Slovensko s rouškouKapitola 3 - Střední Slovensko
Spiš, Liptov, Orava... přesně tyhle oblasti jsou důvodem, proč se mi slovenská krajina asi líbí víc než u nás v Česku. Ty strmé stráně, posečené louky s kupkami sena, občas ovce (dnes už moc ne), smrky co mají větve až na zem... Tedy, jasně že už to…
Hezké jako vždycky.
Nedá mi to abych nereagoval na věty "...proč se mi slovenská krajina asi líbí víc než u nás v Česku. Ty strmé stráně, posečené louky s kupkami sena,.. "
Zrovna jsem o tom přemýšlel letos v létě, jestli se v člověku nějak otiskne krajina dětství. Moje žena má ráda kopcovitou krajinu i když ji na kole nevyhledává. Já mám rád ploché krajiny, nejlépe když končí kopci na vzdáleném obzoru a nevadí mi šlapat jako magor bez toho aniž bych se svezl z kopce, takže když jsem se letos 2x ocitl někde mezi Roudnicí a Slaným, byl jsem v sedmém nebi.
Moc pěkné.Souhlas se slovenskou krajinou.Letos jsem jezdil po Slovensku dvakrát 6 a 5 dní.Příští rok plánuji na Slovensko minimálně jednu cestu.Zatím jsem to nezkoušel,ale vyřídím si průkazku a po Slevensku můžu jezdit zdarma vlakem.Díval jsem se na možné spoje a všude by do vlaků měly brát kola.
Tak ona je rovina a rovina. Jsou rovinaté krajiny, které mi nevadí. Třeba když jsme jeli s děckama před lety přes Polsko do Běloruska a Ruska, byla to zábava. Také Pobaltí je rovina a nuda to nebyla, alespoň si ji nepamatuji. Holandsko mě úžasně bavilo a to šlo o placku totální.
Kde mě ale moc nebavilo, tak to bylo Maďarsko. Ty šílené vzdálenosti mezi vesnicemi a jinak nic, jen pole, kukuřice, slunečnice. Fakt masakr :-)
Kopce jsou prima, pro mě mají ten faktor "výzvy" někam vyjet a pak odměna být nahoře. Také se tam lépe ukrývá před bouřkami. No a když tě chytne v rovině protivítr, tak i rovinka umí být peklo.
Když jsem se vracel kolem Dunaje k Bratislavě,tak jsem měl v hlavě naplánovaný odpočinkový úsek.Posledních cca.20km,kdy se jede průsekem v lese jsem jel 2hod. na hranici svých možností.V té chvíly se mě vzpomínka na cestu na Lysou horu zdála jako relax.
Dávám to sem, protože nevím, kam jinam, ale kdybyste někdo měl zájem a nevěděl, co s dnešním večerem, budeme online promítat o naší dva roky staré cestě s dětmi po Kavkaze:
https://376492.myshoptet.com/vstupenka-na...
a další dny budou promítat další Cykloturisté... A zkusím přemluvit děti, aby se aspoň přišly ukázat ;-)
Doporučuji - přijdete na jiné myšlenky v dnešní době :-)
Nevím jak to funguje. Poslal jsem peníze a očekával jsem, že mi přijde obratem ID Meeting. Ale zatím nic. :(
Pořádá to Slávka Chrpová, šéfredaktorka Cykloturistiky. Možná to pošle později (těsně před?), ale raději jí ještě napíšu.
Aha, teď mi došel mail, že když jsem to nestihl do 12. hodiny, tak už bude jen záznam. Tak si zkusíme na večer naplánovat jiné radovánky.
Prý to bude posílat hodinu předem...
Neměl jsem čas pokračovat v diskusi po přednášce. Dvě otázky, které mě napadly, možná jsou odpovědi někde uvnitř vašich cestopisů, ale nevím, kde.
1) jak řešíte dobíjení elektroniky. Přeci jen zmiňujete minimálně GPS a mobil dítěte.
2) jak řešíte vodu, některé úseky mi přišly nejen bez obyvatel, ale i bez vody.
Jinak musím konstatovat, že u přednášky vydržel i tchán, který jinak obvykle utíká ke kýčovitým pořadům s Florianem Silbereisnem a Helene Fischer, málokdy vydrží u toho na co se koukáme my. Takže to je co říct!
Díky moc za účast. Pro nás to byla zajímavá zkušenost, mělo to výhodu, že jsme nikam nemuseli jezdit (což bychom zrovna v těchto dnech nemohli). Na druhou stranu, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla a přestala být nervózní. A co hlavně, chyběla mi reakce publika, nevím, zda se nudili, zívali :-) Nebo se pokusíme o vtip a bez reakce... :-)
Škoda, že nebyly dotazy vznesené ústně, odpověděla bych rychleji.
Dobíjení elektroniky řešíme všelijak, nejčastěji asi tak, že každý den jdeme někam na oběd a tam požádáme o možnost dobití - telefonu to stačí.
Dobíjíme kdykoliv to jde. Kdysi Luděk sehnal geniální powebanku, které stačí asi 20-30 minut a dobije se do plna. To je pak rychlejší dobít si tu powerbanku a mobil dobíjet později s ní. Bohužel už ale odchází a náhrada není.
Foťák má akumulátory, tři stačí většinou na těch 6 neděl, pokud nenatáčím videa (už nenatáčím skoro nic, děcka už nespolupracují, naopak to spíš kazí :-( ).
