NaKole.cz

Re: Le Figaro 22. října

Dneska jsem se začetl hned do úvodníku, který pro Le Figaro napsal Vincent Trémolet de Villers a usoudil, že by bylo dobré, abych jej přeložil slovo od slova.

Věřím, že i vám se bude líbit.
Dalo to fušku.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 22. října

Podle něj „způsob jakým jsme řešili krizi, vláda a země, zachránil mnoho životů“. Pokud jde o zachování termínu prvního kola obecních voleb, nelitujeme ničeho. „Nevěřím, že bychom mohli změnit termín voleb, pokud bychom neměli politický nebo odborný konsensus“ připoměl Edouard Philippe. A podtrnul a vypíchnul, že veškeré „trestně-právní riziko“ které z tohoto rychlého a obtížného rozhodování vyplývá, spočívá výhradně na vládě. Nemluvě o „opravdovém strachu“ pociťovaném na vrcholu pandemie: „když vám ředitelé nemocnic oznámí, že za třicetšest hodin už nebude žádná kapacita jednotek intenzivní péče, nejste tak úplně v klidu“.
K velmi kritickému bodu exekutivy, kdy Eduard Philippe prohlásil „že nošení roušek (na veřejnosti) nemá smysl ... protože mu to řekli lékaři ....protože tato doktrína se změnila až mnohem později.
Pokud měli odlišné názory s Emanuelem Macronem na některé otázky, zopakoval, že výkonná moc byla vždy jednotná ve všech rozhodnutích, která přijala.

„Přáli bychom si, aby to bylo přesnější“.
Edouard Philippe zůstal sám sebou.
„Pokusil se mnohamluvně opisovat covidou krizi, což mu umožnilo, díky délce jeho odpovědí, vyhnout se těm nejobtížnějším bodům – rozporům v nošení roušek a neodložení komunálních voleb. To komentoval republikánský poslanec Julien Aubert, který byl přítomen slyšení: „Mluvil k nám velmi zdrženlivě, pokud jsme čekali více, byli jsme zklamáni.“
„Byli bychom rádi, kdyby byl přesnější“ litoval Pierre Dharréville, poslanec za Bouches-du-Rhine a tajemník výboru.
Eric Ciotti, republikánský poslance za Alpes-Maritimes a zpravodaj výboru to vidí podobně: „Co do formy to byla kvalitní presentace. Věcně, ale zůstavají pochybnosti o zohlednění absence strategických zásob (pozn. zdravotnických potřeb jako jsou roušky). „To tomu nikdy za tři roky co jsou u moci nevěnovali pozornost?“ táže se Ciotti pro naše noviny.

pokr.

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Parisien 22. října

Edouard Philippe byl vícekrát tázán a upozorňován na kritický stav těch zásob a stejně tolikrát se odpovědi vyhnul.
Vyšetřovací komise, která skončí v prosinci, má dnes vyslechnout Christophe Castanera (byl ministrem vnitra), Oliviera Vérana (zdravotnictví) pak v následujícím týdnu, a nakonec 3. listopadu Jean Castexa – v té době „Pana uvolnění opatření“ a současného premiera „zákazu vycházení“.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Figaro 23. října

I dnes, otiskl Le Figaro zajímavý úvodník, co napsal Gaëtan de Capèle.

Ekvilibristika

Během nevídané zdravotní krize, kterou procházíme, umění ekonomických prognóz vyžaduje ohromnou pokoru. S grafikami a grafy v ruce, se i ti nejostřílenější ekonomičtí odborníci ztrácejí, slibují střídavě mírné nebo mohutné zotavení, prodlužování stagnace, nebo drsný propad.
Při rychlosti, jakou se věci mění, se zdá, že klika pesimistů je blízko svého triumfu.
Investoři i spotřebitelí, ti kteří by měli být motorem růstu, se stávají nezúčastněnými předplatiteli paralizovanými tryskem návratu pandemie. Ukazatele se jeden po druhém zhoršují, v podnicích i domácnostech, všude se vytrácí důvěra, předzvěst obtížných dní.
Stručně řečeno, letní uvolnění omezení se brzy může stát pouze vzdálenou vzpomínkou.
Není potřeba vystudovat vysokou školu k tomu, abychom pochopili vstupy a výstupu tohoto relapsu, ukazatele přímo souvisí se zdravotními omezeními.
Nové utažení šroubů ve čtvrtek oznámeným zákazem vycházení je opravdu rafinovaným mučením pro velké množství profesí (restaurace, hotely, kultura, sport, zábavu..), ale ve skutečnosti půjde dál, a nebude výjimek. Za ekonomickými analýzami a suchými statistikami jsou tisíce podniků, kterým hrozí likvidace, a desítky tisíc zrušených pracovních míst.
Virulence epidemie odsuzuje Emanuela Macrona k stálé hře na ekvilibristu.
Má naslouchat zdravotnickým odborníkům a je pod tlakem obav z onemocnění, které nikdo nedokáže ovládat a pouze úplný lock-down virus překoná. Ale také velmi pozorně musí slyšet šéfy podniků, zaměstnance, obchodníky, řemeslníky, živnostníky, zemědělce, studenty, ty miliony Francouzů, kteří pracují, mají na starosti rodiny, vychovávají děti a záleží jim na jejich budoucnosti.
Nikdo nechce zemřít zdráv.

