Jsme svedky masivního rozšíření elektrokol. Je to dobré a možná i pohodlné. Ovšem co dál? Nevýhody současného stavu známe všichni.Ve srovnání s klasickými motory - Nutnost dobíjení s poměrně dlouhými časy (Benzin dolejeme za pár sekund) a síť dobíjecích stanic, problémy s životností a choulostivostí baterií, a zase výhoda s jednodušší obsluhou a čistotou (výfuk. plyny). Tak je tu na místě otázka - Dočkáme se něčeho co bude mít společné výhody obou dosavadních pohonů? Např.již údajně existují typy s palivovými články. A nebo lehké a odolné (alespoň jako Ni-Fe články) vysokokapacitní baterie a t.p. Ví někdo o tom nynějším stavu vývoje a techniky???
Myslím,že ještě celé roky půjde pracovat na vylepšování toho stávajícího. Různé citlivější snímače,lepší elektronika atd. Co se nutnosti dobíjení týče,myslím,že nikdo nepotřebuje elektrokolo,které ujede 500km na jeden zátah.
To je podobné jako argument, že nikdo nepotřebuje elektroauto, které ujede 5.000km na jeden zátah v diskusi o tom, že nedá naráz z Plzně Brno a zpět. ;-)
Co jsem tak zahlíd, furt se tu řeší sotva kilíčko a desítky kiláků v kopcích.
U toho kola by Tě proti autu o dost víc bolel zadek. A myslím,že i ti autaři nejezdí většinou 2x denně napříč republikou. I tady přece vídáme příspěvky,jak si někdo chce koupit elektrokolo a že plánuje 50km výlety denně. Ta realita bývá potom skromnější.
Otravné je i to omezení, které přichází jen občas.
Ta technická omezení jsou na tom možná to pěkné. Mít stroj,který sám všechno vyjede a všude dojede,to by nebyla ta pravá zábava.
Souhlas, ale přesto: když potřebuješ z Prahy do Ostravy, plánovat to jako dvoudeňák s povinným přespáním na motelu u dobíjecí stanice je opruz...
Zase to nepřeháněj, myslím, že hodina navíc bude dobře stačit.
To přece vůbec není nutné. Jednak dojezd kolem 400km je u dnešních elektroaut reálný (př. Kona) a za druhé je cestou snad několik rychlonabíječek, kde si během přestávky na kafe dobiješ dostatek pro další jízdu.
A tak třeba už jo, já to zase tak detailně nesleduju. Známý co dělá v autopučovně mi kdysová dávněji (pár let už to je) vyprávěl jak se na teoretický dojezd nedá moc spolehnout, neb s rychlostí na dálnici to padá doslova před očima. Ale jak říkám, je to pár let, tak k posunu asi došlo no...
Zkušenosti z praxe, vč. dojezdu a spotřeby https://www.youtube.com/watch?v=Yy7v2i2ATmU
Dá se spolehnout na ty nabíječky? Co když ve stejnou dobu bude mít stejný nápad třeba deset dalších lidí. Zatím těch drezín není tak moc, ale přibývají.
Jsou státy, kde elekromobily převažují v prodejích aut a myslím, že to s nabíjením zvládají celkem dobře;)
A na co jsi mi tímhle odpověděl?
Když přijedu k obsazenému stojanu, tak co mi bude platná úspěšná praxe v jiných státech?
S benzíňákem si počkám pět minut a tankuju...
Odpověděl jsem tak, že je to "problém" zdánlivý a rozhodně snadno řešitelný, pokud by nastal, neb vybudovat nabíjecí místa je určitě snazší nežli vybudovat benzínky. Navíc nově už ani není třeba stavební povolení pro nabíječky menšího výkonu.
Jaké asi áleje nabíječek by musely u dálnic, aby obsloužily podobné počty aut jako benzínky dnes.
Problém přestává být zdánlivý v momentě, kdy ty sám dojedeš k obsazenému stojanu. Můžeš se pak hodinu utěšovat těmi tvými optimistickými hesly :-)
Jako nejsou áleje benzínek nebudou ani nabíječek. Těch nabíjecích míst mohou být desítky na jednom místě. Stojany mohou online hlásit stav obsazenosti, takže auto tě bude navigovat k místu bez čekání. Takže já vidím budoucnost elektromobility celkem pozitivně:)
Naco aleje benzínek, když jeden stojan obslouží za hodinu pětadvacet aut, ale ani ne dva elektrické samohyby.
A i v ideálním světě bych byl pěkně nasranej při čekání na dobití, místo abych pelášil k domovu.
Jo na rozvážku po okolí určitě prima věc. Ale jako alternativa k autu nesmysl.
Už jsem psal, že těch nabíjecích míst mohou být v místě desítky, čímž lze obloužit minimálně stejně aut jako benzínových. Elektromobily rozhodně nesmysl nejsou, viz U.K. https://www.hybrid.cz/boris-johnson-chce-v...
Vybudovať nabíjacie stanice.Len či je všade také elektrické vedenie, ktoré to zvládne?
Nazval by som klamstvom (Hoaxom) to, že elektromobily sú neekologické-to sa vie.
Pred istou dobou (nepamätam sa presne kedy zom to zachytil v rádiu) v Nórsku doporučovali nekupovať elektromobily, lebo nemajú kde nabíjať. Tak veľký rozmach el.mob.tam bol.
Já jí vidím nevyhnutelně, ale tvůj nadšený optimismus mi tedy chybí.
I když přehlídnu problematiku toho, že jedna tankovací pistole obslouží za hodinu víc plných nádrží, než jedna dobíjecí přípojka plných baterek (a tedy jich musí být větší les abych se dostal na stejnou celkovou kapacitu), pořád mi zůstává problematika dobíjení jednotlivého kusu.
Pokud jsem v situaci, že nedojedu z A do B na jedno nabití a musím cestou doplnit, ta zastávka bude úmorně dlouhá. Rychlo-turbo nabíječky jí možná dokážou zkrátit, ale jak se mi doneslo (a vzdělanější v oboru mě jistě opraví mýlím-li se) platí že čím rychlejší dobíjení, tím rychlejší odchod akumulátoru do věčných lovišť (nebo možná domovní výslužby).
Ty baterky jsou prostě zoufale slabej článek...
Na rychlonabíječce dobiješ dostatek i za 20 minut. Ano, není to ideální pro baterku takto používat trvale, ale s tím se ani nepočítá. Spíš před cestou budeš mít již přes noc nabito pro aktuálně reálný dojezd 400km, což drtivé většině řidičů na den bohatě stačí.
Dostatek... Abych se dostal k další stanici? :-)
Nevím jestli drtivá, ale většina řidičů dojíždí jen do práce a v zásadě by jim stačil dojezd 100km, který elektroauta mají už leta.
Přesto se dosud do provozu moc nedostala a to i navzdory všem možným úlevám slevám a dotacím.
Takže podle tvé vlastní logiky, někde tam musí být NĚCO špatně... :-)
Nabíjení z 15 % na 80 % proběhlo za 23 minut. Nabíjení Audi e-tron probíhalo v tomto rozmezí průměrně rychlostí zhruba 100 km za 10 minut
https://fdrive.cz/clanky/vyzkouseli-jsme...
Jinak, je to "jen" o ceně.
Pět let starý článek:
https://www.hybridcars.com/tesla-owners...
Někde jsem chytil, že to uměj řešit tak, že naftový kamion doveze na valníku naftový generátor s příslušnejma zásuvkama.
Zelená vpřed :-D
Ergo - opět problém a dotaz který jsem nastínil.Všechno má své výhody a nevýhody. A jde jen o to si to přiznat. I s tím výhledem do budoucna o kterém nikdo nic neví. Ono vše je krásné na papíře a ve statistikách. To je vám ale k ničemu. když dojde benzin, či práskne zkrat v uzlovém trafáku. A to bych chtěl při dnešním provozu při vyšší procentu E aut vidět ty fronty.
Prostě i dnes platí E pohon po městech a příměstské lokality a dálkové trasy klasika. Nanejvýš tak hybridy přes město. A jako vždy to vše je o ceně a lobingu a kšeftařské politice firem a našich pomazaných (mnohdy i podmazaných) zákonodárců a úředníků. Prostě nakonec to sklouzne do onoho závěru morálky a chování lidí. O potřebnosti jezdit, či nenažranosti se jen projezdit. Postačí vidět, jak kovidem prořídly silnice....
Jako druhé auto do rodiny,případně pro někoho,kdo má alespoň garáž se zásuvkou,nebo někam na vesnici,kde se jezdí do práce,na nákupy,s dětmi do školy a třeba k lékaři do 10km vzdáleného městečka,to rozhodně není špatná věc.
Naopak, než na vesnici, mají elektroauta smysl v prvé řadě právě ve městech, kde je hustý provoz a zároveň velká koncentrace lidí, takže poškození zdraví je kvůli emisím ze spalování nejhorší.
To je sice pravda,ale měšťáci si to nekoupí právě kvůli tomu nabíjení. Že si,pokud nemají garáž,to nemohou nabít v klidu doma,když se jim to hodí. Že to budou muset nabíjet u nějaké veřejné nabíječky,stát tam,nervózně přešlapovat a koukat po hodinkách. Jediné,co by tomu pomohlo,by byl nějaký rozvoj nabíjecích stanic,o kterém se stále mluví. Že by třeba nabíjecí zásuvky byly na sloupech veřejného osvětlení. Ovšem,i tak byste se asi báli tam jen tak nechat připojené auto a odejít pryč. Také by tam lidé nervózně stáli a koukali po hodinkách. Takže vymyslet nějaký rozumný systém nabíjení,kterého by se lidé nebáli.
Na Vinohradech lze dobíjet elektromobily ze sloupů veřejného osvětlení
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region...
V tom článku se píše,že elektromobil se dobije v řádu hodin. Ty by ses nebál,tam nechat přípojené auto a na několik hodin odejít? Představa,že Ti někdo nabíjecí kabel odpojí,případně i ukradne,nebo že Ty si mobilem zaplatíš a nějaký šikula vzápětí potom,co odejdeš,Ti ten kabel odpojí a připojí si ho ke svému autu? To je to,co lidi odrazuje a z čeho mají strach a proč to nechtějí.
Ne tahle to skutečně nefunguje, ten kabel nikdo za provozu neodpojí je to mechanicky i elektricky zabezpečené.
Tohle vykládej šikovným Čechům... Není věc,která by nešla odmontovat,nebo odpojit. A to je to,co lidi odrazuje. Představa,že by museli,když nemají garáž, několik hodin sedět na ulici v připojeném autě a čekat,až se nabije.
Ty sis dělal nějaký průzkum, že můžeš takhle kategoricky tvrdit, že nabíjení lidi odrazuje? Odmontovat nebo zničit se dá kde co, propíchat gumy, poškrábat lak, rozbít sklo, urvat zrcátka. A přesto jsou ulice plné aut.
Vždyť si přečti kdekoli,kde se o elektroautech píše,nějaké reakce. Všude všichni píší o malém dojezdu a dlouhotrvajícím nabíjení. Je jasné,že časem si lidé zvyknou a přestanou je nějaké kabely od lamp zajímat a nebudou se jich všímat. Ovšem v současné době by to stále byla atrakce,která by lákala pozornost.
I tak kupodivu spousta lidí auto venku parkuje. Je to zvláštní, jízdní kolo by se hned ztratilo, ale aut po městech parkují tisíce bez újmy. Přitom jim lze prořezat pneumatiky, rozbít skla, ulámat zrcátka, poškrábat lak, pomalovat sprejem...
Když ten kabel nepůjde odpojit, odnést a hlavně nepůjde jednoduše zpeněžit, nevidím důvod, aby se něco dělo, lidi si zvyknou...
Nedávno běžel na netu článek o tom jak ve Finsku (které má v Evropě nejvíce e-aut) a v Americe je běžným jevem, jak nedočkavý řidič klidně odpojí nabíjené vozidlo a připojí si své - takže s tou blokací to asi nebude tak slavné.
Nevím kde pánové bydlíte a když se večer podívám z okna na sídlišti a vidím auta jedno na druhém, tak si nedovedu představit jak z oken paneláku visí dobíjecí kabely, nebo ten les stojanů se zásuvkami.
Kdo je vybuduje, kdo natáhne rozvody, kdo postaví nové elektrárny a hlavně, KDO to zaplatí?
Idea elektropohonu je krásná, ale chce to rozumně uvážit až kam to hnát!
Neznám ten konkrétní případ a za jakých okolnosti k tomu došlo, s jakou nabíječkou atp. Každopádně kabel je při nabíjení mechanicky zamčen jak v autě, tak v nabíječce a při detekci přerušení se okamžitě přeruší přívod proudu. V principu tak nelze nabíjet jiné auto pouhým přepojením kabelu, bez nové autorizace.
To, že si to neumíme představit dnes, neznamená, že to za 10 let nebude naprosto normální. Tak, jako se musela postupně vybudovat ta parkoviště, pokud bude dostatečná poptávka, dobudují se časem i přípojné body pro nabíjení.
