Jednička je zde:
http://www.nakole.cz/diskuse/10730-homebuilders...
dvojka tady :
http://www.nakole.cz/diskuse/12467-homebuilders...
trojka tady:
http://www.nakole.cz/diskuse/13366-homebuilders...
čyřka tady :
http://www.nakole.cz/diskuse/13976-homebuilders...
pětka tady:
http://www.nakole.cz/diskuse/14972-homebuilders...
šestka tady:
http://www.nakole.cz/diskuse/15532-homebuilders...
sedmička tady:
http://www.nakole.cz/diskuse/16275-homebuilders...
osmička tady:
http://www.nakole.cz/diskuse/17433-homebuilders...
devítka zde:
http://www.nakole.cz/diskuse/19245-homebuilders...
desítka zde:
http://www.nakole.cz/diskuse/20409-homebuilders...
jedenáctka zde:
http://www.nakole.cz/diskuse/21445-homebuilders...
dvanáctka zde:
https://www.nakole.cz/diskuse/21984...
Tak mně navnadilo téma bazarového nákupu. Tak bych se chtěl zeptat. Myslíte si , že jde na toto něco namontovat?
https://azub.eu/cs/project/lowracer/
Jako např nosič nebo vyměnit elastomer za tlumič nebo přední odpružená vidla na disk? Teda pokud je 1" 1/8.
Napadla mně toho koupě kvůli rámu, ale pokud bych dal dozadu tlumič, tak by se asi zkrátil závlek na přední vidli, které by nepomohlo případné odpružení.
Silentblok za tlumič nevyměníš, ledaže bys rozřezal a předělal rám. Nebo ledaže by se dal namontovat nějak dovnitř té vzpěry nad silentblokem, ale to nevím, jestli jde.
Nějaký na míru vyrobený nosič by teoreticky mohl držet na dvou šroubech na bocích vzpěry nad silentblokem a dvou dírách v černé přírubě na konci rámové trubky, ale lepší by bylo trubku nějak prodloužit a zakončit ji klasickým azubím nosičem. Možné, ale vyžadovalo by to menší úpravy na rámu.
Přední odpruženou vidli by to chtělo vyzkoušet, jestli by se nepotkávala s tahovou větví řetězu, ale jinak by s ní neměl být problém.
Tak ten nosič je docela zásadní, prodloužení trubky by bylo asi jen navařením. I když ohlá trubka by se dala napasovaná přes nějaký "trn" zasunuté trubky vnějšího průměru nepatrně menším vnitřního průměru trubky rámu přivařit taky. Ale tady začínám počítat cenu úprav, jestli by se ta výhodnost nějak nevypařila. Nebo si nechat udělat ten bytelný nosič v Azubu, jak máš takový ve fotách z letošního srazu.
Už jsem se tam psal, ale musím počkat jak na mně vyjde řada :-) Ta navařená trubka by nemusela být v ceně nosiče na míru a nosnost 20kg by to určitě taky mělo. Vrtá mi to to hlavou hodně.
Nosič by šlo zbastlit za velmi malé peníze, pokud máš svěrák, kladivo, pilku a vrtačku. Vezmeš hliníkové trubky třeba 12x2, vhodně je nařežeš a naohýbáš, případně splacatíš a provrtáš konce co se potřebují někam přišroubovat. Ukotvíš to ke šroubům co drží sedačku a případně těm dvěma bočním nad silentblokem. Podle požadované nosnosti a rozměrů to možná bude potřebovat dostatečně trojúhelníkovat na všechny strany, ale mělo by to jít udělat.
Odpružená vidle bude fakt záviset na tom, aby se nepotkala s tahovou linkou řetězu. Na té fotce čumáku zprava zezadu to vypadá, že by se to asi potkalo blbě.
Jedno kolo se stejným nebo podobným rámem znám a jezdí příjemně, podle mě by ani nepotřebovalo měnit silentblok za tlumič. Tereňák z toho bez zásadních úprav stejně nebude a na silnici se to s tím silentblokem chová pěkně.
A kdybych to koupil, tak bych Tě prosím Tě mohl, vzhled k vlastnictví požadovaného nářadí, otravovat požadavkem na návrh toho nosiče? Na ten návrh se necítím, bo jsem nikdy nic podobného nedělal.
Jedna věc mi u toho kola není jasná, ten silentblok je nějaké "pevné spojení" s rámem? Jedna se mi i přepravu vlakem, aby mi nekontrolovaně nelítala zadní vidle.
Silentblok tam nějak drží, pamatuju si, že když zvedáš kolo třeba za sedačku, zvedá to zadní kolo ze země normálně s sebou, vidle neplandá volně. Do vlaku to bude jedno z nejjednodušších lehokol, je hodně kompaktní a hlavně krátké.
Myslím doma nemám zásobu vhodných hliníkových trubek, ale to by šlo případně nějak řešit. Času je vždycky málo, ale asi by to nějak šlo. S vhodnou fotkou kola co nejpřesněji zboku a údajem o nějakém rozměru na fotce pro měřítko (třeba rozvor kol) by šlo předem nachystat model nosiče v CADu, tím pádem vědět kolik potrubí nakoupit a šlo by to i předem vyrobit, pak jen namontovat na kolo. Na věci jako držák blikačky nebo třeba blatníku bych si asi pomohl 3D tiskárnou, je to pro některé věci nejjednodušší. :-).
Hm, tak si mne navnadil a zároveň rozesmutnil, kdybych předzahrádku prodal ještě letos a doplatil nějaký ten tisíc, tak to můžu mít letos pod stromeček. Ale to se nestane, bo to drhne a samotnou zahradu chcou zatím jen šmelináři (zajímavá je jejich stejná výše nabídek) s pozemky, žádný zemědělec nebo rentiér. Mohl bych mít náhradní schopné dodokolo za minimum :-D
Ta zmínka o kompaktní délce je dobrý poznatek, kdyby to bylo v zázrakové variantě o 10cm kratší než ECO s nosičem, tak su při cestování vysmátý, kdy by to bylo vzadu a ve předu o 5cm, tak líp by se to zavěšovalo. Navíc by mi zbylo na to alfine11 a tovární vozík.
Pochybuju, že to tam bude na mně tak dlouho čekat.
Zatím jen kdyby chyby.
Rád si dělám to, na čem jezdím, sám. V současném počasí je lepší bastlit v garáži. Obvyklým způcobem, "co šmelc dal", se snažím dodělat novou, ještě praštěnější tříkolku. Abych mohl použít duralové kliky, schází mně nejmenší tác (22 až 24 zubů) s pěti otvory pro upevnění. Rozteč sousedních otvorů 34 mm. Nemáte někdo přebytečný, třeba i lehce jetý? Pokud se ukáže, že je to použitelný stroj, dám sem po dohotovení fotky. Možná i když to nebude jezdit- někdo musí občas ukázat, kudy cesta nevede :-).
Jelikož mi na delších cestách mrznou chodidla v místech, kde je v podrážce díra s kufrem, zkouším experimentovat se zateplením pedálů. Složení: kousek překližky, náhradní SPD kufr, polystyren a molitan. První výsledky:
+ Izolace je znát, i když jenom nepatrně, protože se mi nepodařilo utěsnit díru okolo osy pedálu. Řešitelné, vyzkouším příště.
- Dost to ztěžuje zacvakávání do nášlapů. Řešitelné tím, že bude větší část "bačkory" z molitanu a ne z polystyrenu. Vyzkouším příště.
- Přibyla kolize s předním kolem při strkání kola. Neřešitelné, ale nic fatálního. Za jízdy žádný rozdíl.
- Polystyren se snadno okope a rozpadne. Řešitelné.
* Jestli to má i nějaký aerodynamický přínos, je tak malý, že z průměrné rychlosti na mojí obvyklé trase není poznat.
Až kryty doladím do použitelné podoby, zkusím udělat porovnávací studii s jednou nohou schovanou a druhou na větru :-).
Odlolnost polystyrenu by se relativně snadno dosáhla tenkou vrstvou laminátu.
Určitě se to za jízdy pozná, že nefičí na podrážku přímo, ale pořád budeš asi mít slušný tepelný most z železa v botě přes kufr do osy pedálu a kliky. Hlavně při delší jízdě myslím postupně klika a osa pedálu vymrznou a botu to furt bude zvládat chladit, i když ne tak moc, jako kdyby pedál byl volně ofukovaný vzduchem.
Mirelon pro měkkou vrstu by mohl fungovat fajn, taky jsem ho používal na zimní tříkolce vsunutý do vypletené sedačky a tam vydržel i víc let. Tady se možná opotřebí rychleji.
Prosím Vás a jak jsou řešené ty zimní tretry na podešvích? Mezi kufrem a ponožkou je jen plast podrážky nebo nějaká izolační mezivrstva (např 3 vrstvy celkem) zvyšující konstrukčně hmotnost?
Zkoušel jsem porovnat svoje zimní s letníma když jsem je koupil. V letních stačí vyndat vložku a je vidět to železo, do kterého se šroubuje kufr. V zimních jsem pod vložkou našel jakoby další vložku všitou na pevno, pod kterou jde nahmatat, kde asi to železo je, ale možná i to se mi zdálo. Takže víc izolace tam určitě je. Kolik to přidá na hmotnosti nevím, ony jsou navíc kotníkové a mají zvenku vrstvu krytí tkaniček, proti vodě, větru i zimě, takže celkově těžší jsou. Ale kolik přidává vyloženě ta izolace nad kufrem, to nevím.
Elektro vyhřívací vložky - původně určené do lyžařských bot - by nebyly řešením?
Řešení od Jihra-y:
https://sites.google.com/site/jihrab/home
Používal jsem je, někde bych ty boty ještě našel. Původně jsem nechtěl baterky na botách kvůli váze, tak jsem jim udělal delší kablíky a zkoušel je na opasku nebo v kapsách. Ale oblékání/obouvání bylo s tímhle docela hrůza, tak jsem nakonec vozil baterky shora na botách chycené škrkem k tkaničkám. Jediné místo na botě, kde jakž takž nezavazí. Krom baterek je druhá protivná část regulace. Co jsem měl koupené umělo tři stavy OFF/1/2. Vypnuté to trošku zlepšilo izolaci od želez v podrážce, takže už tak je v tom tepleji než v letní botě. Na jedničku to je ok, v mrazech při pomalé jízdě, jinak se to musí střídavě vypínat. Dvojku jsem použil jen v mínus patnácti. Každou chvíli se za jízdy natahovat k botám a vypínat/zapínat na nich topení je trochu otrava. Ale použitelné to je.
Mezi podrážkou, která je gumová a velmi bytelná je nějaká pevná vrstva, takže otvor pro kufr není možné zevnitř tretry nahmatat. Na této vrstvě je nalepena napevno další vrstva, která na první pohled připomíná filc. Dále je v botě vyndávací zateplená vložka. Píšu o zimních tretrách Lake MZ 303.
Koupil jsem je před cca 15 lety a dodnes je vozím. Po cca deseti letech mi prasklo lanko v BOA kolečku, které jsem si sám vyměnil. V tretrách jezdím do cca -15 stupňů, potom je v nich už zima (protože se prsty nepohybují).
Koupě zimních treter Lake se 100% vyplatí. I za cenu, za kterou se prodávají, jde o velmi výhodný nákup. Za zimu roztrháš aspoň dvoje neoprenové návleky, takže za několik málo let jsou tretry zaplacené. A narozdíl od neoprenu je v nich fakt teplo. Měli jsme doma i jiné zimní tretry (konkrétně od spešlu) a v těch zima docela byla.
Jo, ještě poznámka - celý otvor pro kufr jsem zvenku podlepil dvěma vrstvami kevlarové tkaniny a zbylé dva otvory pro jiné uchycení šroubů kufru jsem utěsnil asi silikonem.
https://mtbs.cz/clanek/test-zimni-tretry-lake...
- zkus "extrudovaný polystyren" -> výrazně bytelnější matroš
- podobný aerodynmický pedály jsem viděl na nějaký hodně prehistorický fotce lehokola, ale zjevně se to neujalo :-)
Obecně bych řekl, že pokud uděláš nějakej štít proti přímýmu průvanu, asi to bude nejznatelnější. Teplo sdílené přímo vedením do kovového pedálu osy a kliky bude černá díra sama o sobě, leč samozřejmě pedál přímo profukovaný průvanem tomu ještě pomůže.
Pokud je ti skutečně taková zima na nohy že to stojí za to řešit, osobně bych se asi pustil spíš cestou vložek do bot. Je otázka, jak moc by se to podepsalo na výkonu na pedálech, přecejen to bude pružící mezivrstva mezi chodidlo a pedál, ale izolovat teplo než se dostane na ten takřka perfektní teplovod který představuje konstrukce kufru mi přijde nejefektivnější.
Finální závěr experimentu s kryty pedálů: tudy ne, přátelé. Stejného (nebo spíš lepšího) zateplení se dá dosáhnout navléknutím jedněch ponožek navíc (ani nemusí být moc tlusté) a nemá to žádné z těch popsaných nevýhod.
Howgh.
Možná kdyby´s na pedál přichytil galoši, jakou mívali někteří lékaři pro pacienty. Pedál v galoši, jde přeci o ochranu prad proudícím studeným vzduchem.
Sice bys s těmi galošemi vypadal jako Stuka (Junkers Ju 87) 8-), ale jde o zdraví, ni?
https://vtm.zive.cz/ShowArticleImageFull.aspx...
Po dlouhé době se mám trochu taky čím pochlubit, povedlo se mi vyrobit z úzkých blatníků široké s pomocí FreeCADu a 3D tiskárny a funguje to. Na fotkách je to před cestou do práce, cestou z práce jsem to vzal hlubokými loužemi a bahnem, nic neupadlo a množství bláta na brašně a na mě bylo překvapivě nízké.
Pěkná práce Jirko,
mám pár otázek :)
Jaká je asi hmotnost obou blatniků?
Kolik vlastně teď Zombie váží s prázdnou brašnou?
Kolik máš zatížené zadní kola když na tom ležíš a máš nabaleno?
A z čeho je ten oranžový pás uprostřed?
Ladím teď fatboye natěžko s výbavou na týden, a zatím mi to vychází nabalené kolem 30kg, ovšem zadní kolo zatížené 75kg, takže na jízdu v měkkém sněhu můžu zapomenout.
Objednal jsem fatové blatníky z Pimy, každou chvíli by měly dorazit.
Jsou ve verzi sklo, oba zadní abych mohl pořádně opásat i přední kolo, jen šířka 124mm je asi o 1cm víc než potřebuju na 4,6"...
Chystám se taky využít 3d tisku a vyrobit na to fitinky ala klasicky blatník s drátem, tak jsem zvědav jak to klapne.
Původně jsem měl ideu že do toho zakomponuju břity pro odřezávání lepivého sněhu ze vzorku: "abych mohl jet", no teď to vypadá že "abych mohl tlačit".
Zajímavé je že stačí sundat cca. 3kg a hned se to zdá o řád jinde.
Koukal jsem i na extrawheel fat trailer, asi by to bylo taky řešení, ale sám váží 10kg, to už bude nabalené na 40kg, i když na 3kolech lépe zatížených.
Sorry, není to leho, ale pro ilustraci tu dám foto ;)
Blatníky samotné mě nenapadlo zkoušet zvážit. Řekl bych, že tím rozšířením jsem o něco méně než zdvojnásobil hmotnost původních 75mm širokých blatníků, ale je to jen odhad. Pocitově mi přišly lehké na to, ja jsou velké.
Zkusil jsem teď zombii zaparkovat na váze, třikrát dokola, konzistentně vyšlo 38.1kg, což je stejně jako když jsem ji vážil cca před pěti lety. S původními koly 26x2" to mělo 35kg, ty 4" gumy něco přidaly.
Zatížení zadních kol nemám teď změřené. Pamatuju si, že v původním stavu to mělo se mnou na palubě 40% přední kolo a 30% každé zadní. Jestli správně počítám změny hmotnosti zombie i mě od té doby, tak teď to má 33kg na každé zadní kolo.
Všechno oranžové je tištěné z PETG. Černé jsou původní blatníky. Oranžové a černé drží pohromadě šroubkama M3x8, 14ks na blatník. Tmavě šedé zástěrky za každým kolem jsou tištěné z TPU (Fiberflex 30D). Bílý kšilt nad předním světlem je taky PETG.
Svoje blatníky jsem udělal 115mm široké a vypadají akorát. Podle mě nebudeš mít 124mm moc, pokud máš o 0,6 palce širší gumy.
Já to mám na ježdění do práce a nic jiného od toho nechci. Noha už to zvládá, ale po třech letech skoro bez ježdění celé tělo trochu protestuje. Teď jezdím do práce jen ob den, díky tomu těch 38km za den dám, pokud není víc jak pár cm sněhu (což jižně od Brna zrvona často nebude).
Docela se divím, že ti to takhle funguje.
já bych musel ještě zakrát bok pneumatiky aby mi to neházelo na záda...
Buď máš jiný bahno, nebo se to na FATkách lepí jinak :-)
Něco málo se tama dostane. Na brašně je pár teček a na volně visících kouscích bundy za ramenama jsem měl fleky jak když od blátivé vody.
Předchozí blatníky byly z coroplastu, válcová plocha po obvodu kola a placka na vnitřní straně kola. I tak se na brašně objevovaly kapky stejně víc než teď, ale lepší to bylo jen s tou bundou. Podle mě bláto odletující od kol dozadu nahoru může v závislosti na rychlosti jízdy, náklonu cesty a větru přistát uprostřed nosiče. Nové zástěrky trochu pomohly. Takže možná přidám nějaké krytí kolem ramen. Ale sezona na tohle kolo je tak krátká, že možná skončí než se mi to povede udělat :-).
Možná bych ti řekl zkus vyměnit ty zástěrky. Pokud teda nezbytně nepotřebuješ velkej zadní nájezdovej úhel.
Mě se docela osvědčil dlouhej blemcavej pás, kterej se neutrhne pri sjezdu z obrubníku, ale chytá bordel než se stihne rozptýlit. Pasáž která by mi házela na záda je zakrytovaná z obvodu i (v mém případě obou) boků.
Nebýt toho že se extrémní bláto pěchuje u průchodu vidlicí, bylo by to uplně perfektní...
Klasické kupované blatníky jsem jednak do dvou měsíců vždycky uklepal a jednak nikdy nepobíraly co se chytalo na krajní špunty pneumatik, čehož bych se bál u tvých.
Ale nemám zkušenosti s FATem...
