Pokračujeme v diskusi o elektronice, osvětlení lehokola LED diodami nevyjímaje.
Díl 12: https://www.nakole.cz/diskuse/25555-vlastni...
Elektronicko-mechanický dotaz: kde berete vhodné krabičky na přístroje? Na osvětlení lehokola jsem použil takovou tu zaklapovací polypropylénovou věc na potraviny, a elektroniku umístil dovnitř na šrouby provrtané skrz.
Teď bych ale potřeboval řešit rozměrově větší projektík, i s NN částí - zdroj 230 V AC na 5 V DC, nějaké jištění (buďto tavná pojistka v držáku na DIN lištu, nebo i nějaký menší jistič, asi by stačil 6A), dvě zásuvky 230 V spínané přes relé (asi SSR), nějaká procesorová jednotka (R-Pi) a pár dalších věcí na malá napětí (5 V). Přemýšlel jsem, že bych to dal do nějaké takové té nástěnné montážní krabice:
https://eshop.elkov.cz/produkty/gewiss...
Ale nevím jak tam ty věci dovnitř přichytit - šrouby provrtané skrz krabici mi přijdou málo elegantní. Možná redukovat počet šroubů tím, že bych dovnitř umístil DIN lištu nebo dvě, a ostatní věci přes standardní držáky na DIN lištu?
Taky bych pokud možno ještě rád nějak fyzicky oddělil silovou část - třeba nějakou přepážkou z plexiskla?
Jak byste fyzickou stránku takovéto věci realizovali?
To už je na rozvaděč, ale nevím, zda bych chtěl rozvaděč na kole tahat. Dělají se rozvaděčové malé krabice s vnitřními sloupky s vnitřním závitem oro upevnění DIN lišt. Tvšechno pak nadin lištu. Bude to těžké.
Jaký procesor tam chceš dát? Nějaké Arduino?
K prvnímu dotazu - krabičky jsem bral odedávna v EZK. Co ale s nástupem koronaviru zrušili v Olomouci prodejnu, takže jít a koupit je zřejmě navždy minulost, jen objednat, tak teď už většinou z TME - když děláme objednávku v práci, něco si přidám.
V Brně ale snad zatím ten luxus zůstal, prohlídnout si a koupit cokoliv hned.
Krabiček je strašně moc - z PS nebo ABS, černé, šedé, barevné, průhledné... Když se ani tak přesně nevybere, dají se řezat a slepovat.
Pak už jen vytisknout si cokoliv vlastního na 3D, už to vypadá i použitelně.
Pokud jde o ty větší profi nástěnné krabice, tak uvnitř snad všechny disponují možnostmi uchycení věcí samořezkami bez nutnosti provrtání, aby se zachoval stupeň krytí IP.
Pro větší pevnost nebo častější rozebírání je někdy dobré místo samořezek vlepit si nebo zatavit do těch míst závitové vložky (snad i matičky by stačily).
Dají se tam uchytit věci přímo, nebo na DIN lištu - a vůbec nejlepší je chytnout ke dnu plechový (nebo i plastový) subpanýlek na míru a na něj teprve všechno přidělat dle libosti.
Je to trochu profesionální úchylka, ta neustálá drobná "domácí automatizace" - kdybych měl mít všechno v tak přehledných rozvaděčích, jak děláme v práci, tak se mi to sem nevejde. Takže jen tyhle krabice a v nich místo využité na maximum.
Díky za tip. Podle webu www.ezk.cz se nezdá, že by měli pobočku v Brně. Ale krabiček v e-shopu mají docela dost.
Krabici o rozměrech cca 20x30 cm nevytisknu, to už je na moji tiskárnu docela velké.
Právě já jsem v práci potkal rozvaděče dodávané několika různýma firmama, a fakt je rozdíl v přehlednosti a použitelnosti, když je taková věc udělaná s rozmyslem, čistě, a až tak moc se nešetří prostorem. No a protože tenhle projektík bude obsahovat i NN část, tak bych se přecejen nesnažil ten prostor optimalizovat za každou cenu.
V Brně jsem měl na mysli GM, ale už i tam jsou změny - v prodejně je jen výdej objednávek, aspoň něco.
Příklady využití těch menších krabiček, tak akorát - když už se musejí kupovat a není zrovna po ruce nějaká recyklovaná, třeba i kovová. Uvnitř bývá ale všechno recyklát, v oblibě mám hlavně ty socialistické ovladače a kontrolky. Těch se časem nasbírá, i když v práci s nima fakt do styku nepřicházím.
První - domácí hlasitý telefon, jedna z pěti stanic, co je ale dost jiná a přizpůsobená do sklepa. Přidával jsem tam teď nějaké funkce navíc.
A to další je potřebná ochrana malé levné vodárny pro zahradu, výsledek "nudy" o těchto svátcích (ne že by tomu bývalo někdy jinak).
Hlídá se průtok, délka chodu v kuse a zaplavení sklepa. Kontrolky a reset jsou vyvedené i ven.
Zdar, netuším, co stavíš, co je tak velké a zároveň se to potřebuje vozit přidělané na kole. Nicméně kdybych já stavěl něco velkého co má navíc části s různým napětím, asi bych si to rozdělil na víc funkčních podsestav tak, aby mezi jednotlivými částmi nebylo moc káblů. Ideálně jedna dvoulinka propojující vždy z jednoho celku do dalšího. Pak bych si nakreslil vlastní krabičku na každý celek. Vnitřek tvarovaný tak, aby tam šlo všechno pěkně přehledně dát. Venek tvarovaný tak, aby pěkně pasoval na příslušnou část kola, například jako jedna polovina objímky rámu a podobně. Tohle bych pak tiskl z PETG. Těsnění proti vodě jde tisknout z nějakého TPU.
Z hlediska množství přemýšlení a kreslení v CADu je to asi o dost víc práce než koupit hotovou krabici. Na druhou stranu potom ta montáž jde krásně, když na všechno je nachystaná dirka na šroubek přesně tam kde potřebuješ a podobně. Výsledek navíc může na kole i slušně vypadat. Nemusíš se bát o sehnatelnost náhradního dílu, kdybys to někdy rozbil - prostě znovu vytiskneš. A když jednoho dne dojde na nutnost něco upravit nebo předělat, pravděpodobně budeš modifikovat a tisknout novou jen jednu část skládačky, místo abys všechno předělával do nové bedny.
Já jsem to možná nenapsal explicitně, ale tohle se netýká kola. Jen prostě nějaký náhodný projekt (a nemám asi vhodnější místo, kde se ptát, než tady :-).
Tak pokud nemáš potřebu šetřit místem a hmotností, nejjednodušší je koupit elektro krabici dvakrát větší než si myslíš, že potřebuješ. Ono se to do ní nakonec tak akorát vejde :-).
Pro "drsnější použití" jsem na nabíječku autobaterií použil starou AL (bývají i litinové) skřínku vypínače s jističem z kovošrotu. Co vím, bývají i větší rozvaděčové až do rozměru cca 300x500 mm
Jo litinu mám doma, ještě s původní náplní, furt dumám k čemu to zneužít...
Do sběru?
A tak jak se to vezme, seznam se s mým PC...
Umělecké dílo. Ten větrák dole, odkud je? Skoro jak z digestoře.
To máš na těžbu bitcoinů? ;-)
Tak těžit by je uměl každý počítač. V kontextu té radiační značky z boku bych tady očekával, že bitcoiny se po ozáření začnou množit geometrickou řadou nebo alespoň zmutují na něco hrozně nebezpečného... :-D
výkon je potřeba chladit :-)
Úžasný stroj, ale poměrně těžký. Já tahal kdysi po fabrikách zase totálně odkrytovaný case, poněvadž jsem z něho stále něco tahal a také se to lépe nosilo. Tohle je zase určitě neprůstřelné.
tak já to taky nikam nenosím...
Původní představa byla trochu jiná, ale pak jsem zjistil, že všichni mí interentoví hrdinové dosahují kýženého výsledku spíš barvičkama a s těma já neumim.
Takže jsem musel šáhnout po skutečným železe :-D
Tý vado.
Ta ACIDURKA nahoře je krutá!
Tu větší mám jako pomocný podružný rozvaděč garáži. Lze tam s jištěním napojit více spotřebičů.
Dle titulku příspěvku mě osobně zajímá stav nabíječek na ony LiON baterie. Je známo, že jsou choulostivější než ty staré olověné a vyžadují jak správné nabíjení, tak i provoz a skladování. Vím, že pro články NiCd existovaly nabíječe, ve kterých prostě mohly být články trvale uloženy a v případě potřeby si je vybrat a použít.Myslím, že tu nám výrobci něco dluží. Nevím, jak je to ošetřeno u nabíječů elektrokol, ale u telefonu staršího typu se mi přebitím podařilo baterii odrovnat. Osobně bych uvítal nějaký univerzální nabíječ, ať už pro určitý typ baterie (ruční nářadí, elektrokolo, či prostě univerzální), kde by byl jasně dán program jak nabíjení, tak i údržby baterie (dle potřeby vybití a nové nabíjení v případě delšího neužívání). Zřejmě by to byl nějaký system s procesorem, či s počítačovým programováním. Zatím jsem na něco podobného nenarazil. Kdo ví nechť se vyjádří.
Pokud vím, tak i v té nejjednodušší nabíječce, kde se článek dobije na 4,2 V a rozsvítí se (nebo zhasne) kontrolka, tak může článek zůstat libovolně dlouho a nepoškozuje se tím.
Tedy ne víc, než když se vytáhne a nechá být. Vadí mu oboje stejně - když na něm dlouho zůstane plné napětí. A to zůstává stejné i po vytažení z nabíječky.
Jediné, čím mu prospějem - začít ho zas normálně používat (vybíjet).
Nojo. To se ovšem moc netýká mého příspěvku, Neřeší to totiž onen problém dlouhodobé nefunkčnosti ať z jakéhokoli důvodu (Odstavení v zimě,skladování v obchodech, dlouhodobá nemoc a t.d.) A mám zato, že v dnešní době mikroprocesorů je tenhle problém řešitelný.
Čím skôr sa niečo znehodnot, tak skôr si zákazník kúpi nové.
Nikoho nezaujíma veľkosť tvojej peňaženky. Keď chceš, aby Ti to dlho vydržalo musia poradiť domáci znalci a pomôcť môžu domáci profi kutilovia. Ak sa ochota nájde.
Našťastie a vďaka, že ešte nevymreli.
Inu - ja doufám že se někteří ti domáci profi kutilovia opravdu zamyslí a na něco z mých poznámek přijdou. Když si dříve dokázali poradit se zaváděním tyristorových zapalování, chytrých auto nabíječek a t.d. tak proč ne...
Tohodle kutila například, musí milovat široký okolí...
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/tachov-voda...
Mistr OV poldovského učiliště propojil přívod horké vody s rozvodem studené (a naopak) - "K tomu vás kluci nepustím, to udělám sám ...".
Přišla to oznámit uklízečka, když se po spláchnutí na WC vyvalila z mísy pára
Co konkrétně chceš nabíjet? To je nejzásadnější parametr, bez kterého nemá smysl hledat.
Chytré nabíječky, které umí měřit kapacitu, nabíjet, vybíjet, udržovat atd., existují, jedna namátkou třeba tady: https://www.nakole.cz/diskuse/28949-test-li-ion...
1. Plánuji koupit elektrokolo a jelikož v zimě jezdit nebudu - bude odstávka, tak nevím zda je na tu dobu 5 - 6 měsíců možno nechat připojenu nabíječku, která zabezpečí, aby baterie byla vpořádku. Prostě pak bez starostí přijít a jezdit.
2. Mám starší typy Aku šroubováků s už s LiON články a onou jednoduchou nabíječkou a signalizací. Ta ovšem vlastnosti trvalého připojení nemá. Nabíječka starší pro nabíjení 6 ks NiCd batetií je má a baterie tam mohu ponechat a v případě potřeby vyjmout a používat.
Plánuji koupit elektrokolo a jelikož v zimě jezdit nebudu - bude odstávka, tak nevím zda je na tu dobu 5 - 6 měsíců možno nechat připojenu nabíječku, která zabezpečí, aby baterie byla vpořádku. Prostě pak bez starostí přijít a jezdit.--------------------------------------------------------------------------------
při dlouhodobější odstávce, právě třeba přez zimu by jsi měl lion články--baterii naopak uložit né plně nabitou. Určitě je ale lepší baterii odpojit od elektroniky kola, kamarád ji nechal přez zimu připojenou a na jaře byla vybitá, já tu svoji totožnou uskladnil odpojenou a na jaře byla nabitá stejně jak jsem ji na podzim po částečném dobití uložil.
No - nevím, proto ten dotaz. Vím ale, že v těch bateriích je nějaká elektronika, která ji vybíjí a u toho ručního nářadí je to poznat. A také se v předpisech doporučuje po nějakých 2 či 3 měsících baterii vybít a znovu nabít z principu funkce a životnosti baterie.Takže proto se o tomhle a nabíječkách zmiňuji.
U ručního nářadí na Nicd baterie logicky, nicd články trpí samovybijením, proto mělo v dobách nicd nářadí i smysl aby nabiječ po nabití sady stále baterii udržoval v nabiječce dobitou.
zdravé Lion/ lipol Life články samovybijením netrpí---v případě, že nejsou již nějakým zpusobem poškozené.
Já jsem nedávno nakoupil nějaké lion aku sady do nářadí --Makyta, velká serie problémových sad, zřejmě vadná vnitřní elektronika těch sad díky níž se nějaké sekce v sadě přebily a tím se některé sekce --články poškodily, některé i ty poškozené články jdou nabít, ale postupně se vybijejí samovolně až odejdou uplně.
udržovat ale takové články neustálým dobijením nemá stejně smysl, bo stejně už nedají smysluplný proud a při větší zátěži na nich padá napětí.
Prostě nabít, po nějaké době změřit napětí a šroty ekologicky zlikvidovat.
Jinak udržovací napětí by šlo vyřešit třeba přez trafo --zdroj nastavený na 32V přez diodu---pokud by napětí na na podzim nabité sadě kleslo pod 32V tak by ten zdroj začal tu sadu udržovat na napětí těch 32V---teoreticky, bo pokud trpí lion life lipol samovybijením, něco bude špatně a pokud takovou sadu připojim na trvalý udržovací dobijecí stanici, nejspíš celá tato akce zkončí ohýnkem.
2. Baterky do akunářadí zhruba odpovídají parametrům modelářských baterek, tak bych univerzální nabíječku hledal v RC obchodech. Jediný problém může být s konektory, ty jsou občas dělané schválně tak, aby nepasovaly do jiné nabíječky než do té, co dodal výrobce. Na to můžeme nadávat, ale má to svoji logiku (jediná možnost, jak spolehlivě zabránit nastavení špatných parametrů nabíjení, je zabránit jakémukoli nastavování).
1. Baterky elektrokol jsou mimo "modelářský" rozsah a v nabíječkách pro ně se nevyznám, takže neporadím.
Obecně si myslím, že nechávat cokoli (snad kromě ledničky) půl roku bez dozoru zapojené v zásuvce není z hlediska požádní bezpečnosti úplně dobrý nápad.
Kdyby měla existovat nějaká univerzální nabíječka,kterou by šlo nabíjet jak tužkovou baterii,tak baterii do elektrokola,tak by to musel být přístroj vybavený složitou elektronikou,nebo spoustou ovladačů pro přenastavení parametrů. Vždycky by hrozilo,že nějaký parametr nebude správně nastaven,ať už chybou elektroniky,nebo nepozorností uživatele a snadno by se tak mohlo stát,že by došlo k požáru.
No ono by to šlo, ale ta baterie by se musela sama identifikovat. Buď sériově přímo po těch napěťových vodičích, nebo alespoň přečtením třeba čárového identifikačního kódu. To první by značně prodražovalo cenu té baterie, to druhé zase cenu nabíječky. U obojího bys musel výrobce přesvědčit, aby použili stejný protokol a kódování. No a stejně by pak bylo spousta baterií bez identifikace, na které bys používal nějaké podstrčené identifikátory, o kterých bys vůbec nevěděl, co je v nich za parametry. Bez závazné a sjednocující normalizace je to cesta do pekel.
Inu - většina těhle nabíječek se stejně řídí procesorem. A tu by nestačilo ať už v nabíječi či připojením notebooku vyplnit tabulku s parametry baterie dané výrobcem a uložit? A prostě v případě odstavení kola nechat připojenou. Data by asi musel poskytovat výrobce. Ale jak víme, u automobilů to dnes takhle chodí a seriozní opravář bez noťasu nedělá. Asi by si tu vychutnali práci na programech programátoři, a možná i výrobci baterií...
A kdo by a podle čeho tu tabulku parametrů naplnil? Buď by to musela poskytovat ta baterie sama, nebo bys to musel jednoznačně a spolehlivě někde načíst, nebo si alespoň spolehlivě načíst identifikátor té baterie a parametry si načíst po síti od výrobce. Takže nabíječka by musela být vybavena nějakým komunikačním softwarem směrem k baterii a současně by musela být schopna komunikovat po TCPIP a mít připojení na internet. Všechno to jde, ale není to levné.
A proč musíš mít celou zimu připojenou baterii na nabíječku? Nestačí jí jednou za 2 měsíce, to je jednou za zimu dobít na 3/4 max, či kolik je to skladovací optimum?
