Dobry den, asi je to spise dotaz na nejake inzertni weby, ale nevite jestli by se dal nekde sehnat Azub lowracer ?
Kdysi ho urcite delali, mozna tak 5-10 let z5 . Pak se po nem slehla zem, asi byl maly zajem, jinak si to neumim vysvetli, skoda.
Sotva na netu jsme nasel ,ze vazne existoval a foto, azub-optima-baron.
Dekuji.
Mirek
Azub tohle opravdu KDYSI nabízel. Nejsem si ale jistý, čí to vlastně byl produkt, chápal jsem to tak, že rámy asi někde koupili. Zaslechl jsem, že zájem byl téměř nulový.
V oficiální nabídce to rozhodně nemají a určitě to nemá ani jejich půjčovna, protože jsem z nich teď loudil půjčit náhradní lehokolo pro závod, tak nakonec si vlastně ani nebylo co půjčit.
Z celé nabídky lehokol si Azub zřejmě nechal jen Six, Mini a Max (26/700). Low cost řadu (Ibex, Apus, Bufo, Eco) už zrušili.
Pokud vím, tak to nikdy nevyráběli, není to jejich kolo. Ale matně si vzpomínám, že možná kdysi někde skoupili několik vyrobených rámů, co někde zbyly někomu ve skladu (možná po ukončení projektu ze strany původního výrobce (Optima) - nevím, jen spekuluju) a nabízeli to ve "výprodeji" osazené součástkama. Ale vzpomínám si opravdu jen matně, možná to bylo úplně jinak :-)
Měl jsem tu rámovou sadu 20/26", ale nikdy jsem to nesložil.
Můj bratr Nink měl taky jednu, a poté co jsem jeho složený stroj podrobil svému výkonu, usoudil jsem že přední nastavitelný kulatý boom nemohu používat, protože se mi protáčel a hrozilo že při větším stáhnutí budou praskat svary kolem šroubů.
Tento fakt, absence přední vidle pro tlustší gumu, a horší přenos výkonu, mne od stavby odradily a nakonec se sada vrátila oklikou zpět k lidem okolo Azubu.
Při jízdě to byl typický Baron se všemi plusy i minusy, (horší přenos výkonu a absence předního pružení), osobně jsem měl vždy lepší pocit z neodpružených FWD strojů.
Jinak tyhle sady byly, podle informací které se ke mně donesly, vyráběné na stejné lince jako azub rámy, ale designer byl holanďan který byl původně v Optimě.
Sady byly myslím celkem 3, pevný lowracer 20/26", pevný 20/20" (nejsem si jistý) a odpružený 20/20" s gumovým silentblokem u zadní kyvky - něco ala M5, ale vše v hliníku.
Ten pán prý stihl zadat výrobu na první kusy, a umřel.
Víc by asi věděli v Azubu.
Ty rámy byly vyrobeny jednoduchým a účinným způsobem, myslím že třeba Challenge měl některé modely mnohem víc "advanced".
Aerodynamika je důležitá, a stroje které umí na rovince dlouhodobě 40km/h jsou fajn.
Ale pokud musím pořád brzdit kvůli nerovnostem a dírám, tak se výhoda neuplatňuje, a mnohdy to může být docela nebezpečné - chrániče na lokty jsou takový startovací bod...
;)
Síla není výkon ;-)
Jednou jsem na tom jel K24 a moc pěkný zážitek to nebyl. Přitom to mělo přední vidlu s jakýmsi odpružením.
Později i na Sixce jsem tam najel víc...
Možná měla velký rake a nulovala závlek, takže bylo kolo nestabilní v rychlostech.
To ne, jízdní vlastnosti mělo parádní a jak to řezalo zatáčky, na to nezapomenu.
Ale dělaly mi zle nerovnosti, pak mě všechno brnělo a bolelo a kvůli únavě jsem kus prospal.
Nebylo asi ideálně nastavené a nebyl jsem na to zvyklý. K tomu tahle poloha, v šíleném horku na tom člověk ležel jak na pekáči a náporové chlazení tedy nic moc.
Půjčil mi ho tenkrát Jirka.
Od té doby, co mám Oceláč Mk.3, tak už po ničem nižším netoužím, závodní ambice nemám. Tohle mi přijde pro svůj účel ideální. Denně padesátku s průměrem 30 a kolik toho uveze, dokonalé :-)
Radku,
Naprosto s tebou souhlasím ohledně Oceláče, skoro všechny kompromisy jsou u toho kola ohnuty ve výhody.
Jediné co si pamatuju, že odezva na rychlé zatočení, tedy myšku, vždy malinko zkroutila hlavní rámovou trubku, takže přední kolo se překážce vyhlo, ale zadní nenásledovalo, a jelo spíše rovně.
Ale myslím že to je funkce hmoty na zadním kole, takže čím víc naloženo, tím víc to bude dělat.