Zadní "nájezdový úhel" potřebuju těsně přes 90°, protože většinou to parkuje tak jak na téhle fotce. I tak to furt zavazí, ale zavazí to třikrát méně než když se to nechá vodorovně. Proto ta konstrukce vzadu mezi koly má dva účely, držet blatníky a unést váhu tříkolky při parkování svisle. Zástěrky se při tom musí ohnout a aby s tím šlo manipulovat, musí být tak tvarované, aby to mohlo postavené na svislo i "couvat" a zástěrka se nenamotala pod kolo.
Vidlice kolem kol nikde žádné nejsou, největší šance něco zalepit je přední vidlice. Vzadu jsem kdysi zažil v hodně lepivém blátě kola obalená i do stran a přední kolo se přestalo točit. Na lehký převod šlo jet i tak, má to dvakrát lehčí převody než MTB. Vzadu se bahnem obalily části té parkovací konstrukce. Po najetí na asfalt se hned rozhýbalo přední kolo, i když z vidlice vyletovaly kusy bláta ještě dlouho. Vzadu to přestalo drhnout rychle, jak vše trochu pruží do stran, bahno na konstrukci se brzdo omlelo tak, že při jízde rovně se plášťů nedotýkalo. Hrubé čištění zadních kol se pak udělá tak, že zařadíš při pomalé jízdě nejtěžší převod, zvedneš to na dvě kola a pořádně šlápneš. Přes diferenciál ti to kolo co je v luftě nabere šílené otáčky a uletí z něj většina bahna. Trochu z něj přistane na tobě, ale jen málo. Jestli tohle bude fungovat se stávajícíma blatníkama nevím a ani to neplánuju zkoušet. Momentální trasa do práce se dá zvládat bez vyloženě oraných cest a navíc jakmile nehrozí sníh a led, jedu na jednostopém Oceláči.
Ahoj.
A jak máš řešené blatníky na předních kolech? Autorské řešení je pro mně nepoužitelné, neboť pláště 1,75 se do nich nevejdou.
Zatim autorsky a jezdím na pláštích 1,35-1,50.
Jelikož jsem ale při sjezdu ze Závisti pravý urval, jsem v procesu předělávání (a právě si lámu hlavu jak to upravit abych se obešel bez uchycení z vnější strany)
Ahoj všem! Protože tu už dlouho nikdo neukazoval nějaký nový stroj, ukážu svůj "výtvor" z 10/2020. Omlouvám se za fotky, foceno v maličké předsíňce....
Blatník zatím jen přední, je celkem problém najít i zadní :-(
Kde se dá sehnat ta zadní stavba ze starého celopéra?
Zkus se telefonicky zeptat v Olpranu, dřívávejc prodali vidlu včetně ložisek.
Vidlice na fotce je zřejmě z https://www.olpran.cz/laser-full-disc-26--bila/
Pokud by nebyla originální, pak bazar nebo šroťák. Máš-li známého zámečníka, pak https://www.nakole.cz/diskuse/11381-odpruzena...
Kolo jsi tipnul skoro správně, jen mi starší provedení leželo už pár let v garáži. Tak jsem použil zadní vidlici, trubky, "tlumič :-)". Oproti staršímu LW elektro s 36V aku (10S1P) 20Ah jsem v Kokorech koupil sinwave ŘJ a aku použil 12S1P 20Ah. Rychlost stoupla při zapnutí "Turbo" na 57 km/h a motor je o dost tichý. Protože u nás na Valachoch jsou samé kopečky, používám zadní přímý motor 500W kvůli rekuperaci - z poslední jízdy záznam z Cycle Anal. je 18% rekuperováno ! :-)
Mám dva rámy "celopéra" pochybné kvality, pocházející z obchodních řetězců . Pokud bys měl zájem, můžeš si zadní stavbu vybrat. Jen nevím odkud jsi. V profilu máš kraj středočeský. Jaký okres?
Díky za nabídku. Jsem z Mladé Boleslavi.
Mám nakreslený highracer:
Okres Mladá Boleslav končí těsně před Starou Boleslaví. Tam to mám asi 15 km. Záleží na tom, jak na to spěcháš. Mohu obě zadní stavby vymontovat a Ty si vybereš tu vhodnější. Ty rámy mně překáží ve sklepě už dost dlouho. Nebýt toho nešťastného omezení, hohl jsem Ti je v rámci projížďky dovézt. Konečně bych si mohl letos "střihnout stovku". Dej vědět, zda budeš čekat do 21. března, nebo navrhni svou představu řešení.
https://pony4.bike/cz/vykresy/
Ceny obvyklé.
Páči sa mi aj toto www.evmobility.nl/over-lef len, to nemá pedále. Je to čisto elektrické, ale je človek zakrytý.
https://dutchbikes.nl/
a do archivu ...
https://dutchbikes.nl/archive/
Kdybyste hledali inspiraci...
https://nojapyorafoorumi.fi/viewtopic.php?t=4616
Prosím, prosím - zcela triviální dotaz, ale fakt nevím. Můžete mi, prosím, někdo s trojkolkou změřit šířku sedačky? Případně říct v jakém rozmezí od-do se dělají?
Vzhledem k tomu, že název vlákna je "Homebuilders lehokol", předpokládám, že přípustný je i příspěvek o "dělané" sedačce. Šířka 440mm (osy trubek 18mm), daná opěradlem z nějaké nóbl kancelářské židle. Děrovaný pevný potah, vrch pod hlavou v "kůži". Sedák dodělaný z nerez trubek stejného průměru, podobný ale hustší potah daný "dvojitě" pro větší pevnost. Narozdíl od původní plechové, kvěle větrá a záda mají i boční "držení". To je ale vykoupené obtížnějším sbíráním předmětů ze země za jízdy :-).
Ano, ano, zajímá mě to právě jako číslo, kterého se lze držet pro dělanou sedačku.
Každopádně děkuji za všechny odpovědi, předám původnímu tazateli. :-)
Ak to pomôže, tak na leho som sedačku vyrobil z kancelárskej stoličky, ktorá má sedák s operadlom v jednom kuse z peglejky. Poťah som odstránil a karbobrúskou obrezal na šírku opretia lopatkami o operadlo. Sedák tiež skrátený, aby som pohodlne dočiahol na zem. Ešte som použil aj spodné kovové prichytenie stoličky k tlmiču pôvodnej kanc. stoličky. K tomuto sa dá privariť ďalšie uchytenie sedačky dozadu a zospodu.
Vystlal som sedadlo molitanom a na sedák penová výstelka autobus.sedákov.
Šíře v ose trubek mám 358 mm průměr trubky 22 mm.
Délku sedačky mám 260 mm.
Díky všem, To se Ifča angažovala v mém zájmu. Oslovil jsem ji z dotazem a ona se hned iniciativně vrhla po hlavě do práce :-)
"Taková jsem já, matinko" :-)
zdravím všechny vyznavače vehiklů, které jsou zatím stále jen předmětem debat v anarchistických kroužcích.
V posledních měsících jsem se zabýval stavbou lowraceru ze sendviče XPS a uhlíkové tkaniny.
První výsledek mé práce s kompozity (foto 1,chybí tam vzpěry od poloviny zádové části sedačky k náboji zad. kola ) je sice nepojízdný a ne moc vábně vypadající ale je od čeho se odpíchnout.
Experimentoval jsem s různými konfiguracemi a materiály (foto 2,tenhle highracer skutečně jezdil ale vysoký posez z jízdy dělal trošku cirkusovou disciplínu), ale karbon a FWD lowracer se ukázal jako pro mně nejideálnější řešení. Nyní dělám na aero optimalizované, lehčí, elegantnější a celkově lepší verzi kterou jsem pracovně nazval "nanba aruki" podle samurajského stylu chůze, kterým se dají překonat velké vzdálenosti rychle a s málem úsilí.
Jsem zvědav na tvé pokroky, osobně bych si na tyhle sofistikované materiály netroufl.
S ocelí se pracuje snáz (s patřičným nářadím) a drží solidně
sofistikovanost práce s tímhle materiálem je do značné míry mýtus. ve skutečnosti je to velmi jednoduché - stačí jen dodržet postupy. je to také podstatně hravější než ocel, hliník nebo titan. já tedy kombinuji kompozit a hliník, protože karbon má svá omezení - není například příliš vhodný na patky rámu ( takhle se tomu tuším říká česky angl. dropout)
a podobná místa.
ještě co se nevešlo do minulého příspěvku. ty bílé fleky jsou epx+micro pasta, kterou jsem zadělával různé malé a strukturně nepodstatné nedokonalosti před aplikací gelcoatu. znovu podotýkám - tohle je můj první kompozitní počin, sloužící převážně na naučení. dopustil jsem se zde ještě dalších triviálních chyb, které na obrázku sice nejdou vidět, ale dělají celý frameset nepoužitelným. Nedá se ale říct, že by na tomhle pokusu bylo všechno špatně - například vzdálenost středové osy od sedačky je ideální ( moje noha není v nejzažší poloze ani propnutá ani příliš pokrčená), dále výška posedu nad povrchem je tak akorát a každopádně jsem se naučil pracovat s materiálem a to je hlavní.
Rozumím správně, že pedály jsou "napevno"- tj neposuvné?
Pěkné!
Líbí se mi nápad takhle prodloužit hlavovou trubku, zmenší se tím bodové namáhání v uložení ložisek. Jenom bych zarovnal "břicho" toho svislého nosníku před sedačkou - sice opticky hezky navazuje na oblouk nosníku nad kolem, ale taky koncentruje ohybové napětí do oblasti u spodního hlavového ložiska, což by mohl být problém.
Nejsem si jistý geometrií řízení. Z fotek odhaduji závlek na něco mezi 20 a 30 cm, to je podle mého názoru moc a bude to způsobovat problémy při pomalé jízdě (samovolné padání předního kola do zatáčky, ze které se bude těžko vracet zpátky doprostřed).
Držím palce.
tu hlavovku jsem udělal takhle dlouhou vlastně pouze z ergonomických důvodů - abych se vešel kolenama pod řídítka a lepší rozložení zatížení se ukázalo pouze jako vedlejší produkt.
"břichovitý" Oblouk tam nemá v podstatě žádný strukturní účel - jen jsem chtěl docílit co nejmenší mezery mezi př. kolem a rámem.
A k závleku - ten je skutečně 30cm. plánoval jsem tam totiž dát 700C přední, které mám k dispozici, a zároveň jsem chtěl jít s posezem co nejníž takže jediná možnost jak tyhle dvě věci zkombinovat je zvětšit úhel řízení a tím pádem i závlek. poslední dobou ale zvažuji, že nový model bude mít přední kolo menší - 24ka by mohla být to pravé.
Dnešný prototyp po skúšobnej jazde.
Tolik nevyužitého prostoru a jedny úplně volné pedály... nestálo by za to přidat dozadu druhou sedačku a udělat z toho tandem? :-D
Hezký nápad s tím řemenem, tam nahoře vlastně trubka není potřeba.
Nejaké ďalšie úpravy prototypu (leho-sedokola), na ktorom sa dá jazdiť aj bez držania riadidiel dokonca aj do miernejšieho kopca.
Maličký dostal zadnú brzdu, ktorá chýbala + výmena predného prevodníka, nakoľko sa trochu krížila reťaz s trojprevodníkom (nemal som inú osku).
No a ešte dostal predného Fenixa BC 30 V 2.0
A fotečka po večernej jazde.
Všude jinde by to bylo jako pěst na oko a zakládat kvůli tomu vlákno se mi nechce.
Probíral jsem poklady v šuplíkách v garáži a objevil přehazovačku od firmy Sachs.
Jak zjistím, pro kolika kolečko (kazetu) ta hazka je?
Nechce se mě měnit zadní kola s tří-, čtyř-, pěti-, šesti-, sedmi- a osmi kolečkem - všechny mám, ale byl by to "vopruz"!
Je na ní jen nápis Sachs, ale žádná čísla, žádná písmena, ba ani runy ...
no, silniční sachsy byly v 90 letech 7 a 8.
Pokud si dobře pamatuji, šaltry šly použít pro obě.
Řazení bylo kompaktibilní s campagnolem (silniční dualy, dokonce campa u Veloce používala Sachs.)
Horské řady nevím, myslím že bych měl mít z nejakého výzisku 7 rychlostní horský šaltr+ páčku řazení ale bojím se že podlehly čištění sklepa.
silniční řady byly co si pamatuji Sachs Rival a potom 3000, 5000, a myslím 7000... pohledej si obrázky.
ale to jsem Ti asi moc neporadil :-(
dal jsem se do výroby ultra dlouhého představce (60cm), abych na svém novém stroji mohl pořádně zalehnout a mohl mít hlavu opřenou o kryt zadního kola. na fotce kde takovouto radikální pozici zkouším používám ještě první model aero představce (40cm), který jsem ale nedokončil, protože se ukázal jako příliš krátký.
Použil jsem jednosměrnou tkaninu z 50k rovingu, kterou jsem nanesl na samčí formu (výsledný výrobek je o 4mm větší než forma, což je ale v tomto případě celkem jedno) a zavakuoval.
konečně jsem si i zakoupil infrazářič pro postcuring svých výrobků, takže můžu používat kvalitnější pryskyřice, které pro dosažení finální pevnosti zapečení vyžadují.
není to už trochu moc?
Jak dlouho vydržíš sledovat směr jízdy v takový poloze?
Já nemám polohu takhle lehací ani zdaleka a stejně kdykoliv si opřu hlavu o opěrku, okamžitě si uvědomím každý PRD na kvalitě povrchu a je to FAKT nepohodlný k zešílení.
A to mám odpružený podvozek...
jasně že je to extrém ale mně ta poloha přijde hrozně pohodlná. je teda pravda že jsem v ní ještě nejel jen ležel jen tak nasucho ale hrozně mi to vyhovuje, protože mám dlouhý krk a hlavu opřenou mít prostě potřebuju - možná, že až se takhle zkusím skutečně projet tak změním názor ale nemyslím si, že k tomu dojde. neřeknu, kdyby mi tam hlava mlátila o železo - potom by nerovnosti byly asi vážný problém ale když má člověk pod hlavou 5cm XPE pěny tak se to podle mně bude dát vydržet... jo a tady jen takový náhled na ty představcořídítka
Hele pokud ti to vyhovuje, je to samozřejmě Tvoje hlava, jen mi to nedá:
Zásadní pohodlí při držení hlavy je OBECNĚ její přirozená poloha - tj tíže je nesená na krční páteři a všechny ty svaly tu šišku jen balancují. Standardní bolest za krkem na běžném kole je právě od toho, že máš krk "vytrčený" vpřed a ty svaly co jsou zvyklé jen balancovat najednou tu váhu dlouhodobě nesou.
Tvůj design předpokládá, že si hmotu svéhou melounu odložíš na zadní blatník, nejsem si moc jistý, jestli bude technicky možné (dlouhodobě) jí zvednout do běžného vybalancovaného stavu, to si ale jistě zvládneš zkusit či vyzkoušet.
Moje osobní zkušenost ale je: mám opěrku vytrčenou ze sedačky na dvou dlouhých pružných nožkách (150mm+), tělo opěrky je měkké, podvozek je odpružený a stejně i běžná chodníková dlažba působí vibrace, které, přenesené přímo na lebku, jsou k zešílení, ačkoliv na záda nijak nevadí.
Zvaž rizika sám a možná si vyzkoušej posez s NEOPŘENOU hlavou - člověk na statickým modelu ledacos zanedbá...
když jsem měl vysoké leho, tak jsem jezdil s neopřenou hlavou ale jen z toho důvodu, že jsem jízdu neměl ještě dostatečně zmáknutou a cítil jsem velikou nejistotu když jsem si jí opřel - nicméně po chvíli jízdy s neopřenou se právě projevila bolest za krkem, od které přišla úleva hned po opření - mimochodem jsem tak překonal svůj poslední lehokolistický blok a od té doby jen s opřenou.
zkoušel jsem si to teď na té šabloně bez opření a hlavu v takovéhle poloze neudržím.
Když jsem si pořídil své první lehokolo s tak velkým záklonem, že jsem cítil potřebu opřít hlavu, nejvíc mi v tom bránila helma - opření helmou i do měkké opěrky bylo prostě protivné. Ale to kolo mělo tehdy shodou okolností větší sedlo než jsem potřeboval (L místo M), tak jsem prostě přidělal kus pěny k horní části potahu, takový tlustý klín. Tohle přečnívalo přes horní hranu sedla a mělo na sobě potah ze starého bavlněného trika. Nad krkem mi to dosahovalo na spodní část lebky těsně pod utahovací kroužek helmy. A tohle se ukázalo jako ideální. Nebránilo pohybům hlavy při koukání trochu jinam než rovně, nepřenášelo do hlavy žádné rázy nebo vibrace a přitom krásně podepřelo tak velké procento váhy hlavy, že krční svaly si pohodlně poradily s tím zbytkem.
Tohle kolo mělo sklon sedla (vnější tečna k jeho krajním obloukům) 28° od vodorovné roviny. Po čase jsem zjistil, že potřeba opřít se nějak mizí. Dnes jezdím na podobném kole se sedlem 26° vůči zemi opěrka hlavy mi vůbec nechybí ani na hodně dlouhých jízdách. Krční svaly potřebovaly tu pomoc ze začátku, ale pak asi nějak samovolně potrénovaly a je po problému.
Jak velký bude rejd (max. pravá až max. levá) při takhle dlouhém představci?
Otočíš se na silnici standardní šířky?
to se bude muset všechno zkusit ale konec řídítek se dostane 18 cm od osy rámu. ale počítám, že budu muset slézt a otočit kolo ručně :-D ale to nevadí - tenhle projekt se řadí do stejné škatulky jo moje oblíbené letadlo Bell X-1 - nejedná se o nákupní vozík ale o jakýsi frýstajl
hluboko v tomto blogu (10 let nebo možná i víc) http://adventuresofgreg.com/blog/ najdeš jak stavěl lehokolo na hodinovku.. včetně postupů, slepých cest atd. Pokud znáš, tak nic.
pěkné ježdění i stavění...
časovky jsou přesně proč tohle kolo stavím - podobně jako maník v tvém odkazu i já z něj chci udělat streamliner. akorát že já plánuji čistě kapsli bez té kukaně nahoře :-D nejdřív se ale musím naučit na tom jezdit bez kapsle - on má člověk potom přecejenom omezené zorné pole, když je uzavřený vevnitř.
Tož to držím palce, jestli to dokážež, budeš myslím první moving bottom bracket v kapotáži. Celokapotovaná kola se pilotují tak obtížně, že do nich většinou zkouší dát co nekrotší podvozek. Na druhou stranu jeden slovinec kdysi závodil pozpátku a na cestu koukal zrcadlem, hlavu měl u toho položenou přímo na vršku přední vidlice. Prý mu trvalo mnoho mnoho pádů naučit se na tom jet, ale nakonec to dokázal. Takže asi i MBB kolo nakonec půjde.