Asi - dle mých dřívějších příspěvků nepochopeno. Ono není jen elektrokolo. Dnes je i to ruční nářadí, ruční svítilny, fotoaparáty, notebooky, přehrávače, tablety, mobily, holicí strojky, stříhače vlasů, a t.d. a t.d. Já tomu říkám Tamagoči podle oněch hraček. A když to má člověk dělat podle tvé poznámky, a pochopitelně u všeho, tak bude chybovat či se z toho zblázní (nadneseně řečeno). Proto asi trvám a chci tu bezobslužnost u všeho. Připojit a použít. Vždyť dnes i lednice a pečicí trouby se hlídají samy.A jak jsem už uvedl staré NiCd nabíječe to umožňují i bez programování...
O dva příspěvky výše hovoříš zase o kole:
" A prostě v případě odstavení kola nechat připojenou. Data by asi musel poskytovat výrobce. Ale jak víme, u automobilů to dnes takhle chodí a seriozní opravář bez noťasu nedělá."
Pokud bys to chtěl universálně na všechny baterie, tak bys opravdu musel všechny ty baterie identifikovat. Výrobců baterií a typů baterií je řádově víc než automobilek. A auto je dnes periferie řídicího počítače, takže s ním není žádný problém komunikovat. Akumulátory zatím žádný IRF čip, který by poskytoval jméno baterie nemají. Třeba to už brzy bude. Když mohou být očipováni psi, tak proč ne baterie.
Teď jsem se v tom ztratil. Hledáš univerzální nabíjecí "chobotnici", ve které bys mohl mít současně uloženou na udržovacím provozu baterku do elektrokola plus kdovíkolik baterek do ručního nářadí? Nic takového zaručeně neexistuje, ale můžeme se tu pobavit o tom, jak by to šlo sestrojit - od toho tohle vlákno existuje.
Jestli je cílem rozjet další teoretickou diskusi o tom, co by výrobci měli začít dělat, tak na to prosím založ jiné vlákno.
žádný takový vlákna nezakládat, vůbec takový diskuse nerozjíždět, proboha!!
No - já vpodstatě netrvám na nějaké chobotnici, i když by to asi byl elegantní univerzál. Klidne i specializované. Ovšem jaksi mi to hlavní stále nikdo neřekl a sice jak je to s tím udržováním odstavené baterie v současných nabíječkách jejich trvalém připojení a případným bezúdržbovým cyklováním (vybíjením) pokud to LiOn baterie vyžadují. A nebo jasně říci, že nevyžadují a mohly by být nabité třeba rok bez toho že by to uškodilo. Je to přece důležité jak jsem uvedl jak doma, tak třeba i u oněch "ležáků" v prodejnách a skladech. Možná že tam to mají vyřešeno. Nevím, proto se ptám...
Jak bylo uvedeno výše, možná by stačil onen IRF čip, který by poskytoval jméno baterie. Možná by bylo i řešení výrobcem dodávat nějaký CD ROM načíst do počítače a jeto. Ovšem zase je to otázka dodávky spolu s baterií od výrobce. (I když podobný system u něčeho již funguje. A vlastně i tiskárny takhle fungují).
Pravidelné cyklování lithiové baterky nevyžadují. A kdyby náhodou jo, tak určitě ne tak často, aby to nemohlo počkat do jara.
Samotný Li-ion článek se samovybíjí zanedbatelně, půl roku odstávky na něm vůbec nepoznáš, rok asi taky ne. Jestli můžeš ve svojí baterii odpojit od článků řídicí elektroniku, udělej to a žádné udržovací dobíjení nebudeš muset řešit. Ale pokud vím, většinou to nejde (některé články mají nějaký ochranný obvod zabudovaný přímo v sobě), elektronika trochu proudu odebírá a to způsobuje samovybíjení. Rychlost je obecně u každé baterky jiná, tak se nedá předem říct, jak dlouho která vydrží bez dobíjení.
Trvale připojit Li-ion *článek* ke zdroji stabilizovaného napětí (jak píše Kytarapepin výše) můžeš, nijak mu to nevadí - z pohledu toho článku je to totéž, jako kdyby byl paralelně spojený s jinými články. Jenom je potřeba dát mezi zdroj a článek do série diodu (aby případné zvlnění napětí zdroje baterku neustále necyklovalo) a rezistor (aby se omezil proud v okamžiku připojení, kdy se napětí článku od zdroje může lišit, nebo kdyby se článek porouchal a chtěl začít odebírat víc, než je bezpečné).
Trvale připojit *baterii*, kde je víc článků v sérii, bych si dovolil jedině kdybych měl dokonale jasno o tom, že (a jak) v ní funguje balancér. Jinak kdyby se některé patro série vybíjelo rychleji než ostatní a udržovací zdroj by to celé držel na stejném součtu napětí, nakonec by některé články mohly překročit svoje maximum a... ví bůch.
1. S tím souhlas. A také vím, že v případě bydlení v panelácích by to asi byl problém. Ovšem v rod. domcích není problém najít vhodné místo kde požár nehrozí, či si zřídit nějaký speciální uzavřený box. APP. Na ruční nářadí jsem si to takhle vyřešil...
Řeším teď úpravu zadního světla na kole. Vyrobil jsem napájení světel na baterii,uvažoval jsem i nějaký rozsah napětí kolem 6V,případně dva 3,7V Li-ion články v sérii na 7,4V. Napadlo mně,že by přímo do toho zadního světla šly vestavět nějaké červené blikací diody. Našel jsem diody L-56BID,případně L-56BSRD/B u obou je uváděno napětí v rozsahu 3,5-14V,což by vyhovovalo. Uvažuji,jestli by to dostatečně svítilo,nebo existuje něco vhodnějšího?
Svítivost v desítkách nebo stovkách mcd je málo, potřebuješ řádově tisíce. A víc než jednu.
Vyzařovací úhel 60° je naopak moc, půlka světla by zbytečně utíkala nahoru a dolů. Lepší je cca 30 nebo i míň a stranový rozptyl dohnat větším počtem diod namířených různými směry.
Přinesl jsem si z procházky do GES Electronic dvě ty diody. Poradit se tam s nimi člověk nemůže,funguje jen výdej přes pootevřené dveře. Řekl bych,že svítí jako některé ty čínské blikačky. Otázka je,jak by to svítilo ještě přes červený kryt světla. To ještě vyzkouším. Hledal jsem na Ali nějaké diody s těmi 30 stupni a větší svítivostí. Většinou co tam jsou,tak jsou na 3V. Co jsou tam na větší napětí,tak,jestli to správně chápu, jsou ty 3V s přiletovaným odporem?
To už je jednodušší použít LED žárovku s paticí E10 - 6V http://www.motokorect.cz/Zarovka-led-e10-p-5639...
Ta je rozptylová. Je třeba ale bar. filtr či nabarvit---
To mně také napadlo. Tuhle mám doma v červené barvě,ale svítí,jako bludička. Když jsem zkoušel s touhle paticí bílou s plochou čtvercovou žlutobílou LED,ta zase prozáří ten červený kryt světla bíle. Září tam prostě bílý bod. Jedině když jsem ji překryl červeným krytem vyrobeným ze smršťovací bužírky,tak je to použitelné. Mně jde o to,tam ty dvě blikací diody k té žárovce ještě přidat. Světlo už mám odmontované doma na stole a na držáku diod už pracuji.
A co ty sufitky. Mám je v Babetě.
To by byla extrémní úprava. Navíc by to,předpokládám,svítilo přes ten červený kryt také šesti zářivými bílými body. Já se do žádných extra úprav pouštět nechci. Mně šlo v počátku o to,nahradit u 6V světel dynamo baterií a kvůli nízké spotřebě žárovky LED diodami. S předním světlem už jsem spokojený,teď musím nějak domyslet to zadní. Nejde mi ani o to,že bych plánoval nějaké noční jízdy,ale když už to dělám,tak chci aby to svítilo a bylo to pořádně vidět.
Dělat z bílých LED červené světlo je fakt o ničem.
Základem bílé LED je vždy modrá. K ní je přidaná směs luminoforu, kde je i troška červené a celkově je žlutý. Smícháním jeho barvy s tou základní modrou vznikne bílá, vzájemný poměr pak určí barevnou teplotu.
Separovat červenou z téhle směsi přes nějaký filtr, to je jak hledat vodu v suchém písku - jo, vždycky tam nějaká je.
Když seženeš opravdu účinné červené LED (viz minulé vlákno), třeba i 3 mm, tak z nich si vyrobíš super LED žárovku přímo do patice E10 se spotřebou desetiny původní žárovky a svítivostí s ní nesrovnatelnou, nebo s něčím, co se prodává jako kontrolka.
Nejspíš každá slušnější (většinou čirá) LED bude účinnější, než získávat červenou z bílé.
Jenom to zbastlit dohromady...
Zadní světla obvykle mají bílou žárovku pod červeným krytem,takže ta jednoduchá náhrada bílé za bílou asi napadne spoustu lidí jako první. Ty červené LEDky které by dost svítily,ty jsou zase na nízké napětí, takže by tam byla potřeba nějaká elektronika.
Pokud nechceš složitou elektroniku, prostě zapojíš červených LED do série několik, abys docílil požadovaného napětí, pak už jen odporem doladíš proud, který obvodem poteče.
Alespoň při připojení na zdroj napětí, cyklodynamo je spíš zdroj proudu...
Leckteré ty blikačky jsou také na 6V a mají jednu červenou diodu,která by člověku vypálila oči. Samozřejmě ideální by bylo něco,čím by se jen jednoduše nahradila žárovka. Nemusím to nutně mít,svět se nezboří,ale prostě se mi nedaří v žádné elektronice ani cykloprodejnách něco takového najít. Myslím,že by to využili i jiní.
No-zkusil bych se poptat v autoopravnách. Skoro všechna nová auta mají dnes jak brzdová světla tak i blinkry s výkonovými LED. A v případě havárek a výměn by mohlo ještě něco fachčit. A napětí 12V by šlo ze 3 ks článků...
LED žárovek na 12V je hafo. Je mám na všech kolech. Červené svítí velmi dobře a nejsou drahé. Nejjednodušší je koupit celé světlo :-)
https://www.prekos.net/nahradni-dily/osvetleni...
Ještě by mě zajímalo, a možná i některé jiné potenciální kupce elektrokola, jak je to se stářím a kapacitou baterie. A pochopitelně s tím související záruka.Může se stát, že kupující padne na ležák kolo, u kterého byla baterie totalně vybita a její kapacita je už někde jinde než je v dokumentaci. Ergo - jak zjistit skutečnou kapacitu. Jde to na displeji? A to u všech výrobků? Prostě se v tomhle nějak orientovat....
Řešil jsem podobné dilema u baterky do mobilu. Jak mám vědět, že mi neprodají jako novou baterii, která jim 3 roky ležela v regálu (je to hodně starý telefon)?
Bohužel na baterii nikde žádný datum (dokonce ani rok) není, takže nezbývá než věřit. :-/
na baterii--samostatném článku je vždy nějaké číslo a nějaká písmena, z toho--když víš, co co znamená se dozvíš rok a měsíc výroby toho článku, já to vyčíst neumim, jen vím, že to tak je.
psal jsem na samostatném článku, né na obalu, ve kterym ten článek je, to, že na to výrobní číslo nevidíš bez destrukce slepeného obalu, nebo rozebrání krabice cyklobaterie, s tim já nic neudělám
A to číslo teda podle tebe je pod samolepkou na plastu nebo ještě někde hluboko uvnitř, kam se dívat nebudu, protože netoužím, aby mi to tu hořelo plamenem?
Tak jako tak by to ale bylo k ničemu, protože reklamovat baterii jako prošlou až po tom, co ji nevratně poškodíš, už je pozdě....
Ano, ty čísla jsou až přímo na bateriích, co mám ruzné chytré mobily, tam to vidět je už když tu baterii kupuješ.staré mobily měli ale baterii většinou ještě právě v plastové nerozebiratelné krabičce, stejně jako třeba baterie do fotáku, to rozebrat nejde--teda bez destrukce té krabičky.
Ale on by stejně běžný kupující věděl prd co ty písmena a čísla vubec znamenají---Leden je značený třeba písmenem F--pro rok třeba 2000 tam je také jiné značení, než 2 ka a tři nuly, ono to obsahuje ještě informace ohledně ruzných seriích a tak podobně a ještě se to značení liší výrobcem.
ale kdo to číst umí, ten to vyčte.
No- tak třeba kdysi byl na autobaterie takovej měřák,který po přiložení ukázal stav nabití. Jestli se tedy např. poklesem napětí za určitou dobu nedá určit její kvalita. I na oněch digitálních ukazatelech na kole údajně něco je.
Na autobaterie máš třeba i hustoměr,kde po nasátí elektrolytu zjistíš % nabití. Jinak existují třeba LEDkové indikátory kapacity nabití,nebo třeba indikátory s displayem. To ale zjistíš aktuální stav baterie v daném okamžiku. O kvalitě baterie to nevypovídá nic. Pokud chceš zjistit kapacitu baterie udávanou v ampérech za hodinu,tak bys musel takovou baterii naplno nabít,potom vybíjet předem známým proudem a změřit čas do vybití.
Tak jako pokud by člověk věřil výrobcem udané kapacitě nové baterie a těm céčkám, tak jistou hrubou představu o stavu lithiového článku by mělo poskytnout měření vnitřního odporu.
Jak se to prosím měří? Lze to i obyčejným digit. měřidlem aby nedošlo ke zničení měřidla?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vnitřní_odpor
Měřák může být i obyčejný digitální, při správně nastaveném měřicím rozsahu není důvod ke zničení.
Zapojil bych na baterku nějaký odpor tak, aby očekávaný proud byl blízký reálnému provozu, a pak měřil pokles napětí proti baterce naprázdno. Třeba pokud bych z jednočlánku očekával proud okolo 1 A, tak bych vzal odpor třeba 5R6/10W.
Já používám modelářskou nabíječku, která umí měřit vnitřní odpor i na jednotlivých článcích vícečlánkových baterek.
Riziko bych viděl spíš pro baterku, pokud by nedopatřením došlo ke zkratu. U baterek do mobilu s titěrnými kontakty, to může být hned.
Druhý problém bude zvolit přiměřený odpor. Když poteče příliš malý proud, nebude úbytek napětí vůbec poznat.
S menším zatěžovacím odporem (vyšším proudem) bude hodně záležet na dobrém kontaktu s baterií. Mám vyzkoušeno, jak moc dělají pružinkové kontakty u držáku na AA baterii už při 0.5A. Stačí pootočit a napětí je úplně jiné. Při větším proudu taky ten odpor bude citelně topit (pozor na prsty a podobně).
Upřímně nevím, čím bych zatížil baterii z elektrokola, aby to ta baterie pocítila a ten odpor hned neshořel... :-)
48V/1kW?
Používali jsme v práci přímotop, konvici a nakonec jsme postavili vodní odpor. ("kolotočáči")
ten přímotop jsme zapojili oba stupně do série.
taky jsme zkusili natažený železný drát, obyčejný pozink na ploty. to neprošlo- bezpečákovi se to nelíbilo, natažené jen tak volně venku.
improvizace.
nadrž z automatu na kafe, elektrody z nastrihaneho pozinku. rozmer viz foto.(Pozink to vyzralo vcelku rychle ale na funkci se nic nezměnilo)
byl to 3 fazový odpor, jako brzdný generátor jsme používali BLDC nábojový motor.
Problémem byl nízký brzdný výkon v nízkých otáčkách. časem jsme udělali pásovou brzdu.
Když testovali chlazení našeho datacentra, tak jako zátěž měli něco jako přímotopy - bedna která udělala těch cca 21 kW, které dá 3f/230V/16A napájení. Takových nacpali do serverových racků několik, a testovalo se, jak se to uchladí.
Nastuduj si vybíjecí křivky.
Pro olovo je blízká lineární závislosti, pro Lixxx je to "esíčko" s hodně plochým průběhem.
Pokud nemáš "wattmetr", měříš napětí baterie (pod zatížením). Pro Li je to nespolehlivé.
To je to,že pro každý druh baterie je ta křivka jiná. Nějaký jednoduchý budík,který se připojí ke kterékoli baterii a ukáže,jak na tom ta baterie je,takový neexistuje. U těch Li-ion baterií by mohlo o jejím stavu něco napovědět to,na kolik voltů jde nabít. Když třeba takovou 36V baterii elektrokola dokážu nabít na 41,7V,což mi jednoduše ukáže voltmetr,tak by měla být v pořádku.
Myslím, že zrovna voltmetr sám o sobě mnoho neřeší.
Aspoň u mobilu je to celkem klasika, že po připojení nabíječky během minuty tvrdí, že je úplně nabitý, ale během prvního hovoru se vypne.
Určitě víc řekne vnitřní odpor, tedy defakto o kolik napětí na baterii klesne při zatížení. Tak lze poznat baterii, která už to má za sebou, ale kapacitu z toho stejně odvodit nelze, to fakt jedině úplně nabít a změřit, kolik watthodin dodá do zátěže.
Kdysi jsem si vyráběl vybíječku na tužkové AA baterie. Po zmáčknutí tlačítka procesor tranzistorem připojil odpor, sledoval napětí a počítal dodané watty (navíc uměl nakreslit i graf). Když napětí kleslo pod nastavené minimum, tak se to celé vyplo.
Nevýhodou bylo, že takovéhle měření té baterii sebralo jeden cyklus a trvalo několik hodin. Ideální to nebylo (záleželo, jak dobře baterie sedla na kontakty v držáku), ale k řešení problému, která baterie v sadě to těm ostatním kazí, to stačilo.