Bráchovi jsem tehdy řekl, že bych to bral s tužší trubkou, v krutu, i v ohybu (směr Mk.1), za cenu lepší odezvy, a menšího pasivního pružení - zkoušel jsem tehdy Jirkův stroj, a ten s ním byl co si pamatuju velmi spokojený na svou hmotnost.
K tomu lowraceru - snažím se číst mezi řádky, a chápu pouze to s čím mám zkušenost.
Vychází mi z toho, že lowracer byl osazen odpruženou vidlicí, která měnila úhel hlavy i sezení, takže jsi v tom asi hodně ležel - v takovém případě bývá zalomený krk, a buďto odchází krční páteř a přichází únava a ztráta kontroly, nebo musíš mít headrest, který nesleduje hrboly neodpruženého zadku kola, ale ani tak to nemusí nic vyřešit.
Do toho to horko, vůbec se ti nedivím, ale myslím že kdybys to jel na neodpružené variantě, se silentbloky pod sedlem s normálním úhlem pro tebe, tak bys to dával paradoxně lépe.
Ten lowracer, s originál úzkou přední vidlicí, nemá chybu v geometrii.
Každý ten úhel máme jinde, já třeba mohu jezdit 25 stupňů.
Kolem 28 už víc sedím než ležím a musím mít fakt dobře vyřešenou absenci přední hrany sedla - proto všechny holandské stroje z minulé dekády jsou pro mne víc utrpením - nevím co je k tomu vedlo.
Myslím že u lehokola, a speciálně u lowraceru, musí člověk vědět proč jej chce, a buďto má štestí na dobré nastavení od výrobce, nebo se o to musí sám postarat úpravami mezi testovacími jízdami na 100km+.
Jedině potom je velká pravděpodobnost že dá 300, nebo 600km na jeden zátah, s velkým potěšením a bez jakékoli bolesti.
A hlavně efektivně, a třeba i v noci, nebo v dešti.
To kolo si pamatuju, vpředu byla RST vidle s odpruženým krkem. Malinko zvedala čumák kola, na závleku se to myslím neprojevovalo měřitelně. Možná proto, že rozvor toho kola je velký, možná na to myslel konstruktér vidle určené jako náhrada za pevnou. Krom toho to mělo superman řídítka, na Radkovo přání spíš široká a rukojeti hodně dole a vzadu, připomínalo to skoro polohu rukou na spodním řízení. Jízdní vlastnosti mi připadaly super, jako by to kolo četlo člověku myšlenky a samo od sebe jelo přesně kam chceš. Nicméně na rychlých gumách byly špatné povrchy od zadního kola hodně cítit a na to Radek nebyl zvyklý vůbec, natož na 24h. Bylo to zvláštní, jakoby ti přední vidla zamaskovala jakou ranu na tebe zadní kolo chystá. Takové divně nepříjemné.
Můj lowracer má úhel sedla 24° a bez opěrky spodku hlavy se mě na tom nechce jet vyloženě dlouho. Nicmně s drobným přídavkem bulprenu na horním okraji sedla, o který se opře vršek krku a sebere to část váhy hlavy jsem s tím kdysi jel 400km za necelých 27h a problém to nebyl. Nicméně nejvíc mi vyhovuje můj Mk.3 se sedlem 28°. Na tom můžu jet furt. Nicméně zezačátku jsem na něm objevil, že při dlouhé jízdě přece jen něco mezi rameny a krkem není úplně ono a vyřešloto se to prodloužením řídítek dozadu o 2cm. Sedačka beze změny, ale vršku zad se ulevilo. Nově šlo víc uvolnit ramena, otevřít hrudník a zřejmě ulevit něčemu spojenému s krkem a hlavou. Tohle má fakt každý člověk jinak a narozdíl od žiletek, u kterých se dokonce uživí specialisti co ti vyladí posaz, u lehokol je proměnných více a ve větším rozsahu a ucelenou sadu zkušeností co si pohlídat myslím ještě nikdo ani nezkusil dát dohromady. Radkovi se mohlo na tehdejší K24 nastřádat na tom lowraceru několik takových drobností dohromady. Věcí co nemohl objevit za tak krátkou dobu. A výsledek byl nedostatek pohodlí pro takový výkon, na jaký byl zvyklý z Azubu.
na tom kole s RTS vidlou s odpruženým krkem jsem jel asi 4x K24, jen jsem tam neměl UDK řízení. Na doprém povrchu to bylo perfektní kolo (na K24 perfektní povrch nebyl). Radka si na K24 pomatuju, jak na to nadával...
Subjektivně mi připadá, že na lehokole je potřeba odpružit spíše zadní než přední kolo, sedačka umí dávat pěkné herdy do zad.
"Aerodynamika je důležitá, a stroje které umí na rovince dlouhodobě 40km/h jsou fajn.
Ale pokud musím pořád brzdit kvůli nerovnostem a dírám, tak se výhoda neuplatňuje, a mnohdy to může být docela nebezpečné"
100% souhlas.
