Podařilo se mi koupit řopík vz. 37, stojící v poli, bez příjezdové cesty a bez pozemku.
On teda ještě úplně koupený není, ale dnes mi volali z ministerstva obrany, že moje nabídka byla nejvyšší a je to na dobré cestě.
A teď, co s ním? :-)
Mám v plánu na jeho střeše udělat párkrát za rok grilovačku s přespáním ve stanu. Hlásí se mi ženské, že se přijedou podívat. :-)
Máte někdo nějaký originální nápad, co s takovým řopíkem? Na ropiky.net jsem se díval a žádná inspirace tam není. Muzeum je nuda. :-(
Když k němu není cesta, jak se tam budeš dostávat? Ty si domluvený s majitelem okolních pozemků, že ti umožní jim chodit po poli nebo louce?
To právě domlouvat nemusím, je to automaticky. Jít pěšky tam můžu, když jim nepošlapu karfiól. :-)
Věcné břemeno.
Autem nelze, ale to ani nepotřebuju.
Takže je k němu pěšina pro příchod a dojez na kole. Už jsem viděl pár řopíků co jsou uprostřed polí nebo luk bez přístupu.
Ani ta pěšina k němu není. Šel jsem k němu obilím, vyjetými kolejemi od traktoru.
Asi před měsícem jsem ho byl zkontrolovat, jestli stojí za nákup. A líbil se mi, protože je nedostupný. Přespal jsem pak na střeše velejšího řopíku a pozoroval okolí. Moc pěkné, až na ty šneky.
Kolega si koupil taky jeden, asi kilometr daleko. Taky mu to vyšlo. Ale ten stojí blízko cesty a je zarostlý. Zase je ale na kopci s pěkným výhledem. Ani se nebyl podívat, než ho koupil. Kontrolu jsem provedl já.
A taky neví co s ním.
Hlavně ale neví, jak to šetrně oznámit manželce. :-)
Ten můj je zazděný, včetně střílen (jeho taky). Tam už se ale zdivo rozpadá. Jsem zvědavá, jestli je ve dveřích aspoň mříž, ale pochybuji.
Za nejvyšší nabídku, vždyť to tam píše :o)))
Minimální cena byla 11111Kc, nabídl jsem 12345Kc.
:o)))
Hele a víš jestli si měl i nějakou konkurenci nebo si byl jediný zájemce?!?
To mi ta úřední osoba neřekla:-(
Prý nesmí ani naznačovat.
Kamaradka z Cech uz se taky porozhlizi po ropiku. Taky nevi o zadnem praktickem vyuziti, jen se ji libi jeho zasazeni do krajiny. A duchovni rozlet, ktery takovy ropik nabizi.
Nakonec myslim, ze lide vetsinou nakupuji podle emoci. Neco proste chcou a koupi si to, nasledne pak pracne vymysleji logicke oduvodneni.
Viz auta, televize, mobily, pocitace, chytre hodinky, kabelky, sperky, bio potraviny a podobne dulezite veci.
Kdyz kdysi chodili po domech prodavaci hrncu, dek a vysavacu, vzbudili v lidech touhu tu vec mit a pak uz jim jenom dodali munici, aby si to utraceni mohli oduvodnit. Treba ze vysavac usetri energii, v hrnci se maso nespece a deky nemusime cistit v cistirne. Navic budeme zdravejsi a zdravi se neda za penize koupit. Takze nakonec usetrime. Takovou munici potrebuji lide hlavne pro uklidneni sveho svedomi, dale pak pro rodinu na likvidaci namitek.
Mi se ty prezentace vzdycky libily. Rikal jsem si, je to sice podvod, ale ti prodejci to maji v hlave srovnane a ty duvody jsou krasne logicke. Kdybych ten vysavac koupil, vyresily by se tim vsechny moje problemy a byl bych v pohode, jako oni.
Samozrejme jsem od nich nikdy nic nekoupil. Ale jako pohadky to bylo fajn. :-)
Mně stačí si takovéto duchovní rozlety užívat kdekoli se mi zlíbí, aniž bych k tomu musel být majitelem objektu. Jedno jestli je to skalní převis, opuštěná ptačí budka u moře daleko od civilizace, nebo lesní srub uprostřed borůvkových plantáží. Vím že mi tam za celý den ani noc lidská noha nepřijde a že tam nebude nic než ticho a klid. :-)
Však mi taky stačí divá příroda, ale tady jde o něco jiného. V bunkru si můžu schovat stan, spacák a karimatku, vše obřích rozměrů. Pohodlné, ale na cesty nepoužitelné. Taky gril, dalekohled a podobně. Taková základna, orlí hnízdo.
A s tou liduprázdností jsem se už mockrát spálil. Lidi vlezou všude. Teď o víkendu jsem se večer zavrtal do neprostupného houští. Ještě jsem ani nepoložil batoh na zem a 20 metrů ode mě rus a žvaní do mobilu. Žvanil dlouho, mezitím přišla povykující skupinka dalších rusů, kteří ho hledali. Tak jsem to vzdal a přesunul se úplně jinam.
Lidi už mě překvapili na naprosto neuvěřitelných místech a časech. Teď už vždycky počítám s tím, že přijdou.
Už vím, na co se takovej řopík uprostřed pole kam se nedá dojet autem, hodí - ideální místo na varnu pervitinu!
Tak to jde, čekal sem při módní vlně zájmu a vzniku různých spolků vojenské historie že cena půjde výš.
Zajímavé je, že tady v okolí se o několik srubů někdo stará, opravuje a má tam nějakou expozici a přitom dle katastru to stále patří státu.
Na webu ONNM je uvedeno asi 25 objektů, kde se připravuje prodej, přitom jsou jich 4000. Asi nejde přijít a ukázat na konkrétní řopík a říct ten chci. Spousta jich ani není vyznačená v katastru.
A tak vznést dotaz můžeš vždycky, za to se obvykle přes hubu nedává
Me kdysi za nevinny dotaz malem hnala uredni osoba pred soud. Resilo to pravni oddeleni svazu vcelaru, zda jsem nespachal trestny cin.
Nakonec mi prislo uredni rozhodnuti, ze nespachal, ale nesmim s tim nikoho seznamit. :-)
Tak s tim tedy nikoho nesaznamuji, jen jsem vystoupil ze svazu vcelaru. :-(
A vubec mi nechybi, uz nejmene 10 let.
s tím zazděním...
řopíky se za války "uváděly do bezeškodného stavu" -> odstřelovaly a "těžilo" se z nich železo a betonová drť.
kde to nešlo odstřelit (blízkost obytných staveb např) se vyplňovaly kamením prolévaným maltou až pod strop. Tak aby jsi náhodou neměl hezkou "kostičku"
V Sudetech ne. Třeba Řopíky kolem Stříbra jsou OK, dokonce i ty v záplavovém pásmu.... To z Pražské čáry na druhou stranu, nezbylo mnoho. Tuhle jedno museum s unikátníma stavničkama https://www.ropiksazena.cz/
Nevím, co myslíš pražskou čárou, ale v Čakovicích je jeden řopík. Dlouho jsem se u něj nestavil. Před lety vypadal "použitelně".
Pražská čára se říká (říkalo?) obranné linii před Prahou, mám takovýho tušáka, že existovala, ať už od návrhu, nebo jen co se stihlo postavit, hlavně na západě, zasahovala i na sever a jih. Východ byl otevřený (myslim).
Takhle po paměti k ní patřej ty bunry co najdeš podél silnice u Karlštejna
Celkem hezky je to zpracovaný tady
https://mapa.opevneni.cz/?n=48.931465&e=17...
(a vypadá to že jsem se s tou čárou mco nespletl)
Jedna střílna je částečně odkrytá, tak jsem nakoukl. Bydlí tam pavouk, jinak jsem nic zajímavého neviděl. Proč nekteré zazdili a mnoho je nezazděných, netuším. Určitě se nebáli, že by je někdo použil proti komunistům. Střílny jsou zazděné cihlami - dá se to vykopnout. A dveře betonovými překlady - praštím palicí a taky to spadne. Kdyby tam tak byly pancerové dveře, to by byla výhra. Nebudou, to je mi jasné. Ale aspoň mříž by tam mohla být.
Stejně by mě zajímal smysl těch řopíků za případné války v minulém století. Maximálně mohli střílet těžkým kulometem. Tím se dá ublížit tanku? Kdyby jim tam hodili pár dýmovnic, tak ani neví, kam střílí. Tim tankem mohli ten řopít klidně objet a zvesela střílet zezadu z 10-ti metrů.
Tak ono řopíků bývalo (mělo být) docela systém a halvně, nenech se mýlit, tanky počátkem druhé světové byly nesrovnatelně menší prdítka než co se najde ve všech materiálech a otlouká se všude o hlavu z pozdějších fází války.
Do francie němci vtrhli s hromadou Panzer 38(t) - nastuduj co byly zač :-)
Když si představíš řopík jako něco, k čemu se pěchota nemůže přiblížit protože kulomet(y), tanky se na něj nedostanou, protože zátarasy a odkud hlásí všechno co vidí v pozadí parkujícím dělostřelcům... Já bych na ně útočit nechtěl.
