Dávat na lehokolo na řazení bowden 4 mm nebo 5 mm?
Pokud si pamatuju, tak z výroby měl můj AZUB Apus stejně vypadající bowdeny pro řazení i pro brzdy, řekl bych že 5mm. Jestli potom řadicí lanka byla 1.2 mm nebo 1.5 mm, to už nevím. Každopádně pak jsem je měnil za 1.2 mm. Letos bych chtěl vyměnit bowdeny, a přemýšlím, jaké tam dát. Dovedu si představit, že na té délce může mít 5mm bowden s 1.5mm lankem výhodu menší pružnosti a tím asi i přesnějšího řazení, ale těžko říct.
Trochu mám problém s přesností řazení přehazovačky DualDrivu - třetí a čtvrtý stupeň nejdou zařadit přesně, aniž by to vydávalo zvuky. Tak přemýšlím, jestli může být problém v bowdenech a lankách.
Jak to máte vy?
To sem kdysi řešil na přehazovačce ACERA taky, podle návodu z ivelo.cz jsem pošteloval na přehazce šroubky, délku kroku posuvu ramínka. Nevím ve kterém článku
https://www.ivelo.cz/domaci-servis-kol/
Dělal jsem to poprvé v životě a tak jsem si hrál asi na dvě piva, jako správný dýletant :-D
Na některé přehazovačce se dá natavit šroubkem délka kroku? To je překvapující. Která to je? Dala by se přestavit z 9kolečka třeba na 11kolečko. Třeba by se na mého horáka 10 kolečko vešlo. Nebo bych mohl Favoritovi ještě víc roztáhnout vidle.
Ne ne, toto jde jde jen u přehazek 7-9, tak je to hraní se šroubkem a napnutím bowdenu. To je ta univerzalita "překonané" generace přehazek.
Elektronický řazení to umí :-)
To by byla pecka, si dát na Favorita elektronické řazení :D
Hele jako dobrý, pokud se někomu ještě favorit nerozpadl jako mně, tak more power to you. Ale nějaké moudro k tématu, jestli 4mm/1.2mm řazení na lehokolo je lepší/horší než 5mm/1.5mm nebo 5mm/1.2mm by nebylo?
Brahmo, zcela jistě si děláš srandu...
Arnošt se nevyjádřil přesně, domnívám se že mluvil o napnutí lanka.
Myslel jsem, že mi něco uniklo. Ono by to udělat šlo, ale asi by to málo kdo použil. Dalo by se to použít při přechodu ze silničního řazení na horské a při přechdu mezi 9 kolečkem a následujíjími vícekolečky.
Těch lidí co to využijí asi není až tak málo a proto se dělají kovertory tahu lanka
http://www.jtekengineering.com/shiftmate...
Ale konverze je fixní, pro různé varianty je jiný model.
-Nemám lehokolo, ani dualdrive.
-Azub používá "stejně vypadající" Jagwire, ale co jsem viděl, tak to byl řadící a brzdový bowden
Pružnost lanka... no on spíš je problém pružnost bowdenu, ty řadící jsou o poznání tužší.
Nevím, zda ti to pomůže, ale naposledy (to je koukám již předloni) jsem kupoval pro Ibex tohle:
https://www.kupkolo.cz/bowden-radici-jagwire...
https://www.kupkolo.cz/radici-lanko-jagwire...
Jestli to tedy chápu správně, tak to lanko má 1.1 mm. Moc tomu nerozumím, ale měl jsem za to, že tlustší lanka jsou určený pro brzdy?
Netvrdím, že by to nefungovalo, ale vycházel jsem z toho, že rozlišení lanek a bovdenů na řadící a brzdové má důvod, že brzdové vydrží větší sílu a řadící méně pruží?
Chtěl jsem dát stejný bovden, jako tam byl od Azubu, označení je sice stejné, ale zřejmě používají barvu/vzor, která se běžně koupit nedá, tak holt mám jenom k přehazce černý.
