Když se ohlédneme do historie jízdních kol,tak musíme konstatovat, že základní princip je starý snad 100 roků A od té doby vpodstatě nic (pokud máme na mysli pouze kola poháněná šlapáním-lidskou silou.) A ono to platí i v oblasti jednotlivých dílů a jejich vyměnitelnosti.Pouze tu a tam se objevily nějaké novinky jako např. v onom socializmu metrické číslování velikostí duší,plášťů a ráfků a pár jednotlivých dílů, jež bylo možno napasovat na jakákoli vyráběná kola,ale jinak ticho po pěšině.A tak dnes máme jakousi mišmaš raritu.(A nejen u kol ale i automobilů)Vše v metrické soustavě,závity, ložiska,rozteče, rozvory atd.ale palcové míry u ráfů, pneumatik, řetězů,rozet.Ještě že nám alespoň jako snad jediné plus světové války zůstala ta pravostranná jízda.A u jízdních kol dto.
A následně s tím otázka unifikace či vyměnitelnosti dílů.Stále vesměs platí ono každej pes jiná ves.U speciálů či závoďáků je to pochopitelné. Ale u kol pro širokou veřejnost? Proč třeba nasazením jiného kola nesednou brzdy,a to mnohdy ani u jednoho výrobce.(Opět nemám na mysli nějaké speciály). A tak i jinde.Jako když třeba vypletu převod. náboj Shimana či Sachse tak to jde.A co se týče té techniky a technologie? Poslední vlaštovky v tomhle ranku byly diskové brzdy a odpružené vidlice.Ale proč ne třeba onen vzduchový system u kol.Na stavbách již pro propíchaných duších přešli na bantamová kola. Neznám podrobnosti ale proč ne něco podobného i u jízdních kol?(Při dnešním stavu plastové techniky to snad jde).Alespoň pro běžná jízdní kola pro občasný pohyb,nákupy a t.d.Všichni víme, že mnohdy je jednodušší s píchlým kolem prostě pěšky dojít,než opravovat.A nebo převodový mechanizmus. Klasické ozubené převodovky na bicyklech byly známé už před 100 léty.A i ten náhon hřídelem jako u Bavoráků. I to je snad technicky řešitelné místo řetězu a možná dokonce i jako zástavba do dnešních klasických rámů. A jistě by se našlo i mnohé další.Třeba jako system výměny zadního kola známý u Jaawa05, 20. dtt dtt..
Čemu říkáš bantamová kola ? A čemu vzduchový systém ? V čeb byl výjimečný systém výměny kola u pincka (klasická kyvka) ?
Bantam. kola, to byla ta, co místo duší měla jakýsi pružný snad polyuretan. Čili nefoukala se.
A u pincka - jednak byla ta záměna - obě kola stejná a jednak tam stačilo vyšroubovat, vytáhnout osu, rozpěru a kolo bylo veku. Bez problémů s řetězem.
Bantam jsou kola s utopeným středem, velkoobjemové. Leckdy s běžnou duší a ventilkem.
Ty myslíš asi nějaká plná kola.
Tam by byl asi problém s pružností a váhou.
U pincka máš z jedné strany bubnovou brzdu a z druhé strany rozetu napíchnutou na trny. Zoufale těžkej mastodont. To si na kole vůbec neumím představit. A netuším, v čem by byl přínos. Nějak bys musel k vidli trvale uchytit převod a na něj napíchnout samotné kolo.
Máš to ten samý nesmysl jako s "kardanem". Pokusy byly. Jenže je to zbytečně těžké a hlavně jsou v tom příšerné ztráty. Silná motorka si s tím jakž takž poradí. Ale všimni si, že kardany bývají i na motorkách jen tam, kde je brutální přebytek síly, nebo motorka nikam nespěchá. Veškerý sport a slabší kousky s ambicí jet trochu rychleji mají klasický řetěz. Furt je to nejefektivnější přenos síly. A cyklista si nemůže dovolit plýtvat výkonem.
Stejná slepá ulice byla vícestupňová převodovka vymyšlená Adlerem.. drahý a dřeš víc jak na Ukrajině. Dokonce i první vícestupňový torpeda nebyla žádná výhra. Ztráty výkonu, věčně rozbitý, protože kdyby se to nadimenzovalo pořádně, tak to neuvezeš...
No já tuhle "slepou ulici" mám na skládačce
což je ještě horší z důvodu těch malých kol, a nestěžuju si. Pro nákupy a krátké vyjížďky je to dobré, neplandá mi přehazka u země a při vyndání kola nejsou problémy jako s ní. Ono záleží vždy na tom k čemu to je. A všichni nejsou borci a závodníci...
Dnešní tří kvaltové (nebo podobně) náby už budou víc vychytané. Pro městská kola asi ideál. V Německu a Holandsku se toho prohání kvanta.
Za spolehlivý vícekvalt s potřebným rozsahem už je to ale asi raketa.
Ty současný s těma prvníma moc společnýho nemaj...
To co myslíš u motorek se dnes používá pod názvem "pevná osa". Má asi 10 různých provedení :-(
mé stojařské a unifikační srdce pláče.
Kolega naznačuje, že by šel ještě dál. Univerzální kolo (přední jako zadní), pohon extra napevno na zadní stavbě.
Kolega hlavně zakládá diskuse na hodně kontroverzní témata, které vedou k tomu, že se- jako každou zimu, rozhádáme. Ale to se neříká.
Kontraverzní témata - možná a ani to nepopírám. Ale proč by mělo být ono rozhádání? Kdo se chce hádat a čertit, ten vpodstatě může kdykoli a kdekoli. Při těhle diskusích se vynoří spousta názorů, postřehů i vlastních zkušeností a myslím že není špatné, když se člověk poučí.
Jinak krajina absolutní normalizace (ano CCCP)
si udělala svoje normy na veškeré díly jízdních kol. Pokud jsi si koupil kolo "Turist" (+- ruský favorit)
Tak jsi byl v případě problémů nahraný. Nepasovaly ani pedály- měly odlišný závit.
Jiný byl průměr sedlovky, jiné brzdové páky (nepasovala koncovka lanka)
Přehazovačka měla jinou šířku kladek, hlavové složení mělo odlišný průměr misek....
... a podrž se, vše to bylo normalizováno.
Dnes jsou velcí výrobci komponentů 2, a pochopitelně nespolupracují. Odporní kapitalisté. co s tím?
Inu, sehnat rozumného soudce, který vydá předběžné opatření, že dokud se ti dva nedohodnou, neprodají v Čechách ani brzdovou gumičku.
Ale , co v čechách, v celé evropě!
Ježíš, to si budou lidi svých kol vážit.
A ty dotazy... nemáte v doprodeji brzdové gumičky? a náhodou pedály by nebyly?
Jo a když někdo pojede "ven" tak si bude moct něco dovézt. Třeba kamióňáci z toho Ruska...
trolím? jo, trolím. Ale Ty jsi si začal...
Svého času jsem při mohutném záběru do kopce zlomil osu pedálu na Ukrajině. Na ten pád na štangli do smrti nezapomenu. Ty ruské osy pedálů měly menší průměr a pedály byly naprosto nesehnatelné. Nakonec jsem musel vyměnit celé středové složení s klikami za české. Ani ty české kliky totiž nepasovaly na ruský střed.
Ještě jsem si vzpomněl na jednu zajímavou věc. Ruský ráfek z Ukrajiny velikosti 28 vám českým pláštěm 28 bez problémů a s vůlí prolezl naskrz. Není prostě průměr 28 jako 28.
Záleží na tom, JAKÝCH 28 palců to měří..... Rakouský palec měl třeba 26.3 mm, Praha měla svůj menší palec 24,7 mm :)
Jinak podobnou radost jsem si s Ukrajinou zažil taky. Neuvěřitelně mizerný kolo....
Víš sám,že byl problém sehnat cokoli,natož ještě řešit jaké palce. Nakonec jsem stejně musel kvůli zničení zadního ráfku sehnat celé české 28 zadní kolo. Tam jsem zase vzápětí zničil střed tou zabírací hlavou v torpédu. Přestalo to zabírat,protáčely se mi pedály. Ty zabírací válečky do toho středu vymačkaly drážku. Tak jsem to kolo musel rozebrat a přeplést na ten původní ruský střed. Pak teprve to bylo ono a už všechno fungovalo.
Protože 28 není žádný standard, ale prostě jen orientační značení pro kategorizaci, navíc tohle je historie. Ukaž mi tzv 28 kolo, které nemá 622 mm ráfek dle ETRTO.
třeba tohle běžně používané kolo :)
švýcarská armáda? - soudím podle rámové brašny...
Bohemian Presto, Kastrup a Swetlik Eger, možná pamatuje i monarchii. Brašna je švýcaská, protože origo RU jsem nesehnal (velká vojenská RU brašna byla velmi podobná.. ono taky co vymýšet) - nebyla zavedená dlouho.. už vím proč - ta brašna fest překáží :). Kdybych viděl někde malou RU rámovou brašnu (jen do předu rámu.. používala se u mechaniků cyklistického proudu a u obsluh strojních pušek) bral bych jí hned.
Zase tam místo šavle můžeš vozit granátomet.
Bombomet Kolben se vejde v pohodě na nosič.
myslíš tuto? (ano ČS armáda, ale předpokládám kontinuitu s RU armádou)
Fotka nic moc, ale hezká je ta destička s nářadím...