Je jasné, že to nebude ze dne na den, však zatím je elektroaut pořád hodně málo. Jako první si je logicky pořizují ti, pro které není nabíjení problém...
Umím si třeba představit, že při stavbě nového podzemního parkoviště umístí ke každému parkovacímu místu i zásuvku. Poplatek za možnost dobíjení budeš mít započítán už v parkovném, potom nedává smysl někoho odpojovat a kamery jsou skoro všude už teď...
Spoléhat na "zázračnou ruku trhu" je poněkud krátkozraké. Stačí se podívat na situaci s P+R parkovišti na okraji Prahy - mnoho slov a nové již řadu let žádné. Dokonce se "zahušťuje" a na místech placených parkovacích ploch developeři stavějí kanceláře a byty a auta se musela nacpat jinam. Sanitky a hasiči pak mají problém dostat se na místo zásahu, a přál bych vám vidět to rodeo každé ráno, když přijedou Středočeši, aby přesedli na MHD a jeli do práce.
To chce opravdu promyšlenou koncepci, jinak hrozí,
že v zájmu ekologické dopravy budeme zabírat parky a zelené plochy, pokrývat je asfaltem a budovat dobíjecí stanice. Nerad bych se dožil, abych pod okny místo parku se třemi rybníky viděl "sosající" elektromobily.
Takhle by to opravdu nemělo dopadnout - obr.
Jinak nic proti nim, jsou jistě situace kdy dokonce nebudou zastupitelné, ale masový přechd vidím jako nesmysl.
Podobné články existovaly před nějakými 140 lety také. Psalo se tam,že jakýsi hlučný a drahý automobil ,do kterého se navíc musí z lékárny donášet v lahvích benzín,nemůže nikdy zvítězit nad koněm. Jak to dopadlo,to dnes už víme...
Tak hlavně Středočeši mají dojet k nejbližší zastávce, nádraží a odtud pokračovat mhd a nikoli zajíždět až do Prahy. Proto v reakci na to vznikaji placené zóny pro rezidenty. Ale to už nějak nesouvisí s elektromobilitu.
Hezká idea, ale zkus si odpovědět proč se tak nechovají a jezdí až do Prahy.
U stanic nejsou parkoviště a vlaky i ve špičce jedou v dlouhých intervalech, takže je výhodnější dojet až k metru, chvíli hledat místo k parkování a pak sednout na metro, které ráno jezdí v intervalu 90 - 120 sekund.
Jednoduše, misto rafinerie se postaví jaderka :-) A nabíjení bude bezkontaktní a budeš se nabíjet přímo ze silnice, tak že vlasně nikdy baterie nevybiješ :-) Sakra, to si nechám patentovat :-)
Ty se směješ,ale třeba to jednou takhle nějak bude. Když nic jiného,tak budou na parkovištích dva kontakty,na které najedeš a bez kabelu dobiješ baterii. Stejně tak ty baterie se mohou do budoucna nějak standardizovat,že budou snadno výměnné a záměnné ve všech typech aut. Že si jen vybereš,s jakou kapacitou chceš a v servisu ji během pár minut vymění. Co my víme...
Přesně takové úvahy jsem četl před mnoha a mnoha léty v ABC mladých techniků a přírodovědců.... a zatím jsme se jenom kousíček posunuli od Pb baterií.
Standardizace? Jak dlouho trvalo, než se výrobci domluvili a máme stejné konektory na nabíječkách mobilů?!
Třeba jednou ti výrobci elektromobilů pochopí,že je to praktičtější řešení,než individuální skládání baterií kolem něčeho,aby vyplnily prostor. Že prostě bude nějaký univerzální kastlík s univerzální baterií. Tak jako si dnes jdeme koupit tužkové monočlánky,tak si koupíme novou baterii do elektromobilu. Nebo případně u pumpy za pár minut vyměníme vybitou za nabitou. Prostě se otevře víko,vytáhne baterie,zasune jiná a jede se dál. Pak se třeba budeme smát problémům,které tady dnes řešíme.
Teoreticky to zní fajn, ale podívej se okolo sebe. Dnešní trend jde přesně opačným směrem, baterky jsou obecně pevně vestavěné a pouze dobíjecí - odejde baterka, odejde zařízení.
Ne že bys na tužkovky už nic nekoupil, ale je to rozhodně na ústupu.
Už vidím, jak si výrobci dohodnou kastlík, kterej vyhovuje všem a bude univerzální. Notabene, kolikže váží ten batterypack, že ho za pár minut vyměníme?
Jj, otevře se víko a vysune yybitá a zasune jiná... :-)))
Auto není ruční svítilna - baterie váží trochu více než AAA článek, tečou tam jiné proudy a zjevně bude součástí podvozku s nějakými požadavky na bezpečnost při havárii atd.
A nějaká baterie standardních tvarů by nemohla bezpečnostní požadavky splňovat? A nikdo neříká,že by se ta baterie musela několikrát denně vyndavat. Jen by to k tomu bylo uzpůsobeno. Že by jí člověk ručně nevytáhl a neodnesl je jasné. Ale na to by také mohlo existovat nějaké standardní vybavení.
otevře se víko...
krásně jsi mi nahrál
https://www.youtube.com/watch?v=235iqr5ngRg
Výměna a u pumpy? Vždyť u hromady aut si dneska řidič baterii sám nevymění, potřebuje na to servisního technika.
Nedovedu si představit jak někdo někde u pumpy tahá z auta dvěstě kilo baterií a dává nové :-))
Nejen to, hned se nabízí otázka jakou baterii, v jakém stavu dostanu místo té mojí nové a perfektně fungující, nezůstanu někde stát v noci na půli cesty? :-)
To ostatně bude velký problém i při prodeji "ojetiny"!
Tohle je u elektroaut v současné době mimo hru, energetická hustota stávajících Li-ion článků to prostě neumožňuje. Tesla dokonce jde opačným směrem a u modelu Y s novými články 4680 by baterie měla ještě více být strukturální součástí auta.
https://electrek.co/2020/10/07/elon-musk-tesla...
Vývoj se ubírá směrem, že bateriový blok se stává pevnou součástí auta, kvůli zvýšení celkové pevnosti i úspoře místa. Nějaké rychlovýměny celých baterek vůbec nedávají smysl, když jsou už teď rychlonabíječky, kdy za 20 min máte nabito na 80%. Cílem je, aby se co nejvíc aut nabíjelo pomalu přes noc, je to výhodné pro energetickou síť a ve výsledku i pro uživatele, díky výhodnější ceně a že auto bude při výjezdu vždy plně připraveno na cestu.
To jsou i auta a přece se kradou...
Ano, elektromobil dává na přišukávání po městě perfektní smysl, ale jak už jsme tu zmínili, naprosto chybí infrastruktura pro jejich RACIONÁLNÍ dobíjení a její budování je momentálně spíš na papíře a i tam podměrečné plánovaným očekáváním.
Navrhuju kombinaci: velomobil s elektropříšlapem
Elektrokolo je nepochybně první krůček, ale holt je to jen pro mikro(elektro)mobilitu. Ale já věřím, že stejný pocit euforie, který se dostavuje při přesednutí z obyčejného kola na elektro bude fungovat i v elektroautě. A právě i ten pocit požitku z jízdy bude lidi motivovat právě k EV.
Záměrně píšu velomobil, neb ne všichni jsou ochotní mrznout a moknout...
Jestli ale chceš otevírat kapitolu "požitku z jízdy", tak bych rád upozornil, že spalovací motor má průběh točivého momentu a pracovní rozsah otáček, jež se bere v potaz při volbě aktuálně nejvýhodnějšího rychlostního stupně, jež je třeba zařadit vhodnou prací s pedály...
Ani automatickým převodovkám jsem nepřišel na chuť, neb mě právě o tohle okrádaly, takže...
Existují jedinci, co zvládnou přes 500 km i na nemotorovém zábradlí, chce-li člověk pohodlí, dává smysl pořídit spíš lehokolo. ;-)
S tou baterkou to bude podobné jako u mobilu. Ten se taky dá nabíjet každou noc, ale když to není nutné, je to prostě lepší. Třeba protože můžeš o víkendu přespat ve stanu... platí v obou případech. ;-)
Celkem nepochopeno.Jistě že se někdo rád babrá s technikou baterií, zkouškách kapacit a dojezdu. Ovšem je také nemalá skupina těch, co jezdí třeba do zaměstnání a pod. a tedy na neustálé sledování čas ani chuť nemají a jsou jen naštváni, když musejí "došlapat". Prostě okamžitě si nijak nepomohou. A ona choulostivost Li-On článků je také na místě. A také jsem předpokládal, že se ozve třeba nějaký odborník z téhle oblasti a nastíní nám budoucí možnosti. Zatím ....nic.
Na vodíkové články lze zapomenout u osobních elektroaut, tím spíš u elektrokol. Podle mě jejich místo zůstane hlavně u velkých dopravních prostředků vlaky, autobusy. Jinde vyhovují li-ion články, byť jejich energetická hustota se bude dále vylepšovat. Kapacita je pro elektrokola dostatečná už teď na 6h jízdy a déle těžko kdo na kole vydrží. Samozřejmě příjemnější, když bude hmotnost baterky 2kg místo dosavadních 4kg, ale "dojezd" jak u elektrokol, tak elektromobilů už není v evropských podmínkách limitující.
LiOn - to je sice pěkné, ale co do rizikovosti a bezúdržby mají hodně daleko za obyčejnými Pb články či NiFe články. (nakonec proto se ony olověné dost i přes váhu používají). A to přecpání ochrannou elektronikou také není to pravé ořechové. Jednak to prodražuje, jednak i tam bývá poruchovost a dlohodobě to vybíjí baterii. Prostě stále platí něco za něco a nějaký rapidní poskok vpřed tu chybí. Vždyť si postačí spočítat, o kolik se toho pohlo dopředu vzhledem ke zdrojům z přelomu předminulýho a minulýho století. Fak je, že se více zaměřovalo na spalováky. A teprve dnes doba začíná tlačit na elektro. Ovšem stále pokulháváme jako kočka chytající se svého ocasu.....
Jakou údržbu máš u li-ion na mysli? Elektroauta jsou určitě více bezúdržbovější nežli spalováky. Cena baterií je pro koncové uživatele sice stále vysoká, ale výrobci elektroaut už jsou údajně na cenách kolem 100USD za 1kWh, tedy 185.000Kč za 80kWh baterku. Ta předraženost elektromobilů už tedy zřejmě není kvůli bateriím. A ohledně pokroku: kdo před deseti lety vůbec pomyslel, že eletroauta budou docela běžně použitelná?
Problém bych spíš viděl ve stále solidním riziku požáru. Pokud začne hořet Lion baterie, v podstatě se už uhasit nedá. Tuším, že LiPol jsou na tom ještě hůře...
A i když se asi dá tvrdit, že při správném používání je riziko u kvalitních výrobku minimální, u dopravních prostředků se při nehodě může baterie poškodit docela snadno. Jsem zvědav, jak si s tím u aut poradí, až jich začne jezdit víc... :-)
Mylím ten pokrok ve zdrojích a ne v autech...
A nemluvím tu o údržbě aut ale baterií.
Neurážet kočky! Za svým ocasem se honí všudechcálkové. Ale proč by při tom měli pokulhávat??
;-)
A ty palivové clánky jen na železnici? A co potom např. http://www.hybrid.cz/novinky/kolo-na-palivove...
Tatínek pracoval v Heyrovského ústavu na Akademii a jako malému klukovi mi sliboval palivové články na pohon aut a kde čeho. Když už to lítá na Apolu, tak už je to přece jen kousek... Teď mi je přes 60 a kde nic, tu nic.
To, že se laboratorně něco povede vůbec neznamená, že se to v nějaké dohledné době uvede do širokého provozu.
Elektroauta tady byla už v předminulém století a pořád bude ještě pár let trvat než jich bude významnější procento.
Ono to totiž platí u všeho. Lobing firem prostě dokáže zázraky. A třeba i skoupit patenty a držet je podle svých požadavků. Postačí se podívat do historie kapitálu. Na trh a pokrok prostě múžete zapomenout....
Nemyslím, že to takhle funguje. Zakoupení nějakého ekonomicky významného patentu nebude nic levného a potom když ho nevyužiješ, tak tratíš. A Abys měl jistotu, že nikdo jiný to nezačne využívat, tak bys musel mít celosvětovou registraci platnou pro všechny státy a navíc bys to musel neustále obnovovat, protože to není o zaplacení jednou pro vždy, ale jen na pár let. A tohle je příšerně drahá záležitost a to si nikdo nedovolí, takhle nesmyslně utrácet a nic z toho.
Mě by se vodíkový článek u auta docela líbil, zlikviduješ tím problém dobíjení, zůstane ti tankovací pružnost spalováku.
U kol není co řešit, kapacity jsou už vcelku dostatečné, vylehčení sestavy snad přijde časem. Jenže kolo má proti autu ještě jednu nemalou výhodu: kolo si odneseš do obýváku a nabiješ doma. Představa jak na sídlišti každej hodí z okna elektrickou liánu zpoza lednice, aby si dobil svého miláčka zdá se mi poněkud... nepředstavitelná.