U elektrokola bych ale baterii vybíjet do topného odporu nezkoušel, tam by ale klíčové informace měla znát řídící jednotka, ne?
FYI dneska to není potřeba stavět, mám tohle https://www.aliexpress.com/item/4001080871677.html a měří to celkem přesně (řekněme +/- 1-2%). Přechodové odpory ti nevadí pokud měříš Ah (maximálně se to kvůli nim odpojí trochu dřív).
v práci jsem dělal s LiFePO4
vybíjecí křivka zde:
https://gwl-power.tumblr.com/post/98740855201...
Pro 90-10% je rozdíl tak 0.2 voltu.
(a závisí od vybíjecího proudu...)
Máte někdo zkušenosti s mikrofony a jejich směrovostí? Máme v práci problém s komunikátory, které jsou u vjezdových závor do garáží (napojeno přes běžnou telefonní linku), že recepční při zapnutém motoru auta z toho houby slyší. Tak buďto vyměnit mikrofon za citlivější, nebo nějak řešit jeho směrovost, ať to moc nebere běžící motor auta.
Nebo nějaké sofistikovanější řešení?
směrovost mikrofonu jsem viděl řešenou parabolou.
Problém by asi byl pokud by zdroj zvuku byl mimo osy. (nákadní/ osobní auto, stojíš o 1/2 metru dopředu...)
S nákladním není problém, jde o vjezd do garáží, světlá výška 2.1 m. Takže maximálně nějaký Jumpy nebo podobná minidodávka, nic většího. Dopředu taky moc stát nejde, protože závora.
jsem OT, přím smazat:
No právě ta směrovost té paraboly je až příliš.
(buď dodávka nebo osobák)
k vyzkoušení v Liberci IQlandia :-)
Dělat to aktivní s vyhledáváním zdroje zvuku
by byl pochopitelně nesmysl.
No já právě nevím jestli to nějak zkoušet řešit "aktivně" nebo jestli si od nějakého spřáteleného dodavatele půjčit několik typů tady těch komunikátorů a prostě to vyzkoušet, co se nejvíc osvědčí.
Možná by za úvahu stálo nějak dostat nahrávku z toho mikrofonu do počítače a pak v nějakém zvukovém programu kouknout, jaké frekvence ten motor produkuje a jestli by třeba nepomohl frekvenční filtr = nechat jen rozsah lidské řeči a frekvence nad i pod ořezat?
Samozřejmě směrovější mikrofon by měl pomoct, ono i jen použití jiného mikrofonu může situaci zlepšit, může mít jinou frekvenční charakteristiku a brát tu řeč mnohem lépe.
Myslím, že hodně může dělat i umístění toho mikrofonu. Jestli je zavřený v nějaké kovové krabici, s trochou smůly mohou ty plechy s motorem rezonovat a uvnitř té krabice to může znít úplně jinak než venku, aniž by to byla chyba mikrofonu...
Viděl jsem, že někdy se používají i různé tlumící pružiny, na které je mikrofon připevněn, aby se na něj nepřenášely vibrace z okolí... to asi tady nepomůže, jen námět k zamyšlení...
Podle mě je to nějaká verze komunikátoru 2N vario:
https://wiki.2n.cz/hanhe/inst/latest/cs/1...
akorát verze jen s jedním tlačítkem. Je to umístěné na sloupku, podlaha je součástí betonové základové desky baráku, pokud to nevibruje akusticky, tak od vibrací auta/motoru určitě ne.
Asi bych volil variantu ---dohnat firmu, co tyto systémy instaluje.
vadu hledáte v mikrofonu na vratech a přitom muže být chyba v reproduktoru--elektronice--reprodukci zvuku u obsluhy.
samo domo se mužeš v takových věcech vrtat když máš doma police plné krámu, kterými by to šlo možná vyřešit--eqalizery, ruzné zesilovače, ruzné reproduktory s ruznou charakteristikou, ruzné mikrofony, ale kupovat takové věci a pak pokusničit není podle mého ta ideální cesta.
navíc ten systém je určitě navržený tak, aby přijatelně fungoval právě pro komunikaci a potlačoval okolní zvuky, pokud tak nefunguje--třeba díky vadné elektronické součástky,vadným propojením, mužeš měnit mikrofony nebo reproduktory a stejně se kloudného výsledku nedobereš.
Dohnat firmu se snažíme asi čtyři roky, nepříliš úspěšně. U obsluhy chyba není, těm to chodí na normální stolní telefon, kterým s jinými klapkami komunikují naprosto normálně.
Jakože primární varianta teď bude zkusit koupit/půjčit jiný komunikátor, ale tak z hlediska pokusničení mě zajímalo, jestli to třeba nemá nějaké přímočaré, (již neexistující) záruku porušující, řešení.
A ten problém se týká jednoho jediného komunikátoru, nebo několika stejného typu?
Směrový mikrofon je například každý kardioid (mikrofon s přední i zadní membránou, s polární charakteristikou ve tvaru srdce), ale ten by asi musel být na tykadle.
Problém bych viděl spíš v tom, že je mikrofon součástí "krabičky", plošného spoje apod.
Rezonovat můžou taky plechy jak píšou jiní.
Nicméňe řečové pásmo mužského basu začíná někde od 120Hz, to jsou opravdu basy, ty se dokážou šířit všesměrově...proč o tom mluvím, stačí jakákoli odrazná deska - u dodávky plocha boku, nebo zeď budovy, a ke zdroji hluku můžeš přičítat 12dB na oktávu (oktáva= třeba rozmezí 200-400Hz) - a to nemluvím o dozvuku mezi tou dodávkou a zdí, kde to bude interferovat.
Basy samozřejmě nejsou klíčové kmitočty pro rozlišení řeči - to jsou středy kolem 1kHz, ale mohou je tzv. maskovat.
Hluk takové dodávky u zdi, oproti osobáku uprostřed volného parkoviště, může být až 8 násobný.
Každé 3dB/m jsou dvojnásobek výkonu.
Zvuk se vytrácí ve volném prostoru cca. 2dB na metr vzdálenosti.
Zas ale nebrat to úplně vážně, řešení takových problémů chce někdy jen nadhled a snahu chvíli experimentovat - někdy opravdu stačí vložit pod mikrofon izolující pěnu a je to.
Neporadil jsem, ani nepotěšil...
;)
U zdi to není, garáž má vjezdový a výjezdový pruh vedle sebe, a uprostřed je vjezdová závora na jejímž sloupku je výjezdový komunikátor, a výjezdová závora na jejímž sloupku je vjezdový komunikátor. Takže zeď budovy je od mikrofonu nějaké tři metry, možná i víc.
Ale jo, asi to zkusím i rozebrat a hledat nějaké vibrace. Nebo teda půjčit jiný kus HW a zkoušet.
Opět dotaz ohledně konektorů:
Potřeboval bych z jednoho místa napájet Rasbperry Pi (cca 5V/4A) a zároveň do toho místa přivést zpět asi tři GPIO vstupy/výstupy z toho Raspberry (3.3V/00nicA). Ideálně to táhnout jedním kabelem a připojit jedním konektorem. Asi metr a půl délky kabelu, zakončeno v montážní krabici, čili pokud možno konektor "do panelu".
Jakým kabelem byste tohle táhli a jakým konektorem zakončili?
Já jsem zatím uvažoval o:
RJ-45 Cat6 s tím, že bych dvě dvojice drátů použil jako napájení. Ale nemám vhodnou RJ-45 zásuvku do panelu, navíc proudově je to otázka, jestli to vydrží.
DIN 7kolík: píšou že je to do 2A, takže pokud bych použil dvě dvojice pinů pro napájení, vyšlo by to akorát. Zásuvka existuje i ve verzi do panelu.
Modelářský 6-pinový konektor Multiplex. Ten teda asi neexistuje ve verzi do panelu, muselo by se to nějak zalepit, ale proudově je naprosto v pohodě.
Ale jakým kabelem to táhnout? Umotat si něco sám z nějakých modelářských silikonem izolovaných 1mm2 drátů, a k tomu cojávím rozpletený telefonní kabel 0.12 mm2?
Nebo naopak vykuchat Cat6A patchcord (průřez vodičů cca AWG24) a použít dvojici vodičů pro silovou část, a jednotlivé vodiče pro to GPIO?
Dík za jakékoli tipy.
> Ale nemám vhodnou RJ-45 zásuvku do panelu
Já teď objednával https://www.tme.eu/cz/en/details/log-nk4006/rj... až přijde, dám vědět. Ale 4A tam fakt pouštět nechceš (to má to RPi tolik? My máme dvě na 3A zdroji a funguje to, odběr jsem neměřil). Maximálně vyšší napětí a mít za tím spínaný zdroj.
Jinak jsem si oblíbil https://www.tme.eu/cz/details/mic334/konektory... + https://www.tme.eu/cz/details/mic324/konektory... (dělají se i s jiným počtem pinů).
RPi 4B má udávané minimum 3 A. Plus na to chci navěsit kameru, displej, a ještě pár drobností. 4 A by měly být dostačující. Spínaný zdro z 230 V na 5V mám právě v tom místě, _odkud_ to chci vést.
Ty mikrofonní vypadají docela dobře, akorát mám doma vrtačku se sklíčidlem jen do 13 mm, čili 16mm díru nevím jak bych udělal.
řeším to stupňovitým vrtákem.
Sice je pouze na plech, ale 6mm pásovinu zvládne taky.
https://www.lidl-shop.cz/cs-CZ/PARKSIDE-Sada...
Strojaři u vás nemají dílny? ČVUT v ´67 je mělo ...
FEL katedra mikroelektroniky měla v 89 velký a hodinářský soustruh, 2 frézy, stojanovku a spoooustu dalších věcí, které s mikročipy neměly nic společného, ale setsakra se hodily :)
Ale tehdy se také ještě od FEL neodtrhla fakulta počítačů. Tehdejší inženýr ovládal k tomu software i ty obvody a uměl a chtěl evidentně ovládat i ten soustruh. To už neplatí. Nynější produkt výchovy software umí programovat ve vysokém stupni abstrakce, ale schema desky mu moc neříká a honit elektrony po desce nechá harwarářům. Soustruh nepotřebuje.
Tak u nás (https://www.fi.muni.cz) jde studovat i embedded systémy a trochu si sáhnout na fyzické obvody včetně návrhů desek a obvodů i třeba za pomocí FPGA. Ale holt svět se specializuje, takový front-end programátor nemusí vědět úplně všechno od paralelních verifikací a důkazů složitosti některých komplikovanějších algoritmů až po funkci zhášecí komory výkonového jističe.
Já dostudoval Čvut FEL ještě před rozdělením, takže ano kromě programování a matiky i elektronika včetně fyziky a teorie elektromagnetického pole, ale soustruh jako fakt né... :-)
Klíčové slovo: Halové laboratoře ČVUT. Koukám, že jsou sdílené se strojaři, ale zjevně tam pouští i studenty FELu - já takhle vychodil předmět Svařování a pájení v elektrotechnice.
Určitě netvrdím, že by se tam nešlo dostat, ale mě to v rámci žádného předmětu nepotkalo. Vybavuji si akorát, že jsme v těch končinách hledali jednou učebnu na cvika. Mě přecijen zajímaly víc ty počítače byť nepochybuji, že zajímavé předměty se našly i v jiných oborech...
Tak jsem to včera a dneska zapojoval a je to super (teda, ještě nevím, jestli to přežije provoz a třeba se to nerozpojí po nepatrných vibracích). Nepotřebuješ na to žádný tool, nastrkáš tam drátky a přimáčkneš tou plastovou věcí - v nouzi to jde i dupnutím přes něco placatého, pak jsem si na to vzal svěráček.
Ale 3A bych přes to nepouštěl, já to dělal na signály. Na větší proud (několik A) mají naši strojaři „konektory M12“ (dost drahé, ale vypadá to profesionálně a i celkem vodotěsně) a na ještě větší (napájení 48V/10A) jsem tam dal 4mm banánky a uvnitř to pak rozvádím přes WAGO221-415. Tak doufám že to vydrží :-)
Jovlastně, ještě další dotaz - potřeboval jsem koupit různé věci od Wago, například svorky na DIN lištu, držáky pojistek, atd. A asi jsem nenašel e-shop, který by měl jejich kompletní sortiment. Kde se to kupuje?
Já to kupuju náhodně v GME (třeba ty 221 jsou tam překvapivě levné), TME, Farnell (tam bývá draho), podle toho, kde zrovna objednáváme další věci.
Jaké věci na DIN lištu používáš? Mně přišel ten katalog dost nepřehledný a nedokážu v něm moc hledat… Jinak my používáme WAGO221 (klasika na dráty), 236-746 (do plošňáku, vyžaduje páčku 236-332 a pro estetiku bočnici 236-100) a teď nově chceme zkusit 2604-1104 (varianta 221 do plošňáku, abych nemusel používat tu externí páčku).
Právě v GME toho mají dost málo, třeba na ty čtyřpólové svorky tam myslím neměli na skladě koncovku/přepážku, neměli (žluto)zelenou svorkovnici (jen šedou nebo modrou), neměli propojku na víc svorkovnic vedle sebe, popisovací štítky, pak neměli držák pojistek, no prostě milión věcí co tady máme v rozvaděčích a co mi přijde fakt jako pěkné vychytávky pro moje případné soukromé projekty, tak to v GME není.
A nechceš napsat které a jak? :-)
Teď nerozumím otázce. Jakože jaké komponenty?
Třeba máme Wago pojistkové držáky, v prvním je 10A pojistka, v dalších jsou 2A pojistky pro jednotlivé věci. Těma můstkama je to propojené na jedné straně, na druhé je na té 10A pojistce přívod od zdroje, a na těch 2A jsou výstupy pro jednotlivé věci. Každé pouzdro má popisovací pole, kde je číslo té pojistky pro dohledání ve schématu.
Věci na DIN lištu jsme ve firmě, kde jsem posledně pracoval, nakupovali hlavně u Weidmüllera. Dražší, ale výběr mají dobrý. Jenom nevím, jestli neprodávají jenom firmám.
Co třeba devítipinový canon? Ten je taky do 2 A, takže jestli tři piny využiješ na slaboproud, zbydou na napájení dvě trojice.
Při délce 1,5 m by neměl být problém protáhnout směsku několika různě tlustých drátů skrz smršťovací bužírku.
Kdybys chtěl, doma se mi válí zásoba kablíků pro energořetězy: 0,34 mm2, tři nebo čtyři žíly, PUR izolace.
Dnes mi spadlo přední světlo Smart 700 Lumens doma natvrdo na zem. Nesvítí. Je tam jeden akumulátor Panasonic NCR18650B a najednou po pádu má napětí cca. (už si to přesně nepamatuji) 1.4V místo 3.6V. Když jsem to připojil na dobíječku, tak na něm bylo správně asi 4.2V. To nepatrné napětí začalo stoupat, ale o desetiny voltu, stále jen kolem toho 1.5V. Ten článek je ze dvou článků v sérii? Je možné, že se nárazem poškodil akumulátor? Tišťák elektroniky je jednoduchý a vypadá v pořádku. Při tom nízkém napětí logika zapínání nefunguje.
Už jsem si objednal nový článek, ale zajímalo by mne, co se vlastně stalo. Nevíte někdo?
To napětí 1.4V je i na odpojeném akumulátoru. Elektronika to nestahuje. Dnes jsem s tím svítil jen asi 1/2 hodiny. Nemohlo to být nijak moc vybyté. Ráno to bylo nabyté na max. Ve světle je vnitřní USB nabíječka.
Tak světlo vyzkoušej na jinou baterku. Budeš mít jasno ihned,jestli je chyba ve světle,nebo v baterce.
Článek jsem dnes ráno koupil. V práci jsem to lépe rozkuchal a zjistil jsem, že ten akumulátor má pod smršťovací bužírkou ještě přilepený ochranný obvod. Na jeho vstupu je na plochém vodiči připevněno něco 2x2m, co skoro nevede. Akumulátor má sám 4V, ale na výstupu té ochrany je 1.4V. Je to tou pojistkou (co by to tak mohlo být??) na vstupu. Tak jí teď zkusím překlenout a uvidím. Jestli to vyjde, tak jsem si koupil za 300Kč náhradní akumulátor.
Kdybych celý ten ochranný obvod odstranil, co tím pro lampičku zkazím? Při poklesu napětí přechází sama do nižšího svítícího režimu. Asi by neměla odpojení před úplným vybitím. Zdroj z USB dává stabilních 4.2V. Vlastní nabíjení může být řízeno z toho ochranného obvodu. To by byl problém. Máte na toho někdo nějaký názor?
Prakticky to vyzkoušené nemám, ale neměl by ten ochranný obvod účinkovat taky při zkratu nebo přebíjení? Přecijen lithiové baterky dobře hoří, já bych se toho přemostění trošku bál...
Nechci přemostit celý ochranný obvod. Na jeho vstupu je do plochého vodiče od akumulátoru vmezeřeno něco, co nyní skoro nevede. Je to veliké zhruba 2x2mm a úplně placaté a není to nijak řízené. Já bych to typoval na nadproudovou (tavnou?) pojistku. To je to, co chci překlenout.
Samozřejmě snižuji ochranu proti zahoření, ale když to zahoří za chodu na řídítkách, tak to prostě urazím a zahodím. Ve vypnutém stavu to snad hořet nebude. Jo ještě je jeden režim. Nabíjení na poličce přes noc doma :(
Nevím, ale zrovna ty, který dost prožíváš ty katastrofické scénáře budeš nechávat v poličce nabíjet baterii bez pojistky?
