Tak mne napadlo, možná naivně, co se stane, když se na elektrokole s nábojovým motorem a frekvenčním snímačem přetrhne řetěz a budu šlapat dál se zapnutou přípomocí. Motor by snad měl kolo dál pohánět, bez námahy šlapálisty. Nezkusil to někdo?
Úplně bez řetězu jsem to nezkoušel, ale stačí jen pomalu točit klikama a motor to žene podle nastavené přípomoci - řetěz tedy vůbec netáhne a je zbytečný. Takže i elektrokolo bez jakýchkoli nelegálních úprav může fungovat jako motorka. A vlastně to je bezva legální úprava - sundat řetěz není zakázané. Česká hlavička zase vítězí...
Jo, to můžeš... jenom pak už neobstojí tvrzení, že těch 30 km/h jsi jel do kopce vlastní silou... ;-)
Hmm - a kdo to změří či dokáže? Tvrzení proti tvrzení. A svědectví? To dokáží úspěšně používat jen naši Romové. Ti se v těhle věcech na rozdíl od nás dokáží sjednotit.
Co bys chtěl dokazovat? Na tohle stačí přece zdravý rozum na úrovni maturity.
Tak těch 30km/h by bylo ještě v pořádku, je to běžná odchylka měření radarů. Jinak pro trolla, číslo na radaru neokecáš...
Co chceš měřit? Pokud od šlapek nevede řetěz, diskuse o vlastní síle je naprosto bezpředmětná :-D
Pane cajt já tam řetěz mám, takovej speciální, takovej, jakej svět neviděl :)
Myslel jsem jen těch 30km/h, že je 5km/hod běžná chyba kalibrace uvedená v protokolu o měření.
Ale Tvá poznámka je zajímavá i vzhledem ke sci-fi konceptům, kde středovým "dynamem" jen nabíjíš akumulátor "rekuperuješ" a teprve z baterky jedeš.
Nejde o sci-fi, viz Mondo Footloose IM, za 2 400 liber, letos, představeno 2012.
Když to dostane SPZ, tak není co řešit. Problém je s tím, co někdo vydává za jízdní kolo ve smyslu předpisů, motorky můžou mít různě zajímavá řešení :-)
Jako měření 25+/-5 km/h by byla dost tragedie, to máš 20% z měřené hodnoty. Tak šejdrem snad žádný tachometr být nemůže.
Ale na radarech máš tuto toleranci vždy branou v úvahu bez ohledu na hodnotu rychlosti. Setkal jsem se s hodnotami 2-2,5 a pak 5km/hod.
Ten správný název ale v hlavě nemám.
Tolerance je 3 %, 1,5 na tachometr a 1,5 na přesnost přístroje.
To, že pro běžné policejní měření se nastavuje hranice pro registraci přestupku místo 53 až na běžných 60 je něco jiného.
Radary ano (ale ty na cyklistu asi stejně nebudou kalibrované - malá odrazná plocha), úseková měření bych čekal podstatně přesnější.
Tj. jedou za sebou dva cyklisti a rychlost bliká třeba mezi dvěma hodnotami 16 a 72km/hod :-D
Jsi fakt někde viděl?
Co jsou kolem silnice různé měřící cedule, tak když už se mi rychlost u lehokola ukáže, liší se mi to od tachometru maximálně o 2 km, respektive dost často první číslo bývá o 2 nižší a po vteřině se už +/-1 km/h shodujeme.
Spíš bych řekl, že mě to s lehokolem často změří až v poslední chvíli, když už jsem skoro u cedule, což koresponduje s menší plochou.
Rychlosti se střídají, pokud za mnou jede auto, respektive i když je auto mnohem dál, tak se zobrazí obvykle jeho rychlost, ale uvěřitelná hodnota, žádný nesmysl.
Nepředpokládám, že by policejní verze fungovala hůř. Fakt nevím, kde bys těch 72 km/h u cyklistů chtěl změřit? To ani obvodová rychlost klik sečtená s dopřednou rychlostí nedá?
Nyní na Lehoslehu v Lučině, jel jsem za Tučňákem a před námi blikala ta radarová cedule :-D Teoreticky ještě ten radar bral i někoho za námi, ale bylo to alespoň 20m.
Ze zkušenosti bych věřil spíš tomu, že za vámi jelo prostě auto a ta rychlost byla jeho (což bych i použil jako argument, pokud by mě změřili a kdekoliv na fotce bylo ještě další vozidlo).
