Předchozí díly:
1. https://www.nakole.cz/diskuse/10730...
2. http://www.nakole.cz/diskuse/12467-homebuilders...
3. http://www.nakole.cz/diskuse/13366-homebuilders...
4. http://www.nakole.cz/diskuse/13976-homebuilders...
5. http://www.nakole.cz/diskuse/14972-homebuilders...
6. http://www.nakole.cz/diskuse/15532-homebuilders...
7 http://www.nakole.cz/diskuse/16275-homebuilders...
8. http://www.nakole.cz/diskuse/17433-homebuilders...
9. http://www.nakole.cz/diskuse/19245-homebuilders...
10. http://www.nakole.cz/diskuse/20409-homebuilders...
11. http://www.nakole.cz/diskuse/21445-homebuilders...
12. https://www.nakole.cz/diskuse/21984...
13. https://www.nakole.cz/diskuse/29015...
14. https://www.nakole.cz/diskuse/29706...
Zatímco jedni nadávají, že doba je zlá, druzí vyhazují do kontejneru se šrotem CrMo trubky a třetí je zase z kontejneru somrují ven, aby je k něčemu užitečnému zase využili ...
Apropó - jak se chystáte na sezónu vy? :)
¨První hrubý nástřel (aneb nenechávejte Oceláč Mk.2 a Reynolds T-Bone přes noc vedle sebe v kolárně)
Chystám - vyměním v Rohlíkovi olej...
Máš to pěkný, jen mi prozraď, jsi si opravdu tak jistej mírama, že nepočítáš se štelováním šlapáku ani sedačky?
Moc pěkné. Jenom mě tak napadá: není ta trubka s nápisem "Mongoose" zbytečná? Na přidržení horního konce zadní vidlice stačí samotná sedačka. Ale možná pro to nastavování plánuješ nějaký mechanismus s víc než jedním šroubem... nechám se překvapit a držím palce :-).
Vypadá elegantně. Jak píše NightRider ještě hezčí by to bylo bez té jedné trubky, ale pak bys musel vymyslet, jak udělat sedačku nastavitelnou a zároveň nosnou jako součást rámu.
Moje příprava na sezónu drhne, furt se ne a ne dostat k dokončování 3D modelu. Moje bude kříženec Oceláče Mk.3 z Azubem Six. Oceláče jsou zdá se vhodné plemeno ke křížení :-).
No právě, vím, že na Oceláči Mk.3 je sedačka nosný prvek a na to si netroufám, ani mne nenapadá, jak by se dala taková nosná sedačka udělat stavitelná. Navíc na rozdíl od Oceláčů nebudu mít stavitelný šlapák.
Proto mají Mk.3 posuvné středové sožení, aby šlo sedačku namontovat do požadovaného sklonu a nechat tak. Vždycky je to kompromis, zjednodušíš jedno a zkomplikuješ druhé. Kterákoliv varianta se ti dělá lépe je správná.
já se neustále prokousávám stavbou svého streamlineru a ano, ty součásti, které jsem zatím vyrobil, vypadají tak jak mají.a ano při bližším zkoumání člověk sice odhalí nedostatky - většinou ale pouze kosmetického charakteru. Jako je to se vším, co vytvořím. Jsem schopný to všechno vymyslet, nakreslit i vytvořit model v životní velikosti. Když ale přijde na výrobu toho finálního dílu, vždycky pokazím nějakou úplně trapnou věc. Holt člověk očekává, že když se na ten den D připravuje tak dlouho, tak že to klapne na první pokus. Jako ono to klaplo ale za provedení bych si dal tak 3ku. Mám už tu vidlici s 132,5 rozchodem - jen musím ještě přidělat patky (na fotce jsou jen horkým lepidlem). Pak jsem slepil nosník řízení a šlapáku, provrtal do něj veškeré díry, čímž jsem si otevřel možnost nastínit si jak to asi bude vypadat ve skutečnosti.
Tu kladku nahoře jsi nějak sofistikovaně počítal, nebo jen empiricky odhadl?
Nevím jak se plánuješ opírat do pedálů, ale síly v tom místě budou nemalý (nemám nejmenší zkušenost co vydrží takový domácí karbon, tak bych se trochu bál) tak abys jí nevylomil (předpokládám kovovou osu "zasochanou" do konstrukce)
Těžko takhle odhadovat, ale nehrozí, že při zařazeném největším pastorku bude o sebe chytat řetěz?
šroub pro uchycení kladky půjde skrz nosník a na druhé straně bude přichycený matkou. k tommu umístění jsem došel empiricky, zkoušením, kdy jde řetěz co možná rovnoběžně s vidlicí a zároveň o sebe jednotilvé prameny nedrhnou. S tím drhnutím je to teda tak tak ale při napnutém řetězu by to mělo jít v pohodě.
V pohodě, když jsi to odzkoušel, tak to určitě vyjde. Napnutí a umístění řetězu je na fotce matoucí. Když jsem si uvědomil, kde se, při správné délce řetězu, bude nacházet ramínko přehazovačky, tak mi přišlo, že tam moc místa nebude, jestli vůbec nějaké.
Estetika, (kvalita povrchu), nejezdí. Alespoň to nebude tolik provokovat "nenechavce".
Ale mate mne ta fotka. Máš tam zařazeno "na španěla" velký převodník a zároveň největší pastorek. Dříve se to vůbec nejezdilo. Dnešní konstrukce řetězů takové křížení dovolí, ale pak by měla být přehazovačka "otevřená", aby se měla kam skládat a napínat řetěz při řazení do rychla.
Draku, na fotce je vidět, že řetez ještě neni spojený, ale přesto palec nahoru za dobrou poznámku ... měj se
jo jo já jsem si řekl, že když to přejede hrbol a nezlomí se to, bude to úspěch :-D podobně, jak říká Standa, takovýhle převod je tam jen protože jsem slyšel, že když chce člověk změřit řetěz, má mít "zařazený" největší pastorek a největší převodník a dva články přidat. Je jasné, že v reálu tohle nikdy zařazené mít nebudu
Ano, "zařazený" převod největší převodník vs. největší pastorek, ale bez přehazovačky
dík za upozornění. přitom je to v tom park tool videu jak pro blbý. už je to ale taky minimálně rok, co jsem to viděl a řetěz jsem zatím vždycky měnil jen starý za nový. Jen jednou jsem ho musel měřit ale to bylo pro nexus.
ještě že máme ta fóra že, kde člověka vyvedou z omylu
Pár postřehů pro FWD kutila:
- Ten řetěz ti bude padat z obou kladek, i z talířů.
- Doporučuji šroub hlavní kladky M10.
- Velký talíř je sice originál, ale u 20" kola pro rychlosti nad 30km/h nebude stačit.
- Geometrie řetězu je spíše pro efektivní pomalou jízdu na nejlehčí převod, do řízení ti půjdou kmity při velkých rychlostech.
- Tahle kombinace velký talíř + velký pastorek, je běžná, ne-li zásadní u FWD.
- Rám za hlavou bude mít tendenci se kroutit.
- Nevím jestli vidím správně, ale zdá se že kliky máš originál 170mm, což je pro tvou výšku (jestli si dobře pamatuji) u FWD zbytečně moc, stačily by ti mezi 130 a 150 mm, a zmenšoval by se ti overlap.
zkracování klik:
https://www.bike-forum.cz/foto/detail/56309...
resp bike forum uživatel "matbiker"
https://www.bike-forum.cz/foto/detail/45513...
M8 srob by mal na kladky stacit. Aspon mne stacil... a pouzil som na nu loziska z kolieskovych korcul(inline)
Jak který, já jeden ohnul i na kladce kde řetěz zatáčel tak o 30°, na stejném místě pak nový pevnější šroub už vydržel. Na FWD kladku, kde se řetěz lomí i víc jak 90° bych váhal, jestli to nějaký M8 vydrží. Možná jo, podle toho, jak se to provede a kdo na tom bude jezdit. Ale každému to fungovat nebude. Takový zbytečně velcí a silní lidi jako tady single by to ohnuli určitě :-).
- malá kladka na netahové větvi se dává co nejblíž k té hlavní aby se co nejméně omezil rejd - ideálně se zavěšuje na lano někde poblíž, či z osy té hlavní, aby mohla reagovat na jednotlivé větve netahové řetězové linky, při rejdu.
- 47mm přední pneu rejdové omezení jen umocňuje.
Kladku na tahové straně řetězu bude nutné vyměnit za mnohem pevnější, tahle je dobrá leda na návratovou větev. Bude na ni působit zhruba dvojnásobek síly, jakou se opřeš do pedálů, takže to chce osu desítku jako na zadním kole a k tomu určitě valivá ložiska a z obou stran bočnice proti spadnutí řetězu.
Jinak moc pěkné, držím palce.
jo díky, cením si rad.
bylo mi hned jasné, že tahle kladka bude málo, ale neměl jsem ještě vymyšlenou tu robustnější. Mám už ale nějaké nápady, jak s ozubením
z 22z převodníku, tak bez ozubení ze silonové či PE tyčoviny.
S těmi kmity do řízení tedy myslíš, že by byl lepší takový ten "nepřímý" pohon, kdy kazeta není na kole ale na nosníku?
Pak ještě ty kliky - o jejich zkrácení už přemýšlím dlouho. jediné, co mi v tom brání je, že nemám závitníky. Ale až se mi podaří najít nějaké za rozumnou cenu, tak do nich půjdu. Třeba na stránce kovys to jde nad 2000 - ty asi řežou samy nebo já nevím. Viděl jsem ale i lepší ceny na jiných stránkách. Kdybych ale chtěl dělat uhlíkové, tak mám staré kliky, ze kterých by šla uříznout ta část se závitem a zakomponovat ji dovnitř laminátu. každopádně forma na karoserii je přizpůsobená současné délce 172. vím ale, že kratší = lepší.
Eva to měla vychytané již před mnoha léty.
Pro ty kdo neznají Natrix "squared":
Eva si to téma dobrovolně zvolila, (pokud se pamatuju), jako diplomku na škole.
Začala s konzultacemi u Ninka, který byl nakonec i přizván k její obhajobě.
Doporučil a zprostředkoval Evě výrobu ocelové přední vidlice a snad i kladky u pana Bauera, a supermanová nastavitelná řídítka, plus dlouho spolu konzultovali vcelku extrémní geometrii dual 26" FWD pro malou postavu.
Eva si pak doslova mákla při tvorbě rámu na positiv, s využitím pěnového jádra s balsovými inserty, a povrchem vycizelovaným do hladka.
Rám byl adekvátně tuhý v krutu v přední části, a velmi komfortní uprostřed - vyladěný na její hmotnost.
Eva tímto prokázala své laminační skills a schopnost dotahovat věci.
Celá komise o tom neměla moc pojem, a vedoucí diplomky alias náš vedoucí atelieru se mne ptal jestli to není celé nějaký nesmysl - vysvětlil jsem mu že Eva na tom teď může závodit v NL - což se potom vyplnilo.
Jemu třeba vadilo že zadní Alu koncovky nejsou integrovány tvarově do rámu a vyleštěné, nebo že přední vidlice je kus svařence apod., prostě unikal mu celek a snažil se chytnout detailu a na tom ji potopit.
Vysvětlil jsem mu že to je naopak, že každá z těchto věcí je na jednu diplomku a uzavřel jsem to slovy že proti Evě jsme všichni břídilové, čehož jsem vzápětí litoval neboť jsem byl požádán abych se omluvil a prohlásil toto o sobě...
:)
Eva s Natrixem potom fungovala v NL a dokonce měla jednu krutou závodní crash, kdy na nepříliš vhodném okruhu spočívající v obousměrné jízdě na cyklostezce, ji tuším sfoukl poryv bočáku na protijedoucí velomobil Quest, přitom se ohla (!) přední vidlice ale uhlík vydržel.
Mám to zprostředkovaně - ale myslím že jednoduše zbořila a přeletěla v 80km/h jeho haubnu.
Eva a ten holanďan tak neplánovaně udělali crash test protijedoucích vozidel, kdy oba posloužili jako "dummies".
Čelní srážka FWD highraceru s velomobilem - chápete!?
Evi tímto tě zdravím do NL.
;)
99,9% lidí : "Na velomobil holku nesbalíš."
Allert a DF : "Mluvte za sebe."