A lanko jsem vybíral podle délky plus marketinkové placebo, že by mohlo chvíli vydržet, protože lanko k přehazce je jediné spotřebák. Ostatní na Ibexu přežila předchozí rám... :-)
Pokud vím, tak 5 mm bowden a 1,5 mm lanko je brzdové, bowden má adekvátně větší koncovku, která nezapadne do kalíšku páky a přehazky a i zakončení lanka je jiné a nevleze se do mechanizmu řazení.
Řadicí bowdeny mají 4 mm a lanka 1,1-1,2 mm.
Před rokem sem koupil tuhle sadu v Decathlonu
https://www.decathlon.cz/p/sada-radicich-lanek...
A tam tedy ten bowden má cca 4,8 mm, ale jsou k tomu speciální koncovky, které jsou kovové tenkostěnné, že se do těch kalíšků v páce a přehazce vejdou, standardní brzdový se nevejde. A je fakt, že mi při instalaci přišel tužší než jiné řadicí bowdeny.
Tento "problém" je stejný pro zábradlí i lehokolo. Bowdeny pro řazení mají vnitřní dráty paralelně s osou bowdenu, kdežto bowdeny pro mechanické brzdy mají drát stočený do nekonečné spirály. Z tohoto důvodu může brzdový bowden lehce pružit a pro přesné řazení je nevhodný. Na dlouhém bowdenu lehokola se nepřesnost řazení logicky zvýší.
Je snad dnes ještě někdo, kdo používá brzdový bowden na něco jiného než na mechanickou brzdu?
Na plyn k přídavnýmu motoru.
Tomu rozumím. Přišlo jen divné, proč někdo použije bowden se stejnou cenou ale horší funkcí na řazení. Vždyť se ten bowden s lankem minimálně jednou ročně vyměňuje...
Ty každý rok měníš bowdeny a lanka? Řekl bych, že mezi turisty tohle není běžná praxe. Ještě tak řetěz a to ještě ti pečlivější a dbalejší. Lanko se mění, když se přetrhne, nebo rozplete. Bowden až když to začne být moc gumové.
Záleží přece na typu kola a terénu, kde se člověk pohybuje. Turista, který na silničce v suchém a teplém počasí najede ročně 2 tisíce asi nemusí měnit tak často. Pokud ale jezdím celoročně terén, hodně v blátě, ve sněhu, tak se do bowdenů (i utěsněných) dostane bordel a přehazování začne blbnout. Měním podle potřeby i několikrát ročně. Nic to nestojí a je to za čtvrt hodiny hotové i s nastavením.
U řetězů je to to samé. Jsou extrémně namáhané a spotřebuji jich v průměru pět.
"Nic to nestojí a je to za čtvrt hodiny hotové ..."
Nemáš prsty i v tom kamionu s cyklosoučástkami?
Co tě, proboha, vede k takové velmi hloupé reakci na téma bowdeny? Nebo to snad mělo být veselé? Nebo máš problém vyměnit bowdeny za čtvrt hodiny?
Ta výměna dvou řadicích bowdenů by se 1/4 hodiny realizovat dala. To nastavení přehazovačky a přesmykače už nikoliv. Já chápu, že patrně měníš jen jeden bowden a nastavuješ jen přehazovačku. Přesto mi to časově přijde alespoň 2x nadsazené. No patrně v to nepočítáš oblečení do montérek, vytažení kola ze sklepa roztažení nářadí a podobné zbytné přípravné práce.
Pokud takovou práci děláš po stopadesáté, tak to můžeš dělat i se zavázanýma očima a jde to fakt rychle. Většinou měním bowden i lanko u přehazovačky a přesmykače v poměru 3 ku 1.
Přípravné práce jsem opravdu nezapočítal, stejně jako objednání bowdenů v e-shopu :-)
Pět řetězů? za sezónu/rok?
Ty musíš bejt neskutečnej závodník, to už fakt neni málo...
