Projekt jednostopého FWD velomobilu mně stále nějak nechce pustit. už jsem kolikrát měnil názor a přidával třetí kolo ale vždycky jsem nostalgicky bloumal okolo rozpracovaných soušástek na ten původní stroj a říkal si, že si zaslouží dokončení. dokonce mám už připravený ten systém pro vyklápění balančních koleček. myslím, že by nakonec ani nemusel být tak nepraktický.. když se člověk nebude cítit, nechá podvozek prostě dole a pojede po čtyřech. pro vyšší rychlosti už je samozřejmě lepší kola zvednout. kola budou napojená na 3rychlostní páčku přesmykače, přičemž převodníky budou jen 2 - třetí, nejnižší stupeň bude ovládat čistě jen podvozek. protože páčka na jeden cvak nejspíš zvedne podvozek úplně, bude s ním spojená pružinou. ta zůstane při zasouvání a vysouvání nečinná, aktivuje se až při zařazení největšího převodníku, kdy se napne a umožní tak řadícímu lanku urazit ten kousek navíc.
teď ale proč extrémnější - chtěl bych aby to uvezlo jednu osobu navíc, která by ale nešlapala, protože by pak vozidlo narostlo do absurdní délky. tak trošku to souvisí s tématem "tříkolka coby tahač".. myslíte, že je tenhle nápad stejně bláhový jako celý můj koncept nebo tomu dáváte naději? fotka: real funkční modul(to ´u´ není překlep) vysouvacího podvozku. obrázek : dovysvětlení fotky - ve vysunuté pozici svírá rameno podvozku s trupem úhel asi 45°. kdyby to bylo 90, rameno by se při zatížení zavřelo zase dovnitř. posunutí dorazu jinam zamezí pohybu ramene, takže jsem musel udělat tento 45° kompromis.
já osobně z toho mám velmi pozitivní pocit. jen ještě pár detailů - stroj bude jezdit na 20´´ diskových sklolaminátových kolech mé vlastní výroby (jen duše, pláště a ložiska budou kupovaná), délka trupu je docela dost : 2600mm,rozvor je 1600mm (taky hodně),hmotnost : do 20kg (to vím podle hmotnosti potřebné tkaniny a pryskyřice), sedadlo pilota nastavitelné od 680mm do 730mm vnitřní délky nohy, převody : libovolné 9X2, světlá výška : 8cm, brzdy : kotoučové 160mm zatím mechanické, protože je mám k dispozici ale určitě bude upgrade na hydro, zadní kolo bude mírně odpružené silentblokama volitelné tvrdosti. to je asi všechno, co zatím můžu říct
Délka 2600 mm je docela v normě, ale rozvor 1600 mm se zdá na FWD lowracer příliš, což?
To chceš přední kolo pohánět u LWB lehokola?
Ne že by to nešlo, ale u LWB není žádný důvod pohánět přední kolo, které o to víc musí manévrovat aby zajistilo jakžtakž slušný rejd, což tě při jeho pohánění velmi rychle shodí jeho prokluzem...
Asi tomu moc nerozumím. :-)
Chápu to správně, že tahem za lanko přesmykače chceš zvedat - zaklápět podvozek?
Tedy, že ve vyklopeném stavu ho má udržet jakási pružina?
Lajckým pohledem bych žekl, že během nastupování/vystupování může na balanční kolečko působit značná síla, klidně polovina hmotnosti jezdce. A mezi vyklopeným (píšeš o jízdě na čtyřech kolech) a plně zaklopeným stavem (kdy nebude hrozit škrtání v zatáčkách) bude alespoň 10 cm?
Řekl bych, že na to se páčka přesmykače fakt nehodí.
já vím no, jde tomu špatně porozumět.
ve vysunutém stavu se rameno podvozku opírá o doraz, na kterém by se měly soustředit veškeré síly, na rameno působící. ta šneková pružina je v téhle fázi rozbalená, na páčku nepůsobí žádná síla.
V zasunutém stavu se pružina stočí, kolo se úplně schová dovnitř trupu a na páčku začne působit síla té stočené pružiny ( která není nic velkého - pružina je dost měkká, navržená tak, aby jen akcelerovala vysunutí kolečka ).
Pro spřažení podvozku a přesmykače jsem se rozhodl proto, protože přesmykač nepoužívám zas tak často a je pohodlnější mít na řídítkách obě dvě funkce dosažitelné bez toho, aby člověk musel lovit někde jinde a sundavat ruce z řídítek. Byly tam myšlenky na připojení koleček na brzdy ale ukázala se tam úskalí, která jsem nedokázal překonat.
Když pominu technickou stránku věci u níž nezbývá než věřit tvému řešení...baví mne malovat čerty na zeď, tak ti jich tady pár namaluji.
Zatím všechny stroje které byly úspešně konstrukčně vyrobeny v tomto tebou popsaném konceptu, vždy skončily jako velmi nepraktické stroje pro jízdu v provozu, ale i závod samotný, pokud nešlo o 1h na okruhu bez výraznějších překážek a prudkých zatáček.
Výhodou takového stroje na rovinatém terénu je pouze jeho výsledná aerodynamika - pokud ta je pokročilá - může takový stroj kroužit hodinu rychlostí i větší 70km/h.
Ale vůbec jsem nepochopil tvou nadnesenou otázku týkající se druhé přepravované osoby.
Já sám jsem byl autorem konceptu přepravy dítěte v 4kolovém velomobilu, který byl inspirací pro uvedení 4 kolového typu od Velomobiel.nl.
Nebyl jsem sám kdo takto uvažoval, jen jsem zkusil dát dohromady technologie a vizualizovat je v aerodynamické a konstrukční obálce.
Bylo to na popud soutěže vypsané pro každoroční výstavu v Germersheimu.
Nechápu jak si představuješ takovou bezpečnou a efektivní jízdu s další osobou.
Ještě snad v nějaké rovinaté prosluněné zemi plné stezek.
Ovšem s tím už dávno zamíchaly koloběžky a sdílené elektrokola.
A jestli si pamatuju dobře, dokonce vyhláška to zakazuje.
Navíc schopnost 2 kolen urychlovat vozidlo takové váhy je velmi omezená a může způsobit i jejich rychlé zničení, či trvalé opotřebení - prasklé menisky a natažení vazů - i v rovinatém Holandsku.
Nevím čeho jako lehocyklista dosáhneš tím že budeš na celokapotovaném lowraceru dopravovat obkročmo sedící druhou osobu a přitom si ničit svůj drahocený nástroj pohybu.
Kromě proražených pneumatik či ráfků, a promáčklé kapotáže.
A to pomíjím jeden podstatný fakt že stačí jedno přehlédnutí pravého obrubníku náhle se zvedajícího se ve dráze pravého vyvažovacího kolečka,
což tě v sekundě pošle do levostranného pádu pod zezadu předjíždějící auto, které ti v nejlepším případě urazí nárazníkem jen hlavu.
"Nevím čeho jako lehocyklista dosáhneš tím že budeš na celokapotovaném lowraceru dopravovat obkročmo sedící druhou osobu"
- domnívám se, že myslel nějaké "nouzové" sedadlo hned za řidičem, kde by seděla osoba s pokrčenýma mohama. I tak by ale bylo o dost obtížnější udržet rovnováhu.
