebas i z Berouna v běžným provozu... tak jsem asi okoralejší. Kdybych se měl přikáknout z každého nicu, co sem JRR dává, tak bych musel používat plíny.
Zřejmě ti uniklo, že JRR nedělá z prdu kuličku, ale pouze přemýšlí (odvozeno od slova "myslet")
JRR je podělanej z běžnejch dopravních situací, kterých zažiju v hustčím provozu desítky, ať už mezi plechovkama na pražských výpadovkých, nebo mezi "paní radovejma" na nedělním výletě na cyklostezkách.. tedy lidma, který se sice na kole udržej a dokonce ho uměj i pohánět jakž takž směrem vpřed, ale zásadně nesledujou provoz před sebou, natož vedle sebe nebo za sebou a jsou schopný udělat cokoli. O kriplech na kole, nebo bruslícjh s utěsněnejma ušima a nevnímající okolí, případně "chovatelich" s neposlušnýma čoklama na volno nemluvě vůbec.... Kdyby myslel, tak se pod ten náklaďák nedostane, jenomže on "myslel" že když má přednost, tak si ji vynutí. Stačilo myslet, defenzivně ubrat a bezmozka v plechu nechat odfrčet v dál a poslat ho v duchu, nebo hlasitě do hajzlu. To jen tak na okraj.
Situace, které popisuješ, už mě taky vůbec nevzrušují, jen si nejsem jistý, jestli je to dobře.
S tím náklaďákem jsi mi připomněl, situaci kousek za Avignonem, po obědě, chtělo se mi hrozně spát tak sem si řek, že hned jak narazím na vhodné místo, hodím plachtu na zem a zdřímnu si.
Jenže místo furt nebylo, usínal jsem deset, patnáct kiláků, až do místa, kdy jsem měl napravo škarpu a vlevo zvýšený ostrůvek.
Tam to kolem mne prohučel kamión devadesátkou.
A bylo po spaní, do večera už jsem byl čilej jak včelka Mája :-)
A tak cyklohavárie...
Jsem si na té koloběžce ustlal výrazně hůř :-)
To je přece terminologie z metodiky o vyšetřování dopravních nehod (co jsem musel přečíst, abych pochopil, co se v rozhodnutí správního orgánu vlastně píše), vždycky jde buď o srážku nebo o havárii a jelikož se paní nesrazila s jiným vozidlem ani ji nikdo nevytlačil, pak by tohle měla být havárie, ne?
Ano, škoda zřejmě bude zanedbatelná. Když bych parafrázoval kolegu - to jsou ti nevybouření senioři na silných kolech... ;-)
PS: Tady jsem našel definici...
Havárie
Havárie je definovaná jako dopravní nehoda, při které je zúčastněné pouze jediné silniční
vozidlo, kdy u tohoto vozidla není předmětné, zda se jedná o motorové či nemotorové vozidlo.
Důležitým aspektem, je že při havárii nedojde ke středu s další stranou, čímž je myšleno jiné
silniční vozidlo, zvěř nebo chodec.
Za havárii se tedy považuje např. vozidlo, které vyjelo mimo pozemní komunikaci a způsobilo škodu pouze na svém vozidle.
Jako praktický příklad můžeme uvést případ, kdy osoba jedoucí po silnici ve vozidle sjela
přes zatravněnou plochu a skončila s vozidlem na poli...
Opravdu se chceš začlenit mezi ty policejně-úřednické bezmozky?
Proč myslíš?
Naopak stále věřím, že čím víc informací člověk má, tím větší šance při střetu s úřadem potom bude...
Stačí trocha nepozornosti a podobných "výletů" mimo předpokládanou trasu je celkem dost k vidění u ostatních, ale i u sebe :-))
Na silnici to ještě jde, ale dost blbé jsou situace na málo přehledných různých stezkách a pěšinách.
Alert RCB!
Today (15.07) heat with temperatures over 30C. Stay in the shade. Avoid sunlight, physical efford and dehydration. In case you feel worse call 112.
Tak tahle SMS mi prosím přišla během triatlonu Říčkovský golem. Pravděpodobně někde u Zemské brány se můj mobil přihlásil do Polské GSM sítě. Ještě, že jsem to četl až v cíli... :-)
V současných vedrech moc jezdit nemůžu. Přes týden to odbývám pozdě večer vyjížďkami "poctivých třicet", ale dnes jsem si přivstala a podařila se mi pěkná šedesátka za ranního chládku.
Po ránu jsem chtěl dojet na zříceninu hradu Zlenice. Z hrozící bouřky sice nakonec byl jen osvěžující deštík, ale z časových důvodů (sjel jsem ze značené cyklostezky 0020), jsem tam nedojel. Domů ano. Od pěti do jedenácti, s chvilkou civění do mapy, to nakonec bylo osvěžujících 74 km.
V nejvzdálenějších místech od domu se v jednu chvíli zdvedl silný vítr a po obloze se valil černý válcovitý mrak. Už jsem měla strach, že snad zmoknu, ale odvalilo se to pryč a vítr se utišil.
Já se naopak těšil že by dnes mělo konečně zase trochu foukat ale kdepak.
Mně foukalo docela dost. Pochopitelně až při cestě zpět, a to proti :-(.
Včera v podvečer jsem se konečně trochu toho větru dočkal :)
https://youtu.be/OQ83onvbi_E
(Sice téma necyklo, ale zjevně slouží i pro cyklozážitky, takže sem.)
Teplá noc využitá beze zbytku, 8 hodin strávených nejlíp, jak se dalo.
Po vyblbnutí se v Oderských vrších jsem protáhl zpáteční cestu až zas přes tu novou lávku na Bečvě, co jsem mohl vyfotit už před týdnem. V mapě pořád není.
No a potom na cyklostezce u Týna nad Bečvou jsem potkal za zatáčkou auto. Napřed vidím zpoza lesíku světlo, tak jsem vypnul dálkové. Jak bylo jasné, že cyklisti to nebudou, tak jsem ho zas zapnul, ať má překvapení jaksepatří. Až jsme se octli proti sobě, tak on to ani neztlumil - já ano, zato s projevem.
Zjevně tam o půl třetí ráno cyklistu nečekal. Pro příjezd k chatám jsou tam přitom souběžné polňačky a pod cyklo/pěšo značkou není žádná dodatková tabulka, že by se tam mohlo auto objevit. Býval tam i patník uprostřed, teď není.
Jelikož znalosti budou zaprvé vždycky omezené, za druhé houby pomůžou, je lepší počítat se vším a zážitek to nezkazí (resp. dokud to dobře dopadne).
Před půl šestou, (než začne být vedro), jsem se vypravil zjistit, zda už je hotový můstek za Mratínem. Byl, ale pro změnu je rozkopaný Kostelec nad Labem. Nechtěl jsem se motat mezi auty po objížďce, a prubnul jsem "nadějnou" vedlejší cestu, která se stáčela vhodným směrem. Pak ale přešla v šotolinu, následně v travnatou pěšinu a zbytek k řece jsem dotlačil to cestičkávh, které nejsou na seznamové mapě ani v největším rozlišení :-). Ale podél vody se už muselo dojet na cyklo Kostelec - Brandýs. Nemohu ji doporučit. I když na označení míst, kde kořeny zvedly asfaltový povrch do ostrých hran, vyplácali možná pět sprejů, označili jen ty nejhorší. Plynule jet se dá z bídou polovinu cesty. Vynahradila mně to cesta po silnici domů. Přednost dostala hlavnější silnice, s vyhnutím se Podolance Jenštejnem. I když odhad courání Kostelcem je možná nadhodnocený, stejně to nedalo ani čtyřicet km, ale užil jsem si je :-).
Z Kostelce po stezce jen do Záryb a tam uhnout na normální cestu (u bývalého přívozu) a ject přes Martinov a do Brandýsa dorazíš Martinovskou. Taky tak jezdím.
