Kde se tam výstava orchidejí koná?!?
Nemáš prosím odkaz?!?
Asi bych to přes strýčka Gůgla našla, ale...
Koná se každoročně s výjimkou pandemických let. Normálně na drážďanským výstavišti jako vždy.
https://www.dresdner-ostern.de/orchideenwelt
Letos bylo teda na můj vkus až příliš moc lidí. Asi proto, že ve dvou minulých letech ta výstava nebyla.
V Brně je botanická zahrada veteriny myslím a z jara tam vždy do skleníků "vypustí" motýly kdejakého exotického druhu na opylení těch exotických kytek. Je to taky famózní kombinace pestrobarevných kytek a motýlů všelijakých rozměrů i "gigantických".
V Tróji jsou ve skleníku Fata Morgana také motýli. Je to zajímavé, když kolem tebe lítají a nebojí se na tebe sednout. Jednou si jeden větší motejl oblíbil mojí kabelku a odmítal ji opustit. Bylo dost obtížné se ho zbavit. Setřepnout nešel...
Ale v Cajzlově je na nějakém kopečku vedle ZOO taky botanická zahrada s jarním venčením motýlů ve skleníkách. Takže doporučuju, když je to tam na ráně.
A před motýli byla výstava orchideí, tamtéž. Až na ty fronty před vstupem paráda. Já už to mám jen a pouze za korunu, ale trochu lituju rodiny, které vysolí fůru peněz za vstup a následně tam až hodinu čekají, až se uvolní vstup. U kasy totiž není vidět, jaká je tam ta fronta, protože je mírně pod kopečkem. Ale zážitek to je. A teď už se tam nemluví tolik ukrajinsky,protože si tam už musí platit taky plné vstupné.
Můj dnešní výpad do lesa už je ve skleničkách. Medvědí pesto. Roste to všude. Moje aplikace mi spílá, že jsem nachodila jen 7 kilometrů. Tak co mám dělat, když to roste všude? Slibuji, že zítra nachodím víc.
Protože kvetou trnky a tím pádem je zima (konečně vím, kdo za to může), strávil jsem sobotu nejdřív ve skvělé varnsdorfské cukrárně Dlask a pak se přesunul do sklárny v Kunraticích (Pačinek glass), kde jsem navíc v místním kostele natrefil na vernisáž řezbáře Václava Plechatého. (Jak sklárna, tak vernisáž bylo dílo náhody, když jsem vymýšlel kam z té cukrárny)
Hezký deštivý den to byl. Jinak bych ho strávil nějakou osamělou turistikou, takhle jsem potkal několik zajímavých a inspirujících lidí.
Zima a vítr. Co taky můžu chtít, když kvetou trnky? Takže odrbaných (skoro)třicet k večeru :-(
Mrazivé,
ráno byla "nula", v devět v době výjezdu, kolem tří stupňů. Snesitelnou, dělalo jízdu slunce, ale mraky mu jeho "dopomoc" občas sabotovaly. Nohy v okufrovaných pracovních botách nestrádaly, s rukama to bylo tak "na hraně". Do Brandýsa nad Labem a zpět, i s párminutovým okouněním na úřadu kvůli obnově řidičáku, to dalo "snesitelných" 25km pod dvě hodiny.
Po třech dnech hlídání vnuček, to dnes vypadalo na delší cestu. Po rozestavěné cyklostezce jsem se přes Miškovice a Mírovice dostal do Veleně a ve sjezdu na Sluhy o čtyři kilometry, (podle radaru), překročil maximální povolenou rychlost 40 km/h. Šlo by to i o víc, ale pak je tam takové "esíčko", do kterého by nebylo snadné se "vejít", kdyby to bral někdo v protisměru "zeširoka". V Mratíně to stále ještě nejde vzít doprava, a asi v půlce cesty na Měšice jsem se z telefonu od synka dozvěděl, že starší vnučka si u nás nechala teplé gatě. I s návratem domů, odvezením kalhot synkovi, a cestě domů jinou trasou, (částečně po trati cyklistického závodu dvojic "Břežanská osma"), to dalo 55 km.
Jo, ty večerní návraty ze všejanského Tahouna. /nebylo to včera/
Včera jsem vyrazil na zelený pivo .. ale nabalenej jsem byl, víc jak na Silvestra.
Není to vybryndaný magický voko?
Hovno milý Kurte, barvený kopřivou, nikoliv chemicky, jako třeba Sralobrno ....
Mám dotaz,tobě to chutná? Já tyhle obarvený věci nemohu, poněvadž ta barva mi pokazí chuť. Ještě zvládnu červenou, na to jsem zvyklý (ne u piva). Zelenou nemohu a modrou už ani vidět.
Nesmí to být barvené chemicky. Pokud se to barví bylinkama (malopivovary to jinak nedělají) tak mi to chutná. Nejsem otrok ležáku, baví mě ochutnat kde co. Dolní Počernice mají třeba kopřivu v sortimentu pravidelně.. Bohužel ani malopivovar z mé malospotřeby nezbohatne :)
I u toho Starobrna mekotají o kopřivě. Ale jestli tu kopřivu tam nedávají jen pro jinou chuť, nemusí to být zrovna pro barvu ta příměs kopřivy. Ty zelená pivo jsou podle mého subjektivního jazýčku víc hořká než v minulosti...
Ve čtvrtek jsem vyhodnotil počasí jako konečně použitelné pro slackline a vyzkoušel nedávno obejdnaný popruh.
Ten je oproti původnímu delší (20m oproti původním 12m), ale bohužel taky užší (klasických 25mm, zatímco původní měl 35mm). A ač se obecně tvrdí, že na šířce příliš popruhu nezáleží a rovnováha funguje stejně, nemile mě překvapilo, že vzdálenost 7m, která mi se starým popruhem už přišla jako celkem v pohodě, je tady opět docela výzvou... takže plná délka mi myslím vystačí ještě na dlouho... :-)
Nevadí spíš ta větší délka a tudíž větší pružení a výchylka do strany, než užší poporuh? Tedy on ten užší popruh je těžší, poněvadž musíš udržovat těžnici v rozmezí 22mm a ne 35 mm. Galuskáč je také méně stabilní než třeba horák. Ale u lajny jsou jiné a obtížnější problémy. Tak ať ti to běhá!
No užší popruh mi přišel obtížnější i při napnutí mezi stromy ve stejné vzdálenosti. Že bude větší vzdálenost ještě horší, nepochybuju. :-)
U toho 35mm jsem na popruh pokládal nohu tak, že jsem měl kromě paty opřený jak palec, tak ukazováček (jestli se tomu prstu tak říká u nohou?), zatímco 25mm popruh mi výjde mezi prsty nebo můžu o popruh opřít jen jeden prst a zatím nevím, který je správně? :-)
Ale v podstatě asi jak říkáš, bude potřeba naučit se umistit nohu přesněji...
Taky jsem zjistil, že nový popruh je z tvrdšího materiálu, který víc klouže, takže nastupování z mokré trávy není optimální.
Doufám, že bude slušné počasí alespoň v pondělí, aby mohl být další pokus... :-)
Má kladení chodidla na popruh vůbec nějaký vliv?
Chci říct, ten popruh určitě není dost tuhý abys mohl balancovat tlakem vnější či vnitřní strany chodidla, ne?
Vnější/vnitřní určitě ne, ten popruh se poddá a libovolně nakloní.
Principielně bys asi rovnováhu mohl držet ať položíš nohu libovolně, když to zvládneš vybalancovat... akorát pokládat na popruh úplně kraj chodidla taktické není - může sklouznout. Navíc čím delší kus popruhu máš pod chodidlem, tím lepší předozadní rovnováha. Možná to dělám blbě (jsem samouk), ale já právě dost zapojoval i prsty a pak už dost záleží, kam přesně popruh výjde... :-)
Chodí po tom všichni bosi? Já to kdysi zkoušel v botech na můj výsledek to nemělo naprosto žádný vliv :(
Všichni ne. Teorie říká, že to jde i v botách s dostatečně měkkou podrážkou, ale takové nemám. Úplně na začátku jsem to párkrát v botech zkusil a nešlo mi to vůbec, tak se držím toho, že bosky, kde mi to jde aspoň trošku.
Pro toho, kdo to umí dobře, nejspíš boty problém nebudou, ale ani na fotkách se to moc nevidí... ale jo, tady jsem našel slacklinerku v botech... ;-)
Boty s dostatečně měkkou podrážkou se jmenujou lezačky a používají je skálolezci.. jak se dělají teď nevím, já lezl po Dolomitech v originálních kožených z roku 1900 s filcovou podrážkou.
Měl jsem kdysi dávno párkrát obutý a to bys na špagátochodectví mít nechtěl...
Pokud mě tehdy neobelhali (?), máš je mít záměrně "malý" aby prsty byly tak jako "svázaný" do balíku, špička je dost tvrdá, aby se s ní dalo "chytat" a ano, zbytek "boty" je pak pogumovaná fusekle.
Věřím, že moderní doba z nich dokázala udělat mučící nástroj :) To co jsem měl půjčený, byla normální měkká kotníková kožená bota se zesílením v oblasti špičky a na podrážce nalepený a obšitý filc.. ten tedy dlouho nevydržel a často se měnil. Boty se přezouvaly z pohor, když nám Roberto řekl. Obouvalo se to na tenkou ponožku :) Nelezli jsme žádnej extrém, jet to, co se lezlo za 1WW s kvérama :). Takže očima lezců trošku obtížnější turistika.
Jestli jsi na tyhle pochody, mohlo by tě zaujmout tohle (anglicky teda...)
https://www.youtube.com/watch?v=nASMUMDaWyg
https://www.youtube.com/watch?v=n4uCkhEXV6Y
Hm zimní závod, to jsem normálně chodil :)
Lezečky jsou to poslední, co bych na slackline zkoušel. Nevím, jak vypadaly historické modely, ale u těch současných jde hlavně o maximální adhezi podrážky a možnost přenést celou váhu přes špičku na co nejmenší stup, tudíš třeba prostor pro pohyb prstů tam moc nebývá... :-)
Tak ono půjde hlavně o cit, kde tu lajnu pod chodidlem máš. Pokud jí máš pod palcem ale váhu přeneseš na malíkovou stranu chodidla, divil bych se, kdybys neletěl.
S hromadou zkušeností (kilometrů?) za opaskem pak samozřejmě můžeš být schopný nedostatek zpětné vazby z chodidla kvůli podrážce kompenzovat jinde, například tím, že už máš kladení nohou TAK natrénovaný, že prostě VÍŠ.
Přesto bych čekal, že to bude spíš bosky provozovaná činnost obecně. Na lajně ti boty nepomůžou tak jako tak, spešl lehký fusky budou naprd při cestě na místo a nosit si přezůvky... Zout se je prostě snazší.
Nezkoušels ty pětiprstý boty? :-)
Pětiprstý ani jiný podobný nemám, ale to by mi dávalo celkem smysl, že boty, které mají napodobovat chůzi bosky (barefoot), budou asi fungovat nejlépe.