Celokapotovaný závodní velomobil v ultralehké uhlíkové variantě jsem viděl vyrobený vážící 12kg - takový stroj nesnese žádnou jinou zátěž kromě zrychlení z letmého startu na uvažovanou maximálku cca. 100km/h - viz. Sanderson.
Varna pro 130km/h byla velmi střízlivě vyrobena s ocelovým subrámem, pro 160cm jezdce, a vážila přes 30kg.
Ninkova Vaniczka s ocelovým rámem a pěnovou kapotáží vážila kolem 25kg.
Všechny ty stroje neměly přední odpružení, a některé měly zadní pasivní pružení. Žádný z těch strojů neměl vyvažovací kolečka a neumožňoval nasednutí dalších 80kg na zadní nápravu.
Kapotovaný lowracer je ze své podstaty ultralehký šlapací velomobil, s omezenou manévrovatelností a absencí pružení, který je většinou vyladěn na velikost a hmotnost jezdce, a který trpí při každém přejezdu kolejí.
Jedná se o závodní stroje, nikdo soudný v tom nejezdí ani v NL, i přesto že takový pokus tu byl nedávno - i přes pokročilé zpracování skončil velmi neúspěšně - neprodal se ani jeden, a neznám jezdce který by dlouhodobě provozoval byť jen prototyp.
A jako další neopomenutelný fakt rád zmíním (kromě nevhodně pridaného těžiště druhé osoby pro manévrovatelnost takové sestavy),
že geometrie řízení u lehokola prakticky vylučuje jeho univerzální využití - geometrie řízení buď umí udržovat stabilitu pomocí záběru - urychlováním - stabilizací rychlostí,
nebo stabilizací popřením tohoto efektu, což nevratně odejme schopnost řízení být stabilizováno rychlostí, ve prospěch stabilizace hmotností ve prospěch pomalé jízdy.
Uvedené skutečnosti znamenají buďto velomobil, který umí jet a jakžtakž manévrovat při pomalé jízdě,
nebo velomobil který to neumí a je stabilní čím jede rychleji.
Pokusy o kompromis nenašly valný význam, neboť často zapřičiňují nestabilitu při maximálních rychlostech, či spurt zrychlení.
Kompromisní řešení geometrie řízení tak nachází význam hlavně u pomalých a terénních typů lehokol, což samo o sobě maže z tabulky celokapotovaný jednostopý velomobil.
Některé představy jsou pošetilé, jakkoli nás obecně mohou ve výsledku povznést na duchu tím, že si uvědomíme jejich pošetilost.
Někteří lidé mají i přesto dar rozjet startup a sehnat finance na pošetilý podnik.
Někteří přežijí a stanou se z nich dobrodruzi, jiní zaplatí životem.
Příklad: holandský přistěhovalec z východu, jehož snem bylo objet lidskou silou globus.
Nechal si vytvořit šlapací loďku s připojitelným 4kolovým podvozkem.
Podařilo se mu dostat po souši až k oceánu, a Atlantikem až k pobřeží Jižní Ameriky (!), kde mu fioly urazil či ukousl bílý žralok, čímž se jeho plavidlo stalo neovladatelným, a po následném driftu jej zachránila pobřežní stráž, kterou si zavolal satelitním telefonem.
Občas tahám přívěs s vlkem. Zvíře včetně přívěsu řekněme 65kg. Je tam přidaný odpor 2x20" kol a tahám to tříkolkoku.
A díky bohu za tři kola!
Je to těžký, jedu pomalu a jakákoliv snaha rozpedálovat se nad nějakých 20km/h je doměněna neúměrným vyčerpáním. Představa jak to vezu v tělese vlastního stroje a ještě k tomu se musím starat o rovnováhu je nepředstavitelná.
Takže pokud se nechystáš specialozovat na únosy dětí, u nichž by jsme se mohli bavit v podobné hmotnostní rovině, svůj nápad odlož k ledu. Nevím jak ochotně by jsi sháněl spolujezdce, ale jako jedinec prostě nemáš výkon abys utáhl další skorometrák, natož rychlostí racionální pro jednostopý stroj.
Jak už tu někde padlo, jednostopý kompletně kapotovaný stroj není vhodný do jakéhokoliv provozu, ať už z hlediska posádky či okolí.
Jestli máš nákladní ambice, rozhodně bych se nepouštěl pod tři kola, naopak bych zvážil čtvrté. Už jen velomobil schopný pobrat řekněme týdenní nákup pro dva bych považoval za slušný výsledek.
U více kol odpadá problém se stabilitou a můžeš si tak dovolit vyměnit rychlost za stoupavost v nějakém ďábelském systému řazení...
Manévrování jednostopého celokapotovaného velomobilu mi vždy přijde asi jako kdyby baletka se snažila dojít si na záchod po špičkách (a nedělá u toho piruety).
Naproti tomu manévrování na nekapotovaném lowraceru, přiměřenou rychlostí s využitím šířky vozovky a přenášení těžiště horní poloviny těla, může ještě pořád působit jako kdyby na ten záchod dorotovala ve hvězdách.
ty jo, jsem přímo bombardován skepsí :-D ten produkční jednostopý velomobil se podle mně neujal proto, že byl dost drahý. jinak jsem ho ve videu viděl dělat takové ty základní manévry, kterým se člověk ve městě nevyhne a normálně to ten maník uvnitř zvládnul. jasně, určitě to vyžaduje cvik ale to řízení auta taky. já osobně jsem hrozný řidič a proto za volant raději nikdy nesedám. ale někdy bych někomu chtěl říct "tak já tě tam hodím" přesně jak říkal drak. neplánuju si založit taxislužbu ale někdy chtěl bych tenhle balet s někým v kabině sdílet. asi jako když jsou dvoumístné větroně. ano, člověk musí přidat na délce křídla, letadlo je těžší, dostane jiné vlastnosti, některé stoupáky pro tebe zůstanou nevyužitelné ale v týmu je to prostě větší zábava.
a když budu chtít, druhou sedačku vyndám a bude tam víc místa pro náklad.
Koleje mně děsí i na běžném kole.
Stejně jako obrubník, když mně objíždí auto ( už jsem o něj jednou škrtnul pedálem )
rozvor je hodně no, ale jinak by se tam ten pasažér nevešel. proto jsem zvolil dvacítku kolo i vzadu, protože pak má pasažér dokonce i něco jako místo na nohy a nemusí být tak obkročmo. pokud není člen Harlem Globetrotters.
Docela jsem přemýšlel o tom, že by pláště a brzdy na motorku nebyly úplně špatné. ale motorka váží 250kg jen sama o sobě a takové hmotnosti můj systém nikdy nedosáhne. Já sám mám 56, pasažér(ka) něco podobného ale řekněme více, kolo samotné do 20ti (spotřebuji 16m2 390g tkaniny),to máme 6,24kg, stejné množství pryskyřice = 12,48 kg)
no jako bude to na hraně, ale ty motorkové brzdy mi pořád přijdou určené na vyšší výkon než by se od nich očekávalo tady. ale těmi motorkovými plášti by se nic zkazit asi nedalo.