Snažim se představit si kolo na kterém se jezdí podle zpětných zrcátek a napadá mě jenom...WOW...
To měl jako okruhový speciál, neb se s tím dalo potkat i v normálním světě?
Konečně chce někdo jezdit rychle na FWD :)))
nemůžu ti radit, ale řeknu ti co si myslím a ty si to přeber:
- jestli chceš na tom zajet rekord, měla by to být hodinovka na oválu proti soupeři což je klasická dráhovka, jedině tak to bude mít hodnotu.
- párkrát jsem měl nelibý pocit na FWD když jsem si jednostranně kopl do řízení, a jednou jsem se sundal na posypaný asfalt při stoupání, v Toskánsku jsem nevytočil skoro ani jednu zatáčku.
- jízda v “kapsli” je náročná v normálním provozu - je třeba vyřešit bomb-bay doors na nohy, hlavu chceš mít nad 45km/h chráněnou, a nebo mít kolečka.
- nohy v takové pozici nemají tolik stabilizační efekt a je třeba je dát od sebe a tretry do úrovně pod zadek.
- brácha Nink se jednou sundal při dešti na šikmém přejezdu při závodě K24
- já se sundal málem při dešti na K24, projel jsem zatáčku nedotáčivým smykem na velmi nízkém FWD lowraceru - tramvajové koleje jsem za deště zásadně nepřejížděl.
- ke konci jsem vozil disk vpředu, karimatkový tailbox a dalo se držet 45km/h, zrychlovalo to do 65km/h a pak došly převody, ale dalo se ještě šlapat do 80km/h, ovšem díry v asfaltu jsem se snažil odtlumit rychlým trhnutím celého těla, nicméně dobrý povrch je pro pasivně odpružený lowracer celkem klíčový pro rychlost i bezpečnost - vozil jsem aspoň chrániče loktů, následky byly potlučené klouby na celé straně těla, i když jsem jen lehnul.
- Christian Ascheberg ve svém jednostopém se takhle sundal na Cyclevision, a Beano se sundal taky na závodě po stezce tam a zpátky, na obracečce o 180 v půlce kola.
- naposledy jsem jezdil ve velomobilu a myslím že to je cesta, ale měl by být dobře ovladatelný a nezáludný - pozná se to dobře v zimě.
- byl by z toho pěkný stroj ala Varna od Georgie Georgieva a Sama Witinghama, pokud by to bylo nezáludné při spurtu dalo by se s tím pak jet i kilo po rovince - ale bez koleček na tyčkách je to skoro nepoužitelné - jízda v takovém stroji je jak 1 a 0. a nic mezitím, nohy vyndávaš jak blesk...
- mám rád FWD.
;)
jsem si vědom veškerých úskalí FWD ale chtěl bych si zase jednou vyzkoušet jízdu na stroji vlastní konstrukce. pumovnice je to jednodušší ale méně stylové řešení ale myslím, že je takové přirozenější, protože co člověk udělá, když se začne převracet? - no sundá nohy.. ale reflex na vyndavání gearu přes páčku třeba na řídítkách jak to má zrovna Beano nebo Soup Dragon tuším se asi taky dá vypracovat - pak je úplně sofistikovaný přístup který zvolili konstruktéři motorky Monotracer kdy se při nízké rychlosti nebo ztrátě stability kola vysunou automaticky - což by se taky asi dalo vymyslet...Jinak na kolejích jsem hodil dobrý salto i na normálním kole - byl to můj nejhorší pád na kole vůbec - lehký poprašek sněhu na kolejích a 35kmh není dobrá věc
Mně se FWD líbí hlavně z důvodu krátkého řetězu který nepotřebuje žádné idlery a podobně.
Moje zkušenost s jednostopým velomobilem: víckrát bych jej nedělal, oproti vícestopým hodně mentální energie žere právě ta potřeba nepadnout, a je to nejvíc poznat na delších trasách - krom jiného se do toho blbě leze, mnohdy se za jízdy ani nenajíš, nemáš kam odložit drobnosti atd.
Myslím že když praktický FWD velomobil, tak s naklápěcíma dvouma stopama vzadu - pořád ale zůstává nutnost lockovat mechanismus ručně, nebo bys musel ovládat kniplem naklápění ala Daniel Fenn.
A stále se jedná o neodpružený stroj.
Jj koleje jsou vtipné - mně se podařilo na singlu dát tailwhipa o 135 st. až mi nohy vyletěly z nášlapů, přímo před ND při odbočování, stačilo jednou šlápnout :)
Myslím že nekapotované bude tvé FWD daleko více využito.
;)
Z čeho děláš to kopyto, na kterém to vakuuješ? A dostáváš to pak nějak ven, nebo to tam necháš? Já nedávno vyzkoušel výrobu řídítek na ztracené jádro tištěné na 3D tiskárně, 2mm stěna z uhlíkových punčoch, a fungují skvěle. Použil jsem HIPS filament, protože má hustotu jen 1,04 g/mm3 (a většina objemu řídítek je stejně vzduch, má to minimální infill). Nevakuoval jsem to, takže jádro šlo udělat poměrně křehké a lehké. Do budoucna plánuju vyzkoušet LW-ASA filament, který je sice drahý jak šlak, ale má jít se správným nastavením tisku v trysce napěnit až na hustotu pouze 0,43 g/mm3. Ale ještě na to nedošlo. Příští lehokolo bude mít rám celý tak - 3D tisk jádra, obalit uhlíkem. Rovnou tam vytisknu kanály pro bowdeny a podobně.
existujou i vodou rozpustný filamenty, v práci s tím zkoušejí šachovat, tak se ti kdyžtak zeptám...
Znám, i jsem to měl v ruce. Blbě se s tím zachází, i vzdušná vlhkost je problém, pokud ji nemáš možnost důkladně kontrolovat. A to rozpouštění je děsná patlačka. Teplotní odolnost taky nic moc, dotvrzovat laminát při třeba cca 50°C aniž by jádro změklo dřív než laminát ztvrdne už není úplně bez rizika. A když se vnitřní struktura jádra navrhne šikovně, procento zbytečné hmotnosti u rámu bude malé. A když pak a rám navěšíš komponenty, u celého kola už to jsou promile a ne procenta. Proto mi tolik nestojí za to zkoušet to z tama vyleptávat ven.
já používám XPS pěnu, ze které to horkým nožem vyříznu a folii jako separátor. ta folie se možná zdá divná ale mně to připadá jako mnohem lepší řešení než vosk a EVA - a to hlavně z toho důvodu, že se ti nikdy nemůže stát, že se ti to z formy nepustí. A hlavně aplikace vosku a EVA zabere strašně času protože doporučují několik vrstev obojího přičemž před aplikací každé vrstvy musíš čekat asi hodinu. No a pak tam navrstvíš karbon, čekáš než to zatuhne a ouha, ono to nejde z formy... S folií tohle neexistuje a když si dáš práci a hezky jí vypneš tak je finiš vynikající.
Zpočátku jsem taky dělal tzv. skinning - že tam jádro necháš ale teď dělám věci duté, čistě jen uhlík a prykyřice. je to tedy už pokročilejší metoda a člověk nad tím musí víc zapřemýšlet ale výsledek fakt stojí za to - zde se teprv projeví ta hmotnostní výhoda karbonu. Duté výrobky z forem jsou neuvěřitelně pevné a mají téměř zápornou hmotnost...
Ušetřit hmotnost jádra beru, to je ke gramhoničství potřeba. Já stavím věci primárně robustní, takže třeba 30g filamentu uvnitř čtvrtkilových řídítek mi nevadí - furt je to o 200g lehčí než původní duralová konstrukce.
U plánovaného rámu kola navíc to jádro bude mít vevnitř rovnou nachystanou strukturu s tunelama na bowdeny a tak. A líbí se mi, že rám nelepím ze dvou nebo více částí.
Vyvinout formu, kde to půjde navrstvit, vložit dovnitř tlakovací vak, zavřít půlky do sebe tak, aby se vyčnívající vrstvy z jedné krásně překryly s vrstvama ve druhé atd., to by sice šlo, ale přesně tomuhle množství práce se chci vyhnout. Skoro tolik jako se chci vyhnout broušení polystyrenu. Proto ten 3D tisk nechaný následně vevnitř. Nakreslíš v cadu, vytiskneš, poslepuješ s kovovýma vložkama kde jsou potřeba, olaminuješ zvenku a je hotovo. Žádné haldy elektrostatického prachu, žádné gigantické formy co budou dalších deset let strašit na půdě. A jestli kvůli tomu bude 18kg kolo o 200-300g těžší než mohlo být mě je celkem jedno :-).
jako mně se 3D tisk součástek taky dost líbí, hlavně, jak říkáš, jen se to nakreslí a zbytek už udělá mašina. ale na tisk celého rámu by bylo asi zapotřebí ho rozkouskovat - ten můj je snad 150cm dlouhý a přední vidlice je taky celkem velká ale určitě by se to dalo zvládnout.
Já jsem se tomu pytli uvnitř vyhnul tak, že jsem udělal jednu půlku, zabalil do folie, otočil a nalaminoval druhou půlku, nechal zatvrdnout. ve výsledku je jedna půlka větší o výšku folie a ta menší do ní jde zacvaknout. je ale zapotřebí zvolit rozdělení tak, aby potom zátěž nesla vlákna a ne pouze lepidlo.
Ale mně dneska napadl zajímavý postup za využití polyetylenu který je taky dobrý na výrobu forem. pryskyřice na něm přirozeně nedrží a zanechává ten krásný, vyleštěný povrch.
Začátkem roku jsem na svojí Prusa Mini tiskl mnohodílnou formu pro oblití kovových disků polyuretanovou gumou. Vysokozátěžová kola na robota, 320mm průměr a 80mm šířka vzorku. Spasovat to na sebe aby z toho byla použitelná forma byla tak šílená drbačka, že jsem se definitivně rozhodl pořídit větší tiskárnu. Mám objednaný Rat Rig V-Core 3 s velikostí tiskového prostoru 500x500x500mm.
Výše zmíněná řídítka jsem dělal taky na Mini a problém to nebyl. Kvůli naprosto šílenému patvaru se to stejně muselo dělit na víc částí, aby se nemuselo tisknout 10x víc podpěr než cílového tvaru. Tak jsem to sekl ve sliceru na 4 části, tak, že se propletly navzájem do sebe a všechny tiskly naráz. Spasování na sebe nebyl až takový problém a navíc finální spoj v rovině symetrie kola řežě řídítka v místě kruhového průřezu. Takže jsem ho slepil jako poslední a jen pohlídal jeho otočení tak, že pravá a levá rukojeť leží ve stejné rovině. Výsledek je symetričtější vlaštovka než co původně bylo z koupených mtb řídítek, ty byl už z výroby trochu nesymetricky.
Nicméně podobnou metodu na celé kolo by možná použít nešlo - v každém spoji drobná chybička při lepení je. Z Mini bych dělil rám na určitě víc jak 10 kusů, kumulativní chyba by se mi už nelíbila. Ale s Rat Rigem to půjde nejspíš na tři části a to už bude v pohodě.
Jinak krom toho jádra řídítek mám už na kole tisku víc. Tištěné díly mi drží zrcátko a tachec na řídítkách, brašnu s nářadím na rámu a zadní blatník v zadním nosiči. Hlavně tu relativně těžkou brašnu jsem si říkal, že je trochu risk přidělat na rám přes díl z PETG, ale když se šikovně navrhne kudy v tom dílu vedou šrouby, funguje to. Už několik tisíc km drží.
v bývalém zaměstnání mají tiskárnu 900x600x900...
díly se běžně slepují, mají program který si udělá zámky kterými to do sebe zapasuješ.
vytiskli např blatník, nárazník+ čumák auta, nebo i konec křídla (ten dokonce lítá...)
Já chtěl těch 500, protože to už dokáže udělat většinu věcí kolem 20" kola (wheeldisk nebo formu na něj, blatník nebo formu na něj atd.). Takže rozdíl mezi třeba 400 a 500 v užitečnosti mi přijde velký. A plánuju využívat spíš zlomek objemu, důležitý je velký rozměr dílu v jednom nebo dvou směrech.
Na druhou stranu už i těch 500 má dost velké pohyblivé hmoty a problém s tuhostí řemenů i portálu a podobně. Takže nutit to k větším zrychlením a rychlostem už nejde úplně snadno. Jsem zvědavý, jestli mi bude stačit objednaná Duet deska s RepRap FW s kompenzací rezonancí, nebo se nakonec budu muset na to učit roubovat Klipper a využít jeho input shaping. Dělat tiskárnu ještě větší ten problém ještě zvýrazní.
Pak taky jakýkoliv tisk co využije její velikost trvá klidně týden. Týden kdy nesmí zakuckat síťové napájení, nesmí se drasticky změnit teplota nebo vlhkost a podobně.
Nebo se musí použít všechno co pro zrychlení tisku použít jde: něco co umí přes input shaping kompenzovat všechny netuhosti pod velkým zrychlením a zkombinovat to s hotendem co umí tavit absurdně velké množství plastu za sekundu. Pak se věci 900x600x900 vytisknou třeba za dva dny. Jen to chce věší role filamentu než standardní 1kg, aby se k tomu nemuselo běhat každé dvě hodiny měnit :-).
Automatické generování tvarových zámků zní zajímavě, ale s mým antitalentem na programování to asi nebude pro mě. Netušíš, jak dlouho tiskli něco, co využilo ten objem?
zeptám se, dám vědět.
rám čelního okna letadla (cca sférický lichoběžník 1200x800x1000, celé prostorové, "průřez profilu" tak 0.7-1dm2 tj tak 30 litrů, ale s voštinou mi vytiskli do 3 dnů (i slepené).
druhé části Tvého příspěvku bohužel nerozumím :-(
Hm, napsal jsem to asi dost zmateně, sorry. V podstatě rychlému tisku brání dvě věci:
1. musíš umět napřed rychle ohřát a roztavit velké množství plastu za sekundu a po položení tryskou na místo musí ten plast stíhat ztuhnout dřív než se na něj bude pokládat další. To první chce tepelný výkon hotendu, to druhé správně naladit chlazení větrákem co fičí pod trysku.
2. musíš umět rychle pohybovat tiskovou hlavou. Krokové motory můžou umět udělit hlavě dost impozantní zrychlení, ale nic není dokonale tuhé a tryska tím pádem nebude zrychlovat lineárně, ale trhaně. Na výtisku to zanechá hnusné artefakty, každá hrana má několik "ozvěn" na přihlehlých stěnách atd. Tohle se drasticky zhoršuje s rostoucí velikostí tiskárny, protože urychluješ stále větší a větší hmoty. V poslední době se vyvíjí řídicí FW, hlavně jeden zvaný Klipper, který využívá input shaping. Tj místo lineárního zrychlení dá motoru pokyny zrychlit trhaně tak, aby vlivem pružnosti všech částí zrychlení trysky skončilo lineární. Ladí se to akcelerometrem přidělaným na tiskovou hlavu a umožňuje to aby velká tiskárna tiskla rychle a přitom kvalitně, protože to odstraní ty nechtěné artefakty. Podobný proces můžeš vidět třeba na přístavních jeřábech co vykládají kontejnery z lodí. Jeřáb zvedne kontejner, popojede kus, kontejner se pod ním zhoupne, jeřáb popojede o další kus tak, aby zhoupnutí kontejneru zastavilo tam kde má. V podstatě pojezd jeřábu jede tak trhaně, aby se pod ním kontejner zhoupnul plynule. Akorát u tiskárny to je všechno tak rychle, že bys to viděl maximálně rychloběžnou kamerou.
pardon, chyba byla u mne- o 3d tiskárně vím že existuje, zadávám na ni tisknout veci které namodeluji, ale nemám uživatelské/ programátorské zkušenosti.
ad rychlost tisku: jo, kompenzace...
po pravdě to moc reálně nevidím. Zažil jsem zadání - ten přípravek nemusí být tuhý, ale musí aktivně kompenzovat svoji netuhost"
Pokud to někdo dokáže, mohlo by to být na nobelovku :-)
Těm "ozvěnám" by mohla pomoct správná konstrukce
dílu. Teda - plynulé tvary s minimální / plynulou změnou křivosti.
Např ne rádius v rohu, ale blend (výraz v catii- není to kružnice, ale pěkně to nabíhá.. používá se pro pohledové hrany v automotive)
v poslední době začínají být vychytané programy pro řezání vodním paprskem, které právě pro kompenzaci zahnutí paprsku (tvz podřezání)
mění rychlost "před zatáčkou"
pokud jde o tuhost uzlů tiskárny, můžeme probrat, pokusím se případně navrhnout nějaké zlepšení. (to už s.z.)
Tady ta kompenzace netuhosti funguje parádně dobře, protože se ti nemění setrvačné hmoty a v podstatě nepůsobí žádné další síly. Takže když akcelerometrem změříš odezvu pohybu trysky na známý tvar vstupu, tak potom můžeš upravit tvar vstupu tak, aby tvar odezvy byl jaký chceš. Třeba na cnc routeru by to šlo výrazně hůř, protože krom setrvačnosti věcí nesoucích frézu jsou ještě proměnné síly od toho frézování. Ale u tiskárny to jde, protože ta se musí vyrovnat jen s vlastní setrvačnou hmotností.
na blogu (adventuresofgreg)je právě na výrobu "streamlineru" tj kapotáže použito jako formy bublin z tušíl macrolonu/ abs... prostě nějaký ten druh plexiskla Bubliny dělal tepelným tvárněním- myslím že zkoušel jak gravitační prověšení (po nahřátí), tak vakuum/tlakový vzduch
Pokud by jsi chtěl dělat formu pro plexi na nějaký průhledný překryt, tak funkční strana musí být opravdu zrcadlová a při tvárnění je nutný bezprašný prostor. (dělal jsem přípravky pro leteckou výrobu... takže osobní zkušenost)
Bezprašnost můžu potvrdit. Měl jsem kdysi možnost zkusit výrobu průhledných bublin a sebemenší zrnko prachu co běžně poletuje po domácnosti jakmile sedne na horký plast udělá kaz co je vidět na tři metry. Je to zralé na clean room :-).
tady jsou ty popisy "bublin"
omlouvám se , má to z PETG...
http://adventuresofgreg.com/blog/2006/04/02...
http://adventuresofgreg.com/blog/2006/03/25/the...
tady bych vám jenom rád ukázal svojí myšlenku krytu kola a př. vidlice v jednom. je to v podstatě uhlíková lepenka.
stejná výztuž jde použít i v rámu - stačí jen správně naorientovat ohyby.
jak to slepíš, jak to slisuješ k sobě, jal t budeš navzajem centrovat?