Řopíky se nebudovaly samostatně, ale v opevněných liniích minimálně o dvou "čárách". Přední linie byla určena pro nepřímé střelby (boční palby podél linie a krytí sousedního objektu), zadní týlová pak pro přímou střelbu. ŘOP představuje zodolněné kulometné hnízdo, neměl bojovat samostatně, ale doplněn o protitankové a protipěchotní překážky + podporu útočné vozby a dělostřelectva (včetně protitankového) + další mužstvo mimo pevnůstky. Bylo spočítáno, že výstavba opevněných linií uspoří až polovinu mužstva nutného pro její obranu.
Na Kočičáku jsme měli šanci si vyzkoušet boj pevnůstky (obou střeleckých místností - těžký a lehký kulomet).. včetně řízení střelby pozorováním periskopem (střílna je opatřena pantografem a mapou, střelec pak vlastně jen posouvá ukazovátko po mapě, protože ven vidí skoro prd.) Spojení Řopíku s velením zajišťoval "zemní telefon". Jinak poznatek... udržení bojeschopnosti pevnůstky závisí od výdrže muže u ventilátoru (zároveň kryje případně střelbou vchodové dveře a chodbičku) LK26 i TK37 mají velký únik spalných plynů do prostoru střeleckých místností. Bez ventilace je během několika málo minut nedýchatelno, i když se nasadí plynové masky.
Tuhle je o spojení mezi pevnostmi všechno :)
https://www.geocaching.com/geocache/GC7WEDA...
Musím se ještě hodně učit.
Vypadá to na zajímavé téma.
letem světem :)
https://www.youtube.com/watch?v=5J_JvBB6K_w
Tak jsem si to pročetl a podival se na video.
Vypadá to, že nám zesílenou verzi řopíku, možná velitelskou.
Ten důmyslný systém komunikace je pro mě novinkou. O komunikaci přes periskopy jsem věděl, ale ten systém kabelů a ústředen je velkolepý. Třeba tam ty kabely ještě jsou. A zemni telegraf - genialni.
Ve videu je taky spousta novinek. Ten ruční větrák je jasný ale odkud se bral vzduch? Přece musel být taky otrávený jako všechno v okolí. Chvilku asi pomohla maska, ale opravdu jen chvilku. Taky už nějakou dobu přemýšlím nad tvarem střílen. Proč nejsou trychtýřem dovnitř, jako na hradech.
Vzduch se bral právě z chodbičky... tedy z týlu objektu. Proto je týlová strana chráněná i granátovými skluzy, aby se tam nikdo nevochomejtal.
Řopíky se zazdívaly v Protektorátu, v Sudetech zůstaly nepoškozené.
Co se obranyschopnosti týče, tak jsem si taky říkal, jak dlouho by se tam dokázali bránit, protože se dovnitř mnoho střeliva a proviantu nemohlo vejít. Ale pro pěchotu mohly být linie řopíků navzájem se kryjících palbou hodně tvrdý oříšek.
Předpisová výbava ŘOP byla minimálně 10 000 nábojů na kulomet a proviant na 4 dny. Samozřejmě se počítalo s průběžným zásobováním, pokud to situace umožní. U standardního Řopíku objekt slouží pouze jako bojový prostor, nikoliv jako ubytovací.... posádka si měla postavit tábor (stanový, boudy) v zápolí. Pokud se objekt zaplní předepsanou výbavou a výstrojí a výzbrojí mužstva moc místa v něm není.. a za boje se ani nelze moc flákat... 2 jsou zaneprázdněni neustálým pozorováním okolí periskopy, 2 střelci u kulometů a 2 pomocníci neustále plní pásy, nebo zásobníky. Pokud se střílí, maník u ventilátoru musí neustále větrat... rachot střelby a ventilátoru všechno přehluší. Světlo jen od dvou petrolejek, nebo ještě kapesní svítilny...
Němci si za války testovali munici, n.p. Kovošrot pak v 50. letech svévolně vyrval dělostřelecké zvony, něco se asi zadělalo aby tam nikdo nelezl a neublížil si.
Svévolně? To asi ne, že. Zužitkovaly se tuny kvalitní oceli.
Při prohlídce nějakého z muzeí v bývalých pevnostních objektech to průvodce tvrdil, že to byla svévolná akce Kovošrotu bez vědomí ministerstva obrany nebo armády.
Nebyla, bylo pár pevnostních objektů, které si vláda (obrana a vnitro) ponechali pro další využití a ty byly dál spravovány a zbytek nechali národnímu hospodářství k případnému využití. Ty objekty nebyly k ničemu než k zužitkování oceli. K prdu by to všem bylo kdyby vše zústalo v původním stavu.
Viz
https://www.bunkry.cz/clanek-tisk/1180
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stropn%C3%AD_panc...
Čísla se sice trochu liší, ale větší část byla likvidována bez povolení.
To, že na něco tehdy nebylo vydáno oficielní povolení ještě neznamenalo, že to bylo bez povolení. Na polovinu zlikvidovaného bylo vydané ofic povolení a zbytek vzali bez písemného povolení, ale rozhodně se souhlasem.
je nesmysl si myslet, že by v té době armáda a vnitro si nechali rozebrat objekty, které by chtěli využívat :-) A že by Kovošrot, dělal něco bez souhlasu, byť jen výslovného, výborů partaje (OV a KV) a StB (vnitra) je naprosto nemyslitelné.
A kdyby měli papír i na těch asi 36 co zlikvidovali bez papíru, tak jaký by v tom byl rozdíl pro současný stav? Prostě jen na ten zbytek nechtěli vydat nějaké písemné povolení, stačilo ústní s nějakým zápisem z porady, což pro ně mělo stejnou platnost. Kdyby chtěli papír, tak jim ho bez problému vystavili.
Podstatné je, že co chtěla armáda a vnitro zachovat, tak to zústalo, na to si nikdo nedovolil sáhnout, byly to také zpravidla střežené a dál užívané objekty.
Co jsem se tak nejasně dočetl, některé objekty se za komunistů reaktivovaly a znovu vybavily. Pro boj se západním nepřítelem.
Ale jak je chtěli použít, netuším.
poválečná reaktivace (těžkých objektů):
-jeden objekt na j. moravě, většina v Bratislavě.
Původní kanony nahrazeny tankovým kanonem z T34
vyrubány původní střílny, nahrazeny speciály pro tento kanon.
Filtroventilace předělána tak, aby bylo možno obsluhovat kanón v plynové masce napojené hadicí na rozvod vzduchu (nebyla šance odvětrat spaliny) v bojových místnostech teplomet (morava).
napojení na stávající telefonní síť a rozvod elektro (opět morava). výměna elektra + nové generátory (Bratislava)
oprava a doplnění vybavení, částečně kanibalizací z objeků na Polské hranici.
jo na te jižní moravě dávali mezi místnosti "tlakové" dveře, mám pocit že "řopíkové- poválečná úprava" hrozně nízké (1,6m?)... v BA jsem byl až po vykradení, ale že by tam byly ty dveře vyměněné si nepamatuji.
vykradení objektů BA:
http://pevnosti.sk/bratislavskenoviny.htm
poválečná reaktivace (Řopíků)
-náhrada/ doplnění lafet pro modernější kulomety (ale lafety velmi zjednodušené UL1)
-k některým objektům přistavěny chodbičky z prefabrikátů s dvojicí tlakových dveří, tj plynotěsnost.
nevím jak to tam bylo s filtroventilací.
-nevím zda u všech, ale byly i nataženy telefonní linky (záhorie)
jen první odkaz google:
http://vestinu.cz/?povalecna-reaktivace,228
jako zajímavost- stavěly se i nové "poválečné" objekty- celé z prefabrikátů...
Ale tak to je zas tvrzení poplatné době a vztahu k době minulé. Jak píše Lelek, nikdo by si to nedovolil, a podnik jako Kovošrot už vůbec ne, bez nějakého souhlasu mocných.
a zvlášť když pracovali s výbušninami a trhavinami :-)
Bude se určitě hodit, každou chvíli někde čtu (i na tomto fóru), že když padne Ukrajina, rusáci vtrhnou i k nám. Takže do okýnka kulomet, na střechu Stinger.
Kdyby takové ropikove opevnění měli na Ukrajině, třeba by se jim hodilo. I v tom stavu, v jakem je u nás.
Rus je přece jenom tupé hovado a nějakých moderních zbraní je na něho škoda.
Samostatné malé obranné objekty dnes nemají žádný význam, to by musela být celá nějkolikastupňová linie v ohromné délce. Nemyslitelná věc.
Tak ono je otázka, jak moc by byly požitelný vůbec - přecejen od tý doby co se stavěly u nás doba pokročila a každej trouby s dálkovým ovládáním tam může přiletět s dronem s potenciálně nepříjemným překvapením (asi spíš chemickýho charakteru, že by bayraktar unesl něco co by řopík roztrhalo pochybuju), to samý dělostřelecto a tak dál.
Co to tak pozoruju, tak klíčem dneska je spíš pohyblivost a z toho plynoucí nechytitelnost - jakmile protivník jednou ví kde sedíš a kam má vystřelit, máš to blbý...