Kapitola o které se obecně spíš nemluví (dosud) je, že i tu dobíjecí elektriku musíš někde vygenerátorovat a dopravit na místo. Představ si, kolik energie dneska nejde sítí, protože si jí každej vyrobí ve svým vlastním generátoru pod kapotou pálením toho, co zbylo z dinosaurů. A tohle všechno bys musel někde vyrobit do centrální sítě, přetransportovat, transformátory po cestě... Ono zatím to není problém, ale kdyby lusknutím prstů celá Praha přešla na elektro, pochybuju že to síť ustojí. A to má ČR překvapivě docela robustní soustavu...
Je přece jasné, že "lusknutím prstů" celá Praha na elektro nepřejde a protože přechod bude pozvolný, tak i síť se postupně bude přizpůsobovat. Ideální je navíc nabíjení v noci, kdy je energie dostatek. Pro zajímavost, špičkový příkon soupravy metra je přes 3MW, výkon pro nabíjení aut na AC nabíječce je asi 11kW, v případě DC rychlonabíjení 50-100kW.
Samozřejmě že to nebude ani lusknutím, ani přes noc, ale budou se muse tty dráty posílit. Výhoda vodíku by byla v tom, že by šel mimo tuhle infrastrukturu uplně stejně jako nafta s benzínem teď. Jen by se u benzínek zakopaly jiný "jímníky" a systém jede vesele dál.
Nabíjení v noci je fajn i proto, že většina aut parkuje a nikam se neřítí. Nicméně zůstává problém s tím, že parkují venku a zásuvku máš uvnitř. Pokud bydlíš v domku, tak máš buď garáž, nebo si při nejhorším hodíš elektrohada přes plot, ale na sídlišti tohle fakt nelze. Takže "se" budou muset vybudovat veřejný dobíjecí stanice...asi...
Další plus pro vodík, z mého zaujatého pohledu na věc...
Má vznikat větší množství mininabíječek, běžně v ulicích. A pak to bude ještě komfortnější, nežli jezdit k pumpě tankovat benzín. https://www.idnes.cz/praha/zpravy/nabijecky...
Mimochodem, vodík bys získával jak?
Je mininabíječka to samý co rychlonabíječka?
Trochu se tam špatně orientuju v tom co už je, co je v plánu a v jakém časovém horizontu.
Ale jestli plánujeme mít do šesti let 3.000 dobíjecích lamp, každou pro dvě auta, dává mi to 6k dobíjecích míst. Pokud do deseti let plánují mít 100k elektromobilů, budou muset přidat...
Nevím, chemie není můj obor, elektrolýzou?
Elekrolýzou...
Takže v elektrárnách vyrobíš elektřinu a místo abys ji lidem poslal jednoduše po drátech, tak z ni budeš centrálně vyrábět z vody vodík, který pak budeš převážet cisternami do benzínek?
Asi je jasné, že významná část energie se ti ztratila při přeměně a přepravě... ;-)
Jo, tak nějak.
Já netvrdím že je to dokonalé řešení, jen se mi to z hlediska pružnosti (rychlé tankování srovnatelné se současným proti nabíječce) líbí víc. Zachovává to současnou infrastrukturu, kde upravuješ jen tu co už nepotřebuješ ve prospěch nastupující. Skladování energie ve formě stlačenýho plynu versus baterie mi taky přijde jednodušší.
Vyrobit tlakovou nádobu versus vyrobit baterii (plus výhledově nevyhnutelná likvidace/recyklace) mi taky přijde jako skoro nefér srovnání.
Plus nezapomeň, že máme na palivech navěšený daňový systém. V momentě kdy benzín zrušíš, musíš to taky překopat, protože elektrika je jen jedna, to znamená musíš být schopen příslušně zpoplatnit tu elektromobilní, ale ne tu ledničko-svítící (říká selský rozum). A nebo to zrušit jako celek a vybudovat nový systém stojící na já nevím, najetých kilometrech mezi jednotlivými STK.
Elektromobilita je už prostě nevyhnutelná, to snad pochopili všichni, ale osobně mám pořád pocit, že baterie nejsou vhodný řešení pro věci co jezděj, čím větší/těžší, tím hůř.
Což mě přivádí k mé další oblíbené myšlence: proč se všichni snaží osadit baterkama a elektromotorem standardní auto (ideálně ještě SUV, proboha), místo cesty opačným směrem, tedy redukce hmotnosti. Takový Velorex na baterky by přece dokázal pelášit i s menší kilowatáží na palubě než takový Enyaq...
My to tady asi nevyřešíme, já to beru s ohledem, že nikde ve světě se vodík nějak masově neuchytil, takže problémy zřejmě převažují, jak jsme zmiňovali: náročná výroba, skladování i distribuce, všeobecná nebezpečnost. Proti tomu nabíječku má prakticky každý - výhoda, kdo má domek nebo garáž. Ostatní holt nabíjčky na veřejných místech, postupně snad i ty uliční nabíječky pro pomalé nabití přes noc.
Námět k zamyšlení: co když se neuchytil právě proto, že nabíječku má doma (potenciálně) prakticky každej a tudíž nacvakat do auta místo motoru hromadu baterek je rychlé a snadné řešení na cestě flotilového snižování emisí?
(automobilky se musí vejít do nějakýho čísla danýho EU nebo kým, za překročení platí "pokuty". Počítá se to z normovaný produkce emisí jednotlivých prodaných aut, platí průměr napříč vším co se povedlo prodat. Tesla má čistou nulu, pročež tuším nemálo vydělává na "prodeji emisních povolenek")
V práci to vidím dnes a denně: něco co snadno vyřeší problém PRÁVĚ TEĎ se uvede do praxe, i kdyby to znamenalo vícepráce pozítří, protože kdoví, co bude pozítří...
Tuším Chevrolet měl už pár dekád nazad vyrobenou sérii aut se spalovací turbínou místo pístovýho motoru. Technický výhody snad po všech možných stránkách, jednoduché, účinné..., leč neujalo se to, neb se tehdy strkalo do benzínu olovo a to byl jed pro turbínový lopatky a tak to nebylo kde tankovat.
Nebezpečnost je relativní, jasně, vodík může hořet či dokonce vybuchovat, ale to baterky taky. Jenže na rozdíl od baterek, tlakovou nádrž můžeš na místě dopravní nehody vypustit a tím se z ní stává jen kus železa/plastu/cokoliv. Poslední zprávy co jsem slyšel o elektroautech byly, že se celý auto na X dní naloží do bazénu s vodou(?), neb baterky můžou spontánně samy od sebe chytit plamenem prakticky kdykoliv.
A teď si vyber...
Nepopírám, že při poškození jsou dnešní baterky nebezpečné, také v tomto směru probíhá vývoj. Zatím se ochrana řeší bytelnou konstrucí battery packu, uloženého v podlaze.
Viděl jsem video z montážní linky Tesly. Jak tam každou baterku při montáži sleduje X kamer a termovizí a kontroluje, jestli se náhodou nezačala zahřívat a tedy nehrozí požárem.
A když je to namontovaný, tak už to nikdo neřeší :-)
Pár fotek nehod jsem viděl, podlaha je sice relativně schovaný místo, ale ani zdaleka není nedotknutelný. Mobilita jde tak nějak z principu proti bytelnosti, proto nejezdíme po silnicích v tancích.
Popravdě nevím, jaký vývoj se na tomhle poli dá udělat. Nádrž s naftou taky ukrývá haldu energie, ale nekontrolovatelně jí uvolnit dá trochu víc práce, baterku stačí prorazit (a tím vyzkratovat).
Myslím, že použití cylindrických článků pro auta je slepá cesta a i tesla časem přejde na řešení s plochými články "pouch", jak to dělá většina ostatních výrobců.
Ať se nám to líbí nebo ne, elektrické auta nastupují se všemi svými klady i zápory. V západní Evropě se podíl elektrických aut velmi rychle blíží 10 %, trend pro následující roky je zřejmý.
Bývalý spoluzakladatel Tesly J.B. Traubel rozjíždí recyklaci baterií. Pro Teslu to bude zajímavý zdroj lithia, kobaltu a niklu pro výrobu baterií protože sama rozjíždí výrobu nové velikosti článků, tentokrát to je 4680, tedy průměr 46mm, výška 80 mm. Budou vyráběny i v novém závodě Tesly v Berlíně v r. 2021.
Laboratoř Jeffa Dahna která pracuje pro Teslu má už variantu článků které mají životnost 15 000 cyklů, což by znamenalo cca 3,5 milionu kilometrů.
https://insideevs.com/features/454394/tesla-jb...
https://electrek.co/2020/09/22/tesla-4680...
https://electrek.co/2020/10/07/elon-musk-tesla...
https://electrek.co/2020/10/18/tesla-battery...
https://insideevs.com/news/448205/western...
Vyrábět vodík pro auta elektrolýzou je fakt asi blbost, ale v Ostravě na to jdou jinak, to už vypadá smysluplněji... https://www.msk.cz/cz/doprava/kraj-se-dohodl-s...
A tak asi zase jak kde... Četl jsem tuším Kalifornie (?) má takový solární plantáže, že v současný době platí sousednímu státu aby si od nich tu elektriku bral, neb to nemaj kam strkat...
Když si představíš, že to v takový situaci budeš strkat do vodíku, kterej pak můžeš v lahvích skladovat či posílat nějakou Družbou přes půl světa...
Ten Ostravskej postup se mi líbí, ale furt vychází z uhlí, který buď dojde, nebo bude opuštěno, ať už "dobrovolně" nebo "násilně"...
My máme jako země na tohle téma trošku smolíka, vítr tu stojí za prd, vodních elektráren už taky o moc víc nepostavíme (plus kdoví k čemu nám budou ty co máme, jestli má přijít dramatický sucho), příboj na Lipně taky stojí za starou belu a solární plantáže na zelených loukách jsou prostě zločin.
Pořád je výhodnjší tu elektriku posílat někam po drátech, než složitě výrobět vodík elektrolýzou a až ten někam posílat trubkama (navíc ten rozvod vodíku vybudovat a udržovat). Kromě toho vznikají bateriový úložiště. Uvažuje se, že takto se budou používat vysloužilý baterie z aut - jako domácí zásobárny el. energie.
Používat vysloužilé baterie z aut? A to jak?
Baterie, která už nebude mít parametry pro použití v elektromobilu, může sloužit dál jako součást domácí zásobárny energie.
To nezní jako špatnej nápad, mohlo by to výrazně pomoct vyrovnávat špičky, když každej barák pojede přes svou vlastní UPSku...
Leč dlouhodobý řešení to taky není, ze sjetý pneumatiky si taky můžeš udělat slušivej "květináč" na předzahrádce, ale už druhou sezónu to přestává fungovat.
Beru to tak, že za 10+ let, kdy to začne být aktuální, už budou i postupy pro přijatelně efektivní recyklaci, těch už dál nepoužitelných baterek.
Bacha na to, tady už jsme taky byli a historie má tendenci se opakovat...
https://videacesky.cz/video/last-week-tonight...
To jako, že baterii, která neudrží kapacitu, nepůjde nabíjet nebo bude někde zkratovaná, tak ji vyndáš z auta, dáš si ji dovnitř baráku v hodnotě několika milionů a budeš tuhle špatnou a poškozenou baterii dál používat?
To se bude určitě líbit hasičům a pojišťovny se pohrnou s nabídkama na smlouvu.
Ne, pouze baterie, které už nebudou mít dostatečnou využitelnou kapacitu pro použití v autech, ale jako stacionární zdroje, kde není potřeba dodávat nárazově velké proudy, mohou takové sloužit dál.
A ty by sis dal nějakou staré baterie po skončené životnosti někde do baráku a dál je provozoval? Ty bys fakt kvůli pár korunám úspory riskoval obrovský průser a třeba i život?
To by mě zajímalo kolik takových cvoků by se našlo.
Bezvadné baterie, které mají sníženou kapacitu. Stejně tak jako nemám obavu ze starého mobilu.
Zkušenost třeba z noťasu mám takovou, že kapacita klesá čím dál víc. A navíc chcípají jednotlivé články úplně.
Už vidím, jak se s tim v praxi někdo trápí...
Než stavět vlastní teorie na zkušenostech z noťasu, lepší si přečíst, jaká je skutečnost... https://elektrickevozy.cz/clanky/co-bude-s...
"Nissan uvádí, že baterie by měla vydržet 22 let, a auto jako celek odejít po 10-12."
Spotřeba paliva udávaná výrobcem neplatila snad nikdy u ničeho, reálně byla horší (vyšší) snad vždycky. Nečekal bych na tomhle poli radikální změny přechodem na jiné zdroje energie.
Taky mi z toho vychází (pokud to tedy vezmu jako platné), že je ta baterie skoro dvojnásobně předimenzovaná stran životnosti a tedy drahá, proč by to kdo dělal?
Za rok nebo dva začnou dosluhovat první "masovky", bude čas na obměnu ojetých , pak se uvidí jak na tom budou při následném prodeji. To budou zajímavá čísla a údaje. Do té doby si můžou všichni plácat co chtějí.