Při zkracování klik doporučuju hodně pohlídat aby osa pedálu skončila rovnoběžná s osou klik. Má to tendenci uhnout i v rovně navrtané díře jak se závitník začne zakusovat napřed jen jedním břitem na jedné straně.
Přeběžně mám myšlenku jak si vyrobit karbonové kliky na míru s duralovým insertem pro osu klik a pro závit pedálu. Protože mě nejvíc vyhovuje 160mm a za rozumnou cenu je nikdo nenabízí. Jen zatím absolutně není čas se tomu věnovat.
To zkrácení - oslov lidi z bike fora. Závitníky jinak koupíš z číny, tuším nejlevnější byly kolem 500/pár.
Mívají je v cyklo servisech ale je otázka zda jsou ochotni je půjčit a zda máš (přístup) k frézce. bez ní dost prekérka, i kdyžž prý to jde i ve velké stojanové vrtačce.
Pokus o motorizáciu s úspešným testom 10 + 28 km.
A to kolo máš pořád jen sešroubované?
Áno. 10 mm skrutka, hrubé podložky zhora, zdola, na zelenom miesto osky zase 10 mm závitová tyč nad joklovinou a z oboch strán jokloviny matky s podložkami nech to nechodí do strán.
V joklovine pod pôvodnými stredmi vybrúsený žliabok a pekne to drží.
Teraz ak chcem, len vymením zadnú stavbu s motoro za červenú bez motora jednou skrutkou a ide sa.
Tie BMX rámy sú sakra pevné-chcel so vyrovnať kus rúrky z iného zbytku rámu a ani ťuk.
19.3. som absolvoval na ňom (bez motora) moju najdlhšiu jazdu 105 km. Ledva som sa doplazil domov. Trošku som to neodhadol, ale už je dobre.
Dnes jsem poprvé vytáhl nový stroj ze Skunk Works na sluníčko. Základní funkčnost ověřena, jede to, brzdí to, řadí to, součástky z toho za těch asi 20 minut ježdění neopadávaly, jenom na největších třech pastorcích hlučí pohon. Ergonomie celkem OK, jenom řidítka musela asi o 1,5cm nahoru. Málem jsem si ustlal, nějak ze svého současného kola nejsem zvyklý na to, že se mi pata může dostat do kontaktu s předním kolem, v ostrých zatáčkách se musí přemýšlet, jak natáhnout nohu na vnitřní straně.
Takže ještě blatníky, nosič, držák na lahev, výhledově nová sedačka (tahle je použitelná, ale jinak docela zmrvená) ...
Brasko sa prekonava v priprave karoserie. Nastriekal to lakom s holografickymi vlockami... I ked je to zatial dost drsne(este nie je vrchny lak) myslim, ze by mi ani nevadilo keby to nebol uplne hladky povrch.
Nejsem si uplně jistý detaily, ale tuším aerodynamicky není hladký povrch úplně výhodný.
Laminární proudění podél objektu má relativně dost tření, když to povrchem zlomíš na turbulentní, funguje to podobně jako když si na podlahu nasypeš kuličky, podél povrchu máš film co se "odvaluje" a po něm klouže ten zbytek.
V praxi se s tím můžeš potkat třeba u golfových míčků - ty dolíky jsou tam právě proto, aby to v turbulentním obtékání lítalo dál.
To je pravda...
nie som si vsak isty, ako takato drsnost porovnatelna s priehlbinkami na golfovych loptickach co maju okolo 3-5mm.
No vacsinou sa vsade snazia o uplne hladke povrchy.
Může být i tím, že se to snáz vyrábí a zisk by nestál za to sraní s ďolíkama.
Jak říkám, nejsem si jistý detailama, ze školy už jsem nějakej pátek venku a od tý doby jsem to nepotřeboval, ber to jen jako námět k zamyšlení :-)
ja som nad tym premyslal. Je to zatial len dve vrstvy laku s trblietkami... trochu pomarancovy povrch z ktoreho vytrca i par trblietok na dm2... tie posobia drsnym akoby smirglovym dojmom na dotyk. Prebrusi sa zlahka a prelakuje cistym lakom. Minimalne raz.
Na stroji firmy Aerovelo, se kterým drží rychlostní rekord lidskou silou poháněných vozidel (144,17 km/hod), není na prvních třech čtvrtinách povrchu nic. Ani nápisy, okno, prostě nepřerušená hladká plocha. Až ke konci je "spára", aby se dovnitř dostal řidič, a až za ní nějaké reklamní nápisy. Uvádějí součinitel odporu 0,07.
Já to s laminárním prouděním znám takhle: pokud ho dokážeš mít, bude mít menší ztráty než turbulentní. Problém je, že na každém povrchu se to dřív nebo později začne trhat do turbulentního. A když nemáš pod kontrolou kdy a kde to bude, můžeš vyrobit turbulence na blbém místě a něco se ti pak chová hůř, než kdybys to uměle zturbuletnil už dřív. Na rychlostních HPV pro rekordy a závody se většinou konstruktéři snaží udržet to laminární na celém čumáku až někam k podběhům předních kol, na jednostopých strojích pro Battle Mountain klidně i většina stroje krom úplavu za otovry pro kola dole (a ty jsou do 1mm kolem gumy a i tak dělají 50% celého odporu).
Na velomobil můžeš chtít svchválně turbulentní obtok v případě, že laminární by ti zhoršoval třeba stabilitu v poryvovém větru. Proto si někdo dává na Questy podél prostředku nahoře vystouplý proužek, aby tečení šikmo přes kapotu se trhlo tam místo přilnutí o kus dál a tím se omezí boční vztlak. Pak je to v poryvech řiditelnější. Není to rychlejší než by byla hladká kastle, v některých podmínkách to dokonce může být pomalejší, ale ta řiditelnost stojí za to.
No a všechna debata o laminárním proudění pak letí z okna když se podíváš na to, v jakém vzduchu nad silnicí většinou jedeš. Aspoň trošku rozbitý je ještě než do něj dojedeš, stačí slabý vánek šikmo co na silnici nese vzduch turbuletní od vysoké trávy u silnice. Nebo v létě ohřev vzduchu od tmavého asfaltu. A najednou neudržíš laminární proudění dál než první kousek čumáku a i to jen nepravidelně. I tak dělat povrch schválně drsný ti na rychlosti nepřidá, ale díky tomuhle ani neubere.
Pravdu máš, já jsem nad tím pak ještě dodatečně dumal když jsem se vyspal a samozřejmě to není tak jednoduché ani s tím golfem. Míček je aerodynamicky naprd, takže to proudění cíleně rozbíjíš kvůli stabilitě a předvídatelnosti letu, aby se ti to samo různě nepřeklápělo mezi laminárním a turbulentním a nezatáčel tak za letu... Sorry za zmatení...
Jenom jestli u těch míčků není původní účel povrchu trochu jinde a teorie o proudění se vymyslela až pak.
Vem si minigolf - tam ty míčky vypadají stejně a o aerodynamice nemůže být řeč.
Hladký míček by ale asi nechtěl čekat na místě, kde skončil, až ho znova postrčíme...
(U skutečného golfu to nejspíš taky trochu přijde vhod.)
Hele nevím, golf se snad hraje na trávníku a tam takový drobnosti asi roli hrát nebudou. Minigolf je derivát, co se snaží napodobit velkého bráchu, tak bych to úplně neuvažoval.
Já si to už prd pamatuju, ale vyučující byl tehdy vášnivej golfista a mluvil o těch ďubkách v souvislosti s aerodynamikou a obtékáním. To mi utkvělo...
Kolem laminarniho proudění je to věda, zejména u větroňů, kde se pomocí turbulátorů dosahuje přechodu do turbulentního proudění na přesně definovaném místě (jinak vznikají jakési vracáky). Ale u velomobilu je to řekl bych taková duchařina. Jednak při těch rychlostech typicky kolem 40 km/h funguje ta aerodynamika trochu jinak, dvak na to, aby laminární profil fungoval, musí být jeho tvar dodržen velmi přesně, na to potřebujete opravdu přesnou negativní formu a tuhý povrch, aby se to nevlnilo.
presna forma... mnooo dost presne to je spravene, ale profiil nie je kopiou laminarneho profilu, je to aproximacia. Ale pri malych rychlostiach to prudenie laminarne stale este moze byt. Myslim, ze nas to v tomto pripade nemusi trapit. Nejdem s tym na Battle Mountain :D
Nedávno nějaká aerolinka zkušela lepit na dopravní letadlo nějakou "žraločí kůži", která (přesně definovaným způsobem) dělá nejspíš něco jako ten efekt kuliček, podrobnosti si nepamatuju, ale myslím, že tvrdili, že to sníží spotřebu paliva cca o 2 %. Ale jakýkoliv zdrsněný povrch takto asi fungovat nebude. Každopádně žraloci tento efekt používají (ve vodě), mají menší odpor než kdyby byli hladcí.
O důlcích v golfových míčcích jsem slyšel to, že při odpalu dostává pomocí vhodně volené hole míček i rotaci, díky které má vztlak buď směrem nahoru (a doletí dál) nebo do strany (a letí za roh,třeba kolem stromu). Tento efekt se používá i při fotbale (je možno udělit míči faleš a on pak letí obloukem kolem obránců a končí v brance, přestože původně letěl jinam). Myslím, že i tenisti si míček při podání nadhazují do výšky, aby po odpálení raketou chytl faleš a letěl za sítí hned do země. Pokud máte doma nějaký větší lehký balón, doporučuju vyzkoušet (hodit míč s nějakou rotací), ten efekt je až překvapivě veliký. A ty důlky na golfovém míčku ten efekt prý zesilují.
(OT: četl jsem někde zajímavé fyzikální pojednání o tom, proč curlingové kameny zatáčí, teoreticky by prý měly totiž zatáčet na druhou stranu a ten fyzik to nakonec uzavřel tím, že je tam víc faktorů, které to převáží, a že je to trochu záhada. Na druhou stranu, podobná studie o stabilitě jízdních kol došla k závěru, že je tam také víc faktorů, ale všechny se pozitivně sčítají:-) ).
Ten žralok naznačuje, že by to pro velomobil mohlo být užitečné, kdyby někdo nalil potřebné miliony do vývoje toho povrchu. Reynoldsovo číslo velkých ryb (a paryb a delfína) pro jejich rychlosti ve vodě je údajně podobné HPVčku jedoucímu skrz vzduch vyšší desítky km/h. Jenže ten žralok má povrch hodně specificky tvarovaný (jde najít fascinující obrázky z mikroskopů, každá šupinka vypadá jak půlka špičky šípu nebo tak něco) a jednosměrný orientovaný ve směru proudění. Velomobil skrz vzduch jede věčně "smykem", protože nikdy nefouká rovně přesně zepředu, a úhel toho proudění se neustále mění. Takže "drsný" povrch co by mu fugnoval nemůže být tak úzce směrový jako kůže žraloka. A pak je tu ten už částečně turbulentní vzduch v přízemní vrstvě, skrz který to jede.
O testu na velkém dopravním letadle jsem neslyšel, ale překvapuje mě tvrzení o 2% úspoře. To je velikost úspor paliva, kvůli které je aerolinka ochotná předčasně vyřadit z provozu starší stroj a koupit novější verzi s o 2% úspornějšími motory. Kolik by musel stát ten povrch, aby se nevyplatil, když se za určitých okolností vyplatí i koupit nové éro? A pak mě to překvapuje i kvůli tomu, že Reynoldsovo číslo pro dopravní letoun je úplně jince než jsou ty věci, u kterých příroda vyvinula spešl pvrch. Takže bych čekal, že Ctrl-C a Ctrl-V fungovat nebude, musí se vyvinout něco na míru. Možná právě to udělali, ale pokud jo, proč už to letadla nemají, jestli v tom jsou jednotky procent? Aspoň některá nově vyvíjená letadla bych čekal, že to budou mít.
je to toto: https://www.lufthansa-technik.com/en/aeroshark
píšou, že teoreticky uspoří až 3 % paliva, v praxi naměřili 0,8% úsporu.
Hmotnost 180 g/m2, tedy na nějaké rekordní hpv by to mohlo mít smysl, jinak je otázka, jestli by se to za to půlkilo navíc (a další komplikace s udržováním složitějšího povrchu) vyplatilo i na běžný velomobil pro normální ježdění.