Často dávám k dobru příběh Němce jehož kamarád se zbláznil na ruské frontě. Byli v dobře opevněném kulometném hnízdě, ale šla proti nim jedna vlna Rusů za druhou. Vždy jednu postříleli, ale v zápětí na ně běžela další a další.
Mám teplý a suchý sklep, mohl bych si u tebe v řopíku uskladnit brambory na zimu?
On se prý řopík nehodí na skladování brambor. :-(
Má to poměrně silné stěny, takže už mě napadá jen léčba tmou, nebo něco podobného :-)
https://www.lecba-tmou.cz/
To je super nápad.
Nebo ateliér s vyvoláváním deskových fotek.
Udírna by taky šla.
Pěstírna žampiónů.
Poustevna. Bych tam četl moudré spisky.
S přihlédnutím k tomu, že časy jsou čím dál chmurnější a ty podle všeho nevíš, co s penězma, zainvestuj a pořiď si těch krámů víc. Jsou jich plný Sudety. Pusť si na trubce Hrátky s čertem, otec scholastik by tě pochválil. :-)
To už je vyzkoušený a nejde to, nic rostlinného tam prý nejde skladovat, velmi nevhodné podmínky.
Nedá se tam ani na delší dobu přebývat. Co jsem si všiml, tak ti co mají velké sruby a tráví tam několik dní v kuse tak také raději přespávají vedle ve stanu.
Nebo to využít jako základovou desku a nahoře si postavit dřevěnou chatku? Nebo rozhlednu třeba a vybírat vstupné:-)
Chatka by postavit šla. Ale asi by tam vlezl cigán nebo bezdomovec. :-(
A ta střecha je krásně rovná.
Každopádně se ho nezbavuj, chleba to nejí, a až se oženíš, poctivej řopík se ti bude hodit.
Svatá pravda. Strýc už oženěný je a denně zdrhá na chatku. Ta ovšem není opevněná, tak za ním 1x-2x ročně přijede jeho milá žena Filoména, udělá mu tam scénu a pár věcí rozbije nebo vyhodí. :-(
V této souvislosti mě napadlo, že bys ses mohl tajně vydat opačným směrem, k jádru zemskému, tam by tě ani Filoména nenašla. Mohl bys tam skladovat moje brambory a kdyby ses dostal na spodní vodu, cena nemovitosti by významně vzrostla.
Pokud jde o cenu nemovitosti, věděl bych, jak ji navýšit. Stačí kolem ni vytvořit nějakou záhadu nebo zjeveni.
Pak by se hodily kruhy v obilí nebo by ti na "střeše" mohli přistávat mimozemšťani :o)))
Hele, ale z toho tvého "bydla" by asi šly dobře pozorovat hvězdy. Zařízení na pozorování by tam šlo umístit dobře a určitě tam výhled neruší "bílý smog".
Vidíš, to je pravda. Pozorovat se bude.
Kruhy v obilí jsou moc pracné. Myslím, že se mi tam začne zjevovat Kubiš. Ten tam působil, než odletěl do Anglie a pak skočil po Heydrichovi.
Ale prdlajs že jsou kruhy v obilí pracný, klukum na to stačilo trochu rundapu a pár dní počkat.
https://www.mojevideo.sk/video/1f71b/tajomny...
Stačí roztroubit, že tam Němci v 45tým zakopávali nějaký bedny. Vzor: štěchovickej poklad…
Jasně a podepsat se Václav Hájek z Libočan.
Hele, téhle kachně by nikdo nevěřil.
A je známo proč? Chle má být obecně vlhký a chladný, což by řopík mohl splňovat.
To nevim, nějaké další detaily jsem nezjišťoval, nepotřebuju to, nějak jsem neuvažoval o koupi hromady betonu :-) Jen to co říkají ti co to mají.
Na skladování je chladno s málo svěla dobré, ale vlhko k tomu určitě nepatří. Ve vlhku všechno hrozně rychle plesniví a samozřejmě i rezne.
Nám všechno ve sklepě plesniví, protože je teplý a vlhký. Jabka prý potřebují teplotu do 4 st. C, ale i vlhko jinak by seschla
Nevim, ale asi vlhko v betonové kobce úplně bude něco jiného než vlhko v nějakém zděném sklepě.
Když tam dá barel s vápnem (nahašeným), tak mu to tu vlhkost ze vzduchu bude stahovat. Máme ověřeno ve sklepě, kde všechno plesnivělo, od té doby, co je tam vápno, tam vydrží jablka i brambory do jara jako čerstvě sklizené.
Také by se dalo zajistit trochu víc větrání vnitřku řopíku. Také by se dala odkopat z boku hlína, která je nahrnutá na boky stavby.
A čemu by to odkopání hlíny mělo být dobrý? Jedině snad že by viděl jak má velkou hromadu betonu.
Méně by do toho lezla voda. Také by to mohl po odkopání zaizolovat a hlínu znovu přihrnout.
Jak známo vlhkost dělá voda a jelikož uprostřed toho řopíku patrně není pramen, tak tam ta voda musí někudy lézt skrze stěnu.
Když tam je ten 2 metrový beton zahrabaný a "nasáklý" vodou víc než 80 let, tak netuším jak dlouho by trvalo to přirozené vysoušení, ale nějaký ten rok by to určitě trvalo. Navíc ta šílená práce s odhrabáváním kvanty všelijaké zeminy, kamení a zbytků betonu by byla spíše za těžký trest.
Reaguju sice na starý příspěvek, ale nadá mi to. Nevím jak v Čechách, ale na sev. Moravě je podél hranic a v příhraničí řopíků hromada a pokud do něj nenateče voda vstupem, tak jsou uvnitř suché- přece se budovaly pro vojáky a ne jako sklad brambor. Část pod násypem hlíny je opatřena kvalitním asfaltovým zátěrem, přes který nemá voda šanci se dostat ani teď a odspodu bude jistě izolace...
Řopíky jsou zaizolovaný, pokud není původní izolace narušená (nebo ji nějakej blbec neporuší tím, že začne rozhrabávat zához) tak jsou poměrně suchý.
PS ten zához, to nejsou nějaký zbytky bordelu.. to je kamenivo přesně stanovené velikosti a množství.. je to ochrana čelní strany objektu před přímou dělostřelbou.
Já myslím, že by to vylepšilo několik drobných stavebních úprav. Ta okna jsou hrozně malá, určitě potřebují zvětšit, aby tam bylo víc světla a vzduchu. Velice by tomu prospělo střešní okno a ještě lépe okono s výstupem na střešní terasu. Potom je třeba se zamyslet nad instalací vodovodu sprchy a záchodu. Bez toho to už dnes opravdu nejde. Tak až budeš mít hotovo, tak se zase ozvi. Rád dovymyslím ještě nějaké zlepšení.
Ve střeše jsou dvě díry po periskopech.
Na ně by šel dát světlovod. A rázem je spousta světla.
Ještě na jeden nápad jsem narazil. Někdo to pronajímá k dlouhodobému uskladnění věcí. Zazdí vchod a za 3 roky nejméně se může majitel kouknout, jak mu to tam vesele rezne a plesniví. :-)
Odevři si uvnitř léčebnu klaustrofobie.
https://www.google.com/search?q=ubytov%C3%A1n...
Taky jsem se na to díval. Ale je kolem toho tolik práce, starostí a investic, že by se mi pronajímání asi nevyplatilo, ani kdyby byla tisícovka za noc.
Musel bych tam pokaždé přijet, uklidit, vyprat, nabít baterku, vynést odpadky, popel, dovézt dřevo ...
Nemám ani auto, jezdím na skútrovi.
Navíc bych tam nemohl lifrovat lidi, pokud mají zemědělci něco zasazeno. :-(
Děkuji Ti za Tvůj příspěvek.
Občas mám pocit, zda se chovám dostatečně racionálně. Jestli jako nejsem blázen, víš.
No a tady čtu, žes koupil řopík a nevíš, co s ním.
To jsem potřeboval!
Díky.
A druhé díky za to, že jdeš proti proudu obecného strašení drahotou, nouzí a bídou. Lidi maj evidentně prachů, že nevědí, co s nima...
:-)
Za málo. :-)
Lidi peníze mají, většinou. Já taky.
Zrušil jsem auto, které mi pilo krev a pár dalších nesmyslů a mám spoustu peněz na blbosti, které na rozdíl od auta chci. Aniž bych se v práci přetrhnul..
Dokud budou lidi vysedávat v hospodách a macdonaldech, tak jim těžko někdo uvěří, že jsou chudáci.
Já nevím.
Já si myslím, že když sis řopíka pořizoval, tak jsi věděl, co s ním.
Na to kdyby naběhli nějaký umělecký kameníci tak by to jednou mohla být turistická zajímavost.
Jako já nevím....ale to musí člověk být asi velkej srdcař, aby si koupil takovou blbost a navíc pak nevěděl, co s ní...(když se to vlastně nedá použít ani jako sklep) :)).
Proč?!?
Když sedí rybář celé dny jen tak s prutem u vody a rozjímá, to ti jako blbost nepřijde?!?