Proč bych měl být závodník? V terénu a v blátě řetězy trpí. Někdy vydrží jen 1500 km a jde do háje. Zná to každý, kdo takto jezdí. Řetězy nejezdím až nadoraz, protože kazety a převodníky jsou o dost dražší, než spotřební řetěz. To je celé...
Ty asi nemáš lehokolo, co? S tím se méně pravděpodobně jede v bahně, na většině z nich se řetěz výrazně méně kříží do stran a řetězu kupuješ třikrát tolik na jednu výměnu. Tím pádem mě řetěz stojí víc jak kazeta, takže ojedu oboje na doraz a měním zaráz, každou druhou výměnu i s prostředním talířem. Cca 10-12 tisíc km, jde to natáhnout na víc, pokud je člověk ochoten ke konci snášet mizerné řazení.
Jenže tím, že je řetěz třikrát delší, udělá třetinový počet oběhů, takže by taky měl déle vydržet.
A jsou sady, kde kazeta stojí dvojnásobek ceny normálního řetězu a sady kde třeba desetinásobek, což ovlivní strategii výměny.
S tím pomalejším ojížděním na tom bude pravda, jinak by to asi nevydrželo 10-12 tisíc km při ježdění za všeho počasí. Tím myslím, že do práce se jede vždy bez ohledu na déšť a tak, čili řetěz trpí víc než na "víkendovém" kole určeném pro ježdění za pěkného počasí.
Ale přímo úměrně délce to taky nebude, protože pár faktorů z toho myslím může ukrajovat. Kladka pod sedlem například znamená, že každý článek cvičí za jeden oběh ohyb na obě strany, narozdíl od vodicí kladky přehazky je to v tahové straně, pod zátěží. Řetězové trubky můžou pomoct krýt řetěz před bordelem, ale když si do nich řetěz natahá jemný pracha a písek za hnusného počasí, můžou naopak udržovat řetěz špinavý déle kde nekrytý by se už vymyl/vysypal. Mnozí určitě znají ten zvuk kdy po dešti a uschnutí zní řetěz v trubkách jak když se šmirgluje dřevo.
Konkrétně u sebe mám cca 2,7 standardního řetězu, ale výdrž v porovnání se stejnou zátěží na klasickém kole bych odhadl tak na dvojnásobek (pro stejnou míru ojetí). Určitě delší řetěz vydrží víc km, ale zas úplně zázračné to taky není.
Jasně, pokud je tam nějaká další kladka, tak to bude ubírat, proto sem taky nepsal, že by měl vydržet třikrát tolik, ale jen že by měl vydržet víc. Řetěz se protahuje ošoupáním čepů, čili průchod trubkou bych si myslel, že na to moc velký vliv mít nebude.
Průchod trubkou sám o sobě určitě ne, ale průchod trubkou může dovybavit řetěz jemným brusivem nastřádaným v trubce, část z něja se postupně dopracuje k těm čepům. U velomobilů co mají celý řetěz krásně uvnitř a nikdy na žádnou část neprší ani necáká od kol mají výdrž i desítky tisíc, takže hádám ten bordel hraje obrovskou roli. A trubky částečně pomáhají a můžou částečně škodit, záleží jak jsou čisté/špinavé uvnitř.
Tři řetězy opravdu stojí zhruba to, co jedna kazeta (neplatí pro XTR a pro kombinaci s levným řetězem nebo naopak). Takže cenově by to dávalo smysl. A určitě se takto dá najet více km. Já ale mám zábradlí a při svém stylu jízdy ojedu hlavně spodní třetinu pastorků, tzn. přetažení řetězu by pro mě znamenalo nefunkční řazení v horních dvou třetinách kazety.
Jezdím sadu XTR právě kvůli dokonalé přesnosti řazení. Cena řetězu je tím pádem pro mě podružná.
