Pojďme si vzít to téma,o kterém se dohadujeme u Jindrova nového superstroje stranou. Jede to samo na motor,nejede,je to sport nebo není,rozdíly v technice jízdy. Třeba takhle každý zjistíme něco,co jsme nevěděli.
Abych odpověděl Lelkovi na otázku v Jindrově tématu ohledně zvyšování výkonů a zlepšování kondice. Já osobně motor používám jen v problematických úsecích,třeba křižovatkách ve městě,nebo ho používám do kopců. Jinak ho mám vypínačem vypnutý a jedu jako na obyčejném kole. Zhruba to vychází asi z 10km jeden km s pomocí motoru. Takže si troufám tvrdit,že to sport je. A zlepšování výkonů? Jednoduše se snažím vyjet stejný kopec na těžší převod bez motoru,kam až se dostanu. Ta úvaha,že někoho uveze 250W motor a vyjede s ním všechno a dotyčný jen točí pedály naprázdno,to také nebude úplně pravda,to by takový motor dlouho nevydržel.
Samozřejmě jsou a vždy budou tací,kteří doma před domem zapnou přípomoc,navolí stupeň a mají to tak zapnuté celou cestu. Motor se jim při poklesu rychlosti na 12km/h spustí,při rychlosti 25km/h vypne. Pokud ale bude řeč o pomocném 250W motoru,tak se nedá čekat,že by to kolo dokázalo vyjet bez šlapání nějaký prudší nebo delší kopec. Takový motůrek by se brzy přehřál. Pokud někdo vyjíždí kopce na motor,tak potřebuje silnější. U toho 250W to vyžaduje zvolit pod kopcem takový převod,aby pedály i motor zabíraly společně a pokud možno co nejrovnoměrněji. To je ten údiv těch obyčejných cyklistů,kteří řadí lehký převod,aby kopec pomalu a s větší frekvencí šlapání vyjeli. Vyžaduje to prostě jinou techniku jízdy. Pokud motor do kopce použít nechci,tak se také budu snažit pod kopcem co nejvíce rozjet a potom zařadit lehký převod.
No tohle je ta starší technologie.
Píšu to už čtvrtej den. Tohle kolo se chová jako kolo.
Nevolíš převody podle toho, aby to motor udejchal, nebo, aby správně zabíral (přehřívání u středového Bosche nehrozí nikdy). Nejedeš jako s elektrokolem, ale s normálním kolem, řadíš jako cyklista, prostě jen máš silnější nožičky.
Už pár dní nevycházím z údivu.
Pochopitelně, že se do toho můžeš opírat méně, a ulevit si, ale když na to máš, tak proč bys to dělal. Šlapeš jako na silničce, ale do kopce vysloveně letíš. Jel bys na velký pastorek a 12-13 km/h, teď jedeš na jeden z těch malých a 23-24 km/h. Nohy vyvíjejí naprosto stejnou sílu jako na kole bez motoru, ale ty letíš.
Ne, kdepak, ani náhodou menší makačka, jen v těch stoupáních mnohem větší rychlost.
Jako zamlada, v nohách dynamit.
No je to prostě blbost, psát, že to není ani náhodou menší makačka.
Vždyť ty v tom kopci díky elektrice strávíš minimálně o polovinu času méně, než kdyby ses měl nahoru vysápat vlastními silami, ty dynamite :-)
A kdybys měl jet nahoru vlastními silami na tomhle e-vehyklu, co váží šestnáct kilo, nebo kolik, nejel bys těch 12-13km/h ani náhodou, jel bys pomaleji..
No, a tak místo padesátky stihnu ujet stovku....
V létě potom má ten rychlejší pohyb tu výhodu, že tě ofukuje, možná si vzpomeneš, že v dobách, kdy si ještě jezdi na kole, na to vedro, když stoupáš a jedeš krokem, pot teče po čele, a do očí a pálí a nevidíš, a čelenka jako napotvoru až na dně brašny.....
A když se k tomu přidají ještě mouchy šerlišky... A o to vše se elektrikou připravíš.
No a hůř, ani ten stres, že ti dojde baterie, protože na tomhle se dá dojet dost daleko bez proudu...
Samá positiva.
Na takhle těžkém kole, za ten samej čas, v obdobném terénu, ale úplně bez přípomoci, tu padesátku nedáš.
Ani náhodou.
Říkal jsem někdy něco takového?
Kolo jsem si koupil aby se mi lépe a radostněji cestovalo.
Pokud jde o tebe, je úplně fuk na čem jedu, protože ty jsi schopnej tvrdit, že jsem na těch místech nikdy na kole nebyl (mimochodem, ten Author vážil jen o kilo míň, nenaloženej).
No, a když už nelze tvrdit, že jsem to neujel, tak alespoň jsem neměl to "pravé" vedro.
Kdybych místo motoru za sebou táhnul pneumatiku, tak budeš říkat, že se pořádně nesmýká a nebrzdí dost férově, ale že se přikuluje a vlastně mi pomáhá.
Takže je dočista šumák, co napíšeš.
Nevím proč do tematu o elektrokolech lezeš, když o nich nic nevíš,nejezdil si na nich a jezdit se nechystáš.
Vlastně to vím dobře.
Abys vysíral. :-)
Tvrdíš tu stále dokola, že pokud ujedeš na e-kole 200km, je to jako kdybys ujel na Zelenáčovi 100km.
Já s tím už delší dobu nesouhlasím.
Myslím si, že se na e-kole buď flákáš, nebo prostě nemáš formu, zato ale víš, že to nikdo nemá šanci zkontrolovat.
Jinak řečeno, ve srovnání s klasikou, ti e-kolo dává mnohem víc prostoru k tomu, co bych slušně nazval básnickou licencí. Nebo třeba beletrií.
Tebou uváděná čísla to potvrzují.
Na Zelenáčovi jedeš do kopce 13km/h, na zkušebním okruhu, pokud vím tak jsi jezdil bez bagáže.
Na e-kole, které váží o deset kilo víc, navíc s brašnou, ve které jsi na zkoušku vezl nějakou zátěž, lítáš více jak dvojnásobnou rychlostí.
Z toho je zapotřebí vycházet při stanovení tvého podílu na celkovém výkonu - z váhy toho e-kola, ne Zelenáče.
Ty tomu e-kolu s velkou pravděpodobností pomáháš mnohem méně, než píšeš.
Tipuju si, že se na celkovém výkonu podílíš méně, než jednou třetinou - v kopcích určitě.
Při hodnocení tvých výplodů je třeba vycházet ze 3 faktů:
1. na elektrokole si nikdy dál nejel
2. jsi naprosto neobjektivně zaujatý proti mě, a cokoliv udělám nebo napíšu máš potřebu zpochybnit.
3. jsi paranoidní, duševně nemocný jedinec
tolik k tomu
Rozdílné a shodné znaky jsou snad všem jasné.
Technika jízdy, resp. způsob šlapání když motor dává dvoj nebo trojnásobek toho co dá šlapající vede k jinému způsobu a je to něco jiného něž když cyklista dává jen to co je v něm a nemá ani o watt víc. Cyklista ty watty může zvýšit, ale jen za předpokladu neustálého tréninku ke zvýšení výkonu.
Chudobný cyklista, který chce dosáhnout snadno a lacino podobného efektu a pocitu, jako cyklista s motorem (nějakým lepším, ne invalidenkár...), si pořídí klasického cesťáka z první republiky (váha kole 15-19 kilo, tedy stejná jako elektriky), dá ho do cajku (ceny do 1500 do 20000, podle toho kolik energie a šikovnosti chce věnovat) a začne na něm jezdit. Po prvním výletu bude zcela znechucen, protože se opovážil považovati se za cyklistu.. a myslí, si že děda kecal naprosto neuvěřitelně, když mu povídal, že na stejném kole jezdil za války za babičkou nonstop do Drážďan... Když vydrží tak rok, dva usilovných pokusů o jízdu a bude je neustále prodlužovat, pak si opět může sednout na moderní silniční kolo... i když to motor nemá, nabyde dojmu, že to jede úplně samo :)
S tím,že motor dává dvoj až trojnásobek toho,co cyklista,bych byl opatrný. Samozřejmě takové motory jsou a používají se. A tak,jako se může zvýšit výkon cyklisty,může se zvýšit i výkon elektrocyklisty. Ten výkon motoru zůstane stejný. Jen ho ten elektrocyklista bude méně využívat. Obecně vzato,asi všichni po zimě ověřujeme svůj výkon na nějaké známé trase v okolí,kde si pamatujeme,který úsek jsme na podzim dokázali projet na jaký převod a teď po zimní odstávce někde potřebujeme převod lehčí. A to je zase věc,která se nějakým tréninkem změní.
Asi není motor jako motor, ale ty co se dnes běžně používají dávají vždycky násobek výkonu daného cyklistou. A záleží jaký výkon se nastaví v ovládání, tak takový násobek to dodá.
Prostě cyklista vždy trošku pomáhá motoru, která dává většinový výkon bez ohledu na to kolik má cyklista natrénováno.
Jak chceš trošku pomáhat motoru,který má sedminu výkonu Babety? Takový motor potřebuje jinde než na rovině značnou pomoc. Jak jsem napsal,můžeš doma před domem zapnout elektriku,nastavit stupeň přípomoci a nechat to zapnuté celou cestu. To je jedna možnost. Nebo je tady druhá,použít motor jen tam,kde ho skutečně potřebuješ. Ovšem v takovém případě se musíš smířit s tím,že váhu baterky a motoru vezeš stále s sebou. Tahle možnost je také důvod,proč nikdo nechce nikomu odpovědět na otázku,jaký má elektrokolo dojezd. Jistě,v reklamách se uvádějí ohromná čísla. Ale jen tam. Pak samozřejmě existují stroje se silnějšími motory,které dokážou jet samy.
Myslím si, že mluvím o dojezdech neustále :-)
Jednak ti asi uniká, že výkon spalovacího motoru je úplně něco jiného proti výkonu elektromotoru. Snad žádný cyklista - běžný, ne výkonnostní, není schopný podat výkon vyšší než má elektromotor.
A mám dojem, že si snad zaspal přinejmenším desetiletí. Mnohokrát i tady se psalo o průběném nastavení výkonu motoru na displeji (síly přípomoci) podle profilu a chutě cyklisty.
Motto: Víra tvá tě uzdravila.
Nic ve zlém, ale vidím, že jakákoliv dřívější osvěta a pokusy o vysvětlení jak e-kola fungují byla zbytečná.
Pravověrný cyklista - sportovec - má jasno:
".. zkrátka e-kolaři se nechávají vozit motorem a basta!"
Tak se pochlub jakým výkonem přesahuješ výkon motoru aby si motoru jen nepomáhal, ale aby motor pomáhal tobě.
Nemám na kole příslušné měřáky, tak mohu posloužit pouze procentním vyjádřením mé účasti - ta je 0-100%, t.j.:
O% - když jsem líný a nechám se plně vézt motorem (u starého kola mám plynovou páčku)
100% - když vypnu asistenci motoru, např. při jízdě podél vody z Radotína na Smíchov.
- něco mezi tím, podle nastavení stupně asistence a mojí síly na pedál (u torzního snímače)
Stačí? Máš lepší, relevantní údaje?
Nenech se zmást údaji z propagačních materiálů o 300%-tním násobku výkonu jezdce, nebo údaji z měřáků na kolech. Ty měří elektrický příkon, nikoliv mechanický výkon.
Lelek to zřejmě myslí tak, že běžně uváděný výkon průměrného cyklisty se může pohybovat okolo 150 W, což je 3/5 legislativou schváleného elektrokola (250 W).(Ǔmyslně píši o elektrokolech prodávaných jako celek, né o elektrokolech s pomocným motorkem.)
Z čehož by se teoreticky dalo usoudit, že když má elektrokolo o 2/3 větší výkon než cyklista, bude cyklista vezen.
Kdo elektrokolo vyzkoušel, ví že to není úplně pravda. Nicméně pokud pojedu po rovině a za limitující budu brát výdrž akumulátoru je opravdu možné se pouze nechat vézt.
To je právě ono. Vézt se může na běžném elektrokole,které nemá nějaký silnější motor,člověk nechat jen v ideálních podmínkách,na hladkém asfaltu a po rovině. Jakmile by takový elektrocyklista dostal nápad,že si vyjede kilometrový kopec k rozhledně,tak by po pár metrech skončil.