Co se týče sklonu řízení, nemůžu najít úhloměr. někam jsem ho založil, jako se mi to s nářadím stává pořád.
Rejd to nějaký má. A s prokluzem si dělám celkem starosti. to nedokážu odhadnout. Přední pohon jsem zvolil dost kvůli tomu, že na zadní bych musel dokupovat řetěz a nějaké kladky.
možná dokonce i dva řetězy a u téhle verze s předním náhonem mi stačí to co mám teď.
k dokončení tohohle stroje mně taky vede to, že v podstatě všechny potřebné věci na to mám. jak vymyšlené, tak nakoupené i připravené. co mi chybí je několik šroubů, koncovky bowdenů, jeden plášť a dvě duše. Ještě možná přepracuju odpružení zadního kola, protože tady mám jeden nevyužitý vzduchový tlumič fox, který jsem měl na předchozím kole. jeho výhoda je ta, že se dá nastavovat podle zátěže. takže když se mnou někdo pojede, prostě ho přifouknu.
Hele já ti nechci kecat do života, ale...
Stavět velomobil je docela odvážnej krok, zvolit náhon "abych nemusel dokupovat řetěz" je fakt prazvláštní rozhodovací kritérium a bádat nad motorkovejma gumama nebo dalšíma komponentama, který budou násobně těžší než cyklistický, zejména když seš postavička 60ti kilová (po obzvláště dobré večeři) je fakt nerozumnej nápad.
nevím, co je na tom tak odvážného. chtěl bych se prostě vozit v něčem vlastní konstrukce a případně někdy vzít někoho na projížďku s sebou. mám k dispozici testovací okruh na celkem nepoužívané cyklostezce, kde se s tím naučím jezdit a když to bude dobrý, budu mít radost. když ne, pokusím se zjistit, v čem je problém.
Motorkové díly asi ne no. Ale připadalo mi to logický, snesou větší zátěž. Ale já neplánuju tam někoho vozit pořád, takže jsem je zavrhnul.
Ten řetěz je jen jeden z faktorů, zato ale z těch rozhodujících. Protože bych potřeboval dva, zas by to byla investice aspoň 1000,- + plus ještě ten plášť dvě duše a nějká bižu. to máme 500 za plášť
300 za duše bižu jsou korunové položky. Ale ty řetězy tam pořád tvoří většinu ceny. a asi už se opakuji ale na fwd verzi řetěz mám takže mi chybí jen ten zbytek. bude to pojízdné a zaplatím o 1000,- míň.
No nic. Vidím, že se to tady nesetkalo s valným nadšením ale já to zkusím dát dohromady, protože tomu celkem věřím. A pak dám vědět jak to jezdí kdyby to někoho zajímalo.
Tak ono to ve výsledku jezdit bude, když to bude mít kola, o to se nemusíme přít.
Být tebou ten koncept uvedu v realitu co nejrychleji, i s tou pasažerkou.
Ať můžete tu radost sdílet oba dva.
Ten predošlý projekt skončil ako?
tohle je takové jeho pokračování. jednou jsem se právě díval na formu na ten trup a napadlo mně, že kdyby se udělal výlisek 3/4 délky odpředu dozadu a pak 3/4 délky obráceně a tyto dva výlisky se sloučily dohromady udělalo by se tam místo ještě pro jednoho pasažéra či náklad.
Jako upřímně, rád bych vlastnil jak jednomístnou, tak dvoumístnou verzi, ale nevím, kde bych je obě skladoval. I když se dá ušetřit značné místo postavením stroje na čumák, tak stejně nevím, jestli bych pro obě verze našel nějaké vhodné místo. Takže jsem se musel rozhodnout a volba padla na tu delší. Technologie výroby je v podstatě stejná jen materiálu je o něco víc. Experimentuji zas s tou EPP pěnou, tentokrát mírně jinak než předtím, čímž narážím na tu zvláštně nízkou hmotnost, kterou jsem tady předtím uváděl. To bylo ještě za využití té předešlé technologie se skelnou rohoží. Jestli ten nápad s pěnou, na který jsem přišel včera bude fungovat, tak ta hmotnost normálně bude ještě méně.
Pokud bys fakt postavil něco pro dva lidi, brzdy z motorky možná nejsou úplně nesmysl, pokud najdeš vhodné. Ne z něčeho velkého závodního, ale něco jako najdeš na malých skůtrech by asi odpovídalo. Takový skůtr může podobně jako kolo se dvěma lidma na palubě. U brzd na kolo tě u tandemu asi nejvíc trápí teplo. Na našem lehotandemu jsme utavili destičky co měly brzdy původně, nasazení sintrovaných pomohlo, ale i tak je cítíš jak smrdí v delších sjezdech. 180mm kotouče a brzdy se sintrovanýma destičkama ti ale asi budou stačit taky, i když nejsou původně motorkové. Aspoň na rovině určitě. V dlouhých sjezdech už bych váhal.
Osobně si myslím, že stavět to vozidlo na dva lidi jen kvůli příležitostnému svzení někoho je příliš nevýhodný kompromis. Pokud to má vydržet, musíš to udělat potřebně robustní. Sám bych si netroufl udělat ani jednosedadlovou celokapotáž 20kg jak píšeš, ale ty to třeba umíš. I tak pokud to má bezpečně nést druhou osobu, bude to určitě přes 30kg. Takže těch 10-15kg navíc plus o kus větší a neohrabanější vozidlo s sebou taháš všude když jedeš sám. Myslím si, že budeš mít tím pádem vozidlo co navzdory celokapotáži jezdí pomaleji než lehké nekapotované lehokolo.
Cyklo brzd bych se nebál, jen bych pro jistotu použil větší průměr kotouče. Při max. zatížení své tříkoky musely kotouče 180 mm ubrzdit cca 180kg a zvládly to. Je pravda, že při delším brzdění měnily barvu a byly cítit. Chtělo by to minimálně 203 mm, nebo raději 220 mm.
Na tříkolce to jde určitě, máš dvě přední. S tandemem jsme vážili taky necelých 200kg a má jen jednu přední. Zadní se sice díky dlouhému rozvoru neodlehčuje tak moc jak na singl kole, ale pořád musí většinu práce udělat chudák přední brzda. Se sintrovanýma destičkama to zvládne, organické se zapekly při prvním větším sjezdu skoro hned.
Jeden nekapotovaný FWD lowracer s hodně dlouhým rozvorem a místem pro náklad nebo malé dítě existoval a v provozu se osvědčil:
http://en.openbike.org/wiki/Pythoon
Stavitel později nahradil nákladní zadek vzpřímenou sedačkou a šlapkami pohánějícími zadní kolo, aby se převážené už o trochu větší dítě neflákalo (hledej název "Stokid Python"). Takže výchozí myšlenka mimo mísu určitě není.
Jako nejlepší výchozí bod mi připadá B2B tandem: konstrukce stejně robustní, jenom bez zadního pohonu a s hlavní rámovou trubkou co nejníž. Místo zadní sedačky obří tailbox od zad přední sedačky až někam za zadní kolo, uvnitř sklopná přepážka sloužící jako opěradlo. Cestující si hodí na dno nějaký polštář, sedne si na něj čelem dozadu, nohy naskládá obkročmo podél zadního kola a ruce schová dovnitř. To by mohlo fungovat velice dobře.