(ano, vím, jsem moc zvědavý)
no lepidlo rozdělám a nechám ho půl hodiny stát aby zeželéovatělo a líp potom drželo na vršku každé vlny - mohl bych do něj přidat plinvo ale mám pocit, že má potom vliv na adhezi. lepidlo nanesu taky na velkou nezvlněné části formy - jedna velká je vpředu a jedna tenká vzadu. no a s centrováním není moc problém, protože díly mají stejný tvar, takže jde lehce poznat, když to nesedí. díry pro uchycení různých věcí jsou ve formách už naznačené. no a slisuje se to vakuem a zapeče
no, pokud Ti mají sedět otvory v 3 dílech na sobě, tak toho se dá špatně dosáhnout i u plochých plechových dílů. (praktická zkušenost)
Pokud to budeš centrovat obvodem, zamysli se nad nějakou "hřebíkovou" šablonou nebo oky ktre na obvedu odstřihneš
Asi by pro úsporu hmotnosti bylo dobré nanést lepidlo jen do pásků kde bude dotyk... nejaká šablona z lepící pásky? ale zase jsme u přesnosti sestavení.
píšu hrozně.. nebo nech na obvodě 3-4 oka které budeš navlékat na čepy (ideálně zaražené do desky polystytenu)
postupně- po jednom ty čepy (hřebíky) vytáhni a nahraď malými šroubky.
potom vakuuj, neposune se Ti to.
oka pochopitelně nakonec odstřihnout.
Ty jo, fakt si cením tipů, které tady dostávám.
Ani já na tom s vyjadřováním nejsem nejlíp a proto jsem ti svůj postup blbě popsal. Já si právě vytvořím takové prefabrikáty, všechny podle stejné šablony - 1X vnitřní stěny,pravou i levou, přičemž obě jsou na náběžné i odtokové hraně a částečně nahoře spojené - pak je na řadě vlnovec - ten je taky pravý a levý ale spojené nejsou - následuje vnější stěna - no a následuje vnější stěna - tady je zase pravá levá půlka spojená, náběžná a odtoková hrana taky a nahoře je to zakrytý celý s otvorem pro sloupek vidlice - ten je uchycený v takovém košíčku (na obrázku ta krabička), pak sloupek samotný a vložka středového složení - ta to právě během lepení fixuje. No a jak to jde do sebe jsem se pokusil ztvárnit na náčrtku. vlnovce se připlácnou na vnitřní stěnu, košíček se tam vloží a na tenhle celý komplet se nasune vnější stěna.
jo a ještě s tím nanášením lepidla - mám ho právě v plánu na vlnovec dát ( jak ostatně taky navrhuješ) jen v místech dotyku - speciálně důležité je to na vršcích a dolech ohybů. proto ho nechám lehce zeželéovatět - jinak totiž stéká kam nemá a na tak úzké ploše by nevydrželo
před pár dny jsem ujížděl na tracku international velvet od karla bartose z kraftwerk a vyřezával z PE desek. vyšla mi celkem zajímavá forma na rám. Od té doby jí různě tuním. Je zapotřebí jí ještě vyztužit, což udělám tak, že do ní dám polystyrenovou vložku s vlepenými závity. Nevím ale, jestli se z mého původně zamýšleného FWD náhodou nestane RWD, protože jsem výztuž udělal v místě, kde je předpokládaná osa náboje zadního kola, 140mm širokou. Nevědomky jsem počítal s běžnou konfigurací a zapomněl, že u FWD je to vlastně obráceně :-D :-D. Možná mně to ale přivedlo na správnou cestu, protože mi RWD přijde takové harmoničtější - přední tlačí a brzdí a zadní točí a brzdí - zase je tam ale ten masivně dlouhý řetěz no...
teda obráceně - zadní tlačí a přední točí
a co Ti brání použít 2 zadní náboje
a tím zachovat FWD?
jen na tom zadním nebude kazeta?
nebo udělat vyztužení (dovnitř do vidlice)které to stáhne z 140 na 100 mm
no já jsem právě formu na přední vidlici omylem udělal pro 100mm náboj a kdybych dozadu chtěl dát tu vložku tak by to znamenalo přidat 2cm na každé straně - neříkám že by nebylo možné to do existující formy nějak decentně zapracovat ale vyžadovalo by to asi větší zásah než předělání na RWD..jo a vlastně je tam ještě jeden problém - mám jen jeden zapletený zadní náboj na kotoučovku. mám teda ještě 700C kolo s nexusem 8 ale ten je na ráfkové a já bych přece jen radši kotoučovky.
Nemáte někdo zkušenost s přední vidlicí Spinner Grind air 20? Chci do srazu trochu potunit ležítko a nikde se nemůžu dočíst jestli to není jen na dětskou váhu ????????
Experimenty s ovalnou pilou(prednym ozubenim).
V dielni som nasiel starsie ozubenie so 42 zubami a tak mi to nedalo a skusil som par pokusov...
Rozrezal som ozubenie na polovicu a
1. pridal som 8 zubov na kazdu stranu- vysledok ani na najlahsom prevode som nevysplhal hore 14% svahom. Rozsah prevodov sa posunul... a pri 90 potiahnutiach za minutu by som dosiahol 80km/h- ak by som mal na to sily :) Co nemam. Tahanie bolo take podivne, nohy mi doslova presvihli cez mrtve body a keby som nemal pedale uzamknute do topanok tak by mi nohy z nich vyleteli. Ekvivalentny pocet zubov kolisal medzi 42 a 67 zubovym ozubenim 2 krat na jednu otacku.
2. skratil som vlozene ozubenia na polovicu- na 4 zuby. Presvihnutie sa vytratilo. Necitim ho. Ekvivalentny pocet zubov kolise medzi 42 a 54 zubovym ozubenim 2 krat na jednu otacku. Tahanie sa zda byt sice o nieco tazsie pri rovnakom prevodovom stupni na kazete, avsak udrziavanie vacsej rychlosti je pocitovo lahsie.
3. posledna modifikacia ma pootocenie ovaly o cca 16-17°. Toto som nasiel v jednom clanku. Posuv umoznuje lahsi rozbeh pedalu do rychlosti kde sa zvacsi prevodovy pomer. Este musim otestovat, nebolo dobre pocasie na to. Nemam z toho este ani fotku.
Ty seš dobrý zvíře... :-)
Oválný převodník jsem svýho času taky plánoval vyzkoušet, ale zbastlit si to sám nemám kde a veškerý kupovaný budou počítat se standardním (tedy dost jiným) úhlem mezi tahovou větví řetězu a směrem šlapání.
Tak z toho sešlo.
Pomáhá to do kopců?
Ono sa zda ze to ide o nieco(asi 10%) rychlejsie do kopca a asi 15-20% rychlejsie po rovine. Avsak nemam moznost merat silu tahania. Mozno tym ako som bol navyknuty na iste prevody davam viac sily do tahania. Navyse to, ze to prechdza lahsie cez mrtve body tiez nieco pomaha.
Postavil som to prakticky na kolene. Nemam NC frezu... takze stojanova vrtacka a mnozstvo merani pred tym ako sa navrtaju diery.
Zacal som stavat velomobil... Kapotovanu trojkolku. V ramci odlahcenia bude ocel vacsinou hrubky 1.5mm jokel. Aby som nemusel natierat bude pouzita antikorova ocel 1.4301 (E2). Na stavbu zrecyklujem stare rekumbenty, co som postavil predtym. Potrebujem miesto a nebudem musiet zhanat nove komponenty.
Kolesa som vsak nove kupil- naboje Sturmey Archer s jednostrannym ulozenim, 90mm bubnovou brzdou a s osou umoznujucou rychle uvolnenie kolesa v pripade potreby. Vyplietol som to do rafikov ETRTO305 s dvoma krizeniami spajli(mam za to ze jedno krizenie by stacilo, uhol spajli je dost velky).
Zacal som ako inak s poloosami. Najtazsia vec kvoli nutnosti presnosti :) Presnost, presnost, presnost...
Prvy krat zvaram TIGom. Z nejakeho dovodu tie zvary nie su leskle, ale tmave sede. Prietok plynu je vsak dobry(tryska 6-> 6l/min) plazma je stabilna bez zvukov, ktore pocut pri slabom pretoku(take praskanie). Mozno ten plyn nie je Ar4.8 ako som objednal... ak by bol menej cisty a obsahoval primes ineho plynu... Avsak na priereze je kov cisty a po lahkom kartacovani sa ten tmavy povlak da odstranit. Paradne i ked pomalsie zvaranie nez elektrodou.
Poloosy vypadaju trochu divoko...Robil som ich zlozitejsie nez by bolo nevyhnutne... Avsak ked vezmem do uvahy moznosti mojho vybavenia tak sa mi zlozitejsia stavba osi odmenila moznostou lepsieho nastavenia. Pomerne velke diery bolo treba vyrobit- riesil som to pouzitim antikorovych podloziek miesto pasoviny ako som planoval pri prvej verzii- zavrhol som ju po pol dni prace s pilnikom(spotreboval by som na to niekolko dni.) Podlozky naproti tomu mali presny tvar, co je vyhoda. Len som ich musel zvarit niekolko dohromady na dosiahnutie ziadanej hrubky materialu.
Os je vyrobena z troch kusov. Keby bola z jedneho, mal by som problem s nadstavenim osy. Na os su prizvarane 2 podlozky... a dosustruzene sedla kvoli presnosti ulozenia. Potom to cele bolo prizvarane na L profil v cca 80° uhle pre kompenzaciu narazov do riadenia. Potom boli prizvarane 3 podlozky pre os kolesa. Na konci bol prizvarany L profil pre tiahlo co bude spajat obe kolesa a bude nastavitelne pre potreby Ackermanovej kompenzacie.
Poloosy+kolesa... + hlavove zlozenie(A-Head)
Asi som dorobil. Nie som schopny zabranit kruteniu a deformacii materialu pocas zvarania. Antikor je zaludny oproti obycajnej oceli... Este skusim zvarat elektrodou(MMA) miesto TIGom... Ale ak sa mi nepodari zabranit deformaciam, tak budem musiet robit z beznej ocele.
Zaujimave ze poloosy sa mi podarolo urobit presne. zato navarenie trubiek co drzia hlavove zlozenia deformuje a deformuje. Tri pokusy, a i ked sa mi podarilo dosiahnut presnu geometriu, ta deformacia znemoznuje namontovat loziska karovania. Riesenia co som nasiel na internete su mimo moje moznosti...
riešenie sa volá staviteľný výstružník.
napr:
https://www.primadilna.cz/Stavitelne-rucni...
dnes už nie, ale v bývalom zamestnaní som si ho mohol požíčať... (a nie čínský, ale Tona)
Možno by ho mohli mať niekde v cyklo servise.
Toto by pomohlo na vytvorenie presnych otvorov... ale ja mam iny problem.Trubku som prizvaral k joklu a ten zvar vdaka roztaznosti kovu zdeformoval trubku velmi vyrazne. Ak by som pouzil takyto vystruznik tak by som na niektorych miestach prisiel o vsetok material.
Co som pozeral videa, tam radili pouzit medeny blok na odvod tepla. Pripadne vodne chladenie. Avsak toto by fungovalo viac menej len na ploche sucasti. U mna by som asi musel vlozit medenu tyc do vnutra rury.
Zmenim koncept stavby, co bude robit problem postavim z beznej ocele. Musim si to poriadne premysliet.
Tá meď je proti prievarom (zvar čo se "vyleje" dovnútra) pokial viem.
Tak to sprav z výpalkov na laseri ktoré chytíš k jacklu.
zajtra v robote nakreslím.
proste toto:
prípadne do tých 2 prírub vsadiť trubku
Toto vypada ako dobre riesenie. jediny problem je rozmer tej diery. Nemam pristup k nastrojom co by to dokazali spravit. Hmmmmmm.... Ale myslim, ze by sa dali kupit antikorove podlozky toho rozmeru!
Vdaka za tip. Uvidim co sa bude dat spravit.
Edit: budem musiet pozriet ci sa to tam vmesti- je mozne ze to bude uz kolidovat s bubnovou brzdou co je sucastou naboja kolesa.
Dieru Ti spravi laser, nechaj tam min 0.3-0.5mm na vystruženie.
Pri zváraní vlož vhodnú gulatinu / trubku pre dosiahnutie súososti. Po zvarení vystruž.
staviteľný výstružník, ten najvacsí stojí cca 500czk, tj 20E. ale výstružník na hlavové zloženie by mali mať v cykloservise.
teda, oni tomu hovoria freza
https://www.kovys.cz/k/rucni-naradi/frezovaci... tak sa spýtaj za čo by to spravili / požičali.
Keď im ukážeš čo staviaš možno to bude aj zadarmo :-)
Tvar tých nadplátení moze byt zvonku oblý aby neprekážali rohy zatáčaniu kolesa.
Ak budeš potrebovať spraviť dwg/ dxf daj vedieť.
Isto poslem fotky ked to bude hotove. Toto bol predbezny design, ale v hlave to mam uz zmenene, skusam to kazdu chvilu na trojkolke, nakolko rozmery by mali byt podobne.
Dnes som nakupil podlozky z antikoru a maly sustruh doma mam. Uchytim podlozku a sustruzenim zvacsim otvor kym bude potrebnej velkosti.
Ak to nepojde z antikoru, z beznej ocele to postavim bez problemov. Tak ako som spravil predchadzajucu trojkolku. Teraz som riesil ako spravit predne odpruzenie- nechcem nezavisle odpruzene predne kolesa. Pre trojkolku to asi ani netreba. A reakcia odpruzenia v zakrute sa tak eliminuje. Urobim to ako jednu pevnu os s pakami na ktorych bude odpruzenie. Trocha sa bude pri tom menit uhol osi karovania ale to nebude problem. https://www.youtube.com/watch?v=RNX1O9kv_Ns&... Len tie tlmice budu musiet byt vzadu pod sedackou... prepakovane. Urobim paku 1:2 co pri tlmicoch s drahou 32mm urobi drahu kolies pri pruzeni 64mm. Podla mna viac nez dost. Akurat bude mozno tazke nastavit silu odpruzenia tlmica... aby nebolo prilis tuhe ani prilis makke.
Ako som hovoril, upravil som vnutorny prierez antikorovej podlozky na 37.8mm a nalisoval som ich na trubky co bude tvorit lozisko karovania.
Na druhej fotke je to i zvarene. Vdaka tym podlozkam je deformacia takmer nulova. Mierne som to lizol sustruhom ...
Teraz budem musiet prizvarat jokel co bude drzat prednu kyvacku(odpruzena os prednych kolies)
vzhladom k tomu že si to narezal, tak si ešte po zvarení upravil (sústružil) vnútorný priemer?
Vnutorny priemer bol trochu vacsi nez sa mi pacilo pre sadenie A-Head lozisk. Takze kratke narezanie umoznilo pevne nalisovanie podloziek(dobre pre zvaranie TIG metodou) a stiahnutie vnutorneho priemeru o 0.2mm.
Dosustruzenie bolo treba kvoli prievarom na niekolkych miestach. Niezeby som urobil dieru do materialu, TIG je uzasny, ako sa dobre zvara, avsak doslo k vytvoreniu takej kvapky na viacerych miestach na druhej strane a ta musela prec. Je zrejme, ze som prilis prehrial material- este sa len ucim zvaranie metodou TIG. Nikdy predtym(teda pred zacatim stavby velomobilu) som touto metodou nezvaral.
Som pomaly ako slimak... toto som zvladol 5 hodin :D
Trvalo mi to tak dlho hlavne kvoli tomu, ze som si vsetko skusal nanecisto, aby som si neznicil antikor.
Potom este hladanie frekvencie pulzu a prudu aby som nemal znovu prievary. Teraz este druhu stranu a potom urobit uhly aby som dostal v strede vodorovnu os.
pekbné... ja robím len hubou :-(
ak budes potrebovat vysetrit uhly, daj vedieť...
Ja to robim systemom "By Ocko" :) Nastavim priblizne podla predstavy, a co ma byt symetricky kopirujem z prveho vyrobku. Nemam az take vybavenie aby som mohol pouzit plany efektivne. Pocas stavby premyslam a prisposobujem postupy ak tie co som mal predtym nefunguju.
Uz by som ten antikor odignoroval, keby si mi nepripomenul co som robil s podlozkami. Ta presna diera(odsustruzenim) a hrubsi material podlozky (3mm) dostatocne odviedli teplo a zaroven drzali kruhovy tvar.
Dorobil som druhe ulozenie osi karovania kolesa a zacistil som oba zvary.
Zajtra musim spravit zalomenie na pozadovanu geometriu... asi mi to vyjde dlhsie a teda na vacsi rozchod kolies nez chcem. Ak to nebude 80-85cm tak budem skracovat. Avsak iba vodorovnu cast, to bude jednoduchsie nez nastavovanie uhlov... Napojenia sa mi podarili s presnostou lepsou nez 0.1 stupna- Aspon s takou presnostou meria digitalny uholnik co mam.
Keby som vedel kolko problemov sposobi stavat z antikoru tak si to rozmyslim. Vsetko trva podstatne dlhsie a material pracuje uplne neskutocne.
Nakoniec sa mi to podarilo zvarit sumerne. Presnost uhlov lepsia ako 0.2stupna- povodne som chcel kolesa olmo k zemi, avsak pri zvarani mi to stiahlo o 2.2 stupna. Na oboch stranach rovnako nastastie. Os kolies vodorovna s vozovkou.
Ako som predpokladal, os vysla dlhsia nez som chcel- 97.5cm. Skratil som ju na 85cm.
Vyvstal ale problem s odpruzenim. Tam kde som ho chcel mat, priestorovo dobre nevychadza... budem musiet nieco vymysliet.
Pri zpracovaní jacklov na rámy prípravkov(ale obyčajná oceľ, používame štvorec tak 100-150*6.3-8-10) je rozdiel, či se kúpia jackle valcované "za tepla" (DIN 59410) alebo "za studena" (DIN 59411) tie "za studena" sa po rozfrezovaní majú snahu deformovať - na 100x100x8 to vie spraviť aj 10mm.
neviem ako je toto u netrezi - nemám osobné skúsenosti.
Mozno by som to mohol takto prepakovat, tlmic by potom mohol byt rovnobezne so staznom.
Alebo by som mohol dat tlmic zosikma... Ale tym by sa sila odporu zoslabovala s tym ako by sa stlacala by sa sila odporu zoslabovala.
V přepákování se nechá slušně začarovat se silovými poměry a jejich průběhy, pokud je to potřeba.
V případě vlasní silou hnaného stroje bych ale vedl hlavně v patrnosti, že jakékoliv přepákování je hmotnost navíc tedy dobře vážil je-li to opravdu nezbytné, nebo alespoň výhodné...