Však u tužkových baterii taky vždycky slibovali tisíce nabíjecích cyklů a realita byla rok používání maximálně. U mobilů to lepší není...
Líbí se mi moto: Nikdo vám nemůže dát to, co mi můžeme slíbit... :-)
Je to celkem jednoduché, protože výrobce dává záruku 8 let, musí být baterie v autě náležitě naddimenzovaná, aby se nevyužívala až na hranici možností článků. Tedy uživatelsky není přístupná plná kapacita, tak jako u elektrokola, kde prodavač dá záruku možná půl roku. U ebajku, mobilu atp. holt musí uživatel přemýšlet sám, jak bude s baterií zacházet a jestli si pořídí baterii s kapacitou, aby ji ždímal ze 100% do nuly nebo bude mít baterii větší, aby se s ohleem na své potřeby pohyboval nejlépe v rozmezí 80-20%.
Záruka je vždycky jen na výrobní vady. Ani takzvané "doživotní záruky" neplatí na opotřebení a nevhodné zacházení. Nerad ti tím rozkopávám tvé idealistické bábovičky, ale je to tak. I u osmileté záruky můžeš po půl roce kupovat novou a za své...
Platí co je v záručních podmínkách, tedy např. "Společnost Volkswagen AG poskytuje zákazníkům, kteří si pořídili nové elektromobily s pohonem na energii z baterie, osmiletou záruku (nebo ujetí 160 000 km, podle toho, co nastane dříve), že využitelná kapacita baterie neklesne pod 70 % kapacity nové baterie."
22 let je otestovaných nebo jen zbožné přání?
Jak dlouho vydrží baterie běžně užívané v různých zařízeních nebo třeba v elektrokolech a pod.? Myslím, že to nebude ani polovina z těch 22 let.
Tohle ukáže čas až auta doslouží a začnou se likvidovat.
Nepřeháněj, kde máš mobil? I od něj můžeš vyhořet, navigace, rádia a vše na baterie (nabíjecí) je "nebezpečné" z požárního hlediska.
A navíc - u baterií tu nikdo neřeší odpadové hospodářství a pochopitelně s tím související náklady.A v tom kvantu... Železo spalováku se prostě roztaví. A baterie? To se pak třeba také těšme na skládky v přírodě a ta proklamovaná "ekologie" je v p..li jako vždy a se vším. Dnes už postačí problémy se soláry. A to není ještě taková masovost jako ta doprava....
On je snad poněkud větší rozdíl mezi baterií mobilu a baterií elektromobilu.
Vyhořet můžeš, ale přece jenom je to něco jiného když je zdroj požáru uhasitelný nebo neuhasitelný.
V baráku taky mužeš mít v kanistru benzin, ale můžeš ho mít 10 x nebo dokonce 100 a více krát víc? To asi ne, že?
A kolik že už těch baráků a vil vyhořelo od elektromobilu? Myslím že od cigarety jich blaflo mnohem více. No a od jiných zdrojů rovněž. Tak že znova nepřeháněj :-)
Četl sis někdy pojistnou smlouvu na barák, včetně všech dodatků a vysvětlivek?
To je strašně hezké, ale to je pouze řečeno "A" zařídíme nabíječky, ale co to další , tedy "B,C..Z" -např. tím zrušíme minimálně dvě parkovací místa, kde zřídíme náhradní, jak zajistí, aby se z nabíjecího místa nestalo parkovací pro sobce atd. - laskavý čtenář si doplní sám.
Temelín byl projektován na dvojnásobný výkon. Dukovany se snad posílí. Na sloupy přenosové soupravy má Jindra software. Není co řešit :D
Tlak na rozšiřování a budouvání přenosových soustav je enormní, v německém Omexomu, pro který to píšem, počítají věže jak na běžícím pásu.
Hodně se přepočítávají existující trasy a hledá volná kapacita, jestli by ještě nějaký kablík nešlo přidat, popřípadě věž zesílit - nejčastěji k nohám navařit další úhelníky, aby to uneslo víc bez složitých rekonstrukcí nebo nákladného budování tras.
Kolegové - konkurenti - z Essenu tvrdí, že ve svém sw využívají "probabilistické" methody posuzování, v podstatě jde o to, že se odstraní všechny bezpečnostní součinitele a počítá se "pravděpodobnost" že to spadne. Ostraněním bezpečnostních součinitelů lze tak získat asi 25-30 procent kapacity, ovšem za cenu toho, že to opravdu, když hodně bude foukat, sněžit, nebo cokoliv jiného, žuchne.
No a pak se záhadně vyhodnocuje, kolik škody to nadělá, když to sletí, a vyjde-li jim, že to malé, tak to prostě risknou.
Jakým způsobem se ta "pravděpodobnost" počítá zůstává většině odborníků utajená, ani ten software žádné podropnosti neuvádí, ale spolehlivost softwaru zaštiťují universitní kapacity - Prof. Thierhauf (bohužel před pár lety zesnul) a jeho následovník Prof. Kina.
Při přepočtu stávajících věží má jejich "probabilistní" methoda konkurenční výhodu, protože jim vychází, že většinou "se nemusí nic zesilovat", zatímco nám, podle uzákoněných normových postupů by to theoreticky spadlo.
Ovšem pro nové trasy nikdo probabilistní výpočty používat nebude, naopak, navrhují se s dostatečnou rezervou.
Nejde ani tak o elektromobily, protože tam asi budou problémy spíše v místních sítích, ale o ty "obnovitelné zdroje", zejména neustále budované a rozšiřované větrné parky na severu - nadbytek vyrobené energie prostě musí spolehlivě dostat na jih, a tak se budou stožáry ještě pár let stavět velmi usilovně.
Copak o to, navrhovat a počítat se dá různými způsoby, ale nechci si představovat, pokud by ten stožár spadnul a někoho zabil (ale zřícená lávka), jak by konstruktér pak u soudu obhajoval svůj výtvor?
Přecijen když se lze opřít o výpočty a koeficienty z norem, dá se vše přepočítat a rozhodnout, zda projekt byl nebo nebyl v souladu se stavem poznání té doby.
No,oni prostě jdou "za normu" nebo ",mimo normu" a zaštítění jsou těmi profesorskými kapacitami.
Právě v tom hodnocení, jak velkou pravděpodobnost, nebo riziko připustí hraje roli, jestli to může způsobit očekávatelné škody na životech (a to i následně, přerušením fodávky proudu třeba do špitálu), a i ekonomické dopady havarie.
To už je politika, a s výpočty to má málo společného, ale chápu, že v polích, kde je běžně liduprázdno, na trase, kde se moc nestane, když vpadne dodávka proudu, mohou dost ušetřit.
Mě zajímá spíš technologie toho výpočtu té pravděpodobnosti, ale tu kolegové tají. K dispozici jsou jen obecné žvásty, které sepsal Dr. Mix (jeden z vedoucích projektu) do své doktorské práce. Co se v jejich black boxu děje však neví nikdo, koho znám.
Re: Jindra: "No,oni prostě jdou "za normu" nebo ",mimo normu" a zaštítění jsou těmi profesorskými kapacitami."
To už je Večerníček?
Předkládáš k uvěření smyšlenku, že v Evropském svazu v současné době projektant klidně navrhne něco, co nesplňuje normu, ale "profesor to zaštítil"?
Předkládáš k uvěření smyšlenku, že v Evropském svazu v současné době stavebník klidně postaví něco, co nesplňuje normu, ale "profesor to zaštítil"?
Předkládáš k uvěření smyšlenku, že v Evropském svazu v současné době stavební ouřad klidně zkolauduje něco, co nesplňuje normu, ale "profesor to zaštítil"?
Tak na to se mi hodí citát z filmu Líbáš jako bůh, kde doktor říká ukecané ženské: "Prosimtě, Bohuno, brzdi!"
No, asi toho o softwaru na navrhování věží víš mnohem víc než já.
Prostě tak to je. Nevím jak v Evropě, ale v Německu se věže tak navrhují.
Důrazně požaduji, abys nepoužíval slova jako "smyšlenky" nebo "předkládám k věření" o věcech, o kterých nemáš sebemenší tušení, jak probíhají.
Systém je trošku odlišný od toho, na který si zvyklý, a to nejen v oblasti navrhování stožárů, ale statických výpočtů obecně.
Každý výpočet musí být totiž ověřen nezávislou autoritou - Prüfingeneurem, který rozhoduje, zda-li výpočet bude akceptován, či nikoliv.
Víc se dočteš tady:
https://de.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%BCfingenieur
Většinou se to dělají tak, že konstrukci prýfer přepočítá jiným softwarem. Tak třeba firma Amprion - https://www.amprion.net/%C3%9Cbertragungsnetz... pro které Omexom projektuje vyžaduje, aby dodali výpočet v našem softwaru a navíc jsme vytvořili věž i ve formátu právě K-Mastu, aby to nemuseli znova zadávat, ale mohli si to přepočítat i probabilisticky.
Takže nikoliv nějaký normalizační ústav, ale Prüfingeneur je ten bůh, co rozhoduje o přípustnosti výpočtu či nikoliv. Ono totiž v Německu na navrhování věží platí více norem a oborových směrnic.
Prof. Kina má dost slušně "odborné autority" obšlápnuté a tlak na to, aby místo G.A.M.E. se používal K-Mast byl značný.
Jinak, pokud jde o "Evropský svaz" tak ačkoliv Evropské normy platí už skoro 30 let, zdaleka nejsou všude akceptovány a vyžadovány a konstrukce se navrhují podle národních norem.
Výjimkou jsme my, a pár států bývalého sovětského bloku, my jsme v devadesátých převzali téměř bezezbytku evropské normy - Eurokódy, a učinili z nich ČSN.
Taky jsem se kolem toho motal, v roce 1992 jsem právě Eurocode 3 přeložil melouchem do češtiny pro hochy z Vítkovic, kteří to měli jako nějaký vědeckl úkol a narazili na problémek - nikdo neuměl anglicky. Vyfakturoval jsem si tehdy za to 60 tisíc, ale musel jsem to stihnout za 6 týdnů.
tenkrát balík.....
No vida. Takže ze smyšlenky universitní kapacity - mrtvého profesora, kterou jsi zde předkládal k věření, je najednou "osoba, která je pověřena prostřednictvím úředně uznané kontrolní organizace (aaÜO), v jejímž jménu pracuje".
Předpokládám, že ani v systému, na který nejsem zvyklý, by tato osoba neměla být mrtvá...
Tato OPRAVENÁ varianta Tvých původních smyšlenek už je uvěřitelná. Ale napsat to rovnou, to by neznělo tak efektně a nevypadal bys, jako že vidíš do zákulisí, že?
No ono je to přesně tak, že prof. Georg Thierhauf z Essenu byl "duchovním otcem" probabilistických method navrhování konstrukcí. Udělal se svým asstentem, dnes prof. Kinou, nějaký software na navrhování věží právě těma "probabilistickýma" methodama. Měli spolu na to GmbH.
A pak koupil od konkurzního spávce INIT zdrojové kódy našeho FMS, co jsme po INIT psali a chtěl po nás, abychom mu tu probabilistiku do toho namatlali, protože FMS bylo o dost lepší než ta jeho troska. A tak jsem se dostal do Essenu já a z panem prof Thierhaufem se dohodnul, že budeme spolupracovat. Vypadalo to nadějně, jenže za 14 dní na to Thierhauf u vrátek svého domu zemřel, infarkt, bylo mu 70. A já ještě chvilku komunikoval s Dr. Mixem, to byl takový mladý kluk co se mu staral o ten soft, a pak přestali odpovídat a ztratili zájem o spolupráci. Za pár let se objevil ten KMast, což je vlastně naše FMS, tak trochu předělané, doplněné o tu probabilistiku a očesané o varianty a firmě šéfuje prof. Kina, toho jsem nikdy neviděl a neznám ho.
Za celou probabilistickou koncepcí stál Thierhauf a dnes prapor nese Kina s Mixem.
Jinak, teď jsem si googlil, nejedou v tom sami, prostě tyhle věci se dneska dělají....
https://www.researchgate.net/publication...
Fakt se drž věcí, kterým rozumíš a chovej se slušně
Re: "Vyfakturoval jsem si tehdy za to 60 tisíc, ale musel jsem to stihnout za 6 týdnů."
Slabota!
Oslovil mě jeden ze státních úřadů, potřebují vyměnit střešní vpusť. Ohledně ceny je zajímá jedno jediné - aby to bylo podlimitní, tj. do 100 000,- Kč. Měli tam nabídku na 98 000. Ale to se odpovědný čelavěk nějak vyjímečně zmátořil a i jemu to kupodivu přišlo divné. Tak poptali mě. Jdu na to příští čtvrtek za 38 000,- Kč a budu to mít za jednu směnu hotové. Je teda fakt, že za novou vpusť, kterou tam navařím, vyhodím v krámě skoro 2 000. Podrobnosti napíši až za 20 let.
Tak, a teď ho mám většího!
:-)
Vzhledem k tomu, že jsem tehdy měl jako odborný asistent na fakultě 2750 hrubého měsíčně, byl to čistý plat asi za dva roky.