Větší pastorky se míň ojíždí. Chtělo by to o trochu menší talíře a kazeta vydrží dýl. ;-)
To máš samozřejmě pravdu, ale já jezdím silově. Frekvenční šlapání by mě zabilo :-)
Můj nejobvyklejší převod je 46/12, na třeboňsku 46/11 :-))
Ne, vážně - intenzívně ojedu první tři pastorky, zbytek je lehce ošoupaný. Převodníky si skládám sám 46-34-22, kazetu kupuji 11 - 32. Už to tak dělám 25 let a vyhovuje mi to. Jo, a jsou to převody na fullovi...
Tak frekvence s tím nemá nic společného. S trochu větším talířem dáš i větší pastorek a šlapeš furt stejně. Akorát se prostě větší pastorek tak rychle neohobluje.
Snad větší talíře, s menším talířem bude jezdit pro stejný převod menší pastorky.
Určitě existují kombinace, kde by pořád stálo za to šetřit kazetu. Ale já nejvíc km najedu do práce a zpátky, je to víceméně po rovině, takže řazení závisí na větru a únavě ze všeho nejvíc a jezdím v podstatě výhradně na prostřední talíř, malý je vyprošťovák na kopce na dlouhých cestách a velký na sprinty z kopce dolů. Takže z toho nejekonomičtější varianta co ještě dává slušné vlastnosti pohonu to co jsem popsal výš: ne úplně nejlevnější řetěz, ne úplně nejlevnější kazeta, vyměnit po úplném ojetí všeho. Když má prostřední talíř zoubky do špičky, vymění se taky.
Tak já taky preferuji prostřední talíř, ale třeba u šestikolečka začínajícího až 14 zubama mi to nevychází, tam prostě největší 44 je taky nejčastěji používaný, ale mám danou řetězovou linku tak, aby se na tom největším v pohodě jezdilo pět pastorků a nejčastější je střed vícekolečka.
Naopak u 8sp je ten prostřední talíř tak frekventovanej, že jsem tam dala 38 zubů, aby se mi sjížděl střed kazety jen na něm a nemusela jsem furt přehazovat velkej a prostřední talíř. Na velkej zůstaly fakt už jen ty sprinty. Na kole, kde mám jen dvě polohy na řazení pro přesmykač ten největší talíř nepoužívám vůbec a je místo něj rockring.
Jezdit prostřední talíř a malý nebo velký řadit až když není kam na kazetě je nejjednodušší strategie, ale pro maximalizaci životnosti dílů je lepší tam jakmile to jde řadit velkej.
Opět mluvím o lehokole. Pod sedlem je kladka, která drží řetěz v řetězové lince. Co máš zařazeno vpředu nemá žádný vliv na to pod jakým úhlem je řetěz na kazetě. A ten úhel je relativně malý oproti klasickému kolu, protože ta kladka je od kazety o kus dál než středové složení na klasice.
Tím spíš můžeš jezdit proti velkýmu talíři celou kazetu, možná bez největšího pastorku kdy už přehazka napnutá až na hranu.
Velký talíř o 50% procent zvedne rychlost řetězu a otáčky té kladky, tomu úměrně vzrostou třecí ztráty. Nejen to, napnutější rameno přehazky zvedne pnutí v netahové straně řetězu co vede zahnutou trubkou a tím pádem zvedne přídlak řetězu proti stěně trubky v tom ohybu, což opět zvedá ztráty už tak zvednuté vyšší rychlostí řetězu. Na fungl nových trubkách mizivý rozdíl, na trubkách jetých mnoho km a špinavých uvnitř po dešti už je to cítit. Rukou to jde poznat snano. S hodně špinavým řetěz bych přísahal, že to cítím i nohama.
Druhá věc je rozsah převodů. S prostředním talířem mám rozjezd z místa na druhý největší pastorek, na největší vyjedu i celkem prudké kopce pokud jsou krátké. Rozjezd na cestovní rychlost je snadné řazení jen přehazkou a nohy spokojeně mají své oblíbené otáčky. Velký talíř řadím pokud z nějakého důvodu chci držet rychlost vyšší než 42km/h, malý do dlouhých prudkých kopců.