A ano, zatímco letadlo nejspíš většinou letí vzhledem ke vzduchu "rovně dopředu" (nejsem pilot, ale pokud vím, tak létání "bokem" se používá spíš ke zpomalení letu, kde efektivita aerodynamiky je spíš na škodu), tak pozemní vozidlo je vystaveno i bočnímu proudění a různým turbulencím, kde to bude mnohem složitější
(tak mě napadá: velomobil s řiditelnými všemi koly, který by se naklápěl tak, aby byl i bočním větrem vždy dokonale obtékán (tedy jezdil by v bočním větru trochu bokem), na silnici asi trochu nepraktické, ale byla by to legrace, asi jako toto https://youtu.be/yGX0VDEi-Vg?t=228 ) :-D
Vypadá to zajímavě, v Evropě zdá se testuje Lufthansa a Swiss nějakou folii od BASF, v Japonsku JAL zkouší nátěr od O-Well na jednom letadle a laserování povrchu od Nikonu na jiném. Ten BASF je údajně už schválený minimálně pro Boeing 777-300ER pro provoz, ale zatím je dávají jen na nákladní letadla. Jestli je certifikace zatím omezená jen na nákladní jsem nenašel.
Zajímavé je, že ve všech výše zmíněných případech to používají na břicho letadla a v některých článcích mluví o výhodách pro oblasti s kryty podvozků a podobně. Zní mě to jako že benefit je primárně pro "silně nafukované" povrchy, ty co jsou často na "návětrné" straně.
Japonci testují primárně dlouhodobou odolnost (protože jestli se to zanese prachem a přestane fungovat, užitek je fuč) a taky mluví o 0,8% na spotřebě celého letadla.
Nikde ani slovo o tom, jak došli k té "teoretické" úspoře 2% a podobným číslům. Bylo by to při aplikaci na celé letadlo? Taky ani slovo jak se to chová z hlediska namrzání a jaký de-icing systém pod tím může být, pokud nějaký. Možná to (zatím) nejde a proto ta aplikace na břicho, okolí vstupů motorů a náběžné hrany nejde použít. Možná to taky zatím smí jen na břicho kvůli tomu, že tam je nejmenší šance poškodit řídicí plochy, kdyby se to začlo nějak loupat nebo trhat.
S přenositelností na velomobil bych váhal, je to úplně jinak velké vozidlo v úplně jiné rychlosti a citelně jiném vzduchu. Možná kdyby jednou něco takového někdo vymyslel pro auta, pak by ta věc šla zkopírovat na velomobil. Ale u aut se aerodynamika moc neřeší, potřeba nějak vypadat je furt silnější než potřeba na energetickou účinnost, takže tam se toho asi nedočkáme.
po dalsom prelakovani...
Inak zaujimava teplota na slnku. Vnutri maju steny 30 stupnov. Vonkajsi povrch ma 57!
Sendvic izoluje pred teplom
Ten předek je takovej tupej, mohl by být špičatější...
Ale strašně se mi líbí ta větrací kapsa na boku :-)
Teplotu bych řešil až za provozu, průvan okolo karoserie dost věcí změní, ale hlavně uvnitř se bude potit chlap a ven se bude dívat malým skleníkem - to věcma dost zamíchá.
Spicatost- nicomu nepomoze. aerodynamike rozhodne nie... sice by pomohol vyhladu. Al;e potom by som potreboval linearne tahanie... alebo aspon trochu linearizovane...
https://sk.pinterest.com/pin/495677502742483324/
https://sk.pinterest.com/pin/579697783302120106/
Spic je minimalnej velkosti- ledva sa dnu vmesia pedale dlzky ramien 140mm ked su na nich topanky. ostava len cca 1cm rezerva.
pohlad zvnutra...
a drziak pre zrkadlo.
3D tlac este potrebuje nejaku optimalizaciu
Nebude to překážet?
Já bych bez zrcátek asi umřel, ale tohle působí docela velký (celý to těleso) a dost ve výhledu. Podobná schovala pro průšvihy na křižovatce jako A sloupek u auta...
ani nie... v skutocnosti sa na to clovek pozera smerom hore.
To zrkadlo este nie je napevno, je tam prilepene len paskou pre nazornu ukazku... aby clovek ziskal pocit z konfiguracie. Vrchna hrana zrkadla by mala byt na vrchnej hrane skla. Mozno sa to este posunie o nieco vyssie. Ale zavadzat vo vyhlade nezavadzia.
kde by ste zrkadlo umiestnili vy?
Nechceli sme aby vystupovalo... aby nebolo sirsie nez najsirsie miesto trupu. Strecha sa ukazala ako dobre miesto na jeho umiestnenie...
Aby si v zrkadle niečo videl, musí byť širšie ako najširšia časť vozidla. Aj na kamionoch, ktoré majú kamery namiesto zrkadiel presahujú, i keď nie o toľko ako klasika na ráme.
Iba ak su bocne steny kolme. V tomto pripade su daleko od kolmice.
1. strecha je siroka menej nez 50cm v najsirsom mieste a okolo 40cm v najuzsom vzadu
2. velomobil je 85cm v najsirsom mieste.
Vsetko cez ne vidno velmi dobre. Je to vyskusane.
Možno panoramatické, no dosť skresľuje podľa vypuklosti.
To záleží na osobních preferencích, ale když k tomu přistoupím čistě technicky:
Zrcátko musí být pevné, ve vibrujícím je prd vidět. Střecha se mi zdá v tomhle směru rizikovější, než tělo velomobilu.
Ten "sosák" na kterém ho máš vyložené by v tomhle směru mohl být taky nepříjemným zdrojem potíží.
Z fotky to vypadá, že ho máš ve výši očí, což je z mého pohledu krajně nevhodné, protože bude překážet při rozhlížení okolo - ideálně chceš, aby zrcátko tvůj rozhled rozšířilo, tzn aby za ním byl neužitečný prostor (třeba velomobil samotný) do kterého plocha zrcátka přinese zorné pole.
Bez znalosti čehokoliv dalšího bych já zrcátko montoval spíš tak aby bylo pozorovatelné přes spodní okraj okna, co nejvíc přimknuté k tělu vela (samozřejmě s nutným kompromisem, neb jisté vyložení je nutné, aby v něm bylo něco vidět). Viděl jsem i varianty, kdy bylo zrcátko posunuté vpřed (asi na úroveň kolen) a tam drželo "ke kapotě". Samozřejmě čím je zrcátko blíž, tím víc v něm vidíš, vždy je to o kompromisech.
Pokud je podmínkou, aby nepřesahovalo šířku bachratosti spodku, pak je samozřejmě střecha ideální (s nebezpečím popsaným výše), ale pak bych volil něco "robustnějšího", víc "přimknutého" k tvaru vela.
Ber v potaz i to, že dříve či později chytneš nějakou díru nebo tak něco, tak aby se zrcátko v tom "sosáku" neulomilo vlastní vahou (dlouhý nosník ze zátěží na konci - setrvačné síly)
Nechápej mě špatně, neříkám že tvoje řešení je nezbytně blbé, jen se mi zdá prostě "divné", vybočující ze standaradu, tak se ptám...
Dakujem za tvoje myslienky
Este nic nie je pevne dane, veci sa daju menit. Optimalizovat. Premyslime to este. Stopka sa da samozrejme skratit... a aj urobit objemnejsia bez narastu hmotnosti- 3D tlaceny objekt sa da urobit velmi lahky a zaroven pevny.
Transparentna 3D tlac mi dala zabrat. Dlho trvalo kym som odladit tlacenie PMMA.
Prvy obrazok: zadne svetlo plus smerovky- na celu dlzku zadnej casti velomobilu
Druhy a treti obrazok- prerobena koncepcia spatnych zrkadiel s integrovanymi smerovkami
Chtělo by to něco k chycení měřítka, naprosto netuším jak malé/velké ty tisky jsou :-)
Průhledný tisk je docela výzva, ale dá se odladit.
Průhledné části světel jsem tiskl z PETG stejně jako těla. Shodou okolností zrovna vymýšlím nový design a budu to předělávat, tak snad mi vyjdou transparentnější, dost jsem to tehdy uspěchal.
Hrál sis s PMMA z nějakýho konkrétního důvodu, nebo v čem by to mělo být lepší než běžnější materiály?
Drziak na zrkadlo: ma 70mm vysku a 75mm dlzku zakladne. Je stavany pre 50mm zrkadielko. Pruzok pre 2 oranzove 1W LED diody ma 70mm dlzku.
Zadny pas ma dohromady 340mm dlzku, 27mm sirku a 20(stred)->14mm(pri konci nad dvierkami) vysku.Ma to tvar takej odkvapnicky aby zaroven kryl strbinu nakladovych dvierok. Mozno to moc nepomoze, ale kazda trocha je plus.
PMMA bolo zvolene kvoli najlepsej odolnosti voci UV(prakticky to UV neovplyvnuje) a vdaka tvrdosti je to aj lestitelne mechanicky. PMMA ma aj najlepsiu priehladnost zo vsetkych priehladnych materialov(okrem specialnych skiel urcenych pre opticke kable)
Ak budes tlacit z PMMA daj pozor na susenie, aspon 18 hodin pri 60-65 stupnov... PMMA dokaze nabrat i 2 hmotnostne percenta vody. Ak sa poriadne nevysusi tak to peni... tlac je potom mliecna, nepriehladna. PMMA nie je tak zriedkavy material... ano je krehkejsi nez takmer vsetky ostatne plasty ale to nevadi.
Ak by náhodou pomohlo a zaujímalo
https://kingcycle.org/quattro/
Ano, zaujimalo... 4 kolesa su zaujimavy napad pre pripad ze sa dozijem buducej stavby.
Sodoma: nieee zakoncenie(zadok) sa mi na tom vobec nepaci, a nepaci sa mi ani ta kabinka.
Skor sa mi paci nieco take ako som dal do prilohy.
A taha ma to do mensich kolies. Mozno az k 12"... ked maju byt 4. Na zbastenom odrazadle na 12 palcovych kolesach som sa vozil i po polnych cestach a velkost kolies neprekazala. Male kolesa setria hmotnost a aj tak by musela byt prevodovka typu middrive s derailerom(nie elektromotor) na dlhej osi na konci ktorej by boli ozubenia pre dve sekundarne retaze, kazda k jednemu zo zadnych kolies... Sekundarny prevod by bol typu 1speed a jednosmerna spojka na kazdom kolese by nahradzala diferencial.
príklon k vačším kolesám je daný tým, že s rastúcim polomerom lineárne klesá valivý odpor.
Na prvý pohľad:
koleso 24" má polovičný valivý odpor proti kolesu 12"
Situáciu trochu komplikuje to, že treba brať polomer dotyku zem-pneu, nie polomer ráfiku.
takže 12" koleso má polomer 6+ 1,5= 7,5"
24" koleso má polomer 12+ 1,5 tj 13,5" a tam už ten pomer nie je 1:2 ale 1:1,8 (5:9)
U kolies treba nájsť kompromis medzi valivým odporom, zástavbovým priestorom, hmotnosťou a servisovateľnosťou. (skús kúpť gumu 22")
není to tak, že u jízních kol (narozdíl od aut, kde se udává velikost ráfku) se počítá velikost i s obutím?
Asi jak kde, nedávno jsem tu psal, jak jsem koupil ráfky na tříkolku a měly velikost obutých kol, přestože to obojí bylo 20"
Celkový průměr ale bude skákat i podle výšky profilu obutí, přesto se to jako "kolo" furt jmenuje stejně.
Pro "vědecké" výpočty bych se držel metrických jednotek :-)
ano, pokud vím (možná se pletu?) tak tzv. 28" a 29" kola mají stejnou velikost ráfku. Nebo ne?
28" je např 32*622 (28*1,5)
29" je např 57*622 (29*2,25)
622 je dosedací průmer ráfku.
Ráfek na 20" kolo má průměr 406mm, což je cca 16". Takže aby vnější průměr byl fakt 20", musíš obou 2" gumu, jinak máš menší. Třeba moje přední kolo má obutý Marathon Racer a vnější obvod je 1525mm, čili vnější průměr kola je 19,1", i když se tomu říká 20" kolo. A to by sedělo, protože ten Racer je 1,5" guma, na ráfku co má reálně průměr cca 16", takže to vychází, vnější průměr je 19".