Zjistil jsem, že nejlépe se cestuje metrem po půlnoci! :-)
Nikdo po nás nechtěl jízdenku, jeli jsme z Hostivaře (A) do Holešovic (C) bez přestupu a jelikož bylo horko, vybrali jsme si vagón ve stylu kabriolet...
https://ulozto.cz/file/05bWE6TRqitu/p7186738-mov
Denně bych tak asi cestovat nechtěl, ale celkem akční zážitek. :-)
Žil jsem něco přes dvacet let v Praze a taky mám své pohodové zážitky z nočního metra.
Nastoupil mladý pár kluk a holka, s nimi nadupaná evidentně vymatlaná gorila asi dva metry na steroidech. Chlapec ukazoval prstem komu má dát přes držku, holka se smála.
Dal přes držku asi třem lidem, potom přišel ke mě, uhnul pohledem a šel dál. Dodnes nepochopím co se stalo.
Od té doby, když se dívám do zrcadla snažím se pochopit co s ním hnulo, byl o dvě hlavy vyšší.
Vím, že je mysl víc než svaly, ale jen když to plánuješ.
Tohle nebyl plán, bylo tam mé bytostné zlo, čiré zlo, které v sobě nosím a které jsem dodnes neporazil. Proto jezdím sám a daleko.
Bylo to před třiceti lety.
Připomněl s mi kamioňáka co jsem ho uháněl, aby mne odvezl ze Španělska, v pátek mi napsal, že se v pondělí ozve, ale ať se přes víkend snažím najít něco jiného, abych nemusel jet s ním :-)
Barcelona - Perpignan jede vlak.
Z Perpignanu TGV na Paříž nebo TER do Avignonu.
Z Paříže TGV na Strasbourg.
Z Avignonu TGV nebo TER do Strasbourgu.
Přejezd 20 km na stanici v Appenweier, odtamtud vlak do Karlsruhe.
Z Karlsruhe jede vlak do Norimberka.
Bejrychlejší asi bude to TGV na Paříž a Strasbourg. Za kolo (nesložené) účtují 10 EUR.
Nejlevnější pak cestování vlaky TER, bacha TER není courák ale regionální rychlík. Kola jezdí zadarmo, mají na ně peostory.
Jízdenky a jízdí řády najdeš tady:
https://www.sncf-connect.com/en-en/
Bacha.
Když vyhledáváš spojení vlaky TER nezadává se kolo jako spoluzavazadlo, zadás li "nesložené kolo" jako spoluzavazadlo, vyhodí ti to jen TGV a Intercity (TGV se teď jmenuje OuiGo).
Z jihu Francie se do Strasbourgu musíš dostat za den, při dobrém plánování. Pak do Norimberku to trvá asi 5 hodin. Z Norimberka to už neumím, asinejlepší bude bus,nebo vlak do Hirschau či někam k hranici, a přejet kopec na naší stranu a ČD.
Myslím, že bych za dva dny byl doma, nevím, jestli to kamion dá líp
Na takhle komplikovanou cestu, s naloženým kolem, se můžu akorát tak vykašlat.
Nespěchal jsem, týden u moře, mimo sezónu, není nic, čeho by člověk litoval, na další sobotu jsem měl zajištěný bus.
No, když to máš hodně naložený. je to voser při těch přestupech.
Já jel před měsícem hodně nalehko do Paříže vlakem. Měl jsem pech, byl svátek, tak přímý spoj do Norimberk-Karlsruhe byl vyprodán, 3x přestup,jednou za 6 minut z nástupiště na jiné přes schody, byl to nervák.
Ale jde to, když není jiné řešení.
Bus je lepší volba, jestli jede.
Hele, jel jsem busem do Janova a naratil jsem na vocase řidiče,co neměl v lásce cyklouny. Kolo přepychově zabaleno v bublinách, to nemohl remcat. Ale omastil mě na brašnách. Měl jsem 3, jako normálně. Povoleno prý jen jedno, tak mě stáhnul o 150Kč za každé navíc. Ne, že by to byla fatální částka, ale nasral mě.
Zpátky jsem si koupil za 5 euro kufr a brasny daldo něj, nemohl ani meknout. Jedno zavazadlo.
Jestli máš jestě přední brašny, a narazíš-li na vocase,mohl by být problém. Radši všechny narvat do jednoho pytle nebo kufru
Já to měl dohodnuté s řidičem, kterého trochu znám, jak se říká "od vidění", drsnej chlap, o hlavu vyšší než já, ramena přes celý záda, moc toho nenamluví, ale byl jsem z něj nakonec úplně naměkko.
Peníze za dopravu odmítl, když jsem si chtěl koupit kafe, odmítl je taky, párek to samý.
Když jsem si postěžoval, že už se od něj bojím něco koupit, neřek na to nic, ale když jsem se vrátil na svý místo v autobusu, měl jsem na stolečku párek..
Srandovní a trochu dobrodružný mi přišel závěr, kousek od Plzně se šofér dozvěděl, že se kuli kolu nevejdu do svozu na Prahu, tak co s ním teďka se dohadoval s druhým řidičem, no, vysadíme ho u kurev.
A fakt že jo, když odjeli, stál jsem na přivaděči do Plzně a byly tam jen čtyři kurvy a já.
Ve dvě hodiny jsem vyrážel ze západního okraje Plzně, v sedm jsem byl na metru Zličín, v devět doma. Myslel jsem, že budu na kole po 24hod. v buse trpět, ale jelo mi to jak kráva, dal jsem jen jednu pauzu v Rokycanech u Lidla na kafe :-)
Z Curychu do Prahy jezdí každý den vlak přes Offenburg, za 20€ druhá třída, za první +10. Kolo zdarma, je to dojče bahno.
Příští rok tím asi z Prahy pojedu - vlakem 11 hodin s plechovou prdelí.
České dráhy?
Někde jsem četl, že jezdí vlak Praha-Zurich, ale když jsem ho potřeboval, nějak jsem ho nenašel.
Nejrychleji se dostanu do Strasbourgu z Norimberka
na nádraží mě hodí Soňa autem, pak asi v 10:15 vlak na Karlsruhe, s kolem asi 50 eur, z Karlsruhe po 15 jede vlak na Basel - vystupuji v Appenweier, asi 1O euro. Z (start v Offenburgu) Appenweier jezdí vlak do Strasbourgu každou hodinu, za cca 8 euro. Ale bývá dost narvaný, tak když je hezky je lepší si tu dvacku po rovince šlápnout.
Blbý je to nádraží, jak v Norimberku tak v Karlsruhe na platformu nemaj výtah, takže kolo do teplejch...
Ale mám to ozkoušený mockrát, ráno v 6 odjíždíme z domova, v 18 jsem ve Strasbourgu i s kolem
Deutsche Bahn, našel jsem to přes Omio
Hledal jsem opačný směr, z Prahy na Offenburg, ČD, jede to 11 hodin, z Prahy po 18, v 6 ráno jsi v Offenburku. kolo pod vladtním dohledem, to bude asi ten vagon pro kola se sklápěcíma sedačkama, asi za 1300 místenka i kolo.
To by asi bylo řešení, i když po noci ve vlaku na tý nepohodlný sedačce budeš ráno na šrot.
Koukal jsem na spojení na konec srpna, mam 31/7 koupený TGV ze Strasbourgu do Nice. Ale pojedu jako vždycky přes Norimberk. Jednu nocvNorimberku aby Soňa nemusela brzo vyjíždět, a druhej den v klidu vláčky do Strasburku, tam přespím, a další den budu večer v Nice. Autem bych to taky jel dva dny ..
Díval jsem se znova, je to v 18:26 DB z Prahy, ale cena už je přes 100 €.
Já tehdy ten spoj hledal někdy v březnu s tím, že pojedu v létě a bylo to za dvacku - další dobrý poznatek, že je dobré to kupovat měsíce dopředu.
Ono nejde jen o cenu. Do TGV se vejdou maximálně 2 kola na celou soupravu.
Mají takové kupé v prvním vagonu, oklopí se sedačky. Pokud se jede přímo bez zastávek,vezmou kola. Vejdou se, ale uličkou už nikdo neprojde.
V tom německém Intercity se vejde kol víc, tak do deseti, když mají na ně vagón.