Hodnocení: +2   -2

Re: Le Figaro 24. října

Jean-Pierre Obin – školní inspekor (pozn. IEN - https://www.education.gouv.fr/etre-inspecteur... předložil znepokojivou zprávu o radikalizaci ve školách již v roce 2004...François Fillonovi (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois...
Zavřeli jsme oči?

François Fillon odsoudil islámskou totali, zatímco mnozí, včetně pravice, se toho neodvážili.
Islamofašismus je totiž produktem politického mnichovanství. Mnozí radeji nakupovali mír se salafisty, nevo dokonce kupovalo jejich volební hlasy. Mnozí se tak vzdali a odzbrojili Francii.
Udělali to tím, že odmítli konat: Senát hlasoval pro zákaz burky ve školách, ale vláda to zamítla.
Udělali to tak, že se Francouzi cítili provinile a „islamofobní“. Islamofobismus – tenhle intelektuální terorismus nahrává islamistickým teroristů, protože se stal obětí salafistů u paralizuje stát.
I tou kajícností, kterou projevuje šéf státu, když obviňuje Francii ze zločinů proti lidskosti v Alžírsku.
Uvědomuje si vůbec, že rozdává zbraně těm, kteří Francii nenávidí?
Když zasejete nenávist k sobě, sklidíte nenávist ostatních.

Podle vás je tu touha uplatnit právo šíria na francouské půdě. Jak to dopadne?

Francouze oklamávají tím, že stačí přimout pár opatření a skoncuje se s islámským totalitarismem. Ale my musíme vést globální boj na více frontách současně, s odvahou a odhodláním.
Nejdříve musíme zabránit návratu francouzských džihádistů a vyhostit na 4000 cizinců se sklonem k radikalizaci. Ale musíme také obnovit kontrolu nad našimi městskými částmi.
Navrhuji, abychom vyslali republikánská komanda policistů, úředníků, sociálních pracovníků, aby vyčisila islámské enklávy a řešili problémy do hloubky. A nakonec je potřeba také ukončit ten migrační zmatek a nepořádek.

pokr.

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Figaro 24. října

Je tedy zákon proti separatismu, navrhovaný Emmanuelem Macronem již zastaralý?

Poslední tři útoky na naší půdě spáchali cizinci: pákistánský uprchlík, který v Romans-sur-Isère pobodal sedm lidí, falešný pákistánský horník před bývalými prostory Charlie Hebdo, a Čečenec v Conflans-Sainte-Honorine. Řešit následky bez léčby příčin znamený odsoudit se k bezmocnosti.
Hromadná imigrace je živnou půdou pro zakořenění politického islámu, zavrhnutí asimilace pak mízou, která mu pomáhá růst. Omračující je zjištění, že podmínky přijímání migrantů jsou ve Francii nejvýhodnější z celé Evropy. Méně imigrace a více asimilace: to jsou dvě hráze, které musíme postavit proti přílivu islamistů.
Musíme maximálně zredukovat slučování rodin, přitvrdit podmínky záskání francouského občanství a úplně přepracovat cizinecký zákon, abychom získali prostředky k možnosti vyhošťování.

Spolu s Phillipe Basem (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Philippe_Bas_... navrhujete přidat do ústavy článek, který by zavedl přednost zákonů republiky. Je to dostačující?

To co chceme, je odstranit mezery v zákonech, kterými pronikají islamisté. Na základě tohoto zákona by mohli třeba pečovatelé by mohli odmítnout, podle jasných principů, pacienty, kteří jako ošetřovatele vyžadují pouze muže. Stejně jako presidenti asociací, šéfové podniků, ředitelé škol by mohli zamítnout všechny komunatiristické (pozn. https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitarismus) požadavky.
Ministr spravedlnosti vyvolal právní spor, aby tento návrh byl zamítnut. Vidím to jako dvojakost, ne-li zbabělost. Podobné je to s prodloužením protiteroristich opatření, která jsme měli přijmout v parlamentu tento čtvrtek. Parlamentní většina odmítla návrh Senátu zavