Po včerejší osmdesátce dneska jen "lehká" společenská vyjížďka západním příPražím - cca 45 km.
Překvapilo mě, že se nikde nekonala žádná májová veselice, žádná májka, zkrátka nikde nic.
Navíc se ani moc veřejně nechlastalo, jako nedemonstrovalo. Prostě státní svátek, a tak pohoda, klid :-D
Dopoledne jsem jel nakoupit a potkal jsem nabaleného cyklistu. Když viděl, že mám Ortliebky, tak se ke mě začal hlásit.:-) Byl to Polák, a že jede do Gibrátaru, má to ještě 3500km.
Takže šťasnou cestu!
Strávila jsem prodloužený víkend u mámy, jednou za rok se musí udělat velký úklid. Takže nic moc výlety, ale výhled z mámina bytu mi to bohatě vynahradil.
Pěknou zatáčku tam mají...
A ty lampy..!
:-D
Jj.
Přestěhovali jsme mámu do bezbariérového desátého patra.
Nestěžuje si. Výtah jede, vodu má, teplo taky, plyn jede, elektrika svítí. Když se něco pokazí, má na patře šikovné a hodné sousedy.
A k tomu ten výhled!
Zatim se mi nedaří přijít na to, jak naučit kolo lítat (někdy - třeba dneska - by tedy stačilo kdyby jelo lehčeji do kopce ...), tak ty dvě činnosti spojuju alespoň takhle:
Včera jsem došel k závěru, že informování cestujících by mělo mít své limity, protože poslouchat ve vlaku následující hlášku stále dokola skoro dvě hodiny by už mělo být klasifikováno jako mučení!
Vážení cestující, tento vlak mimořádně zastavil z důvodu překážky na trati. Nevystupujte prosím!
Když se to ozvalo po patnácté, měl jsem chuť vystoupit a jít se na tu překážku podívat.
Pak jsme o 500m popojeli, já konečně chytil GSM signál a od šéfa jsem se dozvěděl, že nám celou dobou lžou, prostě si překopli kabel, na trati vůbec žádná překážka nebyla...
Na památku jsme od průvodčí dostali voucher na občerstvení v hodnotě 30 Kč. Vtipné je, že platí jen jeden den a musel bych cíleně vyrazit na nádraží vybavené prodejnou, která tenhle lístek bere, což se vyplatí... :-)
Také jsem si to včera užila - večer jsem jela z Pardubic a zpoždění 120 a více minut mě trošku překvapilo.
Naštěstí jsem přišla na nádraží ve chvíli, kdy se to začalo rozjíždět, takže jsem čekala asi 10 minut a ve 20:45 jsem odjela "zpožděným vlakem s pravidelným dojezdem v 18:01 z Pardubic".
Průvodčí se za celou cestu vůbec neobjevil.
Jízda do Prahy proběhla hladce, ale v Praze jsem na Hlaváku chytla vlnu Sparťanů a cestou tramvají vlnu Slávistů, protože zrovna rozpouštěli jejich "kotlíček".
Jo, byl to cesta plná zážitků. Dlouho na ni nezapomenu :o)))
Jenom nerozumím tomu "prostě si překopli kabel". To jako strojvedoucí s průvodčím?
dráhu udržuje jiná organizace, než která po ní jezdí, ČD ti hlásí to, co jí SŽDC předá. Oddělení provozovatele vlaků a udržovatele drážní cesty jest důležitý výdobytek prosazený geniální zcela nebyrokratickou a velmi pružnou EU, která se vyžívá v řešení píčovin. Tuzemský rum a pomazánkové máslo vyřešila skvěle a díky tomu dnes koukám vyšlo slunce.
I silnice udržuje jiná organizace než, ta která po ní jezdí. Nevidím jediný důvod, proč by si měl třeba Metrans udržovat svoje vlastní koleje nebo proč by všechny kamiony mělo provozovat jen ŘSD.
To byla reakce na JRR "prostě si (podle kontextu ČD) překopli kabel".... kdy s tím CD nemá již několik desítek let nic společného.
Jinak pro tvou informaci - za RU byly státní a i spousta soukromých drah... pokud stát chtěl někde dráhu, postavil jí tam.. pokud jí někam chtěl soukromník, dostal koncesi a postavil si jí tam.... užívat obé mohli za příslušný poplatek i jiní provozovatelé vozidel... A i dnes máš již znova pár soukromých lokálek...
Tedy nevidím důvod, proč by si METRANS nemohl postavit nákladní dráhu přesně tam, kde mu to vyhovuje (pokud získá všechna povolení a koncesi) a proč by ČD nemohli mít také své koleje a proč všichni musí být závislí na monopolní a nepružné SŽDC.
A i ty silnice mohou být soukromé... placené z mýta....
No nerad bych se dožil toho, kdy se bez oběživa v kapse nedostanu ani na vycházku...
Kapitalismus je prima, ale vocaď pocaď
užívání silnic platíš v ceně paliv... a dani silniční... až budou jen elektromobily, místo paliv zdaní něco jiného.. a možná i ty boty a kola.... ošlapné a ošupné.....
Však v Texasu už to vyřešili ;-) Název článku celkem dost zavádějící, ale v něm už to dává smysl...
https://www.novinky.cz/clanek/auto-texas...
Jo, přečti si ten článek, zejména včetně čísel - rozmazlenci :-D
Já samozřejmě vím, že za RU byla spousta soukromých drah.
Dodnes to he někde vidět. V Praze donedávna ve Vysočanech, ve Všetatech, v Ústí nad Orlicí. Tam byla ostrovní nádražní budova, z jedné strany jedna společnost, z druhé strany druhá. V Děčíně-východ jsou naopak budovy dvě těsně vedle sebe, železniční společnosti se nedohodly. Aby se v Liberci majitelé tratí domluvili na propojení nádraží musel zasáhnout císař (k lítosti drožkařů, kteří cestující převáželi z jednoho nádraží na druhé). V Mladé Boleslavi nepustil majitel dnešního hl. nádraží dráhu Mělník-Boleslav takže tam vznikla podivná úvrať. I u nás ve Výběžku, v prostoru stanice Mikulášovice-dolní nádraží jsou dvě nádražní budovy. Jen ta novější se přestala brzy používat, protože místní továrníci co si postavili (za výhodné státní půjčky) dráhu přes Panský brzy přišli na to, že na provoz nestačí a rádi ho předali B.N.B, která provozovala trať přes Šluknov Ne, nebylo to nic extra, těch případů, kdy si majitelé tratí dělali naschvály a tak vznikaly podivné propletence bylo nejspíš hodně, to nebylo ono.
Jsem rád, že ČEZ i Křetinský používá stejné dráty od ČEPS a nestaví paralelně svoje vedení.
Zrovna v neděli jsem jela po takové zapadlé silničce na Vysočině. Na jedné straně nové sloupy s elektrikou, na druhé straně trčely dřevěné sloupy s jedním kabelem, nejspíš telefon. Je to hnusné a říkala jsem si, proč ten kabel taky nepověsili na ty nové sloupy.
K té Boleslavi-tvrdí se, lokálku nenechali připojit do nádraží, ale ono to kvůli terénu asi neslo jinak. Zato v České Lípě nepustila Česká Severní Ústecko-Teplickou do svého nádraží a tzv. Litoměřické nástupiště zrušili až nedávno.
Tak třeba AŽD má vlastní koleje a na nich provozuje vlastní vlaky. Podobných lokálek je řada a za jakých okolností by tam pustili jiného dopravce netuším. :-)
https://www.svestkovadraha.cz/
Nojo, ale AŽD má svoje koleje tak, že převzali švestkovou poté, co na ní hrozilo zastavení provozu pro nezájem.
Došlo jim, že si takhle mohou získat trenikovou trať pro svůj vývoj a její provoz mohou částečně financovat z krajských peněz za poskytování dopravní obslužnosti.
Dráhu si udržují hlavně kvůli tomu aby tam zkoušeli nové technologie, cestující jsou side effects. Což je pro nás dobře, ale není to standardní.
Jiné zdejší současné soukromé dráhy vznikly většinou převzetím tratí, které jinak neměly (z pohledu Správy železnic) šanci na přežití. Také mohou snadno zbankrotovat, jak teď ukázala jindřichohradecká úzkokolejka.
Jojo, já vím. Dokonce bych řekl, že tam provoz už prakticky zastaven byl, oni to levně koupili na poslední chvíli a pak rekonstruovali.
Nebýt toho, ta trať by skončila, protože koleje, po kterých nejezdí vlaky, brzy rozkradou sběrači kovů...
U JHMD nejde o "snadný" bankrot, ale o to, že pan Čajánek "manažer" nasliboval akcionářům snadné zisky a vytlačil z vedení firmy pana Šatavu, který provozování dráhy rozuměl a věděl, že je to běh na dlouhou trať.
Jako první krok k ohromným ziskům provedl to, že neuvěřitelně zmnožil množství manažerů všeho možného i nemožného, kam dosadil různé kamarádíčky, jejichž hlavní kvalifikace byla, že oboru rozuměli jak koza petrželi, a osekal údržbu....
Já vím, to pozadí vcelku znám. Nicméně, že je to ukázka toho jak snadno lze přivést firmu zu grunt, to si myslím je.
U nás ve Výběžku takhle skončila firma Tratec, která se motala okolo železničních interiérů, takže pokud někde na Moravě chybí plánovaně rekonstruované vagony, tak je to díky velmi podobnému příběhu o zmnožení chovných oproti tažným.
Pěkné,
až na jeden moment. Na konci Úval je taková "delší" křižovatka. Jel jsem po hlavní, a tutově na zelenou. První se ale na ní rozjel kamion, který chtěl doprava a dost si nadjel, aby dlouhým vlekem nejel mimo silnici. Za ním přibrzdilo auto a i druhé také odbočující, které ale pokračovalo docela dlouho rovně, rychlostí menší než chůze, i když už nemělo žádný důvod (mělo před sebou volno). Já chtěl jet rovně, ale netroufnul jsem si vybočit, protože bych se připletl autům, která mne předjížděla vysokou rychlostí, jak "stíhala" zelenou. To jsem si alespoň myslel, ale za mnou už na semaforu byla asi červená. Šofér přede mnou to najednou odpálil a dokončil odbočení. No a tak se na mne vyřítila auta zprava, která už měla zelenou (nebo oranžovou) a já byl stále v prostoru křižovatky. Řidič, který chtěl jet doleva, zastavil první, ale dáma, co jela rovně, mířila do míst, kam jsem směřoval. Zabrzdil jsem, ona s kvílením brzd následně také, tak jsem mohl odjet, a nestát tam jak nahý v trní. Gestikulovala, tak jsem na ní volal, že mě to auto zbrzdilo. A tak se ptám: "Je možné, že to ten "dobrák" udělal schválně, a bavil se představou, co si počnu? Jsem přesvědčený, že jsem nic nemohl udělat jinak...
Zbývajících 55 km na sraz bylo skvělých.