Smysl bot bych viděl hlavně v ochraně chodidla, když seskočíš na neoptimální povrch. Na podzim jsem měl hezkou modřinu od tlustého klacku schovaného pod listím, od té doby víc kontroluji, kam případně budu padat.
Když je tam voda nebo bláto, tak to nepotěší, ale to by nebyla výhra ani v botech. V obou případech se bláto následně dostane na popruh, proto lepší když je sucho...
... bych řek´, že tyhlety gymnastické cvičky užívají provazochodci
https://cvicky.cz/gymnasticke-cvicky-cerne
zůstává otázka proč. Na lajně to je pořád přidaná vrstva, která trochu izoluje cit a může v tom noha klouzat (noha v "botě" myslim) a když seskočíš na šutr/klacek/hřebík/cokoliv tak budeš nadávat (připadně krvácet) uplně stejně.
A je to další krám na nošení s sebou
zkoušel´s jít (pro začátek) s vyvažovacím klackem (jako mají cirkusáci-začátečníci)?
Nezkoušel.
Ale co jsem vygooglil, tak provazochodci jsou trochu jiná disciplína než slackline. Provazochodci mají lano extrémně napnuté, skoro nehybné, zatímco u slackline je popruh širší, při zatížení má průvěs (slack) a je mnohem pohyblivější.
Jestli by vyvažovací tyč byla přínosem na slackline nebo naopak, zda by šlo chodit po laně a vyvažovat jenom rukama, to netuším. :-)
V konečném důsledku rozhodně - dlouhá vyvažovací tyč se používá proto, že celou věc roznáší do šířky a klame pozorovatele, v praxi je ale pointa v tom, že jsou konce těžké, a jak se svěsí, snižují těžiště chodce. V extrémním případě až pod lano samotné.
Když bys viděl někoho, jak jezdí na laně na kole ze kterého je pod lano spuštěná tyč na níž má sedátko slůně, ano by ti to nepřipadalo jako něco pozoruhodnýho, automaticky bys to těžiště vyhodnotil někam pod lano.
Chlápek co ťape po vlastních a v ruce má šestimetrový ohýbající se tágo je stejnej případ, jen to na první pohled tak nevypadá...
Zajímavá myšlenka, nicméně prohnutou tyč, která by mi snížila těžiště pod lano, bych já ani neuzvednul... :-)
Nevím, prostě jiná disciplína, kterou řešit nebudu. Už protože bych tu tyč neuvezl na kole, zatímco slackline se vším potřebným na nosič lehokola naložím... :-)
V poledne svítilo sluníčko, tak jsem opět bojoval s rovnováhou. Nakonec vytyčeného cíle přejít cca 12m (na tenhle strom s původním popruhem už kousek chyběl) dosaženo bylo, ovšem neúspěšné pokusy by daly na celovečerní film. :-)
K ideálu, kdy prý hlava a trup má být na místě a rovnováhu mají vyrovnávat jen ruce, případně boky... mi myslím dost chybí. Ale aspoň mám co v příštích měsících zlepšovat...
https://ulozto.cz/file/UnTM2ZtpBoHj/20230410...
Ona je ta tyč měkká a prohýbá se samotíží, což samozřejmě převoz na kole neřeší. Tak jako tak je to ale docela podvod, čili fičura nehodna tvého snažení.
Každopádně ti závidím úspěchy, já si dneska musel nahodit nádobíčko na záda, páč tříkolka je furt na špalkách a vydat se do údolí pěšmo. A štěstí mi vyloženě "přálo" - odepsal jsem tři šípy, pravděpodobně o jeden blbej šutr, než jsem zprávu prozřetelnosti pochopil a sbalil se domu.
Každopádně až zas budeš mít chuť postovat video svých provazochodeckých snah: míň copů a elasťáků :-D
Skvělé a výborné. Dlouhé vlasy a elasťáky nevadí.
já si celou dobu musel opakovat že je to chlap, což mi způsobilo drobný duševní diskomfort :-D
Tak jsem se schválně zeptal umělé "inteligence":
Jaké oblečení je vhodné na slackline?
>> Na slackline je vhodné nosit pohodlné a flexibilní oblečení, které vám umožní volný pohyb. Zde je několik tipů na oblečení, které může být vhodné na slackline:
1) Kraťasy nebo legíny: Krátké kalhoty nebo legíny jsou ideální, protože vám umožní volný pohyb nohou a nezachytávají se na slackline. Důležité je vybrat takové, které jsou vyrobené z pohodlného a elastického materiálu.
2) Tričko nebo mikina: Vhodné je nosit tričko nebo mikinu, která vám umožní pohybovat se s volnými pažemi a neomezuje vás v pohybu. Mělo by být také vyrobené z prodyšného materiálu, který vás udrží suché i při pocení.
3) Sportovní podprsenka nebo pohodlné spodní prádlo: Pokud jste žena, může být vhodné nosit sportovní podprsenku nebo pohodlné spodní prádlo, které vám poskytne dostatečnou podporu při pohybu na slackline.
4) Ponožky nebo bosé nohy: Někteří slacklinisté preferují nosit ponožky, aby zabránili klouzání na slackline, zatímco jiní raději chodí bosky. Záleží na osobních preferencích a na povrchu slackline, na kterém se chystáte cvičit.
5) Sluneční brýle a opalovací krém: Pokud budete cvičit na slunci, je důležité chránit svou pokožku a oči před slunečním zářením. Sluneční brýle a opalovací krém jsou proto důležitou součástí vaší výbavy na slackline.
6) Vlasy stažené z obličeje: Pokud máte delší vlasy, může být užitečné mít je stažené z obličeje, abyste měli volný výhled a neomezili si vidění během cvičení.
Celkově je důležité vybrat oblečení, které vám umožní volný pohyb, poskytne vám pohodlí a nebude vás zbytečně omezovat při cvičení na slackline.
---
A pro klid v duši ujišťuji, že bod 3 ani 5 se mě netýká... :-D
To jsou problémy... :-D
Ještě bych chápal připomínku k tomu čínskému tílku, kde mě zlákala svítivě zelená barva a střih úplně neodpovídá očekávaní... ale proč by černý elasťáky z Decathlonu, co používám už roky na kolo i běhání najednou nebyly vhodné na slackline??
Ale jestli to lidem působí takovou újmu, tak další video nebude, protože převlékat se na místě, natož stříhat vlasy fakt neplánuju... :-)
Někteří mí kolegové jsou pohoršeni, když do práce přijedu na kole v dlouhých zimních cyklistických přiléhavých kalhotách. Prostě někteří mají v hlavě nějak zabudované, co je mužské a ženské oblečení a nedokáží z toho slevit. Se divím, že nejsou pohoršeni, když vidí ženu v kalhotách. Se pak nedivím, že z nějaké změny pohlaví, či homosexuality lezou vzrušením po zdi.
Když jsou pohoršení kolegové, tak to je vcelku dobré. Horší je, když je člověk zbytečně pohoršen sám sebou.
Vždycky když vidím jeden propoustek u Labe, tak si vzpomínám, že tam jsem si kdysi dávno poprvé oblékal cyklokalhoty, protože jsem musel v hlavě zlomit, že je to divné, takže jsem ještě Děčín projel v "civilu" a až pak jsem to zkusil.
Předloni jsem to absolvoval znovu, jen v mírnější podobě, když jsem se rozhodl, že si koupím běžecké legíny.
:)))
Já nevím, ale pokud člověk akceptuje existenci elastických cyklokraťasů (které jsou běžné už aspoň 15 let), tak by pak přece neměl mít problém s dlouhou verzí téhož?
Respektive jelikož jezdím primárně na lehokole, tak kraťasy i dlouhé elasťáky jsem vždycky kupoval bez vystýlky, díky čemuž je používám univerzálně na kolo, běh, inliny a občas lezeckou stěnu... a v poslední fázi na orientační běh, protože ostružiní během OB závodů dílo zkázy postupně dokoná... :-)
Z krátké verze by ti koukaly chlupaté nohy, což by značnou část "problému" vyřešilo ;-)
Hele umělá "inteligence" si to nemyslí... :-)
>> Neexistuje žádné spolehlivé pravidlo pro rozlišení mezi mužem a ženou na základě ochlupení nohou. I když jsou ženy často spojovány s hladšími nohami než muži, existuje mnoho výjimek a každá osoba se může lišit. Takže odpověď na vaši otázku je ne.
>> Ano, ženy mohou mít chlupaté nohy. Existuje přirozený rozsah genetické variace v tělesné ochlupení jak u mužů, tak u žen. Některé ženy mohou mít méně výrazné tělesné ochlupení, zatímco jiné mohou mít výraznější ochlupení včetně na nohách, podpaží nebo v oblasti břicha. To je zcela přirozené a normální. Každý má právo svobodně rozhodnout, zda své tělesné ochlupení odstraní nebo nechá na svém místě a nikdo by neměl být souzen na základě toho, jak vypadají jeho nohy nebo jaké má ochlupení.
Eh, bez ohledu na názor umělé inteligence, osoby s medvědím porostem jako mám já budu i nadále považovat za chlapy.
Vím že to není 100% jisté, ale v případě pochybení, žádná škoda :-)
Správně jsi tam uvedl slovo "zbytečně". Ostatním do toho nic není, co nosíme, (pokud nebudíme pohoršení :-) ). Jezdím v tom, v čem se cítím dobře. Jak vypadám, to neřeším. Spíš odsuzuji dehonestující poznámky o obtloustlých "papouších", pokud někdo zvolí pestré barvy, aby byl lépe vidět. Naopak ocením, že se i přesto vypraví na projížďku, i když není "vyšlehaný" cyklista.
Poslední dobou mne pohoršují někteří jezdci na silničních kolech, komplet oblečeni v černém, včetně přilby.
Asi je to nový módní trend, aby vypadali drsně, nevím, ale přijde mi to podobně stupidní, jako černé, pohřební kočárky.
A černí motorkáři.
Mně se, v průběhu času, podařilo zkompletovat oblečení v signální žluté - nátělník, letní tričko s krátkým, s dlouhým, teplé tričko s dlouhým, větrovku, oblečení do deště, prošívanou bundu, kšiltovku, rukavice, vlastně i brašny, akorát kraťasy a čapáky mám černé :-)
No, ono to často není jejich nějaká speciální volba, ale výsledek nabídky, kdy si můžeš vybrat mezi různými odstíny černé. Asi inspirace výrobců Henri Fordem.... nebo spíše toho, že výrobci usoudili, že na černém oblečení nejsou černý šmouhy vidět, takže to cyklouni a motorkouni prudce chtějí, aby nebyli za špinavce. A reflexní serepetičky přežijí jedno, dvoje praní.
Moc bych za to nedal, že nabídka se řídí poptávkou, ne naopak.
Ostře žlutou jsem začal na kole i na motorce vozit hned, jak se objevila na trhu, nevím, asi před deseti lety(?) a byl jsem v podstatě sám, pamatuju, jak se mi místní takycyklisté smáli, že jsem leader celkového pořadí Tour, že bych to mohl vozit kvůli lepší viditelnosti jim jaksi nedocvaklo.