I kdyby to kolo mělo jen těch 250 W, což je maximální legální nominální výkon, tak to je pořád na lidského cyklistu byl dlouhodobě celkem solidní výkon a takový samozřejmě vyjede i do celkem slušného kopce. To že je kolo blbě zpřevodované nebo je to nábojový motor, který tohle z principu nemá rád a tak to vzdá už je jiná věc.
O to jde. Vyjet s přípomocí do slušného kopce. Nejde od toho očekávat,že to pojede stále a samo. To jedině,když s tím pojede babička z vesnice na nákup na náves do samoobsluhy a zpátky. Kilometr tam a zpět. Takhle to posuzují i ti,kteří na elektrokole nikdy nejezdili,maximálně si ho od někoho na chvíli půjčili a pár stovek metrů vyzkoušeli. Těch pár set metrů samozřejmě s přípomocí. Tím nabyli mylného dojmu,že když to takhle zvládne pár stovek metrů,tak to stejným způsobem zvládne i desítky a stovky kilometrů. A to právě není pravda.
Můj laický názor(elkolo nevlastním, ale mám možnost pří. vypůjčení od kamaráda s artrózou)je- po několika jízdách v různém profilu silnice- že takové kolo využije hlavně ten s vyšším věkem/zdravotním omezením/řidič co bez auta ani krok a pak lenoch co má dost peněz. Běžný cyklista na denní/týdenní túry "za poznáním" co si veze vše sebou, nebude vozit váhu navíc celou dobu a investovat desetitisíce do něčeho, co využije semtam. Nikam spěchat nemusí, není vázán dojezdem na hotel(jako Jindra), jízdu i okolí si užívá vlastními silami- nemusí řešit baterie ani odlišný způsob jízdy. Proto komu motor a celý "humbuk" kolem toho vyhovuje, má jej (a má na něj-bez ohledu na to zda jej nutně potřebuje, nebo si jen "ulehčuje" jízdu na kole z jakýchkoliv důvodů)- nechť si jej v pohodě užívá v rámci hesla "sportem ku zdraví"!!!
Když e-kola začínala, tak byla reklama jednoznačně směrována na seniory, a ve vzorné shodě s hoteliéry šlo o to, dostat seniory na kopečky i mimo hlavní sezónu. Tam je snad e-kolo bez připomínek.
Jako vše, tak se to později zvrhlo, z e-kola se stala módní až prestižní záležitost. O těchto uživatelích, a "humbuku" kolem nich, se nemá smysl bavit.
Trávím hodně času na Vysočině a zaznamenal jsem poslední dobou jeden fenomén - u párů kolem padesátky - pán jede na klasickém MTB, paní (s horší fyzičkou) jede ne e-kole a v pohodě si užívají výlety na kolech. Nejezdí na žádných statisícových "kravelech", ale mají hojně ta nejjednodušší kola s nábojovým převodovým motorem.
Projedou se,prohlédnou si něco,nehoní nějaké výkony,nemusejí být všude první. O tom to je. Navíc pokud by platila představa,že sportuje jen ten,který je všude první,tak bohužel každý zjistí,že ať dojede kam chce,tak zjistí,že už tam před ním někdo byl. No a mládež a různí kutilové zkoušejí extrémy,co to dokáže,jako jsme my kdysi zkoušeli u různých mopedů a Pionýrů.
No jasně! Proč by si jinak tu Babetu kupovali? Pořádnou motorku nezvládnou, tak si koupí tohle šidítko, které se ovládá jako kolo.
Babeta má výkon svého supersilného motoru 1.75kW. Výkon 250W je podstatně méně. A i tu Babetu je kolikrát potřeba do kopce postrkovat.
Babettu bych do toho netahal, ona to není jen otázka výkonu, ale i otázka převodování a stavu toho všeho, včetně spojky.
Spalovák má nějaký minimální otáčky kdy se vůbec udrží v chodu, nějaký optimální, nějakou špičku krouťáku a nějaký maximum, za nímž už provoz nedává smysl, nebo se motor rovnou "roztrhá".
I se všemi těmi omezeními je Babetta natolik primitivní stroj, že pokrývá všechny možné varianty sklonu/terénu jednou či dvěma rychlostmi.
E-kolo má proti tomu míň výkonu jako takového, ale elektromotor má výrazně plošší průběh krouticího momentu a se středovým motorem má jezdec k dispozici celou škálu převodů k optimalizování, takže výkon netřeba papírově tak vysoký, aby to jelo. I rozptyl rychlostí který je třeba pokrýt je užší.
Dokud ale stroj nutí jezdce šlapat (žádný ruční "plyn") a drží se v těch legislativně (podle mě celkem rozumně) zvolených 250W, nemám problém tomu říkat kolo. Ona skutečná "dopomoc" nemusí být nijak dramatická, aby se to podepsalo na výsledné rychlosti.
Jen doplním: v autoškole - v dobách kdy se ještě učila technika a údržba - nám vyučující řekl jedno jednoduché pravidlo:
- výkon vám charakterizuje maximální dosažitelnou rychlost
- krouticí moment charakterizuje akceleraci a stoupavost
U obou veličin je důležitý jejich průběh v závislosti na otáčkách, zvláště Mk by měl být co nejplošší.
Elektromotor dává nějaký točivý moment již při nulových otáčkách a proto nepotřebuje spojku atd.
vzhledem k zastropované maximální rychlosti, fakt netuším proč se někteří honí za výkonem.
Znám jednoho případa, který má "koloběžku" (nikdo se zdravým rozumem by to jako koloběžku nepoužil, je to fakt elektroskůtr) do který je oblečený motor co má 2kW. Rychlostně to zastropovaný je taky (sice podezřele vysoko, ale co už), ale odpich z místa to má až nesmyslný. Po pěti metrech to narazí na maximálku a já se nemůžu přestat ptát: Fakt jsou ty 2kW nezbytně nutný?
Pokud to má půl metráku a chceš aby to táhlo i do kopce, tak jo, navíc to nemá takový zpřevodování jako elektrokolo se střeďákem, takže to nejede vždy v optimálním režimu. Segway má 4 kW. Takový ty elektrický jednokolky se stupátkama po stranách se taky dělají do až 4 kW.
Přímej motor výkon nutně potřebuje, ne kvůli rychlosti, ale aby se z něj nestal sporák.
Tady snad ani primárně nejde o tu rychlost,ale o to,že si někdo řekne,že na kole jezdit nebude,protože by nevyjel kopec. Takhle má možnost ho vyjet a svoje výkony dále zlepšovat. Nemusí to vzdát rovnou a sedět doma u televize. Tou rychlostí se bude třeba zabývat až později,až zjistí,že přece jen něco dokáže.
Jj, každý kdo někdy jezdil na kole, tak ví, že nejdříve začne "vadnout" v kopcích.
Manželka nestíhala, měli jsme občas zbytečné diskuse o tom, jestli jí ujíždím, nebo ona zaostává, tak jsem se zajímal o e-kola - přestavěl jsem MTB nám oběma a již v r. 2011 jsme strávili pohodový cyklotýden v Krkonoších, včetně výjezdů na známé prďáky rychlostí 15-18km/h.
Víc než 25km/h jezdit nepotřebuji, nemluvě o tom, že pak rychle klesá dojezd.
Právě... Ty kopce si tím člověk srovná a kilometrů po rovině může být spousta. S tou rychlostí nejde o to,dostat se na kopec rychle. Jen se tam dostat.
Jinak, jeden kopec mě takhle dostal.
Kousneš se, vyjedeš. Dole, na 1000 bylo hezky, teplo, sluníčko v těch 1780 se to zlomilo, začalo fučet a padat déšť se sněhem. Posledních 10 kiláků? To přeci nevzdám.
No, nevzdal jsem, dostal jsem se na vrchlolek, jenže tím to utrpení začalo. Jak byly namrzlé ráfky, a do toho ten déšť se sněhem, brzdy prokluzovali, prostě nešlo to ubrzdit. A tak místo tlačění do kopce, vedu z kopce. V těch silničních tretrách s těma železnejma zarážkama. Promočenej durch, klepal jsem se zimou. Ty serpentýny dolů jsem sešel, pak kousek, když byl menší sklon jel, jak větší svah, zase pěšky.....
Jedinej kopec, na kterém to dolů bylo horší než nahoru :-)
...konkrétně toto jsem zažil v rumunském Fagaraši na začátku léta ve výšce kolem 2000m n.m., teploty -3°C, sníh+vítr k tomu (pasul Urdele)před sjezdem do Novaci. Stačilo párkrát přerušovaného brzdění na očištění a zahřátí ráfků- proti vodě, větru a chladu Goratex. bundu, na tretry igelit. sáčky a nemusel jsem jít pěšky mokrý/zmrzlý- štěstí se drží připravených... ;-)
Já neměl s sebou nic, teda jen dvě duše, taky jsem jednu prorazil cestou nahoru a měnil, ale to klaplo :-). On to byl hodně starej Favorit, ty brzy měli velký páky, brzdit na sucho znamenalo rvát za páky jako blázen
Vyjel jsem si 25 km na kopec, nahoru jako že máknu, dolů se ale povezu jak raketa. Prdlajs.
Přijeů jsem a měl jsem gumy na brzdách sjeté na železo. Ty námrazky to brali jako rašple....
Díky tomu mám Zelenáče.
Jak jsem se šoural a chvilku jel, viděl jsem v Cannilo obchod, teda zavřenej, za výlohou měli krásny silničky, řekl jsem si, když tohle dáš, tak si takový nějaký pořádný kolo dopřeješ....
dal jsem to, dole v La Vella jsem to chtěl vyfotit, ale omylem jsem to filmoval, tak je to takový kraťoučký video (ale to už je o 1400 metrů níž...)
brzda cestou nahoru ještě byla dobrá... :-)
https://photos.app.goo.gl/D1xuAFdcfwxZ9bVF7
Mě ke zjištění, že Fávo je pěkný deko, ale kola jsou jinde, stačil výlet na Křivoklát... asi jsem chápavější :)
Já to chtěl na tem veteránu zkusit.
A zkusil jsem to.
Na Favoritu jsem jezdil celé mládí, prostě tasy jsem se trefil do "ideálních povětrnostních podmínek"
...to jsou nějaké "spešl" úzké brd. špalky, nebo jen zle usazené? To se pak nedivím výdrži..:-( ony "námrazky" se strhnou na počátku, ráfek se bržděním zahřeje až "rozpálí" s prudkého sešupu a nemá co vznikat. Navíc ty brzdy nejsou original Favorit, tak by při správném osazení špalků na ráfku brzdily dobře... ;-)
Špalky byly luxusní, nejlepší co jsem sehnal.
On to byl favoriťáckej rám osazenej něčím, co si tenkrát za Husáka původní majitel splašil a asi to mělo někdy v těch 70tých být špice.
Já to tak koupil za pár piv v hospodě :-)
No, prostě neklaplo to :-)
To si nezažil opravdovej vítr.
Říkám to furt, kopec je fajn v tom, že víš, že jednou skončí, a pak pojedeš dolů a odpočiněš si.
Ale když tě dostane vítr, tak celej den makáš jako bys jel do kopce, a nikde žádnej vrchol, nikde žádnej konec, nic, to je depresivní, když víš, že druhej den tě čeká to samé...
...ale to je to "krásné" na kole- nikdy nevíš co tě překvapí a je to JEN na tobě... :-)
V Holandsku jsme takový koupili. Podle zátoky pětadvacet kilometrů proti větru jaký u nás nezažiješ. Při návratu konstantní rychlost 28km/hod bez jediného šlápnutí i při rozjezdu.
Toho jsem se strašně bál když jsem jel v tom 2019. jenže jsem, měl strašnou kliku, vítr foukal od jiho-západu, takže z boku a mírně do zad, a tak vlastně až do Hamburku, ta mě nabral severák rovou do zad, a pomáhal mě podél Labe.
Když jsem viděl ty nešťastníky na Labské, jak šlapou po proudu směrem na sever, a protože jsem jel od toho Hamburku, tu trasu jsem měl právě projetou a věděl jsem že je čeká jen putování po hrázi mezi ovčíma bobkama proti větru, bylo mi jich strašně líto.