Pokud bych chtěl cestovní rychlost jezdit na velkuý talíř jak navrhuješ, budu při každém rozjezdu z křižovatky buď trápit svou desetkrát operovanou nohu nepříjemně těžkým převodem, nebo budu furt řadit krom přehazky i talíře. Místo jednoduchého cvakání dál a dál jak kolo zrychluje musím někde zařadit talíř a zároveň přehazku aspoň o stupeň zpátky, pak pokračovat v řazení přehazkou dál. Celkově je to na rozjezd z místa na cestovní rychlost dvakrát tolik řazení. Výměnou za to vynaložím pětistovku na novou kazetu jednou za dva roky místo jednou za rok a půl a při cestovní rychlosti budu dřít o několik procent víc kvůli ztrátám v pohonu. Fakt nestojí za to.
Pokud budeme brát stejný převodový poměr dosažený různou kombinací převodů, tak sice velký talíř zvedne rychlost řetězu se vším, co píšeš...
Na druhou stranu menší talíř znamená vyšší sílu tahající za řetěz a ostřejší ohnutí řetězu okolo převodníku + hlavně kazety a méně článků/zubů předávající sílu na pastorek, takže z hlediska opotřebení materiálu, podle mě nepříznivější situace.
V případě mého Ibexu se k tomu přidává fakt, že na nejmenším převodníku ani tahová strana řetězu není úplně v přímce a řetěz se tlačí v trubce k rámu, což určitě nějaké tření přidá.
Jinak samozřejmě strategie jaké převody řadit je mnohem komplexnější záležitost, kdy člověk uvažuje nejen aktuální sklon, ale i očekávání, co příjde za chvíli.
Pokud mě neočekávané okolnosti donutí zastavit se zařazeným nejtěžším převodem, mám dost problém vůbec se rozjet... :-)
Napětí v tahové straně řetězu by mělo vliv na ztráty v něm jen kdyby se tím napětím o něco třel. Třeba jak píšeš že na nějaké kombinaci se tiskne trubka na rám. Pokud trubky leží na řetězu vlastní vahou, ztráty v tahové straně jsou úměrné jen té ryhchlosti řetězu, síla přítlaku třecí plochy na ten řetěz je konstantní. Naopak v netahové straně když mám tu zahnutou spodní trubku (aby obešla přední kolo a vidlici) tak jak moc je našponované rameno přehazky hraje velkou roli.
Na Oceláči mám schválně řetěz tak dlouhý, že na malý převodník ho přehazka napne jen na větší polovině kazety. Na prostřední talíř a nejmenší pastorek je rameno přehazky vodorovně dozadu, jen tak tak něco napíná. Osvědčilo se to právě na ty nejmenší dosažitelné ztráty při cestovní rychlosti.
Když zkusím stejný převodový poměr s prostředním talířem a nejmenším pastorkem vyměnit za velký talíř a o dva větší pastorek, mám problém udržet tu samou rychlost za ten samý výkon jako pře přeřazením. Jsem celkem slabý jezdec, poslední roky umím možná 200W ve spintech, takže jestli naroste ztráta třeba 10W těma věcma co jsem poznal výš, ucítím to.
Zajímalo by mě, jestli se někde nejde dočíst jak je to s tím rozložením tahu a opotřebení na zuby talíře/pastorku. Mockrát jsem někde viděl tvrzení, že zabírá vždy jeden zub, ostatní řetěz jen vezou. A když zkusím našponovat řetěz silou a špičkou šroubováku přizvedávat články omotané kolem talíře, tak to tak fakt vypadá. Hned další článek za tím prvním zaháknutým jde volně přizvednout o chlup nahoru přesně stejnou silou jako všechny další. Na rozložení tahu na víc zubů nevěřím, to by musel být nějak pružný talíř a nepružný řetěz nebo něco. Větší počet zubů přinese pomalejší stárnutí díky tomu menšímu tahu (pákový převod klika/talíř) a tím, že daný zub je menší procento času v záběru. Jestli větší úhlová výchylka článků řetězu výrazně zrychluje opotřebení řetězu nevím, nevybavuju si, že bych o tom někde něco viděl.