Podle mě ty radary určují rychlost pomocí dooplerova jevu = rozhoduje frekvence odraženého signálu. Pokud je před ním víc objektů, je otázka, který odraz si zrovna k měření rychlosti vybere, ale nevidím důvod, aby v signálu objevil vyšší frekvenci než je nejrychlejší objekt.
Alespoň pokud nemáš na kole vrtuli nebo tak něco. Rotor helikoptéry prý některým radarům pořádně zamotá hlavu (může stát na místě a přitom se zobrazí obvodová rychlost listu vrtule).
Kdybych to na Lehoslehu nezažil, tak to sem nepíšu. Nepamatuju předjíždějící auto okolo doby zobrazování. Jen dva cyklisti za sebou a před námi a za námi další v odstupu. Ani v protisměru nic nepamatuju, dost mně to pobavilo :-D
Tipuju kvalitní výrobek :-D
Mně se pravidelně děje, že to zjevně ukazuje rychlost auta, které je daleko za mnou. Ale policejní verze tohle bude mít vyřešené lépe, bude mít úzký svazek který se přesně namíří (oproti tomu tyhle cedule měří na dlouhém úseku). Ale i tak musí být někde uvedeno, jakou plochu musí mít vozidlo, aby to spolehlivě změřilo - protože jinak to může třeba postranním lalokem antény změřit auto vedle taky. Naopak kdyby tvrdili, že plocha může být libovolně malá, tak by tím řekli, že to může měřit třeba hmyz po cestě.
U dvou cyklistů za sebou by teoreticky mohlo dojít k nějakým záznějům (takový ten jev, kdy se sečtou dvě vlny s nepatrně odlišnou frekvencí), které to vyhodnotí špatně.
Zázněj by znamenala, že navíc vznikne frekvence mnohem nižší. To sice může vyhodnocení komplikovat, ale určitě to nevyrobí vyšší rychlost.
To, že se zobrazí rychlost auta kdesi v dálce za tebou, beru jako normální. Ono nakonec co chudák cedule má dělat, když se objektů blíží více? Čí rychlost má zobrazit?
Cílem těch cedulí je zpomalit piráty, takže bych čekal snahu zobrazit rychlost toho nejrychlejšího. Když před pirátem jede cyklista a zobrazí se 20, tak ten pirát ještě přidá... :-)
Spíš bych ale hádal, že se vyhodnocuje nejsilnější odraz a cyklista kousek před cedulí může mít podobně slabý signál jako auto 100m daleko.
Už jsem několikrát osaměle vjížděl do oradarovaných obcí a v mým plus mínus 13-16km/hod. ukazuje klidně hodnoty od 53 do 76km/hod, kdy se semafory na následujících přechodech přepínají na červeno. Silně pochybuju, že takovou hodnotu po rovině či do kopce utočím :-D
No jestli se ti tohle stává opakovaně a fakt nemáš nikde za sebou auto, tak buď jezdíš okolo jiných radarů než já nebo máš ty, případně tvoje kolo nějakou zvláštnost, která ten radar zblbne. :-)
U lehokola/tříkolky by teoreticky hrozilo, že radar změří rychlost šlapající nohy (tedy o obvodovou rychlost klik víc), ale jednak má ta noha fakt dost malou plochu, proti radaru se pohybuje vždy jen chvilku a stejně při 165mm klice, 120ot/min mi vyšlo jen 7.5 km/h k rychlosti kola navíc, takže tím to asi nebude... :-)
Taky se může stát, že se radarový paprsek odrazí od nějakého plechu (dopravní značka) a změří protijedoucí auto. Zrovna nedávno jsem to zažil.
Tam bude nějaká chyba, protože odjíždějící vozidlo by to nemělo ukazovat a registrovat.
O tomhle už jsem psal dávno. A vše je na našich zákonodárcích. Prostě "b..el"jako všude a spousta právních kliček. Pokud by totiž motor nedával při jmenovitém napětí víc než oněch 250W, a ne nějakou řízenou elektronikou,tak nikdo do kopce těch 30 km nepojede. A zároveň zmizí ze stezek všechna ona vozítka s kilowatovými motory a "doklady" o 250W.
No, trochu mě zaráží, čím jako reguluješ ten motor? Nastavit rychlost nějakou páčkou snad jít nemá, podle toho, co jsem tady četla, páčka být nesmí. Takže to chápu tak, že výkon toho motoru se reguluje nějak od těch šlapátek/klik s možností nastavit víc/míň, ale pořád nějakým automatem podle síly na pedál/frekvence šlapání, ne?