Jestli je dobrý nápad dávat kapotáž i okolo pilota, to už nevím. Nápad sloučit ovládání přesmykače a podvozku do jedné páky je každopádně geniální.
Mopedové pneumatiky a ráfky na nákladním kole už jsou taky vyzkoušené a funkční řešení:
https://commutercycling.blogspot.com/2016/01...
to autor vlákna- špatně zavěšeno
použití motorkových ráfků...
Historicky (198x) byl v ABC návod na stavbu BMX (tehdy se ještě v CS nevyráběly) a v rámci návodu bylo navrženo použití ráfků+pneumatik z babety.
Myslím, že dnes koupíš náboj pro tandem (48 drátů) nebo sjezdový (36 drátů, pevná osa)
a v Remerxu Ti udělají i 48 ráfek. Použiješ 203 kotouč +pořádný výplet.... Hmotnostně jsi v nejhorším případě na 50%.
Keď som hľadal 36 dierový, 16" dvojstenný ráfik, tak mi povedali: Vyrobíme, ak objednám určite nad 100ks minimálne /ak nie 1000, už sa presne nepamätám/.
aha, historicky to šlo (v mezisezoně) a co vím jen po telefonické domluvě.
Jedině potom poprosit o nevrtaný... převrtával jsem 36 na 32 děr, jediné co bylo potřeba dodržet byl sklon L a P děr.poloha byla "milimetr žádná míra". (rychlopřestavba dětského kola 24" na kazetový náboj)
Divil bych se, kdybych byl prvním, koho něco takového napadlo.
Jo jako co se týče prostorové ekonomie je b2b určitě ta ideální volba a kdyby byli všichni lidé jako stejně smýšlející jako já a ty tak je takové řešení naprosto běžné. Řekněme si to ale upřímně, pro pasažéra nenadšence do lehokol může být jízda pozadu a naklánění do zatáček dost nepříjemná. A už tak je jízda v něčem takovém pro většinu lidí až nemyslitelná, natož když člověk sedí zády po směru jízdy. takže zas kompromis, prodloužil jsem základnu, místo 26" zadního jen 20 a je to tam pro pasažéra pomalu jak v první třídě v letadle. Takhle to bude lidi skoro až nabádat aby se svezli...No to asi přeháním..
Ta páčka byl můj snad první nápad, který se mi nepodařilo žádným jiným překonat. Přemýšlel jsem o tlačítku a servu nebo o akcelerometru, arduinu, tlačítku a servu aby se to zvedalo a spouštělo podle rychlosti...ale ta páčka mi přijde taková nejjistější. dost trénuji ten reflex(představcořídítka už mám totiž hotová), kdy člověk hamstne na brzdy, počká na zpomalení a pak rychle odmáčkne tu páčku pro kolečka a fakt je to z ergonomického hlediska asi to nelepší řešení. Už jsem na to tak naučený, že by pro mně bylo možná dokonce až obtížné se naučit něco jiného.
Když už jsme u těch extrémních řešení, co pasažéra odložit do přívěsného vozíku (případně sidekáry), který připřáhneš jen když je to nutné.
Však se podívej na osobní auta, většina je dimenzovaná na 5 lidí, ale v 95% vozí jen řidiče. U tebe to lepší nebude, akorátže zatím asi neplánuješ spalovací motor? ;-)
A nebo co nějaké vyklápěcí sedátko zvenku vzadu?
Jen pro zajímavost, co když se přistávací podvozek nevyklopí? Nebo ho z nějakého důvodu vyklopit nestihneš? Bude jen poškrábaný lak nebo to stroj znepojizdní?
Přecijen když si vezmu, kolikrát jsem před zastavením zapomněl podřadit a pak se rozjížděl na nesmyslně těžký převod... nebo klasika, neznám nikoho, kdo jezdí s SPD, kdo by si alespoň jednou nenatlouknul, protože nestihnul vycvaknout...
Nemluvě o takových drobnostech, že já s Azub Ibexem jsem měl velký problém otočit se bez zastavení na 5m široké silnici. Tvoje vozítko by bylo výrazně delší s mnohem horším rejdem. Vyklápěcí kolečka ti sice umožní zastavit, ale pak by to chtělo i zpátečku, ne?
Připomněl jsi mi, že myslím kdysi existovalo auto, tuším nějaká Praga možná, co mělo zadní sedadla v podstatě schovaná v kufru. Když nebyla potřeba, nebylo je ani vidět. Když bylo potřeba naložit víc lidí, otevřel se kryt/víko pantem na zadní straně dozadu nahoru, tím vzniklo opěradlo a pod ním byla lavice. Zadní pasažéři vyčnívali ven mimo "normální" obrys zadní části vozidla. Ne zcela ideální v dešti, ale možná inspirace pro HPV? Přidání druhé osoby co nešlape stejně zpomalí vozidlo tolik, že aerodynamika drasticky ztratí na důležitosti. Takže možná není nutné mit navrtženou permanentní kastli tak, aby pasažér pasoval dovnitř úplně celý?
Jo, k něčemu podobnému jsem mířil. Pokud na místě navíc trvá, realizovat ho tak, aby to co nejméně ovlivnilo rozměry a hmotnost... i kdyby to bylo jen výsuvné bidílko se sedlem ze zábradlí a uvnitř měla schované jen nohy. :-)
V dešti holt smůla. Na druhou stranu do kopce bude jednodušší závaží vysadit a nechat jít pěšky, protože dvojnásobnou hmotnost do prudšího kopce neušlape a dimenzovat převody na šnečí tempo nedává u jednostopého vozidla smysl.
tvz. sedadlo pro tchýni :-)
mohl jsi to vidět v Saturninovi
obával bych se příliš vysokého těžiště.
Ale pamatuju si myslím Alleweder, který měl jako možnost místo pro dítě v dětské sedačce...
To je vlastně rozvinutí sedadla pro tchyni.
https://cz.pinterest.com/pin/354447433148182157/
Parádní nález, o tom Allewederu jsem nevěděl.
S tím jednostopým obecně to může být divoké. Vím, jak se změní chování tandemu, když dozadu někdo sedne (B2B tandem). Teď už to vím jen z paměti, protože pilotovat tandem s někým vzadu už si asi nikdy netroufnu, ale ten rozdíl si pamatuju. Podobně když na Konu Ute naložím vzadu něco těžkého. Nosič teoreticky unese 100kg, s 25kg balíkem už se mě to kolo vyloženě špatně řídí. Část toho bude tuhost rámu, ale část dělá těžiště. Pamatuju si jak vypadalo to výzkumné "kolo" na kterém zkoumali autostabilitu. Kolo co jezdilo bez závleku a bez gyroskopických efektů mělo těžiště pevné části daleko vpředu nahoře a těžiště "řídítek" a vidle taky tam někde. Podle mě i proto na té Koně když naložím těžkou věc nad zadní kolo se to začne chovat o tolik hůř. V tomhle směru se B2B tandem chová lépe, tam je hlavní dojem z hmnotnosti a z pohybů člověka vzadu, nezačne to po jeho nasednutí být najednou méně stabilní. Podle toho by mléko potřeboval taky dostat pasažéra dopředu dolů a ne nad zadní kolo.
