Píšu blog. Napíšu to na rovinu: Nic z toho nemám. Jen dobrý pocit, ale to bylo vždy. Dobrý pocit, podělení se o zážitky, mít zde možnost dozvědět se o cestách jiných cyklistů, inspirovat se, získat radu, přátelství, podiskutovat i o necyklo. Vím, já tu moc nediskutuji, mnohým se může zdát, že mě…
Ten první odstavec by zasloužil tesat do kamene.
Blog je sice krátký, ale je vidět, že jsi ho psala srdcem. Fotoreportáž z cesty nemá chybu. Jako vždy :o)))
Cesta je moc pěkná, ale to, co jsi napsala, to člověka nutí k zamyšlení :o)))
Jen se zeptám - můžu vědět, proč jste už pro letošek škrtli cestu kolem Lago di Garda?!? Léto přece ještě nezačalo...
Cesta není naplánována, i když jsem tušila, že na léto se hranice otevřou. V červnu to už nedáme.
Ideální je tam koncem léta, málo lidí, krásné stabilní počasí a už žádná vedra. A jako bonus už jsou o dost nižší ceny u všeho.
A taky tam už může být sníh, že?
Nevýhodou jsou kratší dny.
na konci října nahoře něco málo spadnout už může, ale tam ty s tímhle kolem určitě nepojedeš :-)
A krátké dny ještě určitě ne, stmívá se o trochu dřív, ale pokud se nespí do deseti, tak to nevadí no a když se náhodou někde nechtěně zdržíš, tak pro případný dojezd za šera je světlo.
Hezky jsi to napsala :-). A fotodokumentace nemá chybu!
Jste to měli vloni stejně jako já. Místo Itálie okruh po Čechách, dokonce stejným směrem. Jen jsem to vzal na Dyleň a zpátky přes Vodňany. Podle fotek trochu vlhké, ale na to se historie již po dvou dnech neptá. Pejsek neremcal ?
Ahojky, z mého pohledu, tedy málo frekventně se zde vyskytující osoby, minimálně diskutující, preferující severské krajiny, srazů se neúčastnící, převážně pěšky se pohybující, píšící jeden blog ročně z velké cesty, se omlouvat nemusíš. Prostě máš radost z cestování, sepsala jsi o tom sice krátký blog, a vytvořila fotoreportáž. Za mě fajn. Uznávám sice, že na Gaussově křivce jsem někde na okraji, přesto si myslím, že reagovat mohu. Klidně tedy piš dál.
cykliska: Pejsek byl naprosto spokojený. Dyleň a střed Evropy - takové významné místo bylo přehlédnuto, naše krátká cesta byla vytržena z kontextu, nesledovala jsem, co je napravo nalevo.
šíp: Už jsem to omezila právě na jeden blog ročně, a protože opravdu není žádná jedna hlavní cesta bohužel naplánovaná, tak aspoň toto něco málo ode mě. Raději popíšu fotky místo dlouhého románu :-) I když na nich není vidět všechno, co se děje cestou :-D
Všimla jsem si, že u blogu není připojena úvodní fotka, jednu jsem vkládala.
Park Petra Bezruče? Založen v roce 1956, to by se těžko našel nějaký místní, po kterém by se park mohl jmenovat, když cílem bylo vytěsnit, že tam nějací dřívější místní vůbec žili.
Nejbližší místo pořádným oslím můstkem spojené s Bezručem by mohl být zámek Valeč, vlastnili ho Laryšové.
Zbytek fotek si budu muset prohlídnout až budu doma, už se těším.
Mohl pan šlechtic pozvat Bezruče na návštěvu ...
"Jako přírodní památka byl vyhlášen v roce 1957 a u příležitosti 90. narozenin básníka Petra Bezruče i pojmenován." ... toto bude možná jediná souvislost, nemohli najít někoho jiného.
Vynikající, rád tyhle "cestopisy" čtu :-)
Jo jo, vloni nás jelo víc "jenom" po ČR, my tedy po Československu a hned jak dopíšu Kavkaz, vrhnu se na to.