> No a tak se na mne vyřítila auta zprava, která už měla zelenou (nebo oranžovou)
Zichr! Zlá auta se často ŘÍTÍ do křižovatky ještě předtím, než jim padne zelená.
> A tak se ptám: "Je možné, že to ten "dobrák" udělal schválně
Zichr! Já, když musím jet autem, nejsem spokojený, dokud nějakého cyklistu neohrozím. Mají to tak všchni řidiči, učí je to v autoškole!
> kamion
> Za ním auto a i druhé
> za mnou už na semaforu byla asi červená
> já byl stále v prostoru křižovatky
No. Takže ses nacpal do křižovatky, aniž bys ji mohl bezpečně opustit. Přestupek jako prase. Či jak jinak se Ti stalo, žes stál uprostřed křižovatky, když už jel příčný směr, hm?
Ale to nevadí, picyklista má jen samá práva a žádné povinnosti.
Způsobil jsi nebezpečnou situaci, která potenciálně mohla přivést řidičku do kriminálu. Ale to nevadí, picyklista má jen samá práva a žádné povinnosti.
Typické picyklistí kňú.
> Jsem přesvědčený, že jsem nic nemohl udělat jinak...
Jsem přesvědčený, žes mohl a měl všechno udělat jinak, chovat se bezpečně, předvídatelně a ohleduplně.
"Nacpat se do křižovatky aniž bys ji mohl bezpečně opustit" asi těžko bude znamenat "až auto před tebou projede".
NIKDY v životě jsem se nesetkal s tím, že by se auta "cpala do křižovatky" jedno po druhém, vždy až když to první úspěšně projelo skrz. Pravidlo jenž vzpomínáš se zpravidla vykládá jako "pokud stojí výjezd ucpaný zácpou", ale možná to u vás funguje jinak.
Naopak bych připoměl pravidlo o nenajíždění do křižovatky dokud ji neopustili všichni do ní již najetí z předchozí zelené...
Apropo, doufám že se pravidelně na křižovatkách provlékáš podél kamionu na to přední startovní místo, zejména na leháči je to skvělý nápad, jednak z hlediska toho provlékání se, druhak z toho jak skvěle si kamiony vidí těsně před nárazník...
> Apropo, doufám že se pravidelně na křižovatkách provlékáš podél kamionu na to přední startovní místo
Doufáš marně. Používám pravidlo B), tedy neseru se do křižovatky, dokud ji nemohu s jistotou opustit. Ať už jedu s Eskou, nebo bohdá po vojně s Tatrou s vlekem. Možná proto nezažívám, na rozdíl od některých jiných kyklistů, zdraví a život ohrožující situace.
> zejména na leháči je to skvělý nápad
Naopak. Cpát se na leháči na frekventovanou silnici je nápad zcela na hlavu padený.
ty "přední startovní místa" jsou úplně nahovno, nejsou totiž nijak dopředu inzerována a využije je tedy jen ten, kdo o nich ví. Navíc prodírat se okolo stojících aut po krajnici dopředu je dost o hubu. Tohle vymyslel úplnej idiot.
Někdy to je dost dobrý, záleží na okolnostech a místní dopravní úpravě a podle toho to někdy využiju a někdy ne. Jako úplnou blbost a nesmysl bych to neoznačil.
Mě to přijde jako dobrej úmysl, provedenej někým, kdo na kole nikdy nejezdil...
Kdy a jak to využíváš?
Já se spíš snažím tvářit jako malý auto a všechny fronty si poctivě vystojim, než abych se někde procpával.
Když stojí na světlech dvacet aut a pruh je dost široký na to aby mě pak mohli bezpečně předjet a já je nebrzdil, tak nevidím důvod toho nevyužít. Zrovna tak, když je fronta a i když je pruh úzký, ale malý kousek za křižovatkou budu budu odbočovat vpravo, tak taky není žádný problém.
Jsou i další situace, záleží na okolnostech, ale zbytečně neriskuju a také neblokuju auta.
a jak se dozvíš, že to tam je? já to zpoza už dvou, tří aut nepoznám....
Zpravidla mi stačí někudy projet jednou abych si podobné dopravní "zvláštnosti" pamatoval. A pokud plánuju jet nějakou frekventovanou cestou, kde to neznám, tak se podívám do mapy jak ta některá místa vypadají.
Pokud by na výjezdu křižovatky byl nájezd na separovanou cyklostezku tak je to asi jedinej případ, kdy bych se do toho pouštěl (pokud bych o něm věděl a tedy místo znal).
Jinak se procpávám kolem aut, který mě už předjela (pravděpodobně před chvilkou nedlouhou) aby mě mohla znovu předjet. To mi připadá nahlavu padlé, uměle zvyšující utrpení všem zůčastněným.
Další možnost je, že kdybych se dopředu dostal, budu téměř sám, kdo pojede rovně. Naprostá většina aut v době špičky odbočuje doleva do centra. Jenže s trojkolkou nikdo nepočítá, a tak vpravo nenechá dost místa. A vlevo se tam nevejdu, pro auta v protisměru.
Správně, pokud se procpu, tak se to moc hodí. Pokud není fronta tak dlouhá, že se to na jedny světla nezvládne, tak se tam necpu. Všechna auta co předjedu mne totiž vzápětí budou znovu předjíždět a to nechci.
Co asi tak viděla nebohá vražedkyně v autě od Tebe na pravo?
Milý Favorite,
nenazval jsem řidičku "vražedkyní". Ve svém rozboru jsi se vyhnul mému dotazu, proč ten řidič přede mnou, téměř stál "pár" vteřin, aniž by k tomu měl důvod. On je povinen neprodleně opustit její prostor, ale mně to znemožnil. A k tomu učení se v autoškole- učí se tam i to, že pokud míjí cyklistu, ať už v protisměru, nebo při předjíždění, a to i za sucha, zrovna si musí dlouze umít okna, aby tomu zločinci, co se mu tam motá, co nejvíc nastříkal do očí? Pokud je to tam neučí, pak mně vysvětli, proč to tolik řidičů dělá.
Milý Draku,
> nenazval jsem řidičku "vražedkyní"
To je úplně stejná nadsázka, jako že "to ten "dobrák" udělal schválně". To je o těch břevnech a těch třískách; no tak nic, beru zpět, pardon, pardon, omlouvám se.
> Ve svém rozboru jsi se vyhnul mému dotazu,
> proč ten řidič přede mnou, téměř stál "pár" vteřin
Není relevantní. Křižovatka není volná = necpu se tam. To je celé.
> A k tomu učení se v autoškole
> zrovna si musí dlouze umít okna
Tak to fakt nevím. Mě v autoškole nikdo UMÍT okna neučil.
Mluvíš o nadsázce, ale sám demagogicky překrucuješ. On tam skutečně bezdůvodně zdržoval, to jsem nemohl předpokládat. Do té křižovatky vjel, a pak až skoro, bezdůvodně, zastavil. Kdybych zústal stát, v té době bezdůvodně, na hraně křižovatky, řidiči za mnou, by mne pravděpodobně minimálně protroubili.
> A k tomu učení se v autoškole
> zrovna si musí dlouze umít okna
A vůbec, proč to sem motáš, když řešíme vražednou řidičku z prava. Pokus odvést diskusi a za každou cenu najít hůl na řidiče? Vrať se k meritu Tvého prvního příspěvku.
Já přece celou dobu neřeším řidičku zprava. Ta udělala vše správně. Dokonce mne možná ani v duchu nenazvala "Trubkou". Já se ptal, zda je možné, že to udělal schválně. Třeba mu jen zvonil telefon. Fakt je, že nejel, i když mohl. Děláš nechápavého ohledně těch oken. Skutečně se Ti to nestává? .
> Já přece celou dobu neřeším řidičku zprava.
Špatně jsem četl. Domníval jsem se, že se domníváš, že schválně až těsně před Tebou zastavila ta vra--- ta řidička zprava.
Jo, to je neštěstí, když nerozumím psanému textu a cpu se do diskuse :-(
Tak nic, jdu umýt nádobí vlažnou vodou.
Mimochodem, jakou odpověď na "Udělal to schválně?" tak asi zhruba očekáváš na kyklofilském fóru?
> Skutečně se Ti to nestává?
No, pokud jsem ten vzadu (tj. cyklista za řidičem), tak se mi to nestává ;-)
A i kdyby, tak mám přeci tu nepromokavou reflexní vestu!
-- A i kdyby, tak mám přeci tu nepromokavou reflexní vestu!
Já se o žádné vestě nezmiňoval. Ale pokud ji nosíš i přes oči, tak to jo.
Srážka s blbcem je nejhorší.
Hlavně, že jsi přežil. Na silnici se občas dějí věci....
Po Kolínské jezdím nerad. Mnohem klidnější je to vzít na Kolín po souběžných okreskách. Je to sice trochu delší, ale výrazně malebnější
Po okreskách je to určitě hezčí. Ale nejsem si jistý, že bezpečnější. Na Kolín mám skoro celou cestu, více než metr širokou krajnici, na kterou se za čáru v pohodě vejdu. Občas mně ji pruhy pro odbočení doleva "seberou", ale jen zřídka to způsobí problém. Na těch vedlejších jsou krajnice minimální, ale auta tam jezdí také devadesát, i víc. A když mne po projetí zatáčky řidič uvidí v cestě, a zrovna jede něco proti, je to závažnější. Na Kolín jsou i vícekilometrové úseky zcela rovně. To je trochu "opruz", ale stále mám přehled daleko dopředu, a díky zrcátku i za sebe. To mně, i řidičům, dává spoustu času, případné míjení vyřešit úplně v klidu.
No po Kolínský státovce jsem jezdil do Kolína jen za Covidu, když jsem cestou tam potkal 2 auta a cestou zpět 1. Jezdil jsem to na silničce, maximální rychlostí co jsem byl schopen s odpočinkem na schodech u nádraží :)
Jinak si spočítej, kolik aut tě mine na tý státovce a kolik na těch prdelních cestách a uvědom si, co dýcháš....
Cyklista MÁ PRÁVO jet po státovce v pozici ležícího střelce
a řidiči JSOU POVINNI jej neohrozit!
(Minus osm? Slabota. Doufal jsem, že to dotáhnu až na minus 13. The Show Must Go On.)
No, technicky asi jo, řekl bych...
Není každý den Prvního Máje, ale jsou i cesty, kde je to občas docela fajn, a když si pustíš písničku...:-)
https://photos.app.goo.gl/ypy6ZKB5ktthudmeA
No, ono je to tak trochu pravda.
U nás je to po Vídeňský, nebo okreskama přes vesnice.
No, na okreskách se líp dejchá, ake že by to bylo extraxa super bezpečné se říct nedá.
Úzké zatáčky, nevidíš za níy a ten nesmrtelnej protivtobě taky ne, přesto to střihá v protisměru a má kliku, že jsi tam ty na kole a ne náklaďák.
Pomníčky u cesty jsou svědectvím, že už tam těch "nesmrtelných" jelo víc...
Po delší době jsem dneska zajel na běžecký závod...