Víceméně takhle jsem si onehdy vezl domu kávovar. Bedýnka prťavá, s přehledem do deseti kil.
Z nedostatku alternativ jsemjí přidrátoval k vršku nosiče a vydal se od Alzaboxu domů.
V první zatáčce jsem byl skutečně NEMILE překapen, jak kotivou se tříkolka najednou stala.
Dojel jsem v pořádkum ne že ne, ale ten rozdíl stability mě dodnes nepřestal překvapovat.
Posadit osobu, neřkuli dospělou, takhle vysoko na bidýlko je holý nerozum, nemluvě o jednostopém stroji.
Jinak já mám teda větší kolo, tak to možná trčelo do výšky ještě víc...
Taky mě kdysi překvapilo, jak citlivé to je na posun těžiště dozadu nahoru. A co dáš na tadpole nahoru na nosič je vždycky hodně vzadu a hodně nahoře v porovnání s normálním těžištěm, tak je to vlastně logické, ale intuitivně to člověk nečeká.
Se SnowZobmie deltou je to takové zvláštní, když se naloží těžký náklad. Sedí mezi zadními koly, tak se to tváří jako stabilnější. Ale když to donutíš k převracení, třeba jízdou bokem ke svahu nebo jedním zadním kolem na hodně vysokém obrubníku, těžiště toho nákladu se dostane nad bod dotyku nižšího zadního kola se silnicí a najednou se to převrací o váhu toho nákladu ochotněji. Akorát na 40kg tříkolku musíš naložit fakt hodně, abys to poznal :-).
Na jednostopém stroji zvýšení těžiště nevadí. Jeho posunutí dozadu mění chování kola, řízení reaguje jinak a při málo tuhém rámu hrozí torzní kmity, ale nemělo by to být nic fatálního - klasické longtaily s dospělým člověkem nebo dvěma dětmi na nosiči taky bez problémů jezdí.
Akorát tedy nejdřív je potřeba se rozjet a zasunout podvozek, do té doby to je vícestopák a ten s vysokým těžištěm problém má.
Nevadí do doby, kdy máš trochu vychovaného spolujezdce. Ta výška mu dává strašnou páku.
Klasický longtail je něco krapet jinýho, tam máš jako pilot podobnou nebo dokonce větší páku ty, tzn vnímáš kam se to kácí a kompenzuješ, děcka na nosiči "míň kecaj" do rovnováhy jelikož jsou níž.
Když si představíš že sedíš na nízkém leháči s kolem mezi nohama a máš caparta takhle na bidýlku... Tupý náklad by ještě mohl ujít, ten se nevrtí.
S tou Konou myslím něco jako torzní kmity cítím, když dozadu naložím hodně. Většinou jen z pošty domů cca 1,5km. Možná spíš pruží pláště do stran a řízení reaguje nezvykle, tak je to "pilot induced oscilation" než že by se rozkmitával přímo rám. Asi kilometr si zvykám a zbylé stovky metrů je to ok. Jednou jsem táhl 25kg barvy asi 5 km a taky to bylo kilometr zvykání a zbytek ok. Nicméně zatímco prázdné je to luxusně příjmné kolo na řízení a jede jaksi samo přesně kam chci (asi ten lehce protažený rozvor, dobrý posaz atd.), s tím nákladem i po tom zvyknutí si už se to musí trochu pilotovat. Výškou těžiště to nebude, ta je podle mě zhruba stejná nebo i jde dolů - člověk má těžiště kolem kyčlí a ten nosič vzadu je o chlup níž než moje kyčle. Posun těžiště o velký kus dozadu je tím pádém hlavní důvod změny jízdních vlastností.
Pokud se změní výška těžiště, taky to změní chování stroje. Pokud jsi někdy přesedal z něčeho vysokého na lowracer a zpátky v době, kdy jsi na takové přesedání ještě nebyl zvyklý, asi sis všiml, že lowracer se jakoby naklání šíleně ochotně, a pak po přesednutí zpátky na vysoké je to jak pilotovat obézní velrybu, vůbec se to nechce ohnout do zatáčky. Mozek si za chvíli zvykne a přesedáš snadno a nevšímáš si toho, ale zezačátku je to poznat. Výška těžiště určuje moment setrvačnosti kolem osy, kolem které se to kolo naklápí do stran, a tím pádem i časovou konstantu systému, který musíš aktivně regulovat. A je rozdíl, jestli to najednou reaguje dvakrát rychleji nebo pomaleji. Ale jak máš určitě vyzkoušené ze svých mnoha kol, mozek se to za chvíli naučí tolik, že na to ani nemusíš myslet.
Spojovat řazení a vyklápění koleček je blbost, nikdy nevíš, kdy je budeš potřebovat okamžitě. Za mě spesl paka na obě ruce a udělaná tak, aby to šlo aktivovat instinktivně i při nutnosti prudkého manévru a brzdění. Jinak si rovnou pořiď i rakev
Rakev netřeba, ta skořepina už má ten správný tvar. Jen nevím, zda je hořlavá a ekologická.
Jinak když to spadne na bok, tak s patrně nic strašného nestane. Já bych to vyklápěl a sklápěl automaticky podle rychlosti vozidla elektromotorkem.
Tak záleží, z jak silného materiálu tu karoserii bude mít. Pokud by jejím účelem bylo jen vylepšit aerodynamiku a vážit co nejméně, tak to pád na bok samozřejmě nevydrží.
Já nevím, kde přesně ta výklopná kolečka budou ani jak přesně to má fungovat, ale předpokládám, že nejenom nesmí zastavit bez vyklopení podvozku, ale že by vadil o opačný stav, pokud by se mu sám vyklopil při svižném průjezdu zatáčkou, takže s automatikou bych byl opatrný.
Nemyslím, že by to byla životaschopná koncepce, ale jestli to postaví, rád se podívám na video. :-)
U dálníků je vyklápění a zatahování podvozku také automaticky v závislosti na rychlosti. Vyrábí se už léta a neslyšel jsem o nějakém problému ani při průjezdu zatáčkou.
U nich je výhoda i to, že vysunutý podvozek hodí omezovač na rychlost do pohonu, takže se nemůžeš ani omylem rozjet s podvozkem venku na rychlost, kterou bys zatáčku nedal. Problém by teoreticky bylo vysunutí omylem v zatáčce, ale nad nějakou poměrně malou rychlostí je vysunutí elektronicky blokované, a taky jsem neslyšel, že by s tím někdy byl problém. A myslím jim to pod nějakou extra malou rychlostí vyskočí automaticky. V tak malé rychlosti, že ani na plný rejd nepotřebuješ významný náklon, takže to automatické vysunutí podvozku tě nerozhodí.
