Možná některé z těch věcí půjdou obektivně zhodnotit, pokud někdo bude mít čísla, sem s nimi.
Jak byste porovnali běh/jízdu na kole stran vynaložené námahy - za předpokladu stejného terénu a stejného úsilí. Kolikrát víc toho musíte ujet, abyste se stejně vyřídili, jako při běhu? Já odhaduji 3x.
Jak byste odhadli vliv protivětru? Hrubě odhaduji, že protivítr mi seber tolik km/h, kolik má m/s.
A jak byste porovnali bezpečnost při jízdě na kole při určité rychlost ve srovnání s jízdou autem? To mě napadlo, když do Klecánek na cyklostezku dali nejdřív omezení 20 km/h a pak retardér, který kdybych přejela dvacítkou, tak si jistě ustelu ve křoví. Jakou rychlost spolehlivě ubrzdíte kdykoli a jakou si dovolíte jen v opravdu daleko přehledném známém terénu?
Při běhu se za pár minut vyřídím víc než na kole za celý den, takže těžko srovnávat :-).
Odpor od protivětru je přímo úměrný čelní ploše (která je při běhu o trochu jiná než na kole, ale ne u každého stejně) a druhé mocnině rychlosti (která je při běhu většinou menší). Pro určitý rozsah rychlostí ten hrubý odhad může přibližně vycházet, ale obecně platit nebude.
Ten nový retardér v Klecánkách mě taky pěkně naštval. Jako by nestačily tři retardéry před ním (myslím ty sesedlé záplaty napříč asfaltem) a louže a děravá šotolina za ním. Auto si těch lentilek samozřejmě ani nevšimne.
Ohledně toho, jaká rychlost je bezpečná a co se dá ubrzdit - to záleží na tolika faktorech, že se žádné konkrétní číslo říct nedá. Někde jedu přes 70 a nebojím se, jinde 5 a přemýšlím, jestli nebude lepší sesednout. Taky je velký rozdíl mezi jednostopákem a tříkolkou, oblasti bezpečnosti a nebezpečnosti mají víceméně přesně naopak.
> "Někde jedu přes 70 a nebojím se..."
Žiš!! Na kole 70!!
Tak jako se při svém krásném povolání bojím výšek, tak na kole mi nesedne velká rychlost. Na silničce na silničce jezdím tak do těch 30 km/h. Jakmile se to někde z kopečka rozjede přes 35, brzdím.
Jednou jedenkrát jsem na svém tachometru na řídítkách spatřil číslici 43. Pak jsem si šel vyprat trenýrky a pro zbytek picyklické kariéry mám splněno...
:-)
Ale mám kamaráda, který mne kdysi šokoval fotografií s údajem na tachometru 71 km/hod. Fotil to při jízdě z ruky, šílenec.
V podstatě mám jen asi jedno přehledné místo,kde to na těch 45 rozjet nechám a v protilehlém kopci mi to zase samo zpomalí. Naposled jsem tam jel včera. Je to na široké silnici po asfaltu. Samozřejmě jsou i jiná místa,kde by to teoreticky šlo,jenže tam nemám jistotu,že za zatáčkou nebudou stát dvě maminky s kočárky vedle sebe,nebo chlapík s psíkem na vodítku. A na polních a lesních cestách s kameny a kořeny mnohdy sjíždím kopce krokem. Jinak po rovině se běžně pohybuji do rychlosti 25.
Taky mám pár míst s top speed přes 70, na MTB kde můžu šlapat do 40 to už chce docela sešup a slušný povrch, na skládačce jen okolo 50, na severovýchodě Prahy nejsou takový kopce a má ještě větší aero odpor než na MTB.
Neběhám , nebaví mě to.
Místo toho - jako doplněk ke kolům - mám koloběžku.
Takže srovnání: teď sobota + neděle dva dny na silničce, sobota 237 km, neděle 201 km, naprosto v pohodě, po návratu příjemná únava, prostě ok.
Čtyřicet kiláků koloběžky - neflákám to - mě naproti tomu vpodstatě odrovná, po návratu (a hlavně pak v noci) mě bolej stehna, někdy i záda, druhý den nemám chuť ani na to kolo. Přesto mě ta koloběžka baví.
Už neběhám, kolenům se to nelíbilo. Dokud jsem běhával, tak jsem s sebou bral sporttester, abych nepřekračoval rozumnou srdeční frekvanci. Na kole jsem to cítil, při běhu se to překračovalo nesmírně snadno a pak se to nedalo dlouhodobě udržet. Je to mnohem větší zápřah a pro celé tělo.
Po běhu se mou největší zátěží stalo bruslení na běžkách. Vybruslit kopec aby to ještě bylo bruslení je pro mne maximální námaha. Letos už to přestávalo jít, poněvadž jsem se dostával na maximum srdeční frekvence. Je to přibližně 220-věk. Když už srdce nejde zrychlit a přesto je to potřeba, tak začne zoufale bušit. Snad to příští rok s vyšší trénovaností půjde lépe. Když ne, už mám připravené běžky pro klasiku. Tam se dá ubrat vlastně jakkoliv.
Takže v současnosti je tou největší udržitelnou námahou koloběžka. Opět je to zápřah pro celé tělo.
Turisticky provozované kolo je z hlediska námahy oběhového systému brnkačka pro důchodce.
Já to odhaduji na 5x. I když v současnosti už nemůžu běhat, dříve nebyl problém ujet v tempu dvoustovku, zatímco maraton bych téměř jistě ani tenkrát neuběhl.
"Protivítr" si cyklista vyrábí sám - čím rychleji jede, tím větší. Kolik navíc ubere ten skutečný, si netroufnu odhadnout. Záleží hodně na poloze jezdce na kole.
Pokud jedu autem přes sto, je to v přehledném místě bezpečná rychlost. Na kole si to nedovedu "bezpečně" představit. Riziko defektu je u kola mnohonásobně větší, než u auta a pravděpodobně by se při té rychlosti neobešel bez následků.
Nevím, jaký je na té cyklostezce retardér, ale zkušený cyklista by ho měl dokázat dvacítkou přejet, má-li nášlapy, tak přeskočit.
Určitě přeskočit. Je to třeba trénovat, aby to člověk dal úplně automaticky. Na uvažování není čas. Sagan díky své bikerské minulosti dokázal vybřednout z hromadného pádu na silnici přeskočením padlého kolegy.
Mě fascinujou cyklokrosaři jak bezproblémově skáčou tuším 70 cm překážky. Copak na začátku závodu, to mají dost sil, ale mnozí je dávají i po hodině jízdy na doraz v těžkém terénu.
To mně také. Chtěl bych to také tak umět. Stačilo by mi i jen na úplném začátku závodu.
Já bych se bohatě spokojil s 30 cm kládou.
Obrubník umím za jízdy per per partes, tj přední a pak zadní kolo. 30 cm schod dám asi také, ale kládu už ne, protože bych uvíznul uprostřed. Ale ten nečekaný retardér, nebo díru přesločím oběma koly naráz a to je to důležité proti rozbití si huby.
> "Jak byste porovnali běh/jízdu na kole stran vynaložené námahy..."
Jo, tyhle starosti a Rotschildovy peníze k tomu...
:-)