Bez včasného nákupu máš malou šanci, spíše jde o štěstí. A pochopitelně cena.
31/8 jedu ze Strasbourgu do Nice (od 13:30 do 23:00) za 63 Eur včetně 10 Eur poplatku za kolo. Ale koupil jsem to v květnu.
Velká sleva je i v tom, když koupíš jízdenku bez možnosti zrušení. To i v tom Německu.
V TER spojích se místa na kolo nerezervují a bývá to někdy dost hustý. Místo na kola zablokují biomatky s kočárky, a ty pak překážíš v uličce, lepší proto je vybrat si vlak brzo ráno nebo v noci.
Ale včasným nákupem se fakt dostaneš hodně levně safra daleko. Přímo jezdí Strasborg - Marseille - Nice, nebo Stradbourg - Bordeaux ci Nantes, k Atlantiku. Pod 60 éček, koupís-li 3 měsíce předem. Tak ideálně můžeš večer nasednout v Oraze na ten do Zurychu a druhej den vecer být v Botdeaux. Autem 1600 km, taky bys to jel den.
Vlak Břeclav - Vídeň - Curych. 894km. Jízdenka cca 1650Kč, s kolem a místenku okolo 2000. 9 hodin jízdy.
Jestli to je bez přestupu tož to by byla moja lajna! Zkusím pohledat.
Přestup ve Vídni na hlavním. Nebo můžeš jet z Bratislavy :-)
Ve Vídni je výhoda, že vlaky jezdí pořád ze stejných nástupišť, kde je i tabule s řazením vlaku do jednotlivých sektorů.
Ne jako u nás, že ještě 5 minut před odjezdem nevíš odkud pojedeš a kde vlastně bude vagon na kola. :-(
Jinak kdyby někdo hledal zkratku v metru z trasy C na trasu A, tak tenhle tunel u stanice IP Pavlova vede přímo na Náměstí Míru... ;-)
https://ulozto.cz/file/LgcgpWbFzAoK/p7186743-mov
Jo a ještě jeden zajímavý poznatek z úterního výletu. Když se v metru zhaslo a jediným zdrojem světla byl můj notebook, to teprve člověk zjistí, kolik hmyzu tam žije... :-)
Předevčírem jsem jel ráno přes Brandýs na Lhotu. Čas mne překvapil, tak jsem to jel dnes znova, zda nedošlo k omylu. Opět to bylo dost pod hodinu. Celý Brandýs je z kopce, bez šlapání přes třicet, ale i cesta zpět přes Kostelec ušla, (už vím kudy objížďku "ošidit"), a tak byl průměr 16. Je radost jezdit :-).
V sobotu se trochu ochladilo, tak jsem to využila, vyjela časně a ještě za chládku stačila zajet první červencovou stovku Vysočinou. Je tam krásně!
Ta tříplacka mě na tom silničním "supersportu" nepřestává fascinovat :-)
Tříplacka tam byla přímo od výrobce. Akorát jsem to musela vyměnit na menší talíe. Standardně tam byl Claris 50-39-30, dalo by se na ty kliky Claris dát tlíře 46-36-24, ale to by se muselo nechat udělat. Já stejně potřebuji 22, takže jsem vyměnila i kliky a mám talíře 44-32-22.
Dělá se i Ultegra 3x10. Pro ženský to na kola osazují, když je potřeba malý talíř. S trojtácem máš slušný převod do kopce. Se dvěma talíři mám na zimákovi kombinaci 38-22, i s tím se dá, ale když je k mání třírychlostní páka, proč nevyužít trojtác.
Dnes už nesmysl. Stačí dát gravel kliky 46-30 nebo 48-32.
konečně osudové setkání + 72 centů z kapsy somrakum na parkovišti
jezdí dodávkou a somruji
Tak po asi měsíčním výsadku jsem vyrazil na delší vyjížďku prozkoumat jak se vydrápat z Dobřichovic do toho zelenýho fleku na mapě.
Inu, s tříkolkou to po modré nepůjde, tolik jsem zjistil.
Další poznatek dne byl, že měsíční výpadek šlapání (byť jsem do práce poctivě dojížděl koloběžkmo) je přecejen znát a těch 55km mě pěkně zdrblo. Až tak že jsem si cesou zpátky musel dát dvakrát pauzu někde ve stínu, neb mi bylo na omdlení...
I když to samozřejmě mohlo být i poměrně slunným počasím a mým zoufale tristním pitným režimem - musím pořídit tu srkací hadici do PETky nebo něco podobnýho, flaška vody v brašně je taková...nepružná na použití :-)
Po ránu jsem se jel kouknout, jak pokročili s opravou silnice v obci Semice. Jsou kousek za odbočkou na Velenku, kterou bylo nutné použít, neboť dál na Kersko už byla silnice zatarasená technikou v plné práci. Tím se cesta do Kerska prodloužila, ale po hlavní na Poděbrady se jede jen pár set metrů. I tak do dalo téměř 70 kilometrů příjemné cesty v minimálním provozu.
Lofas v hnědém igelitu:
Seděl jsem u la Loire blízko Oudon, bylo to místo kam jezdívají pejskari, pár lidí tu bylo, ale jen jedna lavička a na ní jsem sedel ja.
Přijelo auto, chlapec vystoupil a tikal očima, zkratim to, chodil kolem a cukal ocima. .. delší dobu . ..
Když jsem zaměřil 2 sec. vytáhl lofas a mydlil ho přes hnědý igelit.
Nevím kde ten igelit koupil, odpadaky bývají černé, modré, nebo bile
Je mi 51 ale jsem rád že je o mě zájem .
Před hodinou jsme se vratili z letošní dovolené.
Trasa: vlakem k Bodamskému jezeru do Bregenzu, okolo jezera vrchem do Kostnice - okolo Rýna do Schaffhausenu - přejezd Švarcvaldu do Štrasburku - na jih Milhousi - Basilej a konec v Curichu. Zpět domů vlakem. Přes čtyři země najeto za 9 dní 680km. Dva dny volné a dva dny na cestě.
Třeba k tomu napíšu časem něco víc.
Dramatické... peklo na nebi :) to rozmazané vzápětí dorazilo, takže vím, že to byl vítr a liják.
Pěkné peklo. Já tady zas mám ze včerejška vyvíječ mraků :-)
Říkají, "tropický den" nebo "tropická noc" když je nad 32.
Tady je teď,v noci. 36.
Takhle, nepřidám se klimahysterikům co tvrdí, že to tu "nikdy nebylo".
Ale safra že jo, že bylo, a protože do Olivy jezdím čtvrt století, pamatuji si, že bylo hůř.
Měl jsem tu kámoše, umřel 4 roky tomu.
Jak je tu zvykem, říkal "to je ale vedro" a já mu odpovídal "za něj si platím, kvůli tomu jsme tady".
Nemyslím si, že je to "klimatická změna" co nás tu spaluje. Tam kde před 20 lety byly pole pomerančovníků, je "urbanizaciones", tedy bloky aparmánů, původně určených k pronajmutí na dovolenou, ale přišlo euro, krize 2008, a od té doby to chátrá.
To by mě nebolelo. Ale problém je, že ty neobydlené baráky jsou obklopeny "asfaltovou infrastrukturou". Asfalrt střídají dlaždice.
Tam kde dříve byl sad pomerančů co absorboval to vedro, je jen hmota, co se ve dne tizžhaví a v noci to teplo pouští.
Jasně, mám to vedro rád, jinak bych sem léta nejezdil.
Ale jsou věci, co jsou špatně.
Nemám ambice učit Španěly jak si ze země neudělat troud, ale mám silnou ambici, nedopustit něco takového doma.
V sobotu pršet moc nemělo. Poprvé jsem to zkusila ve čtyři, to ještě pršelo. V osm už bylo po dešti, tak jsem se zajela podívat na Hrotovicko. Zámek Hrotovice slouží se vším všudy, úřad, obchody, posezení. Zámek ve Valči je soukromý, ale nádherně upravený park je veřejně přístupný. Zámek v Dalešicích je rovněž soukromý a chátrá.