Už dlouho si říkám, že kdyby wattmeter nestál tolik peněz, dávno bych si ho koupil, protože zrovna ztráty v pohonu u lehokola by mě docela zajímaly.
Primárně by mě zajímalo, zda do prudkého kopce na lehokole já dodám menší výkon než na MTB nebo stejný výkon jen lehokolo nepřemění na pohyb... nicméně informace, kolik energie sežerou nečistoty na řetězu a trubkách, by byla taky užitečná (a možná i motivující k udržbě), ale bez měření jsou to jen dojmy...
Mně třeba vždycky přišlo, že z mírného kopce Ibex jede lépe, když zařadím největší převodník rovnou, přestože bych s prostředním převodníkem měl k dispozici ještě 3 menší pastorky. Tedy opačný dojem, než píšeš ty... :-)
Já jsem do loňska jezdil většinu času na střední placku, ale vloni na jaře jsem se rozhodl zlikvidovat trochu toho tuku a zároveň se nějak posunout výkonově, a skončil jsem tak, že většinu času jedu na velký převodník, jen do táhlejších kopců řadím prostřední, případně ještě přidám malý převod dualdrivu (standardně jezdím na prostřední, který nemá ztráty v planetovém soukolí). A je pravda, že občas tím pádem jezdím i kombinaci největší převodník a druhý nebo třetí největší pastorek. Vliv na tření jsem nepozoroval, co jsem ale vypozoroval že pomůže bylo občas protáhnout trubky hadříkem omotaným kolem řetězu, namočeným v benzínu.
Jo a jak to vlastně dopadlo? Tuk cca -12 kg, rychlost cca +30 % (okruh který jsem loni na jaře jezdil za 1:45 jsem na podzim jezdil za 1:20; teď v zimě s většíma pneumatikama a víc nabalený třeba 1:28).
trojplacka, dualdrive...
Kolik máš převodového rozsahu, jen tak zezvědavosti?
Ideální by byl jeden wattmetr v klikách a druhý v zadním náboji, pokud by člověk věřil kalibraci obou, mohl by přímo odečítat ty ztráty v pohonu. Ale je to zatraceně drahý pokus :-).
Někdy jsem uvažoval, že by šlo udělat na lehokole s pevně umístěnou kladkou v tahové straně wattmetr tak, že na osu kladky by se daly tenzometry a na kladku otáčkoměr. Z tenzometru a úhlu řetězu by šlo poznat tah řetězu, z otáček kladky rychlost řetězu, vynásobeno navzájem je výkon. Ale bastlit se s tím nebudu, byl by to hodně náročný projekt a tenzometry jsou svině, oddělit šum a chyby od žádaného signálu není zrovna sranda.
Jirko, prosím, třecí síla není závislá na rychlosti.
No já to pochopil v tom smyslu, že posouvat smirkový papír po podlaze 2 metry bude stát mnohem víc energie než jen 1 metr.
Tedy vyšší rychlost řetězu pro něj znamená delší dráhu za stejný čas, což při jinak stejném tření bude znamenat víc zmařené práce.
O síle nic nepíše, píše "třecí ztráty". Třecí síla jako taková na rychlosti závislá sice není, ale "ztráty" v tomto kontextu znamenají ztráty energie nebo ještě lépe výkonu, a energie je síla krát dráha a výkon je tudíž síla krát rychlost. Takže "třecí ztráty" (při konstatní třecí síle) v tomto případě závisí na rychlosti přímo úměrně.
Energie je schopnost konat práci a tudíž má stejný rozměr jako ta práce. Je to síla vynaložená po dráze. Kdežto výkon je práce za jednotku času. Výkon a energie není totéž! Jinak máš pravdu Výkon = Energie/čas = Síla x dráha/čas = Síla x rychlost.
