Mám takovou příšernou zkušenost ze svého pobytu v cizině.
Ztratila jsem se, byl už večer, únava stoupala, silnice taky. V jednu chvíli se na mě vyřítili 4 vlčáci /obrovský/, skákali mi na přední kolo a na pravou nohu. Byli šíleně rozcuchaný a krvelačný. Nevěděla jsem, co můžou dělat, jestli mě kousnou do nožky...či co. Vlevo byla betonová zídka uprostřed dálnice, nemohla jsem prchnout. V poslední chvíli, díky Bohu, přeskočila v dáli za mnou zelená a rozjela se auta. Psy utekli a já jsem ze sebe dostala poslední energii a ujela jsem.
Od té doby s sebou nosím i vozím slzný plyn.
Co si o tom myslíte?
Ja myslim, ze zrovna slzak je na tohle dobrej...a nebo peprak. Obcas mam strach ze psu i v Cechach a tak taky uvazuju o spreji, ale nejak se k tomu nemuzu dokopat. Zatim spoleham na to, ze s kazdym vychazim dobre:-)))
Také s každým většinou vyjdu, ale přesvědčuj o tom ty 4 vlčáky. :o)x
Jinak myslím, že ten pepřák může být ono. Taky jsem ho pořídil sobě i ženě, proti vtíravým psům a jiným individuím.Pravda ale je, že mne ještě nenapadlo vozit ho na kolo. Nejlepší by asi byl v postraní kapse brašny na řidítkách, ale měl bych nepříjemný pocit z kombinace rozpáleného slunce a natlakovanýho spreje. Ale snad v rámové brašně by to šlo.
snad ti pomuze. hruuuuza
Já jsem slyšela názor, že ti psi jdou právě po nohách, protože se hýbou, že je ta hýbající se noha na pedálu nějak přitahuje. Mého přítele jednou kousl pes do lýtka někde v Chorvatsku a za mnou se psi rozeběhli psi kdesi na horách v Srbsku (ale viděla jsem je dopředu, tak jsem měla rámovku plnou šutráků a zabralo to).
Takže mě napadá možná zastavit se a něco po nich hodit nebo aspon naznačit házení, ale je mi jasný, že v tu chvíli se člověk snaží spíš ujet.
Jinak my máme na kole sirény a například na Ukrajině to na ně docela zabíralo, ale tam spíš štěkali a běhali kolem nás a říká se přeci, že "pes který štěká nekouše" i když ...... :-)
Brrr, nic moc zážitek :-(
S tema kamenama to delali Lucka a Michal, kdyz jeli kolem sveta a myslim, ze psali, ze to funguje...takze je to overene celosvetove:-)
Tak vidíš, to ani nevím, já je nečetla. Nám to radil kdysi asi v roce 95 průvodce, když jsme jeli s Kudrnou do Rumunska ....... Jenže tam jsme měli štěstí spíš na psy milé a přítulné, že se s nima člověk i dobrovolně podělil o část (nemalou) svých zásob :-)
Jo na rumunske psy mam taky dobre vzpominky:-) Jo, to kdyz zastavil nas autobus narvanej zradlem, tak se hned zbihali z celych rumunskych hor:-)
Platí tyto zásady:
1. Psi se liší zemi od země a jsou podobní svým pánům. Pořádkumilovný pes německý zpravidla neútočí, rumunský útočí přímo, ale nechá se zahnat, nepálský uteče sám, je zvyklý na to, že ho člověk pořád trestá. Čínský je zákeřný, ale kamene se bojí atd.
2. Nikdy neujíždět.
3.Pouhý křik leckdy pomůže.
4.Je-li to vážné sesednout, kolo mezi sebe a psa.
5. Naznačovat házení kamenem, i za jízdy pomáhá.
6. Házet kameny.
7. Házet kameny a trefovat.
Do poslední fáze jsem se dostal asi dvakrát v životě, většinou stačí naznačit hod.
Uvedené neplatí pro specielně cvičené psy, ti se obvykle naštěstí volně nepotulují.
mirku a jak je to z českým psem? dle mých zkušeností je nervózně posedlý štěkotem - alespoň v zahrádkách v českých vesnicích a městečkách - když přejedu hranice - psi jsou tam také, ale jsou jaksi ticho a klidní. že by to bylo jak říkáš tou povahou jejich majitelů?
Neujíždět?
To je taková "nepřirozená" reakce, že?
