Jezdím vesměs po asfaltu a žádný problém. Při vjetí na cyklostezku bez asfaltu s jemným štěrkem najednou problém s jízdou i kolem. Nevím, zda tu je nějaká souvislost s nahuštěním kol, hlavně v terenu. Bylo by asi dobré zjistit zkušenosti z většího fora o téhle otázce.
APP. Na plášti jsem nenašel žádné tlakové údaje. Vím jen tolik, že se mi při přehustění podařilo vytvořit jakousi bouli u ráfku, což se mi kdysi dávno se starými plášti "dráťáky" které měly navíc přehyby přes duši u ráfku nestalo.
Já ti nikdy nevím, jestli ty svoje dotazy myslíš fakt vážně nebo si z nás děláš prču a náramně se bavíš tím, jak jiní reagují.
Kdo normálně a objektivně reaguje, pochopitelně vážně. Ty ostatní mám opravdu pro koumání lidské mentality pro prču...
Už jsme se historicky dopátrali, že zanyn je troll...
Nech ho žít v jeho světě fantastických problémů a nekrm ho :-)
Snad na každém plášti bývá uvedený maximální tlak, ten bych rozhodně nedoporučoval překračovat. Diskutabilní může být minimální tlak. Optimum bude záležit na plášti, váze jezdce, terénu, způsobu jízdy i osobních preferencích...
Příliš nízký tlak zvyšuje valivý odpor (cyklista se dost nadře), výrazné opotřebení plášťů, riziko defektu, procvaknutí, možná i vyzutí.
Při příliš vysokém tlaku bude kolo na nerovnostech poskakovat, zhorší se adheze a jízda mimo hladký asfalt bude obtížná.
Dost lidí tvrdí, že správný tlak poznají palcem. Na cyklostezkách vídám tak polovinu kol, která jsou evidentně podhuštěná.
Není-li maximální tlak uvedený, zjistíme ho experimentálně...
Taky možnost, ale zaujaly mě ty šikmé čáry na plášti. Působí to dojmem, že ten plášť byl přinejmenším načnutej o nějaký obrubník nebo tak něco? ;-)
Ten plášť dostával pořádný čoudy na šutrech a kořenech, nemálo toho najezdil úmyslně podhuštěnej, takže ty šikmý čáry jsou od toho, jak se žvejkal po šutrech. Byl minutu před smrtí a já se ho snažil ještě jednou posadit do ráfku. Nemáznul jsem patku a chtěl jsem to tam dostat jen tlakem. Pátá atmosféra už asi byla nad jeho možnosti. A já málem přišel i o to pískání v uších.
Galusky se podle legendy hustí na 12 atmosfér :-)
Na Esce - skládačce se mi pro foukání u kompresoru na pumpě guma vyzula z ráfku. Málem jsem se podělal strachy.
Na silničce foukám zadek na 11, předek na 9 ATM. Pak to jede skoro samo :)
To jsou tlaky pro dráhařský galdy. Tam to má smysl.
Pláště, ráfky a pumpa to umí.. plášť mám do 12, a za ten fofr po asfaltu to stojí. Když se na silničce chystám na šotolinu, nebo les uberu na 6-7.
Plášť do dvanácti ? Co je to zač ? Obvyklých u 23mm je 8, u širších míň. Nalézt něco nad 10bar je docela umění.
Navíc na sebemenší nerovnosti už je vysoký tlak kontraproduktivní. Odskočí, brání hladkému přejetí, na běžně drsném asfaltu bída. Proto taky skoro všichni na normální silnici přechází na 25 až 28mm a tlaky pod 7bar. Valivý odpor nepatrně vyšší, menší odpor na nerovnostech to víc než bohatě kompenzuje na rychlosti, výdrži, komfortu.
Tyhle tlaky mají smysl fakt jen na hlaďoučké dráze nebo nějakém jiném suprovém povrchu. Jenže ten na běžných silnicích nebývá, nebo jen v krátkých úsecích.
Nějaký švalbiny s kevlarovou patkou. Vepředu mám pocit nějaký Lugano, vzadu nevím, podívat se nepudu :) Ten byl fest drahej (přes 1500), kupoval jsem ho na vejletě, po tom co jsem záložní spotřeboval a maje před sebou další 3 dny chtěl jsem mít reservní plášť .. prej nic levnějšího nebylo.. nevim, jezdí ale dost dobře :) Mě se na tom jezdí dobře, drncání řešim koženým sedlem.
Ti nevím. Lugana jsou do 8bar, jeden rozměr do 9bar. Jinak všechny silniční Schwalbiny končí na deseti.