Dnes se dá koupit jako bikepackingová ;-)
a udělat koženou repliku by zřejmě neměl být problém.
Jo to je ona. Ale není z kůže (to se nafukuje, kroutí ta tak. kostra je z lakovanýho silnýho tvrzenýho papíru potaženýho plátnem s koženými doplňky. Jinak tu obrázky toho nejmenšího bombometu (Někdy se mu říká Kolben, Někdy Storek)
ad materiál - dík, předpokládal jsem silnější kůži - jako socíkové "instalatérské brašny", ta by byla na dané použití vhodná, jen váha by u prázdné brašny byla tak 2+ kila.
Ten tvrzený papír myslíš karton, nebo vulkanfíbr?
Pokud ten fíbr, možná by ho šlo nahradit kartitem, ač je tvrdší.
Ten bombomet... předchůdce minometů hnaný pružinou? (a odkud máš ty obrázky?)
Cože? To je na péro? Jak daleko to dostřelí? Dostřelí to dál, než to hodit rukou? Jistě, dá se to asi vyladit na přesný zásah. Ale ustavovat to chce asi libelu a dálkoměr.
Normální papír - karton. Ta švýcarská brašna se dělá v kožený replice a je úplně na hovno - pokud se do ní něco dá, bočnice se vydujou a bráněj jízdě. Musela by se rozpárat, vlepit výztuhy a zase sešít.
Bombomet jsem v Kaiserjäger museu držel v ruce - byl jen tak položenej na zemi.. honila to nábojka strkaná do dutiny vodící roury. Obrázky jsou porůznu z Internetu.. jinak se dost blbě tyhle bombomety určujou, existovaly v několika rážích a pokud není přímé srovnání, tak rozdíl mezi 6cm a 7,5 cm nebo 9cm na obrázku lze poznat těžko. Jo a dostřelí to prej 350 metrů.
Jo a správně se tomu říká "vrhač vzdušných torpéd" :)
výztuhy stačí vložit.
Za socíku jsem místo cyklobrašen používal baťůžky, do zad jsem dával sololitovou desku.
Jen musela sedět "od švu ke švu"
Neznáš konstrukci tý brašny, já ano. Obě strany jsou zavřený a ponechaným otvorem příslušnou výstuhu nevsuneš.
dík za vysvětlení. Opravdu tu brašnu "zblízka" neznám. škoda že na toto (výztuhu) výrobce kopie / repliky nemyslel.
Pokud se mohu zeptat- čs armádní kola...
Pořídil jsem si knížku p.Pejčocha "cyklistické jednotky..." nicméně technickou stránku - samotná kola, popisuje jen minimálně. Nevíš, zda existují nějaké zdroje- myslím mimo VHU- knížka, diplomka stránky na netu...atd?
Myslím, že mimo VHU toho moc nebude. Těch skutečně armádních kol bylo vždy málo (a často se jezdilo na běžných civilních - nebo mírně upravených civilních kolech) a navíc to byly šmejdy - vzhledem k nesmyslným materiálovým požadavkům (lámání krků vidlí např. jak se v tý knížce píše vyřešil můj prastrýc :) ).
jo, tak jsem našel fotklu té brašny, tam výztuž opravdu nedostaneš :-(
https://sport.hyperinzerce.cz/historicka-kola...
a vypadá (ta švýcarská) brašna hodně dobře...
Jak měli řešenou odolnost proti dešti?
Ten papír se musel po čase na hranách třepit a to Ti lakování nebylo asi moc platné. Nebo byl ten papír tím lakem "nasycený" tj vznikl jakýsi "kartit"?
To plátno bylo voskované nebo impregnované?
Je to zalakované (přes to plátno), na hranách obšité kůží, a vzhledem k tomu, že moje brašna má přes 80 let, asi to vymysleli dobře
paradoxně jsem měl Favouše s plášti 27x1 1/4"
který měl větší ráfek než kamarádova Eska s pláěšti 28x1 1/4" Metricky to bylo 32x630 (27) a 32x622(28).
Neříkám, že dřív to neexistovalo viz přehled u Sheldona Browna https://www.sheldonbrown.com/rim-sizing.html ale drtivá většina toho je prostě minulost, se světovou globalizací se to množství používaných zmenšuje, v aktuálně používaných rozměrech 406, 507, 559, 584 a 622 už sou takový rozestupy, že tam není nic nadbytečného.
Dva? Minimálně tři a to ještě opravdu ti největší globální...
Ano tři, Shimano, Sram a Campagnolo. Shimano a Sram je ve spoustě věcí kompatibilní, třeba uchycení kazety na náboj pro 8-11 rychlostí Sram používá od Shimana, Campagnolo. Všichni ostatní malí výrobci jsou v drtivé většině případů kompatibilní s jedním z výše uvedených, maximálně mají po svém udělaný chod lanka, takže je nutno vzít řazení i přehazku z jedné sady jako třeba u Microshift Advent.
Fajn. A jsme u toho. Ty tyhle záměny znáš, ale kolik takovejch je. A když si dává někdo něco dohromady, tak musí bádat a stejně má v hlavě guláš a ještě nemá jistotu, že nešlápne vedle. A přitom je to v podstatě jednoduché. Pokud tihle uvedení a ostatní si budou dávat na ony výrobky ISO značku, tak má každej jistotu, že součásti sedí s pokud ne, má nárok je reklamovat či vyměnit. Na to ona standartizace je. A nakonec, když pak chtějí vyvážet a kšeftovat v Evropě i ti Rusáci či Číňani, tak se přizpůsobí...
žertuješ? nějaký nápis ISO Ti nic nevyřeší.
dnes, kdy normy nejsou závazné.
Ale to by jsi musel tĚlat v nějakém technickém oboru...
Sakra, dnes to kolo prodají kdekomu bez patřičného vzdělání.
Závazné nezávazné to je mi fuk Protože jak jsem napsal když mám ISO značku, tak má každej jistotu, že součásti sedí s pokud ne, má nárok je reklamovat či vyměnit. U těch ostatních bude jen spousta keců o typu, odbornosti a t.d. a o prachy stejně přijdu. Inu "nová doba".
omlouvám se, budu osobní, vím že se to v diskusi nemá, ale nemohu si pomoct.
Je vidět že nemáš technické vzdělání/praxi.
Tvé argumentování a požadavky jsou na úrovni středoškoláka ovládaného emocemi.
Nebo strejce po 3. pivu.
konec osobního, promiň.
k tématu:
normy (ČSN) ani ČSN ISO nejsou závazné.
Závazné jsou v případě kde je to stanoveno zákonem, co vím- bezpečnost el. spotřebičů, domnívám se že i např pro ptraviny a léky to bude obdobné.
U technických výrobků je to trochu jinak.
Pokud si k výrobku vysloveně vyžádáš "prohlášení o shodě" (s něčím- normou, schváleným typem...), resp ti jej dodavatel poskytne, lze vyžadovat jeho splnění.
TJ aby se splnila Tvá podmínka kompaktibility a vymáhatelnosti, musel by se výrazně přepracovat součastný zákonný stav.
V angličtině se používají rozličné větné stavby pro reálnou a nereálnou podmínku.
škoda, že čeština to takto nemá, možná bych spoznal, že to celé myslíš jako zoufalé povzdechnutí.
https://www.normy.biz/faq
Je-li nějaký předpis závazný, pak je normou.
Ostatní předpisy normami nejsou.
Ať žije anarchie!
Dřív se k autům dodávaly servisní manuály, daly se koupit katalogy dílů. Dneska jseš rád za návod, jak stáhnout okénko a vysypat popelník.
Když do toho nevidíš, kupuješ celek a máš servis.
Ne že by se mi to tak líbilo, ale je to tak.
U kol jsou furt ještě ty servisní manuály a katalogy vcelku dostupný.
Když se chce někdo v něčem vrtat, tak tomu prostě musí rozumět.
to je jako bys chtěl aby byly mezi značkami zaměnitelné třeba náhradní díly na pračky.
U máločeho je tak snadné nakoupit díly a poskládat si hotový produkt jako u jízdních kol a PCček.
Si představ, že by každý výrobce měl úplně vlastní standard pro hlavový složení, středový složení, uchycení kol a přehazovačky, průměr sedlovky, průměr kola, závit pedálu. V podstatě bys musel kupovat pouze originál díly a pokud by výrobce skončil, měl bys smůlu. To by bylo skutečný peklo.
V současnosti je sice pro různý věci těch standardů více, ale všechno nějakej standard má, možná ne standard národní či nadnárodní normy, ale ty specifikace tu sou, v něčem by jich nemuselo být tolik i když dost toho je historického, ale ta situace je celkově ještě dost rozumná.
Až na to, že poměrně brzy opouští své předchozí standardy a přechází na nové je to dobré. Kupuji nyní jednu z posledních 9rychlostních přehazovaček do foroty na poličku. Bude čekat, až se na jednom ze tří kol přehazovačka vysype. Nechci jí skládat jako přesmykač ze dvou různých šrotových kusů.
Když pominu, že teď je celkem nedostatek dílů kvůli koroně, tak na levnější kola tady 9r pohony budou ještě dlouho, na úplně levných kolech se vyskytují i 8r a někde dokonce i 7r. Na kola pod 20 tis se dávají levnější sady než Deore a ty sou pořád max 9r.