Pokud bys za extrémní případ lehké kapotáže považoval karimatku (mirelon), tak dokonce i ta trochu chrání. I v rychlosti, ve které by ses bez kapotáže už dodřel, přes miralon se neodřeš. Ve vyšší rychlosti se furt odřeš méně než bez kapotáže, chvilku trvá to probrousit. Pružná kapotáž samozřejmě nechrání od nárazu, stále si uděláš modřinu. Ale bude o dost těžší skončit třeba s takovou hnusnou zlomeninou co mi zmrzačila kotník. Na tu je potřeba zaklesnout nohu za šutr a natáhnout si ji pod/za sebe. I poměrně měkká kapotáž hodně sníží schonpost nerovností takhle ti chytit nějakou část těla.
Samozřejmě pokud bys to chtěl navrhnout jak auto, že jde vesele a radostně narvat stovkou kolmo do zdi a odejít po svých, tak zapomeň na lidský pohon, kastle bude těžší než ty a musí být veliká, aby měla dostatečnou deformační zónu, nebo musíš mít vymakanou elektroniku a airbagy atd.
Nekde mezi ale jde taky něco najít. Dopisoval jsem si kdysi s jedním Angličanem o úpravách co měl na svém Questu. Krom automatických brzd co by zabraly, kdyby dostal epileptický záchvat, měl hodně a hlavně chytře vyztuženou kastli a pětibodové pásy. Záchvatu se vozidlo nedočkalo, jendou to zvoral a na mokru vyletěl ze silnice asi 70km/h do kamenné zdi, kterou trefil pod úhlem cca 45°. Rozepnul pásy, vystoupil a odešel po svých. Questa myslím odepsal, předek byl na kaši, ale těch asi 10kg výztuh navíc udělalo fantastickou práci. Samozřejmě většina lidí si vybere 30kg velomobil co má už tak lepší ochranu než kolo než chtít 40kg velomobil co tě ochrání v takhle extrémní situaci, takže tovární verze tohohle se asi nedočkáme. Ale i tak pěkný datapoint k tomu, co je proveditelné.
Tak hlavně bych sledoval, zda se ta kapotáž při nárazu neutrhne, nerozpadne a utržený plát ti neuřízne hlavu. To je asi největší nebezpečí. Ale stejně nebezpečná je baterka nebo kamera na vršku polystyrénové přilby, kterou si při kolmém nárazu zatlačíš do hlavy. Také musí být skvělý drát od zpětného zrcátka na přilbě, když si ho napíchneš někam do hlavy. Lepší je nepadat a nebourat. Svět je plný nebezpečí.
Tenký uhlík když praskne tě pořezat může, ale nijak hluboko se nedostane. Tak to zbyečně nedramatizuj s uříznutím hlavy. A mám vyzkoušené, že kolizi s autem máš ve velé barevné kapotáži násobně méně pravděpodobnou než bez ní.
Jak precizně specifickým způsobem bys musel dopadnout na tu kameru, abys místo utržení kamery z helmy ji fakt vlisoval dovnitř, to je tak 1:1000, jesti ji nemáš přidělanu nějak extra nesmyslně. Pokud to, že jezdíš s kamerou ti pomáhá chovat se bezpečně, protože nehodláš natočit sám sebe jak zhorušuješ situaci, je pro tvou bezpečnost výrazně lepši ji mít než nemít.
Drátek zrcátka tak měkký, že jde ohnout jedním prstem a na koncích má zatočené smyčky bys nezabodnul do polystyrenu helmy kdyby ses rozkrájel, natož do hlavy. A ještě víc než kamera je to něco, co ti pomáhá nebourat.
Proč ses rozhodl zkusit na tři věci co snižují pravděpodobnost nehody vymyslet nějakou více či méně absurdní myšlenkovou konstrukci proč jsou špatně a pak to zakončit "Lepší je nepadat a nebourat", to mi uniká.
Jestli jsem ho pochopil správně, tak má třípolohovou páčku, kde poloha tři je velký převodník a podvozek nahoře, poloha dvě je malý převodník a podvozek nahoře a poloha jedna je malý převodník a podvozek dole. Takže si může podřadit až na nejlehčí převod co má aniž by vysunul podvozek. Za sebe vidím jedinou potenciální nevýhodu takhle fungujícího systému a to je nouzové zastavení když je zařazený velký převodník. Krom intenzivního brždění musíš ještě přecvaknout dvě polohy na předním řazení. Se separátní pákou na podvozek je to stejné, krom brždění ještě musíš vysunout podvozek pákou. Nicméně aspoň neskončíš zastavený na místě s přesmykem dole a řetězem stále ještě nahoře.
Kdyby nebyl limit na cenu a složitost, kopíroval nebo napodoboval bych systém z Peraves vozidel: Při poklesu rychlosti pod nějaký limit podvozek sám vyskočí ven, třeba 3km/h pro hpv. Při nárůstu rychlosti nad nějaký limit, třeba zase ty 3km/h ho lze stiskem tlačítka zasunout, pokud na něm není váha. Při menší rychlosti nebo při váze na jednom z kol tlačítko nereaguje. A při překročení nějaké vyšší rychlosti s podvozkem venku, třeba 10km/h, se rozeřve alarm, abys ho nezapomněl zasunout a v nejbližší zatáčce tě to nevytrestalo.
Teď tak přemýšlím nad tou tvojí fotkou...
Uvědomuješ si, že jízdní odpory to kolečko budou sklápět? Takhle mrňavýmu průměru stačí i poměrně drobnej štěrk aby se v podstatě zaseklo na místě...
Stačí jedno panické brzdění do zatáčky, kam ti vejdou chodci na přechod a smyk předního kola s následným lehnutím je dílem okamžiku i na lowraceru bez kapotáže.
Na lehokole se panicky vypnout z SPD lze, ale proti klasickému uprightu to noha hozená na zem nezachrání, zvlášť když je kluzko, těžiště je jinde.
Spoléhat na vystřelovací kolečka je bláhové.
I dálník je má pořád schopné při pádu zachytit náraz na zem, a potom se s jejich pomocí při rozjetí manévrem zvedne.
Kdo chce jezdit v kapotovaném FWD přes město, napřed by si měl tuto jízdu pořádně vyzkoušet na nekapotovaném FWD.
Potom teprve zjistí všechny plusy a minusy (těch plusů moc není) takové jízdy.
Kdo je kopmlexní cyklista, zjistí, že nejméně mentální energie odčerpává při jízdě po měste klasický bicykl - upright s úzkými řídítky.
Snažit se jezdit na lehokole přes město za každých podmínek (počasí, únava, provoz) je adrenalinový sport, tedy když to srovnám s uprightem.
Ani časově to není výhra, tedy už vůbec ne s jednostopou celokapotáží, a nikdy v kopcovitém terénu.
Ale když to někoho baví...
Padající řetěz je další neduh.
K čemu je kapotáž, když pod ní spadne z převodníků řetěz, což se stává když rychle shazuješ dolů při zastavování.
Jako pěkný je že se podařilo zastavit pomocí koleček vzpřímeně, ale zůstat tam stát...
Řetěz který ohýbáním vydrží s bídou 2500 km, hlava která se začne zasekávat v ten nejméně vhodný moment, když potřebuješ dojet domů po svých a neustále tě to shazuje.
Defekt na předním kole který se štěstím odhalíš než tě pošle proti protijedoucímu autu.