To riziko je určitě malé, ale přecijen poměr ceny baterie k ceně toho, co všechno by mohla zapálit? ;-)
bych to vytrhnul, ale je taky možný, že ta baterka spoléhá na tenhle obvod při nabíjení a vybíjení;ale určitě tam nejsou tak velký nabíjecí proudy a tyhle baterie bez mechanickýho porušení nehoří-lipolky to je jiný kafe )-:
Teoreticky se mohly při nárazu na zlomek vteřiny dotknout nějaké vodivé kousky a zkrat by spálil tu vestavěnou pojistku. Já osobně bych se nebál celý ochranný obvod vyhodit, ale zkombinoval bych to s důkladnou prohlídkou a případným generálním doizolováním celého vnitřku světla.
Kontext: li-ionky nenabíjím bez dozoru a na případný výbuch jsem připravený.
Lionku máš v mobilu, ve foťáku už skoro ve všem. Všechny tyhle spotřební krámy dobíjíš v kovové nádobě a pod dozorem? Asi ne. Moje světélko obsahuje jeden článek 18650 a dobíjí se z USB.
Předělával jsem 6v světla na kole z dynama na baterku. Vyměnil jsem obyčejné žárovky za LED a jako zdroj jsem použil staré li-ion články 22650. Žádnou elektronikou jsem to nedoplňoval. Jsem toho názoru,že světlu by neměl nějaký rozdíl v napětí vadit. Prostě to bude svítit více,nebo méně. Přemýšlel jsem nad nabíječkou,nakonec jsem ji sestrojil z nějaké 3v nabíječky k holícímu strojku a měniče napětí,nastaveného na 7v. Myslím,že to žádnou zvláštní elektroniku na nabíjení nepotřebuje,když ta původní nabíječka byla na ještě menší napětí,nebo by s tím mohl být nějaký problém?
Ale já mám koupenou hotovou pěknou lampičku, kterou jsem jen rozbil a teď si jí chci opravit. Nabíjí se to zastrčením USB kablíku, má to jeden jediný LI-ON článek a svítí to velmi pěkně, když to svítí :(
Tak se mi to podařilo opravit. Byl přetržený sletovaný páskový vodič mezi akumulátorem a ochtranným obvodem v místě sletování. Byl přetržený ten cín. Myslím, že to mělo sloužit jako tepelná pojistka, tak to byl cín s nastavenou teplotou tání a ne s nastavenou pevností. Nebylo to vidět, ale mělo to velký odpor.Tak mám velikou radost. Jen ten nový akumulátor mi zůstal.
Tak je budeš střídat, aby se novej nepokazil nepoužíváním. Ono se to hodí mít dva, máš čím svítit, když se jeden rozbije :-)
Když na vršku toho válcového akumulátoru, taková přerostlá tužková baterie o průměru asi 2cm je přiletován ten ochranný obvod. Destička o stejném průměru jako akumulátor. Její přiletování je docela náročné. Takže k výměně dojde jen v případě poruchy nebo zničení stávajícího akumulátoru. Kdyby stratil kapacitu, tak ho vymněním.
Tohle.
Já od jisté doby kupuju všechny součástky a další komponenty, kromě těch úplně nejdražších nebo nejrozměrnějších, aspoň ve dvou kusech. Nejhorší totiž je když něco nefunguje, a nejde výměnou kusu za kus ověřit, na které straně je problém.
Tak jsme po zimě vytáhl samo-domo baterii s 3 článkami v sérii a prostřední má napětí -0.4 V. Ovšem jsou to ty články se zabudovanou BMS.
Jsem myslel, že ten čip hlídá i podpětí...
Ahojte, mám další elektronický dotaz:
mám solid-state relé (SSR, v podstatě triak s řízením odděleným optočlenem), resp. desku kde jsou dvě SSR a 5V řízení přes MOSFET, aby to bylo přímo řiditelné z pinu AVR nebo Raspberry. Jak se takováto věc chová ve vypnutém stavu?
Chci tím spínat nějaká světla, ale zjistil jsem, že ve vypnutém stavu když na výstup dám zkoušečku s doutnavkou, tak svítí, jakoby tam byla přítomna fáze (jo, spínám tím fázi). Multimetrem naměřím tak 0.2 V stejnosměrného a tak O.4-0.7 V střídavého napětí. Když na to napojím běžnou žárovku nebo úspornou zářivku se závitem E27, tak ve vypnutém stavu SSR nesvítí ani jedna.
Když ale na výstup SSR připojím svítidlo s lineární zářivkou, tak zářivka krátce bliká tak s 5-10vteřinovou periodou. Podobně když tam napojím USB nabíječku která má LED kontrolku, tak ta LED se po pár desítkách vteřin rozsvítí, jako by do nabíječky šlo napájení, a pak pomalu zhasíná. Když k tomu připojím paraleně ještě běžnou tepelnou žárovku, tváří se to jako vypnuté, nic nebliká, nesvítí, voltmetr ukazuje čistou nulu stejnosměrně i střídavě.
Čili to vypadá, jakoby se vypnuté SSR chovalo jako velmi měkký zdroj napájení, a teprve připojením malinké zátěže se výstup dostane na nulu.
Je to tak správně? Musí mít SSR aspoň nějakou zátěž, aby bylo vypnuté?
Podle tvého popisu by rozpojený spínač mohl mít poměrně velkou kapacitu - chová se to jako kondenzátor v sérii, ne?
Řekl bych, že spínače jsou velmi různé. S triakem zkušenosti nemám, většinou to byly spíš optomosfety, ale já vesměs řeším spínání stejnosměrného napětí.
Samozřejmě je možné dát na výstup paralelní odpor, který tu energii sežere. Záleží na aplikaci, spínat takhle věc, která se nesmí poruchou rozběhnout, by bylo dost na pováženou... :-)
U me je aplikace rozsviceni zarivky, takze nic moc.
Jo, v podstate seriovy kondenzator to popisuje dobre. Moje otazka hlavne byla, jestli u SSR je toto chovani normalni.
Co se tyce poruchovych stavu, to si nevyberes - i u beznych rele s kotvou a civkou jsem se setkal jak s poruchou typu "nesepne" tak s poruchou typu "nerozepne".
Ahojky
Zkusím otázku na jeden tak trochu pracovní problém. Nejde ovšem o elektroniku, ale "jenom" optiku, nicméně do tématu se to taky celkem hodí...
Původní řešení bylo světlo, kde byla normální žárovka a před ní velká čočka nastavená tak, že vlákno bylo v ohnisku té spojky, takže paprsky byly víceméně rovnoběžné a ven šel úzký kužel světla.
Úkolem je nahradit žárovku pomocí výkonných LED, přičemž kvůli spolehlivosti nemá být ta LED jen jedna, ale čtyři těsně vedle sebe, přičemž pokud se dvojice LED pokazí, mělo by se zdvojnásobením výkonu zbylých LED udržet plná funkčnost.
Potíž je v tom, že ty 4 SMD LED byť umístěné těsně vedle sebe se přes čočku promítnou na zeď jako samostatné čtverce. Dokud svítí všechny, je to ještě dobré, ale pokud se dvě LED (uhlopříčka) vypnou, najednou dost chybí světlo ve dvou rozích.
A konečně otázka, jak to na úrovni optiky nejlépe vyřešit? Já navrhoval nějaký difuzor mezi LEDky a tu čočku, jenže to sežere nějaké světlo, navíc se čočka musí nastavit, aby byl difuzor v jejím ohnisku a jelikož je pak zdrojem světla místo malé LED ten difuzor, kde svítí velká plocha, rozšíří se výsledný kužel světla, uprostřed to světlo chybí, musel by se používat výrazně vyšší proud...
Napadala mě varianta dát těsně před každou LED malou spojku, osy nasměrovat do jednoho bodu, tam dát rozptylku a v ideálním případě by to pro tu velikou spojku mohlo vypadat jako jeden bod... jenže mám jen matné vzpomínky na středoškolskou fyziku, není to úplná blbost? ;-)
Nebo není jiné elegantní řešení, jak světlo z několika světelných zdrojů spojit dohromady, aby se světelné zdroje mohly plnohodnotně zastoupit?
Osadit ty ledky ručně se sklonem do středu té čočky. V podstatě to znamená pájet to v sepnutém stavu a to ještě zapnutou každou led zvlášť a sledovat stopu paprsku na stínítku v místě čočky.
Ty ledky samy mají hodně široký úhel, tam pár stupňů v náklonu nehraje roli. Z hlediska toho, co se přes čočku promítne na zeď je klíčová poloha a blíž k sobě LED prostě mechanicky už dát nelze.
Kdybys ty ledky umístil na kruhovou plochu se středem v ohnisku té spojky a umístěné na druhou stranu od ohniska, než je čočka, tak by to zářilo stejně jako to "bodové" vlákno umístěné v ohnisku.
Si asi neumím představit, protože nevidím rozdíl, když teď jsou LEDky v těsném čtverci, co by pomohlo rovnat je do kruhu?
Promiň, napsal jsem to blbě. Mínil jsem kulový vrchlík. Myslel jsem na kouli a psal jsem kruh. Prostě to na tom tišťáku individuálně narovnat tak, aby všechny ty ledky svítily do jednoho bodu a do toho bodu umístit ohnisko té spojky.
Na zrovnoměrnění světelného kužele by pomohl prostorový filtr: clonu do ohniska té spojky a ledky kousek dál dozadu. Ale tím se ztratí spousta světla.
Možná by šlo udělat chumel optických vláken, ale tam by taky byly velké ztráty: kdyby jeden konec chumlu byl soustředěný v jednom bodě a druhý roztahaný přes plochu čtyř diod, nutně by třičtvrtě světla padlo mezi vlákna.
Jestli jsem ještě optiku úplně nezapomněl, tak soustředit čtyři zdroje do jedné čočky nejde. Použil bych buď čtyři čočky namířené tak, aby se ty čtyři paprsky sešly v potřebné vzdálenosti od zdroje, nebo jednu čočku s jednou bohatě předimenzovanou diodou, u které se dá spolehnout, že vydrží víc než ta původní žárovka.
Díky za nápady
No bohužel řešení, kde se hromada světla ztratí, mi příliš nepomůžou. Navíc prý ani není čas na nějaké zásadnější změny, takže to nejspíš bude akceptováno jako vlastnost...
Jen jsem si říkal, kdyby byla nějaká elegantní finta, byla by škoda se nezeptat... :-)
Zatím je to jen myšlenkové cvičení. Rýsuje se mi možnost postavit lehotříkolku pro dítě s poškozením mozku, ať si kluk může dopřát trochu pohybu a procvičovat koordinaci pohybů. Nicméně myšlenka, že to pustí z kopce (i malého) bez brzdění by mohla jeho rodiče děsit a napadlo mě řešení - lineárním aktuátorem zatáhnout za brzdy. Dálkovým ovládáním v ruce jednoho z rodičů. Jenže co když z nějakého důvodu nebude signál? Takže nejlepší by to bylo otočit, přítomností signálu držet brzdy odbržděné, při jeho úmyslném přerušení a nebo ztrátě to začne brzdit.
Nevíte někdo o nějakém dálkově ovládaném relé na malé stejnosměrné napětí, které by na tohle šlo adaptovat? I kdyby vysílač byla klíčenka na knoflíkovou baterku, pokud to jde nastavit tak, že relé drží sepnuté dokud se drží tlačítko, kuchnu klíčenku a vyrobím nové pouzdro, páčkový přepínač a větší baterku.
Prostě za ten stávající aktuátor zařaď invertor. To co chceš je prostá inverzní funce.
Žádný stávající není, zařízení ještě neexistuje. Samozřejmě chápu, že logiku toho aktuátoru (která poloha brzdí a která na) si můžu poskládat jak chci. Jde mi o tu bezdrátovou část. Jestli někdo nezná jednoduchý reléový modul s bezdrátovým ovládáním, který by umožňoval fungovat tak, že relé drží aktivní jen podobu příjmu signálu, ale ta není nějak omezená třeba monostabilním časovačem. Prostě signál je vysílán dokud je na dálkovém sepnutý spínač, relé drží dokud má signál.
Brahmo, ne tak docela, nám kdysi v práci "otočili logiku" pneumatického ventilu.
Místo otvírání zavíral. Na signálu inverze a je to.
Do té chvíle, než vypadl přívod vzduchu.
Pro Jirku:
ta brzda by se musela řešit jako "stále zabržděná" s odbržděním signálem.
ztrátou signálu by se zrušilo odbrždění.
Toto je bez diskuse.
možná by šlo použít wi-fi vysílač+ přijímač
ten by omezeným dosahem mohl něco řešit?
Pokud by se řešilo jen "rozjetí se z kopce"... Možná by stačilo řešit max rychlost. Tam mne napada nějaký odstředivý regulátor spojený s brzdou?
Tož ono to bude asi potřebovat elektrický příšlap tak jako tak, a jestli budu bastlit vlastní, nezbyde mi než se někde nějak popasovat se senzorem otáček. Takže navázat rychlostní limit nejen do vypnutí motoru, ale i do vypnutí "odbržďovače" už by pak byla maličkost. Ale rád bych věděl, jestli můžu rodičům kluka nabídnout možnost mít v ruce (nebo na vlastních řídítkách) možnost mít killswitch, kterým mu tříkolku vypnou (vypnout napájení motoru a zabrzdit brzdy) kdyby viděli, že hrozí karambol.
Wifi by bylo fajn z hlediska odolnosti vůči rušení a podobně. S mojí (ne)schopností pořešit cokoliv softwarového by si to ale vyžádalo sehnat někoho, kdo mi to pomůže vyvinout a vyrobit.
Možná jsem našel vhodnou inspiraci:
https://learn.sparkfun.com/tutorials/how-to...
Žluté tlačítko nepotřebuju, takže některé prvky bych z toho vykuchal a asi bych je zvládl vykuchat i z těch kódů pro Arduina. A líbí se mi ta myšlenka, že se nejen odpojí napájení, ale taky zkratne motor. S motorem natvrdo spojeným s rotací kola (třeba nábojovým) by to účinně limitovalo schopnost dítěte uniknotu z dosahu rodiče a na mechanické brzdy jako takové by se ani elektricky sahat nemuselo.
Jen aby tě s tou tříkolkou a stálým vysílačem wifi nezabil někdo v okolí, kterému tou kontinuální nosnou frekvenci totálně zarušíš komunikaci.
Čipy používané pro dálkové otevírání dveří u aut se dají běžně koupit. Jen k tomu připojíš kus drátu na anténu. Běžný dosah je kolem 10 metrů, dá se to naladit i na víc. My jsme to používali jako stop tlačítko pro dopravníkový pás nakladače na náklaďák. Blbé je, že za deště se ten dosah prudce zkracuje. No a blbé je také, že v oblasti toho kontinuálního vysílání si nikdo auto neotevře.
Možná by byl praktičtější výkonnější vysílač povelu stop. Tyhle ovladače by mohli mít letečtí modeláři.
Pro modeláře existují různé věci co něco sepnou nebo rozepnou při ztrátě signálu a/nebo na povel. Ale vždycky to počítá s použitím RC soupravy a to by sice fungovalo, ale moc se to pro tohle nehodí. Ovladač by se hodilo udržet malý a jednoduchý.
Wifi je celkem pěkně šifrovaná tak, že jich může běžet v jednom prostoru hodně a neškodí to. I doma kromě svojí vlastní vidím tak šest dalších a nijak se vzájemně neovlivňujeme. Nicméně v některých situacích to 2.4GHz pásmo je prý docala plné, takže ten RFM69 čip co používá jiné by fakt mohl být nejlepší řešení.
Ta nosná frekvence nemusí být úplně kontinuální. Člověk stejně má nějakou reakční dobu, takže by určitě stačily povolující impulsy po 200 ms, s tím, že se brzda aktivuje třeba po 500 ms bez signálu.
Nebo vyloženě datově úsporná varianta povolující paket jednou za sekundu plus samostatný příkaz pro okamžité zastavení. Pravděpodobnost, že budeš potřebovat zastavit zrovna v okamžiku ztráty signálu je malá.
A nebo tam picnout nějaké raspberry + GPS a souřadnicemi stanovit bezpečný prostor? ;-)
A nešlo by to vyřešit mechanicky nějakou odstředivou brzdou? Ta by mohla zabírat plynule s rostoucí rychlostí.
Různých bezdrátových relé lze najít hromadu, namátkou tady, ale nemám konkrétní vyzkoušeno...
https://www.zabezpecovaci-zarizeni.cz/pro...
Ahoj, na nové kolo jsem potřeboval i nějaké přední světlo, ale protože večer a po tmě jezdím jen vyjimečně, výkonné světlo s externí baterií se mi moc neosvědčilo, zkončilo v šuplíku a používám světla s integrovanou baterií. vcelku mi na mých pohybovadlech vyhovuje jedno levné světlo force
https://www.alza.cz/sport/force-bug-400-usb...
jen mi na tady těch světlech prdí, že sice svítí hodně do dálky, ale vubec do boku.
na jedné koloběžce jsem to vyřešil tak, že mám na vidlicích ty světla dvě a mohu si ten kužel roztáhnout.
dnes mě ale napadlo, že by mi do toho force světla mohla s menší upravou pasovat jedna rozptylkahttps://www.svitilny.eu/optika-ledil-lxp-o-pro...
co jsem kdysi blbnul s pokusama sestrojit si vlastní osvětlení. pruměrem sedí,jen bylo potřeba ji vepředu zbrousit dvě přední boční kulisy pro přesné usazení a hloubkově ji v místě led žárovky zbrousit z nějakých 12 něco na 11,8mm.
ještě uvidím jak to bude večer v reálu, protože tím rozptýlením světla do stran to pak samozřejmě svítí do dálky méně než bez té rozptylky, ale ty nenasvícené strany jsou alespon mě nepříjemný.