Tak proč ti přijde jako blbost, když Marin bude rozjímat uprostřed pole na střeše svého řopíku a přitom ještě může hledět ke hvězdám :o)))
Jako klidné místo pro relaxaci nenajdeš nic lepšího. Taková hospoda na mýtince, ale bez Ludvíka :o)))
Krásně si vystihla tu podstatu. :-)
Vidím to v barvách. Já ti snad začnu i závidět...
Ty podvečery a večery na bunkru...
https://www.youtube.com/watch?v=Rk_jBnHVb38
https://www.drevostavitel.cz/clanek/fin-druhy...
No jo, ale dole je řopík pořád stejně nevyužívný. Jen přistavěli dvě dřevěný patra, dalo by se říct, že střechu použili jako stavební parcelu.
Nějaké využití to je, ale znamená to se o tu chatku pořád starat. Kdyby se mi tam nastěhoval bezdomovec, těžko bych se ho zbavoval. :-(
Prozatím jsem koupil kotlík a budu vařit guláž. :-)
Na střeše, dole by byl jenom sklad kotlíků.
Nechceš koupit další? Ať máš resort :-D
http://onnm.army.cz/index.php?id=21&zobr=nab
Dalsi chci, kdyz bude na krasnem miste.
Inspirace ...
https://www.earch.cz/architektura/clanek/utulna...
Nějak jsem nenašel kudy a jak se dostat nahoru a taky tu modu výkladních skříní nemusím :( jinak dobrá trucovna, přidat více oken do stran a beru.
Určitě je možné si to upravit podle vlastního přání a určitě bude i hezčí když každá budka na betonu bude jiná.
Vstup tam určitě je, hned na prvním nákresu půdorysu jsou myslím dveře zakreslené.
domnívám se, že otázka byla, jak se dostat do patra dřevostavby. (úroveň +3,8 na řezu B)
na žádné z fotografií, řezů, půdorysů tam nic nevidím.
Některé fotky jsou z daného místa, takže nějaký přístup asi existuje- možná řebřík který se dal pro fotky pryč.
V Bochumi to pojali velkoryseji :-)
https://photos.app.goo.gl/rcCPf62HTewaypYW2
Jsi si jistej že je to kryt? Nic proti tomu že to vypadá jak vačková hřídel, ale dyť je to samý sklo.
Jako němci dělali protináletový kryty co byly do vejšky, místo do hloubky, ale tohle je fakt divný...
Ano, jsem.
Jezdím tam 25 let, furt tam stál, uprostřed křižovatky...
https://www.google.com/search?q=Bochum...
Zřejmě měli nějaký důvod to nedat pod zem, řekl bych asi vysoká hladina podzemní vody, či co, asi to půjde najít.
Mohutné stěny, přes metr železobetonu. Vykutat do toho ty vrata jim dalo zabrat. Jako kryt fungoval asi dobře
Bochum za války podstoupila 243 spojeneckých náletů,v podstatě z ní skoro nic nezbylo. Za války to byla v podstatě jen ubytovna pro dělnice a horníky, děcka byla evakuována.
Otec mého německého kolegy byl jako děcko evakuován do Dobřichovic a když se vrátil po válce domů, uměl česky. Nepotkal jsem ho, umřel mladý. Prý bychom si pokecali, jazyk si udržoval ač to byl čistokrevný skopčák
Byl to kryt a ta prosklenost na vršku jsou kanceláře - moderní užití jinak dost nepotřebné a i na zbourání drahé stavby.
Chytré :-)
https://en.wikipedia.org/wiki/Exzenterhaus
Soráč, já se nějak ztratil v tom že to kryt BYL, ne že JE... :-)
Ten barák nad tím na funkčnosti krytu neubral. Furt může být použit k původnímu účelu :-)
Jen ucpou ty dvěře, co tam pracně vykutali. :-)
V Hamburku jim zbylo tohle:
https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/bunkr...
Já vím že jsem úchyl, ale mě se tyhle železobetonový relikty minulosti hrozně líběj...
A ta parková úprava... Hmm to bych si dal líbit, někde v dosažitelné vzdálenosti...
Zajeď se podívat do Kladna, do bývalých SONP.
Tam ještě několik monstrózních industriálních památek zbylo ...
Jenže to je smutný tím zmarem. Já mám třeba rád konec té vlečky z Vejhybky, ale co s takovou divnou konstrukcí.
https://www.rajce.idnes.cz/f1131429888
Zrovna jsem nedávno ukazoval starou fotku s plynojemem v souvislosti s tím, jak se jim to v Ostravě povedlo, ale ten pád SONP přišel brzo, doba takovým věcem ještě nebyla nakloněna.
I když dlouhodobě si nedovedu představit ani jak udrží tu Ostravu, ty kilometry reznoucícho potrubí k ničemu. Sakra, teď mě napadá, že to vlastně znám jen z fotek, měl bych se tam někdy vypravit.
Včera odstřelili komín na dole Schoeler, další orientační bod okolí Kladna zmizel.
ta "divná konstrukce" vypadá na výsypku pro vagóny.
Prostě otevřeš boční klapky a obsah vagonu (ruda, uhlí) propadne dolů kde jsou (byly) dopravníky.
vagon míněn takový:
https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2021/10...
vysýpání toto, ovšem ve velkém
https://i0.wp.com/www.mojett.cz/wp-content/2020...
historicky jsem na nějakých fotkách ze sovětska viděl řešení, kdy vagon vjede na "mostek" démonické konstrukce a tam ho i s příslušným dílem kolejí otočí kolem dokola. Jakože vzhůru nohama myslim.
Výhoda - uštříš vagon spešl konstrukce, stačí libovolná "káď na kolečkách"
Nevýhoda - vykládka probíhávagon po vagonu, nemůžeš to mít trvale spřažený do vlaku
Vypadalo to dost ďábelsky, ale tuším proč se to plošně neujalo :-)
Vyklopnik se to jmenuje. Dost se to pouziva. Davame na vagony sledovaci jednotky a na vyklopnicich se nejake ztraci. Taky nam potom ty jednotky delaji falesne poplachy.
Ono se to (ještě pořád dneska) používá? Kde proč? detaily prosííím
A jak bys chtěl tyto vagony vykládat, jsou jich tisíce.
No, používal bych ty vagony s integrovaným vysejpacím zařízením.
Jak jsem zmínil výše, tenhle otáčecí mechanismus JE funkční, ušetří spešl vagony, má ale svá ALE: Kromě konstrukce celého zařízení, která musí bejt festovní abys tam mohl orotovat železniční vagon je to logisticky náročnější - vagon musíš nějak dostrkat na místo, nějak přikurtovat, pak teda orotovat/vysypat, odkurtovat, odstrkat...
Komplexnější vagon může zůstat zapřažený ve vlaku a jen při průjezdu výsypkou vyprázdnit útroby. Náročnější na výrobu vagonu, jednodušší na každodenní manipulaci.
Proto se ptám...
problem s vysypanám např uhlí je v zimě. zamrzle uhlí ve vagonech musí najet do rozmrazovací haly, která se vytápí plynem a až trochu rozmrzne lze jej vysypat. Z systemu vyklopníku, při otočení vozu s nákladem se vysype i zamrzlý naklad svou tíhou sám. tot řešení popisuji z praxe z koksovny v Ostravě,
Jak je to dlouho, kdy naposledy zamrzly vagony s uhlím? To jsem byl ještě mladý...
Řekl bych, že zamrzají pokaždé když jde teplota pod -10 a to je každou zimu. Když to je na pár dnů, tak asi není problém a o tom se nepíše, trable jsou až když to trvá dýl.
zřejmě střílíš od boku s mrazem. Uhlí k výrobě koksu se dováželo jak z Polska, Ukrajiny, i Ruska.D§vod? Míchaly se ruzné směsi uhlí v poměrech, dle poptávky odběratelů.Otopový koks, koks pro hutě apod. Takže každoročně běžela rozmrazovací hala pro rozmrazení vozů. Taková je praxe. Nemít zkušenost v oboru, asi bych taky uvažoval jako Ty, že nepamazuješ mrazy...
Ale jistě pamatuji. Ale poslední uhelné prázdniny jsem prožil na ilegální skautské chalupě v Krkonoších v době gymnasiálních. Pak už žadná veliká mrazová katastrofa nebyla.
Uhelky byly jak na průmce tak na základce, pak už ne, máš recht.
Teď je třeba obnoví,na co topit ve školách, distanční výuku už mají nacvičenou.
Ve Francii to už avizují.
U těch vagónů to bude jinak, asi nemusí být mínus 20, stačí když bylo malinko mokrý a pak je pod nulou, a mají problém.
To jsem v roce 1990 navrhoval první a poslední opravdový most, právě přes výsypku v cukrovaru Zvoleněves. Neskutečný opruz s drážním úřadem, byl tam nějaký inženýr co to schvaloval, a byl děsnej detailista. Možná taky, že jsem byl mladý kluk tak mě školil. Pilovali jsme detaily, jako kdyby na tom mělo jezdit TGV.
Nakonec to schválili, ale už nikdy nepostavili, cukrovar zkrachoval.
No, teď mě napadá, že ten chlap z toho ouřadu měl asi recht. Ono když z takovýho vagónu vyklepávají to uhlí, asi se to hezky klepe....