Já bych hádal, že z kopce asi klidně ujíždět, když si na to troufáš a víš že to bude z kopce ještě dost dlouho .... psa uštveš nebo mu ujedeš. Na rovince nebo nedejbože do kopce, tak v tom má Mirek pravdu ;o)
Spray je určitě dobrá věc, ale bacha na protivítr - ten by tě mohl nemile překvapit :o)))
A pak si taky dost dobře nedovedu představit, jak se 4 psům trefuješ do očí a do čenichu... Jednoho trefíš, ale ti 3 zbývající by se mohli rychle přeorientovat z ochutnávky nohou na ochutnávku rukou :o)))
Tak co bys radila? Co bys dělala? Docházely mi síly, přede mnou kopec, noc na spadnutí...
Člověče fakt nevím - už jsem nad tím také párkrát přemýšlela, ale zatím jsem nic nevymyslela. Ten spray jsem ale zavrhla právě díky té povětrnostní situaci. A pak také paradoxně z bezpečnostních důvodů, protože nedej bože, že si ve chvatu a zmatku obrátíš stříkadlo omylem proti sobě...
Jo, je to problém - jak se prostě začne na cyklistu pes usmívat až jsou mu vidět mandle a hlasitě ho žádá, aby sestoupil z kola, pak je každá rada drahá... Navíc jakoukoli končetinou pohneš, pak mu ji přímo nabízíš k ochutnání. A když je jich víc než jeden...
Mě se to stalo jednou ve Hvězdě (to jsem sebou ještě měla děti), takže vím, že to není nic příjemného... Tenhle ale měl naštěstí v doslechu pána a byl ochoten ho i poslechnout, takže o nás brzy ztratil zájem...
Musím říct, že jsem tohle téma bedlivě pročítala a čekala jsem, co kdo nabídne. Zatím z toho vychází nejlépe to kamení, ale já osobně si nedovedu dost dobře představit, že bych se shýbala pro šutry. Navíc při mém štěstí by tam určitě žádný nebyl nebo bych byla na skále, kterou prostě neodloupnu...
Jen nevím, zda bych tím psa ještě více nerozdráždila...
Ale řeč byla o imaginárním kamení, sebrat za jízdy šutr z cesty dokážou snad jenom akrobati v cirku nebo Pepa Dresler. :-)))
Cože, imaginární kamení?!? Tak to jsme zase na začátku...
Hele a nemohl by být imaginární ten pes :o)))
Před pár lety mě na křivoklátsku kousl na kole vlčák. Majitel měl potvrzení, že je očkovanej (teda ten pes), noha srostla, žádný psychický následky jsem z toho neměl. Uvažoval jsem o pepřáku, ale za dva dny jsem na to zapomněl. O rok později na mě v polích na okraji Prahy zaútočili dva volně puštění pitbulové. Ujel jsem jim s vypětím všech sil a jen proto, že cesta byla mírně z kopce. Vzdali to snad po sto metrech. Klepal jsem se ještě týden a vážně uvažoval o koupení malého psího koltu (na pitbula asi nic jinýho neplatí). To mě naštěstí přešlo taky.
Pak jsme to na klubu vyřešili jednou provždy. Ustanovili jsme funkci Návnada pro psy. Demokraticky jsme vybrali ze svého středu jednoho se zakulacenými lýtky, která si před každým výletem natře silnou vrstvou vepřového sádla. Psi jdou zásadně jen po něm a my ostatní máme klid. S poraněními si poradí, neb je to lékař. Funguje to zatím stoprocentně :o)))
No jo, ale proč ho někdy také nevezmeš sebou :o)))
Momentálně se učí jezdit s levou protézou - ten poslední pes byl kapku větší... :o)) Pak určitě pojede.
No tak v tom případě je to naprosto ideální návnada - zvláště když protézu vytvoří z kusu vepřového :o)))
Jednou jsem v Šárce postříkal takovýho vzteklýho lejtkaře vodou z cyklolahve. Hajzlik jeden uřvanej vošklivej šerednej chlupatej co se v továrně na čokly nepoved dostal přímej zásah ionťákem na čumák a stáhnul ocas. Akorát měl po tom černym rybízu fialovej přeliv jako ta jeho ignorantní panička. No fungovalo to, ale jestli to platí i na pejsky větších velikostí, to by se muselo vyzkoušet. Ale po mě to nechtěj.....