Když mně se teď zalíbila ta deore přehazka, co jí synek zničil a srovnal a znovu zprovoznil. Bylo zkroucené vodítko, ale čepy stále pevné bez nejmenšího vaklu. Proto jsem si jí koupil, dokud ještě je na trhu. Stačí, že přesmykač mám ze zohýbaného plechu spojeného šrouby místo nýtů.
Devítková Deore přehazovačka (RD-M592) je pořád v katalogu, takže by se ještě nějaký čas měla vyrábět.
Docela dlouho jsem hledal eshop, který ji má na skladě. Pak mi ten pán dvakrát volal, aby si upřesnil, že to opravdu chci a současně napůl plakal, že to byla poslední devítková přehazka, co měl na krámě.
On předělával eshop na muzeum?
...každý výrobce měl úplně vlastní standard pro hlavový složení,...
A to je pravě to o čem píšu. Pochopitelně u speciálů ne. Ale pro běžnou spotřebu alespoň to základní jako u ráfů. T.zn. kliky, pedály, průměry řidítek,ložisek, závity os a t.p.
Pokud chceš studovat co si s čím rozumí, tak tohle sou asi dva nejucelenější weby
https://bike.bikegremlin.com/
https://www.sheldonbrown.com/
Já myslím, že by to mohlo být daleko horší, rozteče a tloušťky pastorků jsou shodné, takže lze mixovat řetěz/kazetu/přhazovačku od různých výrobců. Co nejde kombinovat je většinou řazení a přehazovačka, ale třeba u 12r systémů to prý funguje.
Každopádně můžeš koupit rám a všechny součástky a postavit si kolo doma sám. Sice u některých dílů existuje více standardů, takže tomu musíš rozumět a vědět co koupit, ale můžeš to udělat, třeba způsob uchycení přehazovačky na rám je celkem standardní, krom krátké epizody s Shimano Direct Mount.
Postavit auto nebo motorku je daleko větší problém.
No, je to malé dobrodružství. I ti servisáci v tom občas plavou. Mají vyběhané cestičky, co do čeho jde a těmi se dost řídí. Ale jistě, jsou tací, kteří jsou v obraze a když nejsou, tak umí hledat.
Píšu o kolech, auto ani motorku jsem nikdy neskládal. Díly na auto jsem sháněl vždy ty stejné, jako tam byly. Ale i to už teď nechávám jiným.
Plné kolo stavebního kolečka, které chybně nazýváš bantamem, je zcela GH. Vezmi si takové kolečko a voz v něm půl dne fůry písku. Není to nic jiného, než katování kostů.
A na všechny Tvoje ostatní stesky je jediná pomoc. Moudré nařízení Evropského svazu! Prostě tu unifikaci přikázat. Lidi nakonec tak nějak pochopí, že to je pro jejich dobro. To by tak hrálo, aby si kdejaká připrclá automobilka značila gumy v palcích!
A tak já bych to tak tragicky neviděl...
Mám ležatou tříkolku, místo přehazky vozím Rohlíka...
Čekat že se bude za každou cenu implementovat kdejaký řešení, byť se za daný situace nevyplatí je nesmysl. Kardan by se mi sice jako strojařovi líbil, ale ze stejného důvodu tuším jeho nevýhody. Třeba probíhaj pokusy s nasazením řemenu místo řetězu. Má to samozřejmě různá pro a proti, názory se rozcházejí, ale nětěří si vybrat můžou (já ne, dvoumetrovou rozteč řemenic mi nic nepokryje).
A až se dohádáte co jsou to vlastně ty bantamový kola, doporučuju občas otevřít soudobý katalogy :-)
https://supremedutch.com/en/products/
Schwalbe Airless je žhavá novinka, je to drahý, je to jen na jednu velikost, instalace v servise, takže si pak sám nevyměníš sjetý plášť. Otázka je jak je to s komfortem ve srovnání se vzduchem a jak řeší, že jeden jezdec může mít 50 kg a druhý metrák. Ale je fajn, že to zkouší.
I tu snad jde vývoj dopředu. Baterie také přešly z Olova na Lithium.Třeba ono samolepení píchlé duše jak tu kdosi psal, Možností je jistě víc, komorový system a t.d. Prostě vývoj a novinky, aby nikdo nemusel kolo zbytečně tlačit kilometry, či montovat stále složitější systemy brzd, upevnění a.t.d. prostě třeba i to jednodušší vyjímání a montáž kol. Kdysi se třeba zkouučely ony motýlkové matice či rychloupínače. které asi byly vhodné pouze pro závodníky aby nemuseli brašnu s klíči. Prostě koumat a zkoušet. Mám dojem, že dříve těch novinek běhalo víc, dnes se pouze to stávající vypiplává a zdokonaluje do maxima. Ne že by to bylo špatně. Ale chybí mi ta invence našich dědů a pradědů.......
Pokud tě oprava píchlé duše tak vyčerpává, tak si kup bezduše a použij ten opravný tmel. Rychloupínáky kol se nyní částečně opouští z důvodu vyšší pevnosti uchycení, která je požadovaná na terénních kolech. Spektrum kol od doby tvého pohledu značně divergovalo a co vyhovuje jednomu už nevyhovuje jinému typu. Tvoje jednoznačnost a univerzálnost se u městských kol, což je patrně tvoje parketa, celkem zachovává.
A co jako řešíš, nějaký věci nejsou kompatibilní, protože prostě probíhá nějaký vývoj a změna přináší funkční zlepšení, některý nekompatibility sou možná zbytečný jako třeba množství různých málo odlišných průměrů sedlovek, ale asi to má nějaký historický důvod.
Něco co tu píšeš prostě není pravda, systém pro značení ráfků a plášťů ETRTO/ISO je metrický. Poloha kotouče na nábě je standardizovaná a když sem místo zadního s Shimano nábou dával Remerx, tak sem s třmenem nemusel hýbat. Půlpalcová rozteč řetězu se zažila a není důvod to měnit jen proto že to není metrické a zrovna tohle je jedna z věcí, co mají všichni výrobci stejně.
Pláště bez vzduchu sou těžký a nikdy nebudou tak pohodlný jako klasika, na jízdních kolech je to nevýhoda, která převáží. Na jízdních kolech se ale používá bezdušový systém, kdy se dovnitř leje tmel, který případný defekt zacelí. Dělají se i pěnové výplně do plášťů ale je to spíš nouzovka na dojetí a ochrana pláště a ráfku při agresivním terénním ježdění ale používá se to to dovnitř pláště při bezdušovém použití, šili stále se fouká.
Pro běžná kola bohatě stačí pláště se zvýšenou ochranou typu Schwalbe Marathon Plus.
Převodovky se na městská kola třeba ve Skandinávii používají zcela běžně, ale má to větší ztráty než řetěz, je to těžké a má to menší rozsah a ty s velkým rozsahem jsou zas pekelně drahé (Rohloff, Pinion). Ale kolo s převodovkou se dá běžně koupit, převodovky Shimano a Strurmey-Archer jsou běžně dostupný artikl.
Náhon hřídelem je z důvodu hmotnosti u HPV mimo mísu.
Kola s kardanem existují, jmenují se tuším Zero bike. Výhoda proti řetězu je čistota a delší životnost, nevýhoda menší účinnost, složitější sundavání kola a nutnost použít místo přehazovačky převodovku. Podobného efektu docílíš za menší peníze dobře utěsněným krytem řetězu.
Plné gumy se na kolech zkoušely mockrát, pár recenzí jsem viděl i ve Velovision a starých číslech Human power. Sice je nepropíchneš, ale kromě větší váhy mají i další nevýhody: buď se nedají narvat na ráfek, nebo z něj padají, mají větší valivý odpor, víc drncají, hůř drží v zatáčkách a víc namáhají ráfek (síly se do něj přenášejí bodově, nerozkládají se na větší kus obvodu jako u pneumatiky).
Metrický řetěz s centimetrouvou roztečí se snad dokonce i někde používá. Má výhodu v tom, že se s těmi menšími zuby dají udělat jemněji odstupňované převody. Pro běžné použití to ale nehraje roli a finančně se nevyplatí měnit celou existující půlpalcovou infrastrukturu.
Jestli hledáš nějaké zásadnější inovace v konstrukci kol, tak doporučuji porozhlédnout se mezi těmi ležatými.
Jo Super. Našel na https://coolmagazin.iprima.cz/tech/kolo...
Vidím, že přece jen se tu člověk něco dozví. Prostě tu informovanost najít tu v diskusích a nemuset hodiny jezdit internetem....
Jenže zrovna tohle kolo bude mít tak složité řazení, že to při poruše nejspíš budeš muset rovnou zavést do servisu. Tohle bude řadit samo, elektricky a řízené to bude počítačem.
Výhoda řetězu proti tomuhle je, že když se mezi řetěz a pastorek dostane NĚCO, tak to řetěz prostě "přeleze", proveze se to kolem pastorku a na druhé straně to vypadne.
V tomhle soukolí nemá nic možnost uhnout, takže pokud toho něco chytím, s největší pravděpodobností mi ten "kardan" vyletí do strany jak trhavotříštivej granát.