Tak jsem jel jako brus a spal jen čtyři hodiny denně, a za měsíc jsem to měl.
Byl tam jiný problém, Vítkovice neměli prachy a větší faktury nepropláceli, musel jsem z toho udělat 6x10, a pak to systémem prošlo.
A já měl na počítač, tedy vrátil jsem prachy, co jsem si povypůjčoval po příbuzných.
Další normu, Eurocode 4, už dělala fakulta, tedy prof. Studnička, takže zase já, ale Studnička to poctivě přečetl a opravil, a podepsal.
Ovšem podě
podělil se o prachy, dal mi 4 litry :-).
...my jsme v devadesátých převzali téměř bezezbytku evropské normy - Eurokódy, a učinili z nich ČSN...
Jo. A v mnohých případech jsme jak v normách, tak kontrole potravin a t,d, ten západ dokonce předběhli. A dnes se mocí EU vracíme zpět. Prostě jako vždy - mocnější samec.... Řada lidí ví o co jde.
Mluvím pouze o technických normách pro navrhování ocelových konstrukcí, ostatní neznám ani malinko
I hloupej sedlák ví, že je lepší prostě elektřinu vyrábět tam, kde se spotřebovává. (Ta moderné lokální topeniště tomu dávají za pravdu). Ovšem koncernům z toho už neteče tolik do zisků a to je ten hlavní důvod. Tak se lobuje a budují občas i nesmysly. Takže jako vždy.Zisky a "naše" peníze až na prvním místě ...
V tom se trochu mýlíš. Pokud chceš elektřinu vyrábět neekologicky třeba v tepelných elektrárnách, je mnohem lepší, když to včetně souvisejících činností jako těžba uhlí, proběhne v nějaké rozvojové zemi a k tobě přiteče už čistá elektřina po drátech... ;-)
ALe... Jde jen o to, nemyslet zastarale. Tak třeba solární konstanta je cca 2,4 Kw/m2. A možností je jistě víc, jenže o nich nikdo neví a nebádá. A nakonec už dnes ta fotovoltaika je pro domácnost reálná.
Hlavní potíž solárů vidím v tom, že svítit potřebuješ hlavně v noci a nejvíc topit v zimě, kdy ze solárů nic neteče. ;-)
Další potíž je potom v tom, že výkon solárních elektráren je na daném místě synchronní. Když na město pere slunko, mají všichni solárníci přebytky, které nikdo v blízkém okolí nechce. Během několika minut může přijít tmavý mrak a prakticky současně ti výkon všech solárních elektráren spadne k nule a město má významný energetický deficit.
Musel bys tedy ke každé solární elektrárně instalovat taky pořádnou baterii, která ti umožní akumulovat přebytky na dobu, kdy budeš tu energii potřebovat. To je sice možné, ale pro větší výkony stále hooodně drahé... ;-)
Ideální je bezpochyby pro domkáře mít na střeše vlastni fotovoltaiku. Pro ostatní se holt musí dopravit energie z míst, kde ji lze získat a v Německu zřejmě fouká hlavně na severu, proto ty nároky na distribuční soustavu.
To otevíráme ještě uplně nový téma oněch "zelených" zdrojů elektřtiny...
A zrovna soláry prý dokážou nadělat v přenosový síti solidní paseku jak jim celorepublikově kolísá výkon za letního slunečného dne, když přecházejí mraky...
Ona i rovnoměrnost a "spolehlivost" produkce má svou cenu.
To jsou "zelené theorie".
Všude nepere slunko ani nefouká, a spalování je fuj a uran už tuplem.
Fouká na Baltu, a to skoro furt, tak má dmysl tam postavit ty větrné parky, a elektřinu dodat kam je pitřeba, než u každé vesnicw wtavět pět vrtulí, solární elektrárnu a spalovnu s generátorem pro vykrytí výpadku alternativ.
Jo, miluju nejvíc, když se vlastně všechno přepočítá na prachy...
Praha tuším udělal přesně tohle, když v rámci nějaký novely spadla zimní údržba chodníků z beder majitelů (správců) přilehlých nemovitostí a stalo se to starostí města.
Spíchli analýzu jaká je pravděpodobnost, že tam někdo hodí tlamu, kolik z nich si skutečně ublíží a kolik z těch ublížených to asi tak dokáže u soudu vyhrát a výsledkem bylo, že to raději risknou a budou platit pojištění který to eventuálně pokryje.
Perfektně ekonomické řešení, akorát já, pajdaje po zmrazkách, to nějak necítím...
No, tohle už fakt není inženýrská, ale politická záležitost.
Stožáry jsou prototypem průmyslové konstrukce, kdy se nehraje na architekturu, ale pouze a výhradně jen na účelnost a cenu.
Cena se odvíjí od množství spotřebované oceli a pracnosti výroby, dopravy a montáže, a najít v tomhle balanc už je taky trochu mimo obor statiky.
Ale všechny konstrukce, které se navrhují, i podle schválených a platných norem, mohou spadnout, ty normy neuvažují úplně všechno, jako třeba že ti do mrakodrapu někdo zaboří letadlo.
Ale nemusí jít jen o to.
U nás, neprovádíme seismické návrhy, slušnější zemětřesení by u nás nadělalo paseku. Je nepravděpodobné.
Podobně nějaké uragány, to by nám dráty asi taky potrhalo. Ale slušnou vichřici to snese.
A pak si nějaký koumes řekne, no, vichřice je jednou za 100 let, risknu to v polích.
To není tak blbá úvaha.
V naši branži se s životy neriskuje, ale připustit, že dojde k škodám, když bude prostě pech, mi nepřipadá nezodpovědné.
Tak to máš se vším, i s výtahem a letadlem a čímkoliv co se konstruuje a má nějak fungovat.
Uvažuješ nějakej rizika a na ty konstruuješ.
Jde jen o to, kde namaluješ tu čáru "rozumnýho rizika".
nebrat v potaz zemětřesení v republice, kde jsem o žádným ani nesylšel napříč celým dějepisem se mi zdá smysluplný, prohlásit že na sloupu vedení ušetřím X peněz a když to spadne jednou za Y let, tak to odnese maximálně Z lidí na nedaleké JIPce a to mi hrozí sankcí která bude maximálně F (došly mi písmenka :-D) a tedy se mi to vyplatí na něm šetřit, to už se mi zdá trochu za čárou, no...
Nemyslím si, že by někdo někde riskoval životy, naopak, řekl bych, že se úvaha úprávě vede tím směrem, že tam ,kde to nikomu nemůže uškodit, ať si to klidně sletí, když příjde mimořádný vítr a námraza současně.
Ale nejsou to statici, kteří tohle rozhodují.
Ti jen stanoví nějaké hausnumero, vyjadřující pravděpodobnost. Mě fakt víc vrtá hlavou, jak k tomu hausnumeru dospěli, než za jakých podmínek investor připustí, že mu to lehne.
Domnívám se, že není daleko doba, kdy i elektrokola dostanou různé pomocné bezpečnostní asistenty jako automobily. Nemám namysli systém star-stop a podobné bláboly z unie....ale skutečně praktické věci. Vzhledem k tomu, že tu budou docela silné baterie, si dovedu představit různé stabilizační systémy, protiprokluz (osobně si mi stalo, že se mi elektrokolo při přejezdu prohlubně a současném záběru zadního kola mělo tendenci stavět na zadní), ABS, ESP, dovedu si představit možnost automatického elektrifikovaného přizpůsobení posezu na kole, pokud na něm jezdí vícero jezdců či jeden rád mění posez dle povrchu, jako jízda sport či po městě nebo terén a s tím související volbu nejen síly asistentu ale i jízdního režimu ( třeba u celopéra volba terénu), který bude šetřit právě baterii. Dovedu si rovněž představit automatické zapínání či vypínání světel a hlášení závad či servisních intervalů na displeji kola ( to myslím už i některá lepší elektrokola mají...), podobně jako tomu mají auta. Již jsem viděl elektrokolo bez středů a drátů s navigací na dipsleji řídítek v ovládání kola a hlídáním tlaku v pneu - to už tedy není žádné scifi. Blinkry a brzdová světla už jsem viděl na helmách a kolech normálně. Prostě celkově vzato zvedání jízdního komfortu a zlepšování obslužnosti a využitelnosti kola i jeho bezpečnosti podobně jako tomu mají motorky a auta. Kdo ví, třeba se dočkáme i nějakých airbagů v řídítkách či v helmách v případě kolize či pádu s kola.
Souhlasím s tím, že jistě bude cílem zmenšovat a odlehčovat pohony a baterie/jejich váhy za naopak současného zvyšování výkonu a dojezdu. Toho nikdy není dost!
A pak si myslím, že se elektrokola budou ubírat i cestou designu postupně různými směry. Prostě design je studnice beze dna. Tam se dá stále co vymýšlet a měnit.
Věřím ti světla, ať už přední, zadní či směrová, dovedu si představit vestavět do toho multifunkčního displeje na ovládání motoru i nějakou GPS, třebas s detekcí pádu a automatickýho volání SOS, ale ABS ESP a podobně? To bych přenechal kategorii motorek. Teleskopická sedlovka je fajn, ale připojovat jí na centrální procesor mi přijde jako zbytečná komplikace jednoduchého a funkčního řešení.
Ty bezvýpletový kola jsem už taky viděl, ale nemyslím, že by měly racionální šanci se ujmout. Je to jeden z důvodů, proč se ujaly kotoučovky na úkor ráfkových brzd - nedávno jsem vymetal bordel naklížený pod blatníkem...
S dojezdem se peru pomocí 23,2 +20,5 +10 Ah bateriemi. A klidně bych měl jen jednu s oním dojezdem 500 Km.
V současnosti mě taky štvou výrobci, co výrobce to jiná koncovka všude at už nabíječky nebo baterie. A tam kde byla ještě loni taková koncovka je u nového typu stejného výrobce zase jiná :-(
A tak mám 3x nabíječky 3x baterie a 3x jiné koncovky. Pouze k jedné mám redukci. Co asi nenařídí EU, tak se to nesjednotí v jednu koncovku, bohužel.
Čekám na baterie s mega dojezdem a rychlém nabíjení s jednou stejnou koncovkou pro všechny výrobce. Vždy je lepší mít jednu baterii s dojezdem 500km a mít rezervu i na plný plyn a nikdy baterii nevyždímat do nuly, to se jim taky nelíbí.
Baterie na 500 km?
on je problém v tom, že aku má nějakou "měrnou hmotnost" na jednotku kapacity.
Takže máš např pro elektromobil pohybující se "kolem komína" (okresky) empiricky odvozenou spotřebu 16kWh/100km pro vlastní hmotnost 1tuna.
Vezmi si toto "jednotkové" auto.
Pokud přidáš kapacitu na 32kWh, nezískáš dojezd 200km, ale jen cca 160, protože Ti stoupne výrazně hmotnost vezené baterie.
U kola to není tak bolavé, dnešní poměr 25kg kolo, 80 kg jezdec snese navýšení kapacity a tím i hmotnosti lépe.
Mimochodem, teď mě tak napadlo, co dělají elektroauta v zimě? Baterky ve všem s čím jsem měl tu čest ztrácely s chladem výkon dost citelně a dost by mě překvapilo, kdyby to elektromobily dělaly jinak...
A když si budeš ještě tak 3 hodiny fest topit, rozmrazovat okna, zrcátka a vyhřívat sedačky, tak to taky bude na dojezdu hodně znát.
Hlavně u "normálního" auta využívá topení z velké části odpadní teplo, které by při jízdě v motoru vzniklo tak jako tak, zatímco v elektrickém zřejmě jakékoliv teplo pro řidiče bude znamenat energii, která se spálí navíc.
V mrazu to bude pro řidiče docela stres, řešit dilema, jak moc může na delší cestě topit, aby ještě dojel do cíle. Když bude topit málo, zmrzne při jízdě. Když bude topit příliš, vyčerpá baterii ještě před cílem, zastaví a zmrzne. :-)
Tak v Kalifornii tase řeší opačné dilema jestli se uvařit nebo pustit klimatizaci a chladit :-)
Ale řekl bych, že zima, topení a vyhřejvání sežere víc než chlazení. Ono to nebude až tak zásadní, ale počítat se s tím musí, ale budiky v palubce určitě informují a včas varují.
Předpokládal bych, že potřebné watty se budou odvíjet od rozdílu mezi cílovou teplotou uvnitř a venku.
Nemyslím, že by chlazení o 20C dolů oproti venku bylo snazší než topení o 20C nahoru.
Je ale fakt, že topit může být potřeba o mnohem víc. Když si představím Ruskou zimu -35C venku a chtěl bych uvnitř +20C, tak je to 55 stupňů rozdíl. Oproti tomu tropické vedro, řekněme +50C na slunci stačí zchladit na pohodových 25C, to je rozdíl jen 25 stupňů.
Elektroauta mají obvykle tepelné čerpadlo, spotřeba energie na vytápění je cca 300W. Baterie je také tímto způsobem klimatizovaná (ohřívaná nebo chlazená). Je jasné, že v zimě dostává každé auto více zabrat a dojezd je menší.
300W?? To je nějaký geniální systém?
Zkusil sis něco ohřát třista Watty?
To je tak na ovlažení většího akvárka.
Jenže auto je sakra špatně izolovaná krabice, oplachovamá silným proudem ledového vzduchu i vody. I blbej fukárek doma na nohy má alespoň kilowatu, aby byl vůbec o něčem. A to nepracuje v tak mizerných podmínkách.
Tak prihoď nulu a mohlo by to fungovat.
No-dopadne to tak, že pokud nebudou alespoň se spalovací klasikou srovnatelné zdroje, se prostě do E-aut bude montovat PB vytápění ergo opět stará klasika jako u Tatry ekologie neekologie.
A to by byla ta správná prča - poctivý naftový bufík :-)
ano, bufík byl montován do elektromobilů v ´90 letech. Škoda Eltra, Peugeot106E Peugeot partner elektro.
Já měl bufíka v Trábikovi :-)
Trabi měl tuším topení teplým vzduchem od motoru, takže doplněk?
jj, trábi měl standardně jen nápor. Já do něj nabastlil fukar z 1203. A luxusnější kousky v Německu měly benzínového bufíka.
Ten nápor byl dost bídnej, z prostého důvodu, že se táboš naplnil vzduchem, vzniknul lehký přetlak a nepustilo to dovnitř další (ohřátý) vzduch. Na to ale existovala finta fň, že se v kufru vydloubly dvě krycí sklíčka osvětlení SPZ a tím se uvolnil přetlak. Pak to tak nějak topilo...koťata.
Sranda byla, když jsem tehdy jel pro tchýni na letiště. Odlétala v prosinci v poměrně teplém počasí, pak deset dnů v Izraeli, přílet po půlnoci do třeskutého mrazu. Trabi tehdy ještě bez bufiku. Těch sto kiláků pěkně protrpěla. Pro tchýni vždy jen to nejlepší :-)
Tak ono to není topení, ale tepelné čerpadlo, co jsem tak vygooglil...
Nevim kolik žere lednička, ale principálně je to to samý, sbírá teplo z kdečeho co produkuje nějaký odpadní (a zjevně těch prvků v E-autě pár je) a pak ho sulcuje do kabiny. Není to o tom, že bys těma 300W přímo topil, ale pumpuješ jima to chladivo.
Jak moc to může topit je samozřejmě další otázka.
Prej se to taky umí samo automaticky "předehřát" na provozní teploty, když to máš doma v garáži na nabíječce, takže pak nasedáš do vyhřátýho auta s plnou baterkou na provozní teplotě...
Asi investuju do ČEZu...
jj, v tom videu o tom takhle mluví, že nad nějakých 6 až 7 stupňů to po ostrém nahřátí interiéru už dokáže držet teplotu. Bere to asi hlavně z luftu.
Řeč ale šla o současných teplotách okolo dvou stupňů. To už žhne spirála naplno.
A tak čistě TEORETICKY můžeš i ze zmrzlýho vzduchu sulcovat teplo na ohřívání kabiny... Prostě ten vzduch z -5 budeš ochlazovat na -20 a získanou tepelnou energii komprimovat do +25 v kabině. Teoreticky.
V praxi mám obavu, že už toho víc vytopíš provozním zahříváním čerpadla samotného a jiných ztrát na nutném vybavení. Tepelný čerpadlo je príma věc, ale ten schod kterej umí vyrobit není nekonečnej. Auto samo o sobě je dost nevděčná bedna na vytápění z mnoha důvodů a doteď to nebyl problém vlastně jen díky nemalým odpadním kilowatům toho generátoru krouticího momentu pod kapotou. To si elektrouš nemůže dovolit, každej joule v topení je joule nepoužitej na přepravu, takže veškerý tepelný ztráty se budou snažit eliminovat a pak nezbývá, než topit za mrazů odporovým drátem kterým se ta baterka šlusne.
Jediná výhoda elektrickýho topení je jeho de fakto 100% účinnost...
Ještě by bylo řešením zabudovat do auta klasické akumulačky a nahřívat je spolu s nabíjením akumulátoru (na noční proud) :-))
Každopádně je to finanční masakr. Doma se každý děsí vytápění přímotopy - a v neizolovaném autě se to ještě prodražuje o ztráty při nabíjení.
Ono by dost pomohlo to auto trochu zateplit, jenže zatímco u baráku jde v podstatě jen o peníze a práci, u auta to znamená hmotnost navíc, která by tě stála dojezd. A pokud by se použila nějaká lehká, ale objemná izolace, tak to u auta opět vadí, protože by buď narostly rozměry vozidla (horší aerodynamika, tudíž opět pokažený dojezd) nebo by se zmenšil prostor uvnitř... nemají to hoši jednoduché... :-)
Mě napadaly takové ty gelové polštářky, jak se nastartují cvaknutím kousku plechu uvnitř, pak to topí nějakou chemickou reakcí a dá se to opětovně nabít v hrnci s horkou vodou... :-)
To by mohlo být zajímavé, obložit tím celý introš...
Akorát bacha v létě při nehodách, kromě standardního zpopelnění hořícím akumulátorem by ti ještě hrozilo upečení ve vlastní šťávě množstvím aktivovaných polštářků
300W ?! Opět do "pobavilo". :-O
Nikdo ti tvé nadšení pro e-auta nebere, buď ale při jejich obhajobě realistický, jinak ta debata ztrácí smysl.
https://www.youtube.com/watch?v=8HDY8-I5FdY&...
Jo, takže přivlažování při vyšší venkovní teplotě. Sbírá nějaké zbytkové teplo od motorů a baterií.
Při současných venkovních teplotách (nemluvě o mrazu) jsi už na těch třech kilowattách.
Nastuduj si prosím princip fungování tepelného čerpadla.
Tak ve tvém videu mluví o teplotě +7C a taky o tom, že na začátku topí přímo 3kW spirálou. Předpokládal bych tedy, že to asi nějak funguje při teplotách, kdy vlastně není potřeba topit a řidič si to vevnitř napůl zadýchá sám...
Pokud byla řeč o zimě, bavil bych se o tom, o kolik se dojezd zkrátí při -10C venku, pokud řidič nechce uvnitř sedět v zimní bundě.
Je pravda, že pořádná zima v Česku už dlouho nebyla, ale asi se shodneme, že bude-li venku -25C, tak uvnitř +25C prostě žádné tepelné čerpadlo nevykouzlí...
Na začátku se topí pro rychlé zahřátí a protože motory a elektronika jsou studené. Poté tepelné čerpadlo zjevně dostačuje. Funguje pochopitelně i při mrazu... https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla...
Kde v mrazu podle tebe bere to teplo ? Ani tepelné čerpadlo neumí překročit fyzikální zákony. Poslechni si pořádně, co říká ten maník v tvém odkazu.
Nastuduj si prosím princip fungování tepelného čerpadla, odpovědi najdeš třeba zde: https://www.eon.cz/radce/uspora-energie/jak-na...
Viz níže.
Ty mne bavíš. Zahlídneš něco aplikované na baráku a myslíš si, že to úplně stejně funguje v miniaturním provedení a mnohem extrémnějších podmínkách v autě.
Ale na to jsem už u tebe docela zvyklej z tvých doporučení fullů za desítku :-))
Tak jasně, že dostačuje, stačí se dostatečně obléknout... :-D
Si tak vzpomínám na Fábii kamarádky, která po tom, co ji (opět) nabourala, mimo jiné přestala úplně topit... a pro zpestření občas ještě před křižovatkou stahovala boční okna, aby viděla ven... i tak bylo ale uvnitř lépe než venku... nefoukalo tam... ;-)
Jel jsem v zimě na laně skoro dvacet kiláků. Nabalenej jak pumpa a přesto mi nohy, xicht a ruce neskutečně promrzly. Už jsem se těšil, až se venku na mrazu rozehřeju. Ten proud vzduchu bednu důkladně promrazí a bere teplo i z těla. Navíc tam sedíš víceméně strnule, bez pohybu, horší prokrvování. Prostě nezapomenutelnej humáč.
No právě. Tepelné čerpadlo není kotel na koks. Tepelné čerpadlo jen temperuje v dobře izolovaných objektech. I v obyčejném nezatepleném domku je docela marné. Natož v plechové krabici s tolika tepelnými mosty (např. skla), navíc v soustavné vichřici. Vy baterie a motory by musely hořet, aby dodaly dostatek tepla. Fyzika furt funguje a jiné teplo se tam nemá kde vzít.
Pokud však zvolíte tepelné čerpadlo od renomovaného výrobce, bude vám spolehlivě pracovat i při mrazech až do −25 °C,“ popisuje provoz tepelných čerpadel v zimě Ivo Zabloudil, viz odkaz výše.
Bavíme se o velikém a dost specifickém domovním tepelném čerpadle, nebo o tom kocourkovi pod kapotou ?
O principu fungování tepelného čerpadla, o kterém jsi zjevně dosud nevěděl.
Ale co je mi platné veliké domovní čerpadlo v autě ??
Zjevně už vaříš z vody.
Vařím z vody, když se ptám, proč sem dáváš velké domovní čerpadlo, když se bavíme o autě ? Úplně jiné dimenze, jiné technologie, jiné podmínky provozu.
Těžký je, že ty nevěříš ani referenci z odkazu, který jsi sem sám vlípnul coby argument.
Jestli chceš v autě zprovoznit systém voda-voda, musíš ale zastavit u nějakého vrtu a připojit trubky nebo alespoň hodit hadici do (nezamrzlé) řeky. Pak beru, že ti tepelné čerpadlo asi bude topit i v zimě, byť tvé vaření vody je trochu přehnané... jenže neomezí to trochu mobilitu? ;-)
Myslím, že brát v zimě teplo baterii by bylo vyloženě nerozumné, naopak bych se nedivil, kdyby se při teplotách pod nulou musela baterie ohřívat...
No jo, to je vlastně pravda. Takže zbývají už jen ty motory.
Nad sedm stupňů už to čerpadlo asi umí brát nějak teplo i z okolního luftu. U nuly ale ani prd.
Baterii se teplo v zimě pochopitelně neodebírá, naopak. Odebírá se z motorů, silové elektroniky a pochopitelně z venkovního vzduchu.
Tak ještě jednou, poslechni si pořádně, co v tvém odkazu povídá ten maník za volantem, o rozsahu použitelnosti.
No prostě to použitelné je! Když si zvyklý jezdit v zimě na kole, s dostatečným oblečení bys mohl přežít i v tom elektroautě... základem bude každopádně pravidelné otužování... ;-)
To nedáš. Zkus někdy i v mírném mrazíku hned při startu úplně vypnout topení a jet tak alespoň dvacet kiláků.
Já auto nemám a vozím se ním minimálně, takže to zkoušet nebudu. V tom netopícím autě kamarádky, jsem se párkrát svezl jen po městě, jako nic moc, byl jsem rád, když jsem vždycky pak vystoupil na nádraží... ona v tom, ale normálně přes zimu jezdila. Určitě ale její porouchané topení nebude zdaleka totéž jako tvoje jízda na laně. Už jen to, že máš před sebou běžící motor, musí udělat rozdíl...
V tomhle musí být v zimě masakr ty elektrické koloběžky a jednoho cvoka tu pravidelně vídám. Oproti kolu nulový pohyb, rychlost srovnatelná a maximální plocha vystavená větru... :-)
Re: ondrap: "Je jasné, že v zimě dostává každé auto více zabrat a dojezd je menší."
Lžeš.
Lžeš buď z vlastní naivity.
Nebo lžeš v rámci svého elektrofanatismu.
Mám Furgona, jezdím celoročně a na jednu plnou nádrž má v zimě stejný dojezd, jako v létě.
Přelouskal jsem tady ty Tvoje koniášoviny. A zajímá mě:
1.
Máš řidičák?
Kolik km jsi jako řidič ujel za poslední rok?
Za posledních 5 let?
2.
Bydlíš u rodičů?
Bydlíš a živíš se sám?
Bydlíš a hospodaříš s partnerkou / partnerem / dětmi?
Ptám se, protože mě zajímá, jaké je podhoubí tak fanatických a nekritických názorů.
Mrazivé teploty negativně ovlivňují spotřebu pohonných hmot. Motor se déle zahřívá na provozní teplotu, a tak nepracuje v optimálních podmínkách. Je tak logické, že v zimě spotřeba roste.
Zdroj: https://moneymag.cz/magazin/9048-jak-v-zime...
Jinak na osobní invektivy nehodlám reagovat.
Jo, ovlivňuje. Třeba mě v zimě klesne dojezd na plnou nádrž LPG z cca 450 km na nějakých 420 km. A topit můžu, že jezdím s pootevřeným okénkem i v mrazu. To asi nebude případ elektriky. Tam se ty tři kilowatty asi projeví víc.
Pokud je elektromobil vybaven tepelným čerpadlem, spotřeba energie na vytápění je v rozmezí 300-700W, nikoli 3kW, jak je zjištěno z praxe a řečeno zde: https://www.youtube.com/watch?v=8HDY8-I5FdY&...