Jsem zvědavý, jak ti to bude vyhovovat. Většinou potřebuje člověk tu díru v silnici vidět co nejdříve a do boku nekouká. Jen v zatáčkách je to nepříjemné.
Tak záleží zda je prioritou vidět nebo být viděn. Mně na Ibexu světélko s desetistupňovou optikou od Jirky vyhovovalo. U lehokola stejně přímo před před kolo nevidím.
Při nižší rychlosti může vyhovovat širší kužel.
Uvidí se časem, ale myslím, že by to mohlo být podstatně použitelnější, než pouze hodně nasvícená uzká čárka do dálky.
fotky jsou do zelena a ještě upravené--přisvětlené ve fotošopu, obyč foták jako lidské oko nevidí, málo nasvícené je pro něj černé a hodně nasvícené přepálené, ale po té upravě je na těch fotkách v podstatě to, co a jak vidím nasvícené bud s tou rozptylkou, nebo bez ní.
Ono s věkem se i lidské oko bude více či méně blížit tomu, jak to vidí foták.
Trošku jsem měl problém s velikostí druhé fotky, takže nešla vložit.
Tak dopředu jí vidět chceš, ale zase 100m potřeba není. Naopak když nejedeš meziměsto ale víc se "motáš" je docela fajn, vidět před sebe i trochu do šířky. Mít ostře nasvětlený koridor na šířku řidítek je naprd.
Myslim že to je to samý světlo od Force, který jsem věnoval dál. Právě proto, že mi krajně neseděl ten ostrej přechod mezi do dálky nasvíceným ostrým středem a totální tmou po stranách...
Uvažme namíření světelného kuželu širokého 10° optickou osou 5° pod vodorovnou rovinu, takže jen naprosté minimum světla jde výš jak vodorovně, horní okraj hlavního toku je vodorovně. Pokud má světlo trošku výkon, bude na tebe občas blikat nějaký řidič dálkovýma a většinu času ten horní okraj hlavního kužele neosvítí nic užitečného. Takže většinou se to nastaví ještě o chlup níž. Ale uvažme 5°. Pak osa kužele protíná silnici 10m před světlem, pokud je světlo 875mm nad zemí. Na většině lehokol bude o kousek níž.
Pro výkon světla co z rozumně velké baterie vydrží svítit celou noc budeš mít schopnost tak úzkým kuželem nasvítit silnici dostatečně právě cca těch 10-15m daleko, kam hlavní kužel sahá, dál se to už rozptýlí tak, že stejně díry nevidím. Jinými slovy pokud nechci za tmy jezdit vyloženě pomalu, mám cca 1-2s času od momentu kdy díru nasvítím do momentu, kdy do ní vjedu. To není moc když uvážím, že za tmy většinou mozek nemívá nejostřejší reakce.
Zároveň těch 10m před světlem je nasvícená celá šířka pruhu/stezky. Víc do šířky by se mi líbilo jen v pravoúhlých zatáčkách, možná tak 1 promile času jízdy.
Čili pokud mám použít jednoduchou kruhovou optiku, lepší než 10° jsem na lehokolo nenašel. Širší buď osvětluje věci velmi slabě, nebo svítí do očí všem protijedoucím a musím to furt vypínat. A většinu času děsně plýtvám výkonem. Užší kužel už by začal vadit i v mírných zatáčkách, širší by žral moc proudu a musel se tlumit kdykoliv někdo jde/jede. Jasně, je to kompromis, ale pro ne úplně pomalé lehokolo jako Oceláč je cca 3-4W skrz 10° kužel nejméně protivný kompromis.
ted jsem to byl projet---je to na prd, do strany super, ale do dálky to svítí opravdu málo. víc si s tím lámat hlavu nemá smysl, když už mám odzkoušeno, že pokud dám ty světla dvě, jedno do dálky a druhý trochu sklopím a namířím trochu šikmo do prava, tak jsem v poho. Ale jsem rád, že jsem to zkusil a hlavou už se mi nehoní--co by kdyby.
Nepřemýšleli jste někdy o tom, co se stane s velkým LED světlem, když do něj posvítí slunce?
Mně by to možná nikdy nenapadlo, ale chtějí to řešit v práci. Protože výkoná LED se logicky umisťuje do ohniska reflektoru, čočky nebo prostě optiky, aby maximum světla šlo v úzkém kuželu jedním směrem. Tudíž logicky, když přesně z tohohle směru bude přicházet sluneční světlo, tak ho ta optika hezky soustředí do jediného bodu, kde je ta výkonná LED.
Otázka zní, bude to dost, aby to LED usmažilo? Já jsem tvrdil, že určitě jo, přece stačí malá lupa k zapálení papíru. Oni spočítali, že LED na masivním chladiči se nemůže nic stát... já to chci vyzkoušet prakticky, ale počasí vůbec nespolupracuje...
No já nevim nevim, trochu bych se obával, že ten chladič by musel být navržený přímo pro tu konkrétní led diodu, že to nebude fungovat stylem--když dám veliký chladič, bude chladit víc než malý.
Zkus si to představit jako peltierový článek, z obou stran stejné chladiče--jeden odvádí teplo, druhý odvádí chlad.v žádném případě ale nezvedneš výkon třeba autoledničky tím, že použiješ větší chladiče.
Stejně tak si nepomužeš, pokud bys klasickou ledničku obložil tlustší stěnou z polystyrenu, ty jen oddálíš tlustší stěnou dobu, kdy se někde uprostřed spolu začne prát venkovní teplota s vnitřní teplotou té lednice--mrazáku, ale ve chvíli kdy spolu začnou ty dvě teploty vzájemně bojovat bude už spotřeba energie naprosto stejná, jestli má ta lednice 5, nebo 20cm polystyrenovou stěnu je už potom jedno.
Baráky se taky zateplují cca 10cm polyšem, asi někdo spočítal, že 20cm by si už vubec nijak nepomohli.
Zkus se na to podívat takto---dám na tu led diodu veliký chladič, aby okolní teplota toho velikého chladiče nedovolila té diodě ten chladič ohřát, nebo alespon co nejdéle ji v tom zabránit.
Teoreticky--alespon já bych předpokládal, že nejlepšího odvodu tepla bych dosáhl v případě, že by z té diody bylo teplo odvedeno velikostně přiměřeným jemně žebrovaným chladičem, který by byl následně ofukován ventilátorem.
Zvláštní, já bych čekal, že obložením ledničky polystyrenem (z venku s vyjímkou žebrování odvádějícího teplo ven, kompresoru a ostatních věci, které produkují teplo), bych spotřebu elektřiny určitě snížil.
Otázkou by spíš byla smysluplnost takového počínání, přecijen ledničku s menší spotřebou, která se kvůli přidané izolaci nevejde do špajzu, málokdo ocení... :-)
Podobně u zateplování domů předpokládám, že lze snadno narazit na hranici, kdy už se náklady na ještě kvalitnější zateplení nevrátí v úsporách vytápění ani za 500 let, proto se musí hledat přiměřený kompromis.
Přijde mi to ale trošku jiná otázka než ta původní - zda by letní slunce v ČR mohlo dokázat usmažit výkonovou LED v reflektoru, když to někdo blbě nasměruje?
To jsem si také myslel, ale opravdu jsem si nepomohl.
Řešil jsem to u kompresorové autoledničky, měřil jsem opakovaně její spotřebu bez obložení a s přídavným obložením polystyrenem , v bytě nastavená trvalá teplota, v ledničce nastavená trvalá teplota, rozdíl spotřeby energie naprosto nezměřitelný.
Druhý případ--zahradní chatka kterou v zimě občas využíváme jako dětskou hernu, nebo kino--mám tam videoprojektor, tak přez zimu občas čučíme s dětma na pohádky.
řešil jsem zateplení, také to nefunguje tak, že když ji pořádně zateplím, spotřebuji méně energie.
pokud v ní topím jen když tam plánujeme jít na jedno odpoledne, pokud bych ji přemrštěně zateplil, prochladlé tlusté stěny pak fungují jako naakumulovaná klimatizace--do místnosti vyzařují dlouho chlad, i když v té místnosti topíš, klasický případ, když jedeš v zimě na hory na starý kamenný barák, teplo tam začne být až když v neděli odjíždíš, ale stan, nebo karavan vytopíš v podstatě okamžitě, samozřejmě jakmile vypneš topení, hned je tam zase zima.
Já bydlím ve starém baráku, sklepní byt má kamenné stěny cca 60cm, když začnou letní vedra, první cca 3 dny tam mám pořád chládek, ale po třech dnech už je vedro i v tom sklepě---TEPELNÁ SETRVAČNOST--
teoreticky takto bude nejspíš fungovat i nesprávně navržený chladič.
http://www.souch.cz/dok/e/chlazeni.pdf
Dal jsem si do podobné chaty horkovzdušná kamna (na dřevo).
Stěny sice zůstávají studené (nepříjemné, když se o ně opřeš), ale v místnosti je po cca 1/2 hodině teplo na tričko.
Však to je o čem píšu, pokud nemá stěna tepelnou setrvačnost,máš uvnitř teplo za chvilku, sice Ti moc nevěřím pulhodinku--pokud je venku -10, nebo ještě méně, ale do hodiny, dvou už je tam příjemně opravdu i na triko---stěny jsou studený, to ano, ale už z nich dovnitř nesálá chlad.
Jednu chybičku to ale přecijenom má, čím dál jsi od zdroje toho tepla, tím je v té místnosti chladněji, v rozích té místnosti muže klidně zamrzat voda.
Však jsi o kousek výš sám navrhoval použít pořádný ventilátor, takže zrovnoměrnit teplotu v místnosti samozřejmě lze. ;-)
Ano, tak to i řeším--bez toho to nejde
ale v klasickém zatepleném obydlí to rozhánění ventilací řešit nemusíš---většinou.
Při takhle nízkých teplotách tam nejezdím (pokud nermusím).
Domek je postavený k jarnímu a letnímu obývání, tzn. podlahu tvoří prkna cca metr nad terénem, strop pod provětrávanou střechou je z heraklitových desek bez zateplení.
Tak to pak sedí jak jsi psal--za pul hodky už je to na triko.
Trochu jsem to podělal právě tou podlahou, jsem asi 20cm nad zemí, přez trámy fošny přez mirelon plovoučka. měl jsem tam dát pod tu plovoučku topné rohože, stačilo by aby jen nešel z té podlahy v mrazech chlad--zkusmo stačila i elektrická deka. známej se tím živí, mám to k němu necelý kilometr, hold mě to jen nenapadlo, vyřešil jsem to u stolku kde se sedí kobercem , ale ta topná rohož by byla lepší, dnes už i vím, kde je a vždy bude stolek, tak by stačila opravdu jen na ten kousek. už se mi to ale nechce rozebírat, plovoučka problém není, ale skřínky a kuchynská pracovní deska, možná by šlo koupit nějakou topnou rohož pod ten koberec, ale nesmělo by to pak být jak chodit po peřině, nebo aby ten koberec podložený tou topnou folií vyskočil nad plovoučku třeba o centimetr.to tam mužu rovnou dát pod ten koberec tu topnou deku--teda spací podložku, nebo jak se tomu správně říká.
Až budeš stavět 5. domek, vše bude tip-top. Já bych to už nestih´ a dát 2 melouny jen za pozemek?
To snad až při hyperinflaci.
Já jsem hlavně potřeboval přestěhovat od manželky tu moji modelařinu a do baráku už se mi to nevešlo, tak jsem musel na zahradě splácat nějakou kulnu, rovnou jsem to ale dělal i jakous takous modelářskou dilničku, hernu pro děti a páč jsem měl videoprojektor, prdnul jsem tam i ten projektor, a gramec s reprobednama, přez který už jsem v bytě jen zakopával.
Nakonec to ale dopadlo tak, že tam slavíme vánoce, silvestra, hrajou si tam s náma--bábou dědkem děti a manželka nadává, abych to hlavně zase nezasral modelařinou, tak ted už fakt nevím, kam tu modelařinu přestěhuju, něco už jsem od ní odvezl, ale pořád tam toho má ještě do třičtvrtě stropu :))
V té psí boudě je také letadlo?
Néé, to dal někdo mladejm jako domek pro děti :))
Přijde mi to ale trošku jiná otázka než ta původní - zda by letní slunce v ČR mohlo dokázat usmažit výkonovou LED v reflektoru, když to někdo blbě nasměruje?
Podle mě mohlo , usmaží ji a nemusíš to zkoušet ani sluníčkem, zkus tu diodu dát na chladič a pistolovou páječkou ohřívat její přední svítivou část, jestli se teplo té páječky odvede na ten zadní chladič, protože slunce bude přez čočku--reflektor té diody také ohřívat tu přední svítovou část.
Tady jedna cry led
https://www.hadex.cz/k164a-led-5252-5w-bila...
na základním hliníkovém chladiči je elektronika, jejíž chladič by měl přenést teplo na hlavní chladič, aby se nespálila ta přední čočka
Slunce--páječkou se ale budeš snažit přenést to teplo na ten chladič z té čočky, to nemuže fungovat.
Vzal bych maximální výkon slunce cca 1000 W na metr čtvereční, z toho bych spočítal watty dopadající na plochu optiky a výsledek bych porovnal se jmenovitým výkonem ledky. Kdyby to bylo míň, vyprdnul bych se na to. Jinak bych to řešil experimentálně.
Zajímala by mne geometrie toho reflektoru vůči té ploché LED diodě, která vyzařuje do poloprostoru. Klasická parabola s umístěním světelného zdroje do ohniska by fungoval tehdy, kdybys tu diodu nasměroval svítit dovnitř té paraboly. To se ovšem neděje. Ten čip je vždy viditelný. Takže nejspíš je ten čip na dně té paraboly a ta odráží pouze okrajové paprsky, které by jinak svítily do celého poloprostoru. Prostě to trochu fokusuje. Většina světla je vyzářena přímo z LED bez odrazu ven. Ty ledky mají největší vyzařovací intenzitu hlavně ve směru kolmém na povrch čipu, takže to tak nějak vychází.Také kdo ví, jaký tvar ten reflektor vlastně má?
Z toho ovšem také plyne, že to sluníčko fokusované parabolou do ohniska nebude ten čip nijak dramaticky zahřívat. On tam totiž nejspíš není.
Jinak co se týká odvodu tepla, tak větší chladič odebere z čipu více energie a předá ho do okolí. Spíš bude problém při vysokém vnějším příkonu, vyšším než je výkon té LED, tepelný odpor mezi chladičem a čipem. Ten může způsobit hlavní bariéru odvodu tepla a pak už zvětšením chladiče ničeho nedosáhneš. Já bych si zjistil tepelný odpor té vodivé pasty a její tlouštku.
Tak jsem něco vymyslel, něco vyfabuloval a teď je to na tvém ověření.
Vedení tepla závisí stejně jako vedení proudu na rozdílu potenciálů a odporu vodiče.Takže máš diferneciální rovnici druhého druhu, kde ti v čipu vzniká teplo a přes systém chladiče s různými teplotními odpory se transportuje do okolí.
Jak velký je ten reflektor a jak velká je ta ledka? Slunko ti nedá víc jak cca 1kW na metr čtvereční ani v létě. Čili kolik máš metrů čtverečních toho reflektoru, tolik kW tepelného příkonu bude ta ledka muset přežít. Na kruhový reflektor o průměru 10cm mi to vychází cca 7,8W. Pokud je v tak obrovském reflektoru jediná malinká 1W ledka, možná bych se o ni i bál (v létě s optickou osou reflektoru přímo do slunce). Pokud je v 10cm reflektoru něco výkonnějšího nebo vícečipového, asi se nic nestane. Jestli to přežije svícení na plný výkon, vypnuté to uchladí i namířené sluníčko.
Ahoj
No zamýšlel jsem to jako obecnou otázku, ale dobře upřesním to. Bude to návěstidlo, nemá reflektor, pouze spojnou čočku s 20 cm průměrem, respektive dvě fresnelovy čočky.
Svítí tam Luxeon LXZ1-PD02, tedy jen 1W mrňka.
On tedy není racionální důvod, aby to někdo přímo do slunce namířil, je to spíš hypotetická otázka, zda to považovat za možný problém...
A vzhledem k tomu, že pro 20 cm kruh mi vychází 31W, tak si právě myslím, že by to problém být opravdu mohl, byť praktické pokusy zatím dopadly dobře.
Jenže během dneška bylo jen pár příležitostí to zkusit na oblohu namířit a jediná zpětná vazba v míření na oblohu je voltmetr, kterým měřím napětí na LED. Což je taky docela zajímavý poznatek, jak je červený Luxeon zdatná sluneční elektrárna. :-)
20 cm je dost, ale ty fresnelovy čočky nebývají moc přesné a navíc návěstidlo asi bude mít nějaký rozptyl. Nedivil bych se, kdyby se sluníčko promítlo třeba do 2cm fleku. Přímo na diodu by potom dopadal jenom zlomek tepla a zbytek by se dal vyřešit předimenzováním chladiče. Dá se ta věc rozebrat a na místo diody dát nějakou matnici?