A když jej spravuješ tak musíš rozebrat celý čumák, a položit to nabok někam do příkopu.
Nemožnost jet bezpečně na nižším než maximálním povoleném tlaku.
A podobně.
Ne všichni měří a váží to co ty. Ne všem vydrží FWD řetěz s bídou 25000km. Od tebe jsem zatím na životnost všeho na kole slyšel nejnižší čísla ze všech lidí. Vede mě to k myšlence, že hmotnost a výkon jezdce v tom hrají hodně velikou roli.
2500 km, a některým to vydrží takhle na MTB standartně.
Nic zásadního, jen že tím oproti RWD na řetězu moc neušetří - to je ta myšlenka mezi řádky pro zakladatele tohoto tématu.
Jsou komponenty které vydrží věky.
Ale pokud chce někdo urychlovat vozidlo vážící 150kg, tak to komponenty poznají - všechny do jednoho.
Opotřebení řetězu nemá šanci klesat s roustoucí motností vozidla, pokud limitem je výkon jezdce. A nejsem si jistý, jestli náhodou nebude závislost opačná.
Na Oceláči dojedu do práce za cca 50 minut. Celou cestu jedu výkonem, který vydržím 50 minut.
Když přesednu na SnowZombii, jedu víc jak hodinu. Musím přizpůsobit výkon tomu, že potřebuju vydržet víc jak hodinu.
Se stejně dlouhou klikou a stejně velkým převodníkem bude tah v řetězu na těžším vozidle o něco menší, ale trvá déle. Takže kde se opotřebí řetěz víc bude záviset na tom, jestli mu víc ubližuje doba trvání zátěže, nebo jsou důležitější maxima, kterým je vystaven. Pokud se ty dvě věci navzájem kompenzují, bude to jedno. Řetěz ojedu tak rychle, kolik mu moje nohy dokážou dát zabrat a hmotnost vozidla do toho nevstupuje.
V zimě jsem dokázal kdysi zničit řetěz na asi 1000km. V létě mi vydrží 15000km. Podle mě hraje násobně větší roli čistota řetězu než cokoliv jiného. To by vysvětlovalo, proč velomobilisti s dobře kapotovaným řetězem hlásí životnost destíky tisíc, i když jejich "kolo" má běžně 35kg. A proč lidi co mají MTB na ježdění mimo asfalt odpraví řetěz tak rychle.
Urychlovat (pohánět) těžší vozidlo při stejné rychlosti a otáčkách klik znamená vyšší a ostřejší peaky v rozložení momentu ve výkonu - vyšší tahovou sílu v řetězu - v úvrati kde noha zabírá.
Mimo jiné to ucítíš i v koleni.
Pokud máš k dispozici víc síly a zkusíš ji využít na to, aby i těžší vozidlo zrychlovalo jako lehčí, tak ano. Ale já nemám. Jezdím abych trénoval, limituju se tím, co snesu, bez ohledu na to, jeslti na čem zrovna sedím díky tomu zrychluje pomalu nebo rychle. Při stejných klikách a převodnících tím pádem řetěz vidí stejnou zátěť ať zrovna jedu na čemkoliv. A u FWD s kroucením řetězu je to to samé. Lehký FWD nebo těžký FWD, zátěž řetězu bude stejná a diktovaná tím, co jsem ochotný do toho šlápnout, ne tím, kolik kolo váží. A kdybych takové kolo měl (nechcu, mimo hodně nízkého lowraceru nevidím dostatečné výhody), tak z toho, že tobě vydrží takový řetěz 2500 bych hádal, že u mě to bude 5000 :-).
Vylézat z kapotáže, to je teprve dílo, otvor je vždy moc vysoko, kapotáž zas dole úzká, stejně jezdec musí stát na zemi aby vylezl, neustále jej to překlápí, řízení vadí a klátí se tu na jednu stranu, tu na druhou...víko se chce pořád vylomit z pantů, nebo je otvor zas bez víka moc malý.
Do toho se plete blatník., pak se zanese bahno na sedačku, nedejbože něco co je na botě o čemž jezdec neví protože má štěstí.
Když se chce močit, znamená to tohle absolvovat třeba každou hodinu, každých 20-35km, což ve své podstatě může úplně popřít výhody v aerodynamice.
Kokpit je dole uzavřený, kulatý, úzký ze své podstaty, nedá se tam nic položit, odložit jídlo, tyčinka, a když tak to letí ven dírou na přední kolo.
Přední blatník v dešti neznamená že je jezdec v suchu.
Pokud nemají nohy omezovat rejd, půjde o semilowracer, kde kapotáž je vysoko a boční vítr vozidlo shazuje o to víc, a vlastní těžště je taky vysoko a výklopná kolečka rostou do šířky dvojnásobku rostoucí výšky.
Boční vítr je kapitola sama pro sebe - pokud stroj neumí sám dávat kontra.
To je tedy opravdu pohled z druhé strany. Kapotované velomobily se mi z obrázků moc líbí a jejich rychlost je závratná.
Jsem na tom uplně stejně, kdybych ho měl kde parkovat...
Ale pokud vim, tak komerčně se vyráběj jen tříkolový, vím o jednom čtyřkolovém modelu, jednostopý jsem nezaznamenal.
Právě ten jednostopý s vyklápěcími kolečky mi připadá naprosto úžasný. Ale jak vidět, má to své mouchy.
Jojo, na obrázkách to vypadá krásně a stále si pamatuju, jak se okolo mě na K24 většinou jen mihnul a hned mizel v dáli... ale v seznamu věcí, co bych toužil mít doma, to nemám... a kdyby už fakt něco, tak možná Quest, ale o jednostopém bych vůbec neuvažoval... :-)
Neuvěřitelný rachot co to neustále vydává, a to i když je to z pěny (i když násobně méně).
Není přes to vidět a situace je horší pro vyšší sezení.
Pokud se to zavře i s hlavou, mělo by to umožňovat víko rychle vyklopit k obeznámení se situací napřímením horní poloviny těla pro rozhled.
To zase koliduje s hmotností víka.
I holanďani neustále bojují s viditelností přes různé typy štítků z motocyklových helem, jiné průzory už skoro zavrhli.
Štítek musí být sám o sobě vyklápěcí, ale to neřeší integrální strukturu kterou narušují boční otvory pro boční vidění - taky až teď po 10 letech se jim to jakžtakž podařilo.
Ovšem neznamená to že vevnitř je něco slyšet jiného než hluk kastle, nebo něco vidět v kontrastu světla/tmy, nebo že by člověk nechytal klaustro, o místě pro helmu se skoro nemusíme bavit.
Pokud se otvor neudělá s bezpečným lemem, má tendenci jezdci řezat ramena, nebo uřezat hlavu.
A ještě pořád se bavíme o neodpruženém předním náhonu, takže se to celé neustále snaží rozpadnout - a to nejde jen tak zdrátovat a dobrý - když na něčem takovém je technický problém, je většinou neřešitelný na místě a cykloshop je v tu chvíli taky na nic.
Na okruhu při závodě akorát dojdeš po svých do zázemí, v krajině aby si jeden zavolal odtahovku - tohle nejde rozložit a schovat do kufru osobáku.