Dneska už to vozí spousta cyklistů, ale motorkářů pořád málo.
Mám obavy, že víc než o černý šmouhy jim jde o image a díky tomu i o život :-)
Já jsem náhodou zkoušel hledat a pánské cykloelasťáky ve fluorescentní žlutozelené se koupit prostě nedají (ani běžecké bez vystýlky).
Viditelnost u lehokola by to nepochybně zlepšilo, nakonec i na silničním kole při sportovním jízdě je to větší viditelná plocha než může udělat reflexní vesta...
Otázkou je ovšem praktičnost takové barvy a nechci raději domýšlet, jaké duševní pochody by tohle mohlo nastartovat u lidí, kterým příjdou nepatřičné už černé elasťáky... Sodoma, Gomora... ;-)
V tomhle směru jsem zaznamenal výskyt ostře žluté pouze u běžeckých trenýrek :-)
Když jsem se v r.2015 chystal na kole do Španělska, ve Fashion Aréně jsem v téhle barvě sehnal lehoučké letní triko s dlouhým rukávem.
Byl jsem z toho tak nadšenej, že jsem koupil hned dvě. Ale třeba kšiltovku jsem tenkrát sehnal jen bílou, na ostře žlutou jsem narazil až vloni.
:-)
https://www.srviral.com/content/2023/04/92-247.mp4
Tak to neumím, ty jo? :-)
Hele ale nepřišlo mi, že by měl zrovna mužně chlupaté nohy, tady ti to jako problém nepřišlo... ;-)
Páč mě nebalamutil legínama a copem tak ani ne :-)
Já toho neumím, to by vydalo na hodně tlustou knihu. Třeba malovat :-(
Jen pro pořádek já cop nikdy neměl. Na to, abych si z vlasů pletl pomlázku nebo vánočku fakt nemám trpělivost... a hlavně bych se bál, že už to rozplést nepůjde...
Vlasům staženým gumičkou se (aspoň u nás) zpravidla říká culík. ;-)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cul%C3%ADk
U nás se říká ohon, culík je do strany
Tedy, pánové, děkuji, že jste mi otevřeli obzory, jak je to s culíkem a ohonem.
Už jsem se bála, že se budu muset na to potupně zeptat umělé inteligence:-))
(...v životě by mě nenapadlo, že chlapi tohle takhle řeší:-)))
to víš, nikdy není pozdě dovědět se něco nového :-))
Tož můžeš taky přispět do mlýna, podle čeho ty rozeznáváš muže od žen? ;-)
Když o tom přemýšlím, musím být rád, že jsem v pondělí "obalamutil" jenom Sodomu a nespletl se žádný z koledníků, co se tím parkem potáceli... :-D
Pro jistotu jsem se zeptal i AI:
Počítá se jako pohlaví, když se cítím jako letadlo?
>> Ne, pocit, že jste letadlo, není považován za pohlaví. Pohlaví se obvykle definuje jako biologické, fyziologické a genetické rysy, které určují, zda jste muž nebo žena. To zahrnuje také genderovou identitu, která se odkazuje na vaše vnitřní pocit toho, zda jste muž, žena, oba nebo žádné z toho. Většina lidí se identifikuje s genderovou identitou, která odpovídá jejich biologickému pohlaví, ale existují lidé, kteří se identifikují s opačným pohlavím nebo s pohlavím, které není binární (mužské nebo ženské). Nicméně, pocit, že jste letadlo, není typickým příkladem genderové identity.
Culík a ohon se samozřejmě řeší odjakživa. Je v tom jiná úroveň atrakce.
Dnes technické.. dostal jsem dárek (díky moc a rucelíbám :) ), nějaký šrot jsem měl doma taky, tak ho uvádím do víceméně původního stavu. Přemýšlel jsem, jestli nevytrpím další niklování, ale zjistil jsem, že cca 4 roky niklované torpedo se už loupe... tak jen očista, a oprava + doplnění toho co sežraly vyteklé baterie a napadl kutil (u jednoho zcela zničil čepy.. tak nějaké pájení a tak). No a spousta rovnání. Ze 3 světel jsem dnes dokončil 2.. musí ještě pořádně uschnout... Třetí bylo nejhorší, ale taky bude. Daimon je ze 4 různých zbytků :) Těším se, až do nich nacpu žárovky a baterku a vyzkouším. Pak zkusím lepší foto.
gramhoniči by asi plakali, ale když tuhle prehisotrii srovnám se současnou produkcí, v estetické disciplíně současní výrobci prohrávají :-)
Hlavně tehdy se věci dělaly tak, aby vydržely celý život (možná i několik životů), zatímco dneska se to během dvou let rozsype a nikdo se tomu nediví. :-(
Pleteš se. Spousta starých věcí jsou šmejdy a zmetky. Vidím to, když se v tom hrabu. Čas to ovšem prosil a zůstalo to povedenější. Pokud ovšem nemáš smůlu a nekoupíš ze starého obchodu 5 středových nepoužitých os... Z čehož 2 záhy zlomíš, protože vada kování....
Nechal jsi tam žárovky? Já chápu, je to na ně zkonstruované. Pokud jen renovace, tak nechat. Ale ta efektivita je v součatnosti už hrozná. Já bych se u světla na kolo k žárovce vracet nechtěl. To nesvícení jsem zaplatil dvěma zlomenými žebry.
já si nakoupil svýho času stabilizované LED moduly od Pezlta do jeho starých žárovkových čelovek. Lituju, že jsem jich nekoupil víc, byť byly kurevsky drahý, protože už nejsou. Vydrží tu hrůzu, co leze z dynama a světlo s ní i svítí.. něco kolem 200lm (porovnání s moderními světly) a hlavně, neshoří! Tak ve světlech, co mám na kolech, mám ty moduly. Mají normální patici E10. Tuhle jsou podobné, ale slabší a tu dynamem spálíš.... https://www.bel-shop.eu/led-zarovka-e10-1-2w/
Nesmíš s tím jezdit moc rychle :D
I může, když namontuje soustavu dynam, každý s jinak velkým hnacím kloboučkem.:-)
Také by tam mohl zapojit výkonnou zenerovu diodu a zátěžový odpor a ty napěťové špičky srážet. Tím by ty ledky uchránil.
Možná bastlení nebude potřeba....
https://www.mall.cz/autozarovky-ostatni...
Velikonoční volno trávíme pěší turistikou na TOMácké základně v Dobré Vodě u Telče. Původně zamýšlené kolo jsme odpískali kvůli počasí. No a dneska jsme si připomněli podzimní Nakolácký covidový sraz na Budíně. Pěši okruh jsme začali u Velkého pařezového rybníka, pak nakoukli na Mnichovu skálu a vystoupali na Javořici.
Dnes večer vratila domu po 4 a pul dni velikonocni cyklo natežka. Netušim,že jsem skvely vykon,hmmm. Neni možne,že jsem dokazala šlapat k cil,hmmm
https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&...
"Sportovně" - kulturní.
Na kole jen pár kilometrů (letos prvních). Hlavním cílem byla návštěva zámku Lány.
- dub sv. Václava ve Stochově
- zelený panáček u rybníka v Honicích
- lupkový lom u Rynholce
- vodárna na Císařském potoce od J. Plecnika
- "K nebesům" od R. Havelky - Modelářské letiště Lány
- hrob(ka) Masarykových na hřbitově v Lánech
- salonek, odkud se vysílaly "Hovory z Lán"
- lustr od italských sklářů; ostatní lustry na zámku jsou výhradně české výroby od sklářů z Kamenického Šenova
- součástí prohlídky byla i návštěva kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš
P.S.
Pro šťouraly - šlo o kultúru, takže sídlo "ovarové hlavy" bylo mimo okruh mého zájmu.
Chtěl jsem se projet už včera, ale bylo zbytečně moc vody a dobře jsem udělal, že jsem jel až dnes. Suprové počasí celý den, po poledni se dalo v závětří i posedět.
Ráno jsem se zrychleně přesunul přes tu naši velkou a nudnou rovinu do lázní Velichovky. Z Velichovek jsem jel Podkrkonoším do Krkonoš, přes Stanovice a Choustníkovo Hradiště jsem vystoupal do Hajnice a sjel přes Staré Buky do Pilníkova a pak přes Vlčice a Hrádeček do Svobody nad Úpou odkud jsem vystoupal přes Janské Lázně k Hoffmannkám. Původně jsem myslel, že zkusím výjezd na Černou horu, ale když jsem od Hrádečku viděl co tam je ještě sněhu, tak jsem si výjezd na horu nechal až na květen. Pokračocval jsem a sjel do Černého Dolu a dál přes Čistou a Fořt jsem sjel do Hostinného, přes Chotěvice jsem se jako pokaždé s nadáváním vysápal na Vítěznou a sjel si do Dvora Králové a kolem nádraží jsem vystoupal do Libotova a přes Hřibojedy jsem se vrátil do Velichovek.
Krásné slunečné počasí s lehkým ochlazujícím větříkem. Všechno výborné s jednou malou chybičkou, poněkud jsem neodhadl že bude tak velké teplo a tak to chtělo o třídu slabší rukavice než jsem měl a které ve stoupání proti slunci byly skoro příliš teplé :-)
Krásných projížďkových 115 km a k tomu 1.800 výškových metrů bylo akorát.
Na fotkách je kamenný kříž u Kohoutova a pohled na Krkonoše z výhledu Nad Hrádečkem, v popředí je Černá hora a vpravo vzadu Sněžka.
Co mě ale docela po cestě zaujalo, tak bylo jak málo koledníků jsem potkal. Jen jednu větší skupinu "dorostenců" jsem potkal v Hajnicích, jinak jinde to bylo jen pár jednotlivců.
Preji vam hezke prohliženi fotky
https://arabice.rajce.idnes.cz/5.-9._dubna_2023...
No jo, seš zkrátka jednička. Líbí se mi, jak si sem tam děláš spaní skoro jako stan, aby na Tebe nefoukalo. Ještě jednou klobouk dolů.
Jak se jezdí s Ortliebama? Je to lepší než staré brašny?
Na těch fotkách nejsou Ortlieby.
To má tím novým okem, vidí na 15 km, ale nápis přes celou fotku nepřečte :-))
Detail na středu brašny, která zabírá sotva 1/10 plochy fotografie. Ale i kdyby byl ten nápis větší, nečetl bych ho.
Vlevo nahoře je lupa, jeden klik a máš to na celou plochu :-)
Máš pravdu, jsou to Sport Arsenaly. Popletla mne barva a nestudoval jsem to podrobně. Tak jak se jezdí s novými nepromokavými brašnami?
To je tím, že já jsem fanouškem Ortliebu, takže i v tom malém jsem hned viděl, že to nejsou ony. To logo uprostřed brašny byla první stopa, jiný tvar reflexní plochy a ty popruhy jsou také jinak. Ale jak říkám, to je tím, že je mám víc v oku, to se nemůžeme spolu srovnávat.