Včera jsem se s lehokolem vypravil na Ústecký triatlon. Loni prohlídku trasy pár dnů před závodem ukončil útok zlého kamionu, proto jsem letos trasu zkoumal jenom v mapě a přemýšlel, zda tam vůbec jet?
Trasa vede přes jeden protivný kopec na druhou stranu, pak je otočka a jede se přes ten pitomý kopec zase zpátky a pominu-li závěrečnou rovinku, tak je to celé. Na 15km trase to dává asi 250m stoupání.
Nakonec jsem usoudil, že za 200 Kč startovné to dává smysl i jako měřený trénink...
Triatlon vždycky začíná plaváním, tady se plave postupně na koupališti, každý si odplave 500m, pak se asi hodinu čeká, až budou mít odplaváno všichni a startuje se na kole podle času plavání.
V roce 2020 jsem měl plavání za 10:02, letos to bylo tristních 10:36. Tak jsem si řekl, že tentokrát by to mohlo být naopak a zatímco normálně mě do kopce všichni předjíždí, letos by mohlo všechny předjíždět moje lehokolo. :-)
Nakonec z původního Azub Ibexu na něm mnoho dílů nezůstalo, prakticky už je to Azub Max, tak by to mělo být vidět!
No záměr vyšel jen z části. Okolo startovních hodin jsem projel přesně v čase svého plavání (vzhledem k počtu lidí s podobným časem netriviální úkol) a už po 20 sekundách jsem předjel první silničku (plaval 10:28). Další silničku jsem předjel po dvou minutách, o chvilku později ještě dvě a pak se to pokazilo...
Mezi mě a skupinku cyklistů na dohled se naskládala kolona aut. Nejdřív jsem myslel, že dobrý, aspoň mi budou rozrážet vzduch, v zápětí se ukázalo, že bych zvládnul jet citelně rychleji, ale dopředu se nedostanu.
Předjíždět auta zprava jsem se neodvážil. Jedno auto jsem předjel zleva, jenže když se objevilo auto proti a předjeté auto mě nechtělo pustit zpátky do pruhu (co na tom, že šlo o oficiální závod), na další snahu jsem rezignoval a čekal v koloně... :-(
https://www.youtube.com/watch?v=4oc8r5e3K8M
Na teepeeovém táboře s vnoučaty bylo skvěle. Jen to sezení a spaní na zemi mne už ničilo. Už jsem rád doma na židli a vlastní posteli.
Měl sis od Jindry vypůjčit lehátko ...
To nejde, to by bylo proti duchu toho tábora. Až tam budu jezdit s důchodci, tak snad. Ale od auta to jsou na tábořiště 2km. Jeden kletr je doporučení hodné zavazadlo.
Kdybys měl nastudováno https://ostrovnapadu.cz/ takové prkotiny by tě nezaskočily!
spaní na zemi není zdaleka taková hrůza, ale to sezení vcelku chápu. Ono se to nezdá, ale to opěradlo začne poměrně brzo chybět...
Spaní a sezení není problém, problém je vstávání s omezenou pohyblivostí kolen.
Možná by sis měl přiznat, že teepee táboření už není pro tebe :-)
No je to na hraně. Ale týden se dá vydržet. Příště si s sebou vezmu křesílko. U ohně se mi bude mnohem lépe sedět.
Není to paďourské? stylové táborové křesílko lze vyrobit za pomocí několika hřebíků dvou polínek a trocha kulatiny ze soušek za pár hodin... Stejně tak i vyvýšené lůžko do vigwamu... na zimních pochodech jsme si to stavěli z toho co les dal každý večer pro přenocování pod širákem.. zabralo to hoďku.. dřevo co se nehodilo šlo na oheň
Hřebíky se na naše tábory zásadně nevozí. Nikdo si pak hřebík nezarazí na louce do chodidla. Čepované křesílko či postel je už časově náročnější. No doposud jsem ušetřený čas využíval jinak. Také kdo by se s tím dělal na 1 týden.
Na týden? tak to stačí křesílko zakolíkovat do země a opěradlo udělat podobně, maximálně proplést houžví, nebo tenkýma proutkama, když se nechce tlouct moc kolíků.
Na lůžko stačí vyvrtat 4 díry a tedy 4 kolíky ze silnějšího klacku (nebo 4 zaražený kůly), zbytek je jen položenej a pokrytej srovnaným chvojím. Vhodné i pro chabrusáky na záda.
Nepohyblivé křesílko? Potřeboval bych jedno na večer ve sněmovním Teepee, jedno u táborového kruhu, když se komunita usnese dělat večerní oheň venku. Pak jedno v mém teepee a jedno na sezení na jídlo...
Jednoduché křesílko přenosné se zove špalek a s opěradlem se dělá ze silnějšího špalku cca 5 minut motorovou pilou :) Kaprem bys to asi řezat nechtěl, ale taky to jde , ve dvou...
Kaprem řežu jen velmi nerad. Na táboře se nevyskytuje.
Kdo má takový špalek tahat?
převrátí se na bok a kutálí se. Něco jako vynález kola.
Ach, moje křesílko se složí do pytle a nese se přes rameno...
To je nějaký divný, skládací lůžko je proti duchu tábora, ale skládací křesílko nikoli. Ten duch bude nějakej křivej.....
To je tak, když paďour (mastňák) jede na dětský tábor ...
Komunikaci s duchy nech laskavě na mně. :)
Tvůj duch je křivej i tady, ne jen na táboře.
Vy jste tu křiví všichni, celá banda lotrů co si honí nejenom ega!
A co ten tvůj? Co ta tvoje nebohá duše a duševno?
Matouš 7:3-5 B21
Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?
hele jako beze srandy.. spíš bych řešil to spaní, než sezení, na to bych si přikrátil špalek. Ale vlhko od země večer ti nemusí udělat vůbec dobře. jeden večír nic, ale opakovat to denně celý týden... po 50 docela risk.
A abys nebyl úplně za mastňáka, dají se sehnat stará spartakiádní lůžka dřevěná s látkovým potahem, případně se lze obhlédnout po různých kutilech, co vyrábějí potřeby pro reenactory, protože i ti stárnou a občas si pořizují dobová polní lůžka.. CACWA (US občanská válka) má tyhle serepetičky docela vychytaný.
Spal jsem na nafukovací karimatce a problémy jsem neměl. Můj problém je neustálé vstávání se země s málo ohebnými koleny. Tahám to pak nakřivo páteří a svaly kolem ní začnou postupně protestovat. Páteř to zvládla, hexenschuss jsem nedostal, jen ty svaly protestovaly.
Zrovna loni jsme se ženou jednoho rána na dovolené konstatovali, že od cyklodovolených natěžko nás dřív než to, že to neušlapame, odradí, že ráno z toho stanu nevstaneme.
Já se taky musím přiznat - pod stan už ne. Přes den mi je všechno jedno, ale večer chci teplou sprchu a postel :-)
Já se taky musím přiznat, letos jsem nechtěně strávil dovolenou bez kola a hlavně bez toho putování z místa na místo. Bylo to fajn, vlastně jsem vždy tvrdil, že bych chtěl strávit dovolenou ve městě a teď jsem měl tu možnost. Jenže na konci jsem si uvědomil, že mi to každodenní balení stanu a přemýšlení kde večer hlavu složím docela chybí, jako by ani žádná dovolená nebyla, spíš jen prodloužený 14denní víkend.
S pohyblivostí kolen je to s přibývajícím věkem na prd. Zkusila jsem ale denně dělat min. 10 dřepů a musím říct, že se kolena výrazně zlepšila. Nejprve to šlo ztuha, ale den ode dne je to lepší a lepší.
Vřele doporučuji - na 10 dřepů si snadno najdeš během dne čas.
Po bouračce ve 20 letech ohýbám koleno jen trochu přes 90°. Ten stav je neměnný. No a druhá noha se tomu v podstatě přizpůsobila. Ta by asi šla rozcvičovat, ale tu druhou se to nepodařilo ani cílenou profesionální rehabilitací.
To je tím, že prostě vlastně nechceš.