Furt říkám všem, když už na tu Labskou musíte, tedy nechápu proč, věřte těm tištěným nebo on line průvodcům, Labská se jezdí ze severu na jih, právě kvůli tomu větru, ale je to marný, stovky cyklistů se odhodlaně stále vydávají do té pasti prušácké...
V Holandsku jsme byli několikrát v létě i v lednu a vždycky bezvětří, nebo jen lehký pofukování. Akorát jednou fičelo od moře, ale to teda stálo za to. Kus jsme jeli napříč větru a to byl zážitek asi největší.
U správného elektrokola přece jasné. Společné znaky - má to 2 kola a rám, abys jel musíš šlapat, jen na motor to jede do 6 km/hod.
Rozdíly? Větší váha o motor a baterii, větší výkon a dojezd o energii baterie.
A onen sport? Jak víme, je sport buďto rekreační (zájmový) a profi, závodní. A rozdíly každý zná. A pokud to někdo bere jen na jízdu do práce a jiný nutný přesun má se to spíše za dopravní prostředek.
A ona technika jízdy? Neznám. To ať zhodnotí znalí.
APP. Rozíly jsou i v ceně.Kdo chce být IN, a navíc i výkonnější, pořídí si to bez ohledu na cenu. Komu na tom nezáleží, jezdí třeba i na "staré plečce", pokud je provozuschopná.
Na motor to nejede do 6km/h,to se mýlíš. To bys tam musel mít plynovou páčku. Pokud ji tam nemáš,tak se motor do rychlosti 25km/h automaticky zapíná a vypíná,podle nastaveného stupně přípomoci společně se šlapáním. A větší dojezd o energii baterie to také není úplně pravda. To je teoretický údaj.
Nechytil jsem něco o tom, že E-kola mají "walk-assist"? Jako dopomoc když tlačíš (asi zejména do kopce)
To má být právě ta dopomoc,když tlačíš. Ta páčka. To využiješ třeba i někde přes příkop,nebo nějakou strouhu. To má fungovat na rychlost chůze.
Protože bys jinak tu těžkou mrchu neutlačil.
Na walk asistenta to nejede, teda alespoň u toho Bosche.
Tam to funguje tak, že čudlem zapneš walk a pak musíš furt držet tlačítko plus, a ono to točí samo šlapkama a pomáhá ti to strkat.
U naloženého kola je to fakt dobrá vychytávka.
No takhle.
Ono te ježdění na kole nespočívá jen v tom šlapání ale dostává zahulit celé tělo. Teď na tom řádím už pátej den v kuse, a dneska jsem to po 15 kilácích otočil a jel domů.
Mám toho plný zuby, jsem utahanej.
Celou zimu poctivě jezdím na tý brzdě, takže nohy mám jak baletka, tam problém není, ušlápnul bych lecos. Ale bolí mě ruce, ramena, záda, prostě mě to netěšilo ani malinko. Na brzdě, i když člověk na ní sedí třeba dvě hodiny, nikdy nedostane celé tělo takovej záhul, jako když se jede po silnici, kolo různě poskakuje, a navíc, když se jede 4-5 hodin, pár dní po sobě, po zimě, nemá cenu to lámat přes koleno.
Moc kluků tady není, co jezdí do daleka na papouška, i na elektrice, to si musím opakovat pořád, abych se nenasral, když tu čtu ty naprostý bláboly.
Prostě na to sedni, dej 150 za den, a pak si povíme, jak moc to bylo bezpracný. Samozřejmě, nikdo si nepořizuje elektrokolo proto, aby se dřel víc, naopak, ale ty kydy o babetě lze brát už jen jako folklor, protože jinak bych musel pochybovat o zdravém rozumu protagonistů.
Víš prd, jakej dostane člověk záhul na Babettě. Jel jsi na ní štreku 300+ ? Po litru v kuse už bolí celej člověk. :-)
Jel jsem na vypůjčené Babetě z Jablonce n/N do Prahy.
Pral jsem to jako blázen a u Kosti zadřel motor.
Došlapal jsem to do Sobotky, kolo nechal u tety, a dojel domů autobusem. Za tejden jsem se pro ten krám vrátil, sportovně vybaven, a dojel jsem na tom do Prahy bez motoru, jen šlapáním.
Bylo mi dvacet :-)
Od té doby jsem na Babetu nesednul :-)
Na babettě bez motoru takovou štreku ? No, tak to už není ani předpokoj pekla. Po dvaceti metrech šlapání se mi už zdá o čertech.
Ale v tom věku je to asi normální. Nemajíc zkušeností jsem v sedmnácti tlačil stodvacetikilovou motorku čtyřicet kilometrů (dva dny, půl na půl), naštěstí jen se 150 m nastoupanými. Zas ale prakticky nic z kopce, abych se svezl. Cíl byl výš než start.
Neměl jsem jak to dostat do Prahy.
Takže po rovince šmrdlat, do kopce strkat, z kopce sedíš a vezeš se, za den jsem byl doma.
Inu - ono to šlapání je spíše pro to, abys vůbec nastartoval. Na šlápnutí to jede málokomu. A jízda oním šlapáním to už je sportovní výkon, stejně jako u všech mopedů. Proto jsem se tu taky zmiňoval o nějakém hybridu, také proto začaly ta obliba elektrokol. Tam se to ušlape daleko snáz....
Slíbil jsem včera Brahmovi, že opráším myšlenku kamery jako zrcátka.
Dal jsem tam toho Sonyho, připojení přes wifi na mobil, funguje to.
Dá se obojí dobíjet z rámové brašničky, použil jsem starý mobil, který nemá bezdrátové nabíjení, tak se mi tam plandá kablík, ale bylo by to řešitelné.
Vozit to ale nebudu, jak je tam ta kamera narichtovaná, říká si o to, abych jí někde o něco urazil, byl by potřeba udělat trohu jiný úchyt, aby se posunula asi o 2 cm dál dozadu, teď už je nadoraz aby člověk do nedrkal nohama. Párování přes NFC jde ráz naráz, všechno by bylo celkem OK, ale žere to jak kyselina. Abys viděl na ostrém slunci, musí jet jas na plno, a to si něco vezme. Ta wifi kamera je sama o sobě žravá.
Určitě by šlo najít nějaké řešení, menší kamerka, ale nevyplatí se to, jen další powerbanky co bys musel v noci nabíjet, alespoň na delší cestu to řešení není. Ten radar stačí bohatě.
Možná na hodinové přejezdy po městě, bez drátů, bez nabíjení, spárovat si starej mobil s kamerkou, možná. Ale bál bych se bez sichrování radarem, že může vypadnout wifi signál, a v zrcítku ten kamion neuvidím a dostane mě.....
Mám doma couvací kameru s monitorkem. Umí to po drátě i bezdrát, svoje vysílače a přijímače. Celé na 12V. Obraz nejde přes zbytečně výkonný procesor, takže by to, myslím si, nemuselo snad tolik žrát.
Sem si furt říkal, proč tohle ještě nikdo nevyrábí, to elektronické zrcátko, asi důvod ude ten co si popisoval před lety.
Stačí troška bláta kterým projedeš, ohodí ti to čočku, a jsi slepej. Jinak by to musela být technicky naprostá trivialita. Radaru bláto nevadí.
Dej si ji na přilbu, tam to tolik nesviní...
Jen až s tím spadneš tak si tu tyčku vrazíš do oka.
To černé nahoře na vidlici je úchyt blatníku? To vypadá tak divně masivně.
vypadá ale není, jsou to plasty najde někde tu krabici, jestli jí Soňa nezahodila, něměcký blatníky, měl jsme objednaný jiný, ale ty jsou asi v Suezu, tak mi řekli že mi nějaký daj.
Náhodou jsou fajn, drží, šly dobře namontovat vlastně nacvakat gumičkama, jsou lehký...
Jen musíš mít disky...
O funkčnosti nepochybuju, jenom, že na pohled to jsou pro takové kolo už dost masivní úchyty. Pokud to bude vyhovovat, tak samozřejmě nechat.
Když budeš mít kamion za zády, tak tě velkou mírou pravděpodobnosti nedostane, nemá důvod, nechce tě zabít :-)
No a pokud náhodou budeš v nějaké pravděpodobnosti 1 k milionu, tak s tím stejně nic nenaděláš i když ho budeš vidět.
spíš jde o to, že se koukneš do zrcátka, tam nic, tak odbočíš vlevo :-)
pár týdnů jsem se ohlížel i s radarem, teď už mu věřím, na stínítku žádná červená tečka, za mnou stoprocentně nic není, ale než tomu uvěříš, bolí tě za krkem :-)
Ale stejně si myslím, že ten vlastní pohled dozadu dává větší jistotu, alespoň u mě by to tak bylo.
určitě tím nikdy nic zkazit nemůžeš :-)
https://www.koloshop.cz/blatniky-silnicni-28-...
Nedávno jsme jeli s mužem na krátkou projížďku. Do dlouhého a táhlého kopce.
Muž vepředu chrtil, já v zádu fotila a zkoumala mapu.
Čekal na mě na vrcholu kopce. Když jsem dojela, pravil: "Kde jsi, prosím tebe? Mě v kopci dostihla paní na elektrokole. Chtěla si povídat a seznamovat se. Nemohl jsem dýchat. Nakonec jsem ji řekl, že musím zastavit a počkat na nebohou svoji nemohoucí ženu. Teprve poté mě konečně nechala být a šla lovit jinam:-)
A tak se stalo, že jsme furt spolu. A přitom stačilo málo, aby mělo děvče o cca dvacet kolo míň a mému muži bylo o dvacet IQ bodů víc:-))
Co z toho vyplývá pro naše téma? :-)
Pro vaše téma?
No to jsou mi věci. Už i toto téma je tvoje?
Nevím jestli sliovenština rozlišuje množné a jednotné číslo stejně jako čeština - protože se mi zdá, že tady "je ztraceno v překladu"
"naše" v češtině neznamená "moje", zkus si to nagooglit
Správně.
Oboje je přivlastňovací zájmeno:-))
no to myš i slon jsou obojí taky zvířata, googluj dál.. :-)
Ale k tématu:
Pokud elektrokolo splňuje technické parametry, je považováno za "obyčejné kolo".
Pokud technické parametry nesplňuje, už to není "obyčejné kolo", ale potřebuje to techničák, povinné ručení, helmu a nesmí to u nás na cyklostezky.
Možná by bylo dobré zmínit jednu věc.
"Elektrokolo" je dneska velmi široký pojem obdobně jako "obyčejné kolo".
Vynechme legislativní hrátky a roztřiďme kola podle pohonu.
1) s motorem v náboji
2) se středovým motorem
3) specielní - to jsou ty pohony maskované v trubkách pohánějící střed
Nábojové motory mohou být přímé nebo převodové, umístěné v předním nebo zadním kole.
Ovládání přípomoci je v zásadě dvojího typu:
1) páčkou, přípomoc dávkuje jezdec
2) senzorem nebo senzory, přípomoc dávkuje stroj sám, jezdec ovlivní maximálně úroveň přípomoci (obvykle v několika stupních od nejslabší k nejsilnější)
Všechna kola s motory v nábojích a ovládané páčkou se jízdními vlastnostmi od běžných kol liší znatelně.
U kol se středovými motory pak zásadně záleží na tom, jaké senzory jsou použity, ta starší levnější řešení s pedálovým asistentem PAS dávkovala přípomoc podle kadence, novější torzní senzory pak podle síly působící na pedál (Vysočina jezdil na obou typech, výhody torzního senzoru bude umět dokonale vysvětlit).
No a ta nejlepší kola ty senzory mají obvykle tři, torzní, kadence a rychlost, a z těchto tří nasnímaných veličin software určuje dávkování přípomoci - tedy kolik toho do motoru pustí. Jezdec zas má za jízdy možnost ovlivnit jen tu úroveň (nastavení křivek přípomoci je pak na doma, nebo raději na fabriku).
Na tom aby se to co nejvíce blížilo jízdě na kole, dost chytrých lidí dost maká a zdá se, že se jim to daří.
Pak už zůstává jenom váha kola a rozmístění váhy.
Aby bylo rozložení váhy pro jezdce co nejpřirozenější, cpou dneska baterie do rámu a strkají tam dlouhé válcové baterie, jejich váha už taky není tragická, 3-4 kila. Tak se třeba ten karbonový TopStone Gravel váhou dost přibližuje nějakému hliníkovému treku a podobně se na tom jezdí.