Ano, hmotnost. Tie tlmice, ci odpruzenia sami o sebe dost pridaju na hmotnosti.
Treba mat ale na mysli hlavne funkcnost. I tak tam asi budu musiet byt dva tlmice. Jeden ma kapacitu 150kg pri pakovani 2:1(tolko chcem mat aby bola draha odpruzenia 6cm.) 150kg by malo byt dost... avsak taky isty tlmic mam i na trojkolke a pri pakovani 1:3 (kapacita 100kg) mi pride uz prilis makky. A to nan ide cca 1/3 hmotnosti. Na predne kolesa ide 2/3 hmotnosti a ani pakovanie 1:2 tomu moc nepomoze... asi. Napakovat to 1:1 a bude to mat drahu len 3cm ale kapacitu 300kg. 3cm sa mi zdaju byt dost malo.
Tie tlmice, ci odpruzenia sami o sebe dost pridaju na hmotnosti.
Hele azubí Ti-Fly avizuje zdvih na přední nápravě 40mm. Je otázka co s tím plánuješ tlumit a vyhlazovat. Steintrikes mají nějakých 100mm.
Záleží jak plánuješ nápravu konstruovat a co všechno by se dalo složit dohromady, slučováním komponent se nechá taky dost ušetřit, přidávat prvky kvůli pákování by mi rozumné nepřišlo...
Bude to ako keby dve kyvacky- zadna kyvacka je jasna. Predna kyvacka bude pre obe kolesa naraz. Kolesa nebudu nezavisle odpruzene.
To ma jednak nevyhodu, ked jedno koleso narazi na nerovnost tak to poklesne na oboch stranach avsak zaroven dojde k k naklonu celeho vozidla.
Ale ma to podla mna zasadnu vyhodu- v zakrute nebude dochadzat k naklonu smerom von zo zakruty.
Budu tam nerovnomerne zatazenia na osi a napojeniach ri narazoch. Moze sa stat ze zistim, ze takato konstrukcia nie je to prave orechove... v tom pripade pojdem na "double wish bone" konstrukciu. Avsak na vyssie prezentovanom vozidle(nie bicykel ale skor motokara, tento typ odpruzenia fungoval dobre.
takže plánuješ tuhou nápravu nad kterou bude zavěšený zbytek stroje? Nesetkal jsem se s takovou konstrukcí zatim nikde, řekl bych že na šlapadlo je to zbtečně brutální a humpolácké ale třeba máš nějaký trik v rukávu :-) Na offroadech se to používá relativně dost, ale tam máš v té nápravnici schovaný pohon, tady to bude jen masivní traverza.
Náklony v zatáčkách tím asi nezachráníš, určitě ne uplně. Bude to mít výhodu v tom, že obě kola budou pořád kolmo k silnici, zatímco nezávislé zavěšení se vykloní, ale to bude tak všechno. Zbytek konstrukce který bude nad pružením bude pořád podléhat odstředivé síle. Naopak bych se obával o stabilitu ve vyšší rychlosti, kde tuhé nápravy obecně ztrácí. nerovnosti pod jedním kolem se budou promítat i do přilnavosti druhého.
Doublewishbone funguje skvěle :-)
https://www.youtube.com/watch?v=faTs8AvKJp8
https://www.youtube.com/watch?v=K43t1KK0anM
Tento pan si to tak postavil... https://www.youtube.com/watch?v=RNX1O9kv_Ns&...
https://www.youtube.com/watch?v=RNX1O9kv_Ns&...
Tento pan si to tak postavil. Ak to nebude dobre, tak to aby som vsetko prerabal.
Jo takhle to máš vymyšlený... Nu, zajímavá konstrukce, ale pokud to nehodláš pohánět elektropříšlapem, dost se nadřeš řekl bych.
takovéhle zavěšení nápravy se nebude do zatáček vyklápět prakticky vůbec, to je pravda. Nicméně počítej s tím, že ty vyklápěcí síly a setrvačnosti budou platit pořád. POkud na přední kývačku použiješ kulové čepy, zabiješ tu stabilizaci, pokud použiješ klasické válcové, bude se to v nich křížit a pravděpodobně budou rychle odcházet...
Líběj se mi ty kola, malej průměr a na těhle nábojích to bude dobře tuhý - palec hore.
Reakcia na kritiku tuhej osi- myslim ze co sa tyka hmotnosti by to naozaj bolo o dost tazsie, minimalne o 5kg.
Takze som si pozrel, co sa pise o "double wishbone" alebo po americky A-link. Vla som nenasiel co sa tyka geometrie, uhlov a podobne, len take vseobecne veci. Ale ako som nad tym rozmyslal(a vizualizoval za zavretymi ocami :) ), tak mi prislo, ze to musi byt osovo symetricke...Tak som si to overil na funkcnom modeli :) A funguje to tak ako som si myslel, ze to bude fungovat!
Gulove klby priemeru 12mm by mali stacit na toto a mam ich doma. Akurat su to klby typu ocko, nie zrovna vhodne do smeru zatazenia pre vrchny klb, i ked na spodny klb je to mozno OK- skusim sa pozriet v obchodoch na klby pre taketo zatazenie... Hmmm... spodny klb je tlaceny dolu odpruzenim... Ibazeby som dal tlmic na vrchnu paku.. ale zasa priestorove obmedzenia...
A vsetky klby co mam doma su klzne. Videl som i gulickove, ak by sa dali izolovat od vonkajsieho prostredia, tak tie by boli lepsie
Vzdialenost klbov na osi by som mohol zmensit zo 150 na 120, mozno i na 100mm... zalezi od toho aka vola bude v klboch. Tie ktore mam maju nemeratelnu volu- su to lisovane klby s teflonovou vlozkou(samomazne)
Ak by som to urobil v dimenziach ako je to na obrazkoch a ak by som mal k dispozicii 30stupnov volnosti pre klby, tak by som mal mozny chod(pokles) kolesa pri pruzeni do 90mm. To by bohato stacilo na velomobil... Svetlu vysku podvozku by som chcel okolo 150mm, pri zdvihnuti kolies pocas pruzenia o 90mm by ostavalo este vcelku slusnych 60mm.
děláš docela radikální změny v konstrukci hele :-)
Jen tak pro zajímavost, McPhersona si z nějakýho důvodu zavrhl? Pokud vím, je u velomobilů docela oblíbenej.
Tohle vypadá že konstruuješ spíš tříkolku, která eventuálně dostane kapotáž.
Nad tymto som uvazoval predtym nez som sa rozhodol pre tu pevnu os.
Pointa je v tom mat dobru geometriu- Double wishbone ma podobne dobru geometriu ako ta pevna os. Nemeni sa celkova vzdialenost kolies v mieste dotyku s povrchom. Navyse dochadza ku klopeniu kolies pri zatacani(i ked iba o cca 5stupnov)... to si myslim, ze je dobra vec.
Dalo by sa to pripevnit rovno na trup velomobilu ako na prilozenych obrazkoch... najprv si ale urobim kompretne predne odpruzenie a potom sa rozhodnem ci to urobim formou najprv trojkolka a potom pridat kapotaz, alebo budem rovno robit karoseriu :)
No ono zrovna tohgel je docela zásadní. Domácí stavby jsou samozřejmě vlastní kategorie, ale co jsem viděl komerčně dostupný velomobily, tak používaj právě McPhersona, aby se maximalizoval vnitřní prostor (pherson je vlastně lichoběžníková mínus horní rameno).
Kola připevněná zvenčí na "trup" dost zabíjí aerodynamiku na které si velomobily obecně docela zakládají, ale pokud to stavíš jako zastřešené lehokolo odolné proti dešti tak proč ne :-)
Pokud spácháš napřed nápravu, budeš to pak asi vestavovat blbě. Velomobily obvykle požívají konstrukci "samonosná karoserie" okoukaná z autoprůmyslu. Samozřejmě to znamená mít dostatečně tuhou tu karoserii, ale kola jsou pak uložená do ní a náprava v pravém slova smyslu tam de facto není.
Pro domácí stavbu bude ale asi jednodušší sáhnout taktéž do autoprůmyslu, ale hlouběji do historie. Rám s pohonem a kolama a na něj pak posadit líbivé blatníky, sedačky a celý ten zbytek co dělá z žebřiňáku auto. V podstatě postav tříkolku a tu pak zakapotuj, výhoda takového řešení je, že kapotáž vyrábíš víceméně pohledovou, sama o sobě nic nenese a odolávat musí vlastně jen povětrnostním podmínkám. Sama o sobě je tedy lehčí (jak hmotnostně tak na výrobu).
Vzhledem k tomu, že profesionální výrobci jdou spíš první cestou, bude samonosná konstrukce pravděpodobně celkově výhodnější, nejspíš i lehčí (v celkovém součtu celého stroje, ne jen kastle)
I pri predchadzajucej trojkolke som najprv postavil prednu napravu a veci potom prisposoboval naprave. Nebol to zly postup... Urobit jednoduchy lahky kovovy ram ako zaklad (hlinikova trubka stvorcoveho prierezu? 20x20x2???) pre upevnenie spodku (5mm preglejka?) a bokov (letecka preglejka 1.5-2mm???)... ktory by prechadzal az do zadu a zabezpecil pevny nakladovy priestor... spodok plus zavesenia kolies... Chod odpruzenia vpredu mi bude stacit 5-6cm. To znamena, ze tie zavesenia nebudu tak velke. navyse vrchne tiahlo je vzdy mensie nez spodne- to vyhovuje.
Bolo by fajn ak by sa mi podarilo vyrobit velku bublinu z 2mm polykarbonatu. Nemusela by byt velmi hlboka, sirka okolo 0.8m, dlzka 1.5m. Hlbka okolo 0.25m Ak by sa pouzil polykarbonat s bronzovym odtienom tak by vnutri nebolo az tak teplo. Alternativne pouzit miesto toho ohnutu platnu polykarbonatu... ale to by mi obmedzilo vyhlad vpred. Robil som si vizualizacie na trojkolke ako by to mohlo byt... Bez bubliny by som videl len obmedzenie dopredu. Bublina by umoznila divat sa pomedzi nohy a bokmi.
Vetranie, ofuk skla zvnutra by samozrejme musel byt. Tieto detaily su stale len v mojej fantazii.
bublina: viz vyššie, písal som chalanovi čo stavia karbonove lehokolo.. adventuresofgreg
bublina linky:
https://www.nakole.cz/diskuse/29015...
zavřít
https://endless-sphere.com/forums/viewtopic.php...
Lynx je urobeny z preglejky... a tiez ma takto urobene odpruzenie.
Loni jsem si hrál s návrhem velomobilu docela dlouho a podrobně a zkoušel jsem najít, jak zavěsit přední kola s větším zdvihem než velomobily obvykle mají. A v podstatě je jedno člověk zkusí jiného než McPherson na ten způsob jak mají všechny velomobily, všechno ostatní drasticky zvětší čelní plochu. Ten McPherson s táhlama v podlaze velomobilu je jediný typ zavěšení, se kterým jde dát obálku kol vytočených na plný rejd na obě strany těsně kolem prostoru pro šlapající nohy. Pokud má být zdvih větší než 30mm, nenašel jsem žádný druh zavěšení tak krátký (ve směru šířky vozidla), aby se to vešlo mezi náboj kola a vnitřní stranu podběhu. A zvětšit velomobil na víc jak těch cca 77cm šířky (při plném zakrytí všech kol v karoserii) se mi nelíbí - už to neprojde dveřma, vzroste odpor vzduchu i hmotnost, Jediné pozitivum může být lepší stabilita, ale běžně se jezdí ve velomobilech s rozchodem 62cm a jedním kolem vzadu, se čtyřkolkou si myslím můžu dovolit o kus větší zdvih zavěšení a pořád mít lepší stabilitu než třeba Quest na nízkých tvrdých pružinách.
Moja trojkolka ma 85cm sirku. Asi taku sirku planujem aj pre velomobil.
Ani McPherson by mi nepomohol pri toceni... ja ked vytocim kolesa tak mi vojdu kazde okolo 20cm dovnutra. a to maju 40cm v priemere. Vdaka tomu urobim 180stupnovu otocku na menej ako 5m priemeru. Na beznej ceste sa bezne otocim bez zastavenia a v rychlosti do 15 km/h.
Zřejmě plánuješ odkrytá přední kola, jinak by ti vyšel velomobil tak 110-120cm široký na 85cm široké tříkolce :-).
Velomobily s krytýma předníma kolama mívají výrazně menší rejd, otočí se myslím tak v 11m kruhu. Nicméně pár tisíc km jsem s tím najezdil a jediné, kde to dokázalo vadit byly některé extrémně blbě navržené cyklostezky. S velomobilem co je slušně aerodynamický a ne nesmyslně těžký stejně drtivou většinu času jedeš rychlostma, při kterých nepoužiješ víc jak 20% i toho malého rejdu, jinak bys to převrátil. Ale pokud to plánuješ na dojíždění po trase, kde taková obratnost je nutná a rychlost od toho nechceš, pak to dává smysl. A pokud máš tak vysoké sezení jako třeba Azub tříkolky, abys pod sebe dostal klasickou nápravu, páteř, řízení atd., tak potřebuješ i tu velkou šířku, aby se to nepřevrátilo i při zatáčení v rychlosti chůze. Překližková karoserie ti ještě posune těžiště nahoru a možná i dozadu oproti nekapotované tříkolce.
Ano, zboku odkryte kolesa. Lahko sa k nim aj dostanem. Rad by som mal moznost otocit sa na mensom polomere.
Ma to byt co najviac prakticky velomobil... nejdem velmi minimalizovat prierez, nejdem z toho robit pretekarsky stroj. Velkost nakladoveho priestoru lichobeznik okoli 0.6 na okolo 0.4m vzdialenost tychto linii okolo 0.5m a vyska 0.5m... Objem nakladoveho priestoru mi takto vyjde okolo 250 litrov. Pravdepodobne to vsak bude menej, mozno 200litrov. A ver mi, na trojkolke podobny objem kosa mam (ked pouzijem pol metrove tasky) a dokazem ho vyuzit. Ak vsak bude ten priestor navyse zakryty, tak to bude vyhoda. Do prace na tej trojkolke nechodievam preto, lebo nemam ochranu pred pocasim. Na nakupoch som vsak bol.
Možná se to nezdá, ale nezkazit kapotováním i to málo rychlosti co stroj už má není úplně lehké. Třeba Quest má aerodynamiku hodně dobrou, ve své době vyhrával závody (než se objevily ještě rychlejší velomobily). Ale třeba na trase dlouhé 110km jsem neměl o moc vyšší průměrnou rychlost než s nekapotovaným lehokolem (Quest 4h50min, Oceláč 5h:30min, a to Quest byl v plné kondici a Oceláč letos). Cestovní rychlost je vyšší, ale díky hmotnosti tě přibrzdí každá křižovatka a každý kopeček mnohem víc než na kole. Takže když na něco dáš kapotáž, která navíc nebude samonosná a tenkostěnný laminát, nebude to vážit 35kg jako měl můj opravovaný Quest, ale třeba 45kg. A k tomu to nebude mít odpor vzduchu jako Quest, ale přinejlepším jako rychlé nekapotované lehokolo. Výsledkem je, že to jezdí o opravdu pomalu. Asi jako silně naložená tříkolka a to ještě předtím, než do toho něco naložíš. To nemusí být nutně blbě, pokud třeba ochrana před počasím byl jediný cíl. Ale jen abys nebyl zklamaný, jak těžkopádně to nakonec jezdí :-).
Ked som viezol 25 kg nakladu v trojkolke tak isla naozaj ako slimak :) Akceleracia pri malych ryclostiach bola OK, ale rychlost sa dosahovala tazko
Vacsinou vozievam nakupy do 10-15kg na normalnom bicykli. Ked si predstavim ze ta kapotaz bude sama o sebe vazit cca 10kg... Myslim ze sa musim pozerat po moznosti urobit kapotaz ako sucast nosnej konstrukcie.
Jen tak pro zajímavost, protože to je o hmotnosti a od víkendu si to dobře pamatuju:
Chca otestovat přívěs na psa pro začátek bez psa, zapřáhl jsem si za cca 25kg tříkolku cca 16kg přívěsu a u nedalekého jezírka naplnil vloženou káď cca 50kg vody.
Přepravní rychlost klesla radikálně, co běžně jezdím 35km/h jsem jel maximálně 20km/h a to se bavíme o rovině, do kopce jsem samozřejmě byl rád že jedu vůbec.
Z kopce dolů jsem se naopak bál to pustit rychleji, vzhledem k celkové (ne)stabilitě soupravy a i (nepříliš překvapivé) relativní nedostatečnosti brzd. Brzdná dráha narostla dvojnásobně a celkově je to jak jízda s tahačem (nepřekvapivě :-D ).
Tím chci říct, že s váhou u vlastními silami poháněného stroje opravdu opatrně :-)
10kg na kapotáž je celkem optimismus. Když si spočteš celkovou plochu kastle, vynásobíš tloušťkou řekněme 3mm a hustotou překližky, vyjde ti třeba i 13kg. Jen vnější plocha, žádná žebra, výztuhy, upevnění k rámu atd. A pak najednou vidíš, proč to výrobci sériových velomobilů dělají samonosné :-).
Jirko pozri na toto:
https://www.sitko-velo.de/
Vypada to sympaticky a nie je to mimo moje moznosti a schopnosti. karoseria vazi okolo 15kg. Treba pridat este kolesa, veci k pohonu... Niekde na forach som videl, ze s middrive sa dostali niekde k 30kg.
len si uvedom, čo stojí takáto (vodovzdorná) "marine grade" preglejka. (je to tá Okume, lepšie mahagon, ale tú nekúpiš ľahko ani v prímorských štátoch)
Kúpiť ju nie je (v CZ) žiadna sranda a aj tak musíš chrániť hrany prelaminovaním- nasakuje.
Teda, ak nechceš mať velomobil len do sucha.
Topolova preglejka je tam spominana ako mozna.
Vodovzdorna preglejka nie je nevyhnutna. Prelakuje sa. Prvy rekumbent som urobil z beznej bukovej preglejky a prelakoval polyuretanovym lakom co sa pouziva do vonkajsieho prostredia, na dosky podlah teras, lavicky... a podobne. Nemal som problem ked zmokol, alebo v snehu. Ten isty lak chrani oybane laminovane sedacky na rekumbentoch co som postavil. Tiez neboli vodovzdorne. a tiez nemam problem, doteraz. A existuje i lodny lak. Alebo epoxidovy lak. Mne by sa to pacilo s priznanym drevom. Natriet to na bielo je barbarstvo.
To nic.
