Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci. Jenže v kopcích, co rostou u moře, je to ve vedru na kole sado-maso, to mám rád, chci zase vidět moře z výšky. A chci ho vidět ze sedla, ne z auta.
Cestou jsme se zastavili na Mont Ventoux,…
Fajn, pekné čítanie. Rád som si to prečítal.
Čo to máš prosim Ťa za skladačku (16"kolesá)? Ďakujem
Dobrý test manželčiny lásky, ale neopakuj to moc často, tyto poháry dokážou přetéct :-)
Díky, moc pěkné. Takový pěkný úžeh. V horku a na sluníčku se nemá těžce pracovat.
Když já se tam znovu podívám až zase za rok, neměl jsem moc na výběr, ber, nebo nech bejt.
Jinak já také děkuji, nedávno si lídr nejmenované stáje pochvaloval, že má skvělou týmovou podporu, ve vedru ho perfektně zásobovali ledem, aby se jim, chudák, nepřehřál.
Takže když je vedro, naplní se všechny auťáky tunami ledu...to se mi tedy vůbec nelíbí, když je vedro, etapu by měl vyhrát ten, co si dokáže s vedrem nejlépe poradit vlastními silami, celkové pořadí mohlo možná vypadat úplně jinak.
To docela určitě. Také každého instruují a řídí jak má zrovna jet. Bez vysílačky by to mohlo dopadnout jako na ženském silničním závodu na letošní olympiádě. Jsou to profesionálové a mají profesionální podmínky a způsoby. Ne zbytečně olympijský výbor tak dlouho bojoval s profesionalismem.
Gratulace. Na té skládačce za těch podmínek úctyhodný výkon.
Větrnou horu touto trasou u nás v rodině dala celou v pedálech pouze naše dcera. Bylo ji tehdy cca 17-18. Jela to s partou stejně starých francouzských kamarádů, takže se "hecli". Taky to byl myslím květen a nahoře ledově fičelo.
Jo a povídání taky moc pěkné.
Děkuji :-) když jsme tam byli autem, těm co jeli z Bédoinu, to od konce lesa taky ledově fičelo. Sice neměli vedro, mohli se na to patřičně obléknout, ale museli se strašně nadřít, než se tím protivětrem prokousali až nahoru.
Podobné pocity jsem také jednou měl. V poopičném stavu jsem dostal hloupý nápad jít se projet na malou projížďku z Dolců u Trutnova. Než jsem ze Starých Buků vyjel na Ovčárenský vrch, tak jsem byl v podobném stavu a to bylo výrazně chladněji :-)
Mně to dost překvapilo, ale potom jsem pátral v paměti, něco podobnýho jsem v poledním žáru zažil už v r. 17 za Avignonem.
Jenže já tyhle zážitky rád zapomínám, takže jsem do jižní stěny nastupoval bez zbytečných předsudků :-)
A ty sis v tomhle vedru nevezl vodu na polití a opláchnutí, po cestě není možnost se namočit a ochladit?
Vezl jsem jen pití, celkem 1,7l + energeťák v plechovce. Namočit se lze před vjezdem do lesa, po levé ruce je pramen, hned nad lesem u motorestu určitě taky, kousek výš je ještě jeden pramen u takové té úchylny, je tam prostě volně přístupný domeček bez dveří, tam jsem si opatrně opláchl obličej a ruce, pak už, pokud vím, nic.
V lesním úseku se mi stalo, že zastavilo holandské auto, z něj vyběhl mladíček s flaškou vody a ptal se, jestli jsem O.K., bylo to moc milý, jenže žízeň jsem neměl a lít si vodu na hlavu, to nedělám, pamatuju si, že to byl vždycky docela šok a pomohlo to jen na chvilku, to bych musel mít neustálý servis jako tenkrát Floyd Landis, tu blonďatou holku možná taky zalévali při každé zastávce, nevím, vždycky když jsem ji dohnal, tak už sedala na kolo.
Úžeh je svinstvo, taky se mi to stalo, tedy na napoleonistice, vedro, napitej jsem byl, myslel jsem, že jsem OK.. nebyl najednou jsem ležel na zemi. Odtáhli mě k pyrotechnikovi, dal mi napít.. během minuty jsem vyhodil snad litr vody. Poznal, která bije, sundal ze mě vlnu a mávnul na zdravoťáka, ať mě namočí v Narewu (říčka). Během 5ti minut jsem byl cajk, mazal do tábora pro demižony, naplnil je vodou a za chvíli polejval kamarády, který ke kolapsu měli blízko.. pomohlo to.
Takhle se nabírají zkušenosti :-) až tak důkladně jsem to zažil poprvé, před tím to byly jen náznaky.
Teď už budu vědět, jak na to - polévat se větším množstvím vody, mokrý hadry na hlavu apod.
Pokud není k dispozici dostatečné množství vody, zalézt do stínu a počkat, až se ochladí.
A to se mi teda vůbec nelíbí, to abych s sebou do jižních krajů začal vozit kvalitní osvětlení..
32?
To je nějaké vedro??? :-):-)
https://photos.app.goo.gl/Wjx3GK5bu9B2H6bf6
Ta jižní strana je strašně hustá, měl jsem víc štěstí než rozumu, že jsem se vydal ze severu.
ten motorest si pamatuji, nahoře neměli nic, bylo to první místo, kde měli jídlo.
Koupil jsem dvě koblihy a kolu, řekl mi 6 euro, ale na desetieurovku vrátil jen dvě.