Taky mi běžný řetězový převod nevim proč přijde podvědomě nějak bezpečnější nebo co, tohle vypadá jako poukázka na ošklivý zranění...
Tohle je taky ryze silniční záležitost a pravděpodobnost, že se něco dostane na převod je naprosto mizivá. Navíc je to spíš víc futurismus než nějaká reálnější záležitost.
No nevím, u otevřenýho systému jako je tohle (nebo byč řetěz s přhazkou) bych termín "mizivá pravděpodobnost" obecně používal nerad. Ale já jsem posera.
Osobně stran inovací v týhle oblasti držím palce spíš Pinionu, aby se prosadil. Umí řetěz i řemen a na řemeny jsem docela zvědavej, jestli to bude ta spásná konstrukce, která nás osvobodí od černých pravých nohavic...
Sebelepší řemen má furt větší ztráty, než řetěz. Na nějaké popojíždění po městě určitě bez problémů. Na sport nebo štreky asi nic moc.
No to je právě ta otázka. řemen může být sice mírně horší na startu, ale protože na sebe nebude lepit kdejakej humus cestou, může se to průběžně měnit.
Tuhle jsem se například dočetl, že jsou překvapivě háklivý na "zlomení", kdy poškodíš tu silovou nosnou strukturu uvnitř a ta guma okolo pak samozřejmě praskne celkem dobrovolně.
Plus pokud nemáš nadměrnou délku s napínákem, což se nenosí, výše nastíněný problém s bordelem mezi pastorkem je opět mezi námi. Takže já si ho píšu stále s otazníkem...
To by musel být plochý řemínek na hladké řemenici bez "postraněk", aby neměl nadbytečné tření. Jenže ten musí být pořádně našponovaný a to už zase žere výkon. Udržovaný řetěz má ztrát minimum.
Jenže to je právě ono - "udržovaný"
Já v zásadě nepopírám, že řetěz v perfektní kondici je lepší, já tady dumám nad průběhem zhoršování toho stavu.
Pokud bude řetěz za ideálních podmínek lepší, ale se zhoršujícími se odmínkami bude jeho ...účinnost... klesat strmě dolů, můžeš se dostat do situace, že 60% živnotnosti bude řemen ve skutečnosti výhodnější, díky plošší křivce průběhu degradace. Pokud by tomu tak bylo, už to rozhodně stojí za úvahu pro běžného nezávodního jezdce.
O Rohloffu se taky tvrdí, že jeho účinnost je horší, než dobře udržované čisté přehazovačky. Nejspíš to tak i bude, říká selský rozum.
Jeho výhoda ovšem tkví v tom, že on má tu účinnost v podstatě furt stejnou i po zalepení bahnem, kde klasika začíná radikálně ztrácet.
Když nebudeš o řemen pečovat, tak se ti taky na něj nachytá svinčík. Sice nebude vypadat tak eklhaft, ale výkon ti to bude žrát obdobně. Problém je, že je o dost neefektivnější hned jako nový a zahumusený řetěz jen tu neefektivnost dohání...
zatím jsem všude viděl řemeny deklarovaný jako totál bezúdržbový... Jako teoreticky se na to nachytat může taky ledacos, ale už samotný fakt, že to není pokrytý tím lepivým olejem bude dost pomáhat myslim.
Zkusím pohledat nějakou srovnávací studii...
Už když tu sedne pod našponovaný řetěz prach, tak musíš vlastní silou ten řemen o tu vrstvičku prachu zase víc našponovat. Není to o moc, motor si s tím hravě poradí. Jenže ten náš motor je dost limitovaný a záhy vadne.
Ve spojení s elektrikou by to asi mohlo jít a fungovat.
Dokud převodovky s rozsahem srovnatelným s tradičním pohonem budou stát to co stojí (Rohloff cca 25 tis. Kč a Pinion cca 50 tis. Kč) tak to bude jen okrajová záležitost. A na drahých sportovních kolech zas vadí větší ztráty a vyšší hmotnost.
Jestli chceš příklady skutečně pojízdných kardanových kol, hledej termín "shaft-driven bicycle". Tohle je jenom hezký koncept.
Vida. Přibejvá informací - a to není nikdy a škodu.
Jestli sháníš nějaké konkrétní informace, tak se zeptej přímo. Nadhodit téma "to je hrůza, jak nikdo nic nevynalézá" a pak lovit informace v náhodné diskusi není moc efektivní ;-).
Inu alespoň nějaká výhoda tu je. A navíc, pochybuju že i u řetězu jsou ony čepy, válečky i tloušťka článků v nějakých mikropalcích. Prostě mišmaš pro kontrolu. Proto i tu by ono sjednocení nebylo špatné. Pochopitelně ne šmahem (výrobci neradi mění šmahem své přípravky), ale postupně k tomu dojít jak tomu bylo u toho ostatního. Právě převody totiž patří k těm kardinálním komponentům. U ozubení palce už nikdo nepoužívá....
Víš co by to bylo překopat linku na výrobu řetězů z palců na mm?
Všechno od A do Z nové...
Včetně měření a zkušebny.
Na tom kšeftu bych chtěl pracovat.
(a to nemluvím o souvisejících cyklo dílech)
Vždyť říkám. Ne šmahem a hned. Postupně a možná i jednu generaci. Ale prostě někdo začít a dotáhnout. Je to víceméně na výrobcích. A kdo začíná či inovuje, obnovuje a t.d. může beze ztrát na nářadí.
znovuvýroba združeného nástroje 4 operace (odladěné, jen opakovaná výroba)
velikost / složitost +- odpovídajíci řetězevému článku (tj 3 operace, střih, 1 operace lisování, skluzy pro vstupy do další operace)
cca 15-25 tis euro.
(počítám jednonásobný nástroj)
Konstrukce něčeho takového: +-200hod po 50-80E/hodina
NC programy: 75-100h (levněji než konstrukce)
Odladění takovéto matrice (pro novovýrobu) cca 80h (lis+ nástrojař/i- 150-200e/h),občas je třeba něco vyrobit nově...
+ hodiny na výrobu, tam počítejmě stejně.
jsem na dvounásobku... opravdu to je bez ztrát na nářadí?
a hlavně - nová "norma" by musel jít napříč vším .
Například hydraulická šoupátka se licenčně vyráběla palcová (socík, ZŤS Martin)
Máš informaci o nějakém výrobci (podniku), který se cestou změn vydal? Jestli ne, jak chceš výrobce ke změnám "dohnat"?
Nebo bys to v "cuku-letu" rozjel sám, jenže "nejsou lidi ..."
Před: máme pro jednu věc 10 různých standardů.
S tím se musí něco udělat. Vytvoříme jeden univerzální standard, který to všechno sjednotí!
Po: máme 11 různých standardů.
(zdroj: xkcd)
Takže doteď dělají všichni unifikovaný a vzájemně záměnný řetěz v palcích, všichni by přešli na metrický. Co by to přineslo ? Možná tak akorát nějaký nový úřad, který by na to dozíral...
No a nebo to dopadne takhle: starý spolehlivý PŮLPALCOVÝ řetěz s dlouhou životností bude nahrazen METRICKÝCM 12,7 mm řetězem, ovšem dražším s menší výdrží. Na vývoj se vyčerpají nějaké EU dotace.
A to prosím proč? Prostě ho budeme psát jako 12,7 mm a je to. Prostě postačí si prosadit místo toho palcového značení to metrické a je to. (palce mohou být pro obchodníky v závorkách). Zaručeně budou ta čísla i přepočty snazší.Prostě jasně dát najevo, že my jedeme v soustavě SI...
To proto, aby ti názorně ukázal, že jsou Tvé argumnety mimo. Asi Ti to napsal málo názorně.
značení řetězů běží i v mm, tak nevím proč zde fňukáš:https://www.czretezy.cz/?id=sm_street&lng=cs
AD metrické / palcové značení- jak jsem psal, vyráběli se za socíku licenčně hydraulické šoupátka- rozvaděče. V palcových rozměrech, protože takto je standart. (a lépe se prodává za devizy na západ šoupátko 1/2" než šoupátko 12,7mm.)
První pokusy byly s přepočítáváním dokumentace na milimetry (vzlášť u tolerancí které jsou v mikrometrech je to veselé).
Ustoupilo se od toho, dokumentace a podniková kontrola jela bez větších problémů v palcích, dokonce se dělaly i měřidla (kalibry) v palcích.
Jen dokumentace pro export so sov. svazu byla metrická, s těmi "chlupatými" čísly.
Proboha, proč by to dělali? Celé USA měří v palcích a je jim to zcela přirozené. Z jejich pohledu bychom v Evropě měli inovovat na ty palce. Obory, ve kterých vévodí americké firmy měří v palcích i v Evropě.
Fyzika zase přirozeně měří a hlavně počítá v soustavě centimer, gram, sekunda. Veškeré běžně používané rovnice popisu elektromagnetického pole odpovídají této soustavě. V SI soustavě jsou ty rovnice trochu jiné a převod mezi nimi není vůbec triviální. Není to jen obyčejný násobící koeficient.
Jen Francouzi vymysleli a do Evropy protlačili tu SI soustavu.
Inovace přinášející jen změnu jednotek je celosvětově nesmysl.
zábavná věc: americké palce jsou definovány metricky :-)
https://www.youtube.com/watch?v=hid7EJkwDNk
hele, letecká konstrukce (boenig) sice fičí v palcích, ale už ne v stopách/yardech.