Čili nejen je to jak říkáš včetně gumy, ale ještě dokonce pokud nemáš velkou gumu, kolo je ve skutečnosti menší než říká název jeho nominální velikosti.
Cítim to na mojom malom, 16" kolesá a 7 rýchlostná Shimano prevodovka. Veľký je zase ťažký, ale ide ako guľa.
Ďakujem za potvrdenie môjho pocitu a skúsenosti Cibi.
https://polarnaebike.com/blogs/news/everything...
Moja skusenost- trojkolka 20" vzadu, 16" vpredu. Zotrvacna jazda-vacsi dojazd nez bicykel, akceleracia podstatne vacsia. Valivy odpor sa zda byt mensi. Kdesi som videl clanok od Moultona... ten mal aj nejake merania.
Aha tu je jeden... hmmm bez merani, len so zavermi
https://www.moultonbuzz.com/resources/faq/
Mensie kolesa- mensi valivy odpor(lebo je mensia deformovana plocha, okruhlejsia- musia vsak byt dostatocne natlakovane), mensi aerodynamicky odpor, kratsie spajle a menej spajli-> pevnejsie a lahsie koleso, tuhsie koleso. Na velomobile je navyse vyhoda malych rozmerov pri karovani a aj moznost dat cele koleso do vidlicky bez nejakeho narastu hmotnosti.
Negativom je o nieco(pripadne o dost) tvrdsia, drsnejsia jazda... ale na cestach na tom nezalezi. A ak nepreskocite/neobidete pripadny vytlk tak znicite koleso, pripadne urobite kotrmelec ci je koleso male alebo velke. Tvrda jazda sa da kompenzovat odpruzenim.
prepáč, ale nájdi si vzorec pre valivý odpor.
Ten je daný jednoznačne.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Valiv%C3%BD_odpor
Ak použiješ nerovnake vstupné podmienky, nameriaš- bez urážky- čo chceš.
Prečo cely svet horských bicyklov prešiel na 622?
Áno, niečo je reklama, ale...
Cr= (kons x D^(0.5))/r
Kons je pre ocelove koleso na kolajnici 0.013, ale pre nase ucely asi skor zavadzajuca.
12 0.204124145
16 0.176776695
20 0.158113883
26 0.138675049
29 0.131306433
Prve cislo priemer v palcoch, druhe cislo valivy odpor- nepresne, lebo neviem tu konstantu, ale dost dobre lebo ukazuje trend. Podla tohoto mate pravdu.
Otazka je, kolko sa na celkovom odpore kolesa podiela jeho aerodynamicky odpor- dany jeho prierezom a poctom a dlzkou spajli cosa na tom aerodynamickom odpore podielaju.
Pokud to vestavíš do kokonu velomobilu, nebude nic z toho hrát roli, řekl bych.
Zbyde jen ten valivý odpor
teoreticky ano... ale co ak budu kolesa otvorene zvonku- pre zlepsenie uhlov kolies pri karovani, pre chladenie brzd
Spajle budu slahat vzduch i tak- riesenie bu bolo mat kryt na spajlach... ale to zas nepomoze chladeniu brzd.
Už jsem se mnohokráte zmínil: v technické praxi dokonalé řešení neexistuje a vždy hledáš kompromis nejvýhodnější pro své užití.
Pro příklad zde:
Bydlím-li (budu jezdit) v placaté krajině, kde si budu muset vše ušlapat za své, aerodynamika bude to první na co budu mířit - zakrytovaná kola v těle velomobilu, klidně i s poklicemi (pokud to skutečně hraje takovou roli) a chlazení brzd můžu klidně obětovat, stejně tak váha stroje bude druhotná.
Budu-li se vyskytovat spíše v kopcovitém terénu, váha kterou táhnu do kopce je najednou důležitý parametr, stejně jako chlazení brzd, které mi budou zachraňovat prdel z kopce dolů. Oproti tomu aerodynamika je najednou nedůležitá, protože z kopce dolů mám energie na rozdávání a pravděpodobně budu stejně stát na těch brzdách (tak moc, že potřebují chladit) a když budu rvát ten kopec nahoru, velmi pravděpodobně to nebude rychlostí, kde by aerodynamika hrála významnou roli.
Popravdě, bydlet v horách, zvažoval bych, jestli krytý velomobil je skutečně lepší nápad než otevřená tříkolka...
Otvorena trojkolka= nie stastne riesenie ked je mokro, sneh ci nebodaj aj oprsi alebo snezi. Vtedy sa neda jazdit prakticky vobec. A ja to potrebujem do kazdeho pocasia. Teraz v sobotu som isiel na turu radsej na bicykli a stacilo zobrat si lahky prsiplast... lebo cely den hlasili dazd. Nakoniec bolo polojasno a jasno. A len par tazsich oblakov na oblohe. Ale keby prsalo, tak by som bud cakal kym uschnu cesty, alebo siel ci mi strieka priamo do tvare voda s blatom a kamienkami... alebo siel napriek tomu... a to mi raz stacilo. To je hlavny dovod preco riesim velomobil.
Pak přidej do rozhodovacího procesu parametr počasí a zopakuj ho.
Do deště má velo samozřejmě výhody, ale samospásné to opět není.
Kolik dní si tu výhodu mobilního deštníku užiješ? Stojí to kvůli těm deseti dnům za to?
Co sleduju YT tak problém deště na průzoru bez stěrače je docela neprijemnej. Atd atd.
Volba je samozřejmě na tobě, jen si prostě uvědom, že dokonalé za všech okolností to nebude i kdyby ses rozkrájel a některé požadavky mohou jít snadno jeden proti druhému...
https://hadland.wordpress.com/2012/06/25/small...
Pri testovani na hladkom povrchu sa male kolesa(asi 17" sa myslia) vyrovnali valivemu odporu 27" kolies.
Njn, věc názoru.
Velomobily obecně mají zadek "na výšku", tak je tohle zajímavá změna.
I Quattrovelo má ten design celově spíš "vysoký"...
to bych ani neřekl. Quattrovelo (nebo třeba quest) mají "hrb" za hlavou jednak kvůli aerodynamice a taky kvůli ochraně hlavy při převrácení. Ten na obrázku, co posílá Pietko, má zadek úplně stejně vysoký, ale kromě toho má ještě střechu nad hlavou a před hlavou, která tomu dominuje.
Zdravím všechny, koho by zajímalo, jak mléko pokročil se svým speedbikem.
Poslední dobou jsem se zabýval svým druhým opusem magnum, a to letadlem na lidskou sílu. Potřebuji na něj gondolu, ve které budu sedět. A shodou okolností se ukázalo, že mezi touto gondolou a Battle Mountain styl bicyklama není zas takový rozdíl. Zkusil jsem tedy, jestli dovnitř budou fitovat i ty 20´´ kola, který jsem pro svůj VM zamýšlel..no a nevím, budu muset provést důkladnější analýzu. Ale vypadá to, že to pude. Změn dojde i pohoná jednotka, která bude toho "nepřímého" typu, kdy přehazovačka je na nosníku místo na vidlici - to ještě nemám úplně vymyšlené. Gondola bude samozřejmě ještě vyžadovat spoustu práce, ale ten základní tvar tam podle mně je. Jen se na to naplácá fakt hodně tmelu a mohlo by z toho vzniknout dobré kopyto.
Celé je to velmi malé - 160cm dlouhé, 45 široké a 70 v nejvyšším místě vysoké. Škoda, že mně nenapadlo dřív to takhle udělat.
hele, existuje/ existoval web ,kde maník si postavil HPV- stremliner. Dokázal s ním udělat světový rekord v hodinovce. Jmenovalo se to +- "adventureofgreg"
Na formy používal vzláštní technologii... vytáhl si podtlakem z polyakrylatu bublinu (resp podélně půlbublinu) a vnitřek laminoval karbonem, doplňoval výstužné žebra. Mělo to krásně hladký povrch...
doplňuji, toto:
https://www.adventuresofgreg.com/HPVMain.html
(omlouvám se, samotný tvar byl dělaný cnc, tu bublinu
použil na překryt, zadní polovinu laminoval.)
jo, to už jsem viděl. jako vyfrézovat to by se mi líbilo, ale asi by to stálo dost peněz, takže jsem zůstal u kostry, potahu a následného tmelu a materiál mně zatím vyšel asi na 200,-. S tmelem to bude o něco víc ale pořád schůdné.
S letadlem je to složitější. Podle závěrečné práce studenta vysokého učení v Brně (věnoval se návrhu letounu poháněného lidskou silou), jsou náklady na letadlo schopné vzlétnout přes milion korun, a aby skutečně dobře létalo, tak desetinásobek. Proto byla jeho práce jen o návrhu a výpočtech. Také jsem měl chuť něco takového vytvořit, ale po (alespoń částečném proniknutí do problematiky) jsem to "odpískal". A to jsme si "mailovali" už před řádkou let, dnes už budou ceny vyšší. Na IHPVA je i "oddělení" AIR a tam se dá kouknout na vývoj létajících strojů. Tam zjistíš i nutné rozpětí, abys dosáhl dostatečně malé plošné zatížení, při dostupném výkonu pohonu. Pokud nevlastníš velkou stodolu, nemá cenu se do ničeho pouštět.
Není mi jasné, co je to ta problematika. To je věda o problémech?
To není věda, to jsou problémy, které tvůrce čekají. Většinu takových strojů staví nadšené týmy vysokých škol, podporované výrobci plastů apod. Někde to musíš vyrobit, pak skladovat, a až nastanou příhodné podmínky, (obávám se, že moc dní s vhodným počasím u nás nebude) tak dopravit na místo, kde se budeš moct bez ohrožení okolí pokusit o start. To vše ale jen v případě, že dosáhneš pro amatéra pravděpodobně nereálnou hmotnost, aby při výkonu pár set Wattů stroj vzlétl. Ale možná že jsem byl jen "předposraný".
tak on tam asi započítával i pronajímání různých výzkumných zařízení, protože upřímně max 30kg pěny, folie a nějakého kompozitu milion nestojí. já plánuju rozpětí 26m, možná půjdu i na 28 ještě úplně nevím. křídlo by bylo na několik dílů, které se do sebe budou zasunovat pomocí takových spojek v D-trubka styl náběžných hranách. pak další stěžejní věc je vrtule - ta moje bude XPS jádro a karbon jako potah, průměr bude mít něco málo přes dva metry. sorry, už to začíná zacházet dost do hloubky. ale musím říct, že je už jen málo věcí, které bych na tom letadle ještě neměl vymyšlené. jen to uvést do praxe.
Nezlob se, ale pokud nebudeš stavět to letadlo vysloveně "modelářsky" vč nejistoty vzniklé nedodržením geometrie křídla docela si naběhneš.
konstruoval jsem přípravek pro stavbu křídla L410NG (mokré křídlo), délka přípravku 20m, stavba přípravku trvala 8 měsíců.
Lidskou silou poháněné letadlo v domácích podmínkách? To je, řekl bych, hodně odvážné a obávám se, že to vyžaduje technologie daleko za tím, co je pro kutila dostupné.
samozřejmě, že to zjednodušuju. ale když se člověk podívá na ty různé icarusy, albatrosy a musculairy..takhle stroj nedosažitelné úrovně nevypadá. třeba B-2 to už je jako advanced ale šlapací letadlo je podle mně ten nejvíc entry level. Navíc dost bezpečný - nic nemůže začít hořet nebo vybouchnout ani tě nemůže polít nějaký sajrajt. nic se netočí vysokou rychlostí atd. A když se to zlomí v pár metrech nad zemí, tak než se dezintegrace draku stačí projevit, je člověk už na zemi.
Jak jsou anekdoty typu Newton a jablko, Mendělejev a sen atd. Tak mně na myšlenku stavby vlastního letadla přivedl (kromě celoživotního stavění modelů) zážitek s nesením dveří ve větru. :-D byly to takové ty panelákové papírové. A už nebylo cesty zpět.
Máš už nějak definované, co bys potřeboval za úspěch?
Občas někde narazím na videa z Japonska, kde v tom zdá se soutěží pravidelně nějaké univerzity. Neviděl jsem je dělat zatáčku, vždy rovně kousek nad ranvejí nebo nad vodou.