Takže máš pravdu. Jen to trochu lépe a podrobněji vysvětluji.
Ano, měl jsem napsat "ztráta výkonu třením". Takhle to nebylo jednoznačné. Myslel jsem tím výkon, protože konstantní síla krát zvýšená rychlost je zvýšený výkon. Když zrychlím řetěz o 50% a třecí síla v trubkách zůstane stejná, začne mi to tření žrát o 50% víc wattů.
Pokud máš trubku vedenou tak, že ti to až takhle drhne, tak to už je jiný technický problém.
Pokud máš skladbu převodníků takovou, že tě to nutí takhle často řadit na přesmykači, tak by určitě stálo za to se zamyslet nad jejich skladbou.
To sou validní důvody proč řadit jak řadíš, ale nic to nemění na tom, že aplikace pravidla "Per tam velkou" prodlužuje životnost pohonu.
Znovu: trubka je daná dobře, když je čistá, nedrhne. Jen ji nejde udržet čistou trvale a tím vznikají ztráty, které nevidím důvod ignorovat.
Slepou aplikaci "pravidel" z klasických kol na lehokola už tu prosazovalo víc lidí a podle mě je to špatně. Napřed musím prozkoumat co vede ke vzniku toho pravidla a potom zjistit, jestli ty samé vstupní podmínky platí i u lehokola. Pak se dozvím, jestli to pravidlo dál funguje, nebo si mám vymyslet jiné.
Ano, čím větší převodník, tím menší síla v řetězu předpokládám-li šlapání stále stejnou silou. Řetěz sice přejede víc zubů za vteřinu, ale jede na kolech s více zuby a jede po nich tou menší silou, takže je menší opotřebení pohonu celkově. To platí pro každé kolo.
Kde se pro mě rozpadá použití téhle poučky pro moje lehokolo je, že pro dosažení toho prodloužení životnosti musím udělat několik kompromisů v pohodlí a rychlosti a zároveň stávající životnost je tak velká, že mě nijak netrápí.
Kvůi kolenům preferuju kratší kliky, takže kdybych byl motor auta, řeklo by se o mě, že mám špičatější výkonovou a momentovou křivku. Čili chci šlapat v relativně úzkém rozmezí otáček. Tím pádem chci velké rozpětí převodů (momentálně 646%) abych pohodlně pokryl větší rozpětí rychlostí, tím pádem mám velké skoky mezi velikosmti talířů (22-34-46), tím pádem když přeřadím na větší talíř, musí kolo buď v tu chvíli ochotně zrychlovat z kopce, nebo si chci zároveň podřadit vzadu o jedna lehčí, aby ten skok nebyl tak moc. Do práce jezdím po rovině, řadit takhle složitě se mi nechce, takže mám velikosti talířů zvolené tak, aby mi prostřední pokryl standardně používané rychlosti, menší dává sílu do extrémních stoupání a větší dává možnost držet z kopce velmi vysoké rychlosti. Kdyby tohle vedlo k tak krátké životnosti pohonu, že mi bude vadit, předělám to a smířím se buď s menším rozsahem převodů, nebo budu holt furt řadit talíře tam a zpět. Ale životnost je OK tak jak je.
Další grafomanskej výpotek. Tvoje důvody řadit jak řadíš a neřešit životnost řetězu a kazety chápu, ale na prostém faktu, že na velké placce se díky menšímu napětí řetězu řetěz i ozubená kola méně opotřebovávají to nic nemění.
xtondo, tebe tady někdo nutí přispívat, stojí nad tebou s bičem, že sem píšeš takové nabroušené příspěvky? Přece sem přispívat nemusíš, pokud ti to tady přijde mimo. Jestli jsem to dobře pochopil, tak lehokolo nemáš, takže ti může být dost jedno, jakou problematiku lehokolisti řeší okolo svých bowdenů nebo efektivity pohonu.