(vzálenost přepážek 12", ne 1´)- aby vyloučili omyly v přepočítávání
Tloušťky plechů (i délky) píší desetinným číslem, ne zlomkem. tj 10,125" ne 10 1/8"
Takže co: Sedneme na zadek a protože se všichni dnes klaní západu, a že budeme postupně měnit svou metrickou soustavu na palcovou protože je v USA a protože si sem navážíme jejich podniky a tedy i celou tu jejich techniku? (V oblasti jazyka už to frčí). Vzdálenosti na míle, metry na palce a t.d. Ona SI soustava snad byla přijata pro to, že přináší výhody jak z pohledu fyziky a techniky (jak tu bylo uvedeno) a ty palce jsou prostě kamenná tradice (Britanie) Takže českej národ jako vždy - ode zdi ke zdi. Většina těch,o drželi ono pomyslné kyvadlo našich dějin v onom sociálizmu je nyní rychle tlačí a drží na opačné straně. Pochopitelně také podle nového hesla a náboženství.Peníze až na prvním místě. Sám jsem tedy zvědav, jak se to vše alespoň v té technické oblasti bude vyvíjet v budoucnu, tedy pokud Covid či něco podobného nezasáhne.
Neviděl bych to tak tragicky.
Věř nebo ne, ona už i značná část ameriky jede v SI, právě prot, že je to mnohem praktičtější.
Ale jestli čekáš, že v tak vlajkama umávaný zemi jako je US někdo začne prosazovat totální přechod na SI, tak přeji dobrou noc a sladké i ostatní sny :-)
Jde ti o měřicí jednotky, nebo o ideologii? Kdyby ses narodil v USA, tak bys patrně stejně bojoval za palce. SI je prímová metrická soustava ale jen jedna z mnoha a nemá žádnou jinou zvláštní výlučnost než tu, že jsme v ní vyrostli. Ano, z našeho pohledu je mírně blbé to nedesítkové dělení, ale i ta dekadická matematická soustava je jen jedna z mnoha. Já například umím slušně počítat v šestnactkové soustavě. Je to zcela stejné, jen ne tolik rozšířené.
Měli jsme perfektního matikáře.
ukazoval nám jak vznily "tucty"
Počítáš palcem na článcích ostatních 4 prstů.
(těch je 12)
A umíš v té dvanáctkové soustavě násobit a dělit?
ehm, uměl jsem to v dvojkové, kdysi, v dvanáctkové ne.
Ty umíš násobit a dělit hexadecim.? tak to klobouk dolů...
"imperiální" trochu umím z práce, dokonce mám i představu některých běžných rozměrů bez přepočítávání. (ale přiznávám, je mi to "cizí")
No - když to vezmu ad absurdum, tak nás to dovede k té dvojkové soustavě jako u počítačů. Jenže bohužel člověk má proti nim to myšlení pomalé a tak si snaží vše usnadni. A proto asi také to ISO po všech těch palcích, loktech, pintách a t.d. Tak to prostě je. A ty zatvrzelé hlavy - v něčem se snaží být "moderní pokrokoví" a jinde zase tvrdě konzervativní. Tak se v lidech vyznejme.
Nespočívá její výlučnost v tom, že posouvat desetinný čárky zvládne poměrně ledaskdo s celkem nízkou chybovostí?
Jako vyrůst nevyrůst v jakémkoli systému je jedna věc, ale ty americký převodový koeficienty jsou prostě nepohodlný...
Ty přepočetní koeficienty bývají zdrojem chyb :-(
(viz má poznámka výš o používání jen palců, ne stop/ yardů v letecké konstrukci)
Inu proto se snad také to ISO použíává. On je rozdíl uvádět třeba tloušťky plechů v či tolerance v desetinách či setinách a nebo u palců pomalu
o 2 řády víc či přepočítávat v oné palcové soustavě.........
Posouvání řádové čárky jde v jakékoliv soustavě, jen ty, žádnou jinou než tu desetinou neznáš. Kdyby tě ve škole naučili počítat osmičkově, tak bys tak počítal a plival bys na tu desítkovou jako na zcela nepřirozenou. Ve skutečnosti jsou zcela ekvivalentní.
Tak jasně že desetinnou čárku můžeš posouvat všude. Já přece neřeším desítkovou či osmičkou či jakoukoli jinou soustavu, já se nimrám v SI versus imeriálních mírách.
Zatímco v SI si posouváním desetinný čárky převádím mezi mírami, v imperiálních jsem v háji:
12 palců na stopu
3 stopy na yard
1760 yardů na míli (a pak existuje ještě několik mílí mimochodem)
3 míle na "league" (což jsem dneska vygooglil poprvé v životě)
Strojní výkresy jsou v palcích a v desetiném rozvoji palce. Na stopy, yardy a míle můžeš zapomenout. V cyklistice potřebuješ ty palce a pak ještě tu zcela obskurdní jednotku Psi, což je jednotka tlaku. Jeden Psi odpovídá tlaku jedné libry na čtvereční palec. To je opravdu zoufalá jednotka. Bohužel mnohá pumpička s tlakoměrem má tuto stupnici a mnohé pláště mají ve Psi udaný mezní tlak.
U strojních ti to asi ještě projde.
u stavebních už seš v háji.
Pokud jsi s daným systémem vyrostl, asi se to dá používat, ale že to není komplikovanější mi prostě nevymluvíš.
dá se na to zvyknout- stačí tak půlrok na palce.
Ty yardy / stopy (v strojařině) nepoužívali, tipuji že ponějaké době by šly i ty. ale i po pár letech je to "cizí"
jo a jedna libůstka- když jsem byl v 1999 v Skotsku, viděl jsem tam usazovat obrubník. Chlap měl palcový skládací metr. Inu, znáš výraz "cólštok"...
Gumárenský průmysl to je taky kapitola sama pro sebe...
Myslíš auto-pneumatikářský? Je to to oddělení, který vyrábí pneumatiky podle ráfků v palcích, jejich šířku má v milimetrech a výšku profilu v procentech šířky?
Asi tak, a potom tam jako uzivatel mas hustit nejake psi. Ale vůbec největší komici jsou obuvníci. Tam si kazdy vyrobce vytvoril nejakou svoji fiktivni stupnici velikostí nevztahující se vůbec k ničemu. Někdy si říkám, že ten Baťa nebyl zase takovy borec jako spíš blbec...
Tak já dycky hustil atmosféry... Konkrétně čtyři, do každýho kola...
Baťu bych do toho netahal. Pokud to spáchal každej, těžko to vytýkat komukoliv jednotlivě.
Ono, bez, byť fiktivní, stupnice bys byl docela v háji. Uplně vidím jak přijdeš do krámu, že bys chtěl "docela velký boty" :-)
Ano atmosféry byly, dneska frčí psi atd. Zkrátka podle pana Pascala by to bylo asi pro některé točvolanty příliš složité.
Docela v háji jsem u obuvníků teď s jejich pochybnou stupnicí. Protože když netušíš co ty jejich dílky ve skutečnosti znamenají, je to presně ekvivalent toho "docela velké boty". Vazne netuším proč od jendoho výrobce obouvam v rozmezí dvou a půl jeho velikosti a u jiného výrobce jsem zase zcela mimo jeho stupnici... :-D
Tak ještě stále můžeš s sebou nosit metr a ty boty přeměřit podle své míry a svých preferovaných jenotek. Jen musíš předem přeměřit i své nohy.
PSI je zcela triviální, je to počet liber na čtvereční palec. To si v Evropě přece snadno představíš :D
1lb = 0,45 kg a 1" = 2.54cm. Z toho snadno plyne, že 1bar = 14.5 PSI. Dál si to už snadno převedeš :D
Délku svého chodidla znám, u vetsiny bot ale stélku z boty nevytáhneš, a u tech co ano by to asi nebylo moc praktické takto nakupovat. Omlouvat Baťu tim, ze když to delaji vsichni ostatni budu to delat taky je chabé. On měl tu sílu ten trh globalně změnit. Možná si sebou někdo k nakupu a jinym beznym cinostem taha pod paží fyzikální tabulky já to ale delat nechci :-D Ale ono to spíš směřuje k tomu, že lidé budou natolik hloupí, že se bežně budou délky uvádět ve fotbalových hřištích a objemy ve fabiích...
Minule na čerpacej stanici prišla pani za obsluhou ČS, že je nejde nafúkať koleso ( veľký Mercedes-limuzína). Vraj ešte chýba 12 atmosfér dofúkať.
To si musí pořídit nějaký výkonnější kompresor a také odolnější hadici. :D To je škoda, že to ten krám na pumpě z bezpečnostních důvodů nedá. To by byla pěkná pecka, kdy to té blondýně šlo nafokat na 12ATM.
No - ještě nám to říkej angličtinou a budeš opravdu nejdokonalejší a IN.
Ty máš evidentně nějaký problém. Vždyť ti jen vysvětluji význam jednotek, které jsou anglického původu. Těžko mohu libru nazývat nějak česky. Ale ty to vnímáš jako osobní útok, proč?
Žel To byla opravdu jen možná nevhodná narážka. Mám totiž zato, že se toho sem valí poslední dobou stále více a ve všem, takže se mi budoucnost vyjevuje jako staré Rakousko či protektorát. Ne sice tak násilně jako tehdy, ale salámovou metodou ale o to jistěji. Proto asi také to diskusní tema.