..takový malý výklopník pro těžební vozíky ze šachty... foceno dnes v muzeu Landek v Ostravě.. velké výklopníky pracují např.v železárnách v Třinci ...
Jednodušší (a bezpečnější) by mi přišlo to chytit nějakým hákem za střed osy dvojkolí. Předpokládám teda že v tom ta náprava vězí dostatečně festovně - nápravy to obvykle dělaj, ale nemám zkušenosti s železniční tématikou...
Používá se to. Ale myslím, že vývoj směřuje ke kontejnerům. Na trati 090 lze často vidět ucelené vlaky s kontejnery Innofreiht. Dokážu si představit při dnešním stavu automatizace, že by takový kontejnerový vlak šel vyložit roboticky.
Výsypka pro vagony ... = estakáda pro zavážení vsázky do vysoké pece (bez meziskladu)
No nevím zda to měli bez meziskladu, do pece by měla jít směs ruda-koks-vápenec a nevím co ještě.
Jak je to dlouho, kdy na Kladně, či v Ostravě vyhasla poslední vysoká pec? Mudrujete nad minulostí, která se už nedokáže vrátit.
Haha, copak u nás v OSTRAVĚ vyhasly pece?? Nebo v Třinci?? Mudruješ nesmysly...
Na Kladně je zajímavá NS Vojtěšskou hutí
https://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20170331_NS...
Koho lákají tyhle staré objekty, tak vřele doporučuji.
Jindro, připomíná mi to spíš videňské flakové věže.
https://www.archiweb.cz/n/zahranicni/ve-vidni...
Dovybavit zbarněma, municí, a nějaké zásoby proviantu, a čekat, jeho čas přijde :-)
čeče nevim, řopík je...stísněnej, tam těch zásob moc nedáš...
https://photos.app.goo.gl/ErfdsZXpKaymkzL8A
Tenhle je z té Maginotovi linie, na Rýně, asi 40 km na jih od Štrasburku, ale jsou i menší. Některé mají na zahradách, mají z toho sklípky. Tenhle je u cesty, bezprizorný, ani smažky v něm nemají doupě
Řopík z principu nemůže bejt ve Francii, tam neměli Ředitelství Opevňovacích Prací :-)
Ale bunkřík je to pěknej, hlavně ten vchod se mi líbí - takovej civilní až bych řekl...
Myslím že ti naši se právě od Frantíků učili, ale naprd byly jim i nám
Nepleť si řopík s vůdcovým hlavním stanem v Berlíně :-)
na to je vždycky času dost, jak říkali republikáni, než jim dali po tlamě "no pasaran" :-)
Deset kilometrů je u nás víska, kde bývalý starosta má 140 a více legálních zbraní. A kdysi když onen profláklý Surovkin doplul na Kuzněcovovi k Sýrii a následně se zvedlo k odchodu 2 miliony syřanů, tak tehdy na pravidelné "páteční" "schůzi" vedení obce prohlásil, že místní bagrista udělá okop kolem vísky, on rozdá řást svých zbraní a občané budou vísku bránit s výkřiky NO pasarán!! :-D
Čtu "bývalý", stihl si ještě zajít domů pro pyžamo nebo ho rovnou odvezli do ústavu ze schúze?
K němu by se neprostříleli :-D Normálně funguje dál, ale ze současné jejich samosprávy znám akorát místostarostu. Jsem nyní naprosto neznalý.
Ale podle mmně je větší problém těch kvérů. Jeden legálně přes 140, to je hodno na palici, jak je to možné. A z historie UH víme, že magorovi stačí 3 a paseka je jasná, že.
Jeste porad nemam smlouvu. Volal jsem vojakovi, co to vyrizuje a ten mi sdelil, ze na ministerstvu na to maji nekonecny termin. Proste na to muzou srat donekonecna.
Jestli na drahach je bordel a tisice parazitu ve vysokych funkcich, tak v armade je to x10.
Jen pro upresneni, pred podpisem smlouvy maji udelat nekolik veci. Overit bezdluznost, kontaktovat predkupnika, sepsat smlouvu, katastr ...
Neudelali za ty mesice vubec nic. Naprosto nic, ani prvni krok.
Třeba mají k němu nějaký osobní vztah a nemůžou se s ním rozloučit :-)
trochu ujeta zabava,proc ne.jednu Damskou jsme jely v Orlickych horach,kde ropiku je spousta a lidé je vyuzivaji k rekreaci.jeden majitel nas lakal na prohlidku a ze pry ropik pronajima.uvnitr mel koupelnu,kuchyn.se svou klaustrofobii byh asi o takovou dovolenou nestala,ale pry je o to velky zajem.
Zajima mne co na to manzelka
Jak tak stárnu, tak se myšlenkama vracím do vzpomínek: v první polovině 70. let jsem prolezl několik řopíků dole na jihu, na Šumavě, konkrétně linii mezi Soumarským mostem a Lenorou. Kupodivu nebyly nijak uzamčené, takže se do nich normálně šlo dostat. A proč kupodivu? Protože uvnitř byly prakticky plně vystrojené: byly tam osazeny lafety pro kulomety, takový to zařízení pro přívod vzduchu, dřevěné bedničky s nářadím, plechové bedničky (co v nich bylo, už nevím),...
Vpodstatě asi stačilo to obsadit vojáky a dopravit tam zbraně a munici.
Jak dlouho by asi vydržel takhle vystrojený neuzamčený řopík v dnešní době...
Trocha inspirace zde:https://www.earch.cz/architektura/clanek/utulna-20
https://www.nakole.cz/diskuse/29944-co-s...
Přijde mi poněkud pošetilé kupovat něco o čem ani nevím k čemu mi to bude. Hlavně, že je to levný.
Tak každý má nějakýho koníčka. Furt lepší než holinky všechny levý nebo děravý vědra.
Tohle rozhodně není žádná "pošetilost mocných" :o)))
Hele, kde čteš, že to bylo levný?!?
A pokud si správně četl, tak Marin ví, co s tím. To ale přece není důvod neudělat si "průzkum", jak by s řopíkem naložili jiní.
Není to de fakto ŘOPík, alébrž opevnění vz. 36....
Jako hezký to je, ale když přijedeš na kole, začínáš mít problém. Nedejbože abys měl tříkolku :-)
Dost odvážné tvrzení, neviděl-li jsi opevnění vz. 36 zvenku.
Je-li na něm sedlová střecha, je tam prostoru na několik přibližovadel
ahoj, jak (pokud vůbec) to pokračuje? už je ten řopík Tvuj?
Už pochopil, že koupil pěknou blbost kdesi v poli, kam ani nedoveze erteple na zimu, bo tam není cesta.
vidíš, mne zase zajímalo jak rychle je schopna armáda převést majetek....
Ale jo, diky za optani, uz je skutecne muj. Pred necelym mesicem mi to potvrdili. Jeste jsem jim radeji zavolal, jestli opravdu nechcou jeste nejaky podpis, protoze se mi ty papiry nechtelo cist.
Ted bude katastralni urad, ale to uz je formalita.
Pokud jde o napady na vyuziti, diky za ne. Prozatim vitezi varianta trucovna/poustevna s tim, ze budu trucovat na strese.
V budoucnu by to mohl byt perspektivni sklad nesmyslu, ktere nechci vyhodit.
Jsem měl reminiscenci " perspektivni sklad nesmyslu, ktere nechci vyhodit.", to bych musel jako typický sběrač postavit na tom věž alepoň 8 pater :-D
Nenech se rozhodit, máš za prvné co chceš, a máš kam jít, kde na Tebe bude křičet kdo? :-D
Klid a míř v duši prostě to jistí :-D
Tak jsem se byl podivat na svuj ropik a s hruzou jsem zjistil, ze si tam myslivci postavili posed. Nejdriv jsem myslel, ze me sali zrak, ale je to faktum. Tam, kde mela byt poustevna, je blby posed pro podnapile myslivce. :-(
Napisu asi predsedovi tech myslivcu, ze si na libovolnem miste jeho zahrady umistim cokoli velikosti posedu. Misto si vyberu sam a chodit tam budu, jak me napadne. Prevazne ale v noci a budu strilet, treba jen slepyma. :-)
A nebo budu chtit desatek. Kazdeko desateho tam zastreleneho usaka., srnku nabo kanoura :-)
Napiš jim, že seš majitel a buď ať platěj tebou stanovený nájem, nebo že s umístěním boudičky nesouhlasíš, tak ať si ji odstěhují, jinak ji ekologicky zlikviduješ. Pošli nejlépe datovkou na datovku spolku.
Co posed, větší sranda bude s tím zabetonovaným vchodem...
Ten vchod je v pohodě. Jedna mocná rána a jsem vevnitř. Ale nechci, aby mi tam myslivci začali věšet zajíce. :-(
Jeden takový řopík byl v lese ve vojenském objektu (řopík zůstal, vojenský objekt zrušili) a když vojáci, co to hlídali, zastřelili ušetřenými ostrými náboji srnu, tak řopík posloužil jako místo ke stažení, vyvržení a naporcování.