Z toho co si pamatuju ze čtení knihy o šlapacích letadlech a začátcích letectví obecně jsem nabyl dojem, že dostat něco kousek nad zem a zpátky na zem je takový level 1, zatímco první koordinovaná zatáčka co neskončí pádem vnitřního křídla na zem je level 10 a účinnost tak vysoká (a hmotnost nízká), že to (velmi zdatnému) jezdci umožní let od někud někam level 100, jestli ne víc.
Můj dojem je, že něco jak staví ti japonští studenti, co se udrží podvozkem dva metry nad zemí a za bezvětří to s trochou štěstí nevyletí bokem mimo ranvej než před koncem ranveje zase přistane, to by mohlo jít postavit v domácích podmínkách. Bude to chtít hodně experimentování jak to udělat dostatečně lehké (20 mikronů mylar potah a podobně), a pořád to bude od jezdce chtít vyšší stovky wattů pro start, ale mohlo by to jít. Ale umět s tím i zatáčet nebo něco podobného, to už bych byl skeptický.
jako velký úspěch bych viděl dát to celé dohromady. Taky jsem viděl ty japonské pokusy (zvláštní-vždycky když jde o téměř nehmotné,křehké věci, dělají do toho japonci). Asi za tím bude ta zenová podstata těchto strojů. V jednom videu obletěl i asi 2km trojúhelník, a zatáčel zejména směrovkou, klopení tam nebylo v podstatě žádné. Bohužel nevím, jak se to video jmenovalo. jen nevím, kde to budu testovat - pro regulérní vzlet je totiž fakt zapotřebí asfaltová runway. kousek od baráku ale je pole, které by se taky celkem nabízelo. Je tam čerstvě posekaná tráva, ze které sice prostě nevzlétnu ale napadlo mně letadlo udělat malinko robustnější, do vzduchu se dostat na gumě a šlapáním se jenom pokusit udržet v letu.
Křidélka se opravdu moc nepoužívala. Daidala kvůli tomu jednou rozbili při testovacím letu, začal se jim naklánět a nebylo čím to vyrovnat. Tak zvětšili vzepětí a už to bylo stabilní. Teoreticky by ale mohlo jít udělat naklánění ve wrightovském stylu, nepatrným kroucením celých křídel. Vlastně jenom modifikace uchycení výztužných lanek, minimum váhy navíc.
Čistě prakticky si ale myslím, že šlapací letadlo nikdy nebude smysluplně použitelné. Buď je to obrovská lehoučká křehká věc, kterou zmuchlá každý vánek, nebo to k udržení ve vzduchu potřebuje násobně víc výkonu, než je člověk schopný ušlapat (a pak je otázka, jestli se z hlediska váhy a aerodynamiky vůbec vyplatí přidávat k pomocnému motoru i šlapací pohon). Asi nejlepší kombinace létání a lidské síly, o kterých jsem slyšel, byly dvě:
1) Šlapací vzducholoď Zeppy. Létá krokem a proti větru nemá šanci, ale za bezvětří by se s ní dalo užít dost zábavy. A konstrukčně je mnohem jednodušší než letoun.
2) Lehokolo typu python, které zároveň funguje jako sedačka pro parakřídlo. Pilot na něm dojede na místo startu, sundá z nosiče padák, kola sbalí na záda a letí. Po přistání sbalí křídlo, rozloží kolo a odjede na něm domů.
prinajhorsom prida elektromotor... modelarsky s vykonom okolo 1Kw by stacil bohato. uz to sice nebude ludsky pohon, ale aspon nepride praca nazmar.
https://www.youtube.com/watch?v=RzzmZN0x_vM tento chlapik siel priamo na elektrolet ale s vacsim rozpatim kridiel a vhodnym profilom be to mohlo ist i so slabsim motorom nez co mal on.
Dostala se mně do ruky kniha Nebeští cyklisté - napsal ji Ivo Hrubíšek. Doporučuji si to přečíst před započetím stavby.
jo jo jo tak ta by se celkem vyjímala.. v mé sbírce. Osobně si ale stále myslím, že cestou k úspěchu je hlavně to dát dohromady. určité znalosti v odvětví už jsem, dovolím si říci, nasbíral a teď je jen zúročit. musím ale přiznat, že šlapaletadlo bylo teď odsunuto na vedlejší kolej a teď zas probíhají práce na velomobilu.
Píšeš sice "speedbike", ale předpokládám, že to nebude pouze rekordní vozítko. A protože neznám Tvou postavu, přijde mně těch 450 mm šířky pro případné častější "pohodlné" používání málo. Častý kontakt, ať už rameny nebo lokty, s karosérií, nemusí být dlouhodobě příjemný.
Tak jsem se na trikovi oproti Tučňákově tříkolce setkal celkem s omezeným rejdem, a to dost výrazně. Na Mini přitom jde hodit táhlo do vzdálenější dírky od osy řízení a dojde tak k většímu převodu. Snad ten obrázek poůže pro pochopení. Ta trubka řízení na trikonovi má navařený trojúhelníček s dírkama pro táhla, kde není možná regulace této "pákové" vzdálenosti. Rotaci kol přitom nebrání nic, ale řídítka zaparkují o síc a kolo berete do teplých a otočíte teda celé kolo. Tak tu trubku řízení si nechávat na zakázku netuším vhodnost, bo kolo má nějakou geometrii a vlastnosti a odolnost proti zásahu kutila. Ale kdybych na tom trojúhelníku prostě přišrouboval "pásek" s dírkama pro větší rozteč té páky, kde bych už využil staré díry, tak se může "něco" více než pokazit? Tedy kromě nějaké materiálové náročnosti, bo ta trubka asi nebude hliník a pásek by musel být asi 3mm a více.
Geometrie táhel jak je od výrobce by měla garantovat správně velkou ackermanovu kompenzaci, čili vnitřní kolo zatáčí o větší úhel než vnější a je to o tolik, že osy všech třech kol se ti potkávají v jednom bodě - žádné nechce jet smykem ani při max rejdu.
Když to natáhneš páskem jak jsi namaloval, trochu tuhle geometrii zmršíš. Netuším jak moc a jaké nechtěné efekty to přinese. Možná žádné, které by ti vadily, nevím.
Co bys mohl zkusit by bylo nakreslit protažení ne takhle do stran, ale prodloužit vzdálenost té díry na táhlo od osy otáčení řídítek. Takže nové díry budou víc do strana a víc vzadu. Budou ležet na spojnici osy rotace řídítek v rámu a původní díry, jen budou od osy rotace dál. To by podle mě mělo co nejvíc zachovat původní geometrii a přitom ti dát větší přepákování co chceš.
Jako opsané kružnice s novým průsečíkem, přičemž ten poloměr vzdálenosti od trubky řízení by byl prostě "delší". Tak ono by se jednalo jen ten centimetr, bo více nedá otáčivost kol. Délka táhla by zůstala stejná. Úhely působení sil by se určitě někam posunuly, ale nečekám 10* apod., tak si naivně myslím něco o schůdnosti, ale nikdy jsem tady k tomu nic nečetl. Jakmile s tím hnu na tom troúhelníku, tak bude jiný úhel na tom úchytu řízeného kola. A jak píšeš, brát to jako vlastnost nebo se pokusit zemřít :-D
V Azubu to nadhodím, jak tam pojedu na servis s trikonem. Zatím projevili zděšení...
Rozhodně to budu rozkreslovat víc, jakmile se budu moct k tomu ohnout a pak vstát. Nafotím si to a rozměřím, toto mám jako nástřel. Teoreticky je kritičtější ten přenos na kole než u řídítek, jako spíš dozadu a zachovat úhel na kole, ale bez praxe s přežitím ve zdraví, to asi ani nenasimuluju.
S Ackermannovým pravidlem bych si až tak hlavu nelámal. Ono Formule 1 používá většinou dokonce opačné Ackermannovo pravidlo. Takže zda se ti protnou čáru před nebo za zadním kolem o 10-20cm, tak to nemáš šanci poznat. Spíš je třeba dávat pozor na maximální úhel otevření, aby nepřekročil 160, spíš 150st. Pokud to přeženeš, má rameno tendenci ke kroucení a to nechceme. Třeba na mém Azubu X taky více nezatočím, protože mně limituje sedačka. Řídítka narazí o sedačku. Musel bych je více vyhnout.
Co se vám nejlíp osvědčilo na ochranu dřeva před deštěm a jinou vlhkostí? Konkrétně mi jde o sedačku z překližky a tyček, ale může to být i obecnější.
Lazurol?
např. Tungový olej.
(třeba nechat vyschnout)
Laky fungují, jen pokud neprasknou/ neodřou se/ neoprýskají.
Viděl jsem i dřevo které bylo vyvařené ve vosku(parafinu)... používají to někteří včelaři.
ad napouštění oleji: pán ví o čem píše.
https://www.radio-foto.eu/predovky/pazby.php
Souhlasím, dřevo třeba napenetrovat.
Četl jsem dokonce o dřevěných špalcích vyvařených v loji (?) použitých jako kluzná ložiska pro vodní turbínu (čili expozice vodě permanentní).
Historicky jsem na stolní desku pro tyhle venkovní účely použil horkovzdušnou pistoli a včelí vosk. Hloubkově ta penetrace nebyla nic moc (nepřekvapivě), ale s vodou (či jinými kempingovými tekutinami) ten stůl nikdy neměl problém.
Super, díky.
Jo, lak už jsem vyzkoušel a opravdu nefunguje.
Trochu mě děsí těch 10 vrstev s několika týdny vysychání pro každou a následně nutnost pravidelné údržby. Protože jsem lenoch, rád bych něco, co se dá stihnout za měsíc a o co se následně nebudu muset moc starat, ideálně vůbec.
Teoreticky, co třeba nevysychavé oleje? Nejde mi o vzhled ani o čistý povrch, koukat ani sahat se na to nebude (shora ventisit, zdola tailbox). Dalo by se, nebo je to kravina?
A už ses zeptal nějakého truhláře na renovace dřevěných venkovních konstrukcí? Třeba Tučňáka? Když nemusíš hlídat korunu, tak zná docela "bezúdržbové" úpravy i shnilých trámů, aby se nemusely nahrazovat. Tady jde nárazově o poměrně skladný díl.
Prosím pokud o tom budeš ochoten něco zjistit...
https://www.epoxio.cz/vakuove-a-tlakove-komory...
Tohle má, takže když se to vleze do toho hrnce....
potom asi to namočení do roztaveného vosku (teda parafinu) jako nástavky pro úly.
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Parafinovani
Možná nějaký lak na parkety (mám na stole kde jedí děti a na mém pracovním , takže býval dost často ve vlhku a občas dostává i mechanicky zabrat) Ovšem odření atd je začátkem problému.
(jen pro jistotu- parafinování/ olejování se s nátěrem lakem vylučuje)
vzpomněl jsem si, že jsem při vybírání pryskyřice viděl tuhle, u které přímo píšou "stabilizace dřeva"
https://www.havel-composites.com/cs/produkty...