Já je chtěl k Vánocům, ale pak jsem zjistil problémy s očima a vycouval jsem z toho, poněvadž jsem nevěděl, jak to dopadne. No je to odložené a trochu vylepšené, tak snad na tom kole i něco ujezdím. Ale brašny jsem zatím opravil ty staré. Proto se ptám Arabice, jak je s nimi spokojená a zda se to vyplatilo. Ona také jezdila s těmi hadrovými.
brašny S jsou dobré s hardrovými se nedají vůbec srovnávat. mám stejné jako Arabice a naprostá spokojenost
Pred 2-3roky už zacala premyslet o nemokrave brasne. Nakonec moje volba
https://www.citybikes.cz/tasky-na-kolo-ortlieb...
Planuji koupit, proc vybram typ brasne, duvod ma male kapesni. Chci mit male kapesni. Ještě jednou pečlivě prohlížet hlavne detail Ortlieb. Už nechci plastový držák. Zvykla jsem kovovy háček. Pustila www sportarnesal nemomokrave brasne, tam ma kovovy hacek, jeste super ma pasky. Vybram finale sportarnesal. Nelituji, opravdu moc nelituji!!! Dobre jsem vybrala kvuli muj zvyk stavet brasne na nosic v tom kovovy hacek. Hladce prace ????
Ano pravda, že nejvic mi moc libi zelene brasne s male kapesni Ortlieb. Kdyby nevadi me plastovy háček, okamzik koupila zelene brasne s maly kapesni Ortlieb.
Na velikonoční pondělí se počasí konečně vylepšilo. Zajela jsem do Velkého Meziříčí k rozhledně na Fajtově kopci. Tam se jede dobře, je to jedna z mála rozhleden, kam se dá dojet s kopce :-)
Na celkem opuštěném místě vysoko nad Meziříčím u dálnice stojí památník výstavby mostu Vysočina. Text na památníku:
---------------------------------------------------
Délka ocelové konstrukce mostu: 426,5 m
Výška mostu: 76,0 m
Účastnící výstavby:
investor: Ředitelství dálnic Praha, pobočka Brno
technický dozor: Ing. Oldřich Klapal
odpovědný geodet: Ing. Zdeněk Cupal
generální projektant: Dopravoprojekt Brno
hlavní inženýr projektu: Ing. Zdeněk Pohořelský
dodavatel: Dopravní stavby n.p. Olomouc, závod Brno
hlavní stavbyvedoucí: Ing. František Sendler
dodavatel ocelové konstrukce: Vítkovické železárny a strojírny Klementa Gottwalda n.p., závod 6
montáž konstrukce: Hutní montáže n.p. Ostrava, závod 1
1972-1979
---------------------------------------------------
Krátké,
předevčírem a včera v tom dešti jen nutné pojížďky. Dnes, krátce po deváté, to v době startu vypadalo nadějně. Pár minut po desáté mě vyrušil mobil, kde jsem se dozvěděl, že jsem dnes zván na oslavu narozenin švagrové. I s nákupem kytice necelých 26 km. Tak to vypadá, že ke stovce za den, se přiblížím až v rámci "Jarního srazu". Alespoň doufám, že dojedu :-).
Dnes jsem toho stihnul docela dost:
1) Lehokolo 20 km
2) OB závod
3) Lehokolo 24 km
4) OB závod
5) Lehokolo 5 km
6) Koupání v rybníku
7) Lehokolo 7 km
Když k tomu přičtu včerejší lezeckou stěnu a zohledním minimum pohybu v předchozích měsících, je jasné, že mě zítra bude všechno bolet... :-)
Když jsem poprvé držel v ruce orienťáckou mapu, tak jsem byl trochu zmatený z těch barviček, jako že les je bíle a tak. Ale dalo se a nezabloudil jsem (bylo to hledání kešky ve skalnatém terénu Kokořínska, muselo se podle mapy najít asi deset indicií - "kontrolních bodů" - a z nich teprve spočítat finálové souřadnice)
Byla jsem na tom stejně. Navíc mě neustále mátlo měřítko. Byla jsem zvyklá na "padesátku" či "stovku" a najednou takřka 1:1 i s takovými podrobnostmi jako kláda přes cestu nebo "kupky chrastí" v lese :o)))
A neztratila jsem se :o)))
Já jednou dostal k orientaci na výletě pětadvacítku. Ten problém nepřejít správnou odbočku! Jak měl člověk v hlavě padesátku, tak najednou bylo všechno brzo. Dneska s mobilem: "měřítko je co?"
Orientaci podle map už přestávají učit i armády. Prý půlka emerikn armády to ani netuší, ale už v roce 1991 v Kuvajtu jediní naši vojáci podledem do mapy, okolí a na buzolu věděli kde jsou přesněji než osádky v emerikn BVP s tehdejšími GPS, co doprovázeli. Marhoul to jednou zmínil v tv pořadu ve vzpomínkách.
Já jsem zrovna minulý týden přemýšlel, kde vlastně mám tu krabici s mapami. Co jsem se tak do roku 2014 nasháněl map, někdy i dost komplikovaně. A dneska ani nevím, kde ta škatule je.
Ale alespoň s sebou vozíme vytrhané stránky z autoatlasu s namalovanou plánovanou trasou. Přeci jen ten zoom na displeji, když se různě ztrácí a objevují detaily není pro celkový kontext to ono.
Krabice s turistickými mapami mám schované na půdě a začínám zvažovat, co s nimi. Je fakt, že si dodnes spílám, že jsem s požizováním nových "padesátek" kdysi vyhodila své staré mapy ("stovky") ze 70-tých let. Mám jich docela dost a s digitálním věkem budou za chvíli papírové mapy docela raritou.
Já mám někde nějakou mapu Výběžku, kde je místo Saska bílá plocha. S tou jsem se do Výběžku nastěhoval.
A také mám mapu Prahy, kde je vidět teprve vznikající část Dejvic kolem kulaťáku. Myslím, že mapa je součástí průvodce pro školní výlety. Jsou v něm užitečné rady, třeba, že před výletem si mají děti zvykat chodit v botách.
Mapy bych nevyhazovala.
S tištěnými kvalitními mapami to bude jako se starými vinylovými deskami.
Možná, že za nějakých 100 let se už podle nich bude jezdit/chodit těžko, protože se všechno mění obří rychlostí.
Ale bude to artefakt a vznikne nová aktivita - ježdění podle mapy a buzoly.
My tohle občas provozujeme. Je to trochu zdlouhavější a musí se počítat s chybami a jejich opravou. Čím dříve, tím lépe. Nejhorší je krásný dlouhý a rychlý sjezd nesprávným směrem.
To ovšem musíte mít mapy s vrstevnicemi.
To jsou takové ty čáry, co se jim říká izohypsy. Ty jsou velice zrádné.
Čím jsou hustší, tím jsou zrádnější:-))
V jednom závodě to vymysleli tak, že klíčovou část mapy překrýval motýlek (můra), uvnitř kterého nebyla současná mapa, ale mapa snad 100 let stará:
https://play-map.com/event.php?id=187
A pro můj tým to představovalo problém naprosto zásadní, díky kterému jsme noční závod dokončili až pozdě odpoledne s velmi tristním výsledkem... :-)
Jo, orienťácké mapy jsou hodně podrobné. Kládu přes cestu jsem v mapě ještě neviděl, ale kládu přes potok značenou jako most už ano. :-)
Na většině OB závodů je standard 1:10 000, ale tady ta ranní mapa měla dokonce 1:4000, takže můžu potvrdit, že každá změna měřítka, než je člověk zvyklý, značně komplikuje odhad vzdálenosti.
Nežárka na Metelu stále ještě nekulminovala a průtok roste, i když jen velmi pozvolně. Odpoledne byl průtok 53 m3 (běžně cca 7 m3) a platí 1. SPA.
Na poslední fotce jsou zatopené louky okolo Nežárky mezi Metelem a obcí Hamr.
Včera bylo dostatečně nehezky aby to tolik nelákalo běžné turisty a zároveň nepršelo a bylo vlastně teplo. (Samozřejmě Sasíků bylo všude dost, ale to je snad vždy)
Takže jsme se mohli jít podívat na novou vyhlídkovou plošinu na Bastai. A cestou v údolí potoka Polenz jsme narazili na divné torzo. Bohužel nikde není ani zmínka co tam mohlo být a rozhodně mě nic nenapadá.
Lože.
Chybí okolo toho domeček, ale ty kostky jsou s jistotou pevný základ pro uložení stroje.
Od pasu bych si tipnul na motor na jedný straně a cokoliv co to mohlo hnát na druhý, pumpy, drtičky, ventilace... Drtičky asi ne, na to je to moc natěsno. Chtělo by se to rozhlídnout okolo k čemu to mohlo bejt návazný.
Možná i trafostanice, tam jsou taky vcelku solidní hovada tuším i s haldou oleje, na což by se mohl hodit ten "vodní příkop" okolo - v případě nehody aby se to nerozteklo do dálky (hoříce).
Podobný jsem viděl na Přebuzi...
Po pátečním dešti tam byl dost rozmáčený přístup a protože to bylo na začátku naší cesty nechtělo se mi hned mít boty od bláta.
Ale už jsem to dohledal, je to základ od generátoru plánované podzemní továrny na syntetický benzín.
https://de.wikipedia.org/wiki/Schwalbe_III
To je od Waltersdorfskýho mlýna směrem k Porschdorfu? Tak to mám další cíl :-)
Díky, to jsem tam tedy přehlídl!
Protože se mně nechtělo jet proti východnímu větru, vzal jsem to pro změnu na sever. Po "Mělnické" je to koketování s hazardem, většinou je na ní souvislá kolona vozidel. Proto dostalo přednost kličkování po vedlejších - cyklostezkou do Čakovic, přes Třeboradice, Hovorčovice a Měšice na Novou Ves, pak Čakovičky, Kojetice do Neratovic. Po "hlavnější" silnici na Kostelec, je to sice kvalitní asfaltka po rovince podél trati, ale také víc aut, proto jsem hned na začátku obce Jiřice odbočil doprava zpět na Čakovičky a původní cestou dál v "protisměru." Díky počasí příjemných, a za minimálního provozu docela bezpečných 37 km.
Konečně přestalo pršet! Vyrazila jsem dopoledne, byla ještě zima na návleky a vlhkost se srážela na oblečení i na kole. ale sluníčko se statečně prodíralo mlhou a po dešti se všechno začalo krásně zelenat :-)
S ohledem na předpověď počasí jsem zamířila k Pálavě, tam nemělo pršet a na zpáteční cestu mi mělo lehce foukat do zad. Celou zimu jsem jezdila za teplem k jezerům, tentokrát jsem se rozhodla podívat se na ně z ptačí perspektívy od vysílače Děvín. :-)
Nahoru k vysílači se kolo musí vytlačit/vynést, je tam všude zákaz jízdy na kole a ani se tam moc jet nedá. Ideální je karbonová silnička, to se nepronese.
Jela jsem tudy: https://mapy.cz/s/narugebove , ale mezi body 14-15 jsem nejela po silnici, ale šla 5km pěšky tudy: https://mapy.cz/s/kenezelazu .
Dole ve vinohradu se už dá jet.