Na nejzápadnějším bodě jsme byli také, jen jsme ho měli maličko sušší, Tvoje fotky připomínají spíše ten šípovic sever :-)
A pod větu, že ze psaní blogu nic nemám, jen dobrý pocit, bych se také mohla podepsat. Řekla bych, že tak to tady má většina.
A nediskutuji poslední roky už vůbec, témata mi často nic neříkají a škoda času. Radši bych kecala o cestování, ale toho je tady jak šafránu.
Proč je u každého takový smutek, když píše o cestě po ČR. Proč "jen"?!?
Dají se tady přece naplánovat docela slušné štreky a je tady přece hodně zajímavých věcí. Kolikrát se stane, že člověk neví, co má 50 metrů za barákem. Za to co je 5tis. kilometrů, to ví do puntíku.
Já si vůbec nemyslím, že jsme byli omezeni "jen" na cesty po ČR. Osobně mám u nás ještě hodně bílých míst, kam bych se chtěla podívat.
Je úžasné poznávat svět a jiné kultury, ale nikdo by neměl zapomínat na to, kde je doma a měl by poznat i ten svůj kout.
A myslet si, že "to zvládne" v důchodu se nemusí vyplnit. Po 50tce člověk mnohdy začne vidět ty možnosti trošku jinak. A o fyzičce to až tak není.
Ono se to těžko přesně sdělí, jak to člověk myslí. Proto jsem to JEN dala do uvozovek, aby bylo jasné, že není JEN jako "jen" :-D
Jinak si nemyslím, že zrovna my bychom byli typy, co nevědí, co je 50 m za barákem a 5000 km od domova jsme ještě nebyli, ale tuším, jak to myslíš. Vloni jsme projeli velký kus Čech a Slovenska, a rozhodně to nezajímavé nebylo, a náročnost co do výškových metrů byla srovnatelná s Kavkazem :-) Ale letos bychom prostě raději zase někam, kde to neznáme, tj. za hranice.
Já mám raději větší dálky, je to jiná atmosféra, v zahraničí se mi jezdí lépe, památky moc nevyhledávám, stačí mi příroda, pěkná řeka nebo průsmyk :-)
Manžel mě láká na nějaké krátké výlety ... ne, já bych radši jeden větší :-)
Mám to stejně. Nějaký výlet v sobotu beru spíš jako "co se dá dělat, když nemohu víc". V sobotu jsme courali okolo Jedlové a pořád jsem to řešil z pohledu, kde by se dalo přespat. :)
Nemám nic proti dálkám. Ale čím jsem starší, tím víc mě prudí cesta stovky kilometrů tam (na start) a zpět. To mě teda hodně nebaví.
A je fakt, že v poslední době jsem vyznavačem spíše výletů tak 3 - 5 dní. V tomto ohledu mi vysloveně vyhovují Dámské. A ty jsou i důkazem toho, že se dají udělat moc zajímavé trasy :o)))
Každý to máme jinak. Já mám ráda i atmosféru na dálničních odpočívadlech.
Znečištěné záchody a obesratý les kam oko dohlédne?!?
Parkoviště přeplněné kamiony?!?
Dlouhá fronta na WC u benzinky protože zrovna přijely 3 busy túritů?!?
Tomu jsem nějak na chuť nepřišla...
Kouzlo okamžiků které popisuješ, je i v lidech, v jejich ochotě být pozitivní.
Když se na to celý rok těšíš, znečištěné záchody, obesratý les, kamióny, fronty na WC, si zamiluješ.
Co bych za to vloni dal, patří k tomu i vůně kávy, párků, nakonec i vůně moře, rákosí, které smrdí podobně, jako WC
Když jsme poprvé vjeli do Polska, říkal jsem si to nedám. Ten čurbes proti tomu na co jsme byl zvyklý ze Saska! To nemohu vydržet!
Když jsme před lety neplánovaně protáhli dovolenou v Polsku ještě do Saska, byl jsem otrávený z toho jak mi to Německo najednou přišlo sice upravené, načinčané, ale mrtvé.