Tak kvality objektivu to rozhodně nemá, ale ohnisko určitě 2 cm flek nebude (jsou tam štelovací šrouby). Podívat se, jak vypadá ohnisko dopadající na LED jednoduše nejde, ale rozebrat to lze, na místo LED můžu dát skoro cokoliv. Když jsem zkusil hledat ohnisko pomocí teploměru (ds18b20), tak po nalezení správného místa letěla teplota okamžitě mimo rozsah... :-)
Matici myslíš jako mřížku LED nebo jako kus železa?
Pokud je to návěstidlo, hádám opravdu nebude 31W dopadat na diodu. Kdyby to tak bylo, a všechen světelný tok ze slunce co dopadne na čočku končil v ledce, tak potom naopak při svícení ledkou všechen její světelný tok směřuje rovnoběžnými paprsky válcem o průměru čočky rovně pryč, pokud nedáš oko do tohohle válce, nevidíš návěstidlo. Jasně, není to laser, nějaký rozptyl tam bude, ale furt by to nebylo zrovna dobré návěstidlo. A když sešteluješ tu čočku tak, aby to dělalo mírný kužel a bylo vidět v celém prostoru, ve kterém má být vidět, drasticky klesne procento sluníčka co končí na ledce. A pak je tu taky pohyb slunka po obloze 15° za hodinu. Jestli ses někdy díval dalekohledem co má zorné pole z větší části vyplněné Měsícem (nebo Sluncem, stejná úhlová velikost), víš, jakým fofrem ti to z tama uteče a musíš otáčet montáží. Čili kdybys tu ledku chtěl usmažit, budeš muset montáží toho světla sledovat pohyb sluníčka, aby se to stihlo vyhřát.
Myslím,že pokud by slunce mělo v nějakém světle usmažit LEDku,tak už by se to jistě někomu,byť třeba nedopatřením,podařilo. A už by se všude rozebíralo,jak jsou ty LEDky nebezpečné. Nějaké mžikové osvícení nemůže vadit,to by muselo být cílené a delší dobu trvající zahřívání.
No zatím veškeré pokusy dopadly pro LED dobře, v pátek jsem s tím půl hodiny mířil na slunce, zkoušel různě zaostřovat a na VA charakteristiku té diody ani na svítivost to nemělo měřitelný vliv. :-)
A to byl v podstatě scénář, který v praxi nikdy nenastane, protože přesně jak píšeš, slunce za chvilku z osy uteče a člověk tím musí pořád štelovat...
Každopádně taky mě to trochu překvapilo, ale železniční návěstidlo má za úkol maximum světla soustředit do velice úzkého kužele.
Oproti silničním semaforům, kde auto má obrovskou volnost, z jakého směru přijede, tak vlak jedoucí po rovných kolejích má velmi přesně definovanou pozici pozorovatele.
Proto i ta 1W LEDka má být díky čočce vidět na 500 metrů.
A normy některých zemí dokonce určují nejenom, kolik světla musí dopadat v ose návěstidla, ale zároveň definují i maximum vyzářené mimo kužel, aby návěst nerušila strojvedoucí jedoucího po jiné koleji. Tohle prý v ČR neplatí, ale v Ukrajině ano. ;-)
A ještě jedna zajímavost. Ta čočka má vybroušenou nepravidelnost, kterou část světla odklání přímo dolů pro to, aby člověk stojící dole před stožárem poznal, jestli to svítí a nemusel chodit stovky metrů daleko.
Ono se samozřejmě část světla vždycky rozptýlí, ale podívat se do světla přímo v ose je obrovský rozdíl. Zkrátka jako zadní světlo na kolo se to absolutně nehodí... :-D
MatNici - matné sklíčko, kus papíru nebo obecně cokoli, na čem z rubu uvidíš tvar toho osvětleného bodu.
Až bude (konečně) venku svítit slunce, tak to zkusím, ale na 90% pokud ten papír bude ve správné vzdálenosti (u LED na to jsou štelovátka) od čočky, tak prostě shoří. :-)
Na to přece stačí i mnohem menší čočka...
(mimo téma lehokol, jen elektronika)
Kde byste sehnali co nejmenší kabel s co největším průřezem mědi?
Potřebuju přivést dvojlinku coby napájení LED pásku, cca 1.5 A a 24 V, pár desítek cm, fyzicky co nejmenším nebo aspoň co nejplošším kabelem. Ve své kabelové krabici jsem našel dvojlinky i jednolinky, které ale mají zbytečně tlustou izolaci, beztak dimenzovanou na cca 400 V. Kde byste sháněli něco takového, pokud možno jako lanko, ne drát?
Já jsem vymyslel, že rozřežu Cat6A patchcord (AWG 23) a povedu to napájení každý pól více takovými vodiči. Ale třeba to jde koupit rovnou?
Drátky do traf mají lak na 50V. Tzn. bez bužírky.
Nojo, dráty. Já potřebuju lanko.
Ale tak je pravda, že tady mám tak 0.2 mm lakovaný drát, který jsem použil na převinutí spáleného motoru do letadla. Tak možná zkusím víc pramenů tohoto.
modeláři, kabely se silikonovou izolací
(ale pokud vím tak dvoulinke ne, sólo dráty)
nebo tady.
https://www.autokabel.cz/autovodice-fly-a-flry
u aut se dost šetří na izolaci (hmotnost, rozměr)
Co třeba odizolovat pár metrů normálního lankového vodiče, z několika lanek poskládat jedno tlusté a zabalit ho do smršťovačky? Jestli se to nebude hýbat, mohlo by to stačit.
Jo, tohle jsem zvažoval. Ale tak je to takový bastl, pružností je to oproti běžným lankům úplně jinde. A vlastně vzhledem taky, jak se to nezasmrští rovnoměrně.
Nakonec jsem se skřípěním zubů použil modelářský AWG 20 v silikonové izolaci, a na přívod AWG 16. Estetika až na druhém místě.
Tak já zase probudím tohle téma. :-)
Přemýšlím nad oživením osvětlení lehokola, co jsem na Azub Ibexu používal do roku 2017, kdy prasknul rám a na nový jsem to namontovat už nestihnul (nebyl čas, nejezdil jsem po tmě, nekompatibilita s novými řidítky, lenost), protože 26. července mi Azub Ibex rozbil kamión... ;-(
No a teď přemýšlím, jak minimalizovat riziko, že se mému znovuzrozenému lehokolu něco zlého stane a světla blikající ve dne, se zdají logickou volbou.
Ale vzhledem k tomu, že tak, jak to bylo, to namontovat na nový rám stejně nemůžu (Azub již nepodporuje Windshield, takže šlapák na spodní straně nemá otvor se závitem, kam jsem měl přední světlo přišroubované) bude dobré se nad celou koncepcí ještě zamyslet...
Jako přední světlo sloužila Cree XRE Q5 na chladiči s 10 stupňovou optikou od Jirky připevněná pod osou klik. To mi na jízdu po silnici v noci stačilo (tlačítkem jsem přepínal proud) a ve dne myslím, že krátké záblesky docela zvyšovaly viditelnost (aspoň podle počtu lidí, co o tom mluvily.
Zadní světlo tvořila destička s cca 10ti 5mm LED v řadě připevněná na nosič pod odrazko. Zatímco v noci to myslím úkol plnilo dobře, tak jako blikátko přes den, mi to přišlo slabé a víc než 20 mA jsem do těch LED pustit nemohl.
U předního světla přemýšlím o upgradu na Cree XP-G3, která by teoreticky mohla na stejný proud svítit dvojnásobně (takže při původním svitu by to méně žralo a měl bych větší rezervu na mlhu), jen nevím, zda by šlo použít původní optiku nebo se musela hledat nová?
Větší dilema je zadní světlo. První myšlenka byla vzít velké odrazko, navrtat dírky, do nich nastrkat 5/10 mm supersvítivky (jenže které), teď jsem ale narazil na chvalozpěvy na COB LED a tvrzení, že mají mnohem větší účinnost?
Ono dneska už by asi nebyl problém koupit pořádně protivnou červenou blikačku hotovou, ale jak jsem na podzim jezdil do práce na MTB, štvalo mě, že se střídala mlha a slunce, takže jsem 3krat za cestu musel zastavit a zapnout/vypnout zadní blikačku.
A nebylo by jednodušší zvandalizovat spínač na komerční blikačce a vytahnout si ho někam na dosah?
To samozřejmě taky udělat lze, mínusem je nutnost dobíjet ji samostatně, obvykle netušíš, kolik energie v baterii zrovna zbývá a většinou můžeš přepínat jen režim blikání/svícení, nikoliv intenzitu.
Kromě nosiče bych chtěl nějakou LED dát i někam nahoru na sedlo, pokud by nosič zrovna něco zastínilo, takže by ty samostatné zadní blikačky byly potřeba minimálně dvě.
Navíc většina blikaček svítí z jednoho bodu nebo maximálně 5 cm, já bych jako optimum viděl čáru v šíři nosiče = 14 cm, protože větší zdroj světla by motoristovi mohl připadat blíž. ;-)
Jo to separátní dobíjení by mohl být opruz...
Na stranu druhou, mohla by to být i dobrá fičura: jaká je šance že se ti najednou vybije všechno naráz? :-)
Plochu světel jsem onehdy řešil a popravdě, nejsem si jistý, že má smysl nad tím nějak výrazně bádat, pokud plánuješ použít něco opravdu vysokosvítivýho.
Blikačka co tu mám svítí (bliká, dobře) jednou, slovy JEDNOU, LEDkou a vzhledem k intenzitě se skutečně nebojím, že by to někdo mohl přehlédnout. Je to skutečně na hranici "bodavýho" světla, kde LEDku samotnou vnímáš už spíš jako bílou a červená je až ta korona okolo ní...
Asi bych se spíš zaměřil na rozložení, v horším (komplikovanějším) případě na optiku. LEDka má relativně úzký úhel vyzařování a mimo něj je prd vidět, takže pokud se chceš skutečně zviditelnit, chtělo by to rozložit víc do stran...
Když jsem hledal červenou LED, která by co nejvíc svítila při 20mA (kompatibilita se stávajícím řídícím obvodem), narazil jsem na tuhle:
https://www.gme.cz/led-10mm-red-30000-30...
Jenže parametry vyčnívá oproti ostatním tolik, že si kladu otázku, zda je to vůbec možné?
Při 20mA (Vf=2.1V) by měla typicky svítit 30 Cd (minimálně 25 Cd) v úhlu 30 stupňů.
Tak nevím, zda to nejsou nějaké Čínské candely, když nejsvítivější červená 5mm LED od Cree s 30 stupňovým úhlem (C503C-RCS-CYCZ) má jen 7 až 10 Cd.
Kdyby to ale byla pravda, tak světlo s 10x30 Cd by snad za dne už vidět být mělo. :-)
V práci mi přidali tuhle "super" LEDku k objednávce z GME, před chvílí jsme ji zkoušeli a výrobce rozhodně lže!
Orientačně jsme při 20 mA změřili 30 luxů ve vzdálenosti půl metru, což dává svítivost zhruba 8 Cd, nikoliv slibovaných 30 Cd.
Lživý je bohužel i úhel svítivosti. Místo uvedených 30 deg s poklesem svítivosti na polovinu, to vychází na sotva 25 stupňů (12 od středové osy) v místě, kam už nesvítí skoro vůbec.
Chjó, takže datasheetům OptoSupply rozhodně nelze věřit!
Laboratoř :-D To by mně bavilo. Máš nějaké i čmouhaté foto pracoviště? :-D
Čmouhaté pracoviště?
Laboratoř úplně né, ale šéf má příruční luxmetr a kužel světla se krásně promítnul na rovnoběžný list bílého papíru, takže stačil úhloměr. :-)
Máme tu i větší měřák, který umí přesně změřit dokonce i barvu světla, ale to se dneska nehodilo a zkoumat, zda je LED oproti data sheetu horší 3 krát nebo 3.5 krát mi už přišlo zbytečné...
Jak mají psané ty úhly? 30° od osy nebo 30° kužel (myslím tomu říkávají "included angle")? V tom druhém případě by slibovali 50% svítivost 15° od osy a to by i mohlo být, že na 25° od osy už není skoro nic. Zrovna tenhle úhel už mě zmátl v mnoha datasheetech. Nejlepší je, když je k tomu i graf úhlové vyzařovací charakteristiky, z toho člověk nejlíp ví co čekat.
Tak v datasheetu mají napsané 2θ1/2 (myslím, že je to theta, pokud se to nevloží), což jsem pochopil jako úhel, kde poklesne jas na polovinu (to je ta 1/2 na konci) a úhel jako šířka kuželu zleva doprava, proto ta dvojka na začátku, že je to dvojnásobek úhlu od středové osy. Tedy od středové osy by to mělo být "jen" 15 stupňů.
Ano, bývá v tom zmatek, popiskům v katalogu zboží se nedá věřit vůbec, nejlepší je obrázek, ale když měli v datasheetu tohle, přišlo mi to jasné. Ono výrobci většinou chtějí napsat větší číslo...
Oproti tomu v normě zase byl formát, že horizontálně minimálně +/- 4° a vertikálně minimálně +/- 10°, což v důsledku znamená LED s minimálně 20° kuželem, protože eliptická charakteristika se vidí jen vyjímečně...
Ono na zadní světlo by se mi ideálně líbil ještě širší kužel, ale to by zase bylo na úkor svítivosti, tak mi 30° (tedy +/-15°) přišlo jako rozumný kompromis s tím, že bych úhel trochu rozšířil tím, že krajní LED připájím našikmo.
Zas do čím širšího kužele pošleš dostupný světelný tok, tím slabší to z libovolného směru vypadá, ale zas je to vidět z víc směrů. Vždycky to je nějaký kompromis. Další možnost je nemít všechny diody rovnoběžně, boční vytočit víc do stran. Tím v podstatě získáš ten oválný rozhoz světla co by se na zadní světlo hodil asi nejvíc.
Jojo, kompromis.
Když vezmu šířku auta 2.5 m a vzdálenost 10 metrů za cyklistou, tak by právě 15 stupňů od osy pořád mělo ještě jakž takž stačit.
Navíc vždycky jsem si myslel, že u zadního světla potřebuju širší kužel do stran než výškově, teď si říkám, že alespoň jedna LED by měla směřovat šikmo nahoru, ale to stejně nemá řešení...
Respektive napadlo mě jediné = laserové ukazovátko na gimbalu připojenému ke kameře zaměřující okno kamionu... :-)
Ještě přemýšlím nad jednou věcí...
Klasické vývodové LED mají zásadně udanou svítivost v mCd a úhlem, zatímco SMD LEDky mívají většinou udaný světelný tok v lumenech. Nikdy jsem nechápal, jak to vzájmně převést ani jsem nepotkal LED, kde by bylo uvedeno současně obojí... až dneska jsem začal googlit definici jednotek a vzájemný převod.
Jestli to tedy chápu správně, když vezmu datasheet od Cree C503-RCS, který snad tolik nelže https://assets.cree-led.com/a/ds/h/HB-C503C-RCS...
při hodně štěstí můžu v červené koupit LED, která má 10 Cd s úhlem 30°.
Kužel 30 stupňů (15 od středové osy), můžu přepočítat na steradiány = 2Pi*(1-cos 15°) = 0.214 sr.
A pokud bych pro zjednodušení počítal, že v tomhle celém kuželu mám svítivost 10 Cd a všude mimo nulu, pak mi vychází světelný tok 2.14 lumenů. Reálně to bude asi méně.
To při typických 2.1V a proudu 20mA znamená 0.042W, takže účinnost je cca 51 lm/W.
Počítám to špatně nebo mají všechny klasické vývodové LED o tolik nižší účinnost než výkonové SMD LED moduly, kde už se lze dostat přes 150 lm/W?
Proč?
Jaké by byly provozní náklady, kdyby´s nechal koncové světlo během jízdy zapnuté "imrvére"?
Když bude mít nabíjecí baterie tak téměř nulové.
Ono by asi bylo zcela nejinteligentnější, vzít 2 zcela obyčejné blikačky, třeba Force Cob baterie, 16x led, a napojit je na lion 21700 a mít to zaplé stále.
Taky doporučuju, když už do toho vrtáš, tak mít centrální akumulátorovou sestavu a napájet z ní všechny vykuchuné tovární světla.
Cree X-RE má pokud si pamatuju úplně jinak velký čip a jinou úhlovou charakteristiku vyzařování než XP-G, takže optika s největší pravděpodobností nebude pasovat. Můžu se ale zkusit doma podívat, jestli náhodou něco nemám. Matně se mi plete, že nějaké XP-G2 jsem před lety koupil, to by mělo pasovat na XP-G3.
Sice to není elektronika, ale s osvětlením to souvisí. Jelikož si nemyslím, že by všechny reflexky byly stejné, já chtěl ty nejvíc svítivé a nedařilo se mi najít žádné použitelné srovnání, zkusil nějaké objednat a teď jsem udělal menší test v kombinaci s těmi, co už jsem doma měl z dřívějška.
Změřit odrazivost absolutně nedokážu, ale když jsou na jedné fotce, to už mi na vzájemné porovnání smysl dává.
Úplně objektivní to stejně není, správnější by bylo vystříhnout stejně velký kousek a ten nalepit, ale nechtěl jsem plýtvat... :-)
Focené je to Olympus TG2 s bleskem z cca 8 metrů, blesk je od objektivu asi 3.5 cm, takže nepředpokládám, že by na výsledek měla vliv vzájemná poloha samolepek. Zkoušel jsem fotit i bez blesku a svítit čelovkou z různých směrů, ale zásadní změnu to nepřineslo.