Tak jsem nakonec použil napouštěcí fermež. První nátěr jsem aplikoval zatepla (sklenička s fermeží v kastrůlku teplé vody) a zmizel beze stopy, dřevo chlastá jak duha. Po týdnu druhý nátěr, ten se taky celý vsáknul. Po dalším týdnu třetí, ten už zůstal na povrchu. Takže už to jenom nechám vyschnout a namontuju. Týden schnutí stačí na to, aby ta věc šla vzít do ruky, ale ještě trochu lepí. Jsme zvědavý, za jak dlouho zaschne úplně.
co se týče mé práce na jednostopém velomobilu, je v plném proudu. zkoušel jsem na stávající formu namontovat přední sklo a pak jsem pomocí horkovzdušky vytvořil takový ten bezpečnostní okraj. neustále nad svým strojem spekuluji a pokouším se o modifikaci, či o zcela odlišný stroj. nakonec ale stejně vždycky skončím o toho, že současné řešení mi sedí nejvíce. Jasně, v současných sněžných podmínkách nevím, jestli bych to zvládl udržet vzpřímeně ale jediný způsob, jak to zjistit, je takové vozidlo postavit. napadlo mně např. místo pouze vyklápěcích koleček dát kolečka+lyže, přičemž lyže by byly třeba 5mm nad povrchem.stejně tak by to mohlo být s předním kolem, že když by na to přišlo, člověk by neuklouzl po sněhu,ale vzala by to ta lyže - lyže by měla výřez pro kolo. v podstatě jakýsi fwd skibob. Změn dostála i představa pohonu - byly by tam 2 řetězy - jeden od převodníku ke kladce a druhý od kladky ke kazetě. Vezmu-li v úvahu, že kladka bude složená ze 2 22z převodníků, dalo by se docílit celkem slušného poměru i při 1X setupu - řekněme třeba, že převodník bude 42z. To máme 42/22 a pak 22/11 při nejmenším pastorku. Výsledný převod : 3,81. O to ale zas tak nejde. V mém kraji jde spíš o ty lehké převody- ty by byly 42/22 a pak 22/34. výsledný předvod : 1,23. Nevím, jestli to budu schopný ušlapat např. při výjezdu na hranice s Německem. ale moje přehazovačka pobere až 38z pastorek, takže by se to dalo ještě zlehčit. A pořád mohou být obě dvě ozubená kola na kladce s proměnlivým ozubením a řazení mám 3X, jak si možná pamatujete - nejnižší poloha páčky je pro vyklopení koleček, prostřední pro city a horský režim a nejvyšší pro křižování.
pardon,zapomněl jsem připnout fota
nevím, proč se to nahrálo takhle otočené. Prošvihnul jsem už možnost to editovat. zkusím to nahrát ještě jednou jo? To obrácené je strašně rušivé. Stačí, že tam velomobil není úplně celý a ještě to rušení.. Chronologicky tedy: čelní sklo a pak bezpečnostní okraj. Snad se to teď nahraje, jak má.
bezpečnostní okraj lze udělat přilaminováním trubky.
Používala se papírová, nebyla nosná- jako "jádro".
Zde to máš tvarové- Možná by stačilo zalaminovat tu PE pěnu co se dává na trubky?
(ve vhodnou chvíl by možná šla i vytáhnout?)
jo jo, mně už se to ale podařilo tou horkovzduškou a infralampou doslova "uhníst". na gcn říkal jeden host (nevzpomenu si na jméno) jak v číně právě často používají papír jako jádro či jakousi "výstélku" která následně zůstala uvnitř a lidé tak (co jsem pochopil) nacházeli v rámech čínské noviny. Snažil jsem se podobným postupům bránit a udělat to tak, aby výsledný výrobek byl prostě čistě jen tkanina a pryskyřice. (myslím teď např. vidlici, hlavní nosník apod.) A ono to jde. Výsledky jsou tedy zatím nehezké, ale stále se zlepšují. Jenže: když bych jako jádro použil tenkou papírovou trubku, hmotnostně to nijak nepřidá a bude tam sloužit i jako opora při zapékání, kdy už se mi stalo, že se výrobek nepříjemně zhroutil. A hlavně to potom bude jeden celistvý kus bez spojů - třeba měchýřem se tohohle samozřejmě také dá dosáhnout, ale připadá mi to výrazně náročnější postup. Ten papír je ještě stravitelný.
návod kde je trubka jako okraj dílu:
http://www.alligt.nl/downloads/awa8...
strana 12, obr 67
ano, je to jiná konstrukce(alu) ale princip zůstává.
Jak to tak počítám, ty převody ti asi nebudou stačit. Pomocná hřídel se dvěma stejně velkými kladkami má převod 1, čili v podstatě jako by tam nebyla, a s tím jedním převodníkem zbyde jenom rozsah kazety 309 %. S 20" hnaným kolem a 170mm klikami vychází celkový převod ze šlapek na silnici 1,79..5,53.
Rychlý konec určitě stačit nebude: na nekapotovaném třírychlostním stojatém kole mám maximum 5,81 a neutočím na něm víc než 40 km/h. Aby ta kapotáž dávala smysl, potřebuješ pohodlně utočit aspoň padesátku, to znamená celkový převod minimálně 8. Na to bys potřeboval buď 60zubý převodník, nebo na té pomocné hřídeli 22zubou vstupní a 32zubou výstupní kladku.
Pomalý konec by mohl stačit: na nekapotovaném lehokole s prázdnou hmotností 26 kg mám 1,70 a až na pár nejprudších kopců (Peruc a Klecany) vyjedu skoro všechno. Ale kdybys tam dal tu zrychlovací kladku, zvedlo by se minimum na 2,59 - to je někde mezi mojí 17kg skládačkou a 15kg favoritem, se kterými bych se na hranice s Německem určitě nevydrápal.
Závěr: myslím, že 2X bude lepší než 1X.
Já mám na nekapotovaném lehokole myslím 646% nebo tak nějak. Nejlehčí a nejtěžší používám málokdy, ale používám. Nejlehčí umožňuje vyšplhat prudký kopec pohodlným tempem při dlouhé celodenní jízdě, aby se člověk neutavil a neodpadl před cílem. Nejtěžší umožňuje těch cca 50km/h nebo o něco víc. S menším rozsahem bych jezdil nerad a to nemám tu kapotáž.
Mně jde zatím hlavně o ty lehčí převody. Na těch úsecích, co jezdím je to buď lehce do kopce, do kopce, či do krpálu. Ta kapotáž tam pro mně má zejména ochrannou úlohu. A i při nížších rychlostech se to podle mně aerodynamicky vyplatí. Já počítám, že si zatím nebudu troufat na nějaké extra rychlosti, protože se poslední dobou nějak bojím.
2X je ale asi nejlepší řešení.
Ten můj plán pořád tak nějak krystalizuje a pořád to nebere konce. Ono z toho nakonec ale něco vznikne.
Po dvaceti letech na tříkolce, jsem se odvážil pustit do úpravy, (snad se ukáže, že vhodného rámu), na jednostopé lehokolo. Rám má ocelovou kyvku, (na té je i šlapací střed), ale předek z lehké slitiny. Potřebuji "mufnu" středového složení, (nejlépe i se sedlovou nebo šikmou rámovou trubkou), kterou bych na něj mohl nechat přivařit. Ocelových rámů na "rozřezání" bych měl dost, ale z lehké slitiny mám jen jeden opravovaný a je mně líto ho rozřezat.
Pokud byste někdo měl zničený nepoužitelný rám z lehké slitiny, dejte mně, prosím, vědět.
P.S. Jen neopravitelný rám, takový, který je možné opravit, by mně bylo líto zničit :-)
Šlapací střed je navařený. Zatím jsem ho nechal v maximální možné délce, až bude namontovaná sedačka, délku ještě zkrátím na "svou" velikost. Jenže - rám je trochu vyšší, než bych posed ještě zvyšoval upevněním trochu sklopené kancelářské židle, (už bych pak jen obtížně dosáhl v sedě na zem), musím najít jiný, nižší druh sedačky.
Na první pohled bych přísahal, že to vyjde strašně vysoký, ale srovnáním "přes palec" to nevypadá nutně hůř než Azub Max... Teda poměrově, rámu budeš mít zjevně víc :-)
Jen...jsi si jistý tou favorití vidlicí? Jedna se pode mnou před desítkami let složila i s rámovou trubkou když jsem chytil kanál, mám je tedy zafixovaný jako měkký a tady jí naložíš větší zátěž než je obvyklý...
Dík za postřeh a varování. To není favoriťácká vidlice, ale vidle z Liberty 24", která v době focení zatím sloužila jen pro "zkusmé" sestavení. A máš pravdu, že by byla měkká - už je tam místo ní horácká 26", na kterou přijdou buď kantilevrové, nebo véčkové brzdy. Pravdu máš i v tom, že to vychází vysoké - na mou výšku 168 cm určitě. Pokud neseženu sedačku výrazně tenčí než sedák z kancelářské židle (cca 50 mm), možná tam budu muset tu vidli 24" vrátit, (šestadvacítkový ráfek se do ní vejde s dostatečnou rezervou na středně silný plášť), a doufat, že vydrží. Stejně asi budu jezdit převážně po asfaltu, (pokud se na tom vůbec naučím :-) ), než bych se odvážil do terénu, kde by nějaká destrukce víc hrozila. Po dvacetiletém "zestárnutí" na trojkolce, jsem při výjimečných krátkých vyjížďkách na klasickém kole překvapený, jak nefungují kdysi zautomatizované činnosti :-).
Také bych si dal pozor na použitý rám pro tuhle stavbu. Sám jsem před mnoha lety pracoval v továrně v Kunovicích kde jsem tyhle kola vyráběl. Firma JoKo nakupovala materiál někde v Asii a bylo to vážně docela blato. Materiál velmi nekvalitní. Rám kol praskal a mnoho tehdejších majitelů svá kola reklamovalo, někteří se při jízdě na tomhle výrobku i dost těžce zranili když se pod nimy za jízdy rám roztrhl. Po špatné pověsti firma Joko začala lepit na rámy nové samolepky s jinýmy názvy které byly na trhu neznámé. Jako například i Engine. Díky vlastní tiskárně trvala změna názvu max. den ale rámy byly stále ve stejné nekvalitě. "JOKO dobrá kvalita za ještě lepší cenu".
Už to konečně začíná vypadat jako kolo.
Vymýšlím nákladní tailbox. Podlážka bude z 9mm překližky, stěny z 6mm dutoplastu. Otázka je, jak je navzájem spojit. Požadavků je dost a některé jsou protichůdné:
- Nesmí tamtudy dovnitř pršet a nesmí se dlouhodobě držet voda v kontaktu s tou překližkou (takže ne hliníkový úhelník zvenku).
- Musí to být rozebíratelné (takže ne zubaté pásky ani těsnění silikonem).
- Musí to vydržet boční tlaky od nákladu uvnitř (takže ne magnety ani nalepovací suché zipy). Váhu ponese výhradně podlážka a ta drží na rámu, s tou problém nebude.
- Při pádu na bok to musí buď vydržet, nebo být na místě opravitelné a později snadno vyměnitelné (takže ne přišité suché zipy). Bočnice jsou obětní spotřebák, podlážka by měla přežít trvale.
- Nemělo by to moc narušovat aerodynamiku ani zachytávat o okolí (takže žádné vyčuhující přezky).
- Nemělo by to být moc těžké.
Ať dumám jak dumám, nejlíp mi vychází prostě to přišněrovat provázkem. Napadá vás něco lepšího?
Tak podlážku udělej z hliníkového plechu 3mm, máš po problémech s vodou, pokud nechceš 6mm voděodolnou překližku a tu bagáž dávej do pytlů, které si můžeš přivazovat pomocí některého ze 6 základních skautských uzlů :-D
Jinak budeš asi muset udělat něco jako laminátovou budku alá pružný kajak.
Ostatně ty boxy velké plastové s víkem nechceš použít proč?
udelat podlahu jen z 4-6 překližky, na okraj přilepit tak 20-30 mm rámeček tl 9mm
Boky boxu chytit vruty s velkou hlavou / příp podložkou. do 9+4mm se trefíš.
Tak jak to procítám, tak udelat hlavne skládací bedýnku, bo i hmotnost, a obsah pak chránit extra, treba jen zabalením do plachty, ale nejak si neudal výšku, bo Ty to máš jak kárečku s 25cm boky. Hmotnost ci skladba toho pozadovaného nákladu bude asi moc osobních údajů na jednou :-D
Bo jinak už z té vodně kajakové plachtogumoviny si to spájet dohromady. Pak by to bylo tuhé i vodě odolné, ale nejméně 10-12kg. Lehčí by to nebylo. Netuším sice dno korbičky, ale teoreticky by sis mohl z nějaké celtoviny 190 nebo 210 T/D ušít takový ten krycí voděodolnější "hrnec". Teda neuvedl jsi případnou jízdu kalužemi popř. potokem.
Tuhost boků se dá řešit i tkalounem s přezkou staženým přes boky, nic by neuhlo, pak by vydržel i ten dutoplast.
Jestli "dutoplast" je to co myslim (lehký plastový matroš strukturou velmi podobný kartonu) tak ten se velmi dobře "sešívá" "elektrikářskýma" bzzt-páskama.
Jestli to jsou ony nechtěné "zubaté pásky" zapovězené kvůli rozebiratelnosti, pak věz že se dělají i jejich rozebíratelné kolegyně s pidipáčkou na otevření zoubku a pak se dají normálně roztáhnout.
mně napadlo přidělat dutoplast k překližce pomocí vrutů, či do ní zalepit závity a pak tedy pomocí šroubků. Ale ale celkově mi tyhle desky přijdou hrozně limitující. Přesně kvůli tomu jsem se začal pokoušet spíš o laminátové věci, kde člověk není tak omezený co se např. komplexních křivek a možností spojení týče.