Tak to teda rozhodně ne. Mám svoje limity.
Obesraná odpočívadla fakt ne...
Tak na to ještě kromě mínusu reaguji tím, že jsi asi dlouho na žádném dálničním odpočívadle nebyla, nebo já si vybírám jen ta lepší.
Naposledy jsem do/z dálavy cestovala před 2 lety. A to už jsme vyhledávali také ta lepší odpočívadla. Tam sice nehrozí ty obesraté lesíky, nicméně fronty na WC, když trefíš tři busy túristů, ty jsou prostě věčné.
Holt jsme každý jiný a každý to vnímáme jinak :o)))
Samozřejmě to záleží na konkrétní situaci.
Pro mě jen ČR znamená, že se nemohu projet od baráku směrem na západ, sever, východ víc než pár kilometrů.
Takže mě takové to hlásání "proč nejezdit jen po ČR" trochu vadí, musím jet někam daleko místo toho abych mohl prozkoumat co mám za barákem. :)
Pěkné pěkné... :-)
Mám technický dotaz: ten čtvernožec se přepravuje vlastními silami, nebo máte nějaký povoz?
řeším jak na podobný podobný problém...
Čtvernožec je přepravován, když zrovna neběží, v bedýnce. Jeho povoz je vidět na 10. fotce. Vézt bych to nechtěla.
Do toho se fakt poskládá??
Jako vlk se taky umí stočit, ale...
No nic, dík za info, budu koukat po vlečňácích.
toto jsi nečetl?
https://www.cykloknihy.cz/e-shop/produkt/z...
o vozíku popsáíno dost...
Z náhradního plánu na větší okružní cestu po ČR byla uskutečněna další menší (jen 313 km dlouhá) přes nej-J-bod.
Roklanský potok na nocovišti Modrava - 1272 m n. m. na východním svahu Černé hory nad pramenem Teplé Vltavy - na jižním pólu (cestou z něj jsme to vzali přes Vyšebrodský průsmyk, cesta po EV7 tam mi připadala dost nesjízdná)
Hned jsem se musela podívat, kudy k tomu nejjižnějšímu bodu :-). Ještě nejvýchodnější, nebo jste tam už byli?
Ne, nebyli. Ten je nejvzdálenější :-)
Dneska na mě tenhle blog znovu vyskočil. Škoda, že jsme do Západních Čech odjížděli v mírném stresu po právě proběhlé povodni, ani jsem si nevzdychl na ty tvoje fotky, mohl jsem se leckde ještě inspirovat, někde by bývalo stačilo přibrzdit nebo dávat větší pozor.
Cesta se konala, povedla se, projela jsem se i po nové cyklo nad Lago di Garda. Naivně jsem si ale myslela, že ta nádhera povede okolo celého jezera :-)
Ne, je to jen několik málo kilometrů z Limone, pak najednou cyklo vyplivne všechny přes 2 schody na hlavní a hurá zase do tunelů. To byl hukot, jak se to všechno hnalo - auta, motorkáři, cyklisti i v celých pelotonech - Itálie :-) A všimla jsem si, že se tam jezdí bez cykl. přileb.
Ja byla pred cca 5let, moc pekne. Musim znovu jit na opravu na stope nejzapadnejši bod. Pred 5 let bylo obyčejny mobil kde misto zapad bod, nevidim trasu, šla domu pustila PC podivat na mapu,doprdele kousek cca 100m, Nekdy znovu budu na stope. Za sebou na stope sever,vychod. Chyba jen jih a zapad.
Blog psát nebudu, už jsem letos jeden napsala. Fotoreportáž jsem vytvořila.
Už loňská výprava se nám časově posunula, letošní se uskutečnila ještě o něco déle.
Lelek mě povzbudil poznámkou o ideálnosti na konci léta (i když měl určitě na mysli dobu ještě pozdější), Jindry se ptal podobně jako já, zda je pro cestování nutné testování, Jindra reagoval: "Cestovat a žít můžeš, ale musíš bydlet pod stanem, mimo kempy. Pak přežiješ celkem bez úhony.", a tak jsme jeli :-) Ono to i jinými okolnostmi prostě vyšlo tak, no. A vyšlo to vše dobře.