Na zemi jsou ještě položená 3 červená odrazka, tam mě výsledek docela překvapil, ta ještě vyzkouším samostatně, je možné, že nebyla všechna přesně svisle.
Soupis vzorků:
1 - Reflexite Daybright - fluor zářivá žlutá (objednáno 2009 truckershop.cz)
2 - Reflexite Daybright - stříbrná (objednáno 2009 truckershop.cz)
3 - 3M 983.23-ES https://www.3market.cz/reflexni-paska-3m...
4 - 3M 983.10-ES https://www.3market.cz/reflexni-paska-3m...
5 - 3M 957.10S https://www.3market.cz/reflexni-paska-na...
6 - Shaman černá reflexní https://www.axit.cz/d171330_shamanracing...
7 - Netuším, koupil před lety taťka jako patníkové nálepky na plot, po tom, co nám ho ve dne nabouralo PPL
8 - OEM zadní odrazka https://www.axit.cz/d186207_oem_zadni_odrazka_...
9 - Busch & Müller zadní odrazka na nosič 80 mm https://www.axit.cz/h131119_busch-muller_zadni...
10 - OEM zadní odrazka
11 - OEM páska reflexní samonavíjecí
Ke všemu se to mění ještě s časem a špínou. Čistá odrazka odráží lépe, ale zase to není tak dramatické. Takhle jsem nasvěcoval trubičky v drátech a měnil ty méně svítící.
Určitě, to pozoruju hlavně na reflexním proužku na Schwalbe pláštích, ke konci životnosti se to s novými nedá srovnat.
V tomhle je možné, že vzorkům 1 + 2 uškodilo, že mi už 13 let leží ve skříni, takže i když to vypadá jako Oralite VC612, je možné, že nové by se 3M vyrovnali (číselně by bílá mohla být i nepatrně lepší), ale nenašel jsem za rozumnou cenu přiměřené množství, tak smůla.
Asi si vezmu foťák a pudu vyblejskout stroj.
Nevim jaká je šance že se pod různými značkami skutečně prodávají různé věci, ale ty nálepky mi přišly v tom blistru přesně jako č.6...
To klidně vyblejskni, ale srovnání má význam pouze v rámci jedné fotky, jinak záleží primárně na expozici a síle blesku.
Že bude šestka nejhorší mi bylo jasné předem, ono na rovinu chtít po černé nálepce, aby odrážela světlo, je už z principu problém a pokud někdo chce reflexky na černém kole utajit, tohle je pořád mnohem víc než nic. :-)
Předpokládám, že ostatní barvy v tomhle předřezaném cyklo provedení budou lepší než černá, ale žádné už nemám. Kdysi jsem si koupil červenou + žlutou a přišlo mi to tragické, jak efektem, tak poměrem ceny k ploše.
Ono je možné, že materiál je od 3M z nějaké nižší řady, možná 580E, protože tam černá je, jenže koeficient odrazu je tam desetinový v porovnání s číslem 4.
Tu černou bych viděla, jak už jsem psala, jako vykreslovač obrysu stroje s červeným světlem/odrazkou. Tj. olepit tím zezadu obvod sedačky lehokola. Někde v army šopu to bylo i v pásce na cívce, pokud si vzpomínám.
Ty 3M (3,4,5 a nejspíš i 7) jsou, podle mého, plnohodnotná náhrada odrazky.
Co se focení klasických odrazek týče, tam to fakt musíš nasvítit správně. Z menší vzdálenosti na úhlu nasvícení záleží hrozně moc. Reflexní pásky na kulatých cívkách ti úhel nasvícení v pohodě řeší, bo jsou pod všemi úhly. Možná i ta černá by na špulce vyšla líp.
Zatím jsem nenašel žádný datasheet pro klasická odrazka, ale u reflexních nálepek záleží retroreflexní koeficient (tedy kolik světla se vrátí) jednak na úhlu pod kterým světlo na povrch dopadá (entrance angle) a hlavně na úhlu mezi osou zdroje světla a osou pozorovatele (observation angle).
Dle očekávání nejlepší variantou je, pokud světlo dopadá na reflexku kolmo a světlo i oko/objektiv jsou ve stejném místě. Tomu jsem se snažil přiblížit a zrovna ta černá měla podmínky prakticky nejlepší. U všech reflexních materiálů bylo pro tuhle situaci v tabulce nejvyšší číslo.
Nálepky na špulce mají ke světlu přesně kolmý svůj střed, ale směrem k okrajům se úhel zvětšuje a odrazivost se zhoršuje (parametry v tabulce většinou končí úhlem 45 stupňů, pro některé už odrazivost ani neuvádí).
Mnohem větší vliv (teoreticky i prakticky) má ale úhel pozorování. Když vezmu parametry třeba 3M 983-10, tak oproti kolmému dopadu se pod úhlem 45 stupňů odráží cca šestina. Ovšem změna pozorovacího úhlu z 0.2 stupňů na 0.5 stupňů srazí množství vráceného světla na třetinu a větší pozorovací úhly už v tabulce ani nejsou.
Ve vzdálenosti těch cca 8m, ze kterých jsem fotil, byl znát každý centimetr, o který jsem čelovku od foťáku posunul. Z některých úhlů mi přišla jasnější reflexka 4, z některých 5, ostatní byly celkem v poměru.
V praxi vyplyne pozorovací úhel ze vzdálenosti mezi světly a očima motoristy v poměru ke vzdálenosti od reflexky. Dokud je auto daleko, je úhel mezi světly a řidičem malý, když se přiblíží, úhel se zvětší a koeficient se výrazně zhorší (na druhou stranu na reflexku dopadá víc světla) a od určité vzdálenosti reflexky nefungují vůbec.
Vzhledem k tomu, že napropstá většina aut má světla dole a řidiče nahoře (nejhorší je kamion), bylo by výhodou, kdyby reflexka vracela světlo nesymetricky (trochu výš než je zdroj), ale nenašel jsem žádnou takovou. :-(
Nabízí se ovšem otázka, když klasické odrazky často mají označený TOP, zda právě neodráží asymetricky víc nahoru???
Ono ale je celkem rozumné, že je to nejlíp vidět zdálky. Jak už je auto blíž, tak jednak by o tobě už měl vědět (díky těm zdálky viditelným odrazkám, často lepším, jak slabší světla), a druhak už se dostáváš do dobře osvětleného prostoru, který by měl řidič pozorně sledovat.
V tu chvíli už by zas měla víc hrát roli barva oděvu, je to velká plocha, je už ve světle i tlumených reflektorů a čím jásavější a čím větší, tím líp. Tuto službu ti žádné světlo o rozměrech pěti centimetrů (v tom lepším případě, některá jsou hodně malá) v silných reflektorech auta na padesát metrů už neudělá.
Nafotila jsem Favoritku. Jsou na ní pouze reflexní prvky. Foceni bleskem z cca 4m.
zepředu: přední odrazka na čele představce doplněná pohyblivou oranžovou nálepkou na reflexním pásku na kotníkách. Trubičky ve výpletu za jízdy vytváří jemně svítící disk.
zboku: pohyblivá oranžová nálepka na reflexním pásku na kotníku, reflexní trubičky vytváří za jízdy jemně svítící disk.
zezadu: reflex na sedle, červená odrazka doplněná pohyblivou oranžovou odrazkou v pedálu. Trubičky ve výpletu za jízdy vytváří jemně svítící disk.
Za denního světla je podstatné oblečení. Světla ani odrazky moc vidět nejsou a moc výrazné, navíc blikající světlo, působí až agresivně.
Za denního světla, když je pod mrakem, by teoreticky měly pomoct fluorescentní barvy, které by teoreticky měly produkovat víc viditelného světla než na ně dopadá, protože jestli chápu následující popis správně, tak dokáží přeměnit část dopadajícího UV na svoji barvu...
"Fluorescent materials absorb short wavelength, invisible, incident radiation (solar energy) and re-emit it as longer wavelength, visible light. This re-emission of visible light continues as long as exciting incident radiation is present. This means fluorescent materials are especially effective during dawn, dusk, and overcast days."
To jsem ale zatím otestovat nezkoušel... :-)
Jezdím pravidelně údolím pod severním svahem, kam slunce nesvítí. Za ty roky jsem si všimla, že už všichni cyklisti, které pravidelně potkávám, přešli na fluo žlutý dres :-) Je to vidět na velikou dálku a vím o nich, že jedou. Já mám tu fluo žlutou v zimě i na návlekách na spodní část lýtek, hýbe se to. V létě aspoň žluté či fluožluté fusekle. Teď, když je všechno už šedivé, stačí jakákoliv velká barevná skvrna, v létě, když je všude listí a mihotavé světlo, je ta fluo žlutá jednoznačně nejlepší, je vidět i mnohem dřív než blikající strobo.
Já takovéhle tričko poprvé dostal jako finisherské na ICT triatlonu 2012, třeba v práci na chodbě pod zářivkama doslova zářilo. Bohužel mu to nevydrželo. Mám ho dodnes, ale dávno je už prostě jen žluté. Tedy barva mu zůstala, ale přidaný jas docela rychle zmizel.
Ta první a třetí nálepka by měla být fluorescentně žlutozelená. V té řadě 3M 983 je víc fluorescentních reflexek, ale tahle mi podle parametrů vyšla nejlépe (kdyby ne, asi bych je stejně koupil, protože se mi ta barva líbí), akorátže zatímco u normálních reflxek slibují životnost 7 let, u těch fluorescentních jenom 3 roky.
V tomhle kontextu se asi nemusím divit, že tričko po deseti letech není, co bývalo... :-)
Ony ty žluté neonové dresy ještě tak před pěti lety prakticky nebývaly. Teď už jsou dresy, bundy i návleky. Ono stačí, aby s tím v dané lokalitě někdo jezdil a ostatní si všimnou, že je to dobře vidět. Návleky na nohy jsem před lety kupovala jakési vlněné na aerobik, dnes už se dělají přímo pro cyklisty. Jezdila jsem v pracovní žluté vestě, teď už jsou cyklodresy, bývají dost drahé, ale dá se sehnat i za pár peněz. Teď už mám neon žlutou bundu (Force) na zimu, neon žlutou letní větrovku (Etape), neon žlutý dres s krátkým rukávem (Force), neon žlutou neprofuk vestu (Kalas). Koupila jsem si ty neon žluté elasťáky (k černé teplé bundě a k černému dresu) a letos jsem objevila neon žlutý hasičský dres, který na podzim navlíkám pod černou vestu, takže aspoň rukávy krásně svítí. Mám ho větší, takže se dá i navlíknout jako nejvrchnější vrstva teď v zimě, když je na zateplenou bundu ještě relativně teplo.
Ti hasiči tam mají plno triček, třeba si vybereš:
https://www.dastysport.cz/hasicsky-dres-pa335/
Takové ty řeči o muškách neřeším, buď je u nás nemáme, nebo se to přehání. Letos jsem je jednou potkala a jestli jich na mě současně sedělo deset, tak moc. Nejspíš sedí i na tmavé, ale tam akorát nejsou vidět.
Jako, že na svítivě žluté/zelené tričko létají mušky a jiný hmyz, rozhodně pověra není, ale záleží jak kdy a jak které. Situaci, kdy si na mě během chvilky posedaly desítky mušek a nešly odehnat (ostatních si nevšímaly), už jsem párkrát zažil, jednou jsem to vyřešil vyhrabáním jiného trička z brašny, byť bylo špinavé... ale většinou to zásadní problém není. Co bylo tehdy jinak, netuším.
Blbé je, že koeficient fluorescence se u oblečení nikde neuvádí. Už měsíc mám z Číny objednané tílko s barvou glossy fluorescent green, tak jsem zvědavej, jak bude vypadat (jestli vůbec příjde).
Oni jsou to pěkní zmetci. Fotky sice mají od všech nabízených barev, ale když si to zvětšíš, zjistíš, že vyfotili jen modrou verzi a ostatní varianty dobarvili ve fotoshopu (zbyla tenká modrá linka na okraji u všech barev), ale vzhledem k ceně jsem to risknul. :-)
Tak když je to citrónově žlutá, tak ani nemusí být fluo, vidět je. Dostala jsem "zelenou" fluo bundu do deště. To je jiná barva, jak ty citronově žluté, a tluče se to s nima, společně to nedávám. Tuším v Rakousku se nesmí žlutá fluo používat (je jen pro policii), tam používají cyklisti tuto zelenou.
z pohledu řidiče jsou obvykle velmi dobře viditelné, teda "všimnutelné" odrazky na pedálech, paradoxně i lépe než velkoplošná odrazka vzadu na nosiči.
Zejména za šera, kdy ještě nesvítí blikačka, protože "je světla dost".
Zřejmě vhodná výška pro světlo auta+ pohyblivost.
Jenže pro odrazky v pedálech se defakto musíš vzdát SPD.
Myslím, že jeden z důvodů větší viditelnosti je žlutá/oranžová barva. Červené reflexky mají nejhorší koeficient odrazu (proto takové ani nekupuju) a u odrazek to nebude jinak.
Své samozřejmě může udělat i fakt, že nosič bývá pro potkávací světla poměrně vysoko (proto hodlám přidat nálepky na konce blatníků a konce vidlic) a pak tu máme pohyb nahorů a dolů, čímž se cyklista odliší od okolních patníků.
Na lehokole každopádně odrazky v pedálech nepomůžou, protože směřují nahoru a dolů... :-)
Tak může si nalepit reflex na boty. Teda ne, že může, podle předpisu ho tam má mít, když nemá odrazku v pedálu :-)
Na návlekách a dlouhých cyklogatích reflexy vzadu na lýtku bývají. Akorát se z gatí rychle operou. Ten kovový pásek s reflexem na kotníku to řeší spolehlivě, akorát manekýni se stydí si něco vhodného vzít, oni musí být kůl, štíhlí (teda spíš obtažení) a nejlépe v černém, černá zeštíhluje.
Tak na starých kolech je svítina s odrazkou až dole na blatníku. Na nákupce to mám. Když si uvědomíš, že z auta v koloně nesvítíš dovnitř auta před sebou, tak ne nadarmo je předpis, že zadní odrazka a světlo má maximální výšku umístění 90cm. Já mám sedlo dost nízko a na té podsedlové brašně je to akorát těch 90cm. Světlo dávám dolů doleva na zadní stavbu. V podstatě auto za tebou už ani nesvítí nahoru na záda cyklisty. Proto volím žlutý návlek na nohách a reflexní pásku kolem kotníků, přesto, že vzadu mám odrazku v pedálu na všech kolech.
Zdálky vidí z auta i odrazku výše umístěnou, zejména když svítí dálkovýma, to i na stovky metrů.
Reflexky (alespoň některé) dát dolů mi smysl určitě dává, ale pro světla si myslím, že je sedlovka nebo konec nosiče mnohem rozumnější.
Pokud tě v provozu předjíždí souvislá řada aut a dvě třetiny motoristů neblikají, protože to neumí nebo si to podle nich cyklista nezaslouží, navíc mají mezi sebou metrovou mezeru, je u světla u země vyšší riziko, že ho řidič přes kapotu ani neuvidí.
Ten předpis vzniknal v jiné době. Aut bylo málo, kola standardně měla blatníky a kombinace zadního světla s odrazkou byla logickým řešením. Dřív se řidič s mizernými světly v noci topil ve tmě, byl rád, že vidí silnici a pro zviditelnění cyklisty stačilo málo.
Dneska se řidič topí v záplavě různých světel (ve městě obzvlášť) a chudák cyklista se potřebuje odlišit od hromady jiných svítících a reflexních věcí, kterým už nikdo nevěnuje pozornost...
Dneska ale řidiči hledí hlavně do mobilů, na sobě jsem si "ověřil", že můžeš mít velikost slona a svítit a blikat jak lunapark, ale jak nejsi ve vzorci toho co mám vidět....
Pokud motokokot nekouká, kam jede, pak už samozřejmě nepomůže vůbec nic (viz přejezdy). A co dělal ten zmetek, co mi rozbil lehokolo, jsem se bohužel dodnes nemohl zeptat... a stejně by nejspíš lhal... :-/
Omyl. Na starých origo kolech je odrazka v půĺce blatníku.
https://www.sterba-bike.cz/media/foto/8...
Toto je blatník z Favorita 66.ročník, světlo nové upevněné na původní díry.
Ale, myslím, že je to debata o ničem. Kola mají průměr asi 70cm aji s dušama. Ta světla jsou ve výšce 40-max.70cm. Devadesát je už dvacet čísel nad pláštěm, to by ještě odpovídalo montážiodrazky/světla na díru, kam se chytá čelisťová brzda. U dospělého chlapa je sedlo kolem metru nad zemí.
Tohle už je moderní kolo :)
U těch skutečně starých ta poloha odrazné čočky odpovídala +- výšce reflektorů tehdejších automobilů. Nevím kdy přesně bylo vynalezeno současné tlumené světlo svítící dolů, ale dřív se to řešilo pouze slabší žárovkou, nebo omezováním napětí v žárovce... teprve později separé žárovkou se speciálním stínítkem a následně až dvou vláknem...
Tak jsem to nakonec blejsknul.
Na světlo nahoru jsem vybalancoval blikačku s běžnou plastovou odrazkou pro porovnání, skrz výplety prosvítají i návleky na dráty.
Asi by to chtělo spíš fotit venku na nějakou vzdálenost, ale takhle pro srovnání bych řekl že si ani ty černý odrazky nevedou nijak špatně (všechny zarámečkovaný jsou jeden blistr, jen už nevím výrobce).
Jako výraznější vliv se jeví bahno. Před focením jsem to všechno "přejel palcem" ale na pravé straně fotky mi zjevně roh utekl...