Ty neposloucháš co říká, viď.
Při teplotách 6 až 7 stupňů funguje dovlažování po vyhřátí tříkilowattovou spirálou.
Při současných teplotách kolem nuly už je to tam jen na parádu (no dobře, nějaký ten wattík to asi uspoří, dejme tomu procentíčko, dvě... - ale zas tam běhá nějaké to čerpadélo navíc, takže kdo ví)
No jasně. Odkaz na nějaký pofiderní magazín (nečetl jsem), o kus dál v diskusi argument youtubem. Takže vlastní zkušenost NULA. Ale meloun. Přesně ví, co musí ostatní v zájmu eko.
Takže co teda děláš?
UJAK? Audiovizuání komunikace a tvorba? European Economic and Public Administration Studies? Green Deal for all People?
Zavesím to sem;
Ak Vás to zaujíma, dajte do Googlu meno "Dik Kvetňanský" a jeho motor, o ktorý nie je záujem lebo .......
Dikino Kvetňanský... Bydlel jako kluk o vchod vedle. (Astrová 48, BA) Po 89 drobný kšefťák a už od dětství notorický lhář.
O jeho motor není zájem protože... to se podrž,
jeho informace jsou pro strojaře jasně nesmyslné.
Pokoušel se to mému součastnému zaměstnavateli totiž prodat.
Osobne ho nepoznám.
Info z RTVS a Google
Pardon, nic osobního.
v rámci naší firmy jsem byl jedním z těch kteří
pracovali na zhodnocení. Už tehdy měl hodně efektní a nic neříkající prezentace.
Pár info tam bylo, když přišel za naším ředitelem a ten se ho ptal na kteroukoli věc co jsme oponovali , neřekl nic k věci, vše bylo tajemství a nepatentované poznatky , resp rozpracovaný výzkum. Bylo to kolem roku 2012(?), možná něco před
A čímže měl být ten motor tak revoluční?
Sliboval velmi vysokou účinnost.
(co by to znamenalo v letadle, kde se šetří snad s každým gramem je jasné)
To mi něco připomíná...
V kanceláři mi stojí na podstavci boxer z Motorletu, co plánovali jako tlačný motor pro paraglajdisty. Taky nějaké hyperrevoluční spalování, výplach válce a kdesi cosi. Prý se to moc neujalo, neb trabanťáckým motorů byly všude hromady za pár korun...
Ve skladu firmy, kde jsem dělal leží téměř dokončený dieslový dvoutakt, čtyři protiběžný písty ve dvou válcích, takový boxer naruby. Tipnul bych si, že to bude podobný projekt jako ten Kvetňanského, nebo snad už dvacet let ohlašovaný fungl nový litr od Jawy. Dotační fejky...
protiběžné písty?
Kdysi mi někdo říkal o použití v tankovém motoru.
jj, dvě roury vedle sebe, na jejich koncích dvě klikovky a na každé dva písty.
Snad že komplet dostavěné, ale nikdy to neběželo.
Když to vrazíš do googlu, zjistíš že to není takovej unikát a ve světě to běhá
(nicméně ne že bych se s tím osobně setkal)
Hele, mám obyčejné osobní auto a jsem toho názoru, že v zimě mám větší spotřebu.
U Felicie to byl rozdíl tak 0,5-0,8/100
u stávajícího je to něco méně.
viz graf za první 3 roky stávajícího.
silné červené čáry jsou +- přelom roku.
Po přelomu roku je viditelný nárůst průměrky.
(fialový sloupec)
nejlépe je to vidět na prvním a třetím roku.
další roky, vzhledem k tomu že se průmer počítá za celou dobu to není tak výrazné.
Vliv na zimní spotřebu mají kromě dalších argumentů i zimní gumy, které mají vyšší přilnavost (tedy i tření)
Ten můj graf je z množství opsaného z bločků.
Tipuji, že teplota benzinu procházejícího tankovacím stojanem je celoročně téměř stejná.
(podzemní nádrže)
Fyzikálně se ta energie vychladnutím z benzínu dle mého neztratí, pouze se "zahustí" úměrně zmenšení objemu.
Ondro, stará Š120a Favorit měla topení 4kW. (u novějších výkonost výrobce nezveřejňuje ale octavia ma 6kW)
účinnost tepelného čerpadla (resp jeho násobič, koeficient) by musela být 4000/300W tj 13,3
no mám zafixovanoé že u tepelného čerpadla vzduch-vzduch s výkonem tak 25-35kw je ten koeficient tak do 4.
v zimě klepeš kosu, v léte se vaříš, ale jinak si strašně ekologickej, tedy pár dní najaře a napodzim :-)
S tou klimoškou jsem si vzpoměl, jak kdysi před léty, když byla malá opravdu malá, se takhle v autě Soni zeptala:
"Hele, mami, jak vlastně funguje ta klimatizace?"
A Soňa bleskurychle odpověděla:
"No přeci jako lednička!"
A dítě, spratek drzej, pokračovalo ve výslechu:
"A mami, jak vlastně funguje lednička?"
Ale Soňu nedostala, ta jí s klidem odvětila:
"Lednička? No přeci normálně!"
Je zajímavé, že ač byl úvod psán pro elektrokola, diskuse se jaksi víceméně zvrtla na el. automobily. Tak bych chtěl něco k původnímu tematu. I z diskuse je jasné, že elektrokola jsou už dnes co do provozu levnější než např, mopedy, ovšem v globále je všechno trochu jiné. Jednak je to moderní boom a tak začínají být dražší, ty dobré až násobně. A dále ona ekonomika provozu je též sporná a omezená. Ona výhodnost.Až poloviční náklady na provoz totiž platí jen v případě, že el kolo využíváte na 100%. T.J oněch 500 cyklů a cca 100 km na jedno nabití t.j. ujetých 50000 km.(Na dobu životnosti baterie 5 roků je to 10000 km/rok). Pokud jste na polovičce, už se dostáváte do srovnání s mopedy. A pro to občasné vyjetí si už jsou na tom mopedy líp (nestárnou totiž tak rychle). Ergo elektrokola jsou možná výhodná pro jízdy do zaměstnání, či ony bláznivce co stále jezdí, ovšem ne pro ty. co si jen občas vyjedou (pokud to pro ně není otázka prestiže a "modernosti".A proto také vidíte časté používání klasických olověných baterií už pro jejich nenáročnost a odolnost (nepotřebují žádnou elektroniku na hlídání) ovšem opět zas cenu oné nadváhy je nelze užít všude.A také ony snahy o zvýšení kapacit baterií i jejich životnosti,ovšem podmínkou je stejná cena. (Proto jsem také dal onu poznámku o novinkách a možných nových směrech vývoje. Třeba o těch LiFe článcích se tu moc nemluvilo - zřejmě to žádný přínos není). A u těch automobilů - pokud se odbourá daňový příplatek na benzin a bude se platit jen silniční daň, tak je vše zhruba fifty fifty. Prostě tam nahoře je vše velice dobře spočítáno.
Tak předeším pro mě nejzásadnější výhoda elektrokola je, že mohu jezdit volně v přírodě. Proti tomu moped je čistě silniční vozidlo a nevidím u něj žádný přínos proti autu, naopak diskomfort a použitelnost prakticky jen v příznivém počasí. Co se týče baterií, nic jiného nežli li-ion se u elektrokol neprosadilo.
No s tím mopedem v té přírodě také klidně jezdit můžeš. Stejně tam toho s výfuky jezdí dnes daleko víc. Jiná otázka je, že ta ekologie není, a prostě nikdo nerad čichá výfukové smrady (až na pár poblázněných jedinců). A pro ty razantnější opět zvítězí obyčejný bicykl, ať už treking či speciál. Proto jsou asi také jejich ceny na patřičné výši...
Přínos mopedu proti autu vidím v tom,že na rozdíl od auta zaparkuje kdekoli. Čili zaparkuji tam,kam jsem se ve městě vypravil,nekroužím po okolí a nehledám místo na zaparkování. Pak je tu ovšem ta skupina elektrických skútrů,které jsou legislativně elektrokoly. Tam vidím problém v tom,že těžko budu někde v lese na lesní cestě nebo na cyklostezce dokazovat,že jsem neporušil zákon,neboť nejedu na mopedu,ale na kole.
Ten problém už jsem nastínil v příspěvku "Elektrokola, turistické stezky, chodníky, kam ano a kam ne". Tyhle problémy jsou stále v oné "vyšší moci" ergo nšich zékonodárců a státních úředníků. A bohužel - tam mají stále klídek a No problém....
Existuje kouzelná kategorie a to "Jízdní kola s pomocným motorem" která jsou ze zákona i nadále jízdním kolem.
Až mi skončí životnost baterek mého elektrokola (1), tak nebudu kupovat nové za 12 litrů, ale koupím si za 3.500Kč stavebnici a přestavím své MTB na benziňák 50ccm, 1kW (2). Na chalupě mě ty starosti o nabití/nenabití, přezimování a pod pěkně štvou a proto půjdu touto cestou.
E-kola se střeďákem si nechám jen na výlety.
Párkrát už jsem kolo se spalovacím motorkem viděl a fakt bych to nechtěl. Pojede to s elektro srovnatelně, ale kravál to dělá jako sekačka na trávu!
Vzhledem k tomu, že ve všech případech se moto-cyklista jen vezl, připadá mi to jen jako levná náhražka mopedu.
Hele občas tady takovýho po ránu potkávám, kolo s implantovaným dvoutaktem, stupátka někde na půl cesty k hlavovýmu složení... Jako šlapky tam má, ale ještě jsem snad neviděl že by s nima něco dělal.
Na stranu druhou, rychlost mívá kolu přiměřenou (byť jí teda drží kopec nekopec) a ve městě ten motorek nijak neuráží.
Osobně by mě to ale v lese asi štvalo, že mě všichni slyšej na pět kilometrů dopředu
Když zapátráš, dělá se i čtyřtakt a ten je tichej.
Kravál není ani tak o dvoutaktu a čtyřtaktu. Oboje umí dělat kravál a oboje umí utlumit.
Problém je, že trapiči malých kubatur tomu musí dávat pořádně za uši, aby se to vůbec hnulo z místa. Pak se nedá moc tlumit, aby se to nezadusilo.
Tak tlumit se samozřejmě dá všechno, ale vzhledem k tomu, že u dvoutaktu ti z principu konstrukce část pracovního cyklu, historicky nazývaného "výbuch", utíká přímo do výfuku, je k té hlučnosti trošičku náchylnější...
Ale je to právě o tom, jak moc velkej ten "výbuch" budeš dělat. Vem si, jakej je rozdíl mezi uřvaným fichtlem (furt heft naplno) a třeba jen takovou dvaapůlou s jen trošku otevřeným karbem. Jen slabé blafání a ševelení.
No a pomocné motorky jsou bohužel právě ty uřvaný štamprlata.
No, nevim jestli jsem někdy potkal dvoutakt, k popisu jehož běhu bych mohl využít slovo "ševelení", ale pointu chápu :-)
Leč čtyřtakt bude mít vždycky lepší předpoklady k tomu být tichý, alespoň relativně.
On ten vytočenej pomocnej motorek není jen kvůli výkonu, ale dost často i kvůli převodování a přepravní rychlosti, kolo prostě není motorka a je celkově primitivnější ( a to i když vezmeš v potaz dnešní celoodpružený highendy).
Takováhle konstrukce pomocnýho motorku pak zpravidla sestává z nějakýho pevnýho převodování, ať už ozubenými koly, nebo jen různou velikostí dvou řetězových kol a motor se do toho připíná samočinně odstředivou spojkou.
Obslouží i nemluvně.
Cenou za to pak ovšem je pevně svázaná přepravní rychlost s otáčkami motoru, takže i když nedrtíš kopec a nepotřebuješ "dramatický" výkon, točíš motor kvůli přepravní rychlosti (což bych řekl dělá kravál snad ještě větší než když je motorek skutečně pod zátěží).
Pánové špatně, to nejde hluk apod., tady jde o účel. O to, že potřebujeme vozidlo na drobné pojíždění do 20km, schopné okamžité akce a nenáročné na údržbu. Jak jsem psal, jezdím na e-kole už 11 let a neuralgický bod je baterie, její správné dobíjení, údržba a ochrana před zimou. Mnohokrát se mi za ta léta stalo, že jsem měl dobito a najednou musel odjet a další měsíc nepřijel, nebo naopak přijel, a díky samovybíjení se napětí blížilo vybití a já nemohl vyjet a čekal jsem na dobití.
Tyto problému u benziňáku odpadají.
P.S. že samovybíjení je na úrovni 0,02V/den je iluze, přijel jsem po 14 dnech a dobíjel 1a1/2 hod 2A-rovou nabíječkou, tedy 3Ah do baterky 1OAh.