Ale vždyť ty palce, couly a mnohé další tady s náma jsou, co jen pamatuju i co nepamatuju. Třeba instalatéři by mohli vyprávět. Salámově se nám to možná takvkrádá do vědomí, jak si toho postupně po různu všímáme.
Pokud se dobře pamatuji, tak palcové míry u instalatérů souvisí také s tím, Whitworth závity mají vrcholový úhel 60° a nemají sražené vrcholy jako metrická řada. Díky tomu snáze "zaříznou" do protikusu a lépe těsní.
Nebyl tedy důvod přecházet na metrické rozměry. Až poslední dobou se jako "coulky" prodávají PE a PU trubky s označením 25mm. Nicméně, když chci např. pračkový ventil půlcoulový, tak dostanu co potřebuji.
Škoda, že ses před psaním příspěvku nepodíval do technických tabulek
Metrický závit = vrcholový úhel 60 (profil závitu je rovnostranný trojúhelník)
Whitwort závit = vrcholový úhel 55 stupňů (profilem je rovnoramenný trojúhelník)
no, prostě se chceš hádat a kazit předvánoční pohodu
On se sám nasírá a vytáčí naprostýma blbostma. Třeba doufá, že až mu z toho praskne žilka, tlak se bude na památku tohoto udávat v Zanynech.
Proč? Jaképak hádání? Zatím skoro všude vidím normální diskusi s kopou názorů, ale to je snad v pořádku. Na invektivy nemá cenu reagovat (snad kromě omluv).
A pokud jde o to "valení". Ta lavina cizích výrob přináší, jak tu nakonec všichni říkají onu kopu všech možných měr a veličin, což přináší onu práci a znalosti navíc(i to tu bylo). Přitom je snad jasné že Evropa kdysi přijala onen SI system, tak by ho měla dodržovat a vyžadovat. A trvat na tom, aby alespoň základní údaje byly v tomto systemu. Na detailech asi opravdu nikdo trvat nebude. Prostě nechovat se jako podřízení lokajové. Protože už dnes je cizími firmami nařizováno vyplňování jejich formulářů v jejich jazyku, někde se tak i s nimi hovoří.Prostě je vidno, že přes techniku, technologii a výrobu se prosazuje tvrdá germanizace.A ta postupně jede i ve financích a pak už jen zbývá onen jazyk. Napřed v rámci globalizace dvojjazyčné německom anglicko české nápisy ve všem a pak i bez té češtiny. Vše tu už kdysi bylo. A ten kdo ovládne jazyk a finance ovládá i zemi.(Proč asi ten panickej křik když si Rusové a Číňani dovolili odejít od Dolaru a rozprodávají ony dolarové dlužní úpisy)? Našim mladým global "modernistům" to možná podle onoho hesla peníze až na prvním místě jde k duhu. Ale historie ví své a stačí jen to vnímat. Tolik tedy to nepochopení....
Zajímavé je, že v našich automotive montovnách (pro tebe výrobci automobilových součástek) mají na umývárnách a na záchodech nápisy azbukou a piktogramové návody na používání evropských záchodů. Ani v Amazonu v jídelně nemají anglické nápisy, ale české. V Siemensu se v teamech komunikuje anglicky a i dokumentace je psaná v angličtině. Předpokládám, že angličtina je prostě jakási nepsaná universální řeč států Evropské unie. Takže rozhodně ne tlak němčiny, ale prostě universální řeči.
hele slyšel jsem, že atmosféry jsou prej nějak spřízněný s barama, ty na pumpičkách najdeš a na pseuškách jsou taky značený ;-)
Wikipedie
Technická atmosféra odpovídá hydrostatickému tlaku 10 m vodního sloupce a je definována přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI:
1 at = 9,806 65×104 Pa (přesně),
1 bar = 100 000 pascalů (Pa) = 100 kPa = 0,1 MPa
Pascal
1 Pa = 1 N/m²
(vztah mezi N a kp je dán oním koeficientem 9,81
Nějaké Psi stejně jako Tory v systemu SI nejsou.
nežer to tak, stejně na ten manometr blbě vidíš.... :)
Prosím. Když už vyrostli, tak ji používejme. A v USA i jinde nechť si tedy dělají v té své. není přece problém psát a užívat u nás ony přepočty. Je to jen nějaký tiskový úkon. A výrobky se snad tím nezmění. Když to šlo u ráfků - viz ona norma tak proč ne třeba u řetězů.
Vůbec, ale ani trochu nechápu, co tě irituje na rozměru právě řetězů. Co víc unifikovaného na kolech objevíš ? Vždyť ten základní rozměr ti může být úplně u pérdele. Ten znát nemusíš. Všechny (pro běžné užití) jsou stejné. Zajímá tě jen určení pro kolikakvalt (ani skutečnou šířku znát nemusíš). A nejvejš ještě řešíš počet článků. Nic víc.
Tak o co ti vlastně jde ?
Kdybys prudil kvůli několikerému značení plášťů, tak to pochopím. Ale že sis vybral zrovna řetěz...
Třeba letectví jede jako obor celý v palcích stopách a librách (tlaky v librách na čtvereční palec...) a navíc se obávám, že i tak u cyklistiky pokud porovnáš množství palcových a metrických odběratelů-- budeš rád, že můžeš metricky šoupat nohama. Nevím, proč násilně měnit něco, co se dlouhodobým vývojem dostalo do optimálního stavu, kvůli blbci, co neumí přepočet na lokálně platnou soustavu měr a vah.
Neumím posoudit. Ale v tabulkách se třeba Airbus, ruské letouny i naše L410 uvádějí v m.
A vesměs vždy je to otázka diktátu či ekonomické síly či moci a ne výhodnosti. Němci pokud vím metrickou soustavu užívali a za protektorátu stačil 1 den a rozkaz fuhrera a jezdilo se vpravo a ne vlevo. Takže tak,,,
Zkus si napřed něco zjistit o tom vlevo vpravo, než budeš papouškovat tyhle populární závěry.
Změna byla u nás dost dlouho plánovaná, Hitler to jen uspíšil, dal to do souladu se zbytkem říše. Čistě praktická a vcelku logická záležitost.
Ano východní Němci v NDR vyráběli integrované obvody s nožičkami v milimetrovém rastru. Po revoluci tohle vše okamžitě zaniklo a dál se pokračuje v Německu, stejně jako ve zbytku světa v palcích. Nevím, jak to skončilo v Rusku, od té doby jsem jejich integrované obvody neviděl. Takže tak vypadá světový vývoj, inovace a normalizace. Prostě proti proudu se jet nedá a nemá to nejmenší smysl. To jestli kótuji výkres v milimetrech nebo palcích není součástí vývoje či inovace. To je jen věcí zvyku.
po 89 se č-s vojenští piloti přeučovali z metrů na stopy.
vznikla nejméně jedna mimořádná situace.
L410- součástí manuálů jsou přepočetníí tabulky metrické / imperiální míry.
minimálně stroj do Nepálu jsou osazeny výškoměry v stopách.
(lze se podívat na YT, video přistání Lukla)
Nevím jak je to se součastnými dodávkami do ruska, za socíku měli metrové výškoměry.
Měřák je nejlepší přepínací a občas ho tiše přepnout do druhého rozsahu. Taková sonda Mars Climate Orbiter si to také popletl a shořel...
Zeptám se kolegu z airworthness, myslím že letecké měřáky nesmí být z důvodu bezpečnosti přepínatelné.
Ale to si fakt jenom myslím.
Myslím že asi všichni četli o letadle které místo v galonech natankovali v litrech.
Na transatlantický let .
Je mi jasný kam směřuješ, ten blbec pak letěl v mílích místo v kilometrech...
Ještě štěstí že jednotky času jsou stejné. Díky tomu víme přesně, kdy dopadl.
Bacha!
Časový zóny! Střídání letního a zimního času!
Nevím jak dnes ale kdysi jo. Výňatek z návodu: "Když je výškoměr podsvícen jantarově je v stopách. Když v smaragdově je v metrech. (Pro muže žlutá a zelená)."
Škoda, že ho nemůžu najít...
Takže když si budeš kupovat plášť na kolo s běžnou velikostí 27.5x2.1", tak místo toho budeš chtít plášť 698.50x53.34mm? To ti přijde jednodušší?
V elektrotechnice se po celém civilizovaném světě používají palce, poněvadž hlavní, dříve výrobní, nyní vývojové firmy jsou americké. Když jsme v Tesle povinně museli mít výkresy a výrobky v SI jednotkách, tak s tím byly nepříjemné problémy přeměřovat palcové součástky a usazovat je do tištěného spoje s milimetrovým rastrem a milimetrovým krokem plotrů. Dlouhý palcový konektor se musel řešit nepravidelným rozmístěním děr v milimetrovém kroku. Hned po revoluci všichni hned přešli zpět na palcové míry a je pokoj. Celý svět, asi s výjimkou Ruska, měří v palcích. Totéž je s těmi mírami na kolech. Prostě kdo chce v cyklistice něco montovat a nakupovat na to součástky, ten se musí naučit měřit v palcích.
...a ty palce jsou prostě kamenná tradice (Britanie)...