Zas na druhou stranu, když se tam na kole přijede, nedá se nic jiného, jak to tlačit/nést dělat. Těžko to někde přivázat na parkovišti, to by taky člověk nemusel už odjet.
Včerejší výjezd měl cíl v kokořínském pivovaru Lobeč. Přes Brandýs, Hlavenec, Dolní Slivno, Krumpáčovu Vrutici, Mělnické Vtelno, Vrátno až do Lobče. V pivovaru se objevily dva smíšené pětičlenné týmy na kolech Bianchi plus jedna Festka. V jednu chvíli se tam vyskytovaly kola v hodnotě cca 2 mega. Foťák jsem raději nevytahoval. Při zpáteční cestě se otevřel mrak a vysypal to na zem včetně krupek velikosti hrášku. Zcela promočen jsem cca 40 minut strávil pod stříškou zubožené vlakové zastávky Vrátno. Drobet jsem prochladnul, pročež mi hlavou běžela představa vany s teplou vodou. Déšť ustal a zpáteční cestu jsem s menšími výjimkami absolvoval stejně. S vycházejícím sluníčkem a oteplováním se představa teplé vany postupně měnila v orosený půllitr. A tak se i po 125 kilometrech stalo.
Dnes jsem byl pracovně na Koskách u Majdaleny, tak jsem si nenechal ujít slavného zabijáka vodáků - jez Pilař na Lužnici. Průtok 36 m3 a řeka byla těsně pod 1. SPA. To vývařiště nahání hrůzu.
Vskutku NERAD bych se v tom vyskytl...
O kousek delší,
protože do Jarního srazu zbývají necelé tři týdny, o kousek jsem prodloužil "klasickou" trasu do Brandýsa
a dál podél vody do Kostelce nad Labem. Těch necelých čtyřicet km se mně tak líbilo, (jak to jelo), že jsem se za ně odměnil jednou točenou Svijanskou Kněžnou. Parádní podvečer :-).
Dnes jsme s kolegy navstivili sklarnu "A je to" v Lindave.
Dnes jsem si udělal volnou vyjížďku do Orlických hor. A jelikož jsem teď chvíli bez auta (startér mi udělal pá pá) bylo to se startem z domova, což znamená přetrpět prvních a posledních 30 km už celkem nudnou rovinatou krajinou. Z Hradce přes Vysoké Chvojno, Žďár nad Orlicí, Třebešov a Lipovka do Lukavice a odtud už se stoupá na Kačerov a dál přes Uhřínov a Zámeček jsem vystoupal do 900 m do Luisina údolí. Bylo docela chladno a trochu tam foukalo a vítr začal dost zesilovat, občerstvovna beznadějně zavřená a ještě chvíli asi bude. Sjel jsem do Deštného v Orlických horách a pokračoval jsem do Sedloňova.
V Sedloňově jsem se stočíl vlevo nabral jsem dost silný vítr do zad a pak to až domů bylo stále po větru s postupným klesáním o 400 m přes Bystré, Dobrušku, Opočno, Jílovice a Třebechovice p.Orebem.
Díky silnějšímu větru v zádech jsem držel hodně vysokou rychlost a tak jsem domů přijel o víc než hodinu dřív než jsem počítal.
Krásné počasí, jen zbytečně moc stále studený vítr.
Jelo se mi hodně dobře, cesty čisté a suché, krásných 129 km, ale kvůli těm dlouhým přejezdovým rovinám jen 1.630 výškových metrů.
Na fotkách Luisino údolí, pohled směr Velká Deštná, která byla v mracích, dobře uzavřená občerstvovna a Tyršův kopec nad Bystrém.
Příště mi už snad vyjde hřebenová :-)
Příjemné,
díky počasí. Po deváté už nebylo potřeba brát návleky na boty, ani cokoliv na hlavu pod přilbu. Obzvlášť nazpět to na "zadobočák" jelo pěkně, a tak těch 29 km vyšlo trochu pod dvě hodiny. Zbylo mně před obědem ještě dost času, zajet kousek smést pár desítek metrů cyklostezky, kde nějaký šikula rozbil něco z oblého tenkého skla. Na brýle ho bylo moc, tak asi sklenku na víno :-(.
Na pěším nájezdu na Barandovský most je serpentýna, kde neustále sprejeři na oslavu díla rozbijí flašku. Stále tam odkopávám sklo. Třeba i dneska. Už si říkám, že kdybych si schoval do křoví koště, tak by mi to šlo líp.
Včera pracovní.. výměna hnusné police za 2 regály v dílně. Překvapilo mě, jak je kvelbik křivý všemi směry. Nicméně smontování regálů, vynošení krámů, vybourání nefortelného dřevěného nehoblovaného policoregálu nahození odchlíplé zdi, přivrtání regálů, nanošení krámů, úklid a za 5 hodin bylo hotovo. Tak ještě obměnit druhou polici, skříň, stolek a ponk :)
Dnes letošně poprvé v kraťasech a na modernám kole po opravě (celej pohon a řazení nový). To byl panečku fofr :)
Tak jsem poprvé vyjel na tříkolce. Byl jsem na 23 přízrakem. Brždění a výkřiky "Divné kolo!" a "Co to tu dělá!!". Na silnicích a ulicích prožívají kulturní šok. Ale!! Ale předjíždějí zatím metrem a půl :-D
Máme tu dva pouliční stoupáky a první mám za sebou :-D
Testovací,
na zítra už vyhrožovali v předpovědi možným deštěm, vyjel jsem pro jistotu už ráno před sedmou. Neměl jsem ten nápad sám-potkal jsem největší počet cyklistů v letošním roce. Má oblíbená trasa bude v Semicích ještě dlouho neprůjezdná, tak jsem zvolil cestu přes Lysou nad Labem. Bylo tam sice víc aut, ale určitě méně, než kdybych pokračoval po hlavní na Poděbrady. U Sojovic vedla část cesty po trase "Skorkovských okruhů" a pak už přes Brandýs, s využitím vyklotrasy u Houšťky Alejí olympioniků. Příjemná cesta a testovací proto, že měřila 63,7 km a na Jarní sraz to mám 65. Mám tedy solidní šanci, se na něj dostat v "pohodě" po ose :-).
Pivovar Tahoun se chvalně doporučuje. Ve čtvrtek mi píchli gel do kolen, prý to chce rozhýbat, pravil pan doktor. Prý menší námahu a vyšší frekvenci pravil. V pátek to asi bylo málo, protože jsem pořád pajdal jak kačer. Tak dnes do Tahouna. Tam 40, zpět přes Nymburk 60. Na krosce s přehazkou.. tak uvidím co budu říkat zítra, jestli něco :)
Řekl bych, že to přeháníš. Patrně jsi pana doktora plně neseznámil plně se svou cyklistickou úchylkou, takže na tebe pohlíží jako na normálního trochu sportujícího dědka, což není pravda.
Pan doktor moc dobře ví... loni jsem ho potom, co cyklistiku doporučil (po prohlídce kolena, který bolelo, že jsem skoro nechodil), zejména starou plečku (no to bude taková nenáročná turistika, pravil, když shlédl obrázek kola) předjel ve stoupání
(mírném) na Mladou, když jsem se rozhodl vyšťavit tlusťocha v nóbl hadrech a na nóbl kole, co se neuctivě vyjádřil na adresu mého stoletího velocipedu.
Mám zakázaný fotbal a to dodržuju poctivě s předstihem, už 40 let
Mám s koleny podobný problém. Ortopéd poté co se seznámil s vnitřkem mých kolen mi sdělil, pane doktore, příště u mne už ne, příště už umělé koleno. Nyní to udržuji tím kolem v provozu. Musel jsem přestavět posez, poněvadž jsem občas skončil, že neprotočím šlapky dokola a volal jsem si odvoz autem. Snažím se na to nedupat, hlavně ne do kopce. Nepřeháním vzdálenosti, nechodím přes stovku. Když to druhý den bolí, jdu raději plavat, to je ještě hojivější. Zatím to docela jde, tak doufám, že to vydrží.
Přeji vlastní kolena až do rakve...
Co se týká sportu šetřivého na kolena. Fotbal je zhouba, to je jasné. Badminton, tenis a squash je také problém. Pingpong se dá hrát do vysokého věku. Hrají ho i vozíčkáři. Závodníci skáčí, ale dá se to ošulit.
Nejlepší na kolena je cyklistika a ještě lepší je plavání kraulem v teplé vodě.
No a s plechovými koleny třeba šachy, pokud ti to hlava ještě dovolí :D
já mám bolení po úrazech a zatím co se týče kolen napravitelné operací.. artroza zatím 1. stupeň.
Můj normální okolokomín má taky tak mezi 30-50 km. Problém je, že letos počasí zatím moc nepřálo, tak na žádné delší výlety nebyla nálada. A běžně jsem jezdil na plečce, z důvodu pohodlného obutí a oblečení do nevlídna.
Na "moderně" letos poprvé včera a dnes. Na delší trase se projevila její nepohodlnost - propnuté ruce - začly se ozývat tenisové lokte, a v Čelakovicích jsem musel v parku udělat pauzu - od zad jsem chytil křeč do levého stehna (který mám v mírné křeči díky plotýnkám prakticky furt). Trochu jsem se na trávě srovnal a frčel dál.
Není nad pohodlnou plečku... tam tyhle problémy nemám.
Existuje typ kol, který tyhle problémy úspěšně řeší... ;-)
Jestli myslíš pojízdnej gauč, tedy lehokolo, tak to neřeší nic. Předražený a omezená průchodnost... známý to má a nechal se zlákat na výlet. Po cestě pičoval, kudy to jedu (jel jsem na klasickém cesťáku z roku 1920) a pořád z toho slejzal (moc kořeny, moc šutry, moc bahno, moc krpál).
Klasický cestovní kolo z doby první répy řeší všechny moje problémy. Zcela nejpohodlnější je dámák, pár postarších pánů co znám na něm jezdí i na dlouhé čundry natěžko.
Tak jako myslel jsem mě to vyřešilo problémy na všech možných periferiích a ke svému vlastnímu zděšení jsem zjistil, že i výlety přesahující 25km jsou možné...
Ale pokud máš vlastní recept, brát ti ho rozhodně nebudu :-)
Dnes v podvečer jsem si po práci na zahradě zajela do Brna pro novou vestu. Tam a zpátky 35km. Stačil jeden pěkný den a hned se rozvinulo listí na stromech :-)
Na zpáteční cestě jsem se kochala červánkama a pohledem na Měsíc s Večernicí.
Dnes opět Orlické hory a tentokrát úplně nejvýš :-) Navíc byl přímo ukázkový jarní den. Ráno na vlak a přesun do Žamberku, čímž jsem eliminoval nudnou alespoň úvodní nudnou rovinatou pasáž. Vlka jede v 7 a to je na mě moc brzo a pak až v 9 a stejný nápad mělo hodně lidí, vlak docela slušně plný kol a pěších turistů.