Ale ani baterie na nosiči není zase pro cyklisty, co jsou zvyklí vozit brašny s nákladem, nic neobvyklého, prostě a tom elektrokole se jede jako na kole s brašnama.
Jedna odpověď tedy není.
Nejsem zastánce velkého teoretizování, tak jen pár poznámek (zjednodušených - nekamenovat):
- baterie elektrokol jsou stejnosměrné
- BLCD motory jsou střídavé a mezi nimi je řídící jednotka, která mění SS proud z baterie na ST trojfázový proud jdoucí do motoru. Jak takový motor funguje vidíte na obr.1
- frekvence proudu (pulsy, nebo sinusovka)je odvozena od snímače otáčení
- velikost proudu - buzení je odvozeno od torzního snímače, úměrný síle šlapání
- snímač rychlosti pohybu vypíná asistenci při dosažení limitu 25km/h
Jak fungují snímače se dočtete zde:
https://www.beznamahy.cz/jak-vybrat-elektrokolo...
Zkráceně - u snímače otáčení, než ŘJ pozná, že opravdu jedete, uplyne nějaká doba (několik vteřin) - ochrana aby se vám kolo nerozjelo pod zadkem, když si nastavujete pedály - špatné při rozjezdu do kopce. Stejná setrvačnost / hystereze je i při dojezdu > přestanete šlapat a motor vás ještě pohání - špatné při brždění - proto brzdové páky se spínači okamžitého vypnutí motoru.
U systémů s torzním snímačem problém odpadá - kombinace torzního snímače a snímače otáčení vyhodnocuje ŘJ okamžitě.
Moc pěkný a názorný obrázek. Jen tam schází vodiče + od baterie a - od baterie=zem. Takže to, že jedna fáze vede na cívku a pokračuje na druhé cívce na opačné straně rotoru je v pořádku, ale už tam není to ukončení toho obvodu. Já jsem špekuloval, proč to táhnou do dalších cívek. Netáhnou, jen to není namalované, že to uzemní.
To pro ty, kdo by snad ten obrázek více prohlíželi.
Možná je to u buzení motorů takový úzus, to takhle malovat, nevím. Ve slaboproudu se malují všechny části obvodu.
Já tam to +/- vidím, stejně tak chápu jak ty proudy tečou v závislosti na poloze Halových sond.
Společná země bývá na kostře, že ano?
Pro funkci je nejdůležitější časový diagram.
A ty spínací transistory jsou napájené ze vzduchu?
A kde končí proud těmi cívkami?
To, že na tu černou skříňku s logikou ještě přimaluješ + a zem, tím to neobjasníš, ba ani nevylepšíš.
Ten komentář jsem nenapsal jako tvou kritiku, ale pro toho, kdo by se snažil ten obrázek snad pochopit, aby v tom méně bruslil. Je jasné, že to je jen vysvětlující obrázek a ne schema. Ale má značné nedokonalosti.
Lituji, co jsem v literatuře našel to jsem uvedl.
Pro představu funkce by to mělo stačit, si myslím.
Vyrábět si to - podle toho - jistě nikdo nebude. :-)
Když o tom šla řeč, tak ještě pro ilustraci obrázky motorů:
1. nábojového přímého,
2. nábojového převodového s volnoběžkou
3. středového - všimněte si prstů pro porovnání rozměrů - podle štítku točí až 4000 ot/min, následuje řada převodů do pomala, které z takového prcka dostanou údajných 90 Nm
V podstatě třífázový motor. U těhle elektronických systemů mi doposud není jasné jak je to s oním zapojením HVĚZDA - TROJÚHELNÍK.
Také je tam vidět jakási snaha o sinusoovku.
APP. Existují tady systemy se sinusovým průběhem? U měničů na 220 se to někdy uvádí....
Samozřejmě, ten motor pak točí mnohem klidněji a u slbších motorů se tak snadno neutrhne od točivého napětí.
A at Hvězda-Trojúhelník? Tuším, že se tím přepíná výkon. A jak je to u elektrokol? Tu by nešla nějaká "forsáž"?
Především si rozkóduj zkratku BLDC a pak se ptej dál.
Motory používané na pohon jízdních kol nemají "kartáče", stator má vinutí, rotor permanentní magnety - vidíš to výše, na obrázku nábojového převodového motoru.
No - mě šlo vpodstatě jen o ono momentální zvýšení výkonu....
To je jednoduché - nastavíš ŘJ, aby do systému pouštěla větší proud a vinutí to buď vydrží, nebo ne. :-)
Podle mě nelze, pokud je system (motor, ŘJ. a baterie) správně navržena. Pochopitelně se to netýká onoho případu rezervy, kdy je s tím počítáno silnějším motorem, který ne nevyužívá na 100%. Jinak přetížit lze jen zvýšeným příkonem (napětím a tím i proudem).
Jak nelze? Lze!
A neuč nás Ohmův zákon! :-)
No - tohle prosím vysvětlit. Jak lze přes řídící jednotku dostat více proudu, než při přímém připojení....
Jelikož ten motor potřebuje třífázové točivé pole a ty máš k dispozici jednu stejnosměrnou baterii, tak přímé připojení jaksi nejde a nemá smysl. Nejedná se o komutátorový motórek s uhlíky.
Co to je přímé připojení?
Řj nastavíš třeba takhle - viz obr.
Myslím, že nepochopeno. Šlo mi o to, že každé připojení přes řídící jednotku je ztrátové proti přímému napojení vinutí. (Tedy viz motor napájený ze sítě a při stejných napěťových podmínkách řízený jednotkou). Prostě o ty ztráty je menší výkon. A změny výkonu se řešily oním přepínáním. Dnes se to asi řeší jak jsem uvedl instalací silnějšího motoru. A ona ˇforsáž" tedy něco navíc by byla možná jen připojením vyššího napětí a přetížením motoru. Pochopitelně ne na delší dobu (destrukce). Známe to přece u letadel, lokomotiv a t.d.
Už jsem to jednou psal, tvé přímé připojení je u elektrokola nerealizovatelné. Třífázový motor a stejnosměrná baterie... Přehození zapojení hvězda trojúhelník nic neřeší.
to ale neznamená, že by to nemohl vyzkoušet, theorii vždycky potvrdí praxe....
taky jsem zkoušel, vycvičit mravence, tedy prý, vyprávěli mi rodiče :-)
Slovy klasika:
"O švédském spisovateli Augustu Strindbergovi se dočteme, že byl přistižen, jak
vyfukuje kouř z dýmky do umyvadla s vodou, zkoušeje, zda touto cestou nevznikne
zlato. A my si říkáme: Hle, jak podivínský nápad se zrodil v tak geniálním mozku!
Ale není správnější říci: Nebyl to Strindberg, kdo experimentálně zjistil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne? Někdo to totiž vyzkoušet musel.
Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé!"
Typické. Opět jen špičkování. Chci snad v textu připojovat ony motory přímo bez řídící jednotky? Ona poznámka je tu jen pro upozornění na ztráty v ŘJ. Takže nemůže nikdy dodat větší proud, aniž bychom nezvýšili napětí (např. přidanou dostatečně silnou baterií - viz má poznámka o forsáži). Jinak mohu nastavovat proud jakkoli, víc než baterie dá stejně víc nedostanu.
APP.
Tu poznámku o zbytečnosti přepínání z důvodu řízení ŘJ. pochopitelně chápu. A ta poznámka byla jen o tom, jaké zapojení se u elektromotorů pro kola používá.
Špičkování? Vždyť zde opakovaně pokládáš stejnou zcela pitomou otázku a já se ti snažím slušně a trpělivě odpovědět. Nemůže znát každý všechno. Ale pokud to považuješ jen za špičkování, tak toho určitě nechám. Znáš tu o házení perel sviním?
Kolego, žádné špičkování, jen úžas nad tím, jak může být někdo tak nechápavý a klást dokola stejné otázky a nepoučit se z našich odpovědí.
Proč jste se nepoučil ze schematu činnosti BLDC motoru a mluvíte stále o přepínání hvezda>trojúhelník, což je z pohledu plynulé regulace výkonu totální pitomost?, atd!
A ještě jste uražený! :-(((
Opravdu nechápu vaše odpovědi. Na to co jsem psal stále odpověď nevidím. Jen stále dokola o činnosti BLDC motoru a principu řízení. Možná, že dle vašich vyjádření je pro vás vše samozřejmé. Pochybuju však, že se to říci o každém. Nakonec sebe nevyjímajíc. Vynechte tedy ony věci kolem řízení.
Tedy znovu.
Chci snad v textu připojovat ony motory přímo bez řídící jednotky? Ona poznámka je tu stále jen pro upozornění na ztráty v ŘJ. To nikdo ani nepopřel, ani nepotvrdil.
A ta poznámka byla jen o tom, jaké zapojení se u elektromotorů pro kola používá a proč.
Tedy znovu. Je snad zapojení oněch vámi uváděných BLDC motorů jiné? Já nevím, proto se ptám. Já znám u točivého pole pouze ona co jsem psal.
Jak jiné zapojení BLDC - lituji, ale téhle otázce nerozumím.
Elektromotory máme podle sítě stejnosměrné, střídavé, podle zapojení seriové, derivační, kombinované, dále s kotvou nakrátko, Y/D, BLDC, synchronní, asynchronní atd. Každý tento motor má jiné vlastnosti jako váhu, výkon, průběh točivého momentu, snadnost plynulé regulace atd. Jako nejvhodnější pro jízdní kola se ukázal BLDC motor v kombinaci s baterkou dávající ss proud. Co více?
Abych ze ss napájení vytvořil točivé magnetické pole, které mi hne rotorem, tak musím v závislosti na vzájemné poloze statoru a rotoru (zde stojící cívky a rotujícího permanentního magnetu) přepínat polaritu cívky. To se u BLDC motorů děje pomocí elektronického t.zv. "třífázového střídače", který je buď součástí motoru, nebo v přídavné řídící jednotce.
Zdůrazňovat ztráty v ŘJ je nesmysl, když bez ŘJ by celek nefungoval!
Kašli na něj, je to ... a jen otravuje.
možnost ovlivnit jen tu úroveň (nastavení křivek přípomoci je pak na doma, nebo raději na fabriku).
Na tom aby se to co nejvíce blížilo jízdě na kole, dost chytrých lidí dost maká a zdá se, že se jim to daří....
Myslím, že tu to vypovídá o rozdílech uživatelů elektrokol. Jedna skupina, co chce prostě jen jezdit a nestarat se o nic jiného a ta druhá, co se chce dobrat všeho a aktivně tu působit. To už spíše než k elektrosportu míří k počítačové elektronice. Řekl bych skoro nový pojem v oblasti onoho "kutilství"...
Ono je dobré rozlišit co je programování a "programování", tedy zadávání parametrů.
Rozumím. Ale pro spoustu lidí je obtížné zadávat i na mobilu, ne li na kole.(Znám případy, kdy někdo ze starších neumí ani poslat SMS). Tam znají jen zapnout vypínač, či nastartovat a jet. Prostě je to něco navíc a je toho většinou čím dál tím víc, proto ta moje poznámka o Tamagoči. Vždyť i spousta věcí k nabíjení se doposud musí hlídat. ...
Přesně.
Nevím jak to mají ty jiné řídící jednotky, ale Boschové tě do toho moc nepustí. Nastavování křivek přípomoci umí displej Nyon, který se standardně snad ani nedodává, nebo u jen některých kol.
Jde o to nastavení parametrů, žádné softwarové inženýrství. Poptávka po tom, aby si to lidé mohli nastavovat evidentně není, protože žádný jiný z těch ovládacích panýlků, i novějších to nenabízí.
Asi člověk musí hodně vědět co chce, aby se do toho pustil, mě to co mají nastaveno úplně potřeby pokrývá.
Ale věřím tomu, že kolega Zanyn patří mezi ty, co se nechtějí jen vozit, ale také tomu trochu rozumět, tak když si koupí nové auto, rozebere karburátor a poštěluje ho, aby to mělo větší výkon a míň žralo, a není jako ti ostatní omezenci, co se jen vozí v hotovém :-)
Hele asi fakt jak kdo.
Někde kolem 9:50
https://www.youtube.com/watch?v=v3pZoe2n_18
No, tahle nastavení umožňuje ten displej Nyon.