Ale vypadá pěkně, toho by se dalo dobře využít jako základ pro svoji vlastní nástavbu :-)
Těžko bys našel solidnější základy než řopík :-)
Jen s tou lokalitou je problém, nic moc jinýho než ten posed tam moc smyslu nedává...
Myslel jsem posed.
Na řopíku postavíš i stometrovou rozhlednu.
Zas to nepřeháněj, ony nemají moc hluboké základy.
Hmotnost takové věže by ho dozajista pořád nerozlouskla, ale vyvrátit by ho už zvládla...
Už jsem poslal předsedovi myslivců ostrou nótu. :-)
A jinak jsem byl na exkurzi ve větrné elektrárně u Oder a ta je pořádně vyskoká - píšou výška hlavy 105 metrů. Je ukotvená mělce v zemi a jako základna je kvádr betonu 5x5x3 metrů, pokud si dobře vzpomínám. Takže na řopík by se dala s přehledem taková věc umístit.
Ještě se chlubili, jak je to ekologická stavba, že má jenom tak malou základnu.
Pro mě je to fyzikální záhada, proč se nepřevrátí. Stejně jako jeřáb, který má taky zátěž z panelů dole.
Vlastně by to bylo skvělé využití řopíků, postavit na nich větrné elektrárny. Základna je hotová, do země nemusí kopnout. Pozemek už je zabraný stejně. Řopíky jsou v šikovné vzdálenosti od sebe, většinou ve volné krajině. Dokonce tam jsou i kabelové trasy mezi nimi. Kdoví, jestli by se nedaly taky použít aspoň částečně. Místní by taky nemuseli být proti, když už tam ty řopíky stejně jsou.
řopík u země je jedna věc a vysoká vrtule věc druhá. Nota bene ta vrtule vůbec není tichá.
Slyšet je to asi jak kde.
U Božího Daru jsou tři vrtule a slyšet teda nejsou, i když stojíš pod nimi - jsou hned vedle silnice.
Žádná záhada to nebude, stejně jako u toho jeřábu.
Prostě si spočítej vodorovnou sílu, kterou vítr tlačí na tu vrtuli, a pak svislou gravitační sílu, kterou dává ta tíha betonového kvádru.
Můžeš si to nakreslit,to bude názornější.
Vodorovná síla, svislá síla, úhlopříčka je výslednice. to se snad malovalo někde na střední, ve fyzice, ty složkové obrazce.
No, a uvidíš kam směřuje výslednice, když do země, nepřekotí se to :-)
Řekl bych že použít řopík jako fundament pod vrtuli je dost dobrej nápad. Ty kryty stavěli někde na vyvýšeninách, na hraničních horách, tam adi taky fučí víc než tady ve vnitrozemí....
Fakt chytrej nápad využití těch potvor. Nejsou od sebe daleko, a fundament pid vrtuli stojí jistě víc, než za kolik ty nepotřebné řopíky prodávají.
S tím vysvětlením souhlasím, ale stejně mě to udivuje. Jak může něco, co prakticky nemá základ, být vysoké a nespadnout. Vysvětlení logické, ale moc lidí asi nenapadne.
Připomíná mi to Darwinovu teorii. Když ji má někdo vysvětlit, taky tápe a řekne Lamarcka.
A k těm řopíkům. Možná, kdyby jich armáda prodala více a stály by pohromadě, byl by super nápad je koupit a vybudovat větrný park. Však by ty stožáry nemusely být stometrové.
Teď bych tam mohl postavit nějakou malou repliku větrného mlýna. Kdyby to pěkně skřípalo, to by byly sny v noci. :-)
Takhle mě furt udivuje všechno od elektriky. Že to funguje.
Kudy "teče" síla konstrukcí tak nějak prostě vidím, studoval jsem v době těsně předpočítačové a dávali si na tom záležet, abysme konstrukci tak nějak chápali. Proto se ježím a špačkuji, když to architekti nerespektují a "přetahují se s přírodou".
Ale pokud blbnou v "rámci zdravého rozumu" je to zábava. Před týdnem jsem se bavil tímhle:
https://photos.app.goo.gl/AcKxoxoxQwRJ3CZHA
No, škoda, že si s tím nápadem na ty větrníky neořišel dřív. Něido ti ho mohl ukrást a udělat si na něm v armádě karieru :-)
Tak to nevypadá že by se s přírodou vyloženě přetahovalo. Spíš jako dost slozitej způsob jak postavit něco jednoduchého :-)
Přesně, tohle se "nepřetahuje" - samozřejmě, šlo by to jednodušeji, ale úcelem zřejmě bylo zaujmout, vytvořit něco jako "umělecké" dílo, a možná se to i povedlo.
Jedna lávka pro cyklisty, druhá pro chodce, aby se cyklouni nepokoušeli motat mezi chodce zabraňuje pár schůdků u nástupu, dobrá HW zábrana.
Tahle lávka spojuje (tedy zase zbytečně, protože 200 metrů po proudu je most s chodníkem a cyklostezkou, park ve Strasbourgu a německý Kehl.
Prostě když nevíš kam s prachama, postav most, to je lepší než vybudovat opevnění, jako předkové, taky kousek odtamtud..
Já bych jí nepodceňoval, při cestě autem ti 200m nepřijde tak moc, ale když bys to měl denně chodit, lávka přijde vhod.
Lávek je potřeba víc než mostů.
A nepodceňuj opevnění, stavělo se v jiné době a zrovna ty bunkříky jsou docela dobré a ve své zarostlosti nenásilné, memento té doby...
No, tahle lávka opravdu nikomu každodenní cestu sem/tam nezkrátí, je ozdobou parku, aby ses na ní dostal, spíš si zajedeš, na mapce je ra jižní
https://photos.app.goo.gl/Zd7VnuJLWqfXtym26
To by bylo na samostatné téma jaka největší blbost se da vybudovat za veřejné peníze. U me vede firma, která ve starých plánech vyhledává stara důlní dila, ktera jsou nekde v lesich. Pak je odkryje a odborně zasype. :-)
Na to jsem zrovna nedávno v jednom lese narazil:
https://www.petice.com/zavezeni_lomu_doubi
U nas byl za lesem taky nepoužívany lom.
Díra do země, asi tak 15-20 metrů, dole placek, ohniště, co nikdy nemohlo zůsobit požár, takové romntické místo.
V 90tých ho zvezli odpadem, lom zarovnali se zemí, není. Asi se na tom někdo pěkně napakoval.
Jít na houby a propadnout se do starého dolu asi nechceš.
> Pro mě je to fyzikální záhada, proč se nepřevrátí. Stejně jako jeřáb, který má taky zátěž z panelů dole.
Jo, to Ti rozumím. Také mě to jako kluka fascinovalo.
Až jsem si to nedávno "hodil na papír". Trochu v jiné souvislosti, zajímalo mě, jak nejméně musím zatížit lešení HAKI na ploché střeše, když na kladce vyložené 100 cm přes okraj střechy budu vytahovat roli folie 80 kg... páč jsem jaksi netoužil po tom, aby se o mě psalo v černé kronice. (Jenou už mi sletěla role 45 kg z 5. patra na chodník... ta minuta, než jsem seběhl po schodech dolů a rozhlédl se po chodníku, patřila k nejdelším v životě!!)
Pak jsem si pro zajímavost nakreslil i jeřáb. Rozklad sil, učivo 7. ročníku ZŠ. A vyšly mi překvapivě malé hodnoty (pokud jsem něco nepopletl).
Pro výšku jeřábu 20 m, vyložení 20 m a hmotnost břemene 1 tuna mi vyšlo protizávaží 8,5 tuny. Tedy pro rovnováhu, pro bezpečnost více.
Pro výšku asi 30 m, vyložení asi 10 m (jeřáb zvedl rameno) a hmotnost břemene 1 tuna mi vyšlo protizávaží 5,5 tuny pro rovnováhu.
Čekal jsem podstatně větší čísla.
Když máš Hele svrbění, tak se podrbej hele :-)
Počkáme na statika?
asi bych to počítal jako horizontální vzdálenosti,
tj obyčejnou dvouzvratnou páku.
TJ břemeno*rameno břemene (horizontální)=protizávaží*rameno protizávaží(horizontální)
> asi bych to počítal jako horizontální vzdálenosti, tj obyčejnou dvouzvratnou páku.
Domnívám se, že se mýlíš. "Obyčejná páka" s tím nemá nic společného.
Pro počítání, za jakých podmínek se jeřáb překotí, OTOČÍ, převrhne či spadne je důležité, kde se nachází klopný bod, kde se nachází klopná osa. Představ si, že se ten jeřáb kácí - to se vlastně otáčí okolo klopné osy. Která je zpravidla určená polohou nejkrajnějších podpor, "pacek". [Obr. 1]
Jestli se jeřáb otočí okolo klopné osy či ne, to záleží na poměru KLOPNÉHO MOMENTU břemene versus momentu sil, který drží jeřáb v normální poloze. Je to trochu podobné, jako třeba kroutící moment. Prostě moment síly.
Jak zjistíme velikost klopného momentu břemene?