Teď nedávno jsem slyšel, že rakovina je vědomé rozhodnutí pacienta (sebevraha?), tak nevím, proč by na tom hybnost tvých kolen měla být jinak...
Dřepy bych tedy zrovna moc nedoporučoval, ortoped mě před takovým pohybem přímo varoval, pravda ale je, že nejhorší je sedět a nehýbat s kolenama vůbec. Prostě zareznou.
Tak to máš asi nějaká další omezení, to pak chápu.
Jinak ale není důvod, proč si trošku "nezadřepovat" :o)))
Samozřejmě je nutné pozvolna a s rozumem. Rozhodně tím nemíním dělat hluboké dřepy v závodním čase. To by bylo dost kontraproduktivní.
V pondělí to šlo. Původně jsem chtěla jet k Pálavě, ale nějak moc se tam začínalo modrat nebe, tak jsem raději jela směrem na Vysočinu kolem Vlkova. Tam byla teplota tak akorát.
Musíš mít dobře fungující a spolehlivé kolo, když máš tak krásně sněhobílé omotávky :-). Jistě je radost na něm jezdit, a už chápu četnost a délku Tvých výletů :-).
Stačí si do nářadí přibalit tenké latexové rukavice. Vřele doporučuji.
To by asi řešilo manipulaci se spadlým řetězem, ale pokud v těch rukavicích taky nejezdíš, je obdivuhodné, že omotávky vydrží krásně bílé. Čekal bych, že se prach a pot brzy projeví?
On stačí kartáček na ruce a mýdlo a občas omotávku vydrhnout. Kdysi jsem na silničce taky vozil bílou.
Tak jsem se včera zasekl na kolaudaci pergoly u známých. Bylo po deváté večerní, když jsem se vydával na cestu a vskutku příjemně mě překvapilo, že ač jsem vprostřed léta baterie ve světlech dosti zanedbával, zdaleka nebyly mrtvé.
Cyklostezka podél Berounky a následně Vltavy je takhle v půl desáté v noci příjemně prázdná a jak jsem tak před sebou tlačil svůj malý kousek dne a za sebou táhl vlečňák s vlkem ve svižném tempu (po proudu je to malilinkato z kopce), připadal jsem si jak řidič kamionu. :-)
Mou největší hrůzou bylo, že píchnu. V té černočerné temnotě bych lepil jen velmi nerad, zejména když bych ještě jedním okem musel hlídat zviřátko zkoumající okolí.
Ale klika klik, dojel jsem bez potíží až domů a už pod veřejným osvětlením otestoval i sichrovací fičuru svého Fenixe - po vytlučení baterky se přepnul do nejnižšího režimu a hlásil, že hodinku a půl ještě vydrží :-)
Copak ti na cestu nesvítil měsíc?!? Vždyť byl superúplněk!!!
Ono je to tam dost pod stromama (alespoň místy), ale možná, že kdybych zhasnul a zvykl si na tmu, zas tak strašné by to nebylo. Ale zas takový sebevrah nejsem :-)
Když si chtěl cyklista kolem roku 1900 řádně zašajnit a prostá lampa svíčková mu byla málo, mohl vybírat např. mezi takovýmato hi-tech lampami na petrolej.
Musel si ovšem dávat majzla, když svítil, aby se nevymlel a třeba pak nehořel celej.
Co je to za sbírku špičáků v pozadí? To je nějaké hornické museum? Jinak acetylénky príma, nebo to jsou petrolejky, jak píšeš?
To vzadu jsou kladiva. Závěsný systém v dílně...Různé druhy, třeba zednické. Lampy tyto jsou na petrolej, nikoliv karbid.
Báječně je cyklovýbava v těch pionýrských časech popsána v Třech mužích na toulkách.
I o cyklistické lampě se tam člověk dočte:
http://www.oook.cz/library/jerome-bummel/k03.html
Celý víkend propršel. V sobotu jsem nevyjela vůbec, ale v neděli jsem po shlédnutí silničního závodu na MS vyrazila. Déšť k večeru ustal, z lesů se krásně kouřilo, tak třeba už pořádně začnou růst hříbky. K obvyklé vzdálenosti jsem si kousek přidala na "poctivých čtyřicet" a vrátila se až skoro za tmy :-)
Baskervilská bestie na radaru! :-D
Tak mne napadlo, jak se v takhle přehledné krajině může někdo bát.
Takhle přehledná není pořád, měl bys ji vidět, když padne mlha nebo nízký mraky. Ale může tam tak leda zabečet skopec nebo zabučet skot.:-)
Kanál Latéral de la Garonne, ty staré javory jsou jak z fantasy filmu.
Jel jsem to v únoru a fest klepal kosu :-)
Ale až kousek za Toulouse je to paráda.
Tak to jsem rád, že se mám pořád na co těšit.
Platany mají tuším chlupaté kuličky a ty jsem tady neviděl, listy od sebe nerozeznám. Ale možné to je.
nebylo na tom listí, ale i kdyby bylo,nepoznal bych to
Máš pravdu, jsou to platany, dneska jsem to zkoumal.
Podle kůry se poznají na první pohled i mladé kusy. A tipoval bych, že javor postrádá i tu charakteristickou vůni, mám doma pověšené ty chlupaté kuličky už asi tři roky a pořád voní, jak tu vůni ucítím, v tu ránu jsem ve Francii..
Zrovna sedím na lavičce v Agen a kolem mě minimálně tři druhy javorů, mají rapatější kůru než platany, ale každý má jiný list, přitom jsou ty stromy stejně velké.
Jó kde jsou ty časy když jsem byl mladý zálesák a všechno to rozpoznával...
A ten prostřední bude možná aj dub, našel jsem na tom jakési mrzácké žaludy.
V Agen je úžasný kanálový most.
A taky irská hospoda s Guinnessem :-)
https://photos.app.goo.gl/qHf8QLQpUXDWbjxA6
Asi 20 km před ním jsem měl defekt, prorazilo mi to i plášť.
Stromy neměly listí, ale všimnul jsem si,jak jevysazují v řadách, říkal jsem si, že se na ro musím zeptat proč a co to je, ale zapimenul jsem na to. Tak třeba tady někdo bude vědět.
Tys nedával na základce pozor, jinak ti nemohlo uniknout, že jde o ukradenej vynález mírně geniálního sovětského novátora Trofima Děnisoviče Lysénka. Větrolamy přece! :-)))
https://nasregion.cz/lysenko-zavedl-sovetskou...
To se mi nezdá. u kanálu a listnáče...
Most a potom totok: Viva La France! tam bylo napsané.
Památník "našim dětem" padlým ve Velké válce je snadv každé vesnici. Velká válka zdecimovala celou jednu generaci.
No až dojedeš k Středozemí, najdeš i připomenutí našich jednotek, tedy z té WWII, u Adge se formovala naše jednotka ve Francii
Já už tam byl, ale ne tak vlastivědně, to si nechávám na důchod a možná i konečně na knihu.
Já jsem člověče vždycky tak nějak naměkko, teda nejen, když jde o našince.
Jsem takovej cíťa, no prostě zasranej chcimír...
napsal jsem tehdy:2019
Tak jsem v Remeši, den skutečně nabitý jak nostalgií, tak poznáváním nového.
Začnu od konce, protože jsem toho plnej.
Z Metz do Verdunu asi 75 a tam začíná Voie de la liberté 1944 a po té jsem jel až do Remeše.
Voie de la Liberté je cesta Pattonovi třetí armády z Utah Beach do belgického Bastogne. Je vyznačena metrovými betonovými milníky, které navrhnu sochař François Cogné. Připomíná tam od roku 1946 osvobození Francie spojenci. ) . Kopíruje vlastně frontovou linii první, tady se říká Velké války. Nebyl to jen Verdun, bitevní pole se střídají v téměř pravidelných rozestupech. A vojenské hřbitovy, masakr na malé ploše je tu cítit z každé hroudy.
