Předchozí verze se naplnila, nicméně pokračujme v diskusi o vlastní výrobě osvětlení nejen na lehokolo, a taky o dalších elektronických doma vyráběných vychytávkách.
Díl 13 zde: https://www.nakole.cz/diskuse/29073-vlastni...
Ted jsem se doma hrabal ve starší powerbance a už asi vím jak to je s těma kapacitama co píšou na krabičkách.
Já mám na krabičce napsáno 8400ma
v krabičce mám 4 články o kapacitě 2200ma
když je znásobím a odečtu něco málo co by v článcích mělo zustat když zafunguje ochrana podvybití článku jsem na těch cca 8400ma, páč jsou ale články zapojené jako dva plus dva, reálně z nich potom mohu vysosnout třeba při dobijení mobilu tak max 5000ma.
"Pravidlem" jsou 2/3 čili 66%. Takto ro dělám u všeho, i u "vlastních" staveb powerbank na 18650, bo účinnost a jiné napětí aku a USB. Wh zůstanou stejné, ale pro rozdílné napětí máš jiné Ah a ta účinnost 2 konverzí do toho.
Mohl bys napsat z čeho ty vlastní powerbanky stavíš (kromě těch článků 18650, samozřejmě)? Čím ty články balancuješ, čím řídíš konverzi na (předpokládám) 5V USB, atd.
Žádné velké haló a kvalita. Koupím prostě na alíkovi pouzdro na 8x 18650 a koupím články panasonik bez elektroniky. Pouzdro do 300Kč a běžné 18650 kapacity 3400mAh. Nyní budu kupovat pouzdro s bezdrátem a zase nějaký lowcoast. Krabičku přelepím kobercovkou a z plošňáku ustřihnu světelné diody. Není to vodotěsné, ale už jsem vytáhnul z kaluže pod plachtou, oklepal, otevřel, osušil a nyní se chystám na novou sezónu.
Takže nebalancuju. To si řeší ta "elektronika" z čajná. Koupil jsem na alíkovi powerbanku a vyhozené love, už jen prázdné krabičky k osazení. Byly v tom placáčky aku obdélníky po 4500mAh a v kaluži se dostala voda do krycího alobalu a igelitu a při zatížení mi to blaflo, celkem boj... Na echt spoleh mám nějaký alza brand voděodolný. Ale chystám se koupit nějakou voděodolnou rychlou podle Petrp, jak si koupil 30Ah rychlou a patřičně oceněnou.
Moc smyslu to nedává. Když pominu, že proudová kapacita je v mAh, mA je proud, tak sčítat kapacity můžeš u článků zapojených paraleleně. Takže jestli tam máš 4x 2200 mAh články spojené 2s2p, kapacita té baterie je 4400 mAh.
Existuje možnost, že nějaký dobrák zkusil schválně sečíst všechny 4, protože v mobilech bývá jen jeden článek a na jednotku kapacity Wh (které by šlo sčítat bez ohledu na pospojování článků) nejsou lidi zvyklí. Takže mohl někdo chtít vyjádřit, že tahle powerbanka by mobil s kapacitou 2050 mAh dokázala nabít čtyřikrát. A kdyby v té powerbance byly čtyři 2200mAh články zapojené 2s2p pro celkovou kapacitu 4400 mAh při napětí dvou článků (8,4V nabité bez zátěže) a měl pro USB výstup měnič na 5V s účinností cca 96% schopný vyčerpat tu powerbanku do nuly, opravdu by mohl nabít 2050 mAh mobil 4x.
Ale je to dost složitá úvaha. Daleko pravděpodobnější se jeví, že tu samou powerbanku začli vyrábět s 2050 mAh články a prostě sečetli vše, jakkoliv to nedává fyzikálně smysl, ignorovali jakékoliv ztráty, pak jejich dodavatel změnil na 2200 mAh, což je jedna z nejčastěji vyráběných kapacit, a typové označení powebanky zůstalo.
Vzhledem k tomu, že někdo se nestyděl dát na trh články velikosti 18650 a natisknout na ně, že mají kapacitu 14800 mAh, i když reálně změřenou měly některé i asi 120 mAh (nulu jsem nezapomněl), tak bych neváhal podezírat výrobce powerbanky, že se s ničím nepočítal a prostě tam mrsknul nějaké číslo, se kterým mu přišlo, že by se to mohlo dobře prodávat. Žádné výpočty, žádná korelace s tím, co je doopravdy uvnitř.
Mě šlo o jediné, pochopit, jak se prodejci dostávají k těm nesmyslně nadhodnoceným udajum v miliampérách na powerbankách---dnes jsou nejběžnější 10000mah---tedy ve skutečnosti pro jednočlánkové dobijení--třeba mobilu mohu počítat s reálnými cca 6000mah.
Prostě sečtou kapacitu komplet všech článku uvnitř powerbanky, ale jak jsou zapojené, nebo jaké jsou ztráty na měniči při nabijení už se uživatel nedozví.
Samozřejmě, převod z aku v bance, zpět na nabíjecí napětí a samotné nabíjení mají své ztráty rozhodně nelze počítat s tím, že z 10 Ah banky dvakrát z nuly plně nabiješ mobil s 5 Ah baterkou, to nikdo z výrobců ani prodejců netvrdí a pokud to takhle předpokládá zákazník, tak je to blb.
Smutné je, že údaj, který by byl pro zákazníka relevantní = kolik energie dokáže powerbanka skutečně dodat, se nikde neuvádí a z uvedených údajů můžeš akorát hádat.
Efektivitou dobíjení mobilu bych to nekomplikoval, to je až další krok. První by bylo dozvědět se, jak dlouho dokáže powerbanka na svém výstupu dodávat 5V, 0.5A.
Teprve když to budeš vědět, má smysl zkoumat, kolik energie spotřebuje konkrétní mobil na plné nabití batere...
No, trochu bych to zarovnal na vzdělání v oboru. A nejhorší, že ten reklamní údaj nelže o kapacitě těch instalovaných aku, není jen vztažen k napětí, taková polopravda, fejk dneška :-D Wh by byly asi víc vypovídající, pokud se hodnotí víc pruhů víc adidas. A málokomu vysvětlíš, že je to sice pravda, ale je to ve skutečnosti úplně jinak :-D
Blb ne. Nevzdělanec možná. Teda podle mých modrých očí.
Polopravdou se dá nazvat údaj na powerbance, kde opíšou hodnotu z baterie uvnitř.
Pokud ale tady nejsou všechny články zapojené paralelně, pak údaj v mAh prostě sčítat nelze a tohle je již lež. Dobře jim tak, měli uvádět Wh, tam by to sčítat mohli.
-------rozhodně nelze počítat s tím, že z 10 Ah banky dvakrát z nuly plně nabiješ mobil s 5 Ah baterkou, to nikdo z výrobců ani prodejců netvrdí a pokud to takhle předpokládá zákazník, tak je to blb-------------------A to si právě myslim, že většina lidí naopak počítá s tím, že pokud mají mobil s 5Ah baterkou tak ho z 10Ah powerbanky dobijou dvakrát.
K mobilu si dohledají, že je v něm 5Ah baterie tak jim přijde logické že z 10Ah powerbanky by měl jít nabít dvakrát, stačí kouknout na ty recenze jak jsou překvapeni že to kapacitně nevychází a podle mého proč by měl být někdo blb, když se v návodu dočte, že výstup je 5V a kapacita 10Ah, ani náhodou není blb, je jen klamán výrobcem.
Já jsem potřeboval vyřešit napájení předního světla na kolo, kde mi už odešli origo lion baterie a páč je 8V, tak mi přišlo nejideálnější na to použít powerbanku, tu kuchnout abych se dostal přímo na její seriově zapojené články--tedy 8v ale i nějak zjistit, co tam je vubec za články--jaká kapacita vuči tomu co píšou na krabičce , což by teda mělo být v případě 10Ah powerbanky pro světlo použitelných 5Ah, světlo bere 1A tak by to mohlo stačit na 2hodiny večerní jízdy plus případné dobití mobilu vcelku s rezervou.
Proč kuchat powerbanku, není lepší koupit přímo články kde si můžeš vybrat značku a parametry?
Pokud koupím do té své nové články--třeba VTC6 tak mě to vyjde na cca 700kč a budu na cca 5Ah
pokud koupím novou powerbanku 10000ma--tedy 5Ah bude stát cca 500kč----ale vím prd, jestli i ty modernější
pytlíkové jsou zapojené do serie jako ty staré co mám já ještě s lion 18650. Ono mi to světlo svítí i z výstupu usb 5v, ale teče mi tam už skoro 2A tak si nejsem jistý, jestli by to ten usb výstup dlouhodoběji ustál. Rozhodně se chci pokud možno vyhnout tomu, že jednu baterii budu muset dobijet pro světlo, a druhou--powerbanku pro mobil, chci už tahat a doma dobijet pouze jednu baterku--tedy powerbanku.
Jistě, jediná správná jednotka pro udávání kapacity akumulátorů je Wh (nebo Ah a zároveň nominální napětí ve V z čehož se Wh dají vypočítat vynásobením). Bohužel se vžilo, že se udává jen Ah. Pak se to u powerbank, kde se dají předpokládat Li-Ion či Li-Pol články, typicky vztahuje nominálnímu napětí těch článků (3,6-3,7V) a ne k 5V výstupního napětí.
Jestli je to zapojené po dvou do série nebo všechno paralelně není až tak podstatné, na celkovou kapacitu to nemá vliv a stejně je tam měnič na 5V.
Zásadní problém s jednotkou mAh u powerbank je v tom, že nikdo neví jistě, pro jaké napětí je ten proud vztažený.
Jelikož výstupní napětí USB portu by mělo být 5V, dávalo by smysl uvádět ampérhodiny pro tohle výstupní napětí, ale tak to prakticky nikdy není, obvykle to bývá kapacita Lion baterie uvnitř, což znamená 3.7V a ještě ztráty měniče, takže číslo vypadá hezky a ven se dostane dostane citelně méně.
Pokud je tam ale vícečlánková baterie a články nejsou paralelně, obrací se marketinkový trik proti výrobci, protože uvést 2200 mAh by vypadalo blbě, když nikdo netuší, že mají 4x vyšší napětí, takže si nejspíš prostě vycucali číslo z prstu... :-D
Kdyby uváděli Watt hodiny, bylo by vše mnohem přehlednější, ale je to marné, marné, marné... :-/
Tož když to téma je, tak už mám poskládané nové zadní světlo pro lehokolo.
Podobně jako minule je to obdélníček z cuprextitu, kde jsem z jedné strany vybrousil drážky mezi kontakty (leptat plošák mi přišlo zbytečné) a z druhé strany je nalepená ta nejreflexnější nálepka, co jsem sehnal a skrz ní jsou prostrkané 5mm LED diody.
Jelikož se mi nezdálo světlo vycházející ze zadní strany LED optimální odrážet zpět do zdroje, tak jsem pod osmici LED přidal lesklou fólii, pro kterou by mělo platit, že úhel odrazu odpovídá úhlu dopadu, tak snad alespoň část tohohle světla trošku rozšíří kužel i do stran.
Přišroubovat to příjde stejně jako minule zezadu pod nosič do výšky, aby spodní LED už byly vidět z boku a nestínily tam boční trubky nosiče.
Po dlouhém průzkumu trhu a domácích zásob jsem osadil tyto LED:
12x Nichia NSPR510GS + 3x Os5Rea5111p
Ta LED od Nichia mě velmi potěšila nejenom rozložením svítivosti v rámci 30° kužele, ale hlavně tím, že jsem dostal LED s výrazně vyšší svítivostí než garantoval datasheet.
Původně jsem chtěl na okraje destičky osadit oválnou LED s úhlem 100/40°, ale došel jsem k závěru, že ta 30 stupňová Nichia svítí i mimo kužel lépe než tahle v celém kuželu.
Při napájení proudem 20mA mám na světle něco přes 29V a přímo v ose jsem naměřil 258 Cd. Pokud jsem měřil 15° vlevo od osy, vychází to na necelých 50 Cd. Tedy zhruba tolik, co bývalo minimum pro staré železniční přejezdy.
Podle datasheetu můžu použít proud až 50 mA, což už v ose překračuje 500 Cd, tak doufám, že to ve dne bude trošku vidět.
V noci počítám s výrazně nižším proudem, myslím, že 2 mA budou stačit...
Co se naopak zatím vůbec nepovedlo je přední světlo. Kombinace teple bílé Cree XP-G3 s 10° optikou svítí při stejném proudu (měřeno při 20mA) méně než letitá Cree XRE, takže jsem objednal z Ali XPG3 s neutrální bílou, jinou optiku a pak ještě Luminus SST-20, tak jsem zvědav, kdy to příjde a zda to bude lepší... :-)
Tak su zvědavý na foto instalovaného světla. Ať je to ten slavný den, kdy k nám byl přiveden :-D
Tak hlavně dokud to nebude kompletní (krabička s bateriemi a elektronikou, přední a zadní světlo, ovládací tlačítko), nemá smysl něco na lehokolo instalovat... a kdy to bude zatím netuším, snad do jara...
Fotky ti moc neřeknou, tam hlavní dojem udělá nastavení expozice, nikoliv výkon světla. Navíc se to snažím počítat jako světlo, co zvládne 24h závod, nikoliv dělo, co během půl hodiny sežere baterie... :-)
Nepotěšil mě Aliexpress. Když se už druhý týden nic nedělo, napsal jsem dotaz a přišla odpověď:
Hi dear friend, Our Chinese New Year Holiday is from Jan 14th to Jan 31th.