Představíme si nebo zobrazíme si rameno klopného momentu břemene. Je jedno, na jak dlouhém závěsu je břemeno zavěšeno, neboť jeho tíha vždy působí na špičku ramene. [Obr. 2]
Díle použijeme vědomosti 7. třídy ZŠ a tíhu břemene (tíhu těžiště břemene) rozložíme do směru dostředného ke klopné ose a na sílu ve směru k tomu kolmému. [Obr. 3]
Součinem délky ramene klopného momentu (na Obr. 3 černě) a složky síly kolmé k rameni klopného momentu (na Obr. 3 červeně) zjistíme KLOPNÝ MOMENT.
Pak již snadno porovnáme, jakým klopným momentem se snaží břemeno otočit jeřábem (jeřáb shodit, překotit, otočit okolo klopné osy) a jakým protivným momentem síly tomu brání protizávaží.
Přičemž je zcela irelevantní, jak daleko se nachází břemeno od svislé osy jeřábového sloupu. Podstatná je vzdálenost od klopné osy (od nějakých pacek jeřábu).
Nyní si to sám spočítej. Zvol si podle sebe výšku jeřábu a vyložení. Hmotnost břemene vol 1 tunu. A dopočítej, jaká musí být hmotnost protizávaží, aby byl jeřáb vyvážený. Vlastní hmotnost jeřábu zanedbáme. DŮLEŽITÉ: polohu těžiště protizávaží uvažuj cca 4 metry za klopnou osou a cca 3 metry na rovinou, na které jeřáb stojí.
Rozlož tíhu břemene, spočítej klopný moment břemene, uvažuj opačný klopný moment protizávaží a do
Celý svět se skládá z kladky, páky a nakloněných rovin, jeřáby nevyjímaje.
Ve své podstatě to nemáš vysloveně špatně, jen se taková věc obvykle řeší právě vzhledem ke směrům působících sil (jež se dají po svém vektoru posouvat).
Jelikož se tady bavíme o gravitaci jako generátoru sil, vystačíme si s "průmětem" jeřábku na zem a ejhle - dvouzvratná páka!
Praxe bude samozřejmě trošku komplikovanější, neb setrvačnosti, vzpěr, rozhoupání břemene atp, ale při zanedbání všeho ostatního, aby se ti to nepřevrátilo, musí pořád platit G*R1>F*R2
Tvoje znázornění je taky technicky vzato korektní, ale komplikuješ si to tím rozkladem sil (zbytečně, řekl bych)
Rozlož tíhu břemene, spočítej klopný moment břemene, uvažuj opačný klopný moment protizávaží a dopočítej si skladbou sil, jakou musí mít hmotnost.
Pak si to srovnej s výledkem, který Ti dá "obyčejná horizontální páka", budeš-li uvažovat bod jejího otáčení nad svislou osou jeřábového sloupu. Měla by Ti vyjít na "obyčejné horizontální páce" větší hmotnost protizávží, což je chybně.
V praxi se ještě navíc kalkuluje se hmotností jeřábového sloupu, hmotností výložníku, s protizávažím na protirameni, atd.
Viz https://docplayer.cz/47103947-Koncepcni-navrh... .
No, přesně to jsem psal ráno :-)
Akorát termín "klopný moment" slyším poprvé.
Moment ve smyslu sil je prostě "dvojice silová" nebo-li "síla na rameni".
U každého tělesa, které se nepohybuje, musí být součet všech sil a momentů nulový, jinak se to pohne a to nemáme rádi :-)
cibi:
Na prvním obrázku je dobře vidět, že těžiště protizávaží je slušný kus za klopnou osou, okolo které by se jeřáb kácel dopředu.
Zároveň ale není za klopnou osou, okolo které by se jeřáb kácel dozadu, dost daleko na to, aby se jeřáb překotil dozadu.
A u těch jeřábů s horní otočí je to podobné. Prostě těžiště balastu je kus za klopnou osou, to je ta alfa romeo omega e ju ja šči toho, proč to nezbuchne.
A čím více rozcapené packy, tím více je blondýna nadr--- éé, chci napsat, čím více rozcapené packy, tím menší nutná hmotnost balastu.
No. Takže takhle teoreticky to mám zmáknuté. Ale lézt na to?! Ani za nic!!
Použiju tvůj obrázek.
Nakreslil si pěkně to protizávaží a gravitační sílu. co působí uprostřed té modré kostky.
Ten střed-těžiště je theoretické působiště té gravitační síly - říkejme ji G.
Od středu dříku/nohy toho jeřábu je to těžiště vzdáleno metr, dva, vím prd, ale není to důležité, jde o rameno síly - g.
Z druhé strany visí závaží o tíze Z na výložníku jeřábu, který je vzdálen vodorovně od osy dříku jeřábu z.
Soustava bude v rovnováze, když moment G*g bude roven momentu Z*z.
Na výšce jeřábu nezáleží.
Pochopitelně, protože se to břemeno všeljak houpe, nenadimenzuji protizávaží na rovnost, ale G dám bezpečě větší. Můžu si to dovolit, protože přebytek té svislé síly jde do země, tak žadnou paseku nenadělá.
U té věže s vrtulí je to jinak, tam síl na vrtuli působí vodorovně, tedy výška věže dává to rameno, tedy na výšce záleží dost.
U jeřábu rozhoduje tedy dělka výložníku, u věže její výška
Takhle, to princip proč to stojí a jak se dobrat řádů.
U reálného vysokého jeřábu nelze zanedbat ten dřík jeřábu, fouká na něj vítr a i přes to. že je příhradový jistou vodorovnou sílu dá, stejně jako přemeno, které se houpne, tak, má svou vodorovnou složku.
Jeřáby a věže s vrtulí jsem nikdy nepočítal, ale u těch stožárů dálkového vedení je to asi podobné.
Čtyři nohy, každá má svislou a dvě vodorovné reakce.
Statik věže předává specialistovi na zàklady celou tabulku, pro každou zatěžovací kombinaci 4x3 sil.
Ono podle toho odkud fouká, nebo jestli někde třeba prasklo lano a svěží to zacloumá, může ta samá noha být tlačená nebo tažená, specialisté na základy si s tím už poradí.
Ty věže větrníků jsou uvažovány vetknutý do zakladu, je tam nějaká základová příruba s kotevními šrouby, počítam, že kolegové co navrhují věž zase předají tabulku se silami v kotevních šroubech.
Ale protože to sekají jak Baťa cvičky, asi je to už bezpečně napočítané a unigikované, takže borec na zaklad už moc nepočítá, jen podle výšky a typu zvolí zakladový blok.
Kdysi jsem se potkal s výkresy jednoho z nejvyšších komínů v CS - komínu elektrárny Vojany- měl výšku 300m. (r.98 snížen na 175m) Průměr paty komíny byl cca 15m
Základ byl (v poměru ke komínu - zejména výšce) opravdu malý. Tak průměr 25-30m, výška (hloubka) snad jen 5m.
V základu byly 4 komory které se pro "vycentrování" komínu plnily štěrkem. Páku u nějakého větru si nechci představit...
Komín je ještě relativně těžký, bude mít tendenci "sedět" prostou hmotností.
Mě přijdou záhadnější právě ty větrníky na šťopce: to zdaleka není tak masivní konstrukce a navíc to v nejvyšším bodě klade větru záměrně odpor - síly v patě musí být nemalé plus kam zrovna vítr vane...
on vítr i s tím dříkem toho stožáru dělá divy.
Na návětrné tlačí, na závětrné táhne, nějakej Bernoulli se v tom prý kdysi šťoural. :-)
A ještě jedna věcička. Síla větru roste s výškou nad povrchem. V normách pro baráky se to řeší linearně, od zeme do nějaké výšky tolik, pak do další výšky malinko víc, prostě jsou ro takové schody. U baráků tohle zjednodušení stačí, ale u věží to chtějí mít přesnější, takže zatížení větrem je parabola, čím výš, tím víc fučí.
Každé příhradové pole pak má jiné vodorovné zatížení. U těch vrtulí to bude stejné, jak to dělají u těch vysokých jeřábů netuším.
Mechanika či statika u strojařů i stavařů funguje stejně, ale strojaři mají úplně jinou terminologii.
Třeba my bysme nikdy nepoužili "klopná osa" ale byla by to "osa otáčení" :-)
To asi záleží, jestli ti hrozí, že se to okolo tý osy překlopí, nebo jestli chceš aby se to okolo ní otáčelo - strojaři maj osu otáčení taky, jen ji používají jinde ;-)
Nám se nesmí nic překlopit :-)
"Klopení" je termín vyhražený pro ztrátu stability tlačeného pásu ohýbaného nosníku ale taky už ho snad z norem vystrnadili a nahradili otrockým překladem "příčná a torzní stabilita" (lateral-torsional buckling) neboli "Biegedrillknicken" jak říkají naši sousedi :-)
Když mluvíš o komínech, tyhle jsou v Olivě, Šoanělsko. Není tam snad jedinej,co by byl rovně.
Mám podez4ení na nerovnoměrné otepoován8, strana na slunci a strana zastíněná.
O zakládání a základových konstrukcích vím malinko, znáš to, naučíš se na zkoušku a pak to rád zapomeneš, když to nepoužíváš.
Ale viděl jsem na vlastní oci taky pár těch větrníků, co vítr položil, takže si myslím, že se taky učí za pochodu.