Moc se mi líbila hláška pořadatele: Prosíme závodníky, kteří si připevnili číslo na záda, aby pak probíhali cílem pozadu. :-)
O tom, že bych 13 km mohl souvisle uběhnout, jsem vůbec neuvažoval, tak jsem vzal baťůžek s pitím a počítal jsem, že tady snad poslední nebudu, i když část trasy půjdu.
A celkem to fungovalo, do prudkých kopců jsem svižně šel, na rovině a s kopce jsem se snažil běžet naplno... a nakonec jsem 3 lidi, co mi utekly v kopci hned na začátku, dokázal ještě předběhnout kousek před cílem... :-)
Výsledek 1:07:30 mě docela potěšil (vítěz měl 51 minut, nejvíc byly 2 hodiny).
Vzhledem k tomu, že mi minule slibovali, jak příště už určitě paddleboardy půjčovat budou, udělal jsem si opět cyklovýlet na Pastviny...
No a scénka se opakovala... sice už evidentně mají dvojnásobek šlapadel, ale padleboard žádný... a když jsem argumentoval, že ale pán mi to minule slíbil... tak prý, jo ten toho už nasliboval... :-)
Prý je zima, fouká, jsou vlny, koncem týdne má pršet... no a vůbec na mě koukali divně... pravda, oni měli bundy a na lavičce se drželi hrnku s kafem, zatímco já kraťasy a tílko... který bych si sundal, kdyby mi měli co půjčit... :-)
Aspoň mám tedy najeto 60 km na MTB... od loňska jsem úplně zapomněl, že z toho kola bolí zadek. Vzhledem k tomu, že přespříští víkend bude Eposurvival, kde mě čeká jak horské kolo, tak paddleboard (a hromada dalších disciplín), nedá se říct, že by se mi příprava na závod příliš dařila...
Krásné! Krásný den.
Strávili jsme ho v Českém středohoří.
Nejdřív jsme si trochu zarejžovali, malinko, jen abychom zjistili, že tam ty granátky pořád jsou.
Pak jsme šli ke sluncům, těm kamenným. A protože dnes má jeden náš rodinný člen narozeniny, tak jsme si tam u kamenných sluníček udělali oběd. Grilovaný losos s pohankovo-čočkovou přílohou a grilovaným lilkem a cuketou. Vše střídmě zapito správně v potoce vychlazeným místním třebívlickým vínem.
Hezké rejžování, to už bude na takový menší náramek :-)
Nebude.
Pustili jsme je dál po proudu.
Správně, malý se maj pouštět zpátky...
To jako proč? To se nemůže si je nechat?
Tak jsem včera opět trápil rovnováhu na slackline...
Četnost úspěšných přechodů popruhu mezi stromy vzdálenými cca 14 metrů se mi zvolna zvyšuje.
Když jsem ovšem minule zkusil jinou dvojici stromů, která vyšla přesně na délku 20m popruhu, to bylo zatím bez šance. Vždy nejpozději uprostřed jsem byl shozen...
To by mě zajímalo, když sem dám obrázek, zda bude pohoršen ještě někdo další kromě Sodomy?
Součástí sobotní trasy jarního srazu byla i zastávka v Kolíně U Medvědů od Kolína. V parčíku tam šla asi třináctiletá dívka naprosto ledabyle, snad i s rukama podél těla. Zatleskal jsem jí. Šla totiž po stejném popruhu, jen byl víc napnutý.
Dojem napnutí (jeho absence) může být tady trochu dílem perspektivy.
Dalším možné vysvětlením = pokud dívčina váží polovinu co já, tak na stejně napnutém popruhu bude mít poloviční průvěs...
Ale vůbec nezpochybňuju, že to spoustě lidí jde mnohem lépe, některým prakticky samo... naopak marně přemýšlím, proč já si vždycky vyberu nějakou blbost, která mi absolutně nejde a snažím se prosadit si svou? :-)
Je možné, že to bylo tím. Vypadala na menší hmotnost. Tu Tvou "zaťatost", lze jen obdivovat. Sám jsem neměl možnost to zkusit, ale protože mám problém ujít kousek třeba po obrubníku, který se "neklepe", zřejmě bych stejně neměl šanci :-)
Já tedy na takovoudle vymyšlenost nevlezu :) jen není ten průvěs až moc velikej, druhou půlku máš do pořádnýho kopce :) Víc napnout to už nejde? Počítám, že čím napruženější, tím by se po tom mohlo chodit líp.
Tak průvěs závisí na napínací síle, průtažnosti popruhu (jsou různé) a hmotnosti člověka.
Napínací sílu u ráčny limituje délka rukojeti v kombinaci se silou člověka a při delším popruhu taky množství popruhu, které lze do ráčny namotat (vzdálenost od osy k okraji rukojeti).
U krátké délky popruhu je maximální napnutí fajn, pak se to prostě ani nehne, což je pro začátek ideální. U delšího popruhu už to tak jednoznačné není. Těch mých cca 14-15m už nehnutě držet nebude (takovou sílu nedám), ale přišlo mi, že při maximálním napnutí to velmi efektivně pruží, takže každou chybu mi to velmi důrazně vrátí, zatímco u méně napnutého se to sice houpe, ale vlna nemá tak velkou sílu...
U větších délek je to prý mnohem výraznější a po povoleném popruhu se prý chodí snáze (hlavně na highline, je to prý změna oproti přístupu před 10ti lety).
Potíž s průvěsem samozřejmě je v tom, že o to výš musí být kotevní body. Od určité délky začne být složité na popruh vylézt a člověk pak samozřejmě nechce spadnout... :-)
Abych u 15m délky nešel uprostřed po zemi, vychází mi kotevní body zhruba do pasu, ale 1-2m od stromu se popruh nechá stlačit do výšky, kam už chodidlo dostanu. Ideální by bylo najít místo, kde mezi stromy bude uprostřed mělký dolík, tam by ta výška vycházela lépe...
A co sehnat popruh s menší průtažností? Kdyby měl v sobě zapletena ocelová vlákna, tak se bude protahovat podstatně méně. Pomolho by to, nebo je to scestná úvaha?
Takový se bude prověšovat ještě víc (když odhlédneme od problematiky nošení na místo).
Ani kosmická síla napnutí ani popruh z nejčistšího vibránia prověšování nezabrání.
Nejde o to zabránit prověšení, ale minimalizovat jej. Nějaký průvěs jistě bude, ale u různých materiálů bude různě velký. Kdybys například použil napnuté ocelové lano 30mm v průměru, tak to váhou 100kg jistě výrazně neprověsíš.
To se prověsí vlastní vahou samo. Podívej se na dráty vysokého napětí...
Dobrá, tak tedy skládání sil pro základní školu:
Lano může přenášet sílu pouze ve své ose a pouze v tahu.
Dokonale vypnuté lano proto nemá vektor pro kompenzaci své vlastní hmotnosti (červená šipka, první obrázek) a prověsí se.
Prověšením lana (druhý obrázek) může být síla vzniknuvčí tíhou lana (plus provazochodce)(stále červená) kompenzována napětím v laně oběma směry (modrá). Vodorovné vektory se vyruší (tmavě modrá), svislé se složí dohromady (světle modrá) a napětí roste až do dosažení rovnovážného stavu (zelená se vyrovná červené) nebo překročení únosnosti lana a jeho přetržení.
Z principu tedy není možné dosáhnout nulového prověšení ani kosmickou napínací silou a lanem z elfích vlasů. Použitím těžšího lana (zmíněného ocelového) vzroste jeho hmotnost a naroste červená šipka, kterou bude nutno nadále kompenzovat větším prověšením (výhodnějšími vektory sil), vyšším napětím v laně nebo kombinací obého.
Ten průvěs na drátech VVN v zimě nezmizí smrštěním zmrzlého drátu (byť se to určitě taky bere v potaz), ten průvěs je tam proto, že napínání drátů by vedlo k nesmyslným silám v nich a tedy by rostlo riziko prasknutí.
Každý materiál má nějakou průtažnost a s rostoucí vzdáleností kotevních bodů to je větší a větší "problém", nicméně fyzika základní školy říká, že s rostoucí délkou "lajny" bude Jrr prostě MUSET uvazovat výš a výš a nic s tím nenadělá, i kdyby tu lajnu měl vyrobenou nevím z čeho a napínal jí tankem.
Pane Bože.
V tomhle se vrtáme už 22 let.
Xtonda, jako vždy, rozumí všemu :-)
Když se podíváte na trasu dálkového vedení vypozorujete v zasadě dva typy stožárů.
Napínací věže: poznáš snadno, izolátory nejsou svislé ale ve směru lan
Nosné věže, těch je vždycky pár mezi napínacími.
Napínací slouží dle názvu,k napnutí kabelů, a jak název napovídá, věže namáhají vodorovnými silami, nijak malými.Na těch nosných věžích kabely jen visí. Šponovat kabely do vodorovna by znamenalo ještě více zatěžovat ty napínací věže, ne z důvodu tepelné roztažnosti (smršťování je fakt něco jiného).
Ba kabely n působí kromě gravitace (a obalení ledem) vítr, který je další vodorovnou silou, se kterou se musí věž poprat.
Asi nejzajímavějším typem zatížení napínací věže je kolaps izolátoru.
Izolátorů je taky řada typů, každý kabel má svůj, nebo třeba kabel visí na dvouch, do V atd.
A stane se, že to izolátor zabalí a praskne a rázem tahová síla v laně buď zmizne, nebo změní působiště. A taková věž má izolátorů většinou habaděj, a pak už je to kombinatorika. Zajímavé je. a adi to mají ozkoušené, že pravděpodobnost, že by naráz kolabovalo víc izolátorů je mizivá, to vy byl teprve fičák ...
Ne. kabely dálkového vedení nejsou prověšené kvůli objemovým změnám materiálu vlivem teploty.
Jsou tu ale i další faktory. Pominu-li skladnost (když to chci vozit na kole) důležitá bude i hmotnost popruhu. Těžší popruh bude mít větší setrvačnost, takže by se sice neměl tak snadno rozhoupat, ale potom bude o to těžší ho zastavit...
Jo a ještě další detail, pokud se napružený popruh uvolní (nejlépe když tě shodí a jsi zrovna uprostřed), bude hmotnost rozhodovat o tom, jak moc bude případný zásah bolet... :-)
Ale praktické srovnání nemám, takže jen teorie...
Tuším na lodní lana se používá (neznám název materiálu) který má velmi nízkou pružnost. Pointou je, aby to po prasknutí prostě spadlo na zem a ne aby smršťující se lano zametlo celou palubu a přepůlilo všechny námořníky na ní (síly tam jsou nemalý).
Materál co se nebude natahovat by ti měl pomoct v tom, že ho budeš schopný napevno napnout, aniž bys zahltil ráčnu.
Alternativně bych ti poradil, můžeš-li, skladuj napnuté - časem se to prostě vytahá a přestane pružit.
Podobně můžeš postupovat i na místě akrobacie: napnout, sešlápnout (vytáhnout), povolit ráčnu, popotáhnout skrz ní, napnout znova. Opakovat dokud to bude dávat smysl. Je to pakárna, ale...