Takže pokud vás aspoň trochu zajímá, jakou větší Rundreise jsme podnikli letos, můžete se podívat (je to samá voda, voda, voda):
https://jana-l.rajce.idnes.cz/RUNDREISE_2021_z...
Za komentáře budu ráda.
Krasne a stale obdivuji,ze spite pod stanem.pejsek vypada spokojeny a nedivim se,ze uz by zase nekam jel.
Mám slabost pro stany. Vždy mě zajímaly i na výstavách. Když někde zastavíme na noc, pes chce rychle večeři a pak se nemůže dočkat, až bude moct vlézt do stanu. V zimě smí úplně dovnitř, zaleze do spacáku a chrochtá blahem.
Jo, takhle by se mi to na kole líbilo mnohem víc, cestovat s manželkou a pejskem, to je podle mě ta pravá romantika :-)
A taky obdivuju, jak cestujete se škodovkou, mám zkušenost, že se slabším motorem je to občas dost náročné..
Když vše dobře vychází, je to fajn. A škodovka je dobrá, dokáže předjet i kamion, ale v kopcích nahoru bývá hlavou hada, tak někdy necháme předjet.
S pomalým autíčkem kamion na dálnici předjedu taky, ale občas nevím rady při nájezdu na dálnici, jedu moc pomalu a bojím se to tam někomu šoupnout, obzvlášť když se blíží kamión, ti se nenamáhají sundat nohu z plynu, ani přejet do levého.
Tak už jsme byli na všech 4 NEJ-bodech ČR.
Na Bílou sobotu navštíven nejvýchodnější s trochou čerstvého sněhu.
Pouze na nejjižnějším jsem byla s kolem, na 3 ostatních bylo kolo poblíž. Nejhorší přístup s kolem (natěžko) byl na nejzápadnější bod. Nejsevernější byl navštívený jako 1., to bylo záměrně pěšky, s kolem by to šlo.
Na Velkou neděli byl hlavním cílem soutok Odry a Olše. Neobešlo se to bez vzpomínky na cestu k Baltu, kam nás z Ratzdorfu vedla Odra. Tady odsud od soutoku s Olší to má Odra do Ratzdorfu asi 500 km.
Na Velikonoční pondělí jsme se projeli podél Ostravice k soutoku Odry a Ostravice. Podél Ostravice vede pěkná cyklo, spojující Ostravu s Beskydami.
Mě ten nejvýchodnější asi ještě bude dlouho chybět. Mám to namalované, ale je to dlouhá štreka.
Když jsem jel loni na nejjižnější, tak jsem zcela neplánově cestou zpět narazil i na střed republiky v Číhošti, takže teď už opravdu chybí jen ten východ.
Je to daleko. Hlavně spíš náročné na čas než na kilometry. My jsme si ve všech 4 případech pomohli autem. Střed republiky jsme měli loni v říjnu na 380 km dlouhé okružní cestě, to bylo pouze na kole, v Číhošti jsme nocovali.
ten nejzápadnější mne zajímá, máme tam plánovanou letošní Dámskou už jsme ho jednou minuly o pouhé 4 km, bylo tenkrát tak hnusně, že se nám k němu nechtělo
Po téhle cestičce jsem k němu došel s kolem na rameni.
děkuji, s naloženým kolem si na ní asi netroufneme, takže také půjdeme pěšky.
Od památníku zaniklé obce Újezd lze chvíli jet, ale na konci louky je lepší naložené kolo opustit.
Nejpohodlnější však je dojet z Bavorska na most Přátelství a odtud jít pěšky.
Já jsem přijel od Újezda, ale rád jsem se vrátil do Chebu přes Bavorsko, ušetřil jsem si kamenité cesty na české straně.
Říkám si, doma můžu jezdit, až budu starý.
Tak jezdím po Francii.