Nevím odkud čerpáš tuto informaci, ale moje informace jsou že engineering v Anglii je jasně specifikovaný a vyučovaný v metrické soustavě.
Dokonce můj tehdejší anglický zaměstnavatel, inženýr strojař z jejich univerzity, designer silniček a bývalý dráhař, si ze mně dělal srandu když jsem něco počítal v palcích.
Co vím tak Taiwan jel běžně v palcích, ale asi záleží taky jak který výrobní provoz.
BTW když už jsme u toho, já se vyučoval toleranční řadu v matrické soustavě, a ani za mák bych nevěděl jak se vytváří tolerance v palcích - nejspíš bych musel mít jejich tabulky.
;)
pro zajímavost
https://www.youtube.com/watch?v=ImzNi8vzMJE
Na co je to uzamykání přední vidlice do přímého směru? To si zamkne, když chce pustit řídítka? Já bych se bál, že mi to tam zapadne samo a nabiju si spolehlivě hubu. Na Š120 byla stejná vychytávka na volantu a mnoho lidí na to doplatilo.
Dyť ti to tam vysvětluje. Když máš na přední vidli navěšenou hromadu krámů, prosté stočení řidítek samotíží snadno skončí pádem kola ze stojanu. Stejně tak když chceš ty krámy na kolo teprve navěsit, docela se hodí, když ti ten boční nosič "neutíká".
Za jízdy by to samozřejmě použil jen pevně rozhodnutý sebevrah :-D
Brahmo, Ta vychytávka u auta se jmenuje zámek volantu. Zatím všechna auta s kterýma jsem se utkal, ji měly, nejsem jsi jist jenom Velorexem.
A ano, pokud někdo vytáhne klíčky za jízdy, aktivuje ho, tedy zamkne volant.
Potom je to na panu Darwinovi.
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/auto...
Asi se svojím odsouzením Š 120 poněkud přeháníš.
No ona ta 120 dokázala zamknout i s klíčky v zámku a jen s vypnutým zapalováním. S kopečka jsi vypnul motor a jel zadarmo. Pohnul jsi volantem, zámek zapadl a dál se volant nedal ovládat. Modernější auta než Š120 už zamykají volant jen při vyndaných klíčkách. Také v současnosti nikdo s kopce motor nevypíná, poněvadž by si vypnul posilovač volantu a brzd. Maximálně se vyhodí kvalt.
Buď už jsi to zapomněl, nebo jsi to nikdy neměl příležitost ani zkusit. Byl to úžasný zážitek.
Hele já motorista nejsem, ale křáp Škoda 120 jsme doma měli.. jezdil jsem v tom jako ve všech Škodovkách nerad, protože to bylo auto houpavý a blil jsem i když jsem řídil (načerno)... ale co si pamatuju, tak 120 měla posilovač brzd i řízení ... a před vypínáním motoru mě děda varoval u jakéhokoli motorizovaného krámu.
Tý jo, vy jste doma měli (a ty´s s nimi jezdil) LIAZky a Karosy? Ty posilovač řízení měly. Osobáky (plechovky od olejovek) nikoli.
Posilovač brzd Š 105, Š 120 (a Š 125)
Jo je to možný, naposled jsem v tom seděl před 30 ti roky ....
š120LS, r.v.1978, v mém vlastnictví 1997-1999.
Jsem přesvědčen, že Sněhurka toto nedělala, nicméně nemohu vyloučit že původní majitel vyměnil zámek za typ co toto nedělal.
pohledám návod.
no, tak knížku k š120 už doma nemám, nahlédl jsem do knížky k S100.
Zde má klíč polohy STOP,0,1,2 a v poloze stop se aktivuje zámek, bez zmínky o nutnosti vytáhnout klíč. Takže opravdu to možná tak bylo.
Brahmo, omlouvám se.
Tohle ale bylo tuším jen u prvních třech ročníků, potom už to upravili a volant se zamykal také až po vyjmutí klíče.
V každém případě vypínat motor za jízdy byla dobrá a nesmyslná volovina.
Octavia I, s 1.9TDi co si pamatuju žrala dle palubního počítadla nějakýho 0,6l/hod, dost marně přemejšlím, kde v dosahu jakýkoliv Š1xx byl nějakej kopec, při jehož sjezdu by se byť s dvojnásobnou spotřebou dalo ušetřit něco, co by mi stálo za ten opruz...
Pokud je pro tebe Octavia 1.9TDI minulost, tak se nemáme o čem bavit, odpusť, auta jezdila mnohem dříve a podmínky jejich provozu neznáš.
Neříkej, fakt byly auta i dřív? No není možná!
Uvedený příklad byl jen pro referenci volnoběžné spotřeby.
Škodovky měly bezmála poloviční kubaturu, ale zase byly dopované karburátorem. Proto vycházím z předpokladu podobné spotřeby, neb pokud se hodně nepletu, šanci zjistit aktuální spotřebus tam neměl.
Ale fajn, tak neznám, mohl by mi tedy ozřejmit, kolik litrů jsi mohl ušetřit vypínáním motoru z kopce dolů?
Rád bych poukázal na skutečnost, že podtlak pro posilovač brzd se u benzínového motoru tradičně brával z prostoru mezi klapkou karburátoru a motorem, takže bylo z hlediska brždění výhodné "brzdit motorem" tedy v případě těhle motorů spíš jen vyrábět podtlak posilovači...
Zkrátka zdechnout motor a vyřadit se mi jeví jako blbost, ať se na to dívám jak chci...
Ušetřilo se nula prd, protože při nastartování a hned těsně po po si motor vzal běžných 30 litrů :-) pak teprv spotřeba spadla.
Prostě nesmysl vypínat motor a zase startovat karburátorový motor.
Rozjeté auto na provozních teplotách nastartovalo z kinetické energie toho auta. Jelikož bylo rozjeté, tak jeho spotřeba byla zcela standardní. Byla to běžná praxe a zastavily to až ty posilovače. Kdyby to nemělo smysl, tak proč se dnes na křižovatkách vypíná motor? Většina českých kopců brždění motorem u osobáku nevyžaduje.
Protože EU a požadavky na nesmyslné snižování emisí. Divil by ses co všechno kvůli tomu dnešní auta dělají.
Posilovače řízení elektrické, aby se daly za jízdy vypínat a nezatěžovaly motor, dobíjení baterky až když jede motor v nějakém dostatečně dynamickím režimu (pokud přiskakuješ po semaforech, nedobiješ nic), výfuk ucpaný filtrama všeho druhu, a ani systémem start-stop to nekončí. Konkrétně jeho přínos v reálném světě je poněkud diskutabilní, zejména když vezmeš v potaz to startování. Z baterky se stalo docela spotřební zboží, startéry na tom nebudou jinak.
Zkus si to spočítat, kolik času strávíš na semaforech, kde ti to utne motor a vynásob si to tou volnoběžnou spotřebou půl litru na hodinu. Víc paliva uštříš, když nic nerožbrndáš při tankování...
Jenže je obrovský rozdíl mezi dnešními počitačem řízenými stříkačkami a kdysi dávnými atmosferickými karburátory. To jsou neskutečně obrovské rozdíly a i dneska s těmi extra počitačivě řízenými stříkačkami se ví, že pod nějakých 20 vteřin nemá smysl motor vypínat.
Snižování emisí CO2 = spotřeba a nijak jinak. Pokud to snižuje emise CO2 a o ty jde, tak to snižuje spotřebu. To CO2 totiž vzniká oxidací uhlovodíků z benzínu nebo nafty nebo metanolu.
Přímá uměra tam není ani náhodou. Záleží hlavně na způsobu spalování. Ale nižší spotřeba tomu samozřejmě napomůže.
CO2 a H2O jsou hlavní a žádané produkt spalování uhlovodíků. Všechno ostatní je jedovaté a nežádoucí. Pro jeden segment dlouhé molekuly uhlovodíku tj. CH2 platí následující oxidační rovnice:
2 CH2 + 3 O2 -> 2 CO2 + 2 H2O
Z toho naprosto jasně plyne, že čím víc uhlovodíků, tím víc CO2. Jistě, pokud to budeš spalovat tak blbě, že ti bude vycházet nafta výfukem ven, tak budeš produkovat méně CO2, ale to jistě není žádoucí proces.
A jsi si jistý, že veškerý uhlík se při spalování takhle jednoduše přemění jen a pouze v Grétinu sodovku ?
To je snaha všech automobilek. Jinak se to také dokáže přeměnit na CO, na saze a na spoustu úžasných a většinou škodlivých produktů, které je třeba dooxidovat v katalizátoru či pochytat ve filtru. Ovšem spálení na CO2 je energeticky nejvýhodnější.
No však, jak jsem psal. Hodně moc záleží na způsobu a efektivitě spalování, co z té směsi vlastně vznikne a v jakém množství. Snaha o co nejnižší spotřebu (za každou cenu) nemusí být samospásná. Může přinášet škody sekundárně a "vzdálené".
Ona ta Unie vymýšlí jednu blbinu za druhou. Jako třeba ony EURO 1 až nekonečno. A přitom by stačilo každému měřit kvantum exhalací (a dnes to jde) nezávisle na typu a stáří auta. Prostě veterán zaplatí třeba 100 násobek. Anebo stejně když ujede 100 km jako ten nejmodernější co ujede 10000. Uznejte že tohle je spravedlivější než nějaké nařízené EURO. To, že by se nakonec ukázalo, že spoustu věcí je lepší pěstovat a vyrábět doma než dovážet, to je vec jiná i když související. Źlepšila by se alespoň průjezdnost silnic.