On ten člověk musí vědět co od toho chce, je vidět, jak na těch překážkách a schodech potřebuje hodně přípomoci při skoro žádné kadenci a rychlosti, to žádný z přednastavených režimů nedá.
Bosch má do komplikovaných terénů s překážkama "chytrý" režim eMTB, ale silně pochybuji, že by s tím tohle dokázal.
Takže někdo to využije, může si to pořídit a nastavit, proč ne.
Trialový jezdci s dostastatečným výkonem motoru to zvládají. Určitě ne na jedno natočení, ale třeba na 10 x a pak sestříhané :-)
A tak proč ne, ta myšlenka se E-MTB závodama "do vrchu" přes psychopatický šutry a kořeny s penalizací za šlapání na zem se mi docela líbí.
Neštudoval jak to maj ořezaný pravidlama, aby to dávalo smysl jako závod, ale proč ne.
A když to pojmou jako víceboj, kde bude i nějaký sjezd a vytrvalostní jízda, máš tím pěkně popsaný univerzální kolo a takovej závod může celkem pěkně podpořit rozvoj/vývoj celého segmentu...
na motorkách se tomu (jízdě po tom, co sject nejde) říká "šlapačky"....
Ten hlavní prvek,který ovlivňuje jízdu,je člověk,který na tom kole sedí. I sebedokonalejší elektronika pracuje jen s rozsahem zadaných parametrů. Když snímače zaznamenají určité hodnoty,tak elektronika provede určitou věc.
Člověk to naprogramuje, někde, někdy.
U těch lepších strojků je lepší tomu naprogramovanému nastavení do toho nefoukat. Prostě ten karburátor u auta si taky nešteluješ před jízdou sám a za jízdy snad už nikdo :-)....
To není zrovna dobrý příměr.Karburátor také pracuje se základními parametry a nějakým jejich rozsahem. A jsi to Ty,kdo v něm celou cestu přivírá a otevírá klapku. Podle momentální situace a podle Tvého momentálního pocitu. Čili celou cestu do těch parametrů zasahuješ.
Ne, není tomu tak, tedy pokud nejedeš na páčku.
Ale tohle je úplně hloupé filosofování o ničem, prostě jedeš jako na kole, ničím se to od jízdy na kole neliší, jen prostě "máš silnější nožičky".
Takhle fungují moderní elektrokola.
A pak jsou ty starší modely s PASem nebo páčkou, nebo specielní modely, kde si ten jezdec poladí ty křivky přípomoci, ale neladí si je za jízdy. Za jízdy si maximálně zvolí stupeň přípomoci, tedy jak moc chceš mít silnější ty nožičky.
Žádná věda netřeba nebo přemýšlení či rozhodování netřeba. Prostě jako na kole, chci jet rychleji, víc se do toho opřu s malým kolečkem, nebo zvyším kadenci s větším.
Nikdo nemudruje nad tím "že jezdec pracuje s rozsahem zadaných parametrů" i když tomu tak je, má vzadu pastorky a ve předu placky, jeho parametry :-)
Nesmysl - základní parametr u karburátoru je poměr palivo:vzduch = 1:14 a ten se nemění, protože by směs jinak ve válci nehořela!.
Ty pouze podle potřeby otevíráš škrtící klapku a karburátor je se svými tryskami, jehlami, obtoky konstruován tak, aby tento parametr byl vždy dodržen. Speciální problém byl chod naprázdno, který měl vlastní sání vzduchu, své trysky, šroubky bohatosti směsi atd.
Takže tedy nereguluješ celou cestu průtok karburátorem? Motor běží stále stejně... To jsem nevěděl. Já se bláhově domníval,že tím lankem,které od karburátoru vede,zasahuji do jeho parametrů. Teď alespoň vím,že je tam jen na ozdobu.
Hájíš se krásně, ale nepřesvědčivě, parametr je jeden 1:14, bez ohledu na úhlu otevření klapky!
Když na e-kole šlápneš více do pedálů, tak měníš parametry, nebo ŘJ podle síly šlápnutí - v souladu s nastavenými parametry - přidá asistenci? T.j. běžné chování regulační smyčky.
Trůbero, klapkou reguluješ množství vzduchu a paliva, ne jeho poměr... jedině, že bys za jízdy kroutil šroubkama na karbci, nebo měnil trysky :) a nebo tahal za sytič.. tím drobně poměr měníš.
Já nikde nenapsal nic o poměru,trumbero. Já napsal,že v rámci stanoveného rozsahu ovládám karburátor. Že zasahuji do jeho činnosti.
psal si, že měníš jeho parametry. Ty neměníš. Měníš množství směsi, ne její parametry.
Znovu opakuji,nikde jsem se nezmínil o tom,že bych měnil parametry směsi. Měním parametry zařízení,pojmenovaného karburátor. Buď vytvoří více směsi,nebo méně. Pro chod motoru je to docela zásadní rozdíl. U elektromotoru je také napětí stálé,co se mění v nějakém rozsahu,to je procházející proud.
A to je změna "parametrů" ?
Když otáčíš vodovodním kohoutkem, tak taky měníš jeho parametry ? ;-))
Poloha kohoutu je parametr, co se ti na tom nezdá? :-)
Ale spíš bych to viděl na parametr průtoku, než parametr kohoutu (původně karburátoru). Hodnoty, parametry samotného kohoutu se nijak nezměnily.
No - u auta je dnes asi vše svázáno a reaguje to i na zplodiny a t.d. A je známo, že při poruše řídící jednotky si nikdo ani neuprdne a volá servis či odtahovku. Ty doby, kdy si člověk pročistil trysku, vyměnil svíčku, roztlačil auto s kaput baterií a t.d. jsou dávno pryč. Inu - Nová doba. S klady i zápory, jako vždy.
Jenže jak často jsi roztlačoval tehdy a jak často tě to potká dnes ?
Tolikrát, kolik uvidím stát těch nejnovějších aut na krajnici a volajícího řidiče s mobilem. I když v poměru počtu aut je toho opravdu méně. A také fakt, že prostě mnohdy kvůli prkotině musíš.
Kolego, karburátor je nějaký regulační prvek, jehož účelem je dodávat spalitelnou směs do sacího potrubí.
Neměníš parametry karburátoru, měníš jeho vstupní hodnotu > požadavek řidiče na zrychlení, či zpomalení vozidla, projevem je tlak na pedál, který je převeden na úhel otevření škrtící klapky (Ú) = t.j. nezávisle proměnná veličina vstupující do regulace. Výstupní t.j. závislou proměnnou je množství směsi (Q) jako funkce úhlu otevření, které ovšem musí splňovat v celém oboru (Ú) parametr hoření směsi, t.j. poměr 1:14 = konst.
Kolegové, karburátor je součást benzinového spalovacího motoru, který NENÍ součásti elektrokola, ani obyčejného kola :-)
To si samozřejmě uvědomujeme, ale kolega si karburátorem pomohl, aby nám vysvětlil, co jsou to parametry, takže si myslím, že to NENÍ nic proti ničemu. :-)
Buď klidný, s vysvětlováním končím, zjevně je to případ, kdy to NECHCE pochopit, nikoliv že nemůže. :-(
Já bych neřekl, že nemá pravdu.
Prostě my všichni chodíme, ale kolega mění parametry nohou.
Pravdu díš! 8-D
To záleží na tom, jak vnímá kolega sám sebe - pokud se považuje za součást regulačního obvodu vedoucího auto po silnici, tak "přišlápnutím plynu", opravdu mění "parametr jízdy", ale ta mrcha karburátor to pořád míchá 1:14. :-)
A už dáme pokoj, nebo dostaneme dalšího sprďáka!
Jen se u toho pak dělá větší vejr v nádrži :-)
No spousta tady lidi moralizuje a přitom to taky šidí.
Jedni se motají po hladkých cestách na silničním kole, ničí si zdraví dýcháním zplodin z motorů, riskuji střet z autem a okrádají jiné o čas vytvářením kolon na úzkých místech kde se cyklista nedá objet.
Druzí jezdí na karbonových celoodpružených speciálech z váhou kolem 9 kilo.
Cyklista se neobjíždí. Cyklista se předjíždí!
A při předjíždění:
Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.
...
Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel.
...
Řidič nesmí předjíždět
a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,
b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,
c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,
...
Taky takové klišé....
Na silničce dejcháš splodiny a riskuješ střet s autem.
To jo, někdy jo, někdy ne.
Na jakémkoliv kole.
Podle toho, kudy jedeš.
A jinak všichni jste vedle. Zkuste se zamyslet nad tím co se stane když sednete na libovolné kolo ať už silnička, MTB, gravel nebo ekolo.
Ano je to jednoduché nasadíte si svoje tempo, prostě se nadřete pořád stejně. Jen na Gravelu, Silničce a ekole pojedete rychleji.
je to marné, kdo nezažil, nepochopí....
oni, a pro něklteré je "ujetých poctivých 30 vzdálenost" jsou prostě skálopevně přesvědčeni, že na elektrokole se už z principu flákáš.
Dvacet let jsem jezdil na normálních kolech do práce. Přestalo mě bavit dojíždět splavenej a často díky tomu i prostydlej. Pořídil jsem tedy elektrokolo pro tento účel a dojíždím do práce vcelku "za sucha'. Pomáhá mi proti větru a jízda je celkově svižnější. Měl jsem ale štěstí na nešťastnou značku a stroj a tak se to sype a sype...to elektro. Po zkušenosti s elektrokolem bych elektroauto nechtěl. Koupil jsem lepší značku elektrokola, no uvidíme,zda-li to bude lepší...Ale když mám jet ven do přírody, jedu na klasice, je mnohem a mnohem lehčí, bez těžké baterie, motoru a elektrovybavy a kolo je tím pádem lehčí a pohyb svobodnější. Na klasickém kole si připadám, jako když kolu shodim okovy. Ano, kvalitní elektrokolo je jistě vhodné na určitý druh přepravy, ale má i svá negativa, ktera z něj dělají často slona v porcelánu. Taky pořád hledat zásuvku jak hladovej vlk...., to člověka nebaví. V jistém smyslu ta elektrika osvobozuje v jiném zase svazuje. Je to taková volba....co,kde, kdy, jak a proč.
Jo, vždycky je něco za něco.
Když vyřešíš uspokojivě nabíjení, zůstane ta váha. Ale hodně se to lepší, s 18ti kilogramy a 500Wh baterií už dostáváš žihadlo, lehčí než leckeré bezmotorové MTB.
Ale vždycky je něco za něco, je to svinsky drahý
To přirovnání ;-) Moskvič byl taky o něco lehčí než traktor.
Nesmíš to srovnávat s karbonovou silničkou.
Můj Author měl skoro 17 kg.
A naloženej o dost víc.
Musíš to srovnávat s kolem, co váží bez nákladu 26 kilo, to pak poznáš co je to "nemotora"
Představ si tu hrůzu, když na mém zimním kole, co má 19kg, jsem schopen zajet na 50km trati průměr 24km/h. A není to žádná rovina. A tohle žihadlo skoro zadarmo, stačí se jen pořádně nažrat :-)
Jsi prostě namakanej, já na tom naloženým jezdím tak 13-14 km/h
abych dosáhnul té rychlosti kolem 24-25 km/h a vydržel to déle než 30 km na lehounkém kole, potřebuji ten motorek, proto jsem si ho koupil.
Reagoval jsem na to, že jsi za "nemotoru" označil to svý kolo, co váží jen 16 kg bez bagáže.
(tebou uvedený údaj 26 kg jsem pochopil jako překlep)
26 kilo váží tahle kola, bez bagáže, žádnej překlep.
No, a naložíš na to dalších 15 kilo, a je to těžký jako prase, podle toho se to ovládá.
Ale furt se to dalo vyřešit a odjet vlakem.
S tím fullem a vozíkem se už do vlaku nedostanu, nedokážu pobrat kolo i vozík najednou a do toho pytle na záda se to nevejde.
S Topstonem se vracim k puvodnimu režimu, pytel na záda, a navíc ještě lehčí kolo do rukou, to naložím.
Už se nehodlám po desátý plazit podél kanálu ze Strasbourku do Montbeliardu, den v hajzlu, o ničem.
Aha, tak to jo.
Ale se "dnem o ničem" si dovolím nesouhlasit.
Mně nezáleží jen na typu krajiny, nudná, nenudná.
Záleží mi i na tom, jaký mám pocit po cyklistické stránce, tedy z toho, jak mi to šlape.