Drncání pro jezdce je podružné, jde o odskoky gumy, horší překonávání drobných nerovností, to zpomaluje kolo víc než valivý odpor.
Kde a na čem si to foukal, běžně komnpresory na osobáky jsou do 4 atm, tam si nenafoukám ani kolo na treka, jen nouzovku na dojetí. A kompresory pro náklaďáky a autobusy jsem na pumpě snad ještě ani neviděl.
Já jo. V Bischofswerdě jsem někdy v roce 2011 narazil na takový kompresor na benzínce. Byl to docela zákeřný werk, protože měl přepínání osobní auto/náklaďák a dvě tomu odpovídající stupnice na manometru.
Tu skládačku? to bylo v r. 1982-84 a klasický "budkový" kompresor s hadicí na benzince na Štrkovci v Bratislavě. Byl zřejmě pro osobní auta.
Plášť se vyzul z ráfku a bylo to.
Nejspíš jsem ho neměl dobře nasazený.
Dík za poznatek. O tohle mi šlo. U nás je totiž nová "cyklotrasa" ovšem bez asfaltového povrchu, zato plná nezaválcované jemné drtě, takže v tom člověk někde doslova plave. Vpodstatě se ani nedivím, že si cyklisté i chodci vedle stezky vyjezdili nový chodník, pochopitelně použitelný pouze za sucha.
A naopak, mimo pevné cesty vídám mnoho přehuštěných :-)
si děláš dost průhlednou prdel, protože krásně mícháš popis falcoýho pláště (s těma přehybama přes duši) s patkovým. Falcový plášť nemá drátěnou patku a patkový nemá ty falce. Zkus jinej méně průhlednej ftip.
Jinak falcáky se hustěj na max 2,8 atmosféry, pokud máš dobrý ráfky a pláště, snesou i kousek přes... ale je to zbytečné a současné Rubeny nemají nijak hustou výstuž, tak jí přehuštěním můžeš roztrhat.
Já to pochopitelně tehdy bral podle otce a ten těm zahýbacím plášťům říkal dráťáky. Tehdy jako děcko jsem se pochopitelně po správnost nepídil.
APP.
Vidím, že jsem narazil na odborníka v historických kolech. Tak jen tak pro zajímavost - v těch dobách se soused chlubil kolem s řazením převodů u středu asi ozub. převodovka. A jinej co za ním jezdil se zase vychloubal kolem s oválným rámem. To pamatuju dobře. Na netu jsem na nic podobného nenarazil. Snad v nějakém muzeu kol, nevím. ...
jo těch převodovek v torpedu je vícero - viz třeba zde http://www.scheunenfun.de/getriebenaben.htm jinak dvou a třírychlostní převodovku u klik dělal třeba Adler (https://onlinebicyclemuseum.co.uk/1937-adler... a prodával ji i k nám, takže to používaly i český firmy. Jel jsem na tom a nic moc... dost ztráty třením.... Ten oválnej rám je taky dost známej. Mělo to i nevýhody, takže se to neprosadilo.
Asi tak před padesáti lety jsem viděl v Mariánských lázních české kolo Achiles, co mělo třístupňovou převodovku ve středu. Možná to bylo od Adlera.
jj, Achiles, Stadion.. bylo jich víc.
To bude asi ono co jsem psal - převodka ve středu.
A o tom oválném rámu kola neví nikdo? Tenkrát se mělo za to, že je to jako závodák. A nebo kvůli odpružení či pevnosti? Prostě oválný rám bylo něco nevídaného.
A máme tu zanynovo další trotloidní téma.
Jaký problém nastane, jaký dáváš tlak, jaké používáš pláště, co vlastně čekáš za odpovědi na takto nicneříkající dotaz?
A nakonec nějaké zajímavé čtení
https://www.renehersecycles.com/myth-16-higher...
Foukám pro průměrný český asfalt; terén beru jako něco, kudy musím jezdit pomalu a opatrně. Minimum je tolik, abych neprocvakl duši, maximum tolik, aby kolo moc neskákalo. Obvykle se pohybuji někde kousek pod tím maximem. Minimum kontroluji podle toho, jak moc se plášť při nasednutí na kolo vyboulí do stran, maximum podle jízdních vlastností. Jakmile jednou najdu správnou hodnotu (číslo přesně nevím, používám pumpičku bez tlakoměru), kontroluju ji už jenom zmáčknutím pláště mezi prsty a stačí to.
Kontext: používám pláště o šířkách 32..50 mm, bez aktivního odpružení, kola standardní i ležatá.
Co znamená "APP"?
No - používá se jako apropo....