Ze Žamberku jsem jel přes Končiny do Bartošovic, kde jsem přejel přes Divokou Orlici do Polska a po polské straně do Orlického Záhoří, kde jsem se nestačil divit, jak moc se tam staví a co nového za rok postavili. Ze Záhoří jsem vystoupal kolem Bedřichovky na Velkou Deštnou, kde byl problém se vůbec promotat přes davy výletníků. Pak jsem si sjel do Zákoutí a vystoupal kolem Šerlišského Mlýna cvičně až na Polomský kopec. Pak už jsem postupně sjížděl přes Sedloňov, Sněžné, Bystré a Bačetín do Podbřezí. A protože byl docela dobrý čas, tak jsem si zajel k rozhledně Osičina. Pak už jsem se vracel domů přes Ledce a Librantice do Hradce.
Úžasných 130 km a přece jen už to bylo náročnější a 2.080 nastoupaných metrů už bylo při dojezdu docela znát.
Na fotkách je rozhledna na Velké Deštné, rozcestí na Polomském kopci a rozhledna Osičina nad obcí Přepychy.
Dědeček na skládacím elektrokole mě nejdřív u Židova palouku předjel, páč jsem pil a fotil. Pak jsem ho v dalším stoupání dojel a předjel já. Páč slezl a tlačil to. Povídám: Přehřál se motor? - Ne, ale musím šetřit proud!
:-))
Těch bzučounů mě za celé odpoledne předjelo asi 5 či 6. Z toho bzzz by mě asi šlehlo...
Podle mých pracovních záznamů pršelo ve dnech:
- 27. 3. - 28. 3. 2023, nebyl jsem v práci;
- 30. 3. 2023 přívalový dlouhotrvající déšť;
- 31. 3. - 1. 4. 2023.
V dalším týdnu asi nepršelo, neboť jsem každý pracovní den rozebíral nějakou střechu za účelem posudku.
Proto jsme minulou sobotu 15. 4. 2023 vyrazili na Brdy. Voda všude! Lávka přes Trnovský potok nad rybníkem Papež v Dobříši byla sotva nad vodou. Bylo tam i místo v předešlých dnech evidentně zaplavené.
Nesmělé potůčky v Brdech byly rozvášněné na WW3 - WW4. Našli jsme i místo s regulérním vodním válcem. Pilař hadr! Nižší místa lesa podél potoků byla souvisle zaplavená. Po asfaltových cestách tekly potoky vody.
Ostatně i hasiči v Praze v minulých dnes cosi kutili s Čertovkou, snad zavírali nějaká vrata, či co.
Včera v sobotu 23. 4. 2023 se brdské potoky vrátily do svých koryt. Louky a nižší místa v lesích jsou stále zaplavené.
Vracel jsem se včera z výletu pozdě večer a vrcholové partie Krčského lesa poblíž Velkého altánu projížděl už za tmy, před 22. hodinou. Mám světlo stylu "být viděn, ale nevidět", takže jsem houby viděl na cestu. Ale i tam - na vršku Krčáku na asfaltu! - jsem projížděl vodou a naplaveným bahnem.
Čili té vody zřejmě v krajině musí být moc - moc - moc.
Jakkoli ani mě se nezdá, že by byly nějaké extrémní deště.
Jenže to se ve zpravodajství nedočteš. Tak leda neplatné kecy, že řidička přejela psa, nebo blbé blbé blbé kidy "Strategii na digitalizaci máme skvělou, s realizací je to horší", případně odporné prasárny, kdo kde koho zase utýral. Ale aby ses dočetl, co se aktuálně děje v naší zemi, to ne.
Zpravodajství v posledním roce a půl stojí za veliké ... kulové.
Lávka přes Trnovský potok:
https://mapy.cz/zakladni?source=base&id...
http://dobrisskoaktualne.cz/z-naseho-mesta...
A stav krajiny nad Dobříší...
49.7968358N, 14.1771617E
Potřebuju dílnu, nic velkýho, ale alespoň něco, takhle to prostě nejde...
NESKUTEČNĚ mě bolej záda, dělat cokoliv na podlaze je prostě strašný, zejména když má člověk dva metry. NICMÉNĚ tříkolka je zpátky na třech kolech, zítra proběhne první ověření že geometrie není úplně mimo.
JUPÍ!
Byla jsem o víkendu slavit 65tku mého známého zvěrolékaře na Vysočině.
Říkal, že má ambulanci plnou doktorek, co nadevše milují zvířata a umí předepsat kočkám správné odčervovadlo.
Všechno holky, co milují zvířata. A proto ten obor vystudovaly.
Ale vyndat tele z krávy, či zaklíněne hříbě z kobyly, nedovedou.
I o svojí vlastí oslavě, ač měl zajištěnou pomoc, musel jet telit tele a dělat císařský řez papírové fence.
Docela řehole, v pětašedesáti letech:-))
Řehole? Veterináři to dělají jen pro prachy, co z toho jsou, takže jeho boj ;-)
Až to bude provozovat "na středisku" za tabulkový plat, tak teprve pak bych ho obdivoval ;-)
Fakt!
No to jsem nevěděla.
Kdy jsi naposled telil krávu?
V Praze?
Co to s tím má společného???
Jenom se snažím naznačit, že veterina je podnikání (a dneska sakra dobře výdělečné) jako každé jiné... Takže prachů si za tu dobu nahrabal asi už dost, ne? To, že to provozuje v "důchodovém" věku, a vlastně by už ani nemusel, je opravdu jenom jeho volba ;-)
Už jsi telil krávu o půlmoci, úředníku?
Ne... A proč bych měl? Každý dělá to co umí, někdo dokonce i co ho baví. My zase občas rveme 20kg tiskárny v ruce po idiotských schodech až do 4. patra... Např.
A nejsem úředník! Papírově sice jo, ale ajťák z principu jaksi moc neúřaduje. Možná ještě tak po odvedení své práce při psaní žádosti na vyšší místa o nový materiál/externí opravu a tak ;-)
Pochopila jsem, že ne.
Že se jen vyjadřuješ k něčemu, o čem nemáš ani nejmenší potuchy.
Prostě se potřebuješ vyjádřit.
Dobrá.
Vyjádřil ses?
A ulevilo se ti?
Ty náš experte přes veterinární medicínu?
James Alfred Wight (James Herriot) by moh vyprávět, četls od něj něco?
Heriotovy příběhy miluju.
Často si je s vnučkou čteme.
Mám je všechny. Je to příjemné čtení před spaníním. Krátké příběhy většinou s dobrým koncem. Přesně k tomu aby člověk otevřel náhodně někde knížku, přečetl si jeden příběh a spokojeně usnul.
I ten seriál z roku 2020 není špatný. Ten z roku 1975 si už nepamatuju.
Ty pozdější seriály jsou tři: první řada z roku 2020, druhá z 2021 a zatím poslední z 2022 (ta končí jejich přihlášením se do armády). V roce 2023 by se měla točit další řada (J. H. je můj oblíbený autor).
Včera jsem si krátce "zazávodil" s chlápkem co jel na gravelu, s motorem v zadním kole, nejspíš to nebyl podomácku splácaný hybrid, ale tovární stroj, měl na motoru kotoučovou brzdu apod., kdyby mu to nebzučelo ani bych si nevšiml, že jede na elektriku.
Někdo tady pořád dokola tvrdí, že motor v zadním kole je 250W šidítko, ale mně to tedy vůbec nepřišlo.
Na rovině jel elektro-klasiku, osciloval mezi 25-27km/h, tak jsem zvýšil úsilí a držel za ním stejný odstup, protože jsem byl zvědavý, co nastane v kopci.
Neměl jsem vůbec šanci, na tom těžkém kole, přestože jsem jel úplně na max., nedostal jsem se přes 20km/h, zatímco on vůbec nezpomalil, zřejmě jel celý kopec 25km/h.
Ale jak jsem byl rozpumpovaný, udělal jsem si trošku radost, ve vsi pod kopcem jsem ho dohnal a ujel mu.
Čímž jsem chtěl říct asi to, že i "šidítko" za pár kaček, v zadním kole, umožňuje jezdci, aby se naprosto nehorázně flákal :-)
No jenže ty přece nevíš, zda měl vzadu jen 250W (ona ani nálepka nemusí říkat pravdu) a pokud šlapal, těžko se posuzuje, kolik Wattů přidával jezdec?
Jinak z pohledu fyziky je to jasné. Mechanický výkon 250W je víc než zvládne většina cyklistů, takže by to rozhodně stačit mělo... :-)
Máš pravdu, moc toho nevím, ale jel jsem kousek za ním něco přes kilometr po rovině, na začátku kopce jsem na něj taky dobře viděl a nezaznamenal jsem žádnou změnu ve stylu šlapání, ani rychlosti.
Pokud by dokázal do kopce zvýšit intenzitu šlapání, aniž by to na něm bylo znát, musel by mít slušnou formu a na takhle rychlém kole by musel po rovině naprosto v pohodě valit třicítkou bez přípomoci.
Taky si myslím, že na to co předvedl musí těch 250W bohatě stačit.
S nábojovým převodovým motorem se dá slušně jezdit i do kopců. Když jsem si postavil první kola a vyjeli jsme s manželkou do Krkonoš (2012), tak jsem se za pohon i styděl, při dojetí skupiny cyklistů jsem zastavil a jel pak za nimi s odstupem abych je neznechutil. Na Zlatém návrší mě zastavili a přátelsky jsme si povykládali o co jde, kde to sežene a kolik to stojí....
Ryze technická poznámka:
ty modernější systémy mají několik stupňů asistence a měníš je tlačítkem.
Teď jezdím se střeďákem, který má také 4 stupně asistence, přehazovačkou řadím při velké změně stoupání, při kratších kopcích dám silnější asistenci - z venku se nic neděje, jedu stejnou frekvencí šlapání, jen mi motor více pomáhá.
Já zas ryze osobní poznámku, proti e-kolařům vůbec nic nemám, ani proti konkrétnímu jedinci, o kterém jsem psal, šlapal hezky a nepředjel mě z frajeřiny(zatímco já jeho jo:-), prostě byl zrovna rozjetý z kopce a já teprve nabíral tempo z vedlejší ulice.
O e-kolech už se napsalo hodně, ale "utkat" se s e-kolařem v praxi, na klasice, je poučné.
Získal jsem naprosto konkrétní, bolavou představu, jak ten "motorek" umí pomáhat v kopcích, kolik práce asi odvede střelec, který umí za den vytřískat tři i více baterií.
Jezdím s důchodci z Jižního města na výlety. Víc než polovina jich má už elektrokolo. Kola jsou to různá od nejstarších přestaveb s motorkem v zadní nábě až po nejnovější fully se střeďákem a odblokovaným motorem. Po rovině jim stačím v pohodě, poněvadž většina má aktivní blok v těch 25km/h a ten určuje rychlost celé skupiny. Problém je s táhlým mírným kopcem. Všichni pokračují dál těch 25km/h a to já nedám, nebo jen na úplně plný ceres. Postupně mne všechny ty tlusté baby, co na tom jen sedí a trochu točí nohama předjedou a odjedou. Ze začátku mne to deprivovalo, ale už jsem si zvykl. Vzdorovat se tomu nedá. Kupodivu v opravdu prudkém kopci i tomu motórku dochází dech, nebo to nechtějí tak honit, nevím. Rozhodně v opravdu prudkém kopci ten rozdíl není tak veliký. No a v nejprudším kopci, a terénu, kde už je problém to na horáku vůbec ustát a uřídit, tam to elektrokolo prostě vyřeší prudkým rozjezdem a takovou rychlostí, že s rovnováhou nemají žádný problém. Tam je ten rozdíl skutečně depresivní.