Takže potvory slaví nový rok až do konce ledna a lednové objednávky budou řešit v únoru. To je socialismus!
Mně naopak v předvánoční době překvapila rychlost vyřízení objednávek. Asi pět věcí mi přišlo do 14 dnů. Po Novém roce jsem objednal jednu věc a také obden čtu zprávu,jak cestuje. Takže třeba záleží na konkrétním obchodu.
Jo, jiná věc objednaná o víkendu jinde hlásila odesláno už za hodinu, jenže bohužel jsem si vybral špatný obchod jménem "OTdiode Official Store", kde na mou objednávku týden prděli, pak si vyhlásili dovolenou a možná se jí budou věnovat v únoru... takže budu na světýlka čekat minimálně do března. :-(
A to se Ti začnou prodlužovat dny a světýlka nevyužiješ. Já objednal před Vánocemi dobíjecí světla na kolo,přední a zadní,dvě sady,každou v jiném obchodě a na Vánoce už jsem je měl. Teď má ale stejně přijít ten mráz a sníh. Asi to tak bude,protože barometr hodně klesl.
Taky jsem dnes vybíral nákup a termíny jako 26.3. nebo 31.3. to jistili :-D
Kdysi jsem dělal v Taiwanské firmě. Lidi v centrále furt nechtěli pochopit, že od Vánoc do Nového roku fakt nikdo nebude v práci a furt vedli kecy co to jako má být, že na víc jak týden máme volno všichni. A pak celou druhou půlku ledna nebyli v práci oni...
Asi něco dělám špatně... :-)
Záměr vyřešit pořádné osvětlení pro lehokolo se zaseknul na tom, že jsem jako přední světlo při jednom chtěl něco účinnějšího než bylo před lety Cree XRE Q5 + desetistupňová optika od Jirky.
Zvolna (ono to pokaždé z Číny trvá) se mi rozšiřuje sbírka různých výkonných LED a plastových sklíček, abych pokaždé konstatoval, že ale to prastaré světlo svítilo lépe... :-(
Teoreticky je to jednoduché, původní:
Cree XR-E Q5 má při 350mA světelný tok 107 lm
Zatím mám koupeno:
Cree XP-G3 R5 2700K (139 lm při 350mA/85°C)
Cree XP-G3 S4 4000K (164 lm při 350mA/85°C)
Luminus SST-20 5000K (není uveden konkrétní bin, ale mezi 157-197lm)
Tudíž jsem očekával, že při stejném proudu bude svítit o polovinu víc, respektive pro stejnou svítivost mi postačí o polovinu nižší proud... za předpokladu, že bych měl stejně kvalitní "čočku", které pochytá paprsky ze všech směrů a soustředí je do cca 10ti stupňového kuželu před kolo.
Že s jinak velkou LED (byť na stejné destičce) nebude dobře fungovat původní optika mě nepřekvapuje. Jak ale najít tu správnou?
Zatím nejlépe dopadla tahle:
LEDiL LEILA Lens 21.6mm
https://www.lumitronix.com/en_gb/ledil-leila...
jenže zatímco staré světlo mělo při 20mA (abych mohl porovnávat bez chladiče) přímo v ose svítivost 222 Cd, tak s XPG3 4000K se dostanu jen na 120 Cd, v případě SST-20 u téhle optiky vyšlo 170 Cd.
Ostatní dopadly ještě mnohem hůře:
https://www.aliexpress.com/item...
https://www.aliexpress.com/item/32999748949...
Tak kdyby se náhodou někdo v čínských TIR sklíčkách pro LEDky orientoval a dokázal mi poradit, co tentokrát objednat, aby to s XPG3 nebo SST20 fungovalo dobře a současně to šlo i mechanicky připevnit (což ten kousek od Lumitronixu nejde - nevejdou se šroubky), tak bych byl velice vděčný.... :-)
Ta optika od lumitronix z prvního odkazu je asi nejblíž co se dostaneš. Nepamatuju si přesné parametry té prastaré optiky co jsem kdysi dával na XR-E LEDky, ale matně si vzpomínám na něco o 80%. Že 80% světelného toku se vešlo do 10° kužele nebo tak nějak. Datasheet té optiky cos zkoušel teď říká, že na okraji 10° kužele je 50% intenzity oproti středu (full width half max angle). Čili není 10° jako 10° a mohlo by to vysvětlovat, proč ti vychází nečekaně nízká intenzita ve středu kužele. Navíc datasheet specifikuje XP-G a XP-G2, ale ne XP-G3. Jestli je mezi G2 a G3 generací rozdíl ve vyzařovací charakteristice netuším, nehledal jsem to.
Stará optika na XR-E byla opravdu hodně úzká a leckomu na těch mých světlech vadilo, že mají super ostré světlo ve velmi úzkém prostoru a okolí velmi rychle slábne. Zkusil bych se podívat, jestli flek na zdi od nové versus staré kombinace vypadá jinak a třeba i lépe - širší a/nebo s plynuleji slábnoucím okrajem. Pak by mohlo stát za pokus to použít při jízdě venku, podívat se, jestli to není lepší i přes nižší měřenou intenzitu uprostřed.
S montáží máš několik možností. Můžeš do černého plastu dremelem kuchnout malé výřezy pro hlavy šroubků držících PCB. Můžeš se vybodnout na šroubky a čímkoliv jiným přitlačit tu diodu k chladiči optikou. Já přestal ty ledky šroubovat už před lety, XP-G už mají takovou účinnost, že když pod ně dáš pastu, všechno zmáčkneš v tubusu dohromady a pak zajistíš tubus šroubkem z boku, v pohodě se to uchladí.
No to je jedno z úskalí, že neznám přesné parametry tvé optiky (kdybys našel označení?), takže i když u něčeho podrobnější parametry jsou, nemám je s čím porovnávat...
Já jsem s tím XRE + 10° světlem byl spokojený, sloužilo než prasknul rám Ibexe... pak už nějak nebyl čas přidělat to zpět.
Uměl bych si představit i trošičku širší kužel světla, ale pokud tam 10° bylo míněno jako úhel pro pokles na poloviční svítivost (FWHM) a nikoliv na 10% (FWTM), snažil jsem se najít něco podobného pro Cree XP-G3, což se mi jevilo jako rozumná současná LED se slušnou účinností.
Jeden z problémů je, že každá optika se pro každý typ LED chová trošičku jinak, protože záleží na velikosti a místu, odkud se svítí. A jak jsem zjistil třeba tady https://www.ledil.com/data/prod/Olga/16672... , tak mezi XP-G2 a XP-G3 zřejmě rozdíly jsou. A aby to nebylo tak jednoduché, u většiny optik není charakteristika pro XP-G3 uvedená.
Nemluvě o Luminus SST-20, který by zřejmě měl mít ještě trochu lepší účinnost než XPG-3, ale hledat pro něj vhodnou optiku, když s ním skoro u žádné optiky nepočítají, je asi marné.
Jeden z parametrů, který může dělat pro různé typy LED potíže, je ohnisková vzdálenost, pak by teoreticky mohlo pomoct optiku podložit nebo naopak kus odbrousit, jenže rozhodovat budou zlomky milimetru a já nevím, kde najít podklady, ze kterých by taková věc vyplynula...
To, jak u optiky z Lumitronixu pořešit mechanickou kolizi se šroubky, to je spíš menší problém. Horší je, že se starou XRE + optikou i kus od osy kuželu naměřím větší svítivost než je maximum pro cokoliv jiného, co jsem zatím zkoušel.
Zatím tedy vše směřuje k tomu, že nic lepšího dohromady nedám a namontuju zpátky staré XRE. To, že jsem utratil nějaké peníze zbytečně (čínské optiky bohužel nejde kupovat po jednom kuse) přežiju, ale štve mě, že nerozumím tomu, kde je problém?
Bohužel nevím, zda koupené LED svítí méně než slibuje datasheet (nejde o jediný kus) nebo mi světlo zahodí nevhodná optika
Jediné, co mě ještě napadá, že jsem všechna srovnání zásadně dělal při 20mA (stejně jako u ostatních LED), protože tak nepotřebuju chladič, dá se do světla bez újmy podívat a napájení je jednodušší (proudový zdroj z LM317T)...
Vycházel jsem z předpokladu, že závislost svítivosti na proudu je téměř lineární (s proudem-teplotou mírně klesá účinnost), takže poměr mezi svítivostí XR-E a XP-G3, který zjistím při 20mA by měl zhruba platit i pro jmenovitý proud.
Teď koukám, že v grafech XP-G3 tak malý proud nemají a čáry začínají někde okolo 100 mA, ale vysvětlením to stejně asi nebude.
Předpoklad, že to bude lineárně závislé na proudu mi přijde mírně řečeno velmi odvážný. Někdy dávno jsem dokonce viděl výkonovou LED co pro hodně malé proudy i měnila vyzařovací charakteristiku (nějak to záviselo na konstrukci elektrod která část toho křemíkového sendviče se excituje jako první. Jak proud překročil nějakých 10% jmenovitého, už se to budilo celé a vyzařovaný vzorec už se dál neměnil. Nicméně je to dávno a tehdy ten čip byl na dnešní poměry dost rozměrný, XP-G3 je o hodně menší, tak možná nic takového nejde pozorovat. Nicméně už jen závislost výstupního světelného toku na vstupním proudu může být tak nelineární a tak závislá na typu LED, že porovnávat na 20mA která bude lépe svítit na 350mA může být úplně k ničemu.
I tak kdybys chtěl jistotu, že porovnáváš něco realistického, tak nejlepší metoda co jsem viděl je vzít to ven, namířit to s optikou do zahrady nebo podél nějaké cesty a vyfotit jak to svítí na proud, který plánuješ použít na kole. Když pro různé led použiješ shodou uzávěrku a clonu a pak si dáš fotky vedle sebe, máš srovnání co ti bude osvětlovat cestu jak dobře.
Datasheet té historické optiky nenajdu, kupoval jsem to velmi dávno z čínského eshopu kaidomain nebo tak nějak, ani nevím jestli ještě existuje.
Tak já ten předpoklad opíral o graf v datasheetu XP-G3. Pak jsem ovšem zjistil, že Lumitronix se odkazuje na trochu jiný datasheet pro XP-G3, než co mi vyhodil google přímo od Cree. Ten první je spojitý až k nule, v tom druhém (pro stejnou LED) začátek chybí...
Varianta, že je tam nějaká zásadní nelinearita, mi připadá málo pravděpodobná, ale jo, dalo by se to přeměřit i pro nějaký větší proud... jen tam už to bez chladiče nepůjde...
Ta druhá vypadá uvěřitelněji, ale obě vypadají tak trochu přibližně. A těch 20mA je jen 1% maxima, čili tam už bude velký i rozptyl kus od kusu, a na tomhle grafu už jen tloušťka čáry je dobrých 10mA. Porovnat dvě takové ledky tím, že je změříš jen na 20mA můžeš, akorát když z toho zkusíš extrapolovat, co budou dělat při 350mA nebo dokonce 2A, musíš počítat s nejistotou klidně +-50%. I kdyby ten graf fakt vedl až do nuly stejně zakřivenou křivkou, tak už jen nejistotama všech aspektů toho měření se ti to srovnání hodně znehodnotí. Když to vynásobíš x17 (na těch 350mA) nebo dokonce x100, násobíš i velikost těch nejistot.
No dobře, můžu to příležitostně zkusit porovnat s větším proudem, budu doufat, že aspoň chvilku by to nějakých 100 mA mělo vydržet i bez chladiče...
Třeba XPG3 opravdu při malém proudu funguje neefektivně.
O proudu nad 500mA vůbec neuvažuju, to by mi moc rychle sežralo baterii... :-)
100mA bych čekal, že to utáhne bez chladiče i docela dlouho. Pokud montáží na chladič máš být schopný udržet teplotu PN přechodu pod 85°C při proudu 2000mA, tak bych skoro čekal, že 100mA to snese trvale bez chladiče. Je to příkon jen cca 0,3W a část z něj odejde jako světlo, mělo by to být cca 40%. Takže uchladit potřebuješ cca 180mW tepla a na to by samotné PCB mělo v pohodě stačit. I kdyby na to nestačilo plně, budeš mít třeba minuty než teplota přechodu vyleze nepříjemně vysoko.
Jo a v datasheetech pro XP-G2 a XP-G3 je stejný obrázek úhlové charakteristiky. Čekal bych, že optika co funguje dobře na 2 bude fungovat dobře i na 3.
Tak úhlová charakteristika je věc jedna, rozměry a poloha zdroje světla v rámci čipu, může být jiná...
Protože jinak nechápu, proč by třeba tady https://www.ledil.com/data/prod/Olga/16672... psali, že?
XP-G2 7.0°/17.0° 86%
XP-G3 8.0°/20.0° 85%
Tím netvrdím, že ten jeden stupeň je dramatický rozdíl, ale obecně pokud není u optiky XP-G3 uvedené, tak asi nevím, zda to zrovna bude o stupeň víc nebo míň než tam uvádějí pro G2... :-/
Může být, že jeden z nich je tlustší a druhý placatější, takže v té krycí čočce je zdroj samotný mírně jinak hluboko. Úhlová charakteristika (opět dost přibližně vypadající) v datasheetu od Cree je u obou stejná, ale střed (počátek) toho grafu je jakoby fyzicky jednou o chlup výš a jednou o chlup níž vůči ploše toho PCB, na které dosedne housing čočky.
