K moři a do Batumi - kruh se uzavřel
Poslední večer ještě v horách jsme se utábořili na začátku přehrady na řece Inguri. Jen co jsme postavili stany, přišla silná bouřka. Nebála jsem se, kolem nás se stále ještě tyčily dvoutisícové hory, ale ta buřina byla frontální a přinesla ochlazení a deště na…
Náhodou, já to čtu pravidelně..
Několik poznámek z mých cest..
namotali jsme se k hnusné bouračce.. motorkář na sračky.. policajti tam obcházeli kolem s čísílkama, ty dávali k různým kouskům a fotili... koukal jsem okolo a pak jsem si všiml "hele támhle se válí nějaká mičuda." "To bude ta hlava co hledám", usmál se smutně dopravák a hnal se ukázaným směrem...
Na Polsko-Ukrajinské hranici jsem zažil stejný filcuňk autobusu - jeli jsme z akce k výročí Brusilovovy ofenzívy.. pozvání přímo z prevoschodítělstva, nezajímalo... všechno prohledat - komisní debil se mi vrtal ve vaku, hrozně ho zaujala propocená košile, rozbalil jí, vytáhl rovněž propocené podvlíkačky a zapařené fusekle.. chvíli to zkoumal, pak upustil a už jen ukazoval. Jejich šéf něco řešil s naším půlukrajicem, vedoucím zájezdu.. ten mu ukazoval fotky... na nich byl i Patriarcha vší Rusi, který se s námi vyfotil.. to mu bylo podezřelé a zavřel se do kanclu, kde se jal telefonovat. Opřel jsem se o dveře a poslouchal "Da. Da Da. Net. Izvinítě... Da.Pravilno. Panimaju" Vylezl rudej jak rak, zabavené vrátil a že máme vypadnout. "Tak to pr, já musím čerpat 6 hodin pauzu" vzpříčil se řidič. Nahrnuli jsme se k místnímu krámku a vykoupili ho komplet.. Vodku, pivo, sušenou rybu, i slanou minerálku. Nezbylo nic, babka zavřela a šla domů. Prosili nás, ať už vypadnem.. mejdan byl dokonalej.
Já to čtu. Dříve s chutí, později spíš se smutkem, že jsme podlehli tlaku rodiny i známých, že není vhodné se někde toulat jako cikáni, navíc s dětmi. Kavkaz byl blog, jsem si opět přečetl s chutí, člověk nemůže smutnit věčně.
Tvoje psaní může mít třeba ten smysl, že jedna moje známá si po mém líčení vašich příběhů koupila všechny Tvoje knížky a tlačí na manžela, že by to také chtěla zkusit. Alespoň k tomu Baltu. :)
A jak byla úspěšná ? (myslím, ta známá) Z mojí zkušenosti, chlap se do tohohle moc donutit nedá, pokud sám na to nemá naturel...
Jste jedineční!
V tomhle už vás nenapodobíme. Byla jsem vděčná moc za naši cestu na Usedom a zpět, ale bylo to už bez nočníku. Měli jsme začít takhle dřív.
Blog jsem si přečetla včera večer v posteli na mobilu s tím, že si nechám o tom zdát. Naštěstí se mi podařilo přečíst, jediné nakole.cz mi na mobilu často vypadává. Před chvílí jsem si udělala čas na video. Fotky si nechám na jindy, třeba až budu mít nějaký spleen. Zatím jsem viděla jen prvních pár. Plavba - to je též velký zážitek.
Jestli už zas náhodou někde nejedete. Nebo aspoň nebalíte.
Cyklovandrování zdar! :-)
Tak nějak (předposlední věta) ;-)
Díky moc, všem za vzkazy.
Praní nebo přání? ;-) :-D
Ne, bohužel jeho přání je jiné, nicméně aspoň to není jeho zlý sen :-)) co jsem původně chtěla já :-))) Ale situace je letos taková, jaká je, takže trochu kompromis, kam se může...
Čtu pozorně, sním dlouze. Pro mě je vždy těžší o cestě psát, než ji projet, obdiv dvojnásobný.