Koukám, že elektrista mohl dopadnout i mnohem hůř... ;-)
"Chlapci začalo za jízdy hořet elektrokolo, kusy baterie létaly vzduchem..."
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/elektrokolo...
Že Lithiová baterie začne hořet při nabíjení, to už asi nepřekvapí (pochybuju, že s tím při nabíjení někdo počítá), ale požár elektrokola při jízdě, o tom čtu poprvé...
Dnes se to úplně nepovedlo podle představ, ale i tak jsem se dobře projel. Včera jsem vybíral kam jet kde bude sucho, chlad nevadí, ale voda zlobí, zvolil jsem severovýchod, voda být neměla. Bylo by to dobrý kdyby ještě tak ty sliby dodrželi, ještě že máme toliká pekných čekáren na zastávkách autobusů :-)
Vláčkem jsem se přesunul do Červenýho Kostelce a odtud jsem už jel do Stárkova a dál přes Jívku kolem Adršpašských skal do Adršpachu a do Teplice nad Metují, kde mě zastihlo první lehké pokropení. Dál jsem jel přes Polici nad Metují, Vysokou Srbskou as Kudowu Zdrój do České Čermné. Za Čermnou opět začalo padat, ale tentokrát krupky ledu, krupobití začínalo houstnout, ale naštěstí opět byla po ruce přímo luxusní veřejná čítárna v Borové. Kromě docela dobré sbírky knížek tam mají také vyobrazené významné rodáky. Po nějakých 20 minutách se zase dalo vyjet, jenže těžké nízké mraky opět nad hlavou.
Přehodnotil jsem další situaci, bylo nutné zkrátit trasu a tak jsem zavelel k urychlenému sestupu o 300 m z kopců do nížin. Sjel jsem do Nového Hrádku a tam opět přišla vhod na půl hodiny solidní čekárna.
Pak už to bylo rychlý, sjezd do Dobruššky a napřímo přes Opočno, Jílovice a Třebechovice do Hradce.
Na fotce je velice pěkná čekárna a veřejná čítárna v Borové a konečně pěkně upravený rybníček v České Čermné.
Jela jsem si včera do Brna pro nové tričko, cestou zpátky jsem to vzala kolem depa staré Velké ceny a zastavila se u Junkové s Chironem.
A kvetou pampelišky.
Na boxech v depu staré Velké ceny :-)
https://mapy.cz/s/hovufuzupe
Už je to tam už dost let, nikdo to neudržuje, takže dlouho tam ty grafity nevydrží, opadává omítka.
Dnes odpolední výlet do Stochova, kde se údajně narodil sv. Václav a na počest tohoto narození tu jeho babička Ludmila zasadila dub.
- sv. Václav se ve městě objevuje na různých místech - třeba na lavičce mezi kostelem sv. Václava (jak jinak) a muzeem
- jsou tu ale i jiné zajímavosti - památník na důl Nosek
- nebo plastika měsíčních znamení na MÚ
Leč důl Nosek je u Tuchlovic (VJV). Na 100chově byly byty pro havíře (která současná firma staví pro nové zaměstnance byty 2 + 1?)
Blíž ke Stochovu býval důl Anna, resp Armáda (to je tam, kde jsou dnes stavebniny)
...
P.S. Anna-Laura
http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor...
Tak schválně, kdo na obrázku vidíte vodítko? ;-)
Já si ho všimnul včas. Nicméně vzhledem k tomu, jak dlouho po zazvonění trvalo než si panička přitáhla psisko na "svou" stranu silnice a v zrcátku jsem viděl, že se pak hned vrátily do vychozí pozice... hádám, že problém brzy vyřeší nějaké auto - na padesátku bych tam nespoléhal, i tak to vidím minimálně na zlámané prsty...
Jednou jsem takovému "venčiči" to vodítko přejela. Koukal jak puk :o)))
On když "venčič" vidí, že nehodláš čekat až se pejskovi uráčí, tak ho fofrem přitáhne na svou stranu. Jen nesmíš vyměknout a případně být připraven na to, že mu prostě do toho vodítka vjedeš.
P.S. Týká se bezohledných "venčičů", co neberou ohledy na ostatní.
Do toho bych se dobrovolně určitě nepouštěl, ani kdyby vodítko leželo na zemi, natož když je napnuté mezi rukou a psem. Je reálná šance, že zrovna cukne a místo přejetí se ti o kolo zachytí, případně někam namotá... pokud nepojedeš krokem, může to skončit rozbitými ústy, možná i přejetým psem a hlavně histerickou scénou... ani za nic!
Vzpomínám, jak před lety běžela aféra, jak ubohé babičce nějaký bezohledný gauner zmrzačil němou tvář a ona platila desetitisíce u veterináře, pátrala po něm policie a vypadalo to, že mu hrozí minimálně kriminál... až později vyšlo najevo, že ve skutečnosti se na něj psisko vrhlo, kouslo ho, tak ho jen nakopl a pokračoval dál, netuše jakou verzi pustí babka do televize... :-/
No, nevím. Já když vidím na jedné straně pána a na druhé psa, tak zpomaluji na tempo chůze bez ohledu na to, jestli je mezi nimi vodítko. Riskovat, že mi pes vběhne pod kolo fakt nehodlám.
Přejet se dá jen kočka. Ta má 7 životů ...
Nevidim.
Jelikož je tady v okolí asi nejoblíbenější ta svíjecí blbost, přítomnost vodítka ve vzduchu poznám spíš podle chování obou připojených na koncích.
Pani bude zřejmě dobře vyhrabaná, ale kombinace pidipes-svinovací vodítko-pani tyhle znaky vykazuje často...
Co se stane psovi, když mu kolem prudce zkrátíš natažené vodítko?
Ono nejde ani tak o zkrácení, to by nebyl velký problém, jako spíš hrozící namotání té tenké šňůry kolem kola.
Takže to neohrožuje toho čokla, ale tebe?
Záleží na okolnostech :-)
Jak moc budeš rozjetý, jak je pes velký a hlavně jak urputněš a pevně bude bojovat a držet vodítko dotyčný/á přitroublík
Určitě to bude o hubu pro všechny.
S nejvyšší pravděpodobností ho povalíš na zem, případně potáhneš ve směru vodítka, to záleží na velikosti. U pidivelikosti by mě nepřekvapilo nějaké zranění dané vysokou akcelerací.
Na jižní Moravě: Psík vlevo, panička vpravo. Když už jsem byl na kole skoro mezi nimi, tak ho blbka zavolala. Ano, byl vychovanej a hned poslechl, vyrazil k ní. Vzal jsem ho zadním kolem, asi po krku, nepřežil. Kolu nic nebylo.
To nevím, zato vím, že ocelový 28" cesťák umí středně velkému čoklovi zlomit vaz.. Zvířátko se mi vtrhlo znenadání z křoví po noze, minulo a skončilo pod zadním kolem. Stroj i jezdec vydržel skvěle, ani jsem nespad, výplet i ráfek bez poškození
Jo, to je občas k vidění.
Taky je docela dobrá situace co se mi stala předevčírem. Po nepříliš frekventované a dost úzké cestě jde vpravo pán, vlevo paní a mezi nimi se motá na volno malý gaučák. Z velké dálky zvoním aby měli čas mi udělat prostor k projetí. Pak nastala běžná slepičí reakce. Chlap z pravé strany se uklízel jako chodec vlevo, ženská se zleva úprkem vrhala vpravo a psa nechali uprostřed dál se motat. To ještě nebylo všechno, ož jem byl pár metrů od nich a jel téměř krokem a správně jsem uvažoval, když jsem směřoval, že projedu mezi chlapem a psem a dobře jsem udělal, protože ženská si uvědomila, že se tam pes motá uprostřed cesty, tak s nějakým zděšeným skřekem se vrhla pro něho a snažila se ho ulovit, pes se lekl a snažil se spáchat sebevraždu skokem pod moje zadní kolo, nepovedlo se, protože jsem viděl co se děje, tak jsem přišlápl a odjel.
Už máte naleštěno a promazáno, aby let probíhal hladce?!?
:o)))
Docela dobrý. Včera jsem se chvilku valel pod autem bo mi trucovalo nezavisly topeni ale nakonec jsem zavadu detekoval a odstranil. Jen je na prd že čuba už se věkově definitivně posunula do fáze jdete s tim cestovanim už do prdele.
Předpokládám, že psí madam vozíš v tom závěsném koši. Nemele ti pak s tou koloběžkou?!? Tohle přece musí lehce pružit.
Lehce?
viděl jsem video s člověkem, co měl takhle přidělanou sedačku s děckem a fungovalo to spíš jako katapult :-D
Tak to věřim. Když v tom košiku vezu psa tak i v terénu to je v pohodě. Nejspiš to odtlumuje nohama, ale odvézt v tom košiku třeba ze sámošky nákup vubec nejde, všechno z toho hned na prvni bouli vystřelí. Zakže použit ten košik jako nosič na věci na těžko absolutně nepoužitelný. Zkoušel jsem to ale nejde to.
Bacha na to, z toho co píšeš mi vychází, že ti to zvíře celou dobu stojí a péruje v nohách.
Pokud máš ten kastlik jen na zjednodušení přepravy po frekventovaných úsecích tak žádný problém, ale pokud bys s tím počítal i jako s odpočívadlem pro dlouhý štreky, můžeš narazit.
Stát neustále připraven absorbovat náraz v nohách je víc vyčerpávající než pohyb po vlastních, byť se to na první pohled nemusí zdát...
Odhadem už v tom košiku má odjeto asi víc než 5000 km tak to asi zvládá.primárně to dřiv sloužilo pro převoz silničnich useku. Podle jejiho chováni i bylo poznat kdy chce běžet—— začala se mi tam vrtět, nebo kdy už chce do košiku —- přišla k němu a neuhybala když jsem k ni natahnul ruku že ji do něj zvednu.
Po kouskách to problém nebude, riziko hrozí pokud bys měl v plánu 120km štreku, s tím že půlku se holt kvůli únavě poveze.
A s věkem se to bude horšit...
Nechci poučovat, jen upozorňuju na základě své zkušenosti. Předpokládám že máš vlastní a nejsi idiot.
Za svoje než jsme měli ten košik uběhla 50 km. Trasy s ní jezdíme maximálně okolo těch 50 km tak to dřív bylo většinou tak 30 za svoje a 20 v košiku. Dnes už je stará ale dřiv stačilo jen abych sáhnul po něčem co si spojila s koloběžkou a začala okamžitě radostí jančit.Co mi dlouho trvalo bylo ji naučit aby mi v provozu běžela mezi koloběžkou a krajnicí. Nakonec jsem po všemožných pokusnických povelech zjistil že stači řict hodná a je u krajnice. Když ji potřebuji popohnat tak na to zase funguje kouzelné sluvko myšička.