Jako že rychlá snadná řešení pro dokonalý svět ? :-)
Že by se prakticky každé auto záhy (díky vývoji) propadalo do zoufale drahého provozu ?
Má to háček.
Jak by to ekonomicky fungovalo ? Starší auta by se díky tomu stávala neprodejná. Chudší vrstvy by neměly na nákup nových, ani na provoz starších. Postupně i střední třídě by došly prostředky na nákup nových, když by neměli zbylé peníze z prodeje ojetin. Nakonec by jen ti nejbohatší mohli s něčím jezdit.
Na tenhle řetězec se nějak zapomíná i při nástupu elektrohybů. Ještě to bude hodně zajímavé.
Všechno všude nevypěstuješ a nevyrobíš v dostatečné kvalitě a množství. A už vůbec ne za rozumné ceny. Vrátili bychom se do devatenáctého století.
Nevím proč. Jednak si myslím, že by tan rozdíl nebyl tak veliký jak píšu a jednak jsou i tací, co najedou 3 - 4 tis. km ta rok a pro ty by to bylo výhodnější. A ceny ojetin by šly hezky dolů jak se o to usiluje. Plakali by asi ovšem prodejci novinek. Ty opravdu jen pro bohaté. Ovšem principiálně myslím že by to bylo spravedlivější i ekologicky výhodnější. A stát jako vždy by mohl dotovat třeba zemědělce a jejich traktory (ti k obnově kyslíku na rozdíl od jiných přispívají).
A ono 19 století? V něčem by ten návrat byl opravdu potřebný, Třeba v tom počasí a životním prostředí. Ono všechno souvisí se vším, jak pravili foílosofové.
Co by ti byla platná levná ojetina, když bys neutáhnul provoz ? Můžeš si to zkusit klidně už dneska na nějakém jetém luxusnějším pětilitru. Takové herky jsou k dostání za pár korun. Ale vzápětí tě svlíknou z trenek. Nejen spotřebou, ale pojištěním, servisem, dílama...
Myslím,že kdyby se emise neurčovaly podle typu motoru,ale podle toho,co splní konkrétní jedno auto,tak by naopak přibylo podvodů. Na parkovišti by vedle sebe stály dvě identická auta,z nichž jedno by patřilo do levnější skupiny a druhé do dražší. Někdo by si to uměl zařídit...
Měl bys oslovit svého evropského poslance a vysvětlit mu to. Jistě to pak na nejbližším zasedání Evropského parlamentu navrhne.
No a předtím si zkus rozmyslet, jestli to nezpůsobí nějakou katastrofu někde jinde. Třeba to, co píše Ronda.
No toho ja neznám. Ovšem tímhle opatřením by se zavřely huby všem těm EKO aktivistům, hlavně těm co nejvíc a všude křičí, ovšem na ty sve akce se vozí ve svých "bourácích"...
Úvaha je správná, čemuž dpovídá procento CO2 podle použitého paliva: Metan čili zemní plyn má molekulu CH4, tedy nejméně uhlíku ze všech alifatických uhlovodíků a takový benzín, pro zjednodušení uvažujme čistý oktan, má uhlíků osm. Poměr CO2 ve spalinách bude tedy v hrubý neprospěch benzínu. Pochopitelně oxidační rovnice platí pro dokonalé spálení, které je těžko dosažitelné, zejména při proměnlivé zátěži a tedy složení směsi paliva a vzduchu, navíc při relativně vysokých teplotách ve válci vstupuje do reakce dusík za vzniku oxidů dusíku.
prosimtě, kolik uhlíků má propan-butan?
(se divím že do aut cpou zemní plyn ne propan-butan) - možná je odpověď právě v tomto...
PB (lpg) se do aut cpe už fůru let.
problém vidím v tom, že ho výrobci u nových aut nahrazují CNG (které Ti zvyšuje hmotnost vozu o cca 180kg+ náplň, kdežto LPG je cca 30-50kg+náplň)
A zvýšená hmotnost vede k vyšší spotřebě.
Ty první uhlovodíky podle délky řetězce jsou: metan, etan, propan, butan. Takže propan má 3 uhlíky, a butan 4.
Propan a butan jsou dva uhlovodíky (alkany), používané ve směsi. Propan má 3 uhlíky, butan 4.
Jejich směs je tedy co do produkce CO2 lepší než benzín, ale horší než zemní plyn. Pochopitelně nulovou uhlíkovou stopu má vodík.
Jehoz vyroba z fosilnich paliv ma uhlikovou stopu jako krava. :-) Ale az nekdo vymysli treba male jaderne reakturky k jeho vyrobě, bude to palivo číslo jedna.
Když už se bavíte všichni o spalování uhlovodíků a emisích, nemůžete se přít jen o produktech spalování benzinu, propanbutanu či CNG. Protože tyhle produkty nejsou až tak škodlivé,(myslím zdravotně, ne tím účinkem na podnebí). Protože jednak se, a to hlavně u přeplňovaných produkují také kysličníky dusíku, a v neposlední řadě také zplodiny ze spalování maziv někdy i oněch aditiv do paliva, které doposud vyloučit nemůžete, maximálně je chytáte ve filtrech. A ty stárnou, či se dají odstranit. A jsme zase u toho měření emisí.
Ono CNG (metan) má sice méně uhlíku a tím pádem je i méně CO2 ve spalinách, jenže ve výfuku není jen to. Kromě toho a hlavně u přeplňovaných se produkují také jedovatější kysličníky dusíku, produkty maziv a aditiv, které prostě nevyloučíte, jen možná něco zachytíte ve filtrech. A ty pochopitelně stárnou či se dají odstranit (zvýšení výkonu), a tak je to zase o lidech a o tom měření emisí. Prostě jako vždy nic není ideální (v důsledku ani ta elektrifikace) a je to o lidech. Pokud člověk zkoriguje své nároky na ježdění a ono pohodlíčko, tak jeho podíl na znečišťování bude zaručeně menší, než spoléhání na nějakou techniku a své mnohdy zbytečné rajdání.
opruz? jen otočím klíčkem. Jo, víc šlapu na brzdový pedál, ale to u (mé)Š120 nebyl až takový problém- on ten posilovač byl poněkud "jetý".
dále viz příspěvek na téma "sjetí Čertovice bez motoru"
Když jsem měl 120 "novou" (ano měla 19 let)
tak jsem jel přez čertovicu, směrem na podbrezovou. (cca 20 km, 800m výškově- z kopce).
Pochopitelně jsem šetřil benzín. (tj vypnutý motor)
Brzdy zanedbané původním majitelem to sice téměř zvládly,
ale od této zkušenosti vím že takto ne-e!
No s 20 let starým verkem a bez brzd je to fakt špatný postup.
Nedobře se na to díváš, to bylo nové auto... teda pro mne :-)
Dnes vím co a jak a proč, ale tehdy jsem právě zjištoval "tak tudy ne, přátelé"
naštěstí to nikdo neodnesl...
No - my zase s tou starou 120 pomáhali v cestě na Vidly hrabajícímu "Citronu" vyjet. Ono vše má své + i -. Tak i ten Wartburg s voloběžkou....
po pravdě mi to připadá, poněkud "s kanónem na vrabce"
Neříkám že každému, ale pro mé použítí stačilo dlouhá léta běžné horské kolo s Cr-Mo rámemem, neodpružené, s výbavou Shimano 3x8 ze sad LX/XT doplněné časem o V-brzdy.
Onu Hedvábnou stezku(7tis km) jsem na něm "natěžko" +- najel taky, ale ne najednou.
Krom toho cca dalších 20-30 tis km, to už nespočítám. Od roku 2010 slouží ke každodenním jízdám kamarádovi kterému ukradli kolo, tak dostal toto.
Tak ono když na tom kole půl roku de fakto bydlíš, může se pohled na zbytečný luxus docela lišit :-)
Četl si co napsal? 7 tisíc km na těžko za týden fakt nenajedeeš.
Po pravdě, nejvíc jsem byl na kole necelé 4 týdny- ještě jako študák, s Favoritem.
Pokud na tom kole jezdíš denně, co se oteplí jezdíš vandry s přespáváním tak to kolo a způsob balení a vybavení prostě po dvou- třech letech vychytáš a dostneš se do stavu "týden nebo měsíc" je jedno. Je to ale o myšlení. (co nemám, nepotřebuji)
Je jasné, že pokud jedeš na kole na podzim a počítáš s tím že může sněžit, je to jiné než v létě. To by byl ten rozdíl týden nebo půlrok.
To když je hnusně a fakt to moc dál nejde se dá u takovýchto štrek překlenout různě- pokud nemrzne.
Stejně si myslím, že kolo typu co mám (a popisuji) by mi "tehdy" stačilo i na tu silk-road.
Jenže, reklama je silná "masáž", co si budeme povídat. Konec konců- I na mém kole najdeš ty jediné správné dráty DT Swis Alpine III :-)
Ejhle. Přece něco o čem jsem psal dříve. I tašky i výměna kola. Jen škoda, že když to jde někde. jinde je to problém....