U jednoho jsem se zastavil, u Suipe, byl u cesty, potřeboval jsem se protáhnout a byla u něj informační cedule, říkám, počtu si. A překvapení ohromné, leží tu 7906 Francouzů a 4 Češi, píší. A jeden z nich, Josef Staniz měl ten pech, že "padl za Francii" poslední den války 11.11. 1918. Tak jsem krajany navštívil. Usnadnili mi to věnce Československé obce legionářské, jinak bych krajany v tom lese křížů nenašel.
No, napočítal jsem jich 5, možná že nějaký Čech byl už Francouz.
Cestou z nekropole jsem potkal u jednoho z křížů dvě dívky. Pozdravím, sluší se to.
Zeptali se mě:
"Našel jste toho svého?"
Řekl jsem "našel jsem hned čtyři, jsem z Čech"
A děvčata se rozpačitě pousmála, a já nevím proč, jsem cítil zvláštní hrdost.
Na ty kluky, kteří padli, jak si Francouzi myslí a píší, za Francii.
Padli za úplně jinou vlast, daleko odsud, pět dní na kole.
https://photos.app.goo.gl/NgtHPi3k12y46yL19
prostě jsem proruSSkej šváb a dezolát...
Ty stromy v řadách jsou, dle mého názoru, rychle rostoucí dřeviny, něco jako topol, sázej to a sklízej podobně jako třeba kukuřici, s lesem to málo společného.
Dnes večer obrovská večeře z ostružin. Aj jsem potom brkal. Zahnul jsem od kanálu Lateral à la Garonne, do topolového hájku a objevil jsem plantáž nedotknutých ostrużin. Ráno bude podobná snídaně.
A ať mi nikdo netvrdí, že je to platan.
Kolik se tam hemží lidí? V únoru jsem tam byl jak ten Jakeš - kůl v plotě.
http://www.doucefrance.cz/franci%C3%AD-na-kole1...
Když jsem po poledni chvilku seděl a baštil cassoulet z konzervy ohřátý poledním sluncem, tak cca každých 5-7 minut někdo projel, natežkysta 15-20 min.
Na EV1 u Atlantiku to byla skoro dálnice, nepřetržitý provoz.
Mašínův statek... za návštěvu to stojí.
Dnešní "zataženo" nad Německem. Trvalo patnáct minut, než jsme z toho při horizontálním letu v jedenácti kilometrech vylétli. To jsem ještě v těchto výškách nezažil.
Já moc nelétám, ale když mi to loni na konci listopadu z Barcelony do Prahy škubalo pod zadkem, u křídla jako ty, neměl jsem z toho dobrý pocit. Pořád jsem se rozhlížel co ostatní... byli v klidu, což byl pro mě povzbuzující pocit.
Málo létám, jelikož jsem konstruktér z oboru.
Zrovna k létání, či k jeho historii na mě teď vypadlo tohle:
https://zdopravy.cz/concorde-v-obyvaku-lego-da...
Mně turbulence nevadí, otužuju se sledováním kanadskýho seriálu "Letecké katastrofy". Ale dcerunce vaděj tak, že vyloučila ze života lety delší sedmi set mil. Teď asi přestane i cestovat lodí, protože jeli zastávkovou trasu Southampton - Barcelona a zpět a při návratu chytla kvůli sedmimetrovým vlnám na okraji Biskaje tak těžkou nauseu, že jí bylo ještě v cílovém přístavu blbě. Přitom ta loď je 350 m dlouhá (Anthem of the seas) a stejně ji to rozhoupalo.:-))
V sobotu jsem ještě za tmy vyrazila na Vysočinu k Novému Městu. Chtěla jsem v noci ze soboty na neděli koukat na Perseidy. Jak na potvoru tam bylo celou noc zataženo. Ale v sobotu nad ránem jsem meteor před Bíteší viděla, tak nakonec i jedna Perseida byla.
Jsou situace, kdy honoraci prostě předstírati nelze. Třeba s touhle adresou :)
Včera u Moissac jsem potkal Itala, seděl jsem u piknikového stolečku u La Garonne, večeřel.
Přijela typická francouzská mini-dodávka, říkal jsem si, asi rybář, ale sotva jsem mu řekl, že jsem Čech, svěřil se mi, že je Ital, ptám se ho: fišing? fišing?
Řikal že ne, že bum bum, vrtalo mi to hlavou, tak jsem řekl "á mafía, mafiáno bum bum bum! Cosa Nostra! bum bum bum!".
Že prý ne, ukazoval mávání křídel, došlo mi nakonec, že loví kachny.
Nebudete mi to věřit, ale asi po čtvrt hodině, on italsky a francouzsky, já anglicky a česky, kdy jsme probrali to jak jeho rodina bojovala proti Musolinim i šoustání jeho manželky a kdy jsem odmítl pozvání na vychlazené šampaňské, mi zazpíval árie z italské opery.
Mimochodem, nenechal jsem se zahanbit, dal jsem Wagnera i Smetanu.
Nebyl schopen odjet, když zase sedl do auta, pustil italskou muziku, poodjížděl pár metrů, stahoval okénko a nakonec za zpěvu italských písní odjel s otevřenými dveřmi.
Temperaménto!
Ty zvládneš zpívat něco z Wagnerových oper? Smetanu věřím, ale ten Wagner?
Dal jsem "mitvóch mitvóch", asi Tanhauser, nebo tak něco. Docela mě podceňuješ, já jsem od mala poslouchal klasickou hudbu, ještě za bolševika jsem ladil kristalku u radiátoru a poslouchal večer Vltavu pod peřinou.
a pak jsem dal "sólá perdútá..."
a padal do kolen
https://youtube.com/watch?v=RP8qywehkkI&...
Nepodceňuji tě. To že to znáš, ještě neznamená, že toho Wágnera také dokážeš zpívat. No já ho vlastně ani neznám.
Ty máš divné představy. Dva opilci se potkají, jeden přijel autem, druhý na kole a zpívají operu.
Se zpěvem to samozřejmě nemělo nic společného.
Tohle je jiná...
škoda že nejsem doma .
https://youtube.com/watch?v=xeRwBiu4wfQ&...
Príma, ale v provedení české opery to asi nebude to pravé.
Česká opera umí také velké věci:
https://youtube.com/watch?v=5iTQqu_Gg2s&...
Mimochodem to je můj starý kanál, který už nepoužívám, možná tam v listech najdete zajímavé kousky.
Mimochodem takto vznikl metal:
https://youtube.com/watch?v=3kN84D5FZ_c&...
Úžasné. Hned jsem zatoužil jít na nějakou operu.
I když asi největší můj zážitek posledních let pořád je představení Slečna Julie v plzeňském divadle, což tedy není opera, ale balet. I když už je to vlastně hrozně dávno, kdykoliv si na to vzpomenu, dostaví se ten pocit, jaké to bylo strhující představení. Když jsem vyšel z divadla, ještě asi hodinu jsem coural večerní Plzní než jsem byl schopen se vrátit zpět do reality.
Přiznám se, že živě jsem byl na opeře naposledy někdy před dvaceti lety na Pastorkyni s Urbanovou v Národním. Tehdy jsem u toho brečel - ne dojetím, ale nirvánou. Když se do toho opřela, všechno se kolem chvělo.
Kdo jste nikdy nebyli v opeře, zkuste to alespoň jednou v životě, je to obrovský rozdil i když máte doma velkou plazmu.
Některé zážitky jsou mimořádné a silné, kterých žádná ani sebedokonalejší domácí projekce nemůže dosáhnout.
Když bylo dítě malé, byli jsme v pražském ND na opeře Čarokraj. A s dětmi se mohlo přijít do divadla "ze zadu", takže člověk prošel zákulisím a octnul se na jevišti, kde už byl sbor a zpíval a teprve z jeviště se šlo k místu v hledišti.
My máme už asi sto let předplatné na pořád stejné místo ve Varnsdorfském divadle. Je to stagionové divadlo, tak tam člověk potká leccos a také se občas stane "obětí" herců. Mě to problémy nedělá, takže se mi stalo, že jsem v jedné hře byl zapojen natolik, že jsem si užil i závěrečnou děkovačku před plným hledištěm. Na to se nedá zapomenout.