A když mi to šlape, je mi v podstatě jedno, kudy jedu, protože se dokážu stoprocentně soustředit jen na to šlapání.
Dokážu být šťastnej třeba i když už tři roky jezdím skoro každý den stejný okruh, ale zlepšuju se.
Vpravdě i když nejsem znalec chemik, dodneška jsem nepochopil, co je tak strašné drahého na bateriích do elektrokol. Hergot, vzdyt jsou to jen tuzkovky poskládané vedle sebe s pitomym řídícím čipem,co usmernuje proud dovnitř a ven. Stejně tak elektromotor a těch pár kabelu je tak drahých, že to musí zvednout cenu kola ve srovnání s klasikou o 100 až 200% více? Zní to směšně, už jsem to tu kdysi možná psal, ale maloobchodní cena čtyřech kusů Lionek v obchodě s velmi pěknou kapacitou je klidne i 100 CZK. Kolik takových tuzkovek je pak v baterii elektrokola, že za ně chtějí tolik??? A ať mi někdo vysvětlí, v čem je levnější a jednodussi spalovací motor u běžného auta, aby to samé auto v elektroprovedeni muselo stát čtyřikrát tolik? Viz. to samé s elektrokoly. Paklize je nejdražší na tom všem ta baterka, jak všichni tvrdí, jak to, že repase baterie novými kvalitními články prijde ve srovnání s novou baterii na polovinu i méně ceny nové baterie? Jen kvůli tomu čipu a obalu,co na to dá původní výrobce??? Ne, ne, z tohoto pohledu lze bohužel elektropohony v doprave stále považovat za černou díru, do níž vidí jen pár vyvolených. Dokud tomu tak bude, je elektromobilita jen hezký sen pár pohádkářů. A na to, jak jsou motory a spalovací auta detailně a součástkove složitá ve srovnání s elektroauty je cena elektroaut opět kdesi zcela mimo. A protože jsou draha elektroauta, proč bychom nemohli mít i draha elektrokola....ať to spolu pěkně koresponduje a máme to hezky v zákrytu! Ať prostě lidé vědí už od počátku, že elektromobilita není pro každého. Trh s elektromobilitou ceka na sveho Henryho Forda a Ford T elektro. Pak ta cenová bublina prostě všeobecně splaskne, domnívám se.
V té baterii určitě nejsou tužkovky 100 Kč za 4 kusy. A pak to někdo taky musí poskládat a spojit dohromady do jedné krabice. A hodně velkou část ceny dělá jejich vysoká prodejnost.
Ceny Li-Ion článků setrvale poměrně výrazně klesají
https://about.bnef.com/blog/battery-pack-prices...
Ceny komponent pro elektromobilitu jsou jedna věc, ovšem pro mobilitu jako takovou - uživatelskou - je nedůležitější dojezd, a ten je žalostný. Zvýšit se dá vlastně jen další pasivní zátěží = více článků v baterii, nebo hybridem.
Jako dlouholetý elektrokolista za sebe říkám: "Elektroautomobil? NIKDY!"
A proč? Protože autem nechci jezdit kolem dvorku, ale chci bez problému a strachu dojet delší trasy a hlavně nechci řešit složitě dobíjení. To je problém i u kola, dnes snadno řešitelný přibalením nabíječky a vyhledáním zásuvky 230V. Připomeňme si ale Jindrovy dálkové jízdy - počínaje vozíkem a motocentrálou, až po dvě náhradní baterie v brašnách, k tomu příslušné nabíječky a dobíjení v hotelu po nocích.
Dojezdy jsou opravdu duchařina, brzy po první (2010) přestavbě jsem jel na výlet do členitého terénu a baterka Lion 10Ah mi vypnula po 34km, jindy jsem se vrátil po 60km (po rovině) a byla z poloviny plná.
A už vůbec si nedovedu představit dobíjení elektroaut na sídlištích, přímo vidím ty kabely vyhozené z 12 patra..... :-D
Tos mi připomněl co mi nedávno posílal kamrád, dal jsem si práci a vylovil mejla:
Jeden známý - nadšenec do elektra a fotovoltaiky si před vánoci koupil E-golfa (starší, asi 3leté najeto myslím kolem 40 tis) tak budu dostávat nezaujaté informace o provozu. Je to zvláštní když popojíždí po dvoře a jediný co je slyšet je vrzání brzd Reálný dojezd v zimě kolem 200km, spotřeba na dálku bez dálnic kolem 14-15kwh na 100.
Trasa Opava Rychnov nad Kněžnou přes Šumperk v zimě, klidné tempo 178km, vyjel s plně nabitým autem a měl to tak tak... 200 to ani nedá.
Kolik to může ještě ujet s dojezdem nula? Ráno jsem vyrazil s baterkou lehce nad půlkou (dojezd 115km) Auto v teplé dílně. Teplota venku -7. Topení na 20C 'jel jsem v čepici piánko, max 90. Najel jsem 35km a dojezd 55. Zpátky jsem se snažil šetřit ještě víc a po návratu jsem měl dojezd 20 a najeto 70.
Dobíjet se to bude na 220V do noci. Tak zase zítra...
Auto netopí spirálou, ale tepelným čerpadlem. Že si dojezd žije vlastním životem u ropáka vím. Že na dojezd nula ujedu ještě 40km vím taky . Ale tady si nedovedu představit jet tak, abych ty km najel. I s dieselem v O3 se dá jet mimo obce okreskama v rovinatým terénu za 4 litry, ale tady by mě musel někdo táhnout. Dnes jsem to s velkým odříkáním dokopal na cca 16kWh/100 (Sám v autě a opravdu klobouk) Jet normálně tak jsem opravdu kolem 20.
Ono opravdu výhoda toho el pohonu je hlavně tam, kde se člověk často rozjíždí a zastavuje. Při ustálené jízdě po rovinách to tak nevynikne a v zimě je to ještě horší. Opravdu to chce auto s dojezdem cca 400, protože sice u toho golfa píšou dojezd 220, ale to musí být baterka narvaná naplno, což ji nedělá dobře. Pod 50km dojezdu už jede jen v eko módu a pod 25 už přestane topit a možná i svítit a hrát rádio . Takže když vezmu baterku nabitou max na 80% a neklesnout s dojezdem pod 50km je u toho golfa cca 100km, to je opravdu málo.
Před barákem v Praze na nábřeží u Železničního mostu nám často parkují elektroauta. Tuhle jsem tam viděl dobíjení z mobilní dobíječky. To je osobák s přívěsem a na něm je veliká škatule, krychle o straně cca.1m. Je to veliká baterie a z ní se to auto nabije. Když se někomu vyplatí stavět takový stroj, tak to má jistě dobré a časté použití. Pročpak asi?
Mnohdy se lidem "vyplatí" stavět i čiré nesmysly, jen pro vlastní potěchu, bez kalkulací.
Tohle byla tvrdě komerční nabíječka. Zavoláš o pomoc a ona přijede a dobije.
Tak to pak jo. Zoufalec klidně vyšpulí nesmysl, když ho tímhle zachrání. A pak se to provozovateli asi vyplatí. Jednou jsem si taky nechal dovézt kanystr nejdražšího benzínu v životě taxíkem. :-)
A nebo na to třeba dostal tučnou dotaci v rámci podpory elektromobility a platí to všichni.
..
"Připomeňme si ale Jindrovy dálkové jízdy - počínaje vozíkem a motocentrálou, až po dvě náhradní baterie v brašnách, k tomu příslušné nabíječky a dobíjení v hotelu po nocích."
-- Na Jindrovejch zážitcích, o které se tu s námi dělí, je právě nádherně vidět ten vývoj v oboru. Je dost rychlej, řekl bych...
Jo, dojezdovej rekord 144 km se 3ma 6,5 kg bateriema, jednou nabíjení dvou baterek z centrály do plnejch, podruhé jen hodina a půl nabíjení, ale celkem 5 hodin blafání centrály a 144 km.
Dneska 100 na jednu baterii, a takových 15 -20 by to adi ještě dalo.
Plně naloženej, na 3 baterie 200 km, bez dobíjení cestou.
Vývoj v podstatě ja 2 úrovních
1) baterie - poloviční váha na stejnou kapacitu
2) motor - lepší využití energie u středového motoru než u přímého motoru, který dost protopil.
A pochopitelně, se snižová
snižováním váhy roste dojezd.
Otázka tedy, jestli při tehdejší váze kola, výbavy i špeku jako tehdy bys zase nedal na tři dnešní baterie a střeďák 144 km, nebo tak nějak podobně ;-)
Otázka správná, ale je mimo realitu.
Jen motor vážil 7,5 kg, 3 x 6,5 kg baterie - tedy tehdejší motorizace, aniž bych vezl něco jiného vážila 44 kg
motorizace kterou jsem uváděl s 200kou vážila
4 kg motor + 3 x 2,5 kg - 11,5 kg
a současná se kterou mám ambici (věřím že reálnou) na tu 200 ku
2,9 kg motor + 2 x 2,9 = 8,7 kg
Špek jsem měl plus minus 5 kg stejný, až teď jsem za souchotináře....
Takže je nereálné to srovnat, prostě ten vývoj techniky v té váze je taky vidět.\
Navíc, prostě ten přímý motor je při malých otáčkách neefeltivní, a protože je přímý - tedy bez převodů, nemůžeš se malým otáčkám vždycky vyhnout. No a pak spousta energie jde do tepla místo do pohybu.
To je jak do dubu.
Je kolo a kolo.
U slušných kol ten motorek včetně baterie dělá tak pětinu ceny, zbytek je to kolo....
Takže poles ceny baterií u slušných kol s celkovou cenou nic moc nenadělá.
Bohužel si toto opravdu nemyslím. S elektrokoly to bude stejně jako s elektroauty, co se poklesu ceny týče. Osobně spatřuji výhodu v tomto směru u kol, že elektrokolo bez baterie stále plní z 80% svou funkci a dá se na něm jezdit dál. S elektromobilem to už je samozřejmě jiná. Šlapací autíčko z toho pro zálohu asi dělat nebudou.:-)
Takhle by se spíš hodilo přirovnání elektromobil - elektroskútr a hybrid - elektrokolo
Je to nesmysl.
Ale už jsem pochopil, proč kolega raději bude riskovat přelet přes řídítka, než aby dal motor dozadu.
Prostě chce vyměnit přední kolo, sundat baterku z nosiče, a mít normální kolo.
To je taková okrajová větev vývoje, asi jako ty třecí motorky.
Vývoj směřuje k středovým motorům o bateriím integrovaným v rámu - tedy kolům, které mají rámy navržené jako elektrokolo.
Tyhle cesty, chci mít obojživelníka a integrovat výhody obojího vedou spíše ke kumulaci nevýhod, tedy k pravému opaku kýženého
Mluvíš o něčem jiném.
Mluvím o ceně.
Takže poles ceny baterií u slušných kol s celkovou cenou nic moc nenadělá
Toto si prostě nemyslím.
U slušných kol ne.
Teď se můžeme bavit, co je slušné kolo.
Kolik pro tebe stojí "slušné kolo" bez motoru?
OK. Zeptám se stejně:
Co je to slušné elektrokolo v tvém pojeti??? V jaké cenové hladině???
A odpovídám:
Pro mě je slušné kolo bez motoru pro běžného dospělého člověka v CZ ( rozuměj rekreačního jezdce ne cyklozávodníka) v cenovém rozmezí do 30 000 CZK dle druhu a potřeby výbavy toho kterého člověka. Od 30000 CZK výše považuji standardní kola ( rozuměj s pohonem výhradně lidskou silou) již jako kola cenově i výbavou nadstandardní/ speciální. A myslím, že to má takto většina běžných konzumentů v CZ soudě podle různých článků a průzkumů, co tak zahlédnu v tisku.
Mám trošku obavu, že jsi zaspal dobu, bohužel.
Nebo se rozcházíme v definici "speciální", to je samozřejmě taky možnost...
Tak nové šlapací kolo pro rekreační cyklistiku po polňačkách a silnicích bez dalších zvláštních požadavků do 30 000Kč seženeš velice pěkné. Když koupíš za 20 000Kč, tak bude stále ještě dobré.
Třeba u Autora mají 27.5" horáka hardtail nejdražšího za 31 000 Kč.