Příměr ve světě klasické cyklistiky: "Je rychlejší MTB nebo silnička?" Odpověď: "Jak kde." Ve světě lehokol je těch možností a variant mnohem více a vždy záleží na tom, co kdo preferuje. Aerodynamika se většinou naplno využije jen ve větších rychlostech (pokud není silný protivítr) a je často vykoupena určitou nemotorností stroje (která často zabraňuje těch vyšších rychlostí vůbec dosáhnout). Třeba velomobilem na dlouhých rovných úsecích všechny předjíždím, ale jakmile přijdou výmoly, obrubníky, 90° zatáčky, štěrk a podobná zpestření, všichni předjíždí mě. Pak si člověk musí uvážit, v jakém poměru jsou jaké podmínky na jeho preferovnaých trasách. A taky pro běžné (nezávodní) ježdění nemusí být rychlost tím hlavním parametrem, je tu i pohodlí, kolik to uveze a jak snadno se to nakládá, jak složité je to dostat z domu, jak dobře je z toho vidět a vůbec takový nějaký "dobrý pocit" z toho:-)
Jak tu už zaznělo byla to limitovaná série co Azubu spadla do klína náhodou stylem "mě to tu zavazí, udělejte z toho kola ať to nemusím hodit do šrotu". Nebyl to jejich design, nehodí se to do jejich linie že na Azub kole se snadno naučí jezdit začátečník co s lehokole ještě nejezdil, nebo do jejich linie že Azub kolo se nerovností nebojí. Rozprodaly se kusy co byly a je po nich. Jeden mám doma, od úrazu nohy jsem na něm nejel, ale tohle léto jsem po něm furt pošilhával a vzdát se ho nehodlám. Příští rok snad bude čas poopravit a upgradovat a zas na něm jezdit.
Jirko, pamatuješ si, že existoval uhlíkový lowracer s ocelovou přední vidlicí, předek i zadek odpružený?
Myslím to vyrobil Nink a zadní kyvka neměla čep, ale lamelu ze skelného laminátu.
Pamatuju si že zadní kyvka byla prostorově mega tuhý a těžký kus kompozitu, a přední vidlice měla poměrně měkkou odezvu na těžší lidi, a snad jen palcový závitový krk...
Ale jinak to bylo hodně pohodlné svezení.
Myslím to koupil tvůj otec, nebo mne klame paměť?
Neklame, má ho on. Tu vidli taky pamatuješ myslím správně, dělal jsem mu kdysi 200mm dlouhý představec, aby se nekopal do řídítek, a myslím to na straně vidle bylo na 1".
Bylo by super kdybys našel čas a chtělo se ti hodit sem pár fotek těchto lowracerů (tvůj s tailboxem, otcův uhlíkový).
Myslím že to jsou v dnešním světě skoro větší rarity, než když se vyrobily.
A možná by to byla dobrá inspirace.
;)
Ak by to niekoho zaujímalo, minule som sa dostal k tomuto.
http://aurilion.de/earthglider.htm
Eartglider, to je ještě víc k dokonalosti dotažený Kreuzotter.
Za cenu 25kg.
A co znamená “dostal”?
Našiel som na internete a pre mňa hodne zaujímavé stránky.
Jj, chápu.
Kdyby to uměl v uhlíku a za tuhle cenu, minus 10kg, tak by to byla paráda.
Takhle je to taky super, ale v porovnání s velomobilem (např. ojetý DF), vychází asi lépe ten velomobil - je asi i bezpečnější.
Na jednostopém lehokole je zajímavá jeho kompaktnost a skladnost, což tohle už trochu postrádá.
Dokážu si představit lehký lowracer, že jej pověsím třeba i ve vlaku.
Ale máme každý jiné nároky a život mění podmínky, tak si každý stroj najde svého kupce.
A nakonec rozhoduje počet najetých km - když se to sejde, že člověk může každý den dát 50-100km, a přináší mu to potěšení a zároveň zvedá (udržuje) kondici.
Myslím, ne každé kolo tohle umí univerzálně.
A paradoxně to může být pro někoho silnička, skládačka, nebo elektrokolo, záleží na okolnostech a fázi lidského života - aspoň já to tak mám.
Teď zrovna taky řeším celoodpružený lowracer, a sehnat se něco dá, ale vím že to bude takový kompromis na pohodlnou jízdu do 100km denně, abych nemusel sedět na uprightu.
Závodní ambice už nemám, a možná to co koupím bude na mně malé, a nakonec to budu chtít prodat dál...
BTW, kdyby někdo chtěl M5, ocel, 22/22" (451 - možno repasnout na 20/20 - i se tak originál dělal s širšimi plášti, za cenu jiné přední vidle) tak jej klidně prodám za pakatel. Má to zadní kyvku s gumovým silentblokem a přední palcovou vidlici se závitem. Brzdy ráfkové a sedlo laminát M.
Fotka je z roku 2016, když jsem obě lehokola "uspával", jsou už zabalené ve strečce, a v Žehličce je vložené rezervní sedlo.