Angela Gheorghiu byla tehdy moje prima donna a už se to asi nezmění.
https://youtube.com/watch?v=OYmJ6p5FIsQ&...
Tak na poslech opery či klasiky nepotřebuješ ani tak tu obrovskou televizi, jako spíš dobrou zvukovou sestavu. No a také k tomu potřebuješ odpovídající uši, které se s postupujícím věkem každému kazí. Bývaly doby, kdy mne takhle nadzvedávaly na koncertě sólové housle. Bylo úžasné co všechno bylo slyšet, jak vysoko ten tón šel. Už mne to nenadzvedává, poněvadž ty vysoké alikvotní tóny už neslyším.
Tvoje optimistické závěry příspěvků mám rád..
Když už jsme u těch silných zážitků, tak tohle je také parádní představení.
https://www.youtube.com/watch?v=7yy7vuI-CF8
úplně stačí finále, začíná v čase 1:03.
Dnes na cestu do práce jsem po dlouhé době vytáhl starou cyklokrosku, co už používám víceméně jako zimáka a na ježdění po městě. Když jsem dojel domů, všiml jsem to tohodle. Viz foto.
Ty kola dnes fakt už nic nevydrží. :-D
Nojo, tak dlouho jsi skákal, až jsi doskákal. Přeházej to na "nový" rám.
Na jiný rám to už nemá cenu. Většina dílů už je těsně před smrtí. Jezdit na čem mám, tak to zatím řešit nebudu.
Pořiď si něco od ES-KA z první répy.. přežije tě to:)
Toto počasí se musí využít. Nádherné teplé večery ke krátké projížďce jak stvořené.
Favoritka je na takovéto vyjížďky jak dělaná!
Máš jí pěkně vyšperkovanou, včetně toho nápisu.
Ten lak drží až moc, tu tak brzi přelakovávat nebudu, jestli vůbec kdy. Jenom oděrky, nikde se nic neolupuje. Až mě to mrzí, je to první lakovací pokus. Pak jsem ještě dělala čtyři rámy, pěkně venku v létě, měla jsem už grif a vypadají líp.
Já si ji nemůžu vynachválit, jezdím na ní, mimo dva tři měsíce v zimě, prakticky každý den.
Mně dneska doblatníkoval můj 30 let starý blatník z Esky. Je to poslední mohykán z toho kola. Vše odtatní včetně rámu je už poskládané jinak. Tak snad půjde opravit.
Vzhledem k tomu, že blatníky nepoužívám, leží mi na půdě, pěkné stříbrné (ty původní černé jsem vyhodila). Akorát že to máš dost z ruky, ale klidně si je můžeš vyzvednout :-)
To zní nadějně. Akorát, že v úterý jdu na výměnu čočky druhého oka a pak mám na 14 dnů klid od sportování. Ale pak se možná rád ozvu. To oko je po 66 letech také na výměnu, jak ten blatník. Nic to nevydrží.
Když jsem pořizoval blatníky, tak jako nové byly snad i levnější než nějaké poštovné :-)
Tak ať ti výměna dobře vyjde. Doufej že zdravotnictví je na tom líp než autoservisy a nepoužívají repas :-)) Promiň, to byl vtip, ale nedalo mi to.
Ne ne, dají mi tam funglovku plastovou. Už se na to těším. Jestli to to oko zvládne, tak si polepším. Pak už bude zbývat jen vylepšení té promítací plochy, sítnice. Ale to až později...
Z naší generace a hlavně z těch následujících budou ve stáří androidi.
Kromě mozku už snad umí vyměnit téměř všechno. Teď jsem zachytil informaci, že už se jim daří pořídit náhradní díly z prasete.
Tak až za pár let někdo řekne třeba "Miloši ty si prase", tak už nebude tak jednoznačné co tím myslela :-)
Nějak se mi zastesklo po projížďce po kopcích a tak jsem si naplánoval 60 km projížďku po Orlických horách a ráno vyrazil do Deštného odkud jsem vyjížděl. Na odpoledne slibovali vodu a bouřku, tak jsem chtěl včas vyjet. To se mi ale nějak nepovedlo a když jsem zaparkoval v Deštném u lanovky, která byla v provozu, tak jsem dostal nápad a hned ho zrealizoval. Jako "mastňák" jsem se s kolem nechal vyvézt nad Matouše a pak už dál jen a pouze za své.
Přes Studený vrch, Luisino údolí, Maruši a Vápenný vrch na Zakletý. Dále přes Mezivrší na Anenský vrch a odtud přes Jílovec, Komáří vrch, Pěticestí a kolem Kunštátské kaple přes Tetřevec a Homoli ke Kačenčinu šenku Pod Homolí. Měl jsem trochu obavu aby v tom horku nebylo vypito, ale zbytečně, přírodně chlazeného pití Čertovodolským potkem bylo dost a když jsem občerstvoval, tak dorazilo doplnění zásob, tři menší děti co pomáhaly měly jasně rozdělené úkoly a byly spokojené jak jim to šlo.
Od Kačenky jsem pokračoval přes Korunu, Jelenku, Malou Deštnou na Šerlich a dál přes Bukačku, údolí Belé, a přes Sedloňovský a Kamenný vrch zpátky do Deštného.
Když jsem byl na Sedloňovském, tak nedaleko začalo dost bouřit, takže to dobře vyšlo, voda spadla o půl km vedle než jsem byl.
Počasí nádherné, vyhovující sucho a příjemné teplo, ale ne horko, lidí docela dost, ale bez problémů se dalo jet i úzkými pěšinami.
Na fotkách je Kačenčin šenk Pod Homolí, přírodní chlazení a doplňování zásob. Nic tak nepotěší jako non-stop fungující občerstvení s plným sortimentem za rozumné ceny.
Ten sedmej schod je asi pěkně dlouhej. :-)
Ale i ve velkém horku naprosto spolehlivě dobře účinný :-)
Pěkný výlet!
P.S. Ten "výčep" je i s obsluhou? Já jenom, že někde už jeden samoobslužný byli nuceni zrušit, protože nějaká "k***a" si stěžovala, že si tam můžou vzít pivo i nezletilí :-/
Čistá samoobsluha a platit se dá mobilem přes QR kód. A kromě pití tam mají i dost různých sušenek a nějaké čokolády.
Proč by si měli děti brát pivo, když tam mají nejméně dva druhy limonád :-)
Samotné děti tam nechodí, je to dost daleko a vysoko aby si tam jen tak někde z vesnice vyběhli. A pak je to odpovědnost dospělých co si kdo dá.
Kdyby jednu, ale hned dvě, ale stejné, takže vlastně jen jedna :-)
Odrostlé děti, skoro již muži, to dá rozum.
Ale nějak takhle jsem myslel, holky jsem vůbec nebral v úvahu a místo mladíci jsem blbě napsal děti.
To ale zase zavání diskriminací!!!
:o)))
Že by už dnes byly holky tak emancipované a sebraly se a šly tam na pivo? Možné to je, ale nějak si to nedovedu představit :-)
To já nevím :-) Prostě si nějaká slepice stěžovala s tímhle argumentem a tak to radši zrušili... Nedávno se to psalo na netu, tak proto to sem dávám. Teď to ale nejsem schopen zpětně dohledat :-/
Jinak si také myslím, že třeba nšjaká "místní omladina" se k chlastu umí dostat i jinak, než se plahočit někam doprostřed lesa...
Četl jsem, jestli mě paměť nezklame tak to nezrušili úplně, ale museli zlikvidovat nabídku místního minipivovaru.
Což pro někoho nemusí být rozdíl :-)
Jednou jsme se vraceli z projížďky, bylo dost teplo, byl jsem hodně žíznivý a hledal jsem otevřenou hospodu. Nikde nic a v jedné vesnici jsem narazil na výčepní automat. Vypadalo to nádherně a hodně lákavě. Už jsem se těšil na točené a když četl návod, tak jsem se nestačil divit co je možné vymyslet za ptákoviny aby si jen tak někdo nemohl dát pivo. Ve stručnosti, kdo si chce dát pivo, musí se předem dostavit, registrovat a doložit, že je starší 18 let, pak si na základě nějakého kódu může kdokoliv načepovat.