Tak ono je otázka co znamená rekreační, pro někoho to může být nějaké výletění, ale někdo třeba rád jezdí traily a i když to nehrotí a nejezdí soutěžně, tak tam ten materiál je úplně jinde a stejně tak je to rekreační ježdění a tam MTB celopéro aby za něco stálo začíná třeba na 60 tis.
Taky záleží na vnímání významu slušné. Pokud to budu brát ve smyslu "ne úplná sračka", tak 30 tis. se dá vybrat slušné. Ale rozhodně bych hranici 30 tis. neviděl že co je nad je nadstandardní nebo dokonce speciální.
Prostě slušné kolo znamená pro každého něco jiného a určitě to nejde srovnávat.
Moje "moderní" kola, která mají taky už nějaký ten pátek za sebou jsem kupoval jako výprodej, kolem 14000. S tím, že rok ježdění bude v pohodě a pak se uvidí, co nevyhovuje a nahradí se.
Asi jak píše Brahma, řekl bych že to na těch 30 začíná, ona jedna věc je za kolik to koupíš, a druhá věc, kolik do toho nastrkáš, aby se na tom dalo jezdit. Takhle jsem si naběhnul s tím Tern Joe.
No, a motorizace tě stojí nějakých 15.
Čili polovinu ceny z toho kola.
A z toho asi 10 ta baterie.
Tak když baterii zlevní o 20 procent, tedy o 2 litry, na celkové ceně kola se ti to moc neprojeví. Snadno to doženeš, když obuješ třeba nějaké lepší Marathony.....
U slušných kol cena neklesá, ale roste. Někde i dost výrazně. V roce 2004 mě FS Spešl S-Works přišel bez úprav na cca 200 000 Kč, dnes se prodává za 280 000 Kč. Elektro přijde na 390 000 Kč. Pokles ceny baterky tady nehraje roli téměř žádnou.
Tvoje úvaha platí pro nejlevnější kola. Se zvyšující se kvalitou kola hraje pokles ceny baterie menší a menší roli.
Ano, s tím musím souhlasit. U kol za takovou cenu asi ne. Já zde mluvím o hromadných modelech pro běžného uživatele ne o speciálech za tuto cenu. Dát za elektrokolo tolik jako z nové auto nižší střední třídy, to si fakt nemůže dovolit každý.
Jasně. Proto jsem psal, že ta úvaha platí hlavně pro levná kola :-)
Tak já jsem do předního světla vyměňoval tu jednu tužkovku MNR18650B za 100Kč za kus. Kupoval jsem to v Praze a hodně narychlo, protože svítit jsem potřeboval už ten večer. Z Číny by dovoz asi vyšel levněji, ale kolikrát?
Proboha, to jsi kupoval v Klenotech. :-(
Možná. Našel jsem první Eshop na Praze 4, kde jsem se mohl stavit ráno na tom kole a tam jsem to koupil. Při koupi jednoho článku jsem řešil rychlost a dostupnost. V GM to měli za podobnou cenu, ale neměli přesně tenhle článek. Jelikož jsem to potřeboval jako náhradní díl a to hned, abych to mohl do večera opravit, tak jsem chtěl co největší shodu.
Velice mě zaujal tento článek, sice se to týká aut, ale svoji nepochybně velmi velkou vypovídající hodnotu to má i v tomto tématu o elektrokolech versus normální kola.
https://www.autoforum.cz/technika/technik...
Souhlas. Ovšem jen pro ty, co s kolem cestují stovky km. Pár km. lze na takovém kole i ušlapat, stovky těžko.
APP.
U těch automobilů se jaksi nepočítá s nějakými Lockdowny a havariemi všeho druhu. Umíte si třeba s elektroauty představit armádu?. Proto tvrdím, že do budoucna mají prozatím význam pouze hybridy.
Osobně se desim jakékoli vaznejsi autonehody v elektromobilu.( riziko požáru,posez na baterkách s obrovskými proudy rovnou pod zadkem..) Nehledě na to, že si nedovedu představit opravu karoserie či vestavěné baterie takového elektromobilu, aby to neznamenlo prakticky výrobu nového auta. Myslím, že elektromobil po bočním nárazu rovná se 100% odpis - bouchla kastle, bouchla baterie, tu kastli ještě vyklepou či vytáhnou ale jak vyklepat bouchlou baterku??? Bouchlou či poškozenou baterií doporučuje i výrobce elektrokol rozhodně nepoužívat!...
Elektrickí vozítka by ve městě zjevně mohla pomoci zlepšit dýchatelnost ovzduší.
Na dělší tratě jsou nepoužitelná.
Jenže jse o velké kšefty, a podařilo se zmanipulovat zelené aktivisty, tak se v tom zase plácáme.
Nechápu, proč se taková vozítka mají dobíjet tím, že zasunu zástrčku do auta. Elektrokola to taky mají, ale až na extrémy všechna kola umožní baterii vyjmout a nahradit jinou a pokračovat v cestě.
To by zřejmě byla cesta i pro městská vozítka.
Nevozit s sebou zbytečnou váhu, ale jen váhu nutnou, a prostě pobdobně jako tankuješ,m vytáhnout tři kufříky s baterkama a zasunout tam nové, a tyhle nechat v klidu někde nabíjet. A klidně třeba větrníkem nebo solárkem, není na to spěch....
Stejně tak na elektrokole můžeš i naložený ujet tisíce kilometrů naprosto bez problémů. Jen prostě se musíš naučit hospodařit s baterkama a ty dneska vydrží víc než tvoje zadnice na kole, to ti garantuju.
Strach z technologie "jéje, co kdyby to vzplanulo" je trošku hloupý. Benzín taky hoří a benzínová auta byla svého času vrahy, mnusel před nimi kráčet praporečník.
Nechci, aby to vyznělo, jako že jsem zastáncem té elektromobility v podobě, jakou ji světu vnucují. Ale někde elektrická vozítka smysl mají.
A pokud hodláme proti zhovadilému zavádění elektrovozítek argumentovat, dělajme to férově a rozumně.
Kufříky s bateriema (vlastníma) můžou točit tak akorát rozvozci pizzy okolo komína a jim podobní. Jenže takoví by na tom prodělali kalhoty. Pro ty je ekonomicky zajímavý malý benzíňáček z třetí ruky.
no, pro ty by to primárně mělo bejt určený....
no, cena, to už je úplně něco jiného, ale "když jse o tu planetu" :-)
Nikdo rozumný elektroauta nezatracuje šmahem, ale je si vědom jejich limitů.
Již před lety jsme zažili v Británii používání upravených dodávek při rozvozu mléka, nebo u Rakouských pošt při rozvozu balíků. To je rozumné využití, ekonomicky nevím.
Jak je to s rodinným elektroautomobilem při jízdě na delší vzdálenosti si můžeme přečíst zde:
https://www.autoforum.cz/zivot-ridice/novinar...
https://www.novinky.cz/podcasty/clanek...
S výměnou baterií vybitá/nabitá to také nebude tak jednoduché ani technicky, nebavíme se o kilogramech ale stovkách a proudy také nejsou do 30A, ale podstatně vyšší, takže si nedovedu přestavit ten nožový spoj, který je přenese a já ho zatlačím palcem!?
Už vůbec se nebavím o problémech s dobíjením, to by bylo na samostatný web.
P.S. Jen na okraj o dobíjení:
https://www.autoforum.cz/predstaveni...
...a s životností baterie. Znám to tak trochu od vysokozdvihů ve skladech. Tam baterie pendlují mezi několika vehikly. A při výměně je docela loterie jak vyrychtovanou lundru zrovna nafasujou, jestli se s tou dobitou odjezdí celá šichta, nebo se bude ještě jednou měnit. Je to sice z gruntu jiná technologie, ale pochybuju, že by ty do aut byly nějak odolnější, nepodléhaly opotřebení a špatnému zacházení.
Ta baterie nejspíš má v sobě elektroniku, která se stará o správné nabití a dovyrovnání napětí jednotlivých článků. Pravděpodobně to bude řízené procesorem. Pak není žádný problém, aby se ten procesor staral i o aktuální životnost a stav baterie a dokázal to komunikovat. Potom při výměně prostě hned budeš vědět a to velice přesně, co si měníš, kolik to ještě vydrží, jak je to staré. Jen je třeba zajistit, aby to nešlo kreknout a podvádět. Na to už jsou k dispozici prostředky.
Dojedeš na výměnu, třeba dostaneš informaci objektivní, že už tam nabízené baterie nejsou v zrovna ideálním stavu. Takže tam necháš funglovku z nového auta a vesele odjedeš s "otřískanou". To by se asi moc nelíbilo.
Vzpomínám na začátky LPG u nás, na dobu, kdy se ještě přelejvaly flašky do nádrží. Přinesl jsi svoji prázdnou a výměnou jsi dostal plnou. A nebyla flaška jako flaška. Některé nové, čisté (hlavně vevnitř), jiné otřískané, s humusem uvnitř, co se při přelévání mohl dostat do nádrže a dál. Měl jsi vidět ten šrumec kolem flašek. V základní nabídce byly obvykle jen ty staré, otřískané. Nové byly uklizené, jen pro někoho a nejspíš za příplatek bokem. Nevím, já tehdy holt pucoval častěji filtr...
Myslíš, že by se tohle baterií netýkalo ?
S těma flaškama na propanbutan to znám. Přepouštím si to do bombiček pro vařič. Vím, co tam také umí být.
To stárnutí té baterie by se muselo nějak finančně hodnotit. Když by se znal stav té baterie a byl na to spoleh, tak by se to dalo nastavit.
Příklad - někam se chystám s rodinou, malejma děckama, v zimě, přes půl republiky. Asi by mě v tu chvíli neutěšila sleva. Preferoval bych spolehlivost.
Kdyby ti to prodávali podle množství elektřiny vevnitř, tak by sis mohl možná i vybrat.
A kdo zaplatí ty dva maníky a nějaký hydraulický vozík nutné pro výměnu?
Dá se zkusit jen tak odhadnout kolik by stála výměna :-))
Tak zatím to není konstruované na nějaké výměny. Určitě by se to dalo zkonstruovat jednodušeji.
To samozřejmě by musela být z gruntu jiná konstrukce vozidla, přesto bys pro výměnu potřeboval nejspíš dva mechaniky a nějaký vozík a hlavně někoho kdo by je platil :-)
Také by to mohl dělat specializovaný robot.
Ale to by musel být opravdu hodně specializovaný a když si představím kolik úkonů by musel zvládnout tak rozhodně nic malého a jednoduchého by to nebylo, takže rozhodně nic levného.
A pokud by něco takového mělo být v každém i menším městečku, kde by to bylo v provozu jen pár minut denně, tak dost drahá sranda.
Pro veřejnost s bídou fungují automaty na kafe a bagety - a ty bys rovnou robota :-))
Prodejní automaty se koncipují tak, aby neokrádaly provozovatele. Že okrádají zákazníka, to je všem dobře známé a to nevadí. Obsah toho automatu závisí na pravidelném doplňování od provozovatele. Tak jaké pak s bídou. Mne to dobře živí :p
Na to, kolik let už automaty fungují je to opravdu bída. Jakej je v nich posun ? Přitom je to prakticky maximum v nějakém masívnějším nasazení automatů na veřejnosti. A ty bys chtěl aby nějakej šrot sám měnil baterie, kontroloval je, dobíjel, podle stavu kasíroval... Nohy na zem, co takhle napřed zkusit vyšší level stávajícího, poživatelnější kafe.
Vždyť píše, že jsou dělané tak aby neokrádaly provozovatele a ty bys chtěl lepší kafe :-))
Kde to kafe piješ? Teď se na trhu objevilo mnoho nových italských automtů, které ti to kafe namelou ze zrníček a z toho ti to kafe udělají. Jakou hrůzu tam sype provozovatel, za to já už nemohu. No a ledaskdes jsou ještě ty staré automaty, co to dělají z prášku. Ono to chutná, ale druhé dobré lepidlo si už nedáš. Já jsem to zpočátku pil, ale už si dělám kafe vlastní.
Automaty na bagety, sušenky, chlazenou mikrovlnou stravu fungují a opět to co z toho vypadne záleží na provozovateli.
Když jezdíš do té Škodovky, tak někoho ukecej, ať tě nechá nahlédnout na montážní linku, nebo na svařovnu. Oči ti z těch robotů vypadnou. Jsou trochu lepší než bedna se spirálami, ze které vypadne bageta.