Další co může hrát roli je, že ledil to měřili s jinou čočkou (stejný typ, jiná výrobní dávka, ne moc konzistentní kvalita třeba), nebo jim na jednu ledku sedla dokonaleji než na druhou a podobně.
A může to být součet obojího.
Ono je otázka, zda to Ledil opravdu měřil nebo jen simuloval v nějakém software?
Přecijen když nabízí přes tisícovku různých variant optik a u každé mají v datasheetu několik stránek s charakteristikami pro různé LED, nechce se mi věřit, že by všechny kombinace opravdu měřili...
Na tom rozhodně něco je. Pak je otázka, proč jim simulátor vyhodil různá čísla. V datech kterými ho krmili musel být rozdíl v parametrech těch dvou LED. Vědí o jejich parametrech něco, co v námi nalezených datasheetech není? Možná jo.
A prosímtě máš nějakou představu o vlivu velikosti optiky na výsledný efekt? Většina má průměr okolo 2 cm, ale občas se najde sklíčko s 30 nebo dokonce 38mm průměrem.
Říkal jsem si, že větší čelní plocha optiky by asi mohla lépe fungovat v dešti a celkově být tolerantnější k nečistotám, protože pak jedna kapka nesežere tak velkou část světla jako u malého sklíčka?
Další myšlenka je materiál optiky. Dokonce jsem narazil na českou firmu, co vyrábí 10° TIR optiku z opravdového skla. Jenže bez držáku a zrovna na kole asi to sklo moc výhodou nebude... :-/
https://www.lustroveovesy.cz/cs/katalog/cocka...
Skoro rok jsem nechal tohle téma uležet a přes vánoce jsem se pokusil malinko pokročit s osvětlením lehokola... :-)
Tentokrát jsem z Alixpressu objednal několik různých výkonných LED (XPG3 různých teplot, XML, XPL-HI, SST20, SST40) a hromadu různých optik v naději, že konečně najdu kombinaci, která efektivitou trumfne staré XRE s optikou od Jirky.
Vůbec netrvdím, že jsem našel nejlepší kombinaci, ale pokud by někdo hledal inspiraci, tak u mě nakonec zvítězila Cree XPG3 6500K + výrobek s popisem "1PCS CREE XML T6 XHP50.2 XHP70.2 XHP50 XHP70 MK-R MKR 5050 7070 Led Lens Optical Grade PMMA Led Lens 32mm Reflector Collimator" ve variantě "5 Degree clear, D32XH18mm, XHP50 5050 LENS"
https://www.aliexpress.com/item/33042482369.html
I když jsem podle popisu čekal užší kužel než měla Jirkova optika, není tomu tak (aspoň pro XPG3) a aspoň při svícení na zeď se mi tahle kombinace líbila nejvíc.
Na druhém místě skončila (asi) tahle
https://www.aliexpress.com/item... tam byl kužel o trochu užší a intenzivnější.
Každopádně z hlediska mechaniky, nic tak luxusního, jako u Jirkovy optiky, aby stačilo na LED nasadit a ona tam pěkně držela, se nekonalo. Otvor v držáku počítal s větším průměrem LED, navíc na 2cm destičce defakto nezbylo místo na připájení drátků, takže nakonec došlo na pilník a tavné lepidlo. :-)
Optimální konstrukce to není, přesně vycentrované to asi nebude, ale při stejném proudu mám přímo v ose o 25% vyšší svítivost a přitom širší kužel, tak snad se mi to bude líbit i na silnici...
Tedy za předpokladu, že už to konečně dodělám a namontuju na lehokolo. :-)
Držím palce, aby provozní teplota chladiče nepřesáhla bod tání lepidla...
Toho se nebojím, tak velké proudy vůbec neuvažuju. Řídící destička zůstane (zatím?) stejná (z roku 2010) včetně procesoru ATmega48 a 4x AA NiMh baterií.
Bílá XP-G3 snese max 2A, ale uvažuji maximálně 1A krátké záblesky přes den, aby lehokolo bylo vidět. Na svícení v noci po asfaltu by mohlo stačit 100-200 mA, což myslím chladič ani neohřeje.
Udávaný úhel kužele dokáže být matoucí, protože často není jasné, co se tím myslí. Může být třeba to, že 80% světelného toku je uvnitř kužele širokého 5°. Nebo je nějaké jiné procento uvnitř kužele s úhlem stěny 5° od osy, čili širokého 10°. A obojí ještě platí pro konkrétní emitor, s jiným emitorem může být malinko jinak. Cos udělal, nakoupit varianty a testovat, je jediná možnost, jak mít jistotu, jak to bude svítit.
Podle fleku na zdi by se mohlo zdát, že to sice máš širší, ale budeš to tím pádem taky muset víc sklopit, abys neoslňoval. Pokud teda ty staré moje máš dané tak, jak je používám já, čili horní hranou kužele vodorovně. Možná ale když tam pustíš jen těch 100mA, tak to možná noslní nikoho :-).
Jasně, širší kužel znamená trochu víc sklonit, většina světla musí dopadat na asfalt, kraj kuželu cca vodorovně, nastavení a proudy se uvidí až bude (časem) hotovo (zatím vše leží na stole).
Počítám, že stejně jako v původní verzi budu moct tlačítkem na řídítkách přepínat režimy, takže na nejslabší to v noci oslňovat nesmí, zatímco přes den tam chci pouštět takové impulsy, aby si protijedoucí všimnul. Takže sklon bude muset být kompromis.
Komplikovat si to přepínáním dálkové/potkávací nechci, hlavně s tím řídící destička nepočítá.
Oproti XRE je dobré, že XP-G3 potřebuje citelně menší napětí. Jelikož mám regulátor pro přední světlo step-down (ze 4xAA baterií), těch pár desetin voltu mi dovolí pustit tam vyšší proud i z hodně vybitých baterií.
Jo, ta vyšší účinnost moderních čipů je příjemná. A v podstatě o co menší je to napětí, podobně méně se to celé hřeje při stejném proudu. Pokud to při stejném proudu navíc i svítí víc, tak to je další pokles odpadního tepla - víc elektřiny odchází jako fotony optikou a méně jako ohřev chladiče. Používám zásobu XP-G2 co jsem kdysi nakoupil a oproti XRE skoro nestojí za to dělat jim chladič když jedou na 500mA. Respektive chladič je víc otázkou zvyšování účinnosti a životnosti spíš než holého přežití ledky jako takového.
Zatím jsem zkusil na stole půl hodiny 800 mA a ten můj mini-chladič už se ohřál, ale stále příjemná teplota. Takže úplně bez chladiče by to asi dobré nebylo, každopádně vyšší efektivita je znát.
Po zjištění, kolik teď stojí nové Eneloop Pro AA NiMh baterie (dvojnásobek než před 5 lety), jsem opět přemýšlel, zda to nepředělat na Li-on, přecijen doba se za těch 10 let dost změnila, ale nevychází mi to.
Procesor by na 3.0V ještě fungoval, ale pro přední světlo (včetně měření proudu) už je to dost málo. A napětí dvou Lion baterií v sérii už je zase moc, protože procesor poběží z 5V a nedokázal by P-mosfet při napětí nad cca 6V už zavřít a světlo by se rozsvítitlo.
Tehdy mi to jako problém nepřišlo a ušetřil jsem tranzistor... :-)
Takže zatím holt zůstane 4x AA NiMh (4-6V).
Kdybys chtěl přece jen přejít na lithium a asi získat i větší výdrž, tak metoda co mám vyzkoušenou (akorát s trojčlánekm) by mohla být tahle:
Vezmeš dva lithiáky v sérii a pro vybíjení je ke stávajícíc elektronice připojíš přes třeba tohle: https://dratek.cz/arduino/1303-stepdown...
Nabíjení jde implantovat rovnou dovnitř taky snadno, vezmeš tenhle modul: https://www.aliexpress.com/item... nebo jemu podobný a přidáš tenhle balancer: https://shop.atoselektro.cz/balancer-pro-4-li...
Výsledkem jsou světla co vydrží déle, jde je nabíjet nabíječkou na telefon co bys stejně na vícedenní cesty asi měl s sebou a v nouzi můžou jet i z powerbanky připojené jako nabíječka, protože Nabíjení a vybíjení může jet zaráz.
Jasně, vnese to nějaké ztráty, při nabíjení konvertuješ 5V na 8,4V, při vybíjení naopak, takže z nové vyšší kapacity článků třeba 10% vyplýtváš. Ale vzhledem k tomu, s jakou kapacitou se dnes prodávají mi to přijde jako přijatelný kompromis.
Jo, to by asi možnost byla (byť v mém případě bych raději dobastlil další tranzistor a upravil firmware), jen mě napadá, neměřil jsi, kolik ten step-down bere na prázdno?
Aktuálně mám spotřebu ve zhasnutém stavu, když usnutý procesor čeká na tlačítko, okolo 2 uA, takže pár měsíců nepoužívání není problém.
Předpokládám, že ten měnič bude mít spotřebu řádově vyšší, takže při nepoužívání odpojuješ baterii?
Můžu zkusit změřit večer doma, zrovna tenhle step-down se mě myslím válí v jedné dílně na stole a nasadils mi brouka do hlavy. Jestli si to pamatuju správně, tak před lety když jsem ho měřil můj malý levný multimetr odmítl tak malý proud ukázat. Čili mělo by to být pod 1mA, ale jestli je to 100uA nebo 2uA nemám jak vědět.
Zatím na každé helmě jsem měl vypínač, který fyzicky odpojuje baterii od zbytku. I modelářské Li-Pol vydržely skoro nabité několik měsíců. Takže doteď jsem neřešil, kolik tyhle věci žerou naprázdno.
No já jsem se takhle před lety rozčiloval nad jednou zadní blikačkou, měl jsem ji jako záložní a ona během dvou měsíců baterie úplně vybila, i když byla celou dobu zhasnutá.
Nebo mě štve hrudní pás ke sportovním hodinkám. Baterie CR2032 se z něj vyndává blbě a když ji tam na podzim nechám, potřebuju na jaře koupit novou...
Takže u sporadicky využívaných spotřebičů je klidová spotřeba celkem zásadní a stovky mikroampér už mohou vadit.
Mechanický vypínač je jistota, ale zase je to veliký prvek, který často překáží a neumím si představit hledat vodotěsný v rozumných rozměrech...
Jedna z funkcí mé destičky kromě světel mělo být i spínání bzučáku, což jsem chtěl, aby fungovalo i když budou světla zhasnutá... z toho úplně sešlo, protože zvonek funguje lépe. :-)
Na začátku jsem se trochu bál, zda bez vypínače nebude potřeba resetovat procesor (tlačítko schované uvnitř zašroubované krabičky), ale naštěstí nebylo nikdy potřeba.
V záložních mini blikačkách na dvě CR2032, co vozím pro případ, kdyby všechno ostatní už selhalo, nechávám ten plastový pásek, který baterie odizolovává.
Potom už jsem to řešil stejně (kus izolepy na kontaktu baterie), ale je to prostě pitomé (potřebovat ji někde ve tmě, by to bylo k vzteku), zvlášť když vím, že to vyřešit jde lépe...
Na baťůžku mám stabilně přidělanou malou blikačku, co občas používám, když jedu na šrotokole a současně je to záloha, protože baťůžek beru skoro všude sebou. Tam měním baterie po roce nebo dvou, spíše preventivně...
Včera jsem si vzpomněl a zkusil to. Zrovna ten, co jsem ti na něj posílal odkaz se ti líbit nebude. Jakmile má vstupní napětí, svítí na něm malá žulutá SMD LED a žere několik mA. Takže na trvalé připojení k akumulátoru to teda není.
Nedá mi to se nepochlubit, byl to dlouhý zápas, ale nová helma funguje.
Plošné LED sestavy jsou 18x bílá 5050 dioda vpředu a 18x červená 5050 vzadu, vsazené do dutin v 3D výtisku, pospojované drátkama v drážkách toho výtisku a zalité tavkou. LEDky 5050 mají 3 čipy v jednom pouzdře, spojil jsem všechny paralelně. Takhle zapojená pouzdra jsou pak 6P3S, takže celkově je to 18 emitorů paralelně a 3 v sérii. Sestava žere 350mA a jde zapnout jen 6 pouzder pro úsporný režim nebo všech 18 pro plný výkon (na fotkách).
Přední reflektor pro denní blikání a jako noční čelovka je myslím Cree XP-G2 co k nim ještě mám i 10° optiku, tenké hliníkové chladicí pouzdro je jen nacvaknuté v tištěném drapáku. Jede to na 1050mA, čili asi 3W.
V batohu vzadu je zespodu zásuvka na 3ks článků 18350 v sérii, 11,1V s kapacitou 1200mAh. Do zásuvky je integrovaný i balancér pro nabíjení, jde to vycvaknout z helmy ven a případně vyměnit články (jsou v držácích s pružinkou). Vedle zásuvky je i USB-C konektor pro nabíjení helmy libovolnou nabíječkou na mobil. Za ním je zařazený step-up na 12,5V.
Kolem šuplíku na baterky z každé strany jsou vypínače, zaberou až překvapivě hodně místa. Nad baterkama a trochu kolem nich je tišťák s MeanWell proudovýma zdrojema LDD co napájí ledky a koupený modul s 555 časovačem s nastavitelnou střídou a frekvencí, který když se zapne začne DIM piny proudových zdrojů držet většinu času na nule, takže blikání žere násobně méně energie než svícení.