Myslim, ze ide o to spolahlivo ochranit drevo pred vodou. A je dost rozdiel snazit sa o to pre nieco co sa pohybuje vo vode bezne a nieco, co je len z casu na cas vystavene dazdu.
Vies ako som robil s reglejkou ked som staval prvy dreveny rekumbent? Namocil som ju na noc do vody. A to bola preglejka, co nemala vodovzdorne lepidlo, bola to len bezna nabytkova bukova preglejka B- ckovej kvality. Nic sa jej nestalo (ziadne delaminacie sa nediali), len zmakla a umoznilo mi to ohnut ju podla potreby. Po niekolko mesacnom presuseni som ju len prebrusil a nalakoval.
Z fotek to není poznat, ale použil bych náboje ve kterých je mimo brzdu i dynamo. Mít zdroj elektřiny není nikdy na škodu.
Dynamo... tam naozaj nie je. Ale litiovy akumulator ma dostatocnu kapacitu na to aby som nepotreboval paraziticky odpor v kolesach. Navyse dynama(alternatory) su stavane na velke kolesa. Ja mam 16 palcove kolesa (ETRTO305).
Jsem zmínku o tom, že stavíš elektro tříkolku asi přehlédl.
Pietko má zjevně na mysli akumulátor jen na svícení, díky němuž nemusí mít žádný odpor v kole navíc.
Je to pravda, všechny ty akumulátory a nabíjecí svítilny dovolí tolik hodin svícení bez starostí a bývají i lehčí než dynamo, takže ho zdá se už dlouho překonávají.
Ale například - jak se znám, a mobil je toho důkazem, věčně bych zapomínal nabíjet. Navíc drze svítím pořád, i ve dne.
Takže pro mě je dynamo též stále ještě jediná správná volba.
Vycházel jsem z toho, jak jezdíme třeba na SVČ sleh. Vyrazíme ve středu, spíme na tábořištích, nebo volně někde cestou a mobil (někdo třeba tablet) někde dobít musíš. Při obědování na to většinou zapomenu a dynamo je v tomto spolehlivé. Navíc s Hondou nemusím řešit odpor dynama.
A to jsou jen tři dny, na týdenní, a délší dovolené už powerbanka nedostačuje.
Dve slova: Solarna nabijacka
Nie je velka, nabija bez zbytocneho odporu v kolesach a bez starosti s dalsou elektronikou. Solarne fotovoltaicke folie su na vzostupe, cena klesa, ucinnost rastie. Bude vcelku jednoduche nalepit ich na povrch velomobilu... ak zachovam jednoduche tvary. To sa este uvidi. Zatial nepovazujem toto za nieco co by som potreboval
Zatial neratam s elektropohonom
Jeden centralny akumulator na osvetlenie velomobilu, pripadne klaxon...
Na niekolkodnove tury nechodim, pre mna je toto skor na celorocne dochadzanie do prace(bez starosti s pocasim) a urobenie nakupov.
Když jsem stavěl nákladní tříkolku, taky jsem si říkal, že bude jenom na občasné stěhování těžkých věcí na krátké vzdálenosti. Výsledek je, že má za rok a půl existence navýletováno a nakempováno víc než všechna moje ostatní kola dohromady :-D. Nákladní prostor typu "nasyp to tam a neřeš upevnění, vyvážení ani nepromokavost" přidává vozidlu obrovskou užitnou hodnotu a je silně návykový.
Držím palce, ať se velomobil podaří.
Na kola, na kterých jezdím pravidelně do práce taky preferuju nábojové dynamo. Ta totální bezstarostnost a spolehlivost trvalého svícení prostě stojí za to. A mít cca 3W výkonu v LED světlech doslova neomezeně dlouho k nezaplacení.
Jestli se někdy dostanu ke stavbě velomobilu, nebude v něm kam dynamo rozumně dát (bubnové brzdy ve všech kolech, zadní navíc upravené pro pohon). Ale k dispozici budou tak velké horní plochy pro nějaký ohebný solární panel, že by myslím mělo jít udržet věčně nabitou baterii schopnou celonočního svícení. Samozřejmě kdyby člověk zvládl jet víc jak 24h a svítil ve dne i v noci a navíc bylo deštitvo, nakonec ji nejpozději druhou noc vybije. Ale taková situace nenastane nečekaně a jde se na to připravit záložní baterií, síťovou nabíječkou a podobně.
Na nekapotovanou věc mi přijde solár nešikovný, dynamo mnohem lepší. Ale na kapotovanou věc už by to fungovat mělo, hlavně když se to zohlední hned v návrhu tvaru kastle.
Zdar Jirko, na velomobil bude solár určitě vhodný, dobrá představa.
Ale s tím dynamem - zrovna jsem nechával u Azubu vyplést nové přední kolo na Oceláč, ráfek se jinde sehnat nedá. Ten původní, co jsi mi montoval ještě Ty s Honzou, už začal praskat. Měl přes 60 tisíc km. Za tu dobu taky prasklo 7 špic, nešetřil jsem to.
Dynamo je ale pořád jak nové, tak tam šlo znova. Taková výdrž mě nepřestává udivovat. Mám zažité, že cyklokomponenty byly vždycky ošizené - co je u auta nebo motorky jako prd, tak kolo se dávno rozsype. Asi něco za něco.
Prostě SON dynamo je, nebo aspoň bylo za tu cenu dokonalý produkt. Jinak pro informaci, kdo neví, dává mi při každé normální rychlosti 4,5 W (0,5 A a 3 LED v sérii, čili 9V), nad 20 km/h můžu přepnout i na 7,5 W (5 LED), ten skok je v odporu i trochu cítit.
To je Oceláč, na Azubu je pořád 12V systém s olověným akumulátorem a dynamo dodává kolem 7 W. Stačí to na svícení ve dne s muzikou, bez ní na cokoliv jiného. V noci se světlo zesiluje (samo), muzika zeslabuje (sama ne) a když se k tomu přidává dálkové, co má 6 W, tak už se baterie většinou vybíjí.
V obou instalacích jsou vlastně ještě určité ztráty na usměrnění, takže ten alternátor coby zdroj konstantního proudu je nucený dávat ještě o kapku víc - a dává.
Prosím Tě a ten ráfek začal praskat kde? U špicových dírek nebo u pneu?
Jestli je to 20" Remerx Grand Hill, tak ten mi začal praskat vloni. Prostě jsem ho probrzdil a v jednom místě vznikla prasklina rovnoběžně s obvodem a patka se začala tlakem pneumatiky ohýbat ven. Podařilo se mi tehdy ještě v jednom online obchodu objevit nějaký zapomenutý kousek.
Standardní metoda smrti ráfku na kole s ráfkovýma brzdama.
Jednou jsem ale zažil v tomhle místě prasklý ráfek na kole s kotoučovkou. Byl to B2B tandem a měl obuté nějaké robustní BMX gumy (tuším Hookworm) tlakované na 7 barů, protože kažedé kolo nese 100kg. Jednoho dne to za jízdy prostě najednou ruplo a zničilo duši ostrou hranou prasklého hliníku tak důkladně, že nešlo nijak jet dál. Ani výměna duše by nepomohla, hned by ji to znovu řízlo a plášť nedržel v ráfku.
Při bližším zkoumání se ukázalo, že rovné obráběné brzdové plochy dělají do ráfku, který sám zcela rovný není. Tám pádem stěna pod tou brzdovou plochou je někde silnější a někde slabší. Nezbylo než sehnat robustní BMX ráfky bez brzdových ploch, ty už tohle zatížení vydrží.
Taky SONy recykluju. Mám jeden s přírubou na kotouč původně z Azubu Apus, posledních snad 9 let na Oceláči Mk3. Druhý co byl někdy na Mk2 (nemá přírubu na kotouč) jezdí od jejího vzniku na SnowZombii. Tvým kilometrovým nájezdům se neblíží ani jeden, takže nepřekvapí, že nejeví žádné známky únavy.
https://www.cestovatelskyobchod.cz/dynamo...
... kam se hrabe SON?
Něco podobného si před pár lety pořídil taťka. Asi rok fungovala docela dobře, potom odešel vestavěný akumulátor a poměry se otočily: na 10 minut točení 1 minuta (slabého) svícení.
S nostalgií vzpomínám na tuhle bezbateriovou ruční svítilnu, která sice dělala hrozný kravál, ale dala se obsluhovat jednou rukou:
https://aukro.cz/outdoor-dynamo-svitilna-bez...
Nebýt poddimenzovaných plastových pastorků, mohla vydržet prakticky věčně.
Bezbateriovou mám tuhle železnou, může mít tak 70 let, magnet magnetuje a svítí to. Na jedno zmáčknutí asi vteřinu. Když je promazaná, ani nerachotí.
Bývala ze starých dob taky jakási takováhle ruská bakelitová a tu jsem si nechal na Aukru utéct, někomu udělala radost spolu se sbírkou dalších aspoň osmi historických baterek celkem asi za 200 Kč. Někdy se zadaří, ale kdo to má furt sledovat.
dotrvrzuju sloupek vidlice. z fotky (i ve skutečnosti) to působí, jakoby byl povrch zvlněný - včera jsem to kvůli tomu několikrát rozbaloval a snažil se to předělat ale nakonec jsem zjistil, že je to jen jakýsi zvláštní optický klam.
Mám vymyšlený systém vysouvání a zasouvání balančních koleček pro můj FWD streamliner. Přesněji řečeno nezasunou se úplně ale zůstanou v pohotovostním módu , který zabraňuje překročení limitu náklonu - když by mělo dojít na pád tak se opřu kolečko aniž bych musel reagovat a vyndavat je naplno jako např. při zastavování. Nabráním rychlosti a mírným pohybem řídítkama na opačnou stranu se zas vrátím na dvě kola. Ovládat to budu z řídítek pomocí páčky pro 2X přesmykač. jen pro dovysvětlení přikládám kostrbatý náčrtek který byl původně jen pro mně ale nakonec mi přišlo zbyečné kreslit něco propracovanějšího když z tohohle ten systém určitě pochopíte
ber v potaz, že jakákoli váha která dolehne na tohle kolečko bude odebrána kolům (v nějakém poměru) a může vést až k jejich zvednutí.
Nedovedu domyslet jak se to pak zachová, když to bude vyzvednutý na kolečku (předpokládám dostatečnou tuhost aby se to nějak nezhroutilo/nepolámalo), ale kovová stupačka na motorce (která nemá vůbec žádnou trakci a směr dovalování a jede prostě ve směru odstředivé síly) tě spolehlivě posle do škarpy (proto se dělají uhýbací na pružinách).
jo jo vzpomínal jsem na škrtnutí pedálem o zem na normálním kole když jsem tohle řešení vymýšlel. Ale jak jsi sám zmínil, stupačka nerovná se kolečko. stupačkou se zkrátka zapíchneš o zem ale kolečko po ní pojede. A myslím, že když bude mít tento můj podvozeček dost širokou základnu (plánuji 55-60cm) tak by ke zvednutí kol dojít nemělo.
Pokud s tím počítáš, tak bych ještě doporučil konstruovat tak, aby se (případně) první zvedlo zadní kolo.
Zůstane ti tak přední s řízením na zemi, takže budeš mít možnost "utáhnout zatáčku" a tím se postavit zpátky "na kola".
Ale budeš to muset mít docela festovní, kolečka které tě mají jen balancovat ve vzpřímené poloze jsou něco docela jiného, než když si na ně máš opravdu "lehnout"...
ono by se tomu zvedání kol možná dalo úplně zabránit tím, že budou ty nohy, na kterých jsou kolečka přidělaná, mírně pružné - a tím se vlastně i dostávám k té bytelnosti - původně jsem přemýšlel o dutých karbonových profilech ale nakonec místo profilů udělám jen takový pás (jednodušší výroba a dá se lépe modulovat pružnost) - pevnost jednoho takového jsem teď testoval kdy jsem na něj dal šlapáka celou mojí cyklistickou vahou 54kg a on jen propružil a zas se vrátil do původního stavu. Tímhle testem jsem taky zjistil že to chce ještě minimálně dvě vrstvy jednosměrné tkaniny navíc, protože tohle je zase moc pružné...
Hmm, já furt zapomínám, že běžný cyklista nemá metrák...
možná, že UCI v budoucnu zavede na závodech váhové kategorie :-D protože třeba když bych závodil já s mým někdejším mistrem tak on by s sebou pořád tahal o 30 kg víc - přitom postavově jsme stejní. Jenomže on má myslím 197cm. Kdo by to řekl že trošku kosti bude vážit tolik.
Teď jsem začal pracovat na modelu kapsle v životní velikosti z papíru (kancelářský odpad). Trápilo mně, že nevím, jaký tvar mají mít jednotlivé segmenty, ze kterých se model má sestávat. zkoušel jsem tedy vystřihovat nejdřív v malém nakonec jsem se rozhodl pro větší měřítko.
A pak ještě můj pokus o aero představcořídítka - špatně jsem tam ale zalepil vložku, která pomáhá svírat sloupek vidlice - vložka se uloupla a teď si tam prostě volně rachotí a nesvírá. jo a pro páčky řazení a vysouvání podvozku musím udělat takové výřezy..
Tohle mi připomíná dávné cyklistické začátky v předškolním věku na "furtošlapce" s pomocnými kolečky :-). Protože byla obě kolečka kousek nad zemí, dalo se jet rovně a balancovat bez nich, ale když jsem se chtěl naklonit do zatáčky, to vnitřní se opřelo o zem a nedovolilo mi naklonit se dost daleko, takže mě odstředivá síla převrátila na opačnou stranu a už jsem se válel.
Pro inspiraci doporučuji prostudovat pár leteckých zatahovacích podvozků a zkusit vymyslet zlamovací vzpěru nebo nějaké přestavitelné zarážky, lanko od řadicí páčky nemá šanci podvozek v té šikmé mezipoloze udržet.
Jestli jsem dobře pochopil šémátko, tak lanko bude držet uplně vzpřímenou polohu, tedy tu, kde pouze balancuješ a zátěž nese skutečný podvozek.
Druhá poloha bude na tvrdém dorazu konstrukce a lanko neponese nic. Žádná další (uplně zasunutá) není naznačena.
Ta šikmá je pravě jako "zasunuto". ona jsou ta kolečka v této poloze natolik vysoko, aby bylo možné klopit do zatáček ale zase natolik nízko že zachytí případný pád.
Sodoma správně pochopil že lanko je pouze ovládací a nenese žádné zatížení, kromě tahu pružiny která vystřeluje podvozek do vysunuté polohy teda - a ten je srovnatelný s tím který vytváří pružina přesmykače. Aby se nohy podvozku při pádu nesklopily úplně bude tam nějaký doraz..
Jo monotracer mně hodně inspiroval, když jsem ho poprvé viděl v zašlapaných projektech. Ty moje kola sice výrazně trčí ale budou zase na sobě samozřejmě mít kryty snižující odpor.
Kdysi jsem sledoval úsilí jistého Grega, který si vyvíjel stroj pro 24h rekord lidskou silou. Jeden z jeho prvních strojů byla naklápěcí FWD tříkolka. Pořád mu to nechtělo za dané watty jezdit potřebným výkonem. Pak mu jeho známý pomohl prohnat 3D model toho přes nějaké CFD a zjistili, že ty tenounké aerodynamicky tvarované šprušle a zadní kola v aero krytech jsou zodpovědné za 50% odporu, gigantické tělo zbytku stroje jen za zbylých 50%. Vyčnívající věci žerou překvapivě hodně. Proto mě napadlo, jestli něco na způsob Monotraceru by nebylo lepší.
http://www.adventuresofgreg.com/RocketMain.html
čekuju tu fotku a už asi vidím, proč jim to ukazovalo takový koeficient. Přestože se to na první pohled nezdá,tak ten kryt kola nemá zrovna ideální tvar - problém je určitě v tom vršku, kde to nejde doztracena. Jo a pak taky není dobré, že jdou ty šprušle kolmo ke směru jízdy - já je právě v cruising módu budu mít do šípu. Podle mého názoru povedené jsou kryty kol Velotiltu
https://www.youtube.com/watchv=kjOt76LcKjU
Před pár lety na mně vyskočilo tohle video, kde tuhle problematiku M. Arnold celkem dopodrobna rozebírá.
Je to už dost let, ale matně si pamatuju, že finální tvar krytů na fotce byl ten co obětuje ždibec účinnosti pro zisk příhodného místa montáže koncových světel, protože když z úmyslu zkoušet s tím zajet rekord sešlo, konvertoval to na velomobil. Kryty co analyzovali v CFD měli o hodně ostřejší odtokovou hranu.
Vzpěry byly v celkovém odporu ta horší část a bezkonkurenčně nejhorší na poměr velikosti dílu a velikosti jeho příspěvku k celému odporu. Myslím dokonce horší než kola v krytech. Ony musí být tak, aby hlavní trup protínaly v rovině kolmé na osu naklánění ve všech úhlech náklonu až po dorazy (různý kus délky vzpěry vyčnívá ven z trupu při různém náklonu). Asi by šlo konce blízko kol zahnout jak tureckou šavli, ale zas drasticky naroste hmotnost když to není přímý kus. A neumím to podepřít kvalitním argumentem, ale podle mě by zešikmení těch vzpěr nijak výrazně nepomohlo. Při zachování délky tětivy jejich profilu ve směru jízdy by jim narostla smočená plocha a obtok vzduchu by to zatáčelo víc podél nich než přes ně, čímž by povrchový třecí odpor vzrostl ještě víc a možná i víc než je získaná úspora tlakového odporu. Ostatně šípová křídla stojí za to jen u letadel v transsonickém režimu, všemu pomalejšímu vyhovují rovná.
Tvůj podvozek je v poměru k hlavnímu trupu menší, takže při "normálních" rychlostech mu nezvedne odpor na dvojnásobek. Při rychlostech co jezdí na WHPSC v Battle Mountain považují za důležité jestli mezera v otvoru kolem pneumaticky je 1 nebo 2mm, dobrušují to šmirglem aby jim plášť jen tak tak nedrhnul. Nikdo se stabilizační ploutví na zádi myslím nikdy rekord nedržel, všechny týmy co postupně iterovaly přes víc designů ploutev postupně zrušily. Takže se nemůžu zbavit dojmu, že ty dvě ploutve vzadu dole brzdit budou. Bez porovnání jízdou s nima a bez nich nezjistíš jak moc, ale dostupné zkušenosti jiných hpv vypadají, že to nebude úplně málo.
Proč sešlo z pokusu zajet s "tím" rekord a kolik bylo v plánu jet?
Pro překonání rekordu potřeboval ujet víc jak 1038km za 24 hodin a tenhle stroj na takovou průměrnou rychlost požadoval průměrný výkon, který on věděl, že tak dlouho neudrží. Tak se pustil do jednostopého streamlineru.