Koupit se dá ledacos, ten co mám já má průtažnost 9%/10kN což je řekněme střed https://www.slackshop.cz/cs/polyester/30-eqb... a nejmíň jsem viděl myslím 3% tady https://www.slackshop.cz/cs/polyester/228-eqb...
Neměl jsem možnost vyzkoušet, tak nevím, jakým způsobem se to pak projeví...
Jako traverza by se nemusela prověsit...
Ale možná se trochu pronese a bude se blbě balit.
Každý cyklofrajer má manšestráky Meyer (z Aukra za 139 Kč) a za snížené viditelnosti svítí!
Už jsi okusil? Synek mi včera přivez na zkoušku. Docela ujde.
Ješte ně.. do "vnitřní" Prahy moc nejezdím, prakticky pravidelněji jen do Hostivaru a Vika (do kterých se dostanu prdelníma cestama bez velké koncentrace výletníků a provozu)... Vik mě zklamal, nemá letos otevřenou zahrádku.
Včera odpoledne přestalo pršet, tak jsem nakonec přece jen vyrazila a otočila další stovku k Pálavským jezerům.
No a dnes na vytočení noh jen "odrbaných" dvacet :-/
V pátek v podvečer na nohejbal, (extraligu), zafandit Čakovicům. Zdařilo se, výhrou 10:9 ve třetím setu posledního zápasu vybojovali plichtu. Cesta na Střelecký ostrov v pohodě, zpět se u Mlýna v Podviní přetrhlo lanko od přehazovačky. To už se stmívalo, a následující stoupání nešlo na nejmenší kolečko zdolat. "Dorazem" se podařilo zařadit alespoň třetí pastorek, a sním už to šlo "urvat". Příjemných třicet km a zážitek hlavně z "jedňoura". Koordinace pohybu, obratnost a hlavně ovládání míče, je pro mne v podání těch hráčů už Ekvilibristika.
Já na jednopřevodu jezdím skoro furt, tak mi to ani tak nepřijde. Trapná situace nastane, když vyjímečně vyrazím jako dnes na stroji modernějším a škrabu se do kopce z Popovic a teprve skoro u sochy na rozcestí si uvědomím, že si můžu přeřadit :) Pak už to šlo snadno, Brázdim, Mratín, Kostelec, Záryby, podél vody Brandýs, po silnici Čelakovice a tam mě začínající mrholení přinutilo zahnout dom....
A sám to hraješ? Já na ligový pingpong nechodím, ale snažím se to plácat sám.
Hrával jsem, oproti těmto borcům blbě, ale s chutí. Bavilo mě to. Dnes jen zřídka. Mám už "trochu" problém zvednout nohu nad to 110 cm vysoké sako. Tělo si stěžuje, a než se hnu, trvá to věčnost :-). Nechci to těm mladým kazit. I pinec jsem kdysi hrával. Máš-li kde, můžeme si zahrát :-).
Dnes dopoledne na Malvíny, s maximálním využitím cyklostezek. Kolega si dal i koupel, a tak trochu narušil můj "časový plán" cesty. Abych stihl oběd, jeli jsme zpět o dost rychleji. I když to bylo víc do kopce, vítr pomohl, a my těch 17 km zvládli o pár minut pod hodinu. Co jsem dal na trojkolku "letní" gumy, a pošteloval geometrii předku, jede to lehčeji.
Poprvé jsem prošel cestu do Dolního Žlebu zvanou Kamenka, tak to pro mě bylo jako když se cestovatelé v džungli setkají s pozůstatky zaniklé civilizace, tady tedy jen vyhnané. Lesní cesta, naprosto podivně v prudkém svahu po spádnici a vydlážděná velkými opracovanými kameny. Vůbec nechápu proč to původní obyvatelé stavěli, v takovém kopci snad žádný vůz nemohl jet. (ta prudkost zrovna na téhle fotce není, je to na začátku, kdy to jen mírně klesá)
Pepíku, nevíš k tomu něco? Kam to vedlo, proč takhle prudce?
Nebyla někde dole pila? Pak by to mohlo sloužit jako smyk dřeva.
Nepodceňoval bych význam zpevněné cesty pro samotný pěší přesun.
Historická obuv měla daleko k dnešním Vibramovým podrážkám a klouzala jak šílená i za ideálních podmínek, natož za vlhka.
Pokud to byla z nějakého důvodu frekventovaná cesta, mohla být vydlážděná prostě proto, aby se tam dalo chodit a nepozabíjeli se tam.
Mám tu v okolí samej jíl a když půlhodinku mrholí, bez pohorek s pořádným dezénem mimo asfalt nechceš...
Jestli myslíš tuhle historickou obuv, tak v ní normálně chodím. A jedině, kde klouže, tak je ve městě, na leštěným mramoru, kovových deklech a zkutřenejch malejch dlažkách. V lese a na poli nikoliv. Vybral jsem boty opravený čerstvě podražený.
Ano, špunty/hřebíky fungujou.
Já jsem myslel trochu víc do historie, kdy tahle technologie asi nebyla neznámá, ale zdaleka ne všudypřítomná.
Chodil jsem i v napoleonských, nebo sedmiletkových.. podrážky vypadají stejně. Jinak, podbíjení kožené podrážky hřebíky znali již staří Římané a hojně to využívali.. již tehdy měli podkování vojenské opánky normované... a samozřejmě se ztrácelo. Archeologové to nacházejí a podle četnosti nálezů a opotřebovanosti hřebů usuzují na mohutnost výpravy a ujitou vzdálenost :)
Jinak ve městech se dlažba proti klouzání sypala pískem.. jak krav, koní tak i lidí. Dobře je to vidět v původním černobílém "Na západní frontě klid"
Zkus sesedlat z armádní výbavy, civilů bloumá po světě víc a nosí i výrazně keckovitější botky :-)
půlka těch bot jsou boty civilní :) Měl jsem i originální a běžné pracovní boty se kovaly. Dokonce i jezdecký holínky, podpatky a špičky.. aby se jednak neochodily a jednak, aby na blátě neklouzly.. ta podkůvka se zaryje. Nekovaný jsou "městský" boty (no prostě pro "lepší" lidi.. honoraci..). Pokud je to kůže, tak ta je dost drsná a neklouže tolik, jako syntetická hladká podrážka, ale ochodí se výrazně rychleji. S takovýma perkama, pokud se nosily každý den, jsi musel cca co 2 měsíce k ševci na podražení....
Jinak, jestli se chceš pokochat botama v průběhu staletí, tak Mirek Umlauf.... Je nutné si uvědomit, že pokud tedy ty boty mají sloužit folklornímu souboru, nebo někomu, kdo v nich předpokládá pohyb po parketách (plesy atd), šermíři tak ti si boty nekovou, ani když originál byl okovaný (nemohou si dovolit nekontrolované klouznutí okované boty po dlažbě.. na chování holé kožené podrážky se dá zvyknout)
http://www.umlaufshoes.com/
S kolem v náručí jsem zdolával násep železničního koridoru na sever Holomóce a podařilo se mi to až na podruhé, bo mi kufr tretry "uklouzl" na mokrém kamení a měl jsem na kontě 2 přemety, s mobilem a tacháčem někde. Samá modřina a znovu jsem si osvěžil znalost šití na šicím stroji na brašnách :-D
Neinspirovals před lety tou kolekcí Mládka? :-))
https://www.youtube.com/watch?v=f9s9GAaY1sM
Těžko. Když Mládek tuhle písničku složil, tyhle boty nebyly ještě ani naživu :)
Také máme podobnou cestu, je to Stará císařská cesta, snad už z 13. století z Vamberku do Rybné n.Zdobnicí. Je to kamenná cesta napřímo přes hřeben s převýšením přes 200 m. V kamenné cestě, která je technickou památkou jsou krásně viditelné vyjeté dráhy od kol. Formanské vozy tam přes kopec pomáhaly tahat volské potahy, dobrá živnost na obou stranách hřebenu. Až mnohem později udělali silnici okolo, mírnějším stoupáním, dnes silnice č. 11.
https://mapy.cz/s/bezobadeha
Až teď jsem se prokousal až sem :-)
Těch kamenných cest je v Labáku víc. Stejná je z Čertovy vody, pak ještě kousek proti proudu jedna cik-cak, perfektně dlážděná, ale "zatáčky" rozhodně nejetelný, takže možná že patří k lázeňským chodníkům. V Bělé z Podkovy k Vlčímu jezírku je další.
Vždycky mě udivuje to vynaložené úsilí. Odhaduju, že byly pro stahování dříví k Labi.
Ještě jedna fotka ze sobotní procházky.
Nádhernej. Pak že v Sudetech máte špatné životní prostředí. Takového jsem naposledy viděl v Novohradských horách.
Tohle u nás žilo v opuštěné stavební jámě na křižovatce státní silnice s hustým provozem (Praha).. řešilo se jak z toho ven :)
Jaké to zitra a pozitři bude zatim přesně nevim ale pokud předpověd počasi vyjde tak by to mohlo nosit jako z praku :)
Zbytečně moc větrno, šiklo by se pěkné bezvětří :-)
Kdepak, na ty svoje trošku větši hračky potřebuji aby trochu fučelo , bych ten start neuběhnul.
https://youtu.be/bDMGtIPwtlI
Hádám že v tom asi je hlubší myšlenka, ale za sebe musím jako divák říct, že sedět bokem ke směru jízdy je dost nepříjemný...
Ty máš vubec tak nějak jakoukoli pro jiné blbostí komplikovanej život. Nojo no, co naděláš.
Dobře, domluvíme se na 3 metrech, to ti musí stačit :-)
V nárazech 7 a jsem v poho :))potřebuji výraznějši protivitr jen na start.
Tak to si zajeď na Kozákov, tam jim to fouká a docela dost a často tolik, že to je i na nějaké rogalo moc.
Já měl několik let karavan na Raný, loni jsem ho ale nakonec přenechal jednomu padáčkáři.
https://pepin65.rajce.idnes.cz/Trocha_Ranske...
Že jsem tak smělý - ten větroň je maketa Habichta nebo něco podobně retro?
Jinak já osobně upřednostňuju Discus v měřítku 1:1 :)
Ano, Habicht. Discus 1:1 určitě super, ale jako maketa u těch modernějšich větronu je moc uzky profil křidla a létá to dost blbě. Čim menši tim horší.
...všude teploučko sluníčko a já sedím na Ořechu schovanej na zastávce, zatímco okolo padají kapky jak holubí vejce...
To se na tebe lepěj samý sračky jak jsi ke všemu negativni tak to na sebe přivoláváš. Já si dnes na počasí stěžovat nemohu. Mohlo být víc termiky ale i tak toho mám po cca 4 hodinach páčkováni už docela dost.
Panečku, to už je velký větroň.