Na vedľajšom vlákne som dával foto
a tie pásy z reflex. viest som zošil a na vliekol aj na laminátový prút a na konci sú ešte zo starého Schwalbe plášťa odlepené refl.pásiky tenúčké, čo vlajú.
Netreba použiť celú vestu, niekomu to nue je sympatické.
Šedé pásky z vest se dají koupit i v metráži a odráží světlo dobře. Reflexní pásky na kovové pružině, co lidi nosí jak pěší, tak na kole, rychle stárnou, a pak už moc nereflektují. Na tu kovovou pružinu si našívám šedé reflexní pásky, a protože si to dávám na kotníky, tak na nich mám ještě zvenku a zepředu oranžovou reflexní pásku 3M, aby to splnilo požadavek na velikost a umístění předepsaných oranžových odrazek a jejich případné náhrady. Vzadu na pedálu odrazku mám, ale některé klipsny jsou vepředu nez odrazky. Ve výpletu mám oranžové odrazky jen na zimních kolech. Na silničkách mám jen pár šedých trubiček, aby je to moc nehyzdilo. Oranžovou odpovídající velikosti pak mám na kotníku zboku.
Máš nějak vyzkoušené u těch, co se prodávají dnes, jak snáší opakovanou jízdu v dešti? Ptám se proto, že konkrétně s tím jsem měl před mnoha lety špatnou zkušenost.
Tehdy jsem ještě podléhal mýtu, že když mě nalehokole někdo nevidí, je to kvůli výšce. Tak jsem se to pokoušel léčit praporkem. Pak větším praporkem. Pak už to byla půlka reflexní vesty i s pruhama. Furt to nepomáhalo, vůbec nebyl vidět jiný efekt než že to občas někomu zkusí vypíchnout oko nebo ve větru bouchnout o auto a tak. Pak jsem na to přidělal LEDky, aby to bylo vidět v noci, a najednou to fungovalo v noci, ve dne furt ne. Takhle to postupnou evolucí vedlo ke světlům na helmě, se kterýma od té doby jezdím, s výkonem blikání dostatečným aby byl vidět ve dne (v noci nutno ztlumit a svítit nepřerušovaně).
Jeden z vedlejších poznatků toho ale byl, že když ta reflexní vesta párkrát zmokne, její svítivá barva už skoro není svítivá a reflexní pruhy už nereflektují ani polovinu toho co nové. Podle mě to nedělal samotný déšť, ale to, jak auta víří bordel ze silnice do takové té tříště co za sebou vlečou při rychlejší jízdě. Nečistoty se usazují na té látce a ta pomalu šedne. Vyprání dokázalo částečně obnovit barvu barevné části, ale definitivně dorazilo reflexní pruhy. Zkusmo jsem jednou vypral fungl nové, taky je to srazilo tak na polovinu. Od té doby jejich užitečnost považuju za silně limitovanou pro kohokoliv, kdo jezdí i za špatného počasí (a to by člověk zrovna nejvíc chtěl fluorescentní barvy a reflexní pruhy). Svítící helma se osvědčila mnohonásobně víc. Ale možná se za těch víc jak 15 let něco na těch reflexních vestách vyvinulo k lepšímu?
Nevím jak reflexní proužky na vestách, ale šedivé reflexní tyčinky do výpletu špínou příliš netrpí. Po otření hadrem svítí stále dobře a dokonce dokáží svítit i špinavé bez otření. Minulý týden jsem jich část měnil po cca 2 letech a většina stále slušně svítila. Co povolilo byl vnitřní tvar té tyčinky a tudíž klouzala po drátu.
Růženka má ty šedé trubičky už šest let. Cíleně jsem je nikdy nemyla, jen vodou při umývání celého kola hadicí.
No já ten věk trubiček jen odhaduji na 2 roky. Méně to jistš není a více než 4 roky asi také ne. Ale občas je hadrem umyju. Já také občas umyju benzínem ráfky pro V brzdy, aby nebyly mastné. Lepší to pak brzdí.
Já na reflexní proužky používám výstřižky ze starých autoškoláckých vest na motorku. Dříve bývaly oranžové reflexní vesty s jedním modrým čtvercem s bílým reflexním "L",učitel ji měl nasazenou s "L" dozadu,žák s "L" zepředu. Od doby,kdy žák jede na motorce sám,tak musí mít vestu s "L" z obou stran. Takže jsem některé ty staré vesty vyřadil,odpáral z nich ten modrý čtverec a na jiné ho přišil. Ty vesty jsou z nepromokavé pogumované textilie,rub i líc je na obrázku. A je tam i vidět to vyblednutí na slunci proti místům,kde byl našitý ten modrý čtverec. To vyblednutí je velmi výrazné.
Reflexní páska se dá koupit i bez lepidla určená pro našití, běžný člověk se k zásobě reflexních vest těžko dostane.
Nejen barva látky se změní k nepoznání, když se část pravidelně vystavuje slunci / dešti a část zůstane zakrytá.
Na některých autech je i po letech vidět nápis, který tam kdysi byl nalepený, protože odstín původně zakryté barvy se už nikdy úplně nesrovná...
Už mně napadlo světlo na přilbu, takové malé bazmek, jen bych kuchnul aku a vyvedl ven na 18650, ale netuším kam na přilbě s tím aku, aby to při nárazu neodvedlo víc škody než užitku.
Já dávám Li-Pol baterku na helmu zezadu. V dosavadní letní helmě je skoro celým objemem schovaná uvnitř toho největšího větracího otvoru vzadu uprostřed. Na nové helmě co budu dělat na příští rok počítám s podobným umístěním, ale uvnitř 3D výtisku co bude držet elektroniku a zadní LED zezadu na helmě. Na zimní helmě (lyžařská Giro) mám baterku a elektroniku zespodu pod zadním okrajem helmy. Občas se mi stane, že při pohledu hodně nahoru s hodně zakloněnou hlavou si nechtě přepnu jeden páčkový přepínač vršek polstru sedačky.
Obecně bych se vyhnul umístění vepředu a na bocích. Jednak to má větší pravděpodobnost nárazu (nejen pády, třeba i přehlédnutá větev), a jednak by se to mohlo chtít zarážet do helmy, zaseknout se v tom polystyrenu a tím vytvořit na jinak hladké helmě vyčnívající tvrdou věc, co se může při pokračující nehodě o něco kousnout a škubnout ti hlavou. Když je baterka vzadu, jediný náraz, který by ji mohl zasáhnout nějakou větší ranou bude, když tě někdo sejme autem zezadu. A jestli to udělá takovou rychlostí, aby prorazil tu baterii nebo tvou helmu tou baterií, tak už je ti to jedno, protože to tvoje páteř nepřežije tak jako tak.
Další věc je jak to přiděláš. Vyhnul bych se lepení. Já lepím jen LED pásky, ze kterých se ty samotné ledky urvou poměrně snadno (vyzkoušeno) a jinak nic nevyčnívá. Vše ostatní je držené těmi nejtenčími škrky (kabelbinder, vázací páska) co jsem našel. Třeba kamera musí být nahoře a mířit dopředu, a tím pádem vyčnívá, ale její vytištěný držák je přivázaný dvěma tenkými pásky. Kdybych chtěl, urvu je rukou mrtvým tahem. Takže i poměrně malý náraz na kameru by do helmy a tím hlavy přenesl poměrně málo síly než kamera opustí helmu.
A poslední faktor podle mě je, že co mám na helmě světla jsem žádnou helmu nerozbil. Situace kdy mě někdo nevidí včas prakticky zmizely a když už náhodou nastane, je to poznat zdálky a dlouho předem. I kdyby helma s věcma na ní byla o něco méně bezpečná, snížená pravděpodobnost nárazu to vyvyžuje.
Jen hádám, ale není možné, že se dostane voda dovnitř někam mezi vrstvy té reflexní fólie? Vzhledem k tomu, že jsem u některých reflexních nálepek četl výhody, že se mohou libovolně stříhat a není potřeba přelepovat okraje, nabízí se myšlenka, že třeba existují i materiály, kde to nutné je?
Co si budeme namlouvat, šetří se všude a 90% řidičů si kupuje reflexní vestu, aby nedostali pokutu a roky jim leží v přihrádce auta, takže déšť natož praní možná výrobce vůbec neuvažuje?
Jinak všechny reflexky stárnou, ale tam bych čekal vliv hlavně od UV a teploty.
Taky si slibuju mnohem víc od světel než reflexek, ale v noci to může občas pomoct (hlavně z boku, kam svítit nebudu), váží to pár gramů a v porovnání s cenou lehokola jsou tohle drobné...
U pracovních oděvů s reflexníma pruhama se uvádí počet vyprání, co to vydrží. U těch vest se s přepíráním moc neuvažuje, to se po zašpinění vyhazuje.
Viděl jsem to udané u jedné vesty. Udávali 2 až 3 :-).
Pro každodenní ježdění na kole pět dní v týdnu když nevynechávám kvůli počasí bych myslím měl průměrnou spotřebu (bez praní, jen vyhazováním špinavých) tak jednu vestu týdně. Méně v létě, části podzimu a zimy jednu denně. Když to zkombinuju s výsledkem svých pokusů s vestou a bez ní na skládacím Dahonu po Brně, kdy vesta snížila počet skoronehod z jednou týdně na jednou za 2-3 týdny, čili furt je to víc jak jedna nebezpečná situaci za měsíc, tak to prostě nestojí za to. Za mě jsou vesty skoro nesmysl. Použít by se měly tehdy, když se děje něco vyjímečného - učím dítě jezdit, jede osoba se sníženou pohyblivostí atd. Každodenní cyklista má mnohem lepší používat hodně důkladné osvětlení.
Mě to spíš připadalo, že ta reflexní textilie je porézní a/nebo má hodně členitý povrch. A jak se do těch direk dostává víc a víc špíny, slábne procento plochy co může fungovat. V pračce se z toho pak nějaké ty nekryté reflexní částečky utrhnout a spláchnou do kanálu, tak to zeslábne ještě víc, i kdyby to praní odstranilo část té špíny. Aspoň tohle mi nejlépe sedí na chování co jsem pozoroval.
Podle mě je to přesně jak říkáš, výrobci soutěží, kdo vyrobí vestu na jedno kratičké použití jednou za několik let jak nejlevněji to jde. Pak od toho nejde čekat, že to půjde nosit denně.
Já reflexní vestu nikdy nekupoval, pokud bych toužil po velkých reflexkách na oblečení, vybral bych si pásku podle parametrů ve variantě na přišití nebo nažehlovací. Nebo hledal něco použitelného v kategorii pracovních oděvů, kde se s nepřízní počasí počítat musí.
Teď jsem našel jednu nelepivou našívací reflexní pásku z 2009, do mého testu se nedostala, protože na ni byla namotaná ta první žlutá. Každopádně má povrch lesklý a hladký, takže rozhodně jiný materiál. Nikdy jsem ji nepoužil, takže stále funguje dobře. :-)
Určitě existují materiály, co udrží optické vlastnosti dlouho, jde je opravdu umýt/vyprat atd. Jen jsem je nikdy nenašel na vestách za rozumnou cenu, aspoň tehdy ne. Nejdražší co jsem zkusil stála desetinásobek nejlevnější a na omak se pruhy zdály nějaké jiné, problém se špiněním to mělo taky.
Šlo by zkusit vybrat si pásku třeba tady, vyzkoušet a našít/nažehlit na oblečení, které na kole vyhovuje.
https://www.truckershop.cz/pasky-na-odevy/
https://www.altima.cz/12-reflexni-pasky/
Třeba tady pro GP340 slibují 75 pracích cyklů do 60°C, to už mi připadá celkem použitelná hodnota.
https://www.truckershop.cz/retroreflexni-paska...
Jediné, kde bych to teď využil je, že ne všechny moje rukavice mají reflexní prvky, takže ukazování odbočení je někdy výzva. I ty rukavice co je mají nejsou zas tak moc vidět, hádám to trochu zaniká v jasu světel mých i jiných. Ale aktivní bateriové blinkry se mi zatím dělat nechce. Buď jedna sada na každé rukavici, jedna sada na každém rukávu každé bundy co v zimě používám, nebo to furt předělávat tam a zpátky... Našít na hřbet ruky dostatečně velký kus té fluorescentně žluté pásky by mohlo být nejlepší řešení.
Všechno ostatní už mám svítící a/nebo reflexní dost. Dokonce jsem teď při přezouvání na zimní gumy nasadil 72 těch reflexních tyčinek na všechny dráty ve výpletech. Narozdíl od reflexních boků plášťů nebo dokonce odrazek ve výpletu tyhle nejsou možná úplně na nic, protože část z nich jde vidět i z poměrně extrémních úhlů.
Pruhy z vyřazené reflexní vesty používám už několik let, mám je nalepené oboustrannou izolepou na kole. Líbí se mi na nich ten matný povrch, který při kolmém dopadu nehodí odlesk a odráží do širších pozorovacích úhlů než klasické koutové odrazky. Exaktně jsem odrazivost nikdy nezkoumal, odhadem bych řekl, že časem klesá přibližně asymptoticky: největší rozdíl je mezi úplně novou a trochu špinavou páskou, potom se špína dostane do rovnovážného stavu mezi usazováním a oplachováním a odrazivost zůstává víceméně konstantní. Zabije se jedině zamaštěním nebo opakovaným mechanickým namáháním (ohýbání, utírání).
Nalepovací pásky 3M mám na některých kolech taky a zatím nemám pocit, že by jim voda vadila. Teoreticky vadit může, protože jestli se dostane na zadní stranu těch koutových odražečů, vyřadí je z provozu (jestli nejsou pokovené).
S tím opakovaným mechanickým namáháním jsi mi vnuknul myšlenku: možná na těch mýc pokusných vlajkách chcípala odrazivost těch pruhů tak rychle i proto, že vlajka se ve větru zuřivě třepetá? Krom špinění a vyplavování vodou se to navíc ohýbá tam a zpátky možná až nižší desítky cyklů za sekundu. Čili kdyby to ohýbáním stárlo, na tom stožáru to bude stárnou mnohonásobně rychleji než na člověku.
Šedá reflexn páska je stará už snad dva roky, je místy ošoupaná, ale pořád slušně reflektuje. Oranžové nálepky jsem na to dávala letos v létě. Mokré to už víckrát bylo, ale zatím to nevypadá, že by těm nálepkám voda vadila. Mám je k tomu ještě přišité (ve švu toho pásku nahoře a dole). Jak by drželo jen to lepidlo netuším, takto to drží. Koupila jsem těch nálepek metr, mám jich dost na celou pětiletku :-)
Takto vypadá šedá reflexní páska s oranžovýma nálepkama 3M na té kovové pružině bez blesku. Menší dávám na kotníku dopředu (místo přední odrazky v pedálu) a tu větší nálepku zboku (místo odrazky ve výpletu).
Je to hodně let, takže to brát s rezervou, ale na téhle fotce mě to připadá jako když ty moje vlajky z vest měly za sebou tak 3-5 jízd po Brně v dešti. Když jsem vedle sebe položil tuhle a novou a posvítil na ně, ta jetá najednou vypadá na 2-3x slabší odraz. Vzhledem k tomu, kolik odráží nová, tak ta polovina až třetina je furt ještě slušně viditelný odraz, jen se to už nedokázalo měřit s novou. Ale tvoje může být jiný materiál a třeba to snáší lépe. Nebo jezdíš někde, kde cáká méně vyloženě špinavé vody než cákalo za deštů 2004-2006 v Brně :-).
Tak tyto moje pásky na pružinách se neperou, něco vody na ně někdy stříkne, ale vyloženě v blátě to nejezdí. Jsou to odpárané reflexní pásky z vesty. S reflexníma nálepkama jsem letos vzala i dva metry šedé našívací pásky ve 3M, připadá mi víc odrážející, jak tato z vesty.
Jinak první poznatek z lepení reflexek. Nálepky 3M z řady 983 jsou poměrně tlusté a velmi neohebné!
Ideální na rovný nebo skoro rovný povrch. Ohnout se nechají jen v jedné ose (lépe držet se osy, jak to bylo smotané) a řidítková trubka už je příliš, i když se nálepka nahřeje.
V tomhle rozhodně funguje 957 lépe, ta je ohebná hodně moc a opravdu lépe horní fólii sundávat až po nalepení, nikoliv naopak, jak jsem to udělal na poprvé. :-)
Pro novou helmu budu přední a zadní plošné světlo tisknout, do výtisku z vnitřní strany vložím SMD ledky v pouzdru 5050 (v každém 3 čipy paralelně) a ze zadní strany je pospojuju kablíkama nebo drátem. Navrhovat pro ně PCB se nehodí, nebudou ležet všechny v jedné rovině, možná ani žádné dvě nebudou v jedné rovině - helma je děsně křivá věc.
Když to nepůjde jinak, budu to spojovat tenkým kablíkem. Nicméně pro instalaci by se mohlo hodit, kdyby propoje ledek samy o sobě držely tvar. Jde koupit lakovaný drát na vinutí motorů a traf, ale z toho se blbě sundavá ten lak na koncích aby to šlo připájet nebo se pletu? Nezná někdo jiný vhodný materiál na takovou věc?
Pro zajímavost, jaké konkrétně LED plánuješ použít?
Pro tvou montáž by bylo ideální mít něco jako ohebné PCB. Běžně se tak řeší propojovací kabely, ale někde jsou na tom i součástky, ale něco takového by ti nepomohlo?
https://www.flexiblecircuit.com/all-products...