Myslím si, že tady byl na vině interferenční odpor. Kryty kol mají velkou plochu a jsou tak blízko trupu, že se slily jejich mezní vrstvy a vzduch mezi kdyty a trupem přestal volně proudit. Z pohledu odporu skoro totéž, jako kdyby ty mezery byly vyplněné pevnou hmotou.
Pokud to nebyl hlavní problém, minimálně to hodně přispělo. Nicméně na fotkách jsou ty kryty fakt o hodně větší než původní, původní byly natěsno kolem tenkých plášťů a vzadu do špice. Nicméně od náběžné hrany krytu kola dozadu se prostor mezi kolem a trupem chvíli zužuje, takže tam vzduch brzdit určitě bude a bude se z toho prostoru chtít přelít nahoru a dolů a vůbec to bude bordel ještě dřív než se to dostane k těm šprušlím.
Jest mě podivné, že všechna HPV pro rychlostní rekordy jsou úzká (vysoká) s velkou boční plochou. Rychlé (závodní) auto je nízké a má i nepatrnou světlou výšku (podvozku).
Jak bys udělal tvar jinak tak, aby se dovnitř vešly šlapající nohy jezdce? Když si nakreslíš obálku šlapajících nohou ležícího člověka, vždycky ti to vyjde skoro dvakrát vyšší než široké. Výšku nemáš jak snížit a nafouknutím do stran získáš jedině zvětšení odporu. Celkovou smočenou plochu chceš minimalizovat.
Výšku můžeš snížit, použiješ-li lineární pohon. Proti rotačnímu šlapání můžeš ušetřit cca 200mm výšky.
Myslel jsem (původně) na Richardovu Blaženku, ale nevím nevím, však musíš ohýbat kolena nebo je mít ohnutá (já mám od kolena dolů cca 65 cm - teď změřeno)
8-D
Nevím, jak jsi vysoký. Se 168 cm mám k vrchu kolena právě 50 cm a při lineárním šlapání nebudeš mít při kolmém postavení nohy téměř žádnou sílu. Část nohy od chodidla ke kolenu bude i v zadní úvrati trochu šikmo. Maximální síla je těsně před úplným propnutím nohy a to bude výška nejmenší. Většina těch rychlostních speciálů je vysoká přes 700 mm. Mně by stačil průřez 500x500 mm.
To je úplně jiná kategorie. Rychlostní HPV jezdí víceméně jenom rovně a hlavní požadavek je maximální výkon motoru (tj. pozice, ve které se dá efektivně šlapat) při minimálním odporu (tj. nejmenší možná aerodynamická skořápka, jaká se dá kolem řidiče nakreslit). Závodní auto je přemotorované a v té rychlosti musí dost ostře zatáčet, takže hlavní požadavek je adheze a odolnost proti převrácení. Přítlačná křídla žerou spoustu výkonu, ale v tomhle případě se vyplatí.
Jak píše NightRider, srovnáváš nesrovnatelné.
Oba typy se snaží vytřískat co nejvíc z daných technických limitací, které jsou výrazně odlišné.
U člověkem hnaného stroje jsi poměrně výrazně limitován výkonem, a tak podřizuješ všechno snižování odporů: co nejmíň kol, co nejmenší čelní odpor, kola co největší a tak dále. Obecně u kola nemáš problém s trakcí, neb vysokorychlostní výzvy se na něm konají za dosti ideálních podmínek a v rámci snižování odporů máš tak úzké pláště, že je relativní přítlak s pánembohem dostatečný jen s hmotou kola+jezdce.
U motorem hnaného stroje, jmenovitě auta, máš potenciálně výkonu, že nevíš co s ním a tak tě příliš nelimituje. Ba právě naopak. Protože závody se odehrávají na tratích plných zatáček, stabilita a trakce je třeba. Už v základu máš víc kol, aby to bylo stabilní. Kola jsou široká, aby dokázala přenášet výkon, čímž ale klesá relativní tlak na silnici, nicméně váhově jsi samozřejmě taky jinde než kolo. Aby se to moc nekývalo v zatáčkách, stejně jako u kola obecně snižuješ hmotnost, ale hlavně snižuješ těžiště tím že máš břicho přilepené k silnici co to jde. Pod břichem eliminuješ maximálním způsobem průchod vzduchu, což znamená, že je auto "přisáté k zemi" aby drželo ještě líp. Celá aerodynamika auta je koncipovaná jinak: v podstatě obchoduješ čelní odpor za přítlak (trakci). Formule má čelní odpor asi jako autobus a to právě proto, že má milardu různých křidýlek, které strká do průvanu aby vyrobila přítlak. Prý při 150km/h vyrábí víc přítlaku aerodynamikou, než kolik váží, tedy teoreticky můžou jezdit po stropě.
Neuvažovals použít nějakou variaci na způsob, jakým to řeší Peraves Monotracer? Nevyčuhuje toho ven z karoserie zdaleka tolik, čili odpor vzduchu může být mnohem menší. Podvozkové nohy otáčí kolem osy rovnoběžné se směrem jízdy tak, že noha a většina kolečka zmizí v boku karoserie, kousek kolečka z ní vyčnívá. Při pádu na bok vozidlo lehne poměrně daleko (tuším cca 55° od svislé polohy), takže kolečka nelimitují plný náklon do zatáčky a člověk se tak nemusí bát, že ho nerovnost silnice na vnitřku zatáčky katapultuje ven (jak padají ty děti s balančníma kolečkama). Nicméně při pádu na rovný asfalt se karoserie nedotkne země a nepodře, vozidlo leží na hlavních kolech a té vyčnívající části kolečka. Vysunutá poloha podvozku pro zastavení má pákový mechanismus za mrtvým bodem, takže lanko nebo čím se to vysunuje není namáhané vahou stroje.
Jo, Nightrider má pravdu. Vzniká tam tzv. "tryska" , kde dochází ke stlačování proudícího vzduchu.
Už jsem málem začal přemýšlet spíš o dvířkách pro nohy než o podvozku.. Ale nakonec ne - když mi to uklouzne na listí tak mi nohy moc nepomůžou - přecejenom nezamýšlím s tím jezdit na velodromu, takže musím brát ohledy i na vnější vlivy. Když jsem předtím mluvil o časovkách, měl jsem tím na mysli např. co nejrychleji se dostat z Litvínova do Tisé nebo na Bořeň.. Celkově bych to rád využíval jako transport do skalních lokalit, protože lezení je mou další vášní.. A proto jsem připraven i obětovat něco Cda na úkor toho, že v nouzové situaci nepůjdu úplně na bok.
Dneska jsem zkoušel z polystyrenových segmentů (nechce se mi to toiž brousit, i když by to bylo možná lepší ale takhle to taky jde) lepit přední část trupu - nejdřív se to dalo ale posléze se vyplnily moje obavy a segmenty začaly praskat. PS holt není na takovéto ohyby vhodné. Chci tedy objednat na penovedesky.cz EPP pěnu, která už se mi osvědčila na modely letadel - dá se na ní pomalu udělat uzel.
Jo, Nightrider má pravdu. Vzniká tam tzv. "tryska" , kde dochází ke stlačování proudícího vzduchu.
Už jsem málem začal přemýšlet spíš o dvířkách pro nohy než o podvozku.. Ale nakonec ne - když mi to uklouzne na listí tak mi nohy moc nepomůžou - přecejenom nezamýšlím s tím jezdit na velodromu, takže musím brát ohledy i na vnější vlivy. Když jsem předtím mluvil o časovkách, měl jsem tím na mysli např. co nejrychleji se dostat z Litvínova do Tisé nebo na Bořeň.. Celkově bych to rád využíval jako transport do skalních lokalit, protože lezení je mou další vášní.. A proto jsem připraven i obětovat něco Cda na úkor toho, že v nouzové situaci nepůjdu úplně na bok.
Dneska jsem zkoušel z polystyrenových segmentů (nechce se mi to totiž brousit, i když by to bylo možná lepší ale takhle to taky jde) lepit přední část trupu - nejdřív se to dalo ale posléze se vyplnily moje obavy a segmenty začaly praskat. PS holt není na takovéto ohyby vhodné. Chci tedy objednat na penovedesky.cz EPP pěnu, která už se mi osvědčila na modely letadel - dá se na ní pomalu udělat uzel.
Čili vlastně stavíš velomobil, dopravní prostředek s kapacitou na nějaké věci s sebou, akorát ho chceš jednostopý. Mě se pořád nezdá to protipadací opatření, nějak si neumím představit, jak to zároveň umožní potřebné náklony do zatáček a zároveň zabrání úplnému převrácení na bok, když hlavní kola v tom náklonu ustřelí. Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že to jen pozmění jakým způsobem se ta věc po pádu bude kutálet. I u těch Monotracerů to z videí vypadá, že nerozbití kastle to zdaleka negaranguje a přitom při plném náklonu to balanční kolečko nemá k zemi nijak daleko. Ale hádám je to spíš selhání mojí představivosti, asi to máš vymyšlené. Jsem hodně zvědavý na výsledek.
no někde jsem četl, že když je to jednostopé, tak se říká streamliner.. ale nezasvěceným lidem, kteří se mě zeptají co dělám, řeknu samozřejmě že stavím velomobil - a už to je na ně moc exotické.. A co potom když bych řekl "Dělám FWD streamliner" :-D
No uvidíme, jak se to bude chovat na silnici.
Teď když jsem jel na standardním kole do práce tak jsem studoval, jak se nakláním do zatáček - dělá to asi 20 možná 25° v těch nejostřejších.
a nebude FWD streamliner jezdit rychleji - klopit víc?
uvidíme, jak rychle si dovolím jet do zatáček - na normálním kole jsem na nebrždění do některých zatáček začal pracovat teprve nedávno a pořád v tom nejsem úplně jistý. ale je to asi věc tréninku
... s přibývajícím věkem je hlavní brzdou psychika
8-(
Případně s ubývajícím počtem ještě funkčních kloubů v těle. Vyzkoušeno :-).
Kdysi jsem uměl sjet při závodech pláště až mimo vzorek, na dotek proužku na dynamo. Dnes se mi dělá zle jen na to pomyslím :-).
Inspirace pro stavěče naklápěcích tříkolek:
https://www.youtube.com/watch?v=Kqx8jnp7YHw
V posledních pár dnech bilancuji stabilitu svého zamýšleného streamlineru a zase se mi chce tam přidat třetí kolo. A právě přemýšlím, že kapsle nebude k nosníku s předními koly uchycena napevno, ale bude plovoucí v silentblokách - nevím, jestli to bude fungovat ale mohlo by to umožnit drobné naklopení...
Nevím jak máš namyšlena "střeva" kapsle, ale soustava sedalo-pedál by měla být tuhá, jinak budeš překonávat propružení v těch silentblocích při každém šlápnutí.
já vím, že jsou to zásadní změny ale je to v podstatě jen evoluce mého plánu. výsledek bude pořád velomobil akorát jak kolega single před pár týdny podotknul, ty tříkolé nemají tak vysoké nároky na jezdcovu stabilitu - nedávno když okolo mně proletěl náklaďák, tak mně to na normálním kole pěkně rozkejvalo, najel jsem do nějakého písku u krajnice a málem byl hodně blbý pád.
Sedačka bude přišroubovaná přímo ke stěnám kapsle a pedály na takovém lichobězníkovém modulu k jejímu dnu.. kapsli plánuju jako samonosnou
Z nějakého důvodu mi to připomíná Warhawka z Crimson skies :-).
Kapsle by šla naklápět teoreticky neomezeně bez vlivu na aerodynamiku: kužel na nosníku může na kapsli navazovat otočně jako vrtulový kužel na trup letadla, jenom vedení táhel řízení by byl trochu hlavolam.
Na můj vkus je to trochu moc dlouhé a široké, to může být problém jak na silnici, tak při parkování. Stejné stability (bez naklápění) by se dosáhlo s předními koly víc vzadu a blíž u sebe. Tím by jejich kryty splynuly s kapslí, která by se tím rozšířila a vznikl by v ní užitečný prostor. Jenom už by to pak byl úplně klasický velomobil, jaký má každý :-).
On ten klasický velomobil má svůj tvar asi z dobrého důvodu :-)
S takovouhle konstrukcí bych si dovolil připomenout ještě jednu věc:
při pohybu městem je téměř nevyhnutelný střet s chodcem (dříve či později, více či méně) a takovýhle batmobil má větši šanci něco spáchat, než klasická kapka velomobilu.
Ono to možná na obrázku působí dlouhé a široké ale když jsem to teď měřil, tak to vychází dokonce i kratší než třeba quest - má to 275cm a široké by to mělo být 80cm.
No já jsem se vždycky divil, proč mají všechny velos př. kola takhle hodně vzadu.. Jako nevadilo by mi, kdyby můj stroj vypadal tuctově, ale zároveň mně zajímá, jak by asi jezdil takovýto... mně to zase připomíná TIE fighter.
Rozhodl jsem se zavěšení kol udělat nezávislé - původně měla obě kola být zavěšená na jednom nosníku ale nakonec bych je chtěl rozdělit asi takhle:
U velomobilu jako je Quest zápasíš při návrhu rozvoru a rozchodu s několika věcma a to u čeho končí většina velomobilů (aspoň těch rychlých) zdá se vychází na nejlepší kompromis.
Pokud zadní kolo je hned za zády, tak natažení rozvoru posunem nápravy stejného rozchodu dopředu ti sníží stabilitu v zatáčkách - tvoje těžiště teď sedí v užší části trojúhelníku. A taky to sníží rejd, zvětší poloměr zatáčení, pokud nerozšíříš kastli abys dovolil kolům větší úhel natočení.
Takže se hodí mít osu předních kol celkem blízko k těžišti, sice to sníží adhezi zadního kola, ale pro stabilitu v zatáčkách je to zásadn a umožní to menší šířku stroje na stejný rejd. Pak dáš kolům rejd na takový úhel, jak malý poloměr zatáčení potřebuješ, roztáhneš rozchod tolik, aby ses ještě vešel stehnama mezi podběhy co pokryjí max rejd a zvenku to zabalíš těsně obtažené kolem kol vytočených na max rejd. Výsledkem je, že vozidlo vyjde nejširší zhruba od tvých kolen k vrškům stehen a to je při pohledu na půdorys parádní kapka - kulatý čumák kolem šlapajících nohou, roztažení kolem předních kol a dozadu do špice za zadní kolo. Menší smočenou plochu karoserie, menší čelní průřez a menší celkové roměry jde těžko vymyslet. Třeba Quest je hodně velký, protože je v něm místo na dvoumetrového jezdce. Já při 178cm a tehdy 64kg jsem v něm poletoval volně a nikde jsem nic neměl na těsno. A 100l bagáže bych tam dostal. Ale když stejnou metodikou uděláš velomobil na menšího člověka a spokojíš se s menším rejdem, máš závodní střelu.
Je super s někým vést fundovanou diskusi na tohle téma - většina lidí v mém okolí totiž velo považuje za nepřijatelnou alternativu, protože by museli šlapat. Takový přístup považuji za vyloženě smutný.
Asi jsem si potřeboval projít všechna extravagantní řešení, abych potom zůstal u běžnějšího a osvědčeného designu.
Dělal jsem na té kapsli a přestože ještě není hotová, tak nemůžu říct, že bych s výsledkem byl 100% spokojený. Čumák mi vyšel poněkud tupější než jsem chtěl - ale vím, čím to je. Segmenty jsem totiž lepil k sobě rovně ale měly na sebe navazovat lehce pod úhlem - k takovému ztupení totiž došlo i když jsem si kapsli zkušebně dělal ze starého papíru, který pod úhlem lepit nejde. Má to ale i svá pozitiva - kapsle má takhle dokonale kruhový průřez.
tak ten čumák prostě rozlep a posleepuj jinak, ne? Tupej čumák mi moc aero nepřijde a jestli je dokonale kruhový průřez výhoda taky nevím...
Šlapající nohy bežného humanoida potřebují víc prostoru ve svislé rovině, než to stran.
Relativně tupý čumák nemusí nutně být blbě, nestavíš nadzvukovou věc. Někde jsem viděl fotku sovy v letu z profilu (z boku) a je to v podstatě polokoule čumák následovaná kuželovou kapkou, a to je z nějtižších a nejúčinnějších plachťáků mezi ptáky. Ale trochu špičatější než máš tenhle obrázek to asi chce.
Quest to tak moc nemá, ale většina novějších velomobilů cpe "špici" čumáku blíž k zemi, aby když se na něm vzduch rozděluje a začíná obtékat vozidlo tak šla menší část vzduchu do zužujícího se prostoru pod vozidlem a většina nahoru a do stran. A pak to má synergii s tím, že jakmile karoserií mineš špičky šlapajích nohou, chceš ji dál dopředu tlačit dolů i kvůli výhledu na cestu před sebou. Kvůli tomu (a kvůli pevnosti tenké šlupky) dělají na mnoha velomobilů to podélné údolí uprostřed karoserie mezi nohama.
Pozor, že takovéhle odpružení "a la Tatra" hodně žere pneumatiky, protože se při každém propružení šoupou do stran. Jestli nechceš nechávat nápravu vcelku, tak je lepší použít nějaký paralelogram.
sodoma : rozlepil a slepil jsem to znovu pod úhlem ale vyšlo zase to stejné. Budu muset poslepovat kostru z několika oblouků (už jsem s tím trošku začal) a segmenty udělat podle ní. myslel jsem si, že to půjde i bez kostry ale očividně ne.
Já právě potřebuju kruhový průřez, protože kliky, co mám k dispozici jsou na mtb a mají velký q-faktor. Potřebuju na ně 40cm místa. A když bych tedy odstoupil od tiefighter vzezření a schoval kola dovnitř, tak to bude vycházet min. 65cm široké a přesně tolik to vychází i na výšku..
NightRider : jo já vím. stačilo by přidat ještě jedno rameno na každou stranu.
tvar slepené kapotáže , resp její makety je daný "stříhem" (rozvinem).
Dle mého máš segmenty příliš "baňaté", měly by asi být štíhlejší.
to je zatím jen část kostry, ty segmenty na ní teprv přijdou. celkově jsem tvar těch segmentů špatně pochopil má to být spíš vějíř než hřeben.
pardon, blbé linkování, mluvil jsem o papírovém modelu. Ten tvůj obrázek je ok, mluvím o "štíhlejším" dílu toho rozvinu.
Musí být sice toho tvaru , jak máš v části označené červeným křížkem, ale trošku jinak.
Pokusím se nakreslit.
Jinak papíroví modeláři používají software Rhino a dělají si v tom rozvinuté tvary.