Ale mě je to celkem jedno, ono je jen otázkou času, než na ty šméčkové motorky někdo víc došlápne.
Proč by to být nemělo? Já mám jako jedinou regulaci plyn 0-25km/h,který funguje jen při současném šlapání. Žádné režimy,žádné přepínání,jen ten plyn. Výhodu to má v tom,že se žádná automatika nesnaží slepě rozjet kolo na 25km a pak vypnout. Motor běží jen tehdy a jen do takové rychlosti,jak chci já. To šetří energii. A bez toho řetězu si neumím dost dobře představit nasedání na to kolo. Než ten cyklista roztočí pedály,tak upadne na bok. Leda by startoval z nějakého stojanu.
Výkon motoru, tedy přesněji řečeno proud, který do motoru poteče je dán nastavením stupně přípomoci. A u těch nejlevnějších řešení - a o to v tomhle případě jde signál od klik jenom dává informaci, že se kliky točí, ale ne jak rychle se točí. Stejně, třeba jako se po otočení kolem "probudí" computer na řidítkách. Takže opravdu stačí pomalu točit klikama a motor to žene sám. Přitom je to úplně legální. Pojede to tak rychle, co výkon motoru dá, při 25 km/hod vypne. Je to krásná ukázka, jak je to nařízení nedokonalé.
Máš to volajaké popletené. V tom případě bys tam klidně mohl řetěz nechat, protože řetěz na kolo zabírá přes volnoběžku... tedy pokud se kolo točí rychleji než kliky, točil bys klikama i tak zcela naprázdno.
Předpokládám, že stejně "dobře" by ti fungovalo i šlapat pozpátku, pak bude mít motor otáčky a přitom cyklista žádný výkon na zadní kolo nepřenese, ať bude šlapat sebe rychleji...
Ty jsi možná zvyklý na protišlapací brzdu, ale ta se u kol s motorem myslím nevyskytuje... ;-)
Představ si, že snímač, respektive regulace (asi) rozpozná směr šlapání.
Snímač otáčení klik směr nepozná, stejně jako to nepozná computer na řidítkách. A šlapání pozadu funguje taky. Já to vnímám spíš jako úsměvnou hříčku nebo vtip, ve stylu "tý vole, kde máš řetěz?"
Otáčení šlapek můžeš snímat magnetem na rámu kola a pak máš pravdu. Pokud ho budeš snímat dvěma snímači uvnitř motoru na převodovce, tak to poznáš. Je to otázka konstrukce motoru a řídicí jednotky. Na nových elektrokolech jsem si nevšiml čidla u šlapek, takže to logicky snímají uvnitř a mnohem detailněji, než po jedné otočce šlapek.
Snímač šlapání, který se skládá z magnetického kotoučku navlečeného na ose klik a senzoru na rámu, směr otáčení pozná - mám vyzkoušeno (kolo Crussis). Stejně tak mám vyzkoušeno, že když šlapu tak pomalu, že cvrček nezabírá, tak motor pořád táhne. Síla je daná nastaveným stupněm přípomoci, šlapání jenom říká pomáhej/nepomáhej, ale ne jak moc. Takže ano, s přetrženým řetězem to opravdu pojede.
Nevím, zda se ještě to "nejlevnější řešení" používá, ale u většiny kol, včetně mého, je speed senzor, v mém případě bafang s 32 IPR, předpokládám impulzů ze sond za otáčku, a rozhodně přípomoc závisí, spolu s nastaveným stupněm přípomoci, na frekvenci šlapání, což poznám jednak podle toho, jak motor pomáhá, tak podle odběru na displeji.
Celkově mi šlo o praktické konsekvence: pokud by mi praskl řetěz a neměl bych nýtovač, jestli bych někam dojel i tak nebo musel tlačit.
Pokud by snímač točení klikama byl stejně prosté konstrukce jako snímač běžného cyklocomputeru, stačilo by ti šmrdlat klikama okolo něj. Nemusel bys ani točit, stačilo by ti se jima jen tak pohupovat ve správné poloze. Vzhledem k tomu jak "řídká" data takový snímač poskytuje bych sázel spíš na vestavěný enkodér, který má data mnohem "hustší" (pardon, MŮŽE MÍT) a v případě potřeby může být schopný snímat i směr otáčení (což teda nevím jestli zrovna tady by byla dostatečně užitečná informace aby ospravedlnila snímač navíc).