Už tam nepůjdu
Automatické výškové sprepitné 2€.
Spíš zkoušel co si nechá turista všechno líbit a vyšlo mu to :-)
Ale prdlajs víc štěstí, než rozumu, měl jsi dobrý počasí, zvládl bys to i z jižní strany.
Z Bédoinu je to stejně dlouhý, akorát je tam sto výškových metrů navíc.
Nás bylo nahoře jen pár, 14.srpna pouštěli nahoru jen VIP hosty :-)
No, bylo to štěstí, jel jsem z Valence přes ten kopec do Avignonu, takže směr severojižní byl logický.
Počasí bylo naprosto skvělé, na trase bylo husto cyklisty, až to nebylo příjemné.
V Pyrenejích mám pocit, že jsem sám proti hoře, a je to fajn, kdežto na tomhle kopci jsem byl nejpomalejší z kolony, a to fajn není :-)
Není to milej kopec, narozdíl od celé té krajiny pod ním. Taky je zajímavé, že jak člověk tu horu přejede, cyklisti zase někam zmiznou, a je v tom kraji mezi vinicema v podstatě zase sám. Asi to přejedou, naloží do aut, a frčí jinam.
Na kopec se ještě vrátím se Soňou, ale s baterkama.
Ta Provence vůbec je na elektrokolo jak dělaná, vršky, větříky, silnice občas naprd,tomení jako svištět podél vody s větrem v zádech.
Koupil jsem si tady průvodce, mají tam docela fajnová místečka, kam se člověk na kole dostane pohodlněji než autem, protože ty místní silničky jsou úzké, a každě protijedoucí vozidlo znamená se vyhejbat krokem s jedním kolem v pangejtu.
Na tom prtavym kole bych se zabil na prvních 3 metrech :-)
Vona se holka nezdá, nevím čím to je, asi jak je nízko těžiště, nebo sklon přední vidlce, to dělá, ve vyšších rychlostech je nečekaně stabilní, v zatáčkách ji musím trochu přemlouvat, aby se položila, u moře už mám za ta léta jeden sjezd dobře najetý, španěláci na žiletkách když pod kopcem zjistí, že jsem furt za nima tak nad tím kroutěj hlavou.
Ještě mne dodatečně napadlo, jak jsi chtěl po tom jednom pivu čekat 4 hodiny, než budeš moc řídit. Samozřejmě zákon je zákon, ale ten tvůj stav byl myslím horší, než po tom pivu. Objektivně bys měl i bez toho piva ty 4 hodiny odpočívat.
Po nedopitém pivu se mi výrazně ulevilo :-) během dvaceti minut jsme byli na cestě, díky čemuž začala léčba klimatizací. Problém nastal až když jsem musel vystoupit z auta u benzinky, to jsem se málem pozvracel znovu :-)
Ve Francii není problém po pivu odjet, jen se musí opatrněji a po jedné hodině už určitě bez problému.
Po pivu ano, ale s úžehem je to na uváženou. Je jasné, že když se vyblil, že se mu udělalo lépe.
Limit 0,6, pokud si pamatuji.
Ve Francii je ovšem povinnou součástí výbavy vozidla alkohol-tester.
Zavedli to před pár lety, a ze začátku fest kontrolovali a pokutovali, když si ho neměl. Teď je ticho po pěšině, ale v kaslíku se mi někde válí.
Kontrolu na alkohol jsem tu zažil jen jednou, ale to už bude nejmíň 10 let. V jednu v noci, zátaras přes silnici v Belfortu, a foukal každý.
Jedno pivo by pravděpodobně vůbec problém nebyl,i kdyby hned foukal.
Hlavně jedno pivo není pro řízení žádný velký problém, tedy mimo toho legislativního. Ale stav s úžehem už problém může být.
Úžeh, či úpal jsem nikdy neměl, ale podařilo se mi takhle "upéct" Soňu, byla dva dny totálně na šrot.
Na tom kopci to asi nebude problém, si uvařit palici, je to tam nahoře holý jak zadnice.
Já, poté co jsem vloni spálil palici tak, že se mi ve vlasech loupala kůže, jsem letos slunko nepodcenil, a jel stále s pokrývkou hlavy.
Jiná věc je, že asi houknout do sebe hned pivo po takovém extrémním výkonu asi není dobrý nápad. Nejtěžší v zavazadlech byly petky s vodou. Bez bublin, čistá voda. Vypil jsem jí za den asi 3 litry. A k tomu nějakou tu bublavou,, litr, k obědu. A to byl konec srpna a relativně nahoře chladno, na cestu dolu navlíknout bundu
Když se vydaří léto, musí to na tom vršku bejt fakt drsný.
https://photos.app.goo.gl/2oAu3R5giM1vTEei8
Měl jsem podezření, že to nebyl jen obyčejný úžeh, ale jakási záhadná zdravotní indispozice, něco takového jsem zažil poprvé, tipoval jsem to na covida. Nakonec to vypadá, že jsem se drápal nahoru s černým pasažérem, borelióza hovnóza, už týden beru antibiotika.
Pěkné čtení před spaním. Nechám si zdát o nějakých serpentinách.
"za chvilku poběžím jako srna" - to mě rozesmálo.
Včera jsem četla článek Hry na dobrodružství. Prý "čím hůř, tím líp ... Čím bude venku hůř, tím silnější zážitek. ... Jen nezapomeňte, že v této hře máte život jenom jeden."