Na fotkách není vidět ještě v pravé zadní dutině helmy malinký výtisk s ukrytým indikátorem nabití baterie, na stisk tlačítka ukazuje počtem ledek stav přibližně 25, 50, 75 a 100%.
Celé to něco váží, ale furt zapomínám to dát na váhu, abych věděl kolik. Za jízdy mě to nevadí, možná je to o chlup těžší než s čím jsem jezdil posledních 10 let, helmu jsem si vybral aby mi příjemně seděla na hlavě, tak mi váha nevadí.
Kdyby snad někdo chtěl, můžu najít odkazy na použité součástky.
Vypadá to úžasně. :-)
Má to jednu chybu. Osvětleno má být vozidlo, nikoliv jezdec:-))
Pokud chce doslovně naplnit zákon, tak si nějaká světélka pověsí i na kolo. Zákon předepisuje povinnou výbavu kola, ale neříká nic o tom, že by nemohl mít nic navíc. Třeba u auta by přidání dalšího světla vadilo, ale na jízdní kolo a cyklistu lze reflexy i světýlka přidávat libovolně, akorát bych se vyhnul modré.
Problém by neměla být ani zelená nebo růžová, pokud to bude navíc. Sice jsem zaslechl, že zelené budou jednou brzdovky aut zepředu, ale kdo ví, jak to dopadne...
Ahoj, potvrzuji, byl jsem o víkendu na Slovensku a přední brzdovku (zelenou) tam má asi většina autobusů, viděl jsem ji i na jedné dodávce a policajtech.
Je to hodně divné...
A k čemu ta přední brzdovka slouží? Kdo se na to dívá?
Třeba když stojíš na přechodu, tak vidíš že auto brzdí a můžeš vyrazit. V konečném důsledku plynulejší provoz, než když každé auto musí zastavit u každé zebry a až PAK se chodec vydá na cestu...
Pro našince je to zatím nezvyk, protože to prostě neznáme, osobně bych se ještě ptal jak viditelná je zelená barva jako světlo..
Jde opravdu jen o zvyk- zelený LED pásek(kolem 20cm) má dostatečnou svítivost a je vidět mezi povinným osvětlením(bílé/nažloutlé)- je umístěn uprostřed nad nárazníkem a zatím je zkoušen(není povinný). Jde o dobrou věc pro chodce, který tak vidí i zepředu jestli auto brzdí...
Samozřejmě, že vozidlo je osvětleno taky.
Jenže pokud člověk řeší i bezpečnost, nejen literu zákona...
Přesně, kolo svítit musí, ale když máme na silnici tolik situací, kde to zdaleka nestačí, jde identifikovat příčinu a technicky to řešit věnováním se něčemu, co člověka baví, vznikne z toho takováhle věc :-).
Osvětlují se kostely a podobně. Vozidla leda ve výkladní skříni.
Primární smysl předního osvětlení je osvětlit vozovku, nikoliv sebe. U zadního světla sice můžeš osvětlit i sebe, ale je to velmi neefektivní metoda, vhodnější je svítit přímo vzad...
Ale vlastně jo, jedna výjimka existuje - osvětlení registrační značky, tam se opravdu osvětluje část vozidla...
Hotový Elektrický jezdec s Dustinem Hoffmanem.
https://www.fdb.cz/film/elektricky-jezdec-the...
Jo, to mě zajímá kolik hmotnosti to přilbě přidalo.
Zkusím si vzpomenout to zvážit. To číslo ale ještě neřekne všechno, protože ta přidaná váha je rozmístěná vně helmy, čili celkem daleko od osy rotace když hýbeš hlavou. Baterky (80g) jsou v té kastli vzadu, sice těsně u vnější stěny původní helmy, ale i tak dost vzadu, vpředu je vyvažuje kamera (95g) co není na fotkách, je nad tím reflektorem. Tohle rozmístění může jakoby pocitově dělat tu váhu ještě horší. Možná jsem na 300g helmu přidal třeba 400g zátěže a to zní dost hrozně (i když ne v porovnání s motocyklovýma helmama).
Na druhou stranu mě po pár minutách jízdy přestalo připadat, že to je těžká helma, a prostě to nevnímám. Poslední na co jsem si ještě zcela nezvykl je jak daleko dozadu musím sáhnout na vypínače, přechozí je měla mnohem víc vpředu. Ale vím ze střídání zimní a letní helmy že na to si člověk po týdnu zvykne a vypíná/zapíná bez přemýšlení rovnou a přesně.
762g i s kamerou (která je možná nejtěžší, co jsem kdy vozil). Je to macek. Ale jak jsem psal, za jízdy mě to tak vůbec nepřipadá.
Přidal jsem fotky indikátoru baterie a přístupu k článkům.
Zatím to jelo dvakrát do práce a zpět, celkem 76km, z toho nějakou porci zapnuté na denní blikání, a baterka furt ukazuje všechny čtyři čárky. Vypadá to, že to bude mít slušnou výdrž.
Je to moc pěkné... ale já bych přílbu ničím takovým nezatěžoval, přijde mi to jako jít naproti zbytečnýmu úrazu hlavy při banálním vymajznutí se. Ať už poranění krční páteře při převalování se přes ty přidané převisy vpředu a vzadu, nebo zaražení něčeho do lebky... Viz Schumacher a a pitomá GOPRO kamerka.
Sám se neustále rozmýšlím, jestli na ní přidělat aspoň malou čelovku.
Líp 8-) bych to nenapsal ...8-D
...navíc to zakrývá otvory na "chlazení" hlavy- v letním horku to bude fakt praktické.....
V případě vymajznutí se může úplně stačit přidaná hmota, krk je zvyklej balancovat hlavu o poměrně konzistentní hmotnosti.
Osvětlení je to ale pěkný, ač bych ho osobně raději montoval na stroj než sebe.
Jirka: Nešly by ty baterky vytáhnout na kabel třeba do batohu? V rámci odlehčení helmy samotné...
První pokusy před lety byly dvě výkonové ledky na vršku helmy zlehka chytlé škrkem (to jsem ještě nevěděl jak přidělávat věci na helmu bezpečně) a z nich kábl do konektoru na kole. Na kole byly baterky, blikací obvody atd. Fungovalo to, helma byla lehká, ale ten kábl byl děsný opruz.
První zimní helma (lyžařská Giro, aby v ní bylo teplo) neměla pěkné místo kam baterku dát, tak baterka visela na káblu. Batoh na lehokole pochopitelně na zádech nemám, tak jsem baterku s elektronikou dával do přední kapsy na bundě. Meší opruz než kábl do kola, ale furt solidní opruz. Už roky je to tím pádem přiškrkované ke spodnímu zadnímu okraji helmy.
A v téhle poslení iteraci články samotné mají 75g z těch cca 460g přidaných na holou helmu. I se zmenšením výtisku zadní kastle, pokud tam chci nechat aspoň vypínače, aby držely někde, kde je nahmátneš ve vteřině po paměti na ne volně na káblu nebo oblečení, by nešlo z přesunem jen baterek sundat z helmy víc jak odhadem 120g. A aby měla 640 místo 760 mě nestojí za sebemenší opruz při jejím používání. Helmy připojené káblem k něčemu jinému jsem už vyzkoušel důkladně, nechci.
Kdybych byl ochotný investovat čas a zdroje do výroby nové helmy a implementoval všechno co jsem se naučil na téhle, asi bych z ní dokázal sundat 100g aniž bych něco přesunul jinam. Většina těch 100g by byl plast co by tam nově nemusel být, protože bych spoustě věcí optimalizoval tvary. Pak několik metrů kablíku a nějaké tavné lepidlo by mohly jít do háje. Dalších 100g by šlo teoreticky získat tím, že by se tisk použil jen na formu pro sklolaminátovou skořepinu, která by mohla pro stejnou pevnost být tenčí a lehčí než výtisk. Tuna práce navíc, ale technicky monžné to je.
Možná se do toho jednou pustím, udělat čitší design, i když zvenku bude vypadat skoro stejně. Ale minimálně to chce mnohem dlouhodoběji otestovat tenhle kousek.
Je to samozřejmě dle vkusu každého soustruha, ale v tomhle s tebou poměrně zásadně nesouhlasím.
Normy pro cyklistické helmy nejsou dělané na to, aby tě při pádu helma nějak chránila. Jsou dělané tak, aby šlo helmy masově vyrábět za směšně malé peníze. Proto váží 300g, zatímco motocyklová helma dle norem co vznikly tak, aby to poskytlo lebce ochranu, váží 1,5kg ty nejlepší.
Z tohoto důvodu neberu argument o nebezpečnosti přidané váhy. Nejlehčí helma na motorku váží dvakrát víc než tahle moje. Kdybych se té svojí měl bát, tak motorkáři můžou prudce zabrzdit tak třikrát než si namůžou krční svaly a po desátém brždění jsou v nemocnici. Buďme realisti, při spoustě činností se nosí mnohem těžší helmy, měl jsem na hlavě 5kg pyrotechnickou. Jezdit v ní na kole nechceš, ale bát se 700g je podle mě blbost. I integrálky na MTB běžně mají víc.
Co do připevnění věcí: nějaké riziko to nese, ale jde ho minimalizovat. Všechy prvky jsou navržené tak, aby se snadno z helmy utrhly a umístěné tak, aby to utržění byla cesta nejmenšího odporu pro libovolný směr nárazu na tu věc. Když se dívám na videa těch směšných testů co se při certifikaci cyklohelem dělají, nemám strach, že ta moje by neprošla taky. V některých směrech by byla lepší.
Tvrzení, že slavný závodník mohl být po nárazu v rychlosti do stromu nebo čeho zcela fajn nemít kameru mi taky přijde poněkud absurdní. Ta kamera to mohla zhoršit, ale sama o sobě nemůže za jeho stav. To jak se vyboural a do čeho boural je hlavní důvod jeho stavu.
A tím se dostáváme k vyvažování rizik. S tímhle osvětlením prakticky zcela zmizely situace, kdy mě někdo viděl na poslední chvíli nebo jsem dokonce musel uhýbáním zachraňovat kolizní situaci. Krizovku jsem neměl ani nepamatuju. Se všema komunikuju neberbálně už na desítky metrů a vzájemně spolupracujeme, aby problém nebyl. Pro mě, jak já používám kola, je přínos těch úprav helmy pro snížění pravděpodobnosti nárazu mnohem vyšší než riziko snížení její bezpečnosti při nárazu.
Inu, kdo chce kam.. je to tvoje hlava. Jinak se prosím podívej, jakou má ta těžká moto helma ochranu krku... jen tak pro info. A to další jsou také bláboly, na motorce se zajisté nepotíš tolik jako na kole, protože motocyklista na rozdíl od cyklisty nevydává tolik energie (pokud si nezapotí prdelku při nějakém průseru)... kdy jednou z důležitých vlastností cyklohelmy je nebránit dobrému odvětrávání hlavy a tedy odvodu potu. Zkus si někdy vyject v nějaké motohelmě na kole a trochu při tom šlapat (tak aspoň přes 25km/h).
Ano, motocyklové helmy mají (některé) i nějakou míru ochrany krku. Podle tebe z toho vyplývá že 2kg moto helma co zlomení vazu trošku ztěžuje je zcela faj pro motocyklové rychlosti, ale 700g helma na kole je totální sebevražda? Jak teda vidíš 1kg inegrálku na downhill? Považuješ je za větší riziko pro úraz krku než moji 700g helmu?
K tomu větrání: po mých úpravách zůstalo stejné, jaké bylo před nimi. Takže proč to vytahuješ?
Nečekal jsem, že změníš názor, když ti povím něco, cos neuvážil. To dokáže málokdo. Ale fascinuje mě, že se potřebuješ ozvat znovu, prohlásit co já říkám všechno dohromady za "bláboly" aniž bys kterýkoliv bod uměl vyvrátit protiargumentem. Vetšina lidí když nemá protiargument tak aspoň mlčí. Ty místo toho píšeš blbosti jako "zkus jet na kole v motocyklové helmě". Proč? Navrhoval jsem snad něco takového? Reaguj na konkrétní věc, se kterou nesouhlasíš, a napiš, proč to podle tebe je jinak. Jinak jsi to ty, kdo blábolí.
Já jsem na rozdíl od tebe z kola letěl... pán do mě nabořil z boku víc jak 60km/h. A po části letecké (20 metrů vzduchoplavby) následovala část kotrmelcová (dalších 30 metrů). Místo přílby jsem měl na hlavě bavlněný šátek, který mi zřejmě zachránil život.. protože jsem se praštil do hlavy vždy přesně v místě, kde jsem měl uvázaný uzel. Doktor ve špitále, kam mě odvezli a 4* prohnali CT, protože nevěřili, že nejsem polámanej, jen odřenej, mi říkal, že mi ten šátek (respektive uzel v dokonale zvoleném místě) zachránil život. Protože bez něj bych si rozkřápl lebku a s helmou o ty přesahy nejspíš zlomil vaz. Přeber si to jak umíš. Helmy se od té doby dost změnily, zejména ten zadní převis se hodně zmenšil. Asi vědí proč.
PS a hemnu rokřáplou na dvě půlky od dobastleného světla s akumulátory jsme viděl taky.. a pánovi zajišťoval odvoz sanitou s otřesem..... protože přilba s instalovaným světlem moc nefungovalo, světlo jí rozkřáplo při nárazu.