Každopádně, pokud ti jde o praktické konsekvence, přestaň teoretizovat na internetu a hybaj to v praxi ozkoušet okolo chalupy! :-)
Praxe je jistě v tomto případě nejlepší metodou, ale řetěz je bez spojky a sundavat ho s odpojováním motoru je docela pracné, právě tomu jsem se chtěl vyhnout (trochu pohodlnosti přiznávám).
Běžný e-kolo má snímače dva - jeden na klice, ten zjišťuje, jestli a jak šlapeš. U lepších modelů snímá sílu do pedálů, u levnějších frekvenci šlapání.
Druhej snímač je na zadní vidli, ten zjišťuje, jak rychle jedeš. A ten funguje úplně, ale úplně stejně jak cyklocomputer (magnet ve výpletu a tak).
Já jsem to zkoušel na laciném kole před několika lety a tam to fungovalo přesně jak jsem popsal. Taky bylo potřeba alespoň půl otáčky klik než ten krám pochopil, že má zabrat (což je blbé při rozjezdu na těžký převod) a taky prodleva při ukonšní šlapání to ještě minimálně vteřinu táhlo (proto odpojovače na brzdových páčkách). Ale určitě by se s tím dalo dojet i s přetrženým řetězem.
Není nic snazšího než to otestovat.
Máme dvě elektrokola, asi 3 roky staré, oba Bafang v zadním náboji. Obě kola pomáhají, pokud se šlape naprázdno dopředu (a protože jsem měl "zadek" rozebraný, tak vím, že řetěz otáčí volnoběžkou a tam snímač není). Snímač je jen na klikách, při šlapání dozadu motor nepomáhá. Cca každých 100 km se stane, že motor z neznámého důvodu přestane pomáhat, pak stačí jednou prošlápnout "dozadu" a pak zabrat dopředu a motor se zase chytí. Tohle všechno je na obou kolech stejné. Jiné je nastavení asistence. Když já nastavuji od 1 do 5, mění se koncová rychlost, kdy asistence klesá na nulu (cca 10, 14, 18, 22 a 26km/h). Ale při rychlosti cca 75% daného maxima to pomáhá maximálním výkonem. Manželka nastavením 1-5 nastavý výkon přípomoci (a vidí ho na budíku ve wattech), a ten výkon začne klesat k nule vždy mezi 24 a 26km/h. Ani na jednom kole nepozoruji, že by se stupeň přípomoci měnil změnou tempa šlapání (přehozením přehazovačky).
Děkuji za zkušenost, jen, omlouvám se za omezenost, ale nechápu závěr: pokud přehazuji stupně, tak tím se přece nemění frekvence šlapání, mám-li frekvenci třeba 60/min, tak ji mohu držet stejnou, ať mám zařazený jakýkoli stupeň. Zjevně nelze zobecňovat jen tak, nejde jen o typ senzoru, ale také nastavení. Na mém kole se mi jeví, že frekvence šlapání ovlivňuje míru dopomoci, pochopitelně vždy v míře dané nastaveným stupněm dopomoci, ale ještě si to ověřím, může to být také tím, že když přišlápnu, zvýším frekvenci, tak víc dávám "ze svého", akorát nevím, proč by pak displej ukazoval větší odběr (včera 670 W).
přehazovačka je vlastně převodovka a převodovka je taková tržnice, kde se obchoduje kroutící moment za otáčky a opačně.
Dělá se to právě proto, abys mohl udržet víceméně konstantní poměr otáček a kroutícího momentu na vstupu (tedy na klikách) zatímco se situace pod pneumatikou mění (kopce, bahno,...)
Obecný postup je takový, že dokud máš dost kroutího momentu aby ti rostly otáčky na vstupu, řadíš rychlejší a rychlejší převody, až se dostaneš do rovnovážněho stavu, kdy už ti nestojí za to zrychlovat, neb by ses nepiměřeně namáhal a potil. Když pak přijde třeba kopec nahoru, řadíš kratší a kratší kvalty, abys to byl schopný ušlapat i za cenu poklesu rychlosti.
Můžeš si to představit jako klasické dvouramenné váhy, kde na jedné straně máš závaží svého výkonu a na druhé se mění závaží jízdního odporu. Přehazovačka posouvá ten opěrný bod mezi a mění poměr ramen tak, aby rovnováha zůstala zachována.