Tak sláva,dnes jsem uspěšně polétal ještě s trošku větši vlaštovkou. Cca 10 let jen zahálela jako záložni model a tak nějak mi začalo poslední dobou docházet že docela reálně začiná hrozit že mě ty moje záložni hračky možná nakonec přežijou
to by bylo na sáhodlouhou diskusi, jestli bylo dřív vejce nebo slepice, rozjásaný optimista kterému se sere všechno na co sáhne je duševní porucha.
Nicméně nakonec pěkných padesát, takhle na úvod hezkého počasí letos.
Kdyby jste se někdo chystal podjíždět Pražský okruh směr Stodůlky, tak bacha.
zahájili tam stavbu kdoví čeho a je to tam docela blbý. S tříkolkou jsem projel, takže na cyklistu šíře dost, ale je to dlouhý (to úzký místo) a potkat se s někým v protisměru může být problematický.
Mou oblíbenou značku tam samozřejmě mají :-)
Dnes vlakem do Libuně, potom přes kopec do Lomnice n.Popelkou (z Peklovsi do Košova je to vážně peklo, na kašpárka silově) a potom přes Turnov po svých domů do Boleslavi. Nějakých 75km + nalezeno 9 kešek. Už bylo docela teplo, letos jsem poprvé jel v kraťasech (byly roky, kdy jsem je vytáhl už na přelomu března a dubna), většinu cesty mi pomáhal vítr.
Včera to bylo pestré. Vytáhli jsme silničky, zajeli na střed Evropy, koukli na Lechův kámen, dali si kávu v pivovaru v Kostelci, stavili se na zmrzku v retro bistru v Radimi a po 105 větrných kilometrech dali závěrečného Bernarda u mrtvolek v Kurné Hoře.
Hledám střed Evropy a zjišťuji, kde je a ono jich je víc.
Předpokládám, že jste byli na tom u Kouřimi nebo jste si odskočili na Slovensko ke Kremnici, :-)
Astronomický střed Evropy, ano, ten u Kouřimi... do soboty jsem vůbec nevěděl, že existuje. A to je v podstatě za humny.
Já to netušil do teď a mám tak zase jeden cíl kam až nebudu vědět :-)
tam jsme se zastavili cestou na sraz do Zbraslavic
Podél vody cesta krásně ubíhá, řeka hezky voní, jen ten provoz...
Asi nejvíc mě dostala rodinka, co se "prdelila" vedle stezky, balíce si svačinu nebo co. Zatímco se zabývali věcmi, holčička věku předškolního si to zakempila v cyklostezce asi dvoumetrové šířky, protože to je nejlepší místo kde si vytahovat triko z šortek. Tak brzdím já z jedné strany, děda na elektrokole z druhé strany, já za zády dva žiletkáře, on patrně svou drahou polovičku které na záda skáče inlajnistka...
A maminka akorát zvedla hlavu, zjistila že všichni už jsme pozastavovali, neřekla ani popel a hrabala si v batůžku dál, špunta furt na cestě.
V Řevnicích na loučce pod mostem měli jakýsi sraz autoveteráni, že se tam platí vlezný jsem zjistil až když jsem na druhé straně vyjížděl ven, měli to tam označený dost mizerně a já měl dost švihu :-)
Suma sumárum, pěkných 70km za cenu drobných opruzenin, snad se to neukáže jako systémový problém.
Co mě ale trochu vyděsilo, jak moc mi dřevění nárty a prsty. Buď blbě utahuju tkaničky, nebo mám někde hlubší problém...
Dnes taky podle vody kousek. K vodě jsem najel v Kostelci a opustil jí v Brandýse s tím, že pojedu radši mezi autama :)
PS s dřevěněním prstů a nártů problém nemám, možná to bude tím viz obrázek.. z bistra u řeky v Zárybech :)
Sobota byla hodně sportovní (přiložené fotky ukradeny z facebooku Eposurvival):
Ve 3 hodiny jsme začali úvodním proběhnutím, sice tentokrát mělo jen 1.5 km, ovšem zpestřeno průlezem dutou betonovou výztuží železničního mostu (nebo jak se ta věc jmenuje, z jednoho pilíře na druhý, nic pro klaustrofobiky).
Následovaly dva okruhy na inlinech okolo Milady (20 km), pak jsme si zaházeli oštěpem, vrhli koulí (a odběhli trestná kolečka za mizerný výkon), kousek se projeli na paddleboardu (jen 800m, to mě moc bavilo) a dojeli pro kontrolu ke druhému břehu na kajaku (2km, což mě nebavilo vůbec, protože tu věc neumím řídit).
Následovalo jedno slanění (v pohodě) a lezení na skálu, které nebylo v pohodě ani trochu (kromě bídné kondice jsem nevzal lezečky a tentokrát ani nejlehčí cesta na tenisky moc nebyla).
Pak jsme sbírali různé kontroly na kole i pěšky (mimo jiné pod lanovkou v Krupce, žádná rovina), pak ještě cyklo biatlon (trefil jsem 3 terče z pěti a trestná okruhy byly dlouhé), pak překážkový běh lesem mezi stromy, nahoru dolů, přes stromy a vodu... kde na fotce je bonusová kontrola (nedal jsem - po žebříku, přes trubku až na první kládu jsem dolezl, ale na druhou kládu už jsem se dostat neuměl).
Pak už jen stavění stanu (programátor a paragánka staví stan, to zní jak začátek vtipu) a po nějakých kilometrech na kole nás čekala finální disciplína, kdy se přeplavalo koupaliště, sjela skluzavka a mohli jsme do cíle... :-)
Jak dlouho se z toho budu vzpamatovávat, si netroufám hádat...
To vypadá zábavně :-) Jak vám to šlo s tím stanem?
Na kajaku jsem jel jednou, byla to taková půldruhametrová věc s tupými konci, spíš na motání se peřejema než na skutečnou jízdu kamkoliv. Po půldni už to celkem jelo kam jsem chtěl, ale víc než cokoliv si z toho dne pamatuju myšlenku, "nesmím se udělat" - jak je mi veškerá konfekce malá, byl mi malý i kajak. Nakonec jsem se do něj dostal, ale posuvné stupačky na nohy jsem posunul XOBĚ abych je měl někde pod koleny a nepřekážely nohám využívajícím každý zbylý centimetr v čumáku. Soukal jsem se do toho asi deset minut a zdaleka jsem si nebyl jistý, jestli bych to hlavou dolů zvládl ven výrazně rychleji...
Zařekl jsem se že pro příště už zase jen kanoe :-)
Stan byl v pohodě, oni ani nechtěli, abychom ho přikolíkovali, navíc já zkouknul několik videí, takže postaveno hned, zabaleno během chvíle za použití mírného násilí (podmínkou bylo zapnout obal).
Kajak pro mě utrpení! Trápil jsem se v něm už asi po třetí (vždycky na EpoSurvivalu), ale tentokrát už se jel větší kus, což nespokojenost s podaným výkonem znásobilo...
Jo, začalo to už nasednutím, zatímco v minulých letech jsem vsunul dovnitř nohy a pak kolena mírně pokrčil a opřel se nimi zevnitř o trup, tady to prostě nevyšlo (vybírat jiný kajak, když už jsem byl na vodě, mi přišla ztráta času), tak jsem nohy nechal napnuté uprostřed, což rovnováhu nepřidalo...
Zatímco v předchozích letech jsem si na kajak nechal jen kraťasy a dres se startovním číslem, tentokrát jsem měl i tričko kvůli zimě a pak se celou jízdu bál, co si vezmu na sebe, jestli se vykoupu, protože v 5 ráno ještě nebylo teplo...
Jo, soukání ven při překlopení si raději moc nepředstavuji...
Hlavně mě ale neskutečně štvalo, že ta věc vždycky chvíli jela hezky rovně a z nenadání začala zatáčet doleva (většinou) a čím víc jsem se to snažil srovnat (třeba opakovanými záběry jen na levé straně), tím víc to tam zahýbalo. Někdy se mi to srovnat na chvíli podařilo, ale po tom, co jsem pro srovnání použil moc síly a kajak rozkýval, jsem rezignoval a buď brzdil na opačné straně a nebo pokaždé přestal pádlovat, počkal až se přestane točit a znovu se rozjel...
Fakt by mě zajímalo, co dělám špatně, tady s tím kajakem válčila spousta lidí, ale nebylo málo těch, kterým jel přesně kam chtěli a násobně vyšší rychlostí... bohužel žádnou konkrétní radu, co dělat jinak, jsem nikdy nedostal... :-(
Najezdil jsem hromadu kilometrů na kánoi v singlu, což bylo do určité míry přenositelné.
Asi teda ne co do špičkového výkonu, ale v praxi se mi osvědčilo stejně jako s klasickým pádlem i s tou dvoupotvorou vždycky po záběru trochu zakormidlovat a obecně celý ten záběr netáhnout jen "tupě vpřed" ale jak vařečkou v guláši mírně přitahovat a odlamovat jak to zrovna rovnováha směru vyžadovala.
Ono když si představíš vektory sil, těžiště, a vůbec tu "funkční stránku", začne to dávat docela smysl (pokud teda nejsem jedinej blázen na světě, kterej když přijde na lámání chleba vidí svět ve schématickém zobrazení úloh z fyziky).
Problém je, když máš ten krátký kajak na divokou vodu, ten prakticky nedrží směr a rád se točí všema směrama, což se sice hodí v peřejích, ale i na tekoucí řece je to k vzteku, natož na rybníce...
Tak dle vysvětlení šéfa má můj regulátor pro jízdu na kajaku příliš velké dopravní zpoždění, protože prý v okamžiku, kdy mi loď začne zatáčet, je na korekci směru příliš pozdě a děje se přesně to, co jsem popsal... jen mi neřekl, jak to opravit... :-)
Ale zřejmě bych měl začít víc zabírat levou už v době, kdy ještě loď jede rovně?
Fakt zlatej paddleboard... :-)
Jezdil jsem a ještě jezdím v C2 a v K1. Když jsem se učil na kajaku, fakt trvalo dost dlouho, než jsem jel tam, kam jsem chtěl. Když se stavěl most přes Vltavu, strávil jsem učením se mezi pilíři a sloupy dost času, abych to zvládl. Zkušení mi radili kde co, ale z vlastní zkušenosti si dovolím říct, že dokud nebudete s kajakem jedno tělo-jedna duše, jsou technické rady k prdu. Z kajaku vykrysit není potíž, ono to jde samo, jen to chce si nacvičit na suchu úchop šprycky. No a poté eskymáky.
Na žádnou špricku se tam naštěstí nehrálo, mně by určitě nepomohla a pak už bych se opravdu bál. Takhle jsem věřil, že voda tam je hluboká dostatečně (místy i desítky metrů), takže do hlavy se nepraštím a dostat se ven bych snad před utopením stihnul... naštěstí jsem teorii nemusel ověřovat v praxi, narozdíl od paddleboardu bych z vody nastoupit nemohl, ke břehu to byl docela kus a netuším, kdo jak by ten kajak potom lovil...
To zase když srovnám s Miladatlonem, kde mají připravenou sanitku a při závodě vždycky pořádají manévry s vodními záchranáři, tak mi nepřišlo, že by pořadatelé Epo survivalu uvažovali scénář, že by se někdo skutečně začal topit... ale pravda, kdo chtěl, mohl si půjčit i vestu.