Nevím, jakou velikost boxu chceš, tak jsem nakreslil takovou medium velikost.
aha cibi už tuhle možnost zmínil. čti, mléko, než postuješ!
Jestli jsem správně pochopil, tak "dutoplast" je komůrkový polypropylen, v usa coroplast? A škrky (zipties, stahovací pásky) nepovažuješ za přijatelné řešení? Protože co popisuješ jde udělat z těchto dvou věcí docela dobře. Já měl tailbox dělaný tak, že malým křížovým šroubovákem jsem do myslím 3mm coroplastu propichoval dirky a za ty jsem pak sešíval díly k sobě. Trochu jak když šiješ tašku z látky, ale místo látky lehce ohnuté coroplasty a místo nití škrky. Když si člověk vyhrál s tvarem (žádný dílec neměl žádnou hranu přímku, křivky všude), vhodně se zvolilo co překrýt přes co, té vnitřní věci se nechaly chlopně (jak vystřihovánky z ABC), výsledek byl překvapivě tuhý a odolný. Navíc stačí mít s sebou sáček škrků a opravíš v poli jakýkoliv následek pádů, kdyby na ně došlo - místo vytržených děr propíchneš nové těsně vedle, sešiješ novým škrkem. Rozebiratelnost je jedině štípačkama na škrky, ale vycvakat z tama přepážku nebo vyměnit jednu stěnu není zas tak šílené, jen přestříháš hromadu škrků a vyvážeš nové. Pokud to neplánuješ dělat nějak často, přijde mi to přijatelné.
Na samolepicí suché zipy je trik, který ne všichni znají: odmastíš cílovou plochu, položíš sucháč lepicí stranou nahoru bez ochranného papíru na stůl nebo na zem, chytneš za rožek nebo hranu do špičatých kleští a foukáš na něj horkovzdušnou pistolí dokud neuvidíš první náznak bílých bublinek jak se lepidlo chce začít vařit. Takhle horký ho nalepíš na místo je prakticky neutrhnutelný. Vydrží násobně déle než nalepený za studena. Pro zavírání deklu tailboxu a podobné věci celkem dobrá metoda, mělo by to vydržet roky.
Díky všem za brainstorming. Jo, úhelníčky nebo lišta zevnitř a pak zvenku šroubky - to by mohlo fungovat velice dobře. Udělám crashtest a uvidí se.
Ano, dutoplast = coroplast a zubaté pásky = škrky, omluvte mou klingonštinu :-).
Tašky ani továrně vyráběné boxy nechci, protože chci využít prostor za/pod sedačkou pokud možno do mrtě. Uzavíratelný nepromokavý kufr chci ze stejných důvodů, z jakých se dělají auta s kufrem a ne jenom se zahrádkou. Rozebíratelnost chci proto, abych mohl občas naložit nějakou nadrozměrnou věc, která by se do kufru nevešla. Laminát nechci primárně kvůli opravitelnosti (vyříznout podle šablony novou plastovou bočnici je otázka pěti minut, zalaminovat prasklinu by trvalo hodiny). Náklad může být prakticky cokoli, typicky směs většího množství menších věcí (měkkých i tvrdých), váha většinou do 15 kg, maximum něco přes 20. Váhu samotného kufru bych rád udržel pod 3 kg. Výška kufru bude od nejnižšího po nejvyšší bod sedačky, šířka stejná jako sedačka (k ní budou bočnice taky přichycené) a délka od sedačky až za zadní kolo. Vodu čekám dešťovou shora a zepředu a zespoda pár cákanců od předního kola. Zadní kolo bude zakrytované nezávisle od blatníku až po osu, do kufru bude tím krytem částečně zasahovat.
Pokud chceš místo škrků šroubky pro snazší odmontování a přimontování nějaké části, tak na místech jiných než je ten lem hlavní nosné desky by se dalo použít na míru tištěné spojky, ve kterých jsou matičky nebo závitové vložky. Takový úhelníček co nemá jediný pravý úhel a může mít i zakřivení na všech plochách, prostě jen držák několika závitů a roznašeč zatížení na větší plochu coroplastu. Při správném návrhu a tisku (tvar, orientace vrstev, materiál) by to snadno mohlo mít větší pevnost při pádu než ten samotný coroplast. A není tuné tisknout tlouhé segmenty úhelníku pro dlouhé hrany boxu, které by pak při pádu praskly. Když to uděláš z víc kratších segmentů, coroplast zapruží mezi segmenty. Nebo to tisknout z TPU, mít tu spojku/hranu z tvrdé gumy s kovovýma maticema uvnitř. Dej vědět, kdybys měl nápad tvaru a chtěl to zkusit, materiály i tiskárny mám po ruce, můžem i na dálku udělat nějaké pokusy, jestli by daný design spojky fungoval jak potřebuješ.
Sklon hlavové trubky a vidlice má nějaký význam? Vypadá to na nulový závlek.
Sklon hlavové trubky je 85°, aby se minimalizovalo padání kola do zatáčky kvůli váze šlapáku před/nad osou. Vidlice je vyložená dozadu, závlek 50 mm.
Blížím se do finále. Fotka byla pořízená mezi první zkušební jízdou a instalací bowdenů. Při prvním šlápnutí jsem se zhrozil, že to vůbec nejde řídit. Ale za chvíli se to srovnalo a věřím, že to nakonec nebude horší než python. Bezflopová geometrie funguje na jedničku.
Co se nepovedlo:
- Výška řidítek. Při pomalé jízdě to vypadalo dobře, ale při normální rychlosti zaclánějí přesně v tom úhlu, kudy potřebuju koukat na cestu. Půjdou o kus níž, kolena tam ještě mají rezervu.
- Pružnost řidítek. Už vím, proč mají cruzbiky mezi šlapákem a řidítky tak mohutnou rouru. Svému 20x20x2 dám ještě chvíli šanci a když se to po nacvičení správného šlapání nezlepší, vyměním ho za tlustší.
- Parkovatelnost. Asi budu muset obětovat trochu aerodynamické čistoty a vyrobit nějaký stojánek, jinak půjde praktická využitelnost do kytek.
pěkný!
Nemusíš nutně používat mohutnou rouru, 40x20x2 taky existuje
Pěkné.
Jen bych popřemýšlel o sváření blatníků. Obyčejnou horkovzdušnou svářečku s patřičnou tryskou koupíš za pár korun a plast použiješ že starých nárazníků z aut. Každá firma likvidující vozidla se jich ráda zbaví. Jen v místě sváru musíš odstranit barvu.
Úpravou fotky jsem vytvořil náhled na finální podobu mého budoucího stroje. Myslím si, že bude vypadat dost dobře.
Pak jsem ještě zkusil udělat to papírové jádro nosníku. Nevím, jestli ho nakonec skutečně "zazdím" a nechám uvnitř nebo to udělám jako s tím předchozím, ne zcela povedeným hranatým. Ten jsem slepil ze dvou kusů.
Mám trikovi držáky na středách předních kol, a že si je "povysunu" nahoru a oplácám nějakým stromečkem na úchyt kamery, světla nebo jiné zbytečnosti.
Prosím Vás jak máte takto postižení ty 20mm novodurové trubky přidělané na ty středy či držáčky nejlépe fotama?
Naprosto netuším na co se ptáš. Jako slova umím, ale dohromady mi nedávají smysl.
Zkus to znova a ideálně s fotkou inkriminovaného problému...
No, hele - prostě to ber, že je to jen dotaz na "takto postižené". Já to nastavení držáků novodurovou trubkou viděla a zkoušela, takže vím, na co se ptá, ale nakonec jsem nerealizovala, takže fotku taky nemám.
Jako majitel triku jsem se počítal, ale dobrá, když je to dotaz jen na ty co vědí o co jde, tak už držím hubu.
Tak jsem to fakt nemyslela. :-) Jen aby sis zbytečně nelámal hlavu nad nějakými skrytými významy. Ale Arnošt to, zdá se, nafotí.
Já zas hledám nějaký podobný fórrichtunk, jak dostat dozadu na konec tříkolky "sedlovku". Tj. nějaký svislý kus "tyče" k uchycení věcí, co by se u vzpřímeného kola dávaly na sedlovku.
Tak ten zadek vyfoť, udělej čárku v místě s trubkou a uvidíme jestli budou stačit kovove stahovaci pasky nebo jiná úchytka. A až se potkáme, tak to přidělám, jestli máš tedy tu trubku.
Jo, to asi budou. Nějaké přidělání kusu třeba toho novoduru něčím stahovacím beru zatím jako poslední možnost a pátrám po něčem neotřelejším.
Resp. možná to vyřešit ještě úplně jinak, třeba nechat příslušný adaptér někde vytisknout upravený o možnost přidělat místo na svislou sedlovku na vodorovnou příčku nosiče. Jen mě to napadlo sem hodit, zda už někdo nemá nějaké hotové řešení.
pokud je to na blikačku, dělá se držák na konec nosiče (klasika)
https://www.cyklodiskont.cz/drzak-blikacky...
V podstatě je, jen bych potřebovala buď něco univerzálního nebo naopak speciálního. :-)
Konkrétně mi jde o radar s blikačkou Magicshine (Magene), kde jeho adaptér sice jde dát perfektně na konec nosiče, ale je o devadesát stupňů otočený, takže to nesnímá optimálně.
Různých způsobů, jak to zbastlit mě napadá hodně a když nenajdu nic jiného, tak některý využiju, ale kdyby bylo nějaké hotové řešení, byla bych raději.
Prosím Tě vyfoť ten držák u zadku kola, bude to rychlejší. Mám tu představivost takovou omezenou. Ona možná jde použít i jednoduchá pravoúhla destička jako redukce s příslušnýma dírama.
Jako mít něco extra taky v případě poškození té redukce znamená nedostupnost té extra věci. To je to kouzlo custom jako takové.
Jo, to můžu doma zkusit. :-)
Ale víceméně jsem to taky myslela jako dotaz pro "podobně postižené". Tedy tak, že kdo to má vyřešeno, tak už ví... a ostatní tím nebudu zatěžovat. :-)
(V zásadě by asi nejvíc "profi" řešení bylo vzít ten adaptér a podle něj nechat vytisknout to samé, jen jako by se to napříč rozřízlo, otočilo o devadesát stupňů a zase slepilo.)
Plus další možnost je ta, že jak jsem to po cestě zkoušela s Petrem, tak to vypadalo, že radar Garmin má úplně stejný adaptér, jen právě o těch devadesát stupňů jinak a pak by bylo asi nejlepší, byť drahé, ten originál koupit. Do letošního obnoveného návratu k cykloturistice jsem už vrazila takovejch peněz, že to unesu.
Ona to totiž byla po cestě občas "prča". Pokud mě auto začalo už v odstupu předjíždět - radar ho nevzal. Což tak moc nevadilo, tohle auto o mě stopro vědělo, že, ale přece jen to není ideální funkce. A naopak mi občas řval na ptáky nad hlavou. Holt bral ten úhel záběru jinak, než jak byl určen.
aha, takze potrebujes resit viz foto:
na bike- foru opakovane resi drzaky pro garmin radar, vím ze ten bajonet kupují z aliexpesu+ tisknou dalsi casti.
Tobe by stacilo mit kus svislé trubky na konci nosice, idealne pevne uchycené, byť těmi zdrhovacími pásk nebo šroubem.
Dodám ještě v detailu, jak půjdu do sklepa a s "nastrčenou" trubičkou pro lepší představu.
aha, fotka pomohla.
takže se ptáš na víčko pro a-head které přechází v trubku a je přichyceno tím šroubem a-head-u.
namodeluju, necháš si to vytisknout?
nebo nechám vyrobit ocelové + komaxit?
Zatím jsem to viděl na srazech slepené tím tepelným násstrčným ohřívákem, takže pokud by se to tisklo nebo obrábělo, tak by mohla být snad i pidi série 4ks. Zatím jsem tu novodurovou trubku do toho zacpal, ale neměl jsem foťák.