Byl jsem se na svařovně juknout. Jo, jsou tam v podstatě jednoúčelové mašiny. Pěkně jim to odsejpá. Ale nikde nic takového, aby to zvládalo komplexně vše od vykládky po expedici. Furt se tam motají maníci na vozejkách, pokládají díly na přesné místo pod podavače, pořád tam pochodují kontroloři.
No a o lince lepší nemluvit. Je tam pár lokálek - vozejčky přiváží motory k lince, robot blemcá lepidlo na sklo (ale dva maníci ho pak ručně usazují na kastli), ještě tam možná jedna nebo dvě operace strojně probíhají, jinak je to jedno veliké mraveniště, kde se všechno pěkně bere do teplejch. Už se opakuju, zajeď si tam na exkurzi, může tam každý a stojí to za to.
A navíc, ve škodovce to není veřejně přístupná blbovzdorná mašina, obsluhovatelná kdejakým náhodným joudou. Na každý takový automat je tam vysoce vyškolený personál a stálá údržba.
Ale jo, souhlas. Ten robot pro výměnu baterie by musel být v současné době také specialista jen pro ten účel a také ta auta by musela mít konstrukci k tomu účelu optimalizovanou a u různých značek v podstatě stejnou. Ukrajinec je mnohem flexibilnější pracovník a robot ho v současnosti určitě snadno nenahradí.
nebo dva Ukrajinci :-)
Myslím, že jste zase už mimo, prostě ono zpitomění technikou. Do AKU vozejků se baterie také mění a mnohde i těžší a jde to. Jde prostě o to, jak a kde jsou uloženy a jakým způsobem se mění. A nápady na usnadnění by se jiste našly. A když 2 či 3 chlapíci s patřičnou technikou či pomůckami dokáží přemisťovat a usazovat těžší stroje v dílně,kde je pak problém s nějakou baterií. Schopnosti lidí se prostě dnes dost podceňují a všude byste chtěli techniku, roboty a nemakat. Takhle brzo i v těch manželských vztazích budete k ničemu. Prostě přetechnizování a odlidštění, to je vize dneška. I když mám zato, že budoucnost se může opět ukázat jiná i z pohledu techniky. Člověk prostě někdy nevidí dál než na špičku svýho nosu. Naštěstí jsou i lidé kteří dokáží vidět dále a snaží se tu naši životní káru táhnout dál. Jinak bychom i dnes točili valachama a přehazovali transmise. I když na druhé straně vždy je něco za něco a za vše se platí. Třeba oním životním prostředím, či podobně. A najít onu správnou "zlatou střední cestu" je asi dnes skoro nemožné....
Přehazovat a dělat něco výměnným způsobem se může pouze když to je stejné. Nějak se zapomíná, že každý typ vozidla je dost jiný. Takže nějaká běžná výměna jako tankování je naprostý nesmysl.
Snažím se představit si, jak si někdo na pumpě přehazuje prázdnou nádrž za plnou...
Ano, výměna batterypacku by nemusela být nezbytně nutně neřešitelný problém, ale proč? Kdo by se s tím chtěl dělat? Už vidím nějakýho načesanýho borečka v těsným bílým triku, jak si na pumpě usazuje 400kg baterku do auta...
S dnešním přístupem k BOZP to nemá šanci projít bez hromady automatizace a školeného personálu.
Když je něco dobré a úspěšné, tak se to prostě zavede a časem to donutí všechny aby se podřídíli. Jako tomu bylo u zavedení baterií typu AA,AAA a t.d. Tak stejné to může být i v případě velkých baterií. Ty do automobilů jdou vlastně obdobnou cestou. A nebo snad někde ve větším měřítku existuje jiné připojování či typizované rozměry?
Ty asi nemáš moc velké představy co to je automobil a jaké musí splňovat konstrukční a bezpečnostní podmínky, že? Nebo si fakt myslíš, že výměna akumulátoru v autě by bylo něco jako vyměnit sadu AA baterií ve světle, že to může udělat kdokoliv a kdekoliv mimo specializované pracoviště?
Pokud vím, tak se ani s výměnou akumulátorů v autě moc nepočítá, protože co jsem četl, tak mají životnost delší než je životnost toho auta jako celku.
No, pro začátek bývají poměrně integrální součástí celé konstrukce, která, překvapení, je u aut maličko variabilnější než u kol. Takže už jen ustálit nějaký typizovaný rozměr by byl docela oříšek, nikoliv překladatelský.
A zapomínáš na jejich potřebnou kapacitu a z toho plynoucí rozměry a hmotnost. Co si pamatuju, v kterémsi TopGearu (nebo možná GrandTour, už se mi to fakt plete) měli nějakej elektromobil, se kterým jim automobilka dodala i družstvo pracovníků, kteří za použití spousty hejblátek měnili baterku. Prostě nic pro amatéra-uživatele.
Lelek:
Tos mi připomněl :-)
https://www.youtube.com/watch?v=235iqr5ngRg
Dva maníci stojí jen na holých výplatách nejmíň stovku za deset minut. To by "vylepšovalo" cenu za výměnu. Třicetník na kilometr jen za to, že někdo přehodil baterii. Plus energie, časem i spotřební daň atd atd. To by se určitě líbilo :-)
Vykašli se na výměnu baterií o tom to není, to není na programu dne.
Je to o dojezdu - o tom, že prakticky kapacita stačí na jízdy po městě, ale výrobci se nám snaží namluvit, že je to ekvivalent spalováku, dokonce lepší! :-)
To že je to kravina ví kdekdo.
Stejně jako, že na krátké vzdálenosti to smysl může mít a může to leckterým lokalitám ulevit.
Teď jde jen o to zařídit, aby to auto nemuselo vždycky někde 8 hodin stát, aby se nemusely budovat extra rozvody, představa, že si každej bude nabíjet před barákem asi idální není, a vůbec to není jen o tom, že by se všude válely prodlužovačky :-)
Výměna "palivových článků" které se nabíjejí na nějakém společném místě, ke kterému vede hodně tlustý drát, zase tak zcestná tedy není.
Kdyby se to prosadilo jen pro provoz ve městě, tak by to hodně pomohlo. I ta naše firmička si pořídila pro ježdění na servis po centru elektrokolo. Když se jede na Magistrát vytáhnout stokorunu z bankovkožroutu, tak je blbost tam jet autem, poněvadž nezaparkuješ. Přitom pro MHD je protivné tahat kufr s nářadím. Prostě by firmy měly dva typy aut. Jedny do města a druhé na ven.
No, chtělo by to jistou centralizaci, zjevně baterie si pronajímat, resp. službu co se o jejich výměnu stará....
Jako ať mi nikdo neříká, že by byl nějaký technický problém to tam nasázet jako lego, a že musí být 50 kilové v celku.....
Technicky problém nebude, spíše organizační.
Chtělo by to asi jako s těma propanbutanovejma flaškama, kupovat si ten plyn v nich, ne tu kasli, tedy nakupovat energii, ne balení. I to, kolik si ze sdílených baterií vyčerpal a na základě toho platil by šlo zařídit.
Počítám, že to taky nějakou dobu trvalo, než se celosvětově sjednotilo, jak mají vypadat víka do púalivových nádrží a ty pípy čerpacích stojanů, na začátku asi taky každej do toho lil ten benzín jinak, než někoho napadlo, že aby se s tím dalo jezdit, bylo by dobré něco sjednotit pro všechny typy aut
ostatně, vidíme to i u nabíječek mobilů, pamatujete doby, kdy každej měl něco jiného? Není to tak dlouho
Hrdla nádrží nemáš nějak zvlášť sjednocená. Jenom ti bezolovnatí je preventivně dělají menší, ale asi to nebude podmínkou. Přes kanystr tam chrstneš klidně naftu. Viděl bych to spíš na takovou "smart" všeobecně výhodnou konvenci z poslední doby.
Když jsou baterie v autě moc velký a těžký, tak měnit celý auto :-) Jak když se dřív vyměnili koně za čerstvé.
I tohle se zkoušelo.
To byly ty pařížské AutoLiby.
Prostě sdílená auta. Stála jak tak kola ve stojanech, tedy u nabíječek. Vzal sis nabitý a frčel.
Zrušili to, nestudoval jsem proč, ale asi se to nerentovalo a nebylo to možny dosponzorovat. Až někdy budu mít chvilku, hodím na to voko, proč vlastně ten ambiciosní projekt sdílených elektraut zrušili.
Zkus se někdy podívat, jak vypadá interiér leckterého motoristy (ačkoliv typicky je to spíš dámská vlastnost) a začneš tušit, co je brutální úskalí sdílených aut. Ještě tak možná kdyby sis pod svůj "kokpit" pronajímal nabitý podvozek, ale to všechno dost podráží zásadní pointu auta: mám ho doma a je připravený jet když potřebuju kam potřebuju.
Můj názor znáte a mám zato, že se šmahem odsoudit nedá.
1. Ve městech a osadách je třeba čistý provoz, t.j. elektřina. Zda to budou baterie, troleje či nějaký bezdrátový přenos či nějaké setrvačníky je jedno.
2. Pro delší trasy a náročnější podmínky je vhodný hybrid. Má rezervu jak ve výkonu, tak i v onom čistém provozu - a není závislý na dobíjecích stanicích. Dobře navržený se dobíjí sám.
3. Případ havarie elektrosoustav a tedy i nabíjecích stanic může ignorovat.
4. Svět je stále náročnější na spotřebu elektřiny - viz ony stavby atomek a vše co je s tím spojeno. A umíte si představit skokový nárůst přechodem aut na elektřinu ve stávajícím měřítku? A co pak nucené odstávky či havarie elektráren či jejich rozvodových soustav vinou počasí, (u atomek třeba kvůli bezpečí)a jejich dopad? Já ne. Částečně se to dá kompenzovat totálním zaváděním třeba fotovoltaiky v domácnostech, ale to by musely pro ně nastat podmínky ještě výhodnější než pro ony "solární barony" a to se jak víme všichni zvláště v dnešní coronakrizi, která přejde v tu finanční nestane.
Ergo - opět to bude záviset na rozumu každého státu i jeho odborníků, pokud budou schopni odolávat oněm nejrůznějším llobistům, o čemž mám při dnešním stavu morálky a odpovědnosti nemalé pochyby.
Něco co vcelku podporuje Jindrovo tvrzení o stylu jízdy/vynaložené námaze na e-kole
"Babetista" vypadá nahoře docela vyflusle taky...
https://youtu.be/RKUgta5TCN8
to dá rozum, říkám to furt, že ta přípomoc zvedá rychlost, ne že by si míň makal.
Jiná věc je, že na delší trase, můžeš pomocí motoru eliminovat ty zátěžové špičky a tím se trochu míň unavíš. No a zaplatíš za to mírně vyšší námahou na rovině, když jedeš nad 25 na těžším kole.
Chudák na gravelu v takovém terému neměl šanci :-)
Tvůj průměrný výkon činí 100W,
To není hodnota, kterou by soudný člověk bez uzardění označil slovem "makal".
Mám na mysli hledisko lidí, kteří jezdí za své, takže ještě vědí, co to slovo znamená v praxi.
U elektrikářů je to všechno trochu jinak, ty ten pocit evidentně máš, jakože makáš.
Ale realita je taková, že kopec, o kterém se teď bavíte, bys na svém elektro-gravelu nevyjel.
Většinu času bys šel pěšky.
kup si wattmetr a oměř si průměry.
Když šlapeš, opíráš se do toho víc než 100 Watty, dolů ti to sráží jízda, když nešlapeš.
Ti co jezdí o závod šlapou furt, do kopce, z kopce, po rovině, pořád o toho dupou a velkou silou.
Dědkové jako já chvilku šlapou, chvilku se vezou a tak třeba 22 dní po sobě :-)
A je jim docela fuk, co si o tom myslí nějakej čůrák z Káraného.
Že tys to video neviděl?
To je ale hrozně nespravedlivý, viď, že když nešlapeš, žádný Watty ti to nepočítá. Se mi hrozně líbí jak si z toho frustrovanej.
Wattmetr sis neměl kupovat ty truhlíku, a mohls dodnes žít ve sladké nevědomosti.
Když ses nechal vytáhnout na kopec elektrikou, z kopce ti stoupala průměrná rychlost i když jsi nešlapal, to bylo jinčí kafe, viď! :-D