Menší vesnice co je na průjezdních turistických trasách s hospodou otevřenou asi čtyři dny v roce musí být takovýhle výčepní automat úplné rito.
Já jsem před lety viděl u cyklostezky venkovní automat, co měl jakousi čtečku na občanky, aby mohl ověřit věk. Ale myslím, že tam dlouho nevydržel...
Tohle jsou hrozný ptákoviny. I pro mladé není žádný problém pivo běžně koupit, a proč by se mlaďoši trápili nějakým pivem když snadno pořídí cokoliv alkoholického.
To se mi líbí jeden samoobslužný bufet nedaleko Chocně. Vypadá dobře, pivo točené do sklenic, myčka skla a další vymoženosti. Žádné komplikace ani nesmysly. Doufám, že jim to vydrží co nejdýl.
U Globu sednu do šestistovky, no nepřisedne si ke mně věkovitá žena? Takovej kari odér neměli ani v indický restauraci v Bradfordu. Smrděla předtem, přitem a snad i potem. To ale nebyl konec. Na Šalďáku čekám na tramvaj a najednou děsnej smrad moči a lidský podstaty - z Plazy se vyvalil houmlesák a zrovna z návětrný strany. No a v tramvaji až ke Starejm pakárnám taky smrad, jako okolo Rakve po Svijanskejch slavnostech piva. Dneska mám MHD dost.
Zase mi v tomto teple praskla gumička, kterou jsem měla přidělanou odrazku na Růžence, tak jsem si konečně vyrobila ze zbytku plechu od okapu držáček. Šroub od představce je dostatečně dlouhý, že se na něj vešla ještě druhá matka, kterou jsem to k němu chytla.
No, moc jsem se s tím nesmolila, ale nechápu, že něco už dávno nedělají k těm novodobým představcům. Držáky na různé elektronické blbinky šroubama k představcům umí, ale odrazku na silničku prakticky nikam nepřiděláš.
Prodávají se odrazky s nejrůznějšími držáky, ale na představec asi ne. Dá se to přidělat na řídítka, nebo na šroub od čelisťové brzdy. Nemám přední odrazku. Tu nalepovací dopředu na rám, co mi dali předloni pražští policajti, jsem už ztratil. Teplem se odlepila. Za tmy aktivně svítím, ale kdyby se to rozbilo, tak nemám náhradu.
Asi by se dalo něco vytisknout na 3D tiskárně. Ten tvůj plech vyhovuje a je nezničitelný po dobu cca. 30 let. (Včera mi upadl podobný plechový držak blatníku po 30 letech, jak jsem psal).
Ten držák na řidítka stojí za prd. Je to hamotné a nehezké, čumí to moc dopředu. Z toho černého plastu nic elegantního nevyrobíš. To chce hliníkový držáček, lehký a pokud možno neviditelný. Dyť na tu odrazku stačí k něčemu chytnout jeden šroubek.
Já bych měla třeba představu úzkého můstku mezi dvěma šrouby vepředu na představci s dirkou uprostřed, kde chytneš tu odrazku. Takhle vepředu uprostřed beranů to kolo nijak nehyzdí a je to povinná výbava. Mám to na všech kolech.
Vytisknout se dá ledacos, ale pokud trváš na plechovém řešení, je to komplikovanější...
Z plastu to musí být tlustší, budeš muset mít delší šrouby a bude to čumět víc dopředu...
Notabene pro tisk musíš ten tvar popsat a to taky asi není nejjednodušší. Nemám ani zkušenost, ani software, ani tiskárnu, takže to moc neposoudím, ale zas aby to přesně zapadlo do otvorů na představci to zas tak jednoduchý tvar nebude. Ovšem bouchat to z hliníku ve velkém (asi v počtech, jako ty držáky na garminy) by zas takový problém být neměl.
To dost záleží, jestli si chceš vyrobit vlastní držák, nebo zásobit celou cykloevropu :-)
Tiskárně to samozřejmě musíš zadat, ale to musíš pro jakoukoliv výrobu čehokoliv, snad s vyjímkou "si to tady ohnu o roh botníku pohorkou".
Plast samozřejmě musíš designovat jinak než ohnutej kus plechu, ale zrovna na takovýhle drobný cingrlátka ten tisk fakt není špatnej...
Jela jsem to otestovat, drží to dobře. Na gumičce to na hrbech klepalo o bowden, tohle se nehne. Vyfotila jsem to ještě za světla s bleskem a bez blesku při rozsvícených pozičkách. Ta světýlka by podle popisu měla mít 270 lumenů, budu střízlivá - 80 by to snad mít mohlo. Při osvícení je odrazka možná i výraznější, jak světlo.
Držák přední odrazky na představec nad hlavové složení. Zcela standardní favorití věc.
https://ifavorit.cz/kolofavorit21/favorit-kolo...
https://ifavorit.cz/kolofavorit21/favorit-kolo...
https://ifavorit.cz/kolofavorit21/favorit-kolo...
https://ifavorit.cz/kolofavorit06/favorit-kolo...
https://ifavorit.cz/kolofavorit19/favorit-kolo...
Krásná věcička :-) Ale myslím, že i kdybych ji měla, tak současné vedení bowdenů by si s tím moc nerozumnělo. Bowdeny jsou zpod omotávky vyvedené kousek od představce, pak vedou dolů a "stíní" zepředu celý krk představce. Ta odrazka by byla buď schovaná za bowdenama, nebo by s nima přímo kolidovala. Při velkém natočení řidítek by tam zavazela zcela jistě. Klasický Favorit má bowdeny vedené úplně jinak a řadící lanka tam nezavazejí vůbec, neb řazení je na rámu.
Mě je samosebou ganz egál, zda a kdo to použije, nebo to třeba namočí do Sava. Jen konstatuji, že hliníkový držák je navlečený de facto na krku vidlice a je uchycen maticí hlavového složení, takže se otáčí do stran spolu s představcem a řídítky. Což možná z těch fotek není dostatečně zřejmé. Navíc je relativně dlouhý, čili ty bowdeny mohou pohodlně být za ním.
Druhé podobné udělátko, které se montuje do stejného místa a stejně se otáčí s řídítky do stran, je držák lanovodu přední brzdy pro brzdy s centrálním tahem.
https://ifavorit.cz/kolofavorit05/favorit-kolo...
https://ifavorit.cz/kolofavorit20/favorit-kolo...
Na odkazovaných fotkách se mi nezdá vedení bowdenů před řidítkama, myslím, že se to vedlo až za řidítkama.
https://www.onroad.cz/portfolio-2/19-kolo-favorit
https://www.pk-restauro.com/velocipedy/favorit...
Odpoledne jsem vyrazil na nádraží, že si radši místenku pro kolo do zítřejšího vlaku koupím už dnes...
No tak EC Berliner evidentně z Prahy nepojedu, prý už má všechny místa pro kolo obsazená. To se mi ještě nestalo, i když to většinou řeším až v den odjezdu... dopadnul až další vlak, což mi rezervu na startu Miladatlonu poněkud zredukuje...
To jsem fakt zvědav, čím pojedu zpátky, když předem nevím, kdy to celé skončí... :-/
Konečně jsem se dostal na prohlídku Schindlerovy pletárny v Krásné Lípě.
Bohužel v sobotu výroba nejede, na druhou je to jednodušší o problémy s bezpečností práce.
Chtěl jsem hlavně tu funkcionalistickou, dnes bohužel dost zchátralou budovu vidět i uvnitř, ale továrnou provázel pan majitel a potěšil mě jeho přístup.
Krom důrazu na kvalitu výroby mě potěšilo i to, že zachovali výrobu punčoch i když to nebylo to, proč továrnu kupovali. Tak pořád můžeme říct, že se tam, přes vystřídání nejrůznějších majitelů pletou punčochy bez přestávky už od roku 1854. (Samozřejmě současnou pletárnu postavil pan Schindler až ve 20. letech)
Rozhodně příští svetr nebude Devold, ale upletený tady ve Výběžku.
https://www.woolife.cz/