Rozhodně v kovu by to bylo i opírací madlo pro lepší dosed a vstávání. Bo si to u azubu tu německou trubku objednávají i delší a běžnýma cyklorohama dělají ten úchytový stromový žebříček.
Ještě si to překontroluju pro skládání, bo v jednom kuse kovu to nebude asi nejlepší varianta, napadlo mně i něco jako víčko s bajonetem, do kterého by se zacvakával ten stromeček. Dost jsi mi rozproudil krev v mozku :-D
Uff, už chápu proč nám vždy třídní na průmce říkal:
strojař nemluví, kreslí!
(konec vtipu)
tj by jsi chtěl kovové "víčko" s trubkou.
jen je to uchyceno šroubem M5 do ježka... může se vytahnout ježek, tj na to opirani by to asi muselo byt jako objimka zvenku (system představec)
Tak to ještě zjednoduším, koupím ten jejich držák a zašlu Ti ho, protože ten předokolový a-head je zkosený, není kolmý k zemi. Ten výkres je potřeba ještě dokrelit. Zkusím odměřit nejdříve ten úhel. Původní myšlenka byla jednoduchá jako v něco přidělání k tomu origu. Maji je leve a prave. Viz. jejich foto.
Jeste mi mozek nedojel na konec cyklu.
Pokud Ti to uchycení do ježka stačí,
odhadni ten úhel- byl by to kousek plechu (nebo soustružený díl) a kousek trubky - obojí řezané laserem + svařené.
(teda pokud nepotřebuješ to "L", tam by to byla ty kusy trubky 2)
druhou možností by bylo uchycení dovnitř do trubky podobně jako se dělaly představce. Tam bych si uměl představit, že se na to někdo při vstávání "pověsí" plnou váhou.
https://www.vseprokolo.cz/stavitelny-predstavec...
Zarazit ježka výrazně hlouběji?
Pokud je to v podstatě trubka vidlice ze který má trčet trubka do výšky, využil bych maximum hloubky pro co nejefektivnější spojení.
V ideálním případě pokud je celá původní trubka průchozí jako na vidlici a přístupná zespodu. Zejména pokud to má sloužit jako opora člověku, na to ježek rozhodně není koncipovanej sám o sobě.
Ta opora je jiný produkt. Na tu to bastlí těma rovnějšíma levnýma rohama. To jsem neměl ani zmiňovat, bo zatím řeším jen ten upevňovací nosný stromeček.
Opírací madla neřeším výrazně do budoucna :-D
co myslíš výrazem "nosný stromeček" ?
Trubky na vodovod vyhozené jsi viděl? Prostě krátký kousek trubky, na to se přitaví odbočka, do které se přitaví další trubky, a máš téčko, efko apod.
A trubku podle nějakého vzoru by jsi naohybal? Jako náhradní oj k vozíku? Už jsem si vybral typ, ale nesedí oj a zatím mně to kvůli tomu odrazuje, bo potřebuju delší jeden konec o nějaký změřený ten centimetr a jinak díry pro upevnění k rámu toho vozíku. Dva ohyby, díry si snad odvrtám v přijatelné zmetkovitosti.
Prostě jsem našel něco levného a v přijatelné hmotnosti 8kg ...
https://www.electronic-star.cz/Fitness-a-sport...
Kdybych věděl jak ty letma vyřešit, tak si koupím jen tu voděodolnou překližku a namontuju 5mm hlinikove jekly zespodu, koupím libovolnou náhradní oj a hurá do nemocnice.
Prý jde letmo uchytit běžný náboj? Jak případně na to?
letmý náboj... řešilo se to zde asi v homebuilders tak 10 let zpet.
Udelat special osu.
Viděl jsem i "cikánské" řešení s koly z BMX které mají myslím 12mm osu a chytily se jen z jedné strany.
Jen cena, že jo.
Další možnost je second-hand invalidní vozík (cena), tam jsou jednostranné náboje.
nerozumím co myslíš "hurá do nemocnice"
Ty jednostranné náboje z invalidního vozíku už řeším u svých invalidních přátel. Ale i tak potom koupě hotového vozikuje výrazně levnější. Bo už to nebude jen jekl s letmým kolem a bude se přivařovat trubka pro tu osu.
Tučňáka jsem asi předtím špatně pochopil, bo jsem myslel, že to upevnění k jeklu jako jednostranné jde i nějak s nějakou distanční výplní i rychloupínákem.
Tou nemocnicí jsem myslel variantu s případným rozpadem výtvoru za jízdy.
ceny...
https://www.sbazar.cz/f.senekl0/detail...
https://www.sbazar.cz/stur001/detail/204600216...
obecne pouzity vozik koupis za tisicku- dve,
origo prodejci invalidních pomucek jsou zlodeji a hyeny ktere jsou přisáte na úhradě od pojišťovny.
https://www.nakole.cz/diskuse/14172-naboj-s...
Vyměnil jsem sedačku a mám dotaz: Jak máte připevněný Ventisit k laminátové sedačce?
Ahoj. Na Maxovi to je z výroby suchými zipy a není důvod ke stížnostem.
To jako že je nalepený suchý zip na sedačce i na tom Ventisitu? Připadá mi, že na Ventisitu to nemá na čem držet (ale zkusit to můžu)
3M dělá takovej "průmyslovej sucháč" - půlkoule na šťopce, identický pro obě strany.
Používáme to v práci.
Drží to vcelku solidně pohromadě, nechytaj se do toho chlupy (nebo alespoň zdaleka ne jako do "klasiky"), dá se to nalepit (dodáváno se samolepkou "na zádech") na hladké povrchy a našít to 100% pujde taky, byť s jistým úsilím.
Věřím, že pokud by ses do toho položil a využil maximum styčné plochy, tak ten ventiseat spíš rozerveš, než bys ho sundal :-)
https://www.3market.cz/suchy-zip-3m-dual-lock-...
Tak jsem včera v Baumaxu koupil nalepovací suchý zip a připevnil to s ním - dva asi 15cm pásky nahoře, dva dole, žádné šetření, ať to má pořádnou styčnou plochu. Kolo jsem pověsil na hák do sklepní kóje a do rána se ten ventisit vlastní vahou odlepil a upadl. Prostě to lepidlo na suchém zipu to neudrželo. Takže tudy cesta nevede a zkusím nejspíš nějaký chemopren.
Nahřej ten suchý zip fénem, jak se začnou dělat bublinky, tak to přilepit. Ale asi by bylo fajn se podívat, jaký ten nalepovací sucháč dávají azubáci. Ani na ECU a ani na Mini žádná potíž, drží jako by nic.
Na Tvém místě, teda jako osobně, bych to přistehl. Při jízdě žádná práce, takže varianta pro hák úplně postačuje. Ušetři.
Přistehování bude nejjednodušší, i když ten materiál suchého zipu je poměrně tuhý. Ale asi rychlejší, než experimentovat s lepidlem nebo hledáním něčeho, co drží líp (tohle na tom laminátu drží pěkně, ale na Ventisitu mizerně)
K textilu obecně přilepíš leda ho lepidlem nasytíš, ta lepící fólie co drží na hladkém povrchu je na textil naprd.
Do sucháče si příprav dírky, třeba horkým drátem, a téma to pak přistehuj, to bude držet (podle šikovnosti a použité nitě ;-) )
Ventisit teď jakžtakž drží, poté co jsem se na tom asi 10km válel :)
Jinak tedy laminátová sedačka od Azubu je fajn, zapadnu do ní lépe než do té mé samodomo, jenom funguje jako rezonátor zesilující všemožné zvuky a pazvuky od pohonu (ale s tím se dá žít)
Docela mne překvapilo, jak rychle se na tom laminátu pod Ventisitem tvoří vrstva prachu. Před dovolenou jsem to otřel a po čtyřech dnech dovolené tam ta vrstva prachu je zase (OK, nebudu jezdit po šotolině ve vápencových oblastech :) )
Loni jsem pořídil ventisit, který v sobě má provlečené dva úzké řemínky s malinkými přezkami na koncích. Ty stačí dole pod laminátem secvaknout a je to. Kdybys je chtěl, jsou tvoje - na moji sedačku nepasují. Jestli by v praxi opravdu stačily a polštář by po laminátu neklouzal, to nevím.
Tak jak chystám azub mini na prodej, tak jsem objevil ten nejkratší šlapák i s namontovaným středem. Pokud to někdo chce, tak napsat a pak proplatit balíkovnu :-D
Mám pak jeste jeden takový bez středu, ale se zkrácenou, uřezanou trubičkou na přesmykač.
Po docela dlouhém úsilí a několika itineracích se mi konečně podařilo dotáhnout svou FWD vidlici do konečné podoby. Je pár věcí, které na dalším vydání chci udělat jinak, ale i tak jsem s konečným výsledkem spokojený. Jen aby se to hned nezlomilo...
venkovní průměr sloupku je "na hotovo" nebo se bude ještě obrábět? (foto je v tomto nejasné)
stejná otázka pro plochu kam se doráží dolní kroužek hlavového složení.
Průměr je už na konečný. Vyšel mi o něco větší, než měl být a musel jsem tedy ubrat.
no plocha tam v podstatě žádná není. Spodek sloupku jde konusu a kroužek tak těsně nad korunkou dojde do místa, kde už to zkrátka nejde dál. Přiznám se, že nevím, jak to bude fungovat. Přece jen je to po řídítkách teprve druhý výrobek, který jsem skutečně dotáhl do konce. Měl jsem sice nějakou představu, jak chci aby to vypadalo ale představa byla mlhavá. Do té doby, než jsem si udělal tuhle jsem žádnou uhlíkovou vidlici, neřku-li takhle atypickou, v ruce neměl. Takže není divu, že úplně neodpovídá standardům.
Díky za odpověď.
Napadají mne 2 způsoby jak to vyřešit:
1- upnout do soustruhu a zarovnat dosedací plochu
2- vyrobit ocelový/ alu kroužek a tento osadit na lepidlo, případně dolaminovat mezeru.
S tím kroužkem bych mohl pomoct.
Naopak já děkuji za reakci. Nebýt tohoto fóra, nemám nikoho, s kým bych si na téma "lehokolo" promluvil.
Z řešení, která jsi navrhl mi připadá schůdnější to druhé. Se soustružením totiž při návrhu nebylo počítáno a obávám se, že by došlo k narušení integrity vidlice. A hlavně:nemám soustruh :-D. Ale plánuji ho koupit - mám už vyhlédnutý kombi i s frézkou. 14000 je sice na takový stroj málo, jenže se pořád jedná o 5ti místnou sumu. A mně vomejvají už při nákupu tkanin a pryskyřic, kdy to nejde pod 3000,-
To řešení s kroužkem mi vyhovuje, protože ten kroužek mám. Plánoval jsem ho tam ale osadit jen tak volně. Když jsem to zkoušel dávat dohromady i s hlavním nosníkem a řídítky, tak se to zdálo celkem dobré. Ale to bylo bez zatížení že jo.
Šel jsem se teď podívat na svoje zásoby kroužků. Jak jsem říkal, že je mám. No a nic moc. První, ocelový, mega těžký neodpovídal taperu ložiska a ještě k tomu nedosedl až na korunku. Druhý, hliníkový jen nedosedal až na korunku ale jinak by to šlo. Byl to totiž k tomuto ložisku přímo patřící. Zkusil jsem i bez kroužku. Dosedlo to samozřejmě o kousek dál ale taky ne až na konec. Asi to bude chtít v tom místě ještě ubrat.
kroužky- máš s.z.
soustruh->
Pokud máš prostorové možnosti, zvaž spíš koupi většího second-hand soustruhu, byť za těch 14 tisíc to bude dost problém.
Myslím, že by jsi to mohl konzultovat s Jirkou má soustruh.
Pamatuj, že koupě soustruhu je cca 50% nákladů- nože, výstružníky, závitníky, lunety, čtyřčelisťová hlava...
U frézky se bavíme o ještě větších sumách.
Promiň přehlédl jsem tu nabídku pomoci. Té si moc vážím.
Jako že bys mi ten kroužek třeba vysoustružil? Protože jak zmiňuji výše, soustruh nemám.
Dal jsem to tam teď bez kroužku. Nevím, jestli to nečemu vadí. Pasuje to takhle do sebe totiž celkem pěkně. Ale pořád bych si dokázal to ložisko představit i o 5mm níž, což by znamenalo nutnost dalšího ubrání materiálu.