Horší jsou vysílačky, ty chtějí čas od času dobití pořádnější. Telefony máme všichni v průběhu dne v režimu letadlo (i když i mapy něco žerou), a na příjem hovorů necháváme zapnutý jen jeden. Šetří se, aspoň si trošku odpočinu od závislosti :-) Jinou elektroniku nemáme.
Na vodu se tam někdo včera ptal. Voda se vždycky nějak sežene, v horách jí bývá dost, a až na pár úseků to obydlené bylo. A zrovna na ten Kavkaz jsme ale poprvé vezli filtr.
Když pak jdeme do hospody, vypadá to nějak takhle. :-D Dřív nám stačila ta rozčtyřka, dneska už jsou potřeba dvě :-))
PS: Elektřina zatím nikdy nikomu nevypadla :-)
Děsný sen každého revizáka.
Pro zajímavost, my používáme nabíječky s několika USB porty, je to možná jednodušší s místem v zásuvce i asi skladnější. Máme to pak často i s mobily/powerbankami v jednom paklíku staženém pruženkou a z paklíku kouká jeden kabílek do zásuvky.
Jednodušší a skladnější to určitě je, ale zrovna ty vysílačky přes USB nabíjet nelze... A vysílačky jsou taková naše specialitka :-)
Ale napadlo mne, jestli když tady zveřejním tu fotku, zda se tu "náhodou" neobjeví téma "Somrování o elektřinu" :-)))
Copak somrování. Já ji jednou i kradl. Vstávám brzo, takže někdy okolo 8 ranní jsem byl na pláži u jakéhosi jezera. Tam zavřený kiosek, ale funkční zásuvka. Tak jsem si tam telefon dobyl.
Jenom pro informaci (pravděpodobnost, že vás někdo chytí a bude to řešit, je mizivá), Slovensko pokud vím nemá nic jako jsou české sdílené kmitočty, a na PMR pásmu se Baofeng nesmí používat, takže bez radioamatérského nebo individuálního oprávnění ho nesmíte používat. Ale možná nedávejte ven úplně viditelné fotky ;)
AD Sivá Brada:
původně vyvěral pramen nahoře vedle kapličky.
(do doby než udělali nový vrt pro stáčírnu minerálky v Baldovej)
Tchán to jako kluk pamatuje- je z Levoče, na Sivú Bradu chodil na poutě.
Aha. Takže to, co vyvěrá dole u toho parkoviště, je udělané uměle?
myslím že ne, že to byl "bočný" gejzír, zeptám se tchána a napíšu sem.
takže doplňuji:
-v horním "jezírku" gejzíru vedle kapličky se
tchán "pľačkal" jako dítko předškolní max jako druhák, letos je mu bude 80.
Takže to bude kolem roku 1947-49.
Pro vodu si chodili do té trubky u silnice, ta je prý "stále stejná co pamatuje"
boční vývěr u dnešního parkoviště byl, ale byl "akýsi menší" a bolo tam kriačie a vobec.
tolik výsluch pamětníka :-)
Vim ztratu trasu ,,Slovinky a Spissky hrad,,. Jasne cyklisti maji prednost Spissky hrad. Jinak nadherne take kouzelne prirody ze Slovinky pres Porač do Markusovice. Žila jsem 22 let v Krompachy, asi 100 krat ruzne Spissky hrad, na obed s rodiče na salaši,vylet,folklorovy festival,na navštevu u stare rodiče,.......
Vloni jsme šli pěší vandr z Telgártu do Krompach. Krásný kraj - a nejlepší asi, když jsme odbočili z frekventované červené na zelenou
Hnilec - Závadka - Havrania hlava - Krompachy
Snad dva dny žádní turisté, vzácnost.
https://www.epastorek.cz/vypravy/2020/slovenske...
Do Poráčské doliny jsme koukali dolů, na ty skály. OK, někdy si ji projdeme taky. Díky za tip.
Parada!!!!
Vlakove nadraži v roce 1970 bylo to nadherne,ryby plavou ,obrovske palmy,bufet,restaurace, božske krasne. Bohužel roste cigani zničit ,škoda,po revoluce už horši. Smutne.
S elektronikou a jejím dobíjením to nemají jednoduché cestovatelé, jako jsou právě Peggy@spol, protože ti ještě, pokud je mi známo, musí na cestách řešit i provoz e-shopu, takže nemohou být úplně off-line.
My naštěstí tohle až tak řešit nemusíme, při našich obvyklých dovolených, tedy 10-14 dnů mimo divočinu, si mobily ani nezapínáme, není důvod, když tam ani není signál, fotím na zrcadlovku, kde i v chladném počasí vydržím s jedním náhradním akumulátorem, a mapy používám papírové.
Když jsme ale 2020 kvůli covidovým opatřením museli zůstat v ČR, a vydali se na pěší 10 denní vandr, tak jsem mobil měla na letadlo, stejně jako Peggy, asi každý druhý den jsem si ho zapnula, abych se ozvala domů, a když byla příležitost, nabila jsem si ho. Příležitostí myslím oběd v restauraci, kde rychlonabíječkou mi to nezabralo více než hodinu, a tak dlouho jsme se tam vždy zdrželi. Kromě toho nosíme jako zálohu powerbanku.