Bohužel kdeže lonský sněhy jsou. Dnes už se jen bud veze nebo jde procházkovym tempem. https://youtu.be/6B_1Lz1ZnQU
Tam to znám. :-) Nebyla tam ta elektrokolobka trochu na obtíž?
Ono se to cyklistum nezdá, ale s koloběžkou se prorveš doslova kdekoli díky tomu že mužeš kdykoli dát nohu na zem. Dnes krásných 35 km hlavně po turistických s aktivní těžbou dřeva. Obě čuby nadšený, jen na ně musim davat pozor aby furt nelezli do těch rozbahněnejch louži.
Jedna věc je nerozbít si hubu, druhá že se ti z dopravního prostředku stane zavazadlo.
"obě čuby" se vztahuje k tý první fotce? :-)
Jediny kde to přenášime jsou schody v metru. Zvlášt ta dvoumotorovka ulehčuje v terénu přikmější stoupani kde to je s kolem i elektrickym problem. Jak je ta koloběžka nízka tak přez motor někam povyskoči, sekne se za stupatko, takže nemá tendenci sjet ze svahu zpět a jak sedí na stupátku tak se za ní dá přitáhnout když už kloužou kecky. Každej to ale pochopil až když si to zkusil. Zarputilý cyklisti to nesou ale dost špatně.
Po modrý z Hradčan k Mácháči. Občas to tak hold vyjde že nějaký usek stojí za prd. Mě je to jedno, čubě taky a zbytek výpravy sice nadává ale zase si pak takový trasy zapamatujou a maji alespon nějaký dlouhodobější vzpomínky. Navíc když taková trasa vyjde na poslední volny den tak se alespon těšej až už budou zase konečně doma.
Chvilku mi to trvalo než jsem si zvyknul, jak pořád vykláněla hlavu doleva doprava tak mi to kvedlalo řiditkama ale nakonec jsem zjistil že stači se s tom kvedlánim neprat. Ted jak je už stará tak se naopak občas ohlídnu jestli jsem ji na poslední zastávce nezapoměl naložit.
Dneska jsem si chtěla testnout, jestli ujedu za týden těch 80 km na sraz. Plán byl dát si poctivých "sedmdesát". Trasu jsem si vybrala luxusní - trochu asfalt, trochu zpevněných cest, trochu terén, a to i s dokopcem na vytlačení. Přibližně Kladno - Kačice - podél potoka Loděnice - New Bubu - Stochov - Tuchlovice - jižní objezd Kladna - Kyšice - Unhošť - Sobín - Řepy a domů.
Nakonec jsem dala 80,15 km - na to, že už přes zimu fyzičku nijak netýrám, seděla jsem na kole letos po druhé (po prvé 18 km) a bylo to "ZA SVÉ", tak jsem s výkonem víc než spokojena.
- z vlaku - je vidět, že Kladeňáci si zkrátka servítky neberou :o)))
- v Praze jsme se scházeli "pod vocasem", v Kačicích je to "u čápa"
- v Lodenici/-cích (POZOR neplést s Loděnicemi) u rybníka
- skromný obídek z vlastního v New Bubu
- protože jsem si v bříšku nechala místo na cukrárnu v Tuchlovicích
- a pole kolem Prahy už se začínají barvit do žluta
Překvapilo mě, že jsem vůbec nikde neviděla žádné stopy po stavění májky či přípravy na čarodějnice.
- v New Bubu jsem ale narazila hned na tři... teda pardon, na dvě čarodějnice
- těžko se rozeznávalo, protože seděly na všech lavičkách
- ty "správné" čarodějnice jsem potkala až v Řepích, i když teda čarodějnice na fatře vypadala spíš jak cvičenka místního Sokola :o)))
- na závěr jedna vyhlídka do údolí Vltavy a na protilehlý Bohnický hřeben
- místní plantáže medvědího česneku - roste ho tu spoustu, ale díky místním pejskařům a frekventované silnici ho nikdo nesbírá
- dneska "poctivých osmdesát" :o)))
Hubneme pitím piva. Aneb 40 km na jednoho Poutníka do bistra Poutník v Klecánkách a pak dalších 40 km částečně jinudy zpět. Na poctivé oceli s jedním převodem :)
Na delší dobu mám Prahy a jejich cyklostezek plnejch motáků plný zuby.
Z Michalkova přece jedeš přes Klánovičák, z Černého mostu po cyklo k Rokytce, podél Rokytky k Vltavě a pak podél Vltavy až do Klecánek. Není jednodušší cyklo než tohle.
Kudy si se probůh motal?!?
Tam přes Štěrboholy a Žižkov, zpět přes Čerňák, Kbely a Radonice.
Společná část trasy Vltava a Rokytka a dráha (bývalá) Vysočany). Možná to bylo trochu víc, jel jsem jen tak po čuchu...naplánovaný trasy jsem se moc nedržel :)
Vlastně jsem to neplánoval vůbec, původně jsem chtěl ve Vysočanech ject jinam, ale pak mě to zlákalo.. dlouho jsem okolo Vltavy nejel a zase nepojedu...
Tak Štěrboholy a Žižkov trošku hlavu zamotají :o)))
Ale zase sis to užil a zážitky mají být hlavně silné :o)))
Při cestě zpět mi na Rajský došla šťáva, musel jsem zastavil, vypil jsem litr vody a polkl nějaký hroznový cukr. Pak to zase šlo.
Dneska už jsem s délkou slackline došel do fáze, že pokud nechci uprostřed jít (úplně) po zemi, tak i při důkladném napnutí vychází kotevní body do výšky mého pasu... to překvapení není.
Celkem logicky si tak člověk musí dávat pozor poblíž začátku a konce, protože tam je nejvýš nad zemí...
No ale dneska jsem zjistil, že seskočit není úplně bez rizika ani uprostřed! Sice jsem chodidla měl jen 3 cm nad zemí, ale úplně mi nedošlo, co udělá popruh napnutý jak luk při svém náhlém uvolnění... takže jo, dohnal mě a švihnul přes zadek, že jsem tam minutu sprostě nadával... :-)
Mně se včera podařila druhá letošní stovka, dokonce větší o 7 km. Byla jsem u Černého Moře, pod Černou horou a v Černém Dole.
Ta třetí fotka vypadá jak startovací boxy :-D
Tak jsem se těšil na třídenní víkend, že se konečně někam vydám...
Sobota deštivo.
Nedělní ráno mě přivítalo se zablokovanýma zádama, jako kdybych si mezi páteř, lopatku a krk zatloukl hřebík. S takovou ten stroj nedostanu ani z bytu.
V pondělí to bylo lepší, tak jsem zkusil vytáhnout vlka alespoň s koloběžkou okolo komína, což se kvůli nutnosti neustále rozhlížet a ohlížet taky neukázalo uplně optimální.
Vskutku vypečený třídenní víkend, nikde jsem nebyl, o lukostřelbě ani nemluvě. Ale už se to lepší, takže zaměstnavatel může být v klidu: k nástupu do práce budu fit... :-(
Na zablokovaná záda koloběžka?!?
To bych teda nedala...
Píšu záda, ale byl to přechod mezi zádama a krkem, trochu o poloze pravý ruky, trochu o poloze hlavy, prudký rozhlížení nebrat. Každopádně koloběžka bylo maximum co jsem byl schopný vystěhovat z baráku...
Na prvního máje pěkně fouká, dobře, že jsem jela včera.
Plánovaných sto mil (k pramenu Moravské Dyje) jsem si o devět kilometrů natáhla drobným zakufrováním. Zpočátku bylo na Vysočině nevlídno a i pár kapek někde u Krahulova spadlo, ale kolem desáté se to probralo a svítilo sluníčko. Na Vysočině jsem skoro nikoho nepotkala, jen mezi Okříškama a Budišovem bloudilo krajinou pár cyklistů.
V hospodě v Dlouhé Brtnici měli zavřeno, ale vezla jsem si proviant s sebou. Kolem Budišova jsem se kochala kamenitými ostrůvky na polích, to se neokouká. A protože bylo před Valpuržinou nocí, chystaly se ohně. Největší hromadu větví jsem zaznamenala v Naloučanech. A pořád na ni naváželi.
Taky jsme tu lišu viděli z okna, snad 15m ty plameny musely být. Taky byli všichni dobrovolní hasiči široko daleko v montérkách a střízliví :-D Teda jestli to nebyla jiná taková hromada :-D
Dneska jsem si na lehokole udělal výlet na Pastviny a jelikož půjčovna šlapadel byla otevřená, chtěl jsem si půjčit paddleboard.
Prý paddleboardy ještě nepůjčují, že prý by jim to tam leželo a nikdo by si to nepůjčil. Nechápavě jsem se ptal, jak NIKDO?
No prej jsem vyjímka, co potvrzuje pravidlo... ale stejně bude zase hnusně, nemají je nafouknutý, smůla... :-/
Takže bohužel jen krátká koupačka, opalovačka a domů...
Včera, krásná náročnější jízda Tour de ruines.
Ráno jsem se přinutil k hodně včasnému vstávání a cestě na nádraží. Vláčkem ariváčkem do Turnova a pak přes český ráj a Krkonošské podhůří zpátky domů.
Z Turnova jsme jel na zříceninu hradu Valečov, pak přes Kněžmost a Srbsko na hrad Kost a pak jsem zajel do Sobotky zkontrolovat jak pokročili s opravou Humprechtu, stále opravují - zavřeno. EDáíl jsem jel přes Lobočocvice a Troskovice na zříceninu Trosky, kde při výjezdu k bráně jsem byl pochválen několika turisty za dobrý výkon :-) Dál byla cesta přes Újezd a Libuň do Kyje a odtud jsem se vysápal na nejvyšší bod toho dne na vrch Tábor k Tichánkově rozhledně, tam bohužel nebyl nikdo kdo by chválil :-) Pak přes Žďár na zříceninu Kumburk, kterou začali zpevňovat aby se dál nerozsejpala, přístup na vyhlídku je volný. Z Kumburku přes Novou Paku na hrad Pecka a pak už téměř napřímo přes Červenou Třemešnou do Boháňky, kde jsem se zastavil zkontrolovat zdejší komunitu marťanů, všichni na místě, ale žádný nepřibyl, a dál před Hořiněves a Smiřice zpátky do Hradce.
Dobře jsem se protáhl, ale stálo to za to, hezké počasí, ale žádné velké teplo, takže nelákalo k nějaké poflakování a posedávání, takže to bylo pěkných svižných 145 km a bezmála 2.100 výškových metrů.
Na fotkách hrad Valečov, a hrad Kost.
opravovaný zámek Humprecht, Trosky a Tichánkova rozhledna na vrchu Tábor
hrad Pecka, "Hledání" na Pecce a jeden z "marťanů" v Boháňce.
A ještě jsem zapomněl poznamenat jak krásně nám už kvete řepka, hned je ta příroda taková veselejší :-)