Je to země cyklistům přátelská, s vlastně obecně přátelská, pokud jen malinko umíš po jejich. Prostě "la grande nation" - velkÿ národ. co do nich nacpal Napoleon, a v nich to je.
A pak, když je moje fránina už moc "tahà za uši" promluví anglicky. většinou stejně hanebně jak já francouzsky. Ale je tu snaha, vůle. chuť. mluvit, a rozumět si.
Nemluvím o obchodech, kde, aby prodali se budou pitvořit, a jazyk problém není. La Grande Nation, nemà problém odrbat Němce, Anglána. Amíka, a ani Čecha. Pokud prodávají, jazyková bariera mizí.
Ale k tématu.
Zatím mám nejvýchodnější a nejzápadnější bod Francie.
Ten nejvýchodnější, bojku na Rýně, fakt vid3t nemusíte. Ale ten nejzápadnější, Point de Corsen, ve Finistére v Bretani bych navšťívit doporučoval. Pokud nejste jurodiví jinoši, nebo nejedete na motor jako já, ani bych nezkoušel jezdit východ-zàpad, po ose.
Ale popojet kousek vlakem, a pak pojezdit na kole, moc doporučuji.
U nás doma je krásně, ale jak říkal můj kamarád jirka, když mě bušil na okno: "Jindro. pojď ven žít. spát budeme. až budeme staří".
velká pokora před vlastenectvím, ale jak říkal Jirka. a ono se to blíží...
Jezdíš ale většinou jenom po Francii a dokážeš ji zakomponovat kamkoli. Jasně, každý máme své oblíbené.
Jinoši nejsme, ani nejezdíme s motorem, přesto bychom si troufli jet po ose, i když naše nej-body byly vždy s použitím auta.
V jiných zemích nemám cíl navštěvovat tyto body, snad jsem byla jen na dvou - nejsevernějším NDR a nejzápadnějším Rakouska.
Nejvýchodnější bod Německa si možná těsně minula. Ten není od nás daleko.
https://mapy.cz/s/nukovadesa
Žádné možná, ty to víš přesně! Název obce Deschka si pamatuji. Kdybych to bývala věděla ... Ty jsi tam byl?
No, marně vymýšlím něco strašně časově krátkého na oslavu našeho 10letého výročí O - N. Po 7 letech jsme jeli ten okruh přes polskou Babinu (znáš) a Bad Muskau, to bylo taky pěkné. Společný čas se zkracuje, byla bych ráda i za výlet na Trojzemí, pořídit foto, povečeřet na břehu Nisy.
Já deset let už dvakrát prošvihl, vždycky bylo něco jiného, letos máme nového začínajícího cyklistu, tak uděláme nový pokus.
Ne, na tom nejvýchodnějším bodě jsem nebyl, považoval jsem za to místo něco jiného než jsem si to řádně dohledal.
Zato jsem byl ve Sprembergu u šutru, který kdysi byl středem Německa a Driewitz, kde si myslí, alespoň podle pomníku, že jsou středem lužickosrbského osídlení v Sasku. :)
D6/E48 - největší obloukový most v ČR, délka 310 m, rozpětí oblouku 126 m, mezi Sokolovem a Loktem
zřejmě se jedná o největší železobetonový oblouk, protože největší oblou u nás je zřejmě stále Ždákovský most (Délka mostu činí 542,91 m. Hlavní oblouk o rozpětí 379,60 m mezi pilíři (330 m mezi klouby))
Koukám, že jste ulovili Bobříka nepropustnosti :-)
Jako že ty 4 body navštívené?
Pod mostem u Sokolova jsem také projela a vyfotila si ho.
Nyní jsme se zastavili u Jezernických viaduktů.
Kousek za mostem má někdo zahradu s chajdou a zrovna tam vysedávali kousek od břehu. Když jsem tam dopádloval celý žíznivý na kajaku, myslel jsem si, že je to hospoda.
Tak jsem zakotvil a šel na pivo... do dneška slyším to jejich chechtání, normálně se plácali do kolen.