Ono jako ve všem jde o prachy. Jistě by to uměli založit tak, aby s tím nehnulo ani tsunami, ale bylo by to drahé. Tak to prostě risknou, pokud nje pravděpodobnost, že fakt přijde uragán malá a pokud zřícená konstrukce nikomu neublíží.
Takhle to už Němci dělají i u stožarů dálkového vedení. Prostě aby byly levnější, klidně risknou, že ty někde v polích to sfoukne. Jen tam, kde by to nadělalo paseku se dimenzují na 100 procent.
Zkusím někde ty větrníky pogooglit, jak to dělaj8
Komíny, ty baráky okolo...není to cihlárna? :-)
Teď jsou to jen prázdné haly, myslím, že tam kdysi dělali nějakou keramiku, cihly ne, ale dlaždice a obkladačky. Ale to muselo být hodně dávno. jezdíme tam od 1995 a už tenkrát to nebylo v provozu.
Předseda myslivců dělal mrtvého brouka a na mail nereagoval, ale když jsem mu poslal SMS, tak se ozval.
Že ten posed teda odstraní a dají ho vedle bunkru. To sice můžou, ale moc se mi to nelíbí. Bude to chtít nějaký plašič zvěře, aby mi už konečně dali ti myslivci pokoj.
Zkus něco ultrazvukového, nebo feromony
Začni bunkřík upravovat.. pobývej tam v době lovů, pokácej křoví, posekej trávu (jestli je pozemek tvůj) přivez si řvoucí elektrocentrálu, rozdělej ohníček, třískej kladivem.. zviřátka se stáhnou kousek dál a s nima i myslivci.
Tak ono bohatě stačí, pokud v bunkříku pobude. Zvířátka se v době jeho přítomnosti danému poli/louce vyhnou obloukem. A řekla bych, že myslivci rovněž.
Ale třeba by nebylo špatné s nimi udělat nějakou kompromisní dohodu - za zajíčka či bažanta nebo kousek kance... :o)))
zbytečnost, než se doprošovat u myslivců a mít případně popotahovačky z nějaký ušmoulaný černoty, je lepší zcela legálně nakoupit u nejbližší lesní správy... viz tady třeba Jevany, ceník je dole ke stažení
https://lesy.czu.cz/cs/r-11201-strediska/r...
Jsem si ho právě koupil kvůli tomu, že byl na samotě a žádný posed tam nebyl. Kdyby tam byl, tak ho nekoupím, protože o tahanice s myslivci nestojím.
Je mi asi tak, jako bych si koupil chatu a někomu se zalíbila její střecha, tak si tam postavil posed. Po vynadání by ho přesunul metr vedle plotu.
Takže bude boj. Začnu plašičema zvěře, aby se držela dál. Něco ultrazvukového, litiových baterek mám dost. Taky můžu dát dovnitř kukačky. :-)
Nebo na střechu tyčku a na ní plechovky.
Kdybych byl drsňák, tak plašič špačků. Nebo dám dovnitř rádio co hodně řve.
Malý problém je, že se zatím dovnitř nedostanu. Chtěl jsem používat jenom tu střechu.
Návštěva bunkru může být krásný dvoudenní výlet na koloběžce. Koupání, příroda, historický vláček, mlýn, arboretum ... A přespání na vlastním.
Posed postavili na řopíku?
Využiješ-li řopík jako podezdívku, můžeš na něj postavit chatu ve tvaru velkého písmene A. Kdysi byl návod v "Udělej/Urob si sám".
V kterém čísle ten návod je ti teď nepovím, neb všechny ty časopisy mám na chatě.
Jo, dali ho nahoru, ale uz je zase dole. Pry.
Ta chata by mě zajímala, treba bude originalni.
Patří ti jen ten bunkr nebo i kousek pozemku kolem? Můžeš zkusit požádat o vyjmutí pozemku z honitby.
https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/vyjimani...
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost...
Takže fakticky nemáš přístup ke svému majetku?
Dotaz:
Není někde v zákoně upravena povinnost umožnit přístup k pozemku uvnitř jiného pozemku?
Ono by to bylo spíš na Aina, ale ty, chytrý jak rádio to snad dáš také, že?
nedám, nevím. ale vím, že bylo dost sporů pravě kolem toho, že někdo zamezil přístup k chatě, domku nebo tak.
Ale to bylo jak se restituovalo a pozemky, dříve chápané jako erární, najednou měly majitele.
Jestli s tím něco udělali, netuším. neměl jsem důvod tou zkoumat
Druhý příspěvek k tématu:
"To právě domlouvat nemusím, je to automaticky. Jít pěšky tam můžu, když jim nepošlapu karfiól. :-)
Věcné břemeno.
Autem nelze, ale to ani nepotřebuju."
No, na tu "automatičnost" bych nevsázel a zjistil bych si. jestli na katastru jsem zrovna já zmíněn jako "věcné břemeno".
Mají v tom slušný bordel, katastráti...
Tady jsem něco našel,
https://homebydleni.cz/dum/navstevy-domu/chatu...
ber to ale spíš jako inspiraci, ne jako návod
P.S.
https://www.google.com/search?client=firefox-b...
Kolega mě přivedl k myšlence na využití řopíku. SM salón. :-)
Já bych to jenom vybavil a vypíral značné poplatky.
A to se dá pronajímat? Já myslel že tyhle srandy jsou dost individuálního charakteru dle povahy uživatele/ů...
Kolega mě ujišťoval, že je to dobrý nápad. Takový smajchlkabinet s pořádnou dřevěnou postelí. Červené zdi a to bude pro začátek asi všechno. Soukromi zajištěno, až na ty otravné myslivce. V případě úspěchu dovybavim.
ano. myslim ze je okolo toho stejny byznys jako treba okolo "hodinovych" hotelů. ne každý to chce ci může mit doma, ale jsou páry, které si to rády občas zkusi trochu drsneji.
No a pak jsou taky techniky, které je potřeba se někde naučit - jak z bezpečnostních, tak "uměleckých" důvodů. Třeba shibari.
https://www.subspacestudio.cz/
Pravda, to by se do řopíku asi nevešlo.
To spíš z uměleckých, potenciální nebezpečí jsou spíš jinde.
Dokud to pojmeš jen jako "prostor vhodný k..." tak ještě dejme tomu, ale jinak bych do toho osobně nešel.
Zubní kartáček si taky nepučuješ...
No, jeden, co při sexu nadšeně přiškrcoval až si nevšiml, že to přehnal, dostal tuším předevčírem deset let. A jsou drobnější, ale taky nepříjemná poškození z přiškrcení některého nervu apod. Bondáž není žádná sranda (jako fobik, co mu u zubaře vadí méně vrtání, než to, že nemůže pohnout čelistí, mám praktické zkušenosti nulové - ale teoretik jsem celkem poučený. :-)
S pučováním zubních kartáčků to přece nemá společného o nic víc než hodina jógy.
ostatně náhodou jsem před časem zachytil, že u Šípa byla nějaká slečna co se proslavila knihou o Severní Koreii a v tom pořadu mluvila i o své zalibě v bondage.
Jak říkáš, ale vypíral bys jen hadry a zdi od chcanků a hoven pokud SM.
Budeš k tomu muset platit úklidovou četu.
Uprostřed pole... ani polní cesta tam není. No nevím.
Ale dalo by se to zaplatit, když si k tomu pořídíš skrytou kameru a webovky s diskusí, kamera zdarma, všecko zdrama... můžeš rýžovat na reklamách jako facebook:
https://www.hovno.sk/175-a-ze-to-nezbadal
https://www.poznatsvet.cz/cestovani/bunkr-ropik...
Koukám stále aktuální téma :-)
https://magazin.aktualne.cz/bydleni...
tak před 20 lety někdo coby umění rozřezal bunkr v Belgii(?)
Na rozdíl od tohoto tak nějak "šikmě".
Nevím jak v Belgii, ale u nás taky:
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/uriznuty-bunkr...
No vidíš, takto nějak kus ufiknout a máš vevnitř světlo i výstup pro schodiště do nástavby nahoře, pořád jsi "na svém" a nezasahuješ do cizího pozemnku ;-)
Kdyby mi ho někdo takto přefiknul, tak jsem pro. :-)
Můžeš to zkonzultovat s tím študákem, třeba poradí jak na to :-)
Zrovna to co provedl onen student je prostý vandalismus, to nemá s užitečností či uměním nic společnýho...
Je to krapet zvláštní způsob prezentace svých schopností a toho co umí, ale jestli to bylo jeho a ten betonový balvan nemá nějakou zvláštní ochranu, tak asi nic proti ničemu.
Já bych to tak tragicky neviděl. Bunkru podle mě nebylo ublíženo, spíše naopak. Z řezu je vidět, jaký poctivý příbytek to je.
A tomu "umělci" to přineslo reklamu v rozsahu, se kterým možná ani nepočítal. Mi to tak připadá, že kdo toho moc neumí, tak musí aspoň šokovat.
Kdyby si někdo založil firmu na likvidaci pohraničního opevnění, to by byl trochu problém. Ale přestavba nebo uřezání rohu řopíku problém není.