Každopádně můj vztah ke kajaku zůstává víceméně negativní, takže eskymáka se učit určitě nebudu, ale vzhledem k tomu, že to jako disciplínu nejspíš použijí za rok znova, přemýšlím, jak své trápení tam zmírnit...
Trochu škoda, dřív mívali kanoe, takže jela dvojice najednou a to mi jako plavidlo přišlo ovladatelnější... to, že jsem nás jednou taky utopil, už je věc jiná... :-)
Zrovna jsem zjistil, že už je ze závodu video!
https://www.facebook.com/EPOSurvival/videos...
Kdo tam nebyl, nechť lituje... :-)
V jednom záběru se taky mihnu, ale vteřinou slávy bych zrovna ten okamžik fakt nenazval... :-D
Tak asi změna?
https://www.facebook.com/EPOSurvival/videos...
Případně "někdo" upirátil původní verzi sem ;-)
https://ulozto.cz/file/S0m99OCycuWX...
Hm, nic čeho bych se snad chtěl zůčastnit. Určitě skvělý výkon jen to absolvovat, ale tohle mne vlastně nikdy netáhlo. Už jen ten dav.
Tak dav jsme viděli v podstatě jen na začátku během úvodního proběhnutí, pak už si každá dvojice volila postup podle sebe, ta mapa byla fakt veliká a my pomalí, většinu času z těch 13h jsme bloudili samostatně. Ale samozřejmě každý máme jiné preference...
Minulý týden jsem to vzala přes Štatl k přehradě a na Rakovci jsem se svezla na koni :-)
Dneska jsem zjistil, že moje horské kolo zastaví i taková drobnost jako posekaná tráva!
Jel jsem zkratkou po polní cestě přes louku, za prioritu jsem bral dobře to načasovat, abych nezkřížil cestu kombajnu, co na té louce řádil a vůbec mě nenapadlo, že ty chuchvalce posekané trávy vtáhne řetěz do přehazky, kde to omotalo kladky, takže se mi šlapalo hůře a hůře, až jsem jel jen setrvačností... a pak se asi půl hodiny snažil trávu dostat z přehazovačky (jak se namotala kolem kladek, mohl jsem jen utrhat konce stébel, ale vytáhnout celá nešla, takže kladky zůstávaly zablokované), řetězu a kazety... tedy aspoň do míry, abych kolo jelo, ďoubání zbytku zeleniny mě ještě čeká doma... :-/
No jo, dlouhá tráva umí a když se včas nezastaví a neuvolní převody, tak se snadno může stát, že se s trávou namotá i řetěz a urve patku. Totéž umí i na podzim spadané listí.
V květnu 2023 to bylo třeba takovédle :)
Nějak nalehko, né? Šavle? Puška? "Dneska se všechno jen zkracuje" :-D
Tohle je halbrenner (kolo lehké stavby jak praví prospekt... berany nemám, nesbalím se už...) z roku 1941... v tu dobu bylo vhodné zbraň nositi skrytě :)
K těm bílejm podkolenkám by se spíš hodily Lederhose, nespa? A nějakej tyrolák na hlavu. :-)
To nejsou podkolenky, ale štrupny. A nejsou bílý, ale šedý.. podle obrázku měly bejt tmavě šedý a hrubší.. ale co bys za kilo z Polska chtěl.... Jak se jezdí v koženkách nevím, ale v manšestrákách skvěle a navíc jdou shánět po 139 kačkách :)
Pravda, padací most by mi asi rozdrásal podbřišek a taky rozkrok by za chvíli protestoval. Lederhose na kolo nebrat! :-) Mně se na tom sudeťáckým kroji stejně nejvíc líbily křusky, cos sem nedávno dával.
Ani ne tak sudeťáckej, ale tehdejší "sportovní" Kalhoty to byly obvykle obyčejné, dlouhé, jen volně střiženější a daly se přehrnout a pod kolenem sepnout, takže udělaly pytel na koleno. Jinak ty boty za RU šil nějakej Baťa ve Zlíně :)
Dnes do Kounic pro nový singl Moutere. Moutere je novozélandská odrůda chmele, to jen tak, aby se vědělo. Tam průměr 22,70, zpátky mi to spadlo na 21,05. Se zajížďkama to hodilo 68 km.
Dnes směna pracovní, 5:30 až 21:30. Škoda, že jsem nevyfotil původní stav (vybavení jsem dával dokupy s dědou, když mi bylo mezi 10 a 15 lety) .. s opravou zdi jsem začal včera v 18:00.
Dneska pěšoturistické, výlet na spáleniště.
Pamatuji si, že jsem zamlada, když jsem se Soňou jen "chodil", jsme jeli na výlet, od její firmy do Drážďan.
Přejezd Krušnýma horama byl stejně depresivní. Všechny stromy mrtvé. Příroda si poradí, ale stojí to generaci. Strom potřebuje čas, podobný tomu lidskému.
Tohle je mnohem míň depresivní. Není u toho ta atmosféra zmaru, když člověk projel podkrušnohořím.
Ale hlavně se to zelená, tak když nepřijdou nějaká sucha, je velká naděje, že tam nějaký les naroste. A pak, najednou jsou vidět skály, které viděli romantičtí malíři, kteří tuhle oblast pro turisty objevili.
Musím s překvapením říct, že četné kůrovcové holiny ve Výběžku jsou pro mě mnohem depresivnější, chybí na nich ta čerstvá zeleň. O pokůrovcové Vysočině ani nemluvě.
Je pohnojeno (popelen), tak to jen pofrčí :-)
Výhledy taky zajímavý. Jen první zóna bude asi dlouho, možná už navždy nepřístupná. Teď to je neprůchodné a nebezpečné a pokud po těch pěšinkách pár let nikdo neprojde, zaniknou ...
jak z kulturní po stalení pěstované krajiny udělat paskvil. Škoda, že neshořely ty vydlabaný kebule.
Tak zrovna přímo ve skalách kulturní krajina moc nebyla, to jen v jejich těsném okolí se holt člověk snažil o paskvil smrkových lánů.
Tak nějak. Bylo tam prostě jen další pole na prkna.
A teď pár let uvidíme skály tak, jak je viděli ti malíři, kteří Česko-Saské Švýcarsko objevili pro turistiku. Když jsem chtěl vidět jak to vypadalo dřív, musel jsem jet do Hamburku (do galerie), teď to mám naživo. Ne, že bych se z toho nějak dvakrát radoval, ale on ten zrzavý kůrovcový les také nebyl žádná výhra.
Nechci naznačovat že máme cíleně zapalovat lesy, ale jsou ekosystémy, které s podobnými požáry počítají a dokonce na ně spoléhají (semena v půdě aktivována žárem). To samozřejmě nebude úplně místní případ, ale princip platí - spáleniště není mrtvá měsíční krajina.
Vzhledem k tomu jak se to tam zelená, nemyslím si že by příroda dramatický utrpěla, naopak je to "velký restart", kdy dostanou příležitost druhy co by se v už hotovém lese neměly šanci prosadit.
Je to přesně tak. Uvidíme jaké to bude na podzim, přeci jen jsou to velké otevřené plochy, jak si to poradí s nedostatkem vláhy či s přívalovými dešti. Ale všiml jsem si, kolik semenáčků roste mezi trsy hasivky, ty bych řekl, že mají dobré mikroklima.
Rád jsem jezdil k jezerům na rozhraní Saska a Braniborska, která jsou vytvořena uměle na místě bývalých hnědouhelných lomů. Pozoroval jsem jak se jednak postupně zaplňují vodou a hlavně jak na nich probíhá sukcese. Já tedy nejsem žádný biolog, z kytek bezpečně poznám akorát kopřivu, když mi žahne, a ze zvířat králíka na smetaně, ale ten proces vzniku nové krajiny mě zaujal. Tam se navíc začíná často úplně od nuly, jsou tam břehy tvořené hlušinou.
A teď to mám za barákem.
Na fotce je jezero Altdöbern v roce 2011 a v roce 2019.
Jo, problém požáru byl jen ten, že vyhořelo pár domů a kdyby se nehasilo, lehlo by několik vesnic celých. Hřensko, Vysoká Lípa, Mezná.
Podle mě nejhorší to bude na místech, kde vznikly velký holiny po kůrovcovým lese ještě před požárem. Tam to bude děsně vyprahlý, kdežto ve shořelým lese zůstane mikroklima vlhčí.
Skvělé,
zpáteční cesta z Hospody "U Čochtana", vedla, ne jako cesta tam, přes Kolín, ale na Poděbrady. Tam byl, jen na cyklostezce od soutoku s Cidlinou, trochu větší provoz, ale trvalo to jen chvilku. Počasí krásné, možná až moc slunečno, (opaluju se do barvy "selete" :-) ). Těh 102,5 km trvalo těsně pod sedm hodin, což s trojkolkou naloženou na 52,5 kg, nebylo zas tak hrozné. Příjemný tichý kemp, a jako bonus i, "konečně", s dostatečným prostorem pro pouštění draka. Dík organizátorovi, i účastíkům, výborné dva dny.
Nijak světoborných 50 odpolední vyjížďky "kolem komína", přikládám fotku "z konce světa" :-)
Jsem rád, že už zase jezdíš. Povedlo se to svařit, nebo jsi sehnal nový díl zavěšení?
Dneska jsem se po dlouhé době zase dostal na 70mm film (v rámci každoročního víkendu 70mm filmů ve Varnsdorfu). Jsem zvědav, jak to majitel ještě dlouho ustojí, ale je to prostě opravdový biják.
V předsálí kina je expozice promítacích přístrojů.
V sobotu jsem jela na Karlštejn. Tam a zpátky přes 180km. Velká část cesty za Žďárem vedla po moravsko-českém pomezí. Cestou tam jsem jela kolem hraničního kamene opravdového, na zpáteční cestě jsem to vzala kolem Olšiakova sousoší Hraniční kámen...
Zpátky ze Svratouchu jsem jela po krásných silničkách Vysočinou. Počasí se povedlo, sluníčko svítilo a nebylo horko. Ideální na výlet na kole.
180km za jeden den a rozhodně ne podle vody a za své, to je pro starší amatérku úžasný výkon. O tom si můžu jen nechat zdát. Gratuluji :)
Žádná velká rychlost na "silničku", ale ta moje má horské převody :-) Jízdní průměr jsem dala 14km/h, počítala jsem míň, na Vysočině jezdím kolem 13, ale na zpáteční cestě mi trochu foukalo do zad, ne moc, ale pomohlo to. 187km za 13:20h jízdy.
Včera jsem na vytočení noh dala jen dvacet s Favoritkou :-)
Hele zase se nepodceňuj, to pořád není špatnej výkon.
Já se na celej den trhnout nemůžu, takže za SO+NE, 15:30-19:00 řekněme to mám za víkend dohromady 100km, přibližně půl na půl mezi oba štěky.