Tuhle přestavbovou sadu objevíš za celkem rozumnou cenu i na Aliexpressu. Ale skutečně myslím,že ihned při první jízdě by Tě ten hluk štval. Zvlášť,když jsi,jak píšeš,11 let zvyklý na tiché elektrokolo. Proti tiché jízdě,přemýšlení a kochání se krajinou,najednou hluk,rozutíkající se lidé,pečlivé sledování přidaného plynu a cesty před sebou. To je rozdíl. Vytratily by se zkrátka ty pocity z jízdy,na které jsi teď zvyklý.
Já jsem z generace, která byla blahem bez sebe, když si pořídila motorku, také jsem na ní projel republiku, Polsko a dokonce i Jugoslavii. Mě hluk motoru a vůně spáleného benzinu nevadí.
Ale vážně - nebudu jezdit po výletech, na to mám e-kolo se střeďákem, potřebuji něco na nákupy do max. vzdálenosti 12km, co je okamžitě k dispozicí, zkrátka nejsou kvasnice, tak hup na vozítko a jedu 2km do nejbližšího obchodu (když bude otevřený - to na dědině není vždycky) a zpět - bez starosti o baterku a její stav.
Za cenu té přestavbové sady dnes ještě bez větších problémů seženeš Babettu. Byla by to pohodlnější jízda a do budoucna by její cena,jakožto veterána,rostla.
A budu muset mít řidičák, helmu a chodit na technickou. :-(((
Li-ion self-discharges loses 1–2 percent per month https://batteryuniversity.com/learn/article...
Ty údaje z Battery University jsou často velmi teoretické a zastaralé. Ve skutečnosti je u moderních článků ztráta kapacity samovybíjením dost menší. Protože mě to taky zajímalo, změřil jsem si pokles napětí na 11 různých článcích které jsou nabity na 100 a 50% SOC. Při 50 % SOC byl průměrný pokles cca 1,5 mV za 4 dny, při 100 % SOC pak cca 2 mV. Trochu vybočuje Samsung 30Q který měl pokles cca 4 mV při 100 % SOC. Měření i uskladnění při teplotě 23 – 24 °C.
Napadají mě dva důvody rychlého vybíjení baterky kolegy Vysočiny. Buď je to tím že už má hodně starou a hodně jetou baterku. Anebo mi to připomíná jeden případ o kterém jsem četl, kdy byl indikátor nabití připojený přímo na baterku a nebyl tedy vypínaný hlavním vypínačem. Odběr toho obvodu byl dostatečně velký aby způsoboval podobně rychlé vybíjení.
Pokud bych bral údaje z poklesu napětí za 4 dny, pak mi vychází pokles kapacity samovybíjením cca 0,2 – 0,4 % za jeden měsíc. Samozřejmě je to přibližná hodnota, těch měření by bylo potřeba mít víc a za větší časový úsek.
Nezapomeň na nelineární průběh vybíjení, zprvu rychle a pak se téměř ustálí.
Jsem uživatel, tak většinou nemám v roce voltmetr, ale z praxe vím, že když se nachystám na vyjetí, z nějakého důvodu z toho sejde, tak již po třech, čtyřech dnech trvá dobití i půl hodiny - baterie 2 roky 15,6 Ah
No jo, ale v závěru nabíjení je už proud malý. Ty nevíš kolik mAh jsi vlastně do baterky za tu půlhodinu dobil. Může to být třeba nějakých 100 – 200 mAh. Kdybys po 4 dnech baterku nedobíjel, vůbec bys to na dojezdu nepoznal.
Jenom mě ještě napadá, jak užitečné by bylo pro uživatel vysočinu mít na svém kole voltmetr, protože díky němu by vždy přesně věděl kolik kapacity mu v baterce ještě zbývá. Ty ukazatele se 4 nebo 5 dílky jsou často nepřesné a zavádějící. To může být rovněž součástí potíží tohoto uživatele, protože ve skutečnosti neví, jak má nabitou baterku.
Mimochodem, baterie 15,6 Ah, i kdyby byla nabitá jen na půlku, tak na ty nákupy 2 – 12 km to musí bohatě stačit. Takže mi tady chybí logický důvod pro jakékoliv investice.
O tom to totiž všechno je. A proto také ta diskuse. On moderní články - pokrok. Ale vždy něco za něco. A to je starání se, jinak je to odepsání baterk. Pb je přece trochu odolnější. A dle chlápků na vojne byly nejodolnější NiFe články, ovšem malá kapacita. A proto také ona poznámka o palivových článcích, kde je výhodou jednak životnost, jednak okamžitý start závislý jen na palivu jako u spalováků. A ony přídavné motorky - mám zato, že tu se zaspalo (nastal boom elektrokol). Protože technicky nemůže být problém vyrobit malý lehký výkonný motorek i s převody a uložením (kdysi už Francouzi ho měli jako malou odnímatelnou tašku a co by se dalo dělat dnes. Viz modelářské 4 takty 0,5 az 5 koní. Prostě tu podnikatelé a výrobci zaspali a na trhu jsou jen staré ruské a čínské (něco japonci).
Mně se tenhle motorek moc líbí, rád bych ho vyzkoušel. Má to ale asi háček - jedná se o čínský výrobek, mám v Bechyni kamaráda, který nemohl sehnat náhradní díl, kupoval kvůli tomu celý nový motorek a cca před dvěma měsíci mí říkal, že mu to už zase nejede a vypadá to zase na to ozubené kolečko. Takže v tomhle špatný.
Na druhou stranu dole na jihu na Metel jezdívá pán, který má tohle namontovaný, ale původní, od Sachsu, podle mě to číňani okopírovali právě od tohoto, s ním jsem už párkrát mluvil a ten je naprosto spokojený. Jenže kde teď sehnat motorek od Sachsu...
Ano je to "čajna", když jsem si to loni mapoval, tak měli v nabídce i náhradní díly - realitu neznám.
Uvidíme, řekl slepý a šlápl do.....! :-)
Tak za 400e systém trecí valček s Hondou od Brňákov, ako to tu už bolo veľakrát. Diely od Hondy zabezpečené a ostatné (ložiská atď.) tiež. Na to krátke dochádzanie by toto možno stačilo.
Skúsenosti Papji, Zazvur a ďalší s Hondou a reťaz.prevodom nedajú dopustiť a sú veľmi spokojní.
Třecí váleček rozhodně ne, řetězový pohon s automatickou spojkou a variátorem je např. i zde:
https://e-darky.eu/ctyrtaktni-motory/motor-4...
Čtyřtakt je lákavý, nicméně to má 6000 otáček, tak to bude spíše pila, žádné bublání jak Harley. :-)
Špekuloval som aj ja nad prídavným motorom na bicykel do prace (40km spolu). Zatiaľ som nenašiel, čo by som zvládol dotiahnúť do úspešného konca. Hľadal som okolo Hondy GX 35 a asi pred rokom som našiel na internete austrálskeho chlapíka, ktorý mal motory rozobraté (činsky-napodobenina a Honda originál) a dosť podrobne popisoval rozdiely. Záver asi takto: Čínsku vyzerá ako Honda, ale originál je úplne niekde inde. Preto sa podľa neho oplatí priplatiť za Hondu.
Tie dvojtakty, ktoré sa spomínajú majú riedenie s olejom 1:25 a štvortakty aj na kolobežkách sú tiež čínske sra_ky.
Hondu GX35 tu měl kdosi domontovanou na tříkolku.
Problémem byl hlučný primární převod, pokud si pamatuji...
Airline:
Ať se kolega podívá sem:
https://e-darky.eu/dvoutaktni-motory-na-kolo.html
nabídka zajímavá, realitu neznám.
To je známé - ale žádný pokrok.Montáž prostě jako u motocyklu natrvalo a s váhou si to nijak nezadá s elektrokoly. To Francouzi kdysi měli onu "odnímatelnou tašku" - náhon. motorek jako praktičtější řešení. A v dnešních technických podmínkách nemůže být problém ještě neco lepšího..
Jj, známý Solex - umístění nad přední kolo, pohon třecím kolečkem.
No - za stavu dnešní techniky by kldně mohl být poloviční a váhově ještě víc lehčí. Je to někdo začít dělat....
I ta odnímatelnost a výhoda je nasnadě.
Zaké na
https://www.motorkari.cz/clanky/veterani...
Pro informaci o váze dnešních motorků....
https://profimodel.cz/cs/benzinove/19021-fg...
https://profimodel.cz/cs/benzinove/20317-os-max...
Jo, až přijde nějaká forma zdanění kilometru u elektroaut (a ona nutně přijde, obdoba spotřební daně na paliva), to bude teprve mela. To se majitelům protočej panenky. To bude luxus na kolečkách...
Tak teď nevím, jestli je ten mínus jen za xicht, nebo někdo nesouhlasí.
Tak pro jistotu jedna z vlaštoviček https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy...
A protože o plném přechodu na elektriku mluví už kdekdo, potká to v brzké budoucnosti všechny. Nějak se ta drahá infrastruktura ufinancovat musí.
Česká automobilka Škoda nedávno představila své první elektrické SUV Enyaq a při jeho vývoji musela řešit např. i umělý zvuk auta. To by jinak nebylo v nízkých rychlostech téměř vůbec slyšet, což může znamenat nebezpečí pro nepozorné chodce.
Mým poznámkám se někteří vysmívali.
Tak jasně, dokonce už se řešilo i ozvučení lesní zvěře, aby je nepřehlédli nepozorní myslivci... patent na to má prý Kofola... ;-)
https://www.youtube.com/watch?v=KlsrOxd0NBw
Schválně si někdy zkus, projít se městem se špuntama v uších. Sluchem toho registruješ víc, než si možná sám myslíš...
Škoda, že s nařízením o nošení roušek také nezakázali "špunty" do uší. Jsem přesvědčen, že by ubylo nehod na přechodu a střetnutí s cyklisty.
Na jednu stranu mě někteří osluchátkovaní chodci taky docela štvou (když se přidá mobil v ruce, je vymalováno), na druhé straně by mi přišlo nefér chtít zakazovat sluchátka chodcům, cyklistům a inline bruslařům, když v autě jsou rádio a pořádné reproduktory automatickým standardem...
"Když dva dělají totéž, není to totéž!"
Poslouchat rádio z reproduktoru není totéž jako ho poslouchat přes špunty, které ti totálně ucpou zvukovod.
Ale tom to vlastně ani není, to je o zdravém rozumu, a ten se některým jedincům nedostává.
Ono taky dost záleží, jak moc to do těch uší nahulíš. Při rozumné hlasitosti v pohodě vnímám všechno kolem sebe a bez problémů i polohlasem pokecám s kolegou na druhém kole, ačkoliv už sluch nemám v kdovíjaké kondici (pískání).
Řekl bych, že hlavní rozdíl nebude reprák versus sluchátka, ale zvolená hlasitost. Respektive ano, některá sluchátka okolní zvuky opravdu izolují, taková se pochopitelně na kolo nehodí... :-)
Tak moje původní poznámka byla o tom, že sluch je obecně dost podceňovaný co se orientace v prostoru týká.
Ale i s ušima totálně mimo provoz, ať už vrozenou či získanou vadou, nebo jen aktuálním poslechem AC/DC, ono stačí přemýšlet a koukat okolo sebe. Což je teda taky vzácnější než by jeden myslel...
V některých zemích je zakázané mít mobil v ruce a používat ho při pohybu přes nebo po vozovce. U nás to asi není až tak akutní, ale tenhle zákaz by mi určitě nevadil.
A to mě zas jo.
Já bych mnohem raději viděl lidi používat své vlastní hlavy a být zodpovědné za své vlastní bezpečí.
Čím víc nařízení a zákazů, tím víc "velký špatný"...
To sice ano, ale tak to prostě nefunguje, viz Zeman :-)
No - ten možná je na to bezpečí zodpovědnější než ty za vlastní.
Většina lidí jsou blbci, nemůžou tedy užívat vlastní hlavu, také ji většina nepoužila a proto máme Zemana.
Jo a s tou jeho zodpovědností bych byl hodně opatrný. Ale je pravda, že s těmi nejméně třemi sty lidmi co se o jeho bezpečí a zdraví starají na tom je vskutku úžasně a ještě nám to bude dva roky předvádět co dokáže.
"tak to prostě nefunguje"
To je panečku argument, s tím se prostě nedá hádat :-)
A co by si s tím chtěl dělat?
V historii celého lidstva to nikdy a nikde nefungovalo a že se mnozí hodně snažili, výsledek byl jen a pouze rozmnožené soupisy zákonů a nařízení a je jedno v které civilizaci nebo divočině to bylo.
Tak já nevím, co třeba lidem nezakazovat chodit s mobilem či špuntama do uší? Jejich věc, ne?
Pokud někomu nakráčí pod auto, prostě se z jejich pozůstalosti zamázne oprava a jedeme dál...
A on ti to někdo zakazuje?
Nezakazuje, tak netuším v čem je problém.
Zřejmě ti ještě nikdo nenakráčel před auto a nemusel si řešit důsledky.
Na slovensku, pokud vím, uvažovali o uzákonění že chodec nesmí používat mobil na přechodu (volná formulace).
Ale letmým hledáním jsem našel že to plati v Litvě. jsu z toho....
https://www.techbyte.sk/2018/10/litva...
Vždyť jsem psal, že to v některých zemích tak je :-)