Tím chci říct: řazením se mění podmínky za kterých šlapeš a pokud jsi schopný držet konstantní frekvenci bez ohledu na to co máš zařazeno, máš pravděpodobně k dispozici neomezený kroutící moment (což je jaksi nesmysl).
To je pochopitelně celkem jasné, úmyslně jsem uvedl relativně nízkou frekvenci otáček, která se dá udržet i za horších, kopcovitých okolností a v jistém rozmezí potřebného kroutícího momentu ji tak lze držet. Navíc, u nábojového motoru s pouze frekvenčním snímačem při poklesu otáček klesá i míra dopomoci, ač výše někteří bikeři tvrdí, že snímač je schopen jen ano - šlapu a motor pomáhá nebo ne - nešlapu a motor je v klidu. Moje zkušenost s konkrétním kolem je jiná.
Na druhém kole mám poměrně vzácnou konfiguraci zadního motoru a tlakového snímače, tam je situace (i styl jízdy) dost jiná.
Konstrukce (osazení snímači) se zjevně může a taky liší kus od kusu, výrobce od výrobce, přestavby jsou uplně extra a to vše se ještě mění v čase.
Holt asi budeš muset roznejtovat ten řetěz abys dostal relevantní informace, tohle teoretizování fakt postrádá smysl :-)
Souhlasím, jen mne napadá druhá možnost: počkat, až řetěz praskne (a vozit náhradní).
Tak marně přemýšlím, jestli je tohle důkaz totální lenosti (sundání řetězu) nebo naopak neskutečného nasazení (vozit s sebou celý dny náhradní)... Nějak se nemůžu dobrat výsledku.
Ale pro praktický život bych ti doporučil Cimrmanovský krok stranou: Voz s sebou nýtovačku.
On pravděpodobně nebude mít řetěz tak dlouhý jako lehokolo nebo tříkolka. Já bych sebou náhradní opravdu vozit nechtěl.
Míval jsem sebou dva náhradní články a nýtovačku na multiklíči. Řetěz se mi nepřetrhnul nikdy a s tím potenciálním zkrácením o dva články už bych si asi hlavu nelámal. :-)
Hmm, mě nenapadlo ani vozit s sebou ten náhradní kousek. Nevím jak by se to bavilo s tím vytahaným zbytkem. Tak nějak jsem vždycky tiše předpokládal, že napínák nějakou zásobu má schovanou a řetěz se beztak vytahuje, takže krátký nehrozí :-D
V případě krize nejvyšší bych asi malinko zasunul šlapák..
Zkrátka nýtovačka stačí, řetěz mi neprdnul nikdy, akorát kdysi dávno na horské klasice jsem udělal při řazení na jednom článku osmičku - dodneška nechápu.
Nikoliv, u továrních kol dle předpisu EU platí výjimka takto
h) šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h;
Tedy motor pouze nesmí jít pokud se nešlape, o páčce tam nic není. Maximálně by se někdo mohl hádat, že pokud bych z kola s nábojovým motorem sundal pohon (řetěz, přehazku, převodník, kazetu) a nechal jen kliky s pedály a snímačem otáček, tak už se nejedná o "šlapací jízdní kolo s pedály vybavené přídavným elektrickým motorem". Ale technicky není rozdíl pokud to sundám a pokud to tam nechám a budu šlapat tak, že kazeta se bude točit pomaleji než zadní kolo od motoru.
V případě přestavbových kol rovněž vyhláška nic takového nepožaduje, jsou tam pouze tyto podmínky.
a) bude nadále zachován původní charakter jízdního kola podle bodu 1 a 2,
b) pomocný motorek bude přiměřeně plnit podmínky ustanovení § 19 zákona,
c) jeho výkon nepřesáhne 1 kW,
d) v případě použití spalovacího motoru, nebude mít takový motor objem válce nebo válců větší než 50 cm3,
e) maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km.h-1 a
f) montáž pohonného systému - motor, nádrž paliva nebo akumulátor na jízdní kolo, si nevyžádá zásah na jeho nosných částech.
Čili z těch podstatných max 1 kW a max 25 km/h (a ještě bysme se mohli hádat co je to konstrukční rychlost), opět nic o plynové páčce. U kol se snímačem otáček bez torzního snímače je dávkování výkonu jen podle otáček celkem problém a plynová páka je lepší a bezpečnější řešení.