A to jsem velmi pravděpodobně mladší ročník a svištěl jsem většinu kilometráže pěkně podél řeky...
Hezký nález v plášti a vzdušnici (5Kč mince jen pro srovnání). Vyléčilo mě to z uvažování nad nákupem protiprůrazové vložky. Snad jedině, kdyby byla z ocelového pásku :)
Dnes bylo pigáro do kolena za 2300,- a vepřová nožka do žaludku asi za dvacku.
Dnes sucho, teplo, nádherně pro příjemnou projížďku polesím. Po téměř půl roce jsem vytáhl horáka, lehce dofoukl a namázl a dal si pěknou projížďku okolními hradeckými a chvojenskými lesy. Příjemných 55 km.
Jo, a už rostou :-)
Na fotkách houby a rozhledna Milíř
Jo pěkný hřiby, včera jsem taky konečně letos vytáhl poprvé kolo(dřív to prostě nešlo) taky nějakých 50 km, ale že by to tedy bylo nějak příjemné, to se říci nedá. Tyhle první jízdy po delší době to je vždycky spíš bolest a utrpení.
Tak jsem zjistil, že na cyklostezce z Brandýsa nad Orlicí až do Bezpráví máme nový asfalt (povrch zničila auta, co rekonstrují železnici, spousta hlubokých děr, místy zbyl jen sypaný štěrk...).
Úplně mě nepotěšilo, že (přinejmenším vizuálně) se asfaltová plocha zúžila a tím, jak zřejmě nový povrch položili rovnou na původní, je na okrajích minimálně 10 cm schod. Někde je to uhlazené jako šikmá plocha, někde je to kolmé, ale na většině míst bude pro cyklistu sjetí z asfatové plochy znamenat pád, místy i dost hluboký, takže vyhýbání protijedoucím autům nebude příjemné... :-/
Druhá nedokonalost spočívá v tom, že stopy bagru (nebo co to bylo) jsou na asfaltu nejen vidět, ale i cítit. Bohužel to vychází zrovna do logické stopy, takže pokud cyklista nejede prostředkem ani nebalancuje na okraji, tak kolo několik kilometrů drnčí. Tak nevím, zda jim na to vjel před zatvrdnutím a obtiskla se mu kola? :-(
Důchodci proti bídě! :-)))
Pokud někdo chcete přijet na třeboňsko, tak sem nejezděte!!!
Je tady sice úžasně (jako vždy), ale už se sem nevejde ani jeden cyklista! Ani malej! Jsou tady asi všichni Češi, většina Moraváků a půlka Němců - mám je v Šupině za sousedy. Snad tady v pondělí osiřím...
Na Červené Lhotě jsem narazil na slet kachen. Byla jich snad stovka. Nádherně udržované, barevné, naleštěné, ze všech koutů Evropy.
Šmmarjá panno, v tuhle dobu do Třeboně?!? Kolik ti je, copak nemáš zkušenosti?!?
:o)))
Tuhle jsem u nás v západním Přípraží slyšela hlášku jednoho cyklisty: " Je nás tu skoro jako v Třeboni".
:-))
A už jsem se naučila, že když u nás v západním Přípraží nechci potkat elektrocyklistu, tak musím volit zapadlé a na na mapách.cz neznačené turistické stezky.
Tam zatím nejsou:-))
Dneska jsem nad Čertovou vodou potkal na rozbahněné cestě, která vede jen ke staré vodárně, hned tři elektromotorkáře.
Ale tipuju, že zabloudili :-)
Občas si na kole bez motoru připadám jako Poslední Mohykan. Nedávno jsem potkal v Sohlandu větší e-partu. A to včetně dětí, což je logické, jinak by rodičům nestačily.
Já mám vzadu na prvorepublikovým cesťáku na brašně takovou tu malou kecku do auta, co prý voní (nebo smrdí.. dle vkusu). V soboru jsem na polabských rovinách předjížděl jakousi motorizovanou partu a ti do mě šili, cože tam mám za motor (mysleli si, že v brašnách jsou baterie a jedu na elektriku, když jsem je v pohodě dával). Tak jsem jim říkal, že tam mám alternativu, ať se dobře podívaj, co viděj. Prej malou botu. Správně, to je místo motoru. Malá bota tlačí.
Já jsem včera v podhůří Orlických potkal skupinu asi 12 cyklistů, ten první a nejrychlejší a také jediný byl bez motoru, ostatní elektrikáži měli docela problém ho uviset :-))
To je problém jen těch změkčilých - nečipovaných
Myslím, že ne, odblokovaný omezovač a vyšší rychlost zase výrazně zvyšuje spotřebu a dotyčný rozhodně nevypadal na to, že to po nějakých 50 km chtěl zabalit :-)
Myslím, že po polovině vyjížďky asi litovali, že ho vzali sebou, pokud to teda nebyla sázka kdo je na tom líp :-)
Když už máme ten Světový den jízdního kola, tak je potřeba ho taky náležitě oslavit a jak jinak než pěknou projížďkou.
Opět, už podruhé, jsem vytáhl horáka a z Chrudimi jsem si dal vyjížďku do oblíbených Železných hor.
Přes Dubinec a Rabštejnek jsem se zajel podívat na zkamenělé mořské dno Na Chocholce, opět tam rozšířili a vylepšili naučnou stezku. Dále přes vrch Smrčina jsem zajel na okraj Seče a pak přes Kovářov a Bojanov jsem se vysápal na nejvyšší bod trasy k vysilači na vrchu Krásný. Dál jsem sjížděl přes České Lhotice k vodní nádrži Křižanovice a dál přes Šiškovice a lesopark do Slatiňan a pak už návrat do Chrudimi.
Příjemné počasí a sucho, dost velké sucho. Nebýt tak dlouhého sucha, tak by snad 1/4 cest byla naprosto nesjízdná, jak jsou cesty zničené od těžařů. Nějaké bláto a kaluže mi moc nevadí, ale tam, bych to nedal.
nakonec vše dopadlo velice dobře, příjemných 60 km a 1000 výškových metrů.
Na fotkách je zkamenělé mořské dno, Na Chocholce, se stopami červů a dalších potvůrek. Vysilač Krásné a vyhlídková věž na vrchu Chlum v lesoparku nad Slatiňany.
Nemohl jsem se rozhodnout, zda se jet koupat nebo blbnout na slackline, tak jsem nakonec jel k rybníku a zkoušel se na slackline naučit otočku.
Nějak se to nakonec i jednou povedlo...
https://ulozto.cz/file/FxI8nX4Rbb9H/20230603...
Samozřejmě, i když jsem se snažil trefit perspektivu co nejpřesněji, malá kamerka bez zoomu a displeje s k takovému záběru moc nehodí, takže bylo potřeba oříznout okraje, aby nebylo hned vidět, že pode mnou byla tráva a k vodní hladině zbývalo ještě 5 metrů... :-)
jako neškolený amatér bez zkušeností bych řekl že se zlepšuješ.
Možná je to úhlem záběru (obvykle ses natáčel po směru lajny), ale vypadá to, že lajnu máš výrazně víc v klidu.
Výsledek působí mnohem lépe :-)
Stále platí, že klíčovým parametrem je vzdálenost kotevních bodů (zatím vždy stromů). Tady to bylo odhadem možná 5 metrů (viz fotka), po tom se mi chodí už celkem dobře. Lajna sice pruží nahoru/dolů, ale při dostatečném napnutí ještě neutíká do stran.
Když bych vzal poloviční vzdálenost a popruh pořádně napnul, tak to funguje skoro jako kladina. Člověk si musí hlídat těžiště, ale popruh se pohybuje jenom minimálně. Tam už si troufnu udělat třeba i dřep...
Pokud vzdálenost naopak zvětšuju, nejenom, že se popruh výrazně hýbe nahoru/dolů, ale začne utíkat i vlevo/vpravo, čím delší vzdálenost, tím snáze se to rozhoupe...
Někde okolo 14m je maximum, co se mi aspoň občas daří přejít, tam už nejsem v klidu ani já ani lajna. To už je pro mě celkem výzva a tam jsem otočku zatím neměl odvahu zkoušet...
Zatím jen jednou jsem zkusil napnout 20m popruh na plnou délku (ale mínus obvod stromu a ten byl tam pořádný, takže vzdálenost možná 17m) a to mě vždy nejpozději uprostřed shodilo.
Co čekat od ještě větších vzdáleností můžu jen hádat, prý ale u opravdu dlouhých lajn není problém jen kmitání nahoru, dolů, doleva, doprava, ale prý tam se popruh pohybuje i dopredu dozadu (tedy podélné vlnění, nejenom příčné)...
Mimochodem už delší dobu přemýšlím, že vzhledem k hezkému počasí by rozhodně bylo zajímavé zkusit napnout slackline někde nad koupatelnou vodní plochou.
Jenže se mi nepovedlo najít žádné vhodné místo.
Většina rybníků a přehrad už při pohledu do mapy je příliš široká, takže i v nejužším místě nějaké zátoky se zdá být 20m popruh směšně málo.
Pokud bych navíc chtěl, aby tam byla bezpečná hloubka (nikdo nechce spadnout na šutry) a ještě u kraje rostly vhodné stromy, moc reálně to nevypadá, co?
Jako požadavky jsou to téměř vzájemně vylučující, to máš pravdu. Přesto by takový pláč existovat mohl, ale otázka je, jak moc dobrý nápad to skutečně je: po každém pádu se budeš plácat ke břehu, nohy od písku/bahna...
Jako sranda na mejdan provazochodců mírně pod vlivem asi dobrý, ale takhle v jednom člověku kdesi v divočině, no nevím, no...
Právěže se nemusíš plácat až ke břehu... ;-)
https://www.youtube.com/watch?v=CO9X6VMvzIU
Pokud na popruh nedosáhneš přímo z vody, tak to řeší lezecká odsedka a podobně, navíc nemá smysl napínat to výš, než je vyloženě nutné...
Mně by to naopak přišlo jako ideální místo k naučení se vstávání ze sedu a podobně, protože padat do vody mi příjde lepší než případně blbě spadnout na zem...
Já myslel že se snažíš natrénovat jak ten špagát vůbec přejít a ty už aspiruješ na vyšší dívčí... :-)
Tak to jo, to bych nad hlínou taky zkoušel nerad.
Ale slečna to tam má uvázaný u nějakýho mola, to u nás bude asi trabl...
Ono jako vždy souvisí všechno se vším! :-D
Abys mohl lajnu přejít z jedné strany na druhou, pak se musíš na popruh nejdřív nějak postavit. U krátké vzdálenosti, když jsou kotevní body ve výši kolen, to problém není, prostě na popruh stoupneš, jako když děláš krok na vyšší schod.
Jenže čím delší vzdálenost chceš napnout a přejít, tím výš ti vychází kotevní body, abys uprostřed nešel po zemi. A jelikož mi pro 14m kotevní body už vychází do výše pasu, udělat krok na takhle vysoký schod, je docela výzva (využívám toho, že popruh pruží, takže metr od stromu se už dá stlačit do výšky, kam chodidlo nějak dostanu) a samozřejmě čím vyšší krok pro nástup musím udělat, tím těžší je rozhoupání po nástupu vyrovnat, dost často tak seskakuju dřív než udělám první krok...