Kdysi jsem s tím pár měsíců dělal (mód cvičená opička) a nejvíc mi to připomínalo klasický starý autocad.
obrázek.
Jinak by to šlo udělat i "ručně"- na tu kostru co máš dávat co např 10 cm kruh ze silnějšího drátu, Změřit obvod, dělit počtem "střihů"
změřit vzdálenost mezi drátěnými kruhy "po křivce"
(po žebru)
Z naměřených vzdáleností nakreslit "střih" jednoho pásku.
výsledkem bude však rotační tvar, reálně budeš potřebovat asi něco jiné, spíš v průřezu elipsu, ta se rozvíjí tímto způsobem dost blbě.(jinak, složitěji)
já jsem právě zkoušel to, co jsem označil červeným křížkem a nefungovalo to. prvních pár šlo ale když přišlo na spojení prvního a posledního dílu a kruh se měl uzavřít, nastal problém, protože se jim k sobě moc nechce a když se mi podařilo je spojit, tak byl výsledek ten tupý čumák.
Ten vějíř je o dost lepší. zatím jsem to tedy zkoušel jen tak narafičit, protože mi došly lepící tyčinky, ale vypadá to slibně. Udělal jsem i dokumentační snímek ale je takový nicneříkající. vějíře mezi sebou musejí být spojené obdélníkovým (možná by šel i trojúhelník) pruhem, protože když jsem zkoušel spojit dva vějíře bez toho "prostředníka" narazil jsem na ten stejný problém, jako v případě "hřebenového" střihu - prostě to do sebe nepasuje. Když teď nad tím přemýšlím, možná by šly hřebeny taky spojit prostředníkama... ale nevím
rhino mi doporučoval můj kamarád co dělá architekta noo ale já jsem tehdy měl starý laptop, jehož výkon nebyl pro tenhle program dostatečný.. Možná že tenhle nový, který mám asi rok by to zvládl.
Zkus to, nebo si chvíli hraj jen se s kládáním papíru. Řekl bych že se skládáním 3D vystřihovánek máš minimum zkušeností, takže v téhle fázi zmršíš haldu materiálu a výsledek nebude to cos měl v hlavě.
Pokud teda nemáš nějaký "nekonečný" zdroj polystyrénů a já nevím z čeho ještě to zkoušíš stavět, pak je to asi jedno...
Vystřihovánky celkem úspěšně rozkládám v prehistorickém Autocadu na pentiu 166 :-). Jestli dáš dohromady nějaký nákres, podle kterého by se dal požadovaný tvar vymodelovat, tak ti ho klidně rozložím.
(mimo téma: slepit si nějaké papírový velomobil ve "formulovém" měřítku 1:24 jsem vždycky chtěl :-) )
Možná (?) bys tam našel něco použitelného pro sebe
https://www.papercraft.cz/eshop/category/modely...
Pokud ne, nebij mě, prosím
Tak nás bude bít oba :-D Tady jsou modely "zadarmo"
Ale už jsem takto řešil kupolku.
https://creativepark.canon/en/categories/CAT...
Myslel jsem, že zadními světly na kole nikoho neoslním, ale zdá se, že to jde.
Svítím deseti červenými 5mm ledkami (dvě hnízda po pěti) s rozptylem 30°, bez jakýchkoli optik nebo reflektorů. Intenzita je přepínatelná ve třech stupních. Maximum je plný jmenovitý proud (20 mA/LED), s tím můžu v zrcátku číst značky. Minimum je bludička na cyklostezky a střed někde mezi tím. Normálně v noci mimo obec používám střední výkon, ale na jedné dlouhé rovné hlavní silnici mi jednou nestačil (přesvítila mě protijedoucí kolona a auto za mnou brzdilo v poslední chvíli), tak v tom místě radši svítím naplno. Jenže to pak za mnou auta podezřele často zpomalují, jako kdyby řidiči neviděli, že je v protisměru volno. V obcích pod lampami, ve dne nebo se světly na střední výkon se to nestává.
Takže to vypadá, že kromě vypínání dálkového světla vepředu budu muset přepínat ještě i zadek.
Myslíš, že to svieti silnejšie ako 10W žiarovka v hmlovke auta? Asi neoslníš tak, aby autá nevideli do protismeru.
Skôr nevedia čo je to pred nimi za čudo.
Možná to jejich zpomalení není oslněním, ale zmatením. Pokud díky intenzitě čekají motorové vozidlo a pak se diví, že ho dohánějí rychleji než čekali, jejich mozek to potřebuje chvíli řešit a během toho to auto při pohledu zvenčí jakoby váhá co dělat. Tuhle hypotézu by možná šlo potvrdit/vyvrátit přidáním ještě obyčejné blikačky někam poblíž, dost silné na to, aby byla vedle těch světel vidět taky. Blikání většinou řidičům automaticky přepne hlavu na "cyklista" a podvědomě budou od tebe čekat rychlost a pohyb kola. Pokud by přidání ještě blikačky navíc zařídilo, že tě objíždějí bez váhání, oslněním to nebylo a můžeš to nechávat puštěné naplno.
pořád se potýkám s drobnými problémy ohledně designu mého streamlineru - kolikrát si říkám, že už chybí opravdu jen ždibíček a budu moct vyjet ale vždycky se objeví zádrhel, který mně donutí návrh změnit. Např. před pár dny jsem zjistil, že bych přes špičku trupu neviděl vozovku bezprostředně před sebou. Chvíli jsem na to čuměl a pak mně napadlo překrýt každou kliku zvlášť, čímž se oproti dřívějšku radikálně zmenší smočná plocha (můj soused vždycky v souvislosti s tímto termínem naráží na zdejší ikonický ale již zavřený pajzl Automat, kde byla na záchodech taková ta asfaltem natřená stěna se žlábkem) a hlavně mezi těmi kryty je mezera, kterou jde vidět, jestli se jezdec neřítí vstříc výmolu. Formu na tyto kryty se mi ale nechtělo brousit z XPS, protože by se mi to 100%ně nepodařilo udělat symetrické. Udělal jsem tedy kostru ze starého kartonu, tu pokryl čtvrtkou nastříhanou na segmenty a nakonec jsem na to ještě fláknul staré noviny, které jsem namáčel zředěným herkulesem. Teď jen počkat, až to zaschne a pak se to ještě natáhne skelnou tkaninou a forma je hotová.
Teď si nevybavím jméno, mám tušáka Milan, ale jistej si nejsem. Každopádně profi výrobce velomobilů a ten má shora na čumáku stroje čtyři boule - ve dvou rotujou špičky bot, do druhých dvou vbíhají kolena.
Pointa podobná: zachovat nezbytný prostor pro nohy ale snížit čumák aby bylo co nejlíp vidět na cestu.
Pogoogli a inspiruj se.
jo vím no. milan to má a do jisté míry to má i snoek a DF. Ono to jaksi jinak nejde. Slyšel jsem i skeptický názor na podobné útvary, ale to bylo v nějakém videu od maníka, kterému se pouze líbí velomobily ale o chování kapalin se zjevně moc nezajímá. Tvrdil tam, že ty boule jistě nemají pozitivní vliv na obtékání. Ono to tak může působit, ale podle mně je to jen zdání.
vlastně ještě jeden výrobek se mi celkem podařil, a to vyklápěcí řídítkopředstavec. Jediné, co jsem pokazil je finiš na té představcové části. Když jsem to zapékal, tak se tam připekla folie, kterou jsem předtím nesundal. Dával jsem jí tam, aby ten představec ladil s trubkami, které jsem do právě téhle folie balil. Je na ní takový vzorek, který se na trubky obtiskl a já jsem chtěl, aby se obtiskl i na představec. Pak jsem zapnul lampu a šel dělat něco jiného a folii tam nechal. No tahle chyba vyústila ve snad hodinové seškrabování a chabý finiš. Nicméně výrobek je plně funkční.
Štika to má asi lépe vyřešené než Milan.
Milan byl ofoukáván ve větrném tunelu a právě ty pŕední boule doporučili protáhnout až k těm zadním, aby se mezní vrstva turbulizovala až před kokpitem.
Otázka zůstává při obtékání pod úhlem.
Milan má největší problém v absenci zadního pružení, ne v aerodynamice.
Christian Aschenberg ty boule měl snad na každém stroji.
Zvyšuje to prostorovou tuhost kapoty.
To mě vždycky vrtalo hlavou když vidím pokusy s tunelem, skutečným nebo virtuálním, a cyklistu nebo velomobil rovně do proudu vzduchu. To vlastně simuluje chladný podmračený den s naprostým bezvětřím. Jakmile na silnici svítí slunko, jedeš skrz částečně turbulentní vzduch. Kdykoliv fouká k relativně slabý vítr, většinu cesty nemáš obtékání vzduchu zarovnané se směrem jízdy, ale aspoň trochu šikmo. A co jsem zatím nikde neviděl je nějaké změření a zhodnocení jak velký vliv tohle má na platnost toho testu v tunelu rovně.
V konečném důsledku i kdyby šikmý obtok znamenal, že hrby na nohy jsou špatně, tak pořád se může hodit je tam aspoň trochu nechat kvůli tomu výhledu na cestu. Dokonalá optimalizace na odpor vzduchu by ostatně znamenala hlavu schovat dovnitř pod výšku kolen, ale pak z toho není vidět ven... Kompromisy se udělat musí.
Myslíš že bys vymyslel (racionální) tvar velomobilu, kdybys přidal zkoušky s bočním větrem?
Je to vozidlo, tak ho prostě optimalizuješ na pohyb v nějakým směru, pokud bys jezdil na pobřeží a válo tam dycky 90km/h od moře, věřim že by se vyplatilo vzít to v potaz (i když nevim jak bys to dělal cestou zpátky), ale pro běžnej život, kde fouká různě z ruzných stran a to jediné na co bude v průměru dlouhodobě spoleh je to co rozrážíš vlastní jízdou, nemyslim že by stálo za to se s tím dramaticky trápit...
Možná to nebylo poznat z toho, jak jsem to napsal: evidentně jde udělat tvar, který při ofuku přímo zepředu nemá absolutně žádný problém, ale pootoč ho o 30 stupňů a vyrobí obrovské turbulence, čili vzroste mu odpor. Čekal bych, že vozidlo co bude jezdit po zemi reálně většinou nižší desítky km/h a tím pádem i slabý boční vítr udělá výsledný obtok klidně těch 30 stupňů šejdrem se bude navrhovat tak, že zkusím postupně obtok od přímého směru víc a víc šikmo do nějakého úhlu a tvar budu optimalizovat tak, aby kladl minimální odpor průměrovaný přes tyto směry. Tím dosáhnu toho, že v reálném světě to vozidlo bude mít co nejmenší odpor. Zatímco když ho ofukuju výhradně zepředu, nemám žádné údaje o tom, jestli v reálném vzduchu mimo tunel třeba nemohlo být lepší vždy když není bezvětří.
Možná se pletu, a tohle by hrálo roli jen kdyby to na sobě mělo nějaké tvary, které se nemají na velomobilu šanci vyskytnout. Pak by stačilo testovat přímý směr a dávalo by to slušný obrázek o celkovém výsledku. Ale na věci co má velké ploché boky a ty nějakými rádiusy přechází do vršku nebo dvou vršků bych čekal, že od nějakého úhlu se může skokem změnit způsob, jak kolem toho vzduch teče. A co když mám k dispozici citelné zlepšení jen lehkou měnou toho tvaru a nikdy to nezjistím, protože šikmo zepředu jsem si na to v tunelu nefouknul?
Já jezdím do práce v oblasti na jih od Brna a dnů s citelným bočním větrem většinu cesty je víc než těch bez něj. Na to nepotřebuju být na žádném pobřeží. Blbých 10km/h boční vítr mi při cestovní rychlosti způsobí, že skrz vzduch jedu šejdrem skoro 20°. Možná to jde ignorovat u velomobilu, který je stavěný jako víkendová závodnička - bude se s ním jezdit 40-50km/h a jen za vyloženě hezkého počasí. Ten bude většinu času obtékaný celkem rovně. Ale pokud je to dopravní prostředek na dojíždění do práce, je to dost jinak.
Jak se tebou nadhozený problém řeší u letadel (řeší-li se vůbec)?
... co na to nink?
U letadla je "hlavní rychlost" dle typu 200-850+ km/h Ten boční vítr berme 50km/h?
Dále letadlo může kompenzovat snos (působení bočního větru) natočením "čumáku" proti větru takže vlastně letí v menším uhlu vůči bočnímu větru.
Takže tam to "tolik nebolí"
ofukování automobilů poptám u bývalých kolegů z oddělení CFD, výsledek průzkumu dodám.
Letadlo létá vždycky přímo rovně vzhledem ke vzduchu, vzhledem k zemi to může být někdy hodně šikmo (tam nahoře fouká fest). Poloha šikmo vzhledem ke vzduchu se používá k brždění (skluz), takže větší odpor je žádoucí, hlídat je potřeba jenom řiditelnost a stabilitu.
Velomobil s řízením všech kol, který by dokázal jezdit šejdrem vzhledem k zemi a využívat vítr k pohonu, by mohl být docela zajímavý :-).
takovou ďábelskost bych chtěl vidět :-D
Už takhle velomobily soutěžej s kompromisem celkové šířky stroje a rozahu řízení.
Obvykle to s tím rejdem není žádné terno, jelikož to jinak roste dost do šířky (a tím aerodynamického odporna) a jednak se tak nějak počítá spíš s vysokorychlostním strojem, než s ještěrkou do skladu...
Jasně. Co naznačuju já je, že to co bude fungovat s racionálním zaoblením do reálného světa zepředu, bude fungovat dostatečně dobře i zešikma.
Tvar který ti vyjde pro ideální obtékání na přední a zadní části se docela liší, což je problém, pokud bys chtěl počítat s možným prouděním pod různě protichůdnými směry - prostě se to bude tlouct samo mezi sebou.
Taky už dneska uměj dělat docela slušný numerický simulace. Takže praktickou skutečně důležitou (a drahou) zkoušku uděláš v tom průměrně nejexponovanějším směru (přímo zpředu) a zbytek maximálně numericky zkontroluješ, jestli tam není nějaká velká blbost.
Zešikma ta aerodynamika prostě bude suboptimální, už kvůli tomu víru kterej nevyhnutelně budeš mít na závětrném boku a to při potřebné šířce a výšce prostě nepoléčíš...
Notabene, tebe zajímá odpor kladený ve směru kterým chceš jet, jak moc náročný je to pro vítr foukat okolo tebe není až tak důležitý, řekl bych :-)
přesně tak, když si představuju vozidlo, které klade minimální odpor ze všech směrů, vychází mi čočkovitý disk. aby se člověk vyhnul tvorbě oblastí nízkého tlaku na závětrné straně, musel by totiž boky protáhnout do ztracena stejně jako třeba záď. a to je dost nepraktické. já zůstanu u svého ač neideálního ale praktického tvaru. ale přiznávám, že představa ufa na lidský pohon je celkem vtipná.jako z filmu svět zítřka co byl v simpsonových
malý náhled do mého R&D centra : hrál jsem si s materiálem z předešlých pokusů a tohle vzniklo. doslova jsem to flikoval jako jakousi 3D mozaiku :-D ale celkem se to podařilo podle mně. ještě to malinko upravím a bude kopyto.
Svět zítřka je náhodou pěknej film, mám ho rád (i když ten jsi asi nemyslel).
Když vidim ten zadní konec, nevim proč mě napadl velorex...
Jsem zvědav na výsledek až to obalíš, tohle vypadá dost divoce, i když ten tvar není špatný. Co ten čumák?
u té zadní části jsem použil část, která měla u předchozího pokusu být čumák. jen tak jsem to tam zkusil narafičit a ono to vypadalo celkem dobře. jo, je to jako velorex ale ten je co se aerod. týče celkem dobře řešený podle mně.. o vánocích jsem náhodou viděl v televizi vrchní prchni a zrovna tam prděl ve velorexu a kamera ho zabírala jakoby z projíždějícího auta tak mně ty tvary hned zaujaly. obtékání je asi jediné, co je na tomhle jinak děsném vozidle dobré už od pohledu. tady je ten čumák : (kopyto na tu horní část jsem udělal jenom jedno.)
no, vidím dost velký pokrok.
Vzpoměl jsem si na svého "velkého" spolužáka který tvrdil že si velorex obléká.... a z toho mám dotaz:
Kudy do toho? žebra budou odklápěci s kabinou nebo boční dvířka?
:-D no něco na tom je. velorex džínovýýý.. v poslední době jsem na tom dost makal.. chtěl bych už totiž jezdit. malí romové na mém testovacím okruhu už hoří nedočkavostí. budou tam boční křídlová (tak se tomu říká? když se otvírají nahoru?) dvířka.
Jo a předevčírem se mi stala dost pitomá věc na normálním kole - když jsem šel zamknout zahradu, zakopl jsem o zadní (ten černý plastový) blatník, který se rozlétl na kusy. Zrovna v takhle ideálním počasí na jízdu bez blatníku - prší a je bláto. naštěstí to domu nemám daleko ale i tak to člověka ušpiní. sesbíral jsem ale trosky, doma je slepil ducttejpkou a použil jako formu na karbonový - není to teda 100% dokonalé, protože jednu trosku jsem zapomněl před zahradou. pak jsem to tam musel dostavět, což tam jde trošku vidět ale jinak to myslím celkem ujde. paradoxně to vyšlo i levněji než ten kdybych šel koupit znova ten plastový.
Vzpomněl jsem si na přednášku na CycleVision (před mnoha lety již..), kde vyprávěli, že některé velomobily (myslím, že mluvil mj. o Questu) konstruují tak, aby to boční (i proti)vítr poháněl dopředu (nějaký Dariův větrný mlýn nebo tak nějak se jmenoval ten princip, tedy větrný mlýn s pevnou vrtulí, který se točí pořád stejným směrem bez ohledu na směr větru).
Tehdy jsem tomu rozumněl ještě míň, než teď, takže podrobnosti nevím ani nevím, jestli jsem to nějak špatně nepochopil. Ale našel jsem fotku :-)
Mám někdy dojem, že u Questu to tak opravdu občas funguje (pokud to teda není placebo efekt nebo efekt optického klamu, tedy krajina vypadá, že jedu do kopce, ale ve skutečnosti je to s kopce).
Je už pozdě, ale nešla jako forma použít PET-ka?
noo to asi ne. Zaprvé i ta od braníka je moc malá a za druhé nemá odpovídající tvar. Tu papírovou formu co mám už stačí jen potáhnout tkaninou a bude normálně použitelná. Když bude povrch formy tvrdý a hladký, čehož se potažením tkaninou a pryskyřicí dosáhne, je už jedno co je uvnitř.