Děkuji za pochopení.
Dát tlustší lanko na řazení nepomůže. Přírůstek pružnosti by byl zanedbatelný, zhoršení ohebnosti a únavové pevnosti výrazné.
Na oceláči používám pro 8rychlostní Aceru opletený brzdový bowden Jagwire z azubího výprodeje, ale jenom půlmetr od řidítek a čtvrmetr u přehazky, zbytek je holé lanko vedené přes jedno plastové vodítko. Lanko je nerezové, řadicí, tenčí než brzdové, přesný průměr nevím. Problémy s přesností se objevily až když se začalo třepit na kladce řadicí páčky a pod upevňovacím šroubem na přehazce. Po výměně lanka to zase řadí na první ťuknutí.
*Úbytek* pružnosti, samozřejmě.
Takže shrnutí.
Bowdeny a lanka se dělí primárně na řadicí a brzdová, průměr je druhotná vlastnost.
Kupovat na řazení brzdový bowden a lanko je nesmysl.
Koupit tedy kvalitní osvědčený řadicí bowden a lanko, lano se doporučuju nerezové broušené aby bylo hladké, potažení jako teflon nebo optislick se mohou setřít a zacpat bowden, nemazat, do prachu se chytá špína a opět to může ucpat.
A z dotazu a zmínky o Dual Drive sem tedy nepochopil, jestli blbne řazení převodovky nebo přehazovačka. Pokud je to klasická přehazovačka, tak samozřejmě zkontrolovat rovnost patky.
Tvoje nepochopení má odpověď hned v prvním příspěvku: "mám problém s přesností řazení přehazovačky DualDrivu - třetí a čtvrtý stupeň ...". Jde tedy skutečně o přehazovačku, ne o převodovku (ta má mimo jiné jen tři stupně).
No a se zašpiněním/ucpáváním jsem problém nikdy neměl. Naopak na jaře jsem v domnění že se zpřesní řazení vyměnil jen lanko, mikroskopicky se to zlepšilo, ale ve srovnání s tím jak přesně řadí bráchovo zábradlí poté co jsem vyměnil (jen) lanka, je to úplně někde jinde. Tak přemýšlím kde to ještě zlepšit, jestli z principu dlouhé bowdeny lehokola budou vždy takto znatelně horší, anebo jestli třeba výměna bowdenu může pomoct.
Jo, štelovací šroubek mám na gripshiftu, ne na přehazovačce.
Pokud se jedná o přehazovačku, pak nechápu proč do toho motáš Dualdrive.
V případě přehazovačky může být problém již zmíněný bowden a lanko, ta patka, načatá přehazovačka, ojetý řetěz.
Tady namátkou vygooglený článek s možnými příčinami potíží s řazením
https://www.bikeradar.com/features/10-reasons...
Každopádně nechápu logiku měnit jen lanko. Lanko je kovové, bowden má vnitřek plastový, co se dřív vydře? A pokud je lanko poškozené, tak jeho kousky zůstanou v bowdenu, což je zase problém.
Pokud si lanka měnil na jaře, tj bowden má několik sezón, tak ano, výměna bowdenu může pomoct.
Co je to dlouhý bowden? Nepřijde mi, že by řídítka na lehokole byly dál od přehazovačky než na klasice.
Přináším trochu do mlýna. Po prvním náznaku nepřesnosti koupím nové lanko řazení a vyměním ho.
Jednou se to také stalo, ale koukám, že původnímu lanku nic není. Pak jsem si všiml, že se trochu uvolnila spodní vodicí trubka řetězu.
Příznaky byly stejné. Člověk se furt učí ...
Počkej, vodicí trubky řetězu mám uložené dost na volno - tahová na nějakém hadrovém popruhu, návratová momentálně na dvou neutažených zip páscích. Jak tohle může ovlivňovat řazení na cca 3. nebo 4. převodu? Vyšší i nižší jsou v pohodě.