Jsem si jistý, že se neznáme. Jinak bys věděl, kolik sražení autem i jiných pádů mám za sebou a tu první větu by sis nedovolil napsat takhle.
Ale k produktivním věcem:
Vzpomněl by sis co to bylo za světlo co pod ním praskla helma a jak a kde bylo připevněné? Je to potenciálně cenná lekce. Já dělal jen pokusy se starou jetou helmou jak se při nárazu trhne kamera podle toho, jak je přidělaná, podle nich má stávající držák vestavěná slabá místa.
Zadní převis jsem zjišťoval před lety, když se s ním Giro chlubilo ve svých reklamách. Kdo byl první nevím, ale dražší helmy ho měly dřív než levnější. Co se mi povedlo zjistit je to výsledek simulací a testů na figurínách na sražení autem ze zadu. Na klasickém kole, auto podebere kolo dole, jezdec padá zádama na kapotu a sklo, hlava naráží zadní stranou do skla pěkně rovně. Na tomhle to namodelovali a na to to určitě dobře funguje, aspoň u značek to co modelovaly, do nějaké míry asi i u těch co jen napodobují trend. Nepovedlo se mi najít nikde žádné vyhodnocení jaký vliv to má na jiné typy nárazu. Na certifikaci (pád temenem s atrapou hlavy uvnitř na kovadlinu nebo pád bokem na kovadlinu) se ten větší zadek helmy neprojeví.
Docela by mě zajímalo, jaké procento nehod s autem je tohoto typu - sražení ze zadu autem jedoucím stejným směrem. Je to poměrně děsivé pocitově, protože pokud jsi ho neviděl v zrcátku předem a/nebo neměl kam uhnout, nemáš šanci nehodě zabránit. Narozdíl od ostatních směrů. Je to od výrobců helem spíš snaha odpovědět na reálné riziko, nebo spíš šikovný marketing nadesignovat helmy specificky na to, co vzbuzuje strach, i když reálně to tvoří minimum nehod? Fakt netuším. Osobně jsem slyšel o jediné takové nehodě, zatímco o nedání přednosti s následným sražením z boku nebo zepředu slyším mnohem víc. Ale data nemám.
Vzhledem k tomu, že se cyklistické přilby testují na náraz na vršek hlavy kolmo na povrch přilby, tak se předpokládá nejčastější náraz temenem přímo do auta či patníku, nebo dopad na temeno při letu přes řídítka. Nikoliv tedy náraz zezadu autem.
Polystyrénová přilba je konstruovaná pro snadnou řízenou deformaci a pohlcení energie nárazu. Tudíž jakýkoliv tvrdý předmět, který se do té deformace připlete tento efekt kazí. Je celkem jedno, zda je to světlo nebo kamera či jen baterie. Pokud se to neurazí prvním nárazem a zůstane to před přilbou, tak je to špatně. Při kolmém dopadu na temeno se nic z držáku neurazí a neodletí. Zůstane to mezi přilbou a naráženým předmětem. Takže pro nejčastější směr nárazu je cokoliv připoutaného na temeno přilby nevhodné.
Všechno co píšeš zní perfektně logicky za předpokladu, že temenem hlavy na plocho proti plošce překážky je opravdu ten náraz, co nás zajímá nejvíc. Vím, jak to testují, viděl jsem nespočet videí a četl ty normy pro to. V tomhle testu by moje helma prošla bez té kamery, s ní by měla slušnou šanci mít problém, přesně jak píšeš.
Dilema je, jestli tohle je to, čeho zrovna já se mám bát.
Na lehokole jsem zažil dvě sražení autem (jedno z toho náklaďák), helma nedotčená v obou (nenarazila do ničeho, všechno chytly jiné části těla).
Výlet v 60km/h s velomobilem ven zesilnice z metrové meze dolů a následujících 20m kotrmelců měl zachycenou trošku trávy kolem předních ledek,ale jediný náraz hlavy byl brýlema do obroučky vstupu Questa, co mi rozrazil kůži na kořeni nosu a naštípl podočnicový oblouk, a k tomu zlomené žebro o ten lem vstupu když mě odstředivá síla povytáhla skoro do pasu ven. Helma podle stop od hlíny a trávy narazila o zem jen vlevo vpředu asi v půlce mezi okrajem a temenem. Temeno helmy netknuté.
Pád z kola na štěrku a kamení co mi doživotně zmrzačil kotník taky helmu nevyužil. Hlava se ničeho nedotkla celou dobu.
Po těch kolizích s auty 2004 a 2005 jsem začal vidět bezpečnost dost jinak než "mám helmu, budu OK". Zajímalo mě, proč jsem v obou případech myslel, že mám oční kontakt s řidičem a přesto mě nevnímal. Následný vývoj vedl k prvnímu zábleskovému blikači na helmě, později k přidání věcí pro nízkou viditelnost (poziční, ne na svícení na cestu) a o skoro dvacet let později je z toho to na obrázku výš. Naprosto klíčová věc co v téhle diskuzi trochu zaniká je, že co tohle používám jsem neměl situaci, která by byť jen trochu hrozila dalším sražěním autem jako byly ty 2004 a 2005. Váhání jestli mě vidí to eliminovalo do té míry, že se stává vzácně a jen s auty na jejichž jízdě zdálky vidíš, že budou problém. A já jsem ochotný vyměnit nějaké riziko, že jednou by se ty přídavky projevily negativně za to, že den co den nemám stres v každé křižovatce.
Jo na lehokole jsou ty pádové poměry zcela jiné. Já mám zkušenost jen ze zábradlí a drsné pády jsem měl vždy přes řídítka a následně kotoul buď dotočený nebo nedotočený s účastí hlavy a krku. Moje pády odpovídají způsobu testování cyklistických přileb.
Přidal bych, že když občas jedu na vzpřímeném kole, tak pozoruju, že efekt těch světel na helmě je o hodně menší přínos než na tom lehokole. Můj odhad je, že jak je na lehokole mám ve výšce hlavy řidičů a ten přední refletkor na ne bliká přímo ze směru, do kterého se dívají když se třeba v křižovatce rozhlíží. Zatímco když jsem celkem blízko s klasickým kolem, blikám na řičiča tak trochu shora, trochu víc mimo hlavní směr jeho pohledu. Kvalitní blikač na řídítkách by v té situaci asi prospěl víc, akorát ten se automaticky sám nenamíří na toho řidiče, když se na něj podívám.
Když to shrnu, tak vím jistě, že na lehokolech jako je moje a podobných to funguje dobře, ale silně pochybuju, že je to přenositelné 1:1 na jiná kola. Je klidně možné, že na vzpřímeném by přínos byl o tolik menší a riziko pádu přímo na hlavu při nehodě o tolik vyšší, že tahle úprava helmy prostě nestojí za to. Je šitá na míru mým podmínám a v těch ověřuju už hodně let znovu a znovu, že funguje a stojí za to. Pro jiné lidi ta kalkulace přínosů a rizik může dopadnout úplně jinak. Nejsem někdo, kdo potřebuje "dokazovat", že má jedno řešení pro všechny.
Co se týká následků letu přes řídítka a dopadu částečně na hlavu, tak mohu konstatovat, že i s certifikovanou cyklistickou přilbou jsem vždy strávil následující 2-3 noci v křesle s opěrkou hlavy, poněvadž pohmožděný krk nesnášel uléhání a točení se na posteli. Přilba ti ochrání hlavu, ale ten krk ne.
Takový pád jak píšeš jsem měl jen jednou a už je to myslím 25 let. Pamatuju si z něj dobité předloktí a vykloubené rameno, co dodnes vyskakuje mnohem snadněji než by mělo. Naštěsti si ho umím nahodit zpátky sám, díky tomu, že to vycvakne/nacvakne tak snadno. Bolest krku nepamatuju, přstože vpředu nad čelem byl v helmě hluboko vražený kamínek. Ale je možné, že to rameno nmožený krk zamaskovalo. Kvůli raměni jsem nemohl normálně spát. A už je to dávno.
Je to víc jak 10 let.. myslím, že to byl Fénix BC20, nebo jak se to jmenovalo... reflektůrek a baťůžek s aku... oboje to měl na origo držácích.. tehdá to světlo stálo ranec a pána ze všeho nejvíc zajímalo, když už byl trochu orientován, jestli funguje :)
Po takové době asi není div, že vygooglit jak takvoý typ měl udělaný držák na helmu se mi nedaří. Kdysi jsem si říkal, že si ušetřím vlastní bastlení a něco koupím, ale právě držáky co k tomu dodávali mě docela děsily. Typicky velká robustní základna s relativně ostrýma hranama, na ní kloub, ze kterého trčí aspoň jeden konce šroubu, a nad tím teprv tělo světla. Držák vyšší než samotné světlo a často váží skoro totéž. Navíc všue hromada hran, aby se to do toho polystyrenu zaseklo a odmítlo uletět :-). Tohle si dát na klasickém kole na tu část helmy, na kterou se ze vzpřímeňáku typicky padá, to bych se bál už před mnoha lety, posledních 10 let bych to fakt neudělal. Už jsem viděl a vyzkoušel příliš mnoho abych se takové věci nebál.
Tohle je myslím ono, Fénixové udržují na webu i výběhové modely.
https://www.svitilny-fenix.cz/produkt/led...
Mě to tedy dost odradilo od toho, cokoliv na přílbu (při)dávat.
Jinak když si přečteš pořádně, co jsem napsal, hmotnost navíc jsem neřešil. Za nebezpečné považuju zvětšení přesahů a instalaci čehokoliv, co při správném směru úderu neulítne, ale zarazí se do lebky, nebo rozkřápne přílbu.
Ať to čtu sebepořádněji, furt to začíná "já bych přílbu ničím takovým nezatěžoval". Sorry, ale "zatěžovat" je slovo označující hmotnost.
S výčnělky souhlasím. Proto taky ten nový přední housing plošných ledek vyčnívá méně než původní štítek co byl na helmě od výrobce a narozdíl od něj nemá ostré rohy trčící daleko od hlavy. Přední relfektor a držák kamery mají vestavěné tak slabé body, že mám strach, že je urvu omylem když na to blbě šáhnu při braní helmy z police. Asi se bojím moc, trošku zabrat by to chtělo, ale utrhneš to rukou snadněji než šlo sundat ten štítek. Jediné, kde je tohle nešlo úplně minimalizovatje ten zadní "batoh", ten ční citelně dál než původní helma a držet musí o něco víc než kamera a reflektor, protože je těžší. Pořád čné o hodně méně než špice na časovkářských helmách a pořád jde utrhnout o řád menší silou než by vydržel zbytek helmy, ale bez rizika to není.
....a já bych se tímto problémem "nezatěžoval" vůbec, protože se mne to netýká...
Upozornění: "nezatěžoval" v tomto případě NEZNAMENÁ hmotnost! ;-)
ještě - ta těžká integrálka má upínací systém, který počítá s její hmotností... pokud změníš tvar a hmotnost přílby, ale nikoli její upínací systém, je otázka, co se při potřebě, aby přílba přílbovala stane.. jestli zůstane sedět tam, kde má, nebo se vlastní vahou a vlivem změněného tvaru sesune, nebo utrhne.
Nejsi první, kdo s tímhle logickým argumentem o upínacím systému přišel. Proto když jsem (už před rokem a půl) vybíral tuhle helmu , prohlížel jsem v obchodech upínací systémy kde čeho. A světe div se, integrálky dané značky měly stejnou čelenku a ukotvení řemínků jako jiné helmy téže značky. Výrobce šetří někde, kde mu v tom normy a zákony nebrání, kdo by to byl čekal, že. Ale překvapilo mě to i tak, u těch integrálek. V jednom obdchodě mi výrobce ukázal co on považuje za dělení na hobby a závodní integrálky. Ty druhé vypadaly jak něco na motokros, úplně jinak poskládané, jiné kotvení řemenů. Vypadaly zalité do polystyrenu v dlouhé délce, ne prostrčené v jednom místě a kotvené zvenku plastovou kotvičkou. Hádám dražší proces, protože se musí naskládat do formy a udržet na místě při vstřiku pěny, nejdou instalovat do výlisku dodatečně. I čelenka vypadala jinak a byla víc pohřbená v polstrování, ne tak volně "plovoucí" jak v obyč cyklohelmách.
Jo je to paráda že tě všichni vidí na desítky metrů, ale je to natolik exotická věc na silnici, že může některé řidiče zaujmout natolik že srazí někoho jiného (cyklistu, chodce, ..). Přidávat krční páteři stovky gramů navíc než je nutné mi nepřijde košer na projížďky po polňačkách i rozdrbaných silnicích kamiony.
S argumentem, že řidič srazí někoho jiného, zajdi prosím za autorem povinného celodenního svícení. Jirka tuhle válku nezačal...
Nenazval bych to argumentem, spíš co to může vyvolat, jinak autor povinného svícení i přesně definoval umístění světel. Hlavně by mě ale trápily ty rázy do páteře, autor uvádí že ji při jízdě ani nevnímá, páteř se však po čase připomene.
To, že denním svícením došlo ke snížení pravděpodobnosti střetů aut na úkor účastníků provozu bez deformačních zón, mi nevymluvíš. Prostě naučili řidiče, že co nesvítí, to neexistuje. Umístění světel, má minimální vliv.
Mně by těžká přilba na hlavě nevyhovovala, tak kromě závodů nevozím žádnou a zatím žiju. Každý má ten kompromis mezi pohodlím a různými druhy nebezpečí nastavený nějak...