Takže mi bohužel vychází, že chci-li někdy přejít 20m popruh, co jsem si koupil, v plné délce (pokud nenajdu místo s šikovným dolíkem uprostřed), pak se pravděpodobně budu muset přinejmenším postavení ze sedu naučit. To znamená alespoň jednu variantu z těhle: https://www.youtube.com/watch?v=p4Xfmhe8k7Q
Pro ještě delší/vyšší lajnu už potřebuješ těch manévrů zvládnout několik:
1) Dostat na popruh ruce
2) Dostat se do sedu na popruhu
3) Ze sedu se postavit
A pro každou fázi existuje několik možností (k tomu, co předvádí holčina je prý alternativou výmyk, pokyd by ho člověk zvládl).
Když bych zatoužil projít se po highline (jakože jednou možná by to bylo zajímavé zkusit), pak to bez toho všeho nejde, protože po pádu zůstaneš v sedáku viset za odsedku připnuté k popruhu a ty se chceš dostat nahoru a pokračovat v chůzi... ;-)
A aspoň mně by přišlo bezpečnější zkoušet takové věci nad vodou než nad trávou, ale ano, dvě mola kousek od sebe se budou hledat těžko... a ještě by člověk riskoval, že potká loď... :-)
Před lety jsem čuměl.Na Bišíku byla natažená lajna přes Černé jezírko, takových alespoň 30 metrů. A po ní chodila holčina v krátkých šatičkách, naprosto suverénně. Až po dlouhé době jsem zjistil, že to byla Anča Kuchařová. Na dlouho mě přešla chuť lajnu zkoušet..
Nojo, nejznámnější osobnost slackline v ČR... :-)
Ale nerozumím, proč by tě to mělo od slackline odradit?
To si můžu vybrat kterýkoliv sport a vždycky tam bude někdo, kdo danou aktivitu umí lépe, než se mi kdy bude zdát, to je přece normální, ne?
Tak to je trochu nadsázka. Ale vždycky, když vidím nebo slyším něco, co zkouším nebo trochu dělám v provedení mistra svého oboru, tak mám chvíli pocit, že mé snažení je marné. Špičkový horolezec, borec, co jede Čerťáky na paddleboardu, výborný kytarista a co já vím co všechno ještě.
Ale naštěstí mě to zklamání rychle přejde.
Samozřejmě záleží, jaké si dáváš cíle? Pokud chceš být v něčem nejlepší na světě, pak máš problém... :-)
Já si reálně přiznám, že když s něčím začnu na stará kolena, navíc svůj volný čas chci rozdělit mezi řadu různých aktivit, o nějakém talentu raději nemluvě... pak prostě nemůžu konkurovat tomu, kdo to dělá celý svůj život...
Já pro radost naštěstí špičkovou úroveň nepotřebuju. Naopak, když člověk začíná z nuly, může se radovat z každého zlepšení, které právě na začátku přichází poměrně rychle...
Slavili jsme, jako už po deváté v řadě, společné narozeniny nejstaršího a nejmladšího mužského člena našeho rodinného klanu. Slavili jsme jako vždy v přírodě. Tentokrát bez kol, pěšky, na pomezí Novohradek a Šumavy. A všem to krásně šlapalo. Ať nám tahle tradice vydrží ještě mnoho let:-))
A dali jste kilometr za každý rok?!? :o)))
Dali jsme pěšky mnoho kilometrů:-))
V sobotu nejstarší s ortézou a holemi spolu s nejmladším víc než dvacet. Pak si trochu připomohli českými dráhami. Ostatní ke třiceti.
Dnes už jen piánko, kolem deseti všichni.
Je dobré, že to všem pořád šlape:-))
Za celý víkend, relativně podélvodních 110km.
Mám ty stezky podél řek rád, vyhýbá se to kopcům a pěkně to sviští, jen teda bohužel nejsem sám - bývá tam docela narváno.
Na minutí se s cyklistou místa dost, bruslaři bývají svým rozevlátým stylem jízdy trošku výzva, ale zdaleka nejhorší jsou nány tlačící kočárek pěkně středem (a poserte se všichni).
Dneska jsem teda objevil ještě jednu kategorii, jsem přesvědčen že na silnicích se běžně vyskytuje za volantem BMW: žiletkáři, kteří prostě nezpomalí a neuhnou i kdyby já nevím co a do libovolného chumlu v dopravě se vrhají po hlavě neztenčenou rychlostí.
Takže zatímco já zahřeju brzdy za kočárkem a čekám až nás mine bruslař v protisměru, žiletkář nás mine všechny, s bruslařem se nesrazí jen o centimetry a uhání vpřed. A tak ho za minutku předjedu, aby se u následující zácpy situace opakovala...
Tu kategorii jsi objevil dost pozdě, nadávám na ně již minimálně 10 let, ale vždy jim raději uhnu, než riskovat kolizi.
Nejlepší je na ně narazit na přeplněné cyklostezce A1,A2 ... kolem Vltavy a Berounky. Co jsem vypozoroval tak jde vesměs o čerstvé čtyřicátníky až padesátníky, kteří si zřejmě tímto způsobem dokazují jací jsou ještě kingové, když už je jiné orgány neposlouchají.... :-D
Tohle znám na cyklostezce přes Drážďany. Je to fakt do puntíku stejné. Na konci června mě to znovu čeká, tak už přemýšlím jestli to po pravém břehu nebude lepší.
Na tutok kategorii funguje jak červený hadr na bejka "strýc v placatý čepici a manšestrákách" na plečce. Občas si to střihnu, když mám chuť si dát na cesťáka šedesátizubou pilu. Jest se s tím dají tedy zejména roviny, protože krpály s převodem 60/20 prostě nedávám. Ale ty ksichty, když zjistěj, že strejc se drží v háku, případně jim předjetí oplatí, za ten oser s výměnou tácu, nastavením řetězu a mizernou dopravou na stezku u řeky stojej.
Takhle jsem v minulém zaměstnání cestou z práce potkával všelijaké prošedivělé chlapíky, co si pořídili silničku, aby se udržovali ve formě; ti pěkně koukali, když jsem předjížděl na lehokole s brašnou na nosiči oblečený v džínách a kostkované košili. Jeden mne dokonce sprostě obvinil, že tam mám elektromotor!
O víkendu jsem si udělala výlet na Pohansko a do Valtic. Tam jsem využila ranního klidu na staré silnici do Blavy, po které jsem kdysi jezdila do školy, a kochala se známými výhledy. Zpátky jsem to vzala kolem Pálavskách jezer, celkem 185km. Hlavním cílem byly tyto tři stavby:
Snažil jsem se přijít, co na kole při jízdě občas cvaká, cíleně to navodit neumím, tak jsem nakonec namontoval na držák flašky kamerku, že třeba na videu uvidím původce problému.
Příčinu problému jsem sice nezjistil, ale zaujal mě slušný stroboskopický efekt na zadním kole... :-)
https://ulozto.cz/file/T3dzGKL0tOaN/20230609...
Já si toho všímám u nápisu na předním náboji. Přijde mi, že se kolo točí nějak pomalu, je možný, že to funguje i u oka :-)
U samotnýho oka by se tohle mohlo dít, pokud by točící se věc byla osvětlena něčím, co bliká, třeba 50Hz zářivkou nebo LED s PWM regulací a potkala se frekvence blikání s otáčkami.
Proto by se prý zdroje světla, které blikají neměly používat v dílnách a podobně, dojem, že se pila už netočí (50Hz zářivka + synchronní motor), by mohl mít tragické důsledky...
Ale jestli vidíš nerozmazaný nápis na předním kole i při jízdě ve dne, to je divný. Oči by pevnou snímkovací frekvenci narozdíl od kamery mít neměly. :-)
Překvapilo mne, jak ti tam cestuje ta kladka, i když neřadíš.
Jo, to bylo jedno z podezření, jestli se ta kladka vůbec posouvá, jak má, nezůstane zaseklá v krajní poloze a řetěz se pak nevyvrací do strany... a ukázalo se, že si občas cestuje i sama, nejspíš díky otřesům nebo při povolení a novém napnutí řetězu...
Dneska taky dobre to bylo, vítr pořád do zad tak jsem v Ansbachu.
Tak si vyjel?
To tě dneska čeká Kochertal, ledaže bys ro bral přes Stutgart, ale za ním je Schwarzwald, zlatej Kochertal.
Bude tam dneska asi horko....
Dneska se mi povedlo napnout slackline na plnou délku a po několika pokusech dokonce i přejít.
Délka lajny vyšla naprosto přesně, musel jsem se dost snažit, abych konec popruhu protáhnul ráčnou. Nakonec z ráčny ven koukalo necelých 10cm, což už stačilo, aby tam popruh vydržel a šel namotat... a napínat to šlo překvapivě dobře, protože tentokrát se na osu nemotal dvojitý popruh, ale z velké části jednoduchý, takže se ho dam vešlo víc... :-)
Teoreticky by tenhle popruh šel napnout na ještě delší vzdálenost, pokud by ve správné vzdálenost byly tenké stromy. Tady byl jeden strom opravdu statný, takže z popruhu sežral odhadem 3 metry, takže přejitou vzdálenost tipuju na 17 metrů.
https://ulozto.cz/file/7Hobg5cdZTMf/20230611...
Tentokrát to bylo hezky barevně sladěné - zelené stromy, zelená tráva, zelená slackline, zelené tričko... a zelené lehokolo těsně mimo záběr. :-)
Zvolené místo mělo výhodu v tom, že mezi stromy byl trochu dolík, navíc to bylo mírně s kopce, takže na jedné straně šlo na popruh nastoupit celkem jednoduše (na druhé straně to nešlo).
Neuvěřitelné! Ty ses fakt naučil chodit po laně! Normálně čumím a gratuluji k úspěchu :-)
Jít po kulatém laně jsem nikdy nezkoušel, to by určitě bylo těžší než placatý 25mm popruh.
Každopádně, když jsem se to nějak naučil já, tak už by to zřejmě zvládnul kdokoliv. Otázkou může být smysluplnost takového počínání (a investovaného času)... :-D
Jako přínos se mi každopádně jeví důkladné procvičení zad a spousty svalů, navíc to člověka donutí se soustředit na jednu věc.
Decathlon ten slack nabídnul i mě. Asi netuší, kolik vážím a jak masivní by ta páska musela být ...
Copak páska, ale dubiska, k nimž bys to uvázal. Aspoň jako památnej dub, ani by tam nemusela bejt tabulka "Pod tímto dubem odpočíval Žižka, když táhl na Přibyslav." (sic). (J.H. Zrádce národa v Chotěboři).
Moc pěkné. Jak dlouho se to už učíš, rok?
Další meta https://www.youtube.com/watch?v=1JcFhwZ1pg8&...
Nějaká inspirace
https://www.youtube.com/watch?v=lZC9LPHxTiA