Kupříkladu Quest je úplně jiná liga, pokud je vybaven soupravou k opravě defektu, a nejde o crash, s největší pravděpodobností vždy dojede do místa určení - engineering zaměřený na minimalizaci extrémů, absence fatálních selhání.
Vyjímka na kterou je dobré u Questa dávat pozor je vůle v křížovém kloubu řízení - tahle věc se opomíjí protože se zdá bezúdržbový - ne že by se ulomil - ale vést přímý směr s vůlí v řízení může být krajně obtížné.
Tu vůli v křížovém kloubu mám vyzkoušenou dobře, můj quest ji neměl úplně malou. Do 50km/h v pohodě, pak to začíná pomalu být víc a víc náročné na soustředění a začínáš potřebovat širší a širší kus silnice (nedržíš stopu co chceš +- několik cm, ale +- několik dm). Problém je, že Quest jede víc jak 50 velmi ochotně i s lehkým člověkem uvnitř, stačí mírnké klesání :-). Na druhou stranu ošahat si doma, jestli už vůle vzrostla, a vyměnit ten spojovací element je práce na patnáct minut. Podle toho kolik vážíš to budeš muset udělat jednou za pár tisíc až nižší desítky tisíc km.
Já vím, vyzkoušel jsi ji důkladně přímo na sobě.
;)
Jestli myslíš ty kotrmelce v 60 km/h ven ze silnice, tak to s vůlí v řízení nijak nesouviselo. To byla ztráta adheze zadního kola a můj nedostatek znalostí o tom, jak se taková ztráta může stát a co s tím dělat. Rozhoupal jsem to jak přívěs na dálnici v kolejích po kamionu a nedokázal to vyřešit dřív než došlo k exkurzi do pole.
S většinou toho bych souhlasil, ale na lehokole jsem jezdil po městě mnoho let než jsem se znovu dostal k ježdění po stejném městě na vzpřímeňáku. A tady bych s tebou nesouhlasil. Bude hrozně záležet na konktrétním městě a trase v něm. Trasa co jsem používal na jízdu do práce byla s lehokolem zcela v pohodě na mnoha místech, kde se na vzpřímeňáku bojím jet. A kde se nebojím jet se vzpřímeňákem lehokolo často ztratí svoje výhody.
Dokážu si představit, že když sis časem vypěstoval trasu, která ti se vzpřímeňákem vyhovuje, a pak ji zkusíš jet na lehokole, doješ k závěru cos popsal.
Pokud sis ale napřed našel vhodné trasy s lehokolem, které není do města tak drasticky nevhodné jako lowracer nebo tříkolka, a potom zkusíš tu trasu projet na vpřímeňáku, nestačíš se divit jak blbě to najednou jde. Auta se cpou natesno kolem tebe kde dřív jim nevadilo jet chvíli za tebou, zastavuješ na červenou kdes byl zvyklý projet zelenou vlnu a podobně.
Bude to strašně záviset na konkrétní kombinaci člověka, kola a města. Každá kombinace bude mít lepší a horší řešení. Zobecnit to tak jaks to napsal bych si netroufl. Podle mě nejde tvrdit, že lehokolo se do města prostě nehodí, stejně jako nejde tvrdit, že na vzpřímeňákus se ti ve městě vždycky pojede líp. Vždycky je potřeba mrknout na konkrétní situaci.
Jirko,
chápu, no já se už dnes po městě raději projdu.
Přeji pěkné svátky a hezký nový rok, ať tě to na lehokole stále baví.
A to přeji taky všem v diskusi.
;)
Já se z města radši úplně odstěhoval. Bylo to sice kvůli dostupnosti bydlení, ale dnes jsem rád i za tu dopravu kdykoliv musím kvůli něčemu do Brna, ať už tam cestuju jakýmkoliv dopravním prostředkem. Je fakt poznat, že to je jedno z mála měst, kde se bezpečnost dopravy systematicky zhoršuje.
Pěkné svátky i tobě a měj se.
Napr.
https://www.youtube.com/watch?v=72dd2kHGxQM
Kde se tu vzal ten bot? Smazáno.
Tak moje počáteční nadšení značně ochladlo, když jsem se dozvěděl, že bych s 260cm trupem už nevymanévroval ze sklepa ven. Včera jsem totiž pod rouškou tmy vynesl formu na jednomístnou verzi před barák, chtíc tak vyzkoušet on tak často skloňovaný špatný výhled. (dá se normálně vlézt dovnitř a hrát si na jakýsi simulátor) A po cestě ze sklepa je tam taková zatáčka, kde je prostě jen asi 215cm místa i při zvednutí čumáku až ke stropu. I s tímhle jsem se tam vytočil úplně na milimetry. Takže s delším trupem nevím. Jako bylo by to fajn svézt ještě někoho. Ale vytáčení ze sklepa právě není ten jediný. Dělal jsem si hlavu taky se složením kazety (11-42?) Nicméně jednomístná verze je stále shure shot a nějak se mi její dost kompaktní rozměry líbí víc. ridin´ solo byla myslím taková mainstreamová písnička. Jen já a stroj.
Co se týče výhledu no jako celkem se to dá. Bez toho vhloubení mezi nohama by se to tedy určitě nedalo. Při nasedání jsem se několikrát převrátil. Špatně se to vypodkládá, jak je to všude oblé. A protože jsem měl zuté pantofle, při nouzovém vylézání během převracení jsem šlápnul ponožkou do mega bláta. Bylo lepší spadnout s tím a vylézt až na zemi. :-D Protože jsem spěchal, aby lidi zbytečně nečuměli, byla to rychlá zkouška a hned zas domu. takže nebylo focení. Bylo ale dneska. Při manévrech během vyndavání (a nejspíš i včerejších pádech na asfalt) odprýskly nějaké kousky tmelu, takže budou opravy. Co ještě nemám je ten dekl. teda mám ho asi z 30% procent.
Zdá se mi to, nebo na tý první fotce ti končí lem vlezu těsně vedle xichtu?
Je to dost mizerně čitelný, ale jestli jo, nezdá se mi to jako nejlepší nápad - jen při rozhlížení na křižovatce se se můžeš škaredě praštit, nedejbože aby ses vysypal nebo tě dokonce někdo trefil
No jako lem je tak ve výši pusy. Ale rozhlížení jde normálně. Nějak mně ani nenapadá jiné místo, kam ho dát. Ale na finálním výrobku bude zevnitř obroubený výztuží a celkem asi 1,5 cm tlustý.
Alespoň tak, ale stejně mě hrana takhle proti obličeji trochu děsí.
Možná kdyby se to otevíralo, nebo dokonce "ohrnulo" jako lem u kanoe? Prostě aby ta stěna nemířila přímo do hlavy a nebyl jen "včas" uříznutá no...
Jo, to by se samozřejmě dalo, i by se mi to líbilo, protože to má většina vm a nepůsobí to tedy nijak exoticky. ono to ale ve srovnání s tím, co plánuju já vyjde v podstatě nastejno. Já bych právě chtěl, aby ten lem byl součástí takovéhohle subframu:
Stran toho tmelu...tohle už je finální kapotáž, nebo jen nehotové kopyto pro výrobu formy?