Po nedávné zkušenosti s motokárou můžu říct, že krk v pohodě unese i výrazně těžší (motorkářskou) helmu při výrazně větších silách a rázech, než jaké je fyzicky možné vyvinout na kole, tříkolce nebo obecně čemkoli, co má sedačku výš než 5 cm nad zemí.
To, že se někdo vyhýbá mně (na divné nízké tříkolce, která vůbec není vidět) a málem při tom sejme někoho jiného (protijedoucího cyklistu na běžném horském kole, které nikomu neviditelné nepřipadá), už jsem zažil a necítím se za to zodpovědný. Taky už jsem zažil obvinění (od policisty) "vy tady na tom trávníku děláte cirkus a tím jste způsobili támhletu nehodu, protože se řidič koukal na vás místo na cestu". Vážení, tohle na mě nezkoušejte.
Já bych si taky půl kila na přilbu nepřidal, ale na druhou stranu kolik myslíš, že váží integrála co vozej enduristi a sjezdaři nebo motokrosaři?
A proč by mělo pár světýlek někoho rozptýlit, že nabourá, to by by nesmělo být nikde nic.
Mě se pro lepší viditelnost kola líbí tohle
https://www.youtube.com/shorts/qjslPYjmuV0
https://www.youtube.com/watch?v=KZNPMTquGnI
Váha helmy je hlavně otázkou, co s tou hlavou děláš (chceš dělat).
Sjezdař z principu upřednostňuje úroveň ochrany a jelikož potřebuje sledovat terén výhradně před sebou, moc kompromisů pro to ani dělat nemusí.
Běžný cyklista se v dopravě potřebuje rozhlížet a občas i dost neplánovaně a následně reagovat, což těžká helma bude dost znesnadňovat. Neviděl jsem běžného cyklistu jezdit po praze s integrálkou, počítám že když to pudeš zkusit, záhy tě to taky omrzí.
Motorky jsou vlastní kategorie s vyšší úrovní rizik, princip však platí stejný.
Světýlka pěkný, jen to zpracování vypadá, že bych si je vzal tak jako srandu na sraz a tím je odložil do šuplíku na příští rok.
Ale dělají se blikačky poháněný indukcí magnetu z výpletu, určitě by to šlo obrátit a napájet tím takovouhle srandu...
S odstupem půl roku vím víc, co ta přidaná hmotnost dělá.
Nemůžu říct, že by nedělala vůbec nic, trochu cítit to je. Nejvíc bych asi řekl při přejetí některých hodně velkých nerovností (vysoký retardér třeba) kdy je trochu cítit jak váha té helmy zkouší helmou pohnout na hlavě střídavě dopřed a dozadu (nepovede se jí to, jen je to cítit). Při rozhlížení kdy potřebuju najednou otočit hlavou do boku necítím, že by to nějak omezovalo nebo to bylo jakkoliv nepříjemné.
Nejvíc jsem byl zvědavný na dlouhodobější komfort, když to je na hlavě celý den. A kupodivu ani to není problém. Zas to samé: rozdíl oproti lehké helmě nějaký cítit je, ale problém to není. Jel jsem s tím 200km za jeden den v letním vedru jednou, několikrát 230-260km za víkend, vše ok. Helma je na konci dne na hlavě trochu protivná, ale to byla i lehčí helma.
Tohle všechno bude samozřejmě individuální. Různí lidé budou na váhu helmy citliví různě. Podobně na kolech, na kterých se sedí v citelně jiné poloze to může vadit jinou měrou. Hádám, že na vzpřímeném kole, kde musí zadní krční svaly neustále hlavu zvedat by to bylo poznat určitě víc. Takže nejen, že na vzpřímeňáku by byl efekt světel na hlavě menší, protože jsou častěji mimo linii pohledu řidiče, ale ještě navíc by se muselo opatrněji s tou váhou. Nicméně pro takové lehokolo, na jakém to nosím já to funuguje jak jsem chtěl.
No a funguje, jak jsi chtěl = dávají ti auta spolehlivě přednost a předjíždí tě bezpečně? Nebo o kolik procent se cítíš bezpečněji než dřív?
Za plného slunka řekl bych ekvivalentní té předchozí, čili záblesk optikou vpředu nahoře vidí všichni včas když se řítím do křižovatky a jinde to vliv moc nemá. Ani nepotřebuje mít.
Za snížené viditelnosti bych skoro přísahal, že to je citelný odpuzovač předjíždějících aut. Nezkoušel jsem porovnat na střídačku se starou helmou nebo to někdy vypínat, takže to říkám trochu opatrně, může mi to zkřeslovat radost z nového systému. Ale stará helma měla citelně slabší tu červenou zadní část, takže považuju za pravděpodobné, že se mi to nezdá. Jak velkým bočním odstupem mě auta předjíždí, do jak malé mezery se ještě pustí do předjíždění i s jakým podélným odstupem čekají za mnou než budou moct předjet je myslím lepší o dost. A asi to fakt bude tím světlem, protože ten jev je tím silnější čím víc je viditelnost snížená.
Lidi v práci, kteří do teď nevěděli hned zmiňují, že moje světla jsou dobře vidět když zjistí, že to jsem já kdo jezdí na tom lehokole. Bývalo zvykem, že "to není vidět, protože je to nízko" byla jedna z prvních reakcí a tu jsem už půl roku nedostal. Dřív nebo později se někdo další najde, ale zatím se to tváří, že tohle osvětlení svůj účel plní.
Spoluobčané z naší vesnice mě asi vidí jako šílence, který to děsně přehání. Ninja cycling je tam oblíbená disciplína. Ale s tím se nějak smířím :-).
Osvětlení ve výpletu kola nemusí být špatné (byť prioritu bych viděl v pořádném světle dopředu a dozadu, teprve pak bych řešil boky), ale na tomhle provedení by mi vadilo, že je to nesymetrická zátěž kola, ve vyšší rychlosti bude kolo zbytečně vibrovat.
Navíc mi tohle připadá jako nevyužití potenciálu. Líbilo by se mi osadit RGB LEDky, rozdělit na dvě části (symetrická hmotnost a funkčnost v nižších otáčkách) a hlavně bych to synchronizoval podle gyroskopu/akcelerometru, takže by to mohlo promítat obrázky, nápisy a jednoduché animace...
V době, kdy má každý chytrý mobil (kromě mě) se nabízí i propojení přes bluetooth. Zobrazovat přijatou zprávu ve výpletu kola asi smysl nedává, když to jezdec neuvití, ale mohlo by to reagovat třeba na data v radaru a vyzývat motoristy k dodržování 1.5m odstupu... :-)
...což by motorista jistě viděl :-D
Samozřejmě to taky existuje, ale už je to spíš frajeřina, ta cena nebyla hezká a teď nevím, jestli je to pořád ke koupi.
https://www.youtube.com/watch?v=3qq8r2Wg7gA
A i Číňan má pokročilejší verzi
https://vi.aliexpress.com/item/1005004416225196...
https://vi.aliexpress.com/item/1005004069876201...
Já měl to menší z těch co sem odkazoval v předchozím příspěvku na horáku. Když sem roztočil kolo v montážním stojanu, tak to házelo, ale při jízdě když je kolo na zemi to vůbec nebylo cítit.
Paráda, svetlá na helme majú čo do seba.
...zrovna na lehokole není problém je umístit na samotné kolo(hlavně zadní-z hlediska bezpečnosti).
Ještěže nám to poradíš, tady jsme všichni jinak tak tupí, že dát na kolo světla nás jinak nenapadlo. Díky.
....ty jsi palot? :-O ...není zač.
Ještě mě tak napadlo, ty jsi našel nějaké malé vodotěsné vypínače nebo jak řešíš jejich ochranu před deštěm?
Několik let používám na světle tento vypínač. Zmoklo to mockrát a dodnes to funguje :-D Myslím, že když se to umístí/nasměruje tak, aby případná voda nezatekla kolem matky do spínače, tak se tomu nemá co stát. Potápět se to asi celé nebude...
Zajímavé, takhle při pohledu na tvou fotku bych hádal, že když se kapka vody chytí na páčku, tak po ní musí zatéct dovnitř vypínače, protože to bude mít s kopce.
Kdyby byla páčka ze spodu krabičky, tak bych bral, že vzhůru voda nepoteče, ale ty i Jirka to máte do strany, tak nevím, zda se voda dovnitř vypínače vůbec nedostane nebo jenom neškodí?
Spíš (zatím?) neškodí, tvrdit o těhle páčkách že jsou vodotěsný by byl optimismus vhodný jen pro uživatele halucinogenních houbiček...
Primárně asi půjde o to, z jakého materiálu jsou kontakty?
Pokud voda vypínačem neškodně proteče a zbytek brzy vyschne, nemusí mít pár kapek na funkci vliv (maximálně bude světlo kvůli svodu chvíli slabě svítit), ale bál bych se, že to zrezne, přestane vodit nebo se úplně rozsype...
Já jsem s "vodotěsností" tlačítka dlouho bojoval. Použitelná byla až čtvrtá verze, což je SMD tlačítko na DPS s boky zalitými tavným lepidlem a shora překryté pružnou fólií rovněž přilepené k tomu tavnému lepidlu.
Do vody jsem to raději namáčet nezkoušel, ale dešti odolávalo... a dost pochybuji, že by se mi tohle znovu povedlo vyrobit... :-)
Pár páčkových vypínačů už mi zrezlo, jeden jsem ze zvědavosti rozkuchal:
https://nightrider.mzf.cz/tech/rezavy-spinac_1.jpg
https://nightrider.mzf.cz/tech/rezavy-spinac_2.jpg
https://nightrider.mzf.cz/tech/rezavy-spinac_3.jpg
Kontakty jsou železné, povrch mají galvanizovaný nějakým jiným kovem, ale ten jenom vylepšuje vodivost a pájitelnost, proti korozi nechrání. Páčka je nejspíš nerez, těsní kov na kov (koule na kužel), kam ji přitlačuje pružinka. Dokonalé to není, ale proti dešti by to mohlo stačit (pokud je spínač nakloněný aspoň trochu dolů). Co netěsní je ta hranatá část: jedna spára je mezi závitovou částí a krycím plíškem, druhá mezi plíškem a plastem.
Myslím si, že dostatečná ochrana je napatlat tavku nebo silikon přes tu matičku zvenku, od závitu až po stěnu krabičky, aby voda skrz závit nemohla vzlínat k těm spárám uvnitř.
Fotka klame, je to nasměrované páčkou lehce dolů. Ale na tu páčku se dělá umělohmotný "prezervativ", akorát už jsem ho dávno někde ztratila.
Na tomto snímku to taky není výrazné, ale dírka je vrtaná těsně pod nejširším místem. Koukám, že jsem to
dělala v roce 2012!
https://www.nakole.cz/diskuse/14034-vlastni...
Na tomto červeném kole (Author Vista) to celoročně jezdilo až do roku 2021, kdy jsem na tom vyměnila vidlici za karbonovou a přestavěla to kolo na krosku s beranama.
Jsou to obyčejné páčkové přepínače do panelu bez jakékoliv ochrany. Používám ty samé tak cca 15 let nebo víc a zezačátku jsem si řekl, že se prostě ukáže, jak velký je to problém. Takže teď už vím co snesou:
Když je vypínač vyloženě páčkou přímo nahoru, jeho životnost při každodenním ježdění do práce v každém počasí je někde mezi jedním rokem a několika lety u kola parkovaného uvnitř, měsíce u kola parkovaného venku. Na řídítkách svého kola mám takový a zatím selhal jen dvakrát (za myslím 11 let co to kolo jezdilo), z toho jednou dostal navíc docela ranu, která ho asi dorazila - páčka upadla úplně.
Všude, kde jsem je použil páčkou rovně nebo dolů vydržely "na furt" - selhání korozí kontaktů uvnitř jsem se u žádného takového nikdy nedočkal. I proto jsem je na nové helmě cpal do spodní části a zapínají se vodorovně - od středu krabice ven (směrem k uchu) zapnuto, všech 6 sražených páčkama k sobě je všechno vypnuto. Na Oceláči mám helmu prakticky přesně v té poloze jako na fotkách na tištěné atrapě hlavy nebo dokonce předkem o chlup výš. Páčky jsou tím pádem ve vypnutém i zapnutém stavu nasměrované mírně dolů. Předchozí helma je měla zapínané nahoru místo do stran a byly v horní části helmy spíš malinko vzhůru od vodorovné roviny, přesto neselhávaly. Takže tady čekám, že to taky bude OK.
Vodotěsnost obecně stejně řeším bez toho, že bych zkoušel věci utěsnit. V každé utěsněné krabici co jsem kdy měl na dešti jsem dřív nebo později našel zelený bordel z koroze elektroniky nejspíš kondenzací vlhkosti, takže na těsnění krabičky dlabu. Pájené konce kabelů vyztužím smršťovačkou a/nebo tavkou, aby se bod kde z cínu vystupuje měď němohl hýbat. Tavkou zaliju všechna PCB ze strany spojů, pokud hrozí zatékání vody na PCB tak i ze strany součástek. Všechno pak nacpu do krabice, která se snaží nepustit dovnitř stékající vodu, ale dole má škvíry nebo otvor, aby co se dostane dovnitř mohlo i ven. Zatím mi to takhle vždycky funovalo mnoho let. Na předchozích helmách jsem měl PCB zalité tavkou zabalené do izolačky, bez další krabičky rovnou na dešti, a nikdy to neselhalo na žádné z nich. Selhávaly jen nechráněné pájené spoje LED pásků a hlavně samotné nekryté SMD LEDky. Proto ta nová je má zalité tavkou dovnitř výtisku. Nejdou snadno měnit, ale nemělo by být potřeba je měnit.
Přemýšlím, jak by šlo SON dynamem inteligentně dobíjet 3S lithiovku. Nepotřebuju z dynama udělat brzdu tím, že z něj budu sosat velký výkon, obvyklé 3W by plně stačily. Jen by se mi prostě líbilo umět si udržovat nabité baterie světel, svítit chvíli slušným výkonem i v malé rychlosti a později to dobít atd.
Různých designů na USB nabíječku ze SONu je na netu hodně. A vyrábět regulovaných 5V a pak z nich konevertovat na 12,6V na nabíjení trojčlánku se mě úplně nechce.
Regulovat výstup na 12,6V a odpojit dynamo když přestane brát proud a napětí na prázdno leze někam vysoko by se mi líbilo víc. Ale zjišťuju, že navrhnout si tohle sám nedokážu aniž bych si napřed obnovil spoustu studia co jsem kdysi zapomněl. Nedělali jste to někdo někdy, nebo neviděli jste někde návrh na něco takového, který já jsem při hledání minul?
Jednoduchá analogová cesta je omezení napětí, protopení přebytků na výkonových tranzistorech a signalizace nabití, abych poznal, kdy to mám ručně vypnout. Na 2S to mám vyzkoušené, 3S by mělo jít taky, jenom bude o trochu vyšší minimální rychlost.
Digitálně třeba nějaký DC/DC stepdown a za ním nabíječka. Obojí by mělo jít sehnat jako hotové moduly, ale prakticky jsem to ještě nezkoušel.
Trochu jsem pátral a začíná se mi rýsovat rozumný kompromis mezi účinností řešení a náročností výroby. Od kutila v Německu koupit tohle: https://www.instructables.com/DIY-BICYCLE-USB... a světla kola mít s podobnou elektronikou jako na helmě, s integrovanou USB-C nabíječkou https://www.aliexpress.com/w/wholesale-3s-li...
Když se to vhodně poskládá, půjde dobíjet světla i ze síťové nabíječky na mobil a půjde za jízdy místo světel dobíjet mobil. Narozdíl od světel natvrdo na dynamo tomuhle půjde snadno přepínat více režimů, třeba zábleskový ve dne co moc nežere. Brevet jízdy by pak šlo jet tak, že přes den se bliká z baterie a dynamo udržuje navigující mobil nabitý, při přechodu na tvrvalé svícení se mobil odkáže na svou baterii a světla budou dobíjená dynamem.
Už jsem tu jednou dával odkazy na 10W plošňáčky z na vstupu 6-80V a na výstupu 3-5-6-9-12-15V podle potřeby. Něco přes stovku z alíka. Pořád se totiž nevzdávám myšlenky SONa na triku, i když už letmé nejdou nyní u nás koupit a musel by asi už použít nábojové. Ale s tím by mi asi pomohl i "tuctový" servisák.
Podle toho, jak je udělaný vevnitř by zdroj co popisuješ fungovat mohl. Ale jak jsem jednou narazil na řešení, které uspokojí moje požadavky na fungování a většinu jeho dílů mám vyzkoušenou, do experimentování už se mi moc nechce. Na práci je dost jiných věcí, takže radši to složím z věcí co už někdo vyvinul.
Jediný prvek co nemám vyzkoušený je ten dynamový dobíječ co dal dohromady ten Němec a zveřejněná dokumentace vypadá, že je to řešené pěkně a robustně, včetně schopnosti přežít libovolnou rychlost bez připojené zátěže a při nabíjení mobilu bez přerušení nabíjení při velmi krátkém zastavení, třeba v křižovatce. Podle zveřejněných schémat a výsledků měření to vypadá dobře, takže to asi zkusím.
Já aspoň napovím, že dynamo je alternátor a když už jeho výstup potřebuješ tak jako tak usměrnit, můžeš místo Gretze použít zdvojovač, případně násobič napětí (diody + kondenzátory).
https://en.wikipedia.org/wiki/Voltage_doubler
Kdysi dávno jsem takhle na favoritu svítil LEDkama z dynama, které při zastavení zálohovala 9V baterie. Bylo to triviální zapojení a fungovalo to dobře. Akorát byl potřeba bipolární elektrolyt kondenzátor.
Takže záleží jak velkou efektivitu potřebuješ, zda ti vadí přebytek výkonu protopit?
(mimo téma kola, jen elektronika)
Jakou trvanlivost očekávat od kabelů ve venkovním prostředí?
Mám osvětlení vnější zdi (balkón) LED páskem, který je napájený lankovou dvojlinkou z 12V zdroje zevnitř domu protaženou přes obvodovou zeď. I přepojoval jsem tuto dvojlinku vevnitř na jiný zdroj s jiným konektorem a zjistil jsem, že ty měděné drátky jsou pod izolací úplně zoxidované. Úplně černé to bylo a teprve po oškrábání to začalo mít nějaký kontakt.
Je tohle normální? Mohla tam nějak kondenzovat vlhkost nebo něco? Nebo jak by se stalo, že _uvnitř_ místnosti bude _uvnitř_ kabelu zoxidovaná měď? Je to nějaká standardní černá dvojlinka z GME s jedním vodičem označeným červeně.
Podotýkám, že se jedná jen o propoj přes plášť budovy na balkón, na kabel fyzicky neprší. Jen případně vzdušná vlhkost.
S obyč levným kablíkem jsem tohle už viděl, časem oxiduje většina, podle příměsí v mědi různě rychle. Vzduch ta máš vždycky, když je to kabel a ne drát. Měď ti vyplní třeba 70% průřezu a zbytek je vzduch mezi jednotlivými vlákny. Takže do nějaké vzdálenosti dovnitř izolace ta oxidace časem pronikne. Dělal jsem kdysi pokusy doslova ve sklenici vody a vlhkost to urychluje, vlhkost a napětí dvojnásob. Provoz nechráněného LED pásku ve sklenici vody (test pro budoucí instalaci na helmu) způsoboval zelený sajrajt na jednom pólu, pod kterým měď černala, na druhém hlavně černala, nepamatuju si, který byl který. Je možné, že kombinace typu mědi a podmínek kolem dokázaly vyrobit černý povlak po nějaké době i na tvém káblu. Každopádně ten LED pásek fungoval pod vodou 24/7 po dobu 6 týdnů než jeden přívodní vodič těsně vedle cínu na pásku prooxidoval komplet durch a upadl. Později na helmě v průměru dvě hodiny denně venku za všeho počasí ocházely pásky jen mechanickým utržením LEDek, jinak vydržely deset let. Zoxidované a hnusné to bylo hodně, ale svítilo to furt. Pod tou vrstvou oxidace ta měď dál vede ještě dlouho po tom, co povrch začne vypadat blbě.
Možná řešení:
- místo lanka použít drát
- všechny spoje zalít tavkou, aby se vlhkost nemohla dostat pod izolaci
Přemýšlím, jestli je nezbytně nutné mít i jiné blinkry nebo jestli stačí jen zadní. Koupil jsem totiž v akci za pár šupů zadní světlo s blinkry. Takovými těmi moderními. Blikají a ještě tam jezdí na zvolenou stranu ten proužek v Knight Rider stylu. Světlo je velmi kvalitně zpracované a ovládání z řídítek je bezdrátové.
Jako ano, je jistě lepší mít směrová světla i vepředu a na bocích (velomobilu) ale narozdíl od trupu, kol a všeho ostatního je výroba světel pro mně nezdolatelná překážka. Naučil jsem se sice zapojit ten ne555 čip aby to blikalo, když zmáčknu čudlik a i jsem pochopil, jak čip funguje. Ale stále se nemůžu posunout dál. No a pak jsem našel tamto světlo. Stálo nějakých 700,- (měli tam i výrazně levnější, ale ta byla všechna totálně šmejdská). No a extenzivními testy v provozu na vzpřímeňáku jsem zjistil, že hlavně ti za mnou potřebují vědět, zda odbočuji. A to zejména vlevo. No a tak jsem to světlo vzal. Stejně jako s blinkry bojuji i s předním světlem. Nakonec asi také dojde k jeho nákupu. Ale jak ho pak zapínat, že, když by bylo u špiček nohou. Nebo bych ho mohl mít spíš u rukou v ose očí (rozhodl jsem se totiž místo skla mít hlavu venku a přes vlez do stroje mít takové to víko s dírou). že bych vždycky jen vyndal ruku, zmáčkl čudlík na kupovaném světle a rozsvítil. V mém případě tedy nejde ani tak o výrobu samotného světla, jako spíš o uchycení už hotového kupovaného. Což je další problém.
Blinkry jsou fajn, ze zkušenosti bych řekl, že to okolní provoz ocení.
Jen bacha na to, že to řidiči nejsou zvyklí vídat a tak zejména za jasného dne je klidně přehlédnou.
Pokud jd eo přední světlo, dělají se ovládaná externím spínačem. Ten je sice koncipovaný na montáž na řidítkách kola a v podstatě slouží jen k ovládání palcem aniž bys ses musel pustit, ale i s mojí elektrotechnickou negramotností nebyl problém ho prodloužit, takže mám spínač u levého palce na řidítkách a světlo na šlapáku.
Na dobastlení atypického úchytu světla je 3D tisk perfektní, tuším už jsi ho tu demonstroval že zvládáš/máš možnost...
Moje zkušenosti s Questem říkají, že blinkry potřebuješ a musí být dost silné na to, aby byly vidět ve dne. Ukazování rukou jak cyklistovi ukládá zákon řidiči u velomobilu vůbec nechápou, nereagují na to nijak. Naopak blinkr, jakkoli by ho na cyklistovi nečekali, na velomobilu pochopí ihned. A jsou situace, kdy potřebuješ někomu před sebou říct, kam se chystáš jet. Bez blinkru můžeš mávat rukama jak chceš a lidi na tebe budou akorát nechápavě zírat.
Jestli chceš v čumáku nemít nic vyčnívajícího, nedávno jsem vyzkoušel pěkné blinkry zapuštěné do roviny na Ninkově WAWu. Vyvrtali jsme díru cca 25mm a zevnitř do ní polyuretanovým tmelem vlepili "sklíčko" vytištěné z průhledného oranžového PETG. Vější strana je nízký válec vysoký jen jako tloušťka laminátu, následuje rantl, aby to dírou nepropadlo ven, na vnitřní straně je výstupek s dutinou na výkonovou bílou LED diodu. Dioda se do toho vloží, tavným lepidlem se vyplné mezera mezi jejím chladicím tišťákem a 3D tisknutým difuzŕem, vloží se to zevnitř do stěny velomobilu a oplácá tím polyruetanem. Funguje to parádně, bílá led skr ten oranžový difuzér vypadá jak automobilový blinkr.
Jestli se nechceš drbat s vlastním zapojením 555 časovače, pak se nabízí použít blinkrové relé určené pro motorky, prodávají se typy co fungují i s ledkou. Najdu odkaz, jestli chceš. Nechtělo se mi drbat se spínacími tanzistory nebo dokonce vlastním regulátorem proudu, tak jsem použil Meanwell kostičky pro výkonové ledky. Blinkry na jedné straně čumáku mají jeden společný zdroj. Supr jednoduché na zapojení.
Děkuji za radu. Nějak se s tím zkusím popasovat. Nejspíš budu tedy zatím jezdit jen s tím zadním, ale jen provizorně. Abych měl alespoň nějakou možnost signalizace. Na ta relé a zdroje už jsem se díval ale musím to ještě všechno nastudovat. Jak už jsem zmiňoval, je to pro mně strašně obtížná překážka.
Pro start vlastního výzkumu: ověřená kombinace je 3S lithiová baterie, buď tři Li-Ion články v sérii nebo 3S Li-Pol modelářská s věcmi na 12V, konkrétně tohle relé na blinkry funguje určitě: https://www.mtt-brno.cz/blinkry-na-motorku/3164... . Dáš to jedním koncem na plus baterie, na drýhý konec ověsíš plus zdroje proudu jako třeba tenhle: https://www.gme.cz/v/1506182/mean-well-ldd-700l... a na něm LED diody (správný výkon podle proudu toho zdroje, dělají se typy i pro jiné proudy). Jakmile sepne spínač co připojí mínus toho zdroje na mínus baterie, LED diody začnou blikat rytmem blinkru. Jiná blinkrová relé budou fungovat taky, pokud výrobce slibuje fungování s LED blinkry (čili relé nepotřebuje velký proudový odběr žárovek na to, aby blikalo). Samozřejmě jde koupit i jiné zdroje proudu nebo použít 12V žluté LED pásky třeba, ty se připojí přímo, ne přes zdroj.
Přední světla pro E-biky většinou mají napsané na sobě rozpětí třeba 6-30V a podobně. 3S baterie se podle stavu nabití pohybuje 9-12,6V, takže takové e-bike světlo s integrovanou regulací stačí připojit přes vypínač na baterii a hotoovo.
Vlastní zadní světlo jde řešit taky sadou LEDek a proudovým zdrojem, nebo červený 12V LED pásek rovnou na baterku.
Dá to trochu práce vydrátovat celý velomobil, ale jde to takhle relativně jednoduše složit z koupených dílů aniž by člověk vymýšlel vlastní elektroniku.
Tyhle dotazy se množí a už jsem dělal světla pro pár velomobilů, tak mě občas svrbí ruce vymyslet nějaký modulární plug-and-play systém co bych pak mohl zájemcům snadno a rychle dodat a i neelektrikář by to instaloval bez obav beze mě. Ale zatím tak daleko nejsem :-).
Dík za tvůj čas, Jirko.
Takže je to vlastně velmi easy. Viděl bych to asi na použití těch žlutých pásek, nějak ve stylu vypínač-baterie-relé-kousek pásky(přední blinkr)-kus drátu-kousek pásky(zadní blinkr) a zpět na vypínač (v mém případě tedy kolébkový 3polohový přepínač). Nebyl jsem si právě jistý, jestli k zapojení toho relé nepotřebuji ještě něco dalšího. Přitom jsem se mohl podívat, jak takové relé funguje a nemusel jsem tady noobovsky otravovat. Jenže já jsem se natolik soustředil na ten 555 čip, že jsem tu druhou možnost úplně zapomněl brát v úvahu. Ten čip se mi podařilo hned několikrát za sebou zapojit správně a když jsem si s tím potom jen tak z nadšení blikal, čip za chvilku vyhořel. Měl jsem ho napojený na 9V NiMh baterii na breadboardu a tady v datasheetu vidím, že má max 15V, tak nevím, kde se stala chyba. To mně tehdy přivedlo na pochyby a když jsem ještě zabrousil do oblasti baterií a ochran proti podbití a kdesi cosi začala mi z toho jít hlava kolem a radši jsem se jal věnovat jiným úskalím na svém stroji. Ale teď už vidím, že asi zas tak není čeho se bát.
Pokud by ses rozhodl použit modelářské lipolky, zvaž jednu věc, klasickým pohonným nedělá dobře je mit trvaleji nabité na víc než cca 65 procent. Jsou ale i lipolky vysílačové kterým to nevadí. Nedají takové proudy ale to na blinkry taky nepotřebuješ. Muj osobní nazor, pokud použiješ nimh bude to trochu těžší ale nemusíš řešit žádný ochrany.
ta NiMh byla v sadě k breadboardu společeně s čipy a ještě několika dalšími součástkami. Bylo to v rámci interaktivní učebnice elektroniky, kterou jsem koupil na conradu.
Upřímně jsem chtěl použít nějaký batterypack na normální tužkovky (mám GP ReCyko 2500), které by šly v případě nouze, kdy bych měl někde na cestách vybito, koupit v krámě. Ale nevím, jestli to není trošku overthinking.
Ten čip mohl vyhořet, pokud jsi z jeho výstupu sosal moc velký proud. Jsou různé typy, ale všechny mají limit. Co jsem měl v ruce většinou zvládalo i několikanásobek toho limitu po nějakou dobu než to chcíplo. Když jsem kdysi nějaké velomobilové blinkry dělal s 555 časovačem, tak výstup toho časovače jen spínal velký výkonový MOSFET teprv tím tekl proud toho blinkru.
Jednotlivé segmenty pásků se zapojují paralelně, takže když k přednímu připojíš zadní dvoulinkou prostě + na + a - na -, budou se chovat jako jeden dlouhý pásek.
Modelářské Li-Pol jsem používal do světel často. Nevydrží úplně věky, nejde čekat tisíce cyklů, zvlášť když třeba při ježdění do práce a zpět máš jeden až dva cykly za týden. Baterka sejde kalendářním stářím dřív než počtem cyklů. Ale nepotřebuješ extrémní vybíjecí ani nabíjecí proudy, ty nejlevnější Li-Pol co koupíš v dané velikosti ti budou stačit. A když ti nevadí pomalé nabíjení, stačí ti k tomu něco jako tohle: https://www.hadex.cz/g813a-nabijecka-hotrc-b3... nebo tohle: https://www.rc-store.cz/nabijece/nabijec-lipo... a správný servisní konektor (nebo propojovací kabel).
Jde samozřejmě použít i nějaké Li-Ion články a k nim připojit balancér https://pajtech.cz/balancer-4s-3s-2s-4-2v-li... a nabíjet nabíječkou na mobil přes tohle: https://allegro.cz/nabidka/nabijecka-clanku...
Zdar, jakožto naprostý laik mám dotaz na elektroniku a připadá mi to zde jako vhodné téma.
Onemocněla mi blikačka Smart 405 a mě zajímá, co jí chudince je.
Blikaček Smart 405 používáme v rodině více kusů a slouží mi bezvadně již mnoho let. Používám nabíjecí 2 x AAA.
K blikačkám jsem zakoupil přehršel kusů zadního plochého držáku ( https://www.cyklonemcik.cz/zbozi/drzak-svetla... ) . Mohu tak podle potřeby blikačky libovolně umísťovat na nosiče, na košíky nebo na zadní stranu cyklobrašen. [obr. 1]. Blikačky dokonce přežily i nedávnou havárii [obr. 2].
Na posledním výletě minulou sobotu sebou kolo bohužel prásklo několikrát o zem, asi 3x - 4x i se mnou a jako bonus ještě 2x samotné [obr. 3]. Je jasné, že blikačky schytaly pár pěkných ran. Po návratu v noci už nešla jedna blikačka na cestu od metra zapnout.
Dočasně jsem odložil brašny i s blikačkami v pokoji na zem tak, aby tvořily malebné zátiší s kočičí miskou. No a dnes večer, když už jsem utahaný chtěl jít spát a povypínal gramo i notebook, všude pozhasínal a lezl do postele, najednou blikačka sama od sebe třikrát blikla. Málem jsem si z toho cvrnknul do textilu :-(
Vyndal a zandal jsem dvakrát baterie. Blikačka zapnout nejde. Ale sama od sebe si cca 1x za minutu jednou až třikrát rychle blikne. To vydržela dělat asi 10 minut. Teď nedělá nic, čeká, až znovu půjdu spát a pak mě bude strašit. Už se tu s ní bojím.
Je jasné, že při ceně blikačky to budu řešit výměnou za novou. Ale - nemá někdo zkušenost, co se s blikačkou asi tak děje?
Je tam někde nějaký kondík, který se při poruše spínače může takto projevit? Nebo se mnou chtějí hovořit mrtví předchozí obyvatelé bytu?! A proč, propána, ke mě jede lednička s potměšilým úsměš---
Nevím, jestli to může být tenhle případ, ale u jiných blikaček jsem zažil, že když vydrží hodně let, unaví se jim napružení kontaktů pro baterky a zároveň se na kontatktech hromadí znečištění a/nebo koroze. Baterka pak je schopná mít přerušovaný kontakt i při poměrně jemných vibracích a může se to projevit tím, že se blikačka sama přepíná do jiného režimu, sama vypíná a podle typu možná dokáže i sama znovu zapnout pokud se předtím vypnula ztrátou kontaktu baterky.
Zkus kontakty pro baterky očistit a trochu napružit, ať jsou pěkně přitlačené ke koncům článků. Pokud se chování blikačky změní, mohlo to být tím.
Děkuji za názor.
Dnes jsem měl chvilku času a podíval se tedy na blikačku. Kontakty jsou napružené tek, že tam sotva jdou AAA narvat. Vlivem pravidelného vyndavání AAA do nabíječky jsou kontakty čisté a bez koroze.
S blikačkou jsem tedy zatím nic neprováděl a zkusil jsem znovu vložit zdroj. Který jsem mezitím NEnabíjel, je tak, jak jsem jej vyndal při poruše blikačky. A ejhle - blikačka funguje, jak má.
Jen doplňuji, že od chvíle, kdy blikačka asi schytala několik nárazů a přestala fungovat, do chvíle, kdy začala samovolně strašit, uběhl 1 den s vloženými AAA.
Potom od vyndání zdroje ležela blikačka na stole po dobu 2 dní.
Teď zase funguje. Záhada.
Mezitím, jda okolo kolokrámu, jsem si zamluvil blikačku novou. V prvním obchodě ji skladem neměli, ve druhém sice také ne, ale pan prodavač ji obratem objednal k vyzvednutí za 2 dni. Což je super, mám to víceméně po cestě a nebudu muset platit dopravu v e-shopu. Nová blikačka bude záložní. A jestli mě ta stará bude znovu strašit, tak, jakkoli k ní mám citový vztah, půjde na odpočinek.
Ok, tak to muselo být něčím jiným. Já používám Smart SuperFlash (aspoň kdysi se tak jmenovaly) a v těch jsou baterky svisle, takže to hádám unavuje kontakty rychleji. Ty spodní se po pár letech jeví splácnuté víc než ty horní.
Superflashka se mi samovolně vypínala, zapínala a přepínala, když se jí dostala voda do vypínače. Po vyschnutí to přestalo. U tebe nejspíš voda nehrozí a když jsou v pořádku kontakty od baterií, zbývá jedině porušení nějakého pájeného spoje. Mohl se nárazem odloupnout od desky, kapka cínu vypadá pořád na svém místě, ale pod ní je mezera, která se náhodně rozevírá a zavírá. Zkusil bych ty kontakty od baterek odpájet od desky a zase je připájet.
> "U tebe nejspíš voda nehrozí."
No dovol? To jako, že se bojím vody na kole? ;-)
> "Superflashka se mi samovolně vypínala, zapínala a přepínala, když se jí dostala voda do vypínače."
Je to možné! Na tom posledním výletě jsem absolvoval krátkou, leč intezívní průtrž mračen. Čili to je vysvětlení, které odpovídá okolnostem, které nastaly.
Té informaci o kapce cínu rozumím, rozšířil jsem si tím znalosti, děkuji. Ale obávám se, že pájení čehosi v blikačce by nedopadlo vůbec dobře! Neboť nejmenší nástroje, které mám k dispozici, jsou na obrázcích.
> "To jako, že se bojím vody na kole?"
To jako že na fotkách ani v původním textu nic o zmoknutí nebylo, tak jsem příčinu problému hledal jenom v těch pádech.
Jestli vyschnutí nepomůže, klidně se zase někdy stav, páječku v práci mám.
Děkuji, píši si do paměti.
Bude tedy záložní.
Ta blikačka.
řekl bych že pro kočku :-)
vyplavené Cateye jsem "léčil" pomocí WD, ovšem výsledky byly nepřesvědčivé.
No heleď! NightRider rozebral moji dvoustupňovou nábojovou převodovku a zas ji poskládal zpátky tak, že už asi tři roky jezdí a funguje! Takže se pro mě stal někým mezi Einsteinem, doktorem Emmettem Brownem a Danielem Vitale*.
Takže když NightRider napsal, že to bylo vodou ve spínači a že to vyschne, tak to bylo vodou ve spínači a vyschne to!
:-))
* Daniele Vitale: našel jsem na Youtube. Vypadá v tom pistáciovém sáčku jako šílenec a hraje na saxík jako ďábel. A ta jeho číča s houslemi, jak kroutí tím lehce hypertrofovaným zadečkem, ta je taky moc a moc mňamózníů
mňamózní"
mňamózní/
kurva kde je ten vykřičník"
Doporučuji: https://www.youtube.com/watch?v=hf7Tn4laukA
Hele, na foto si ji kočka už prohlíží :-)
(na rozdíl od Tebe jsem Cateye "léčil" bez vysušení - na cestách, zálohy nemaje, takže v klidu mohl mít Nightrider pravdu...)
PS - bál jsem se jak dopadl Tvůj střet s ledničkou z prvního příspěvku...
Ad střet s ledničkou - vyhrál jsem! A to díky tomu, že jsem se probudil...
Ad foto s kočkou - jako bys nevěděl, že všechno kolem nás je samý klam a šal, mámení a podvod. Kočka si neprohlíží blikačku, kočka se snaží vyčuchat kočičí bonbónek, který jsem tam umístil za účelem focení kočuly :-)
TOHLE jsou pravé, skutečné, nenarafičené fotky s mojí fousatou holčičkou!
Dopředu sklopená útočná ušiska znamenají v Šikulčině řeči: Už na mě nesahej, nebo hryznu! S tím se často pojí výraz, kterému říkám "Divé oko".
Ona Šikulka není příliš kontaktní, což je způsobeno tím, že první tři měsíce života prožila jako toulavá ve smečce opuštěných koček ve venkovním skladovém areálu. Kdyby tenkrát neonemocněla tak hodně, že se stala totálně apatickým, vysíleným a nešťastným kotětem, nikdy bych ji nechytil.
Někdy ji trochu škádlím a i se pereme - kočka se pere tak, že si na rozdíl od psa lehne na záda, aby mohla sekat všemi 16 drápy a kousat. Ale nepřeháním to, abych ji doopravdy neobtěžoval.
Po boji přichází kočičí katarze: "Promiň, nechtěla jsem Tě hryznout tolik".
Když jsem někdy moc moc hodný, nějaké sametové zvířátko mi hupsne v noci na postel. Nechá se chvíli hladit a když má opravdu dobrou náladu, slabě přede. Vydrží to tak maximálně 10 minut. Potom hryz a skok, a je pryč. Není prostě kontaktní. Což neznamená, že se ignorujeme. Často probíhá otírání o nohy, což je kočičí značkování, že jí patřím, honíme se po bytě, hážeme a lovíme papírové koule, a tak.
Když čtu o Šikulce, jakoby to bylo z mého života a o mých kočkách. Je hezké, že si ta malá našla svého „kočkomila”, který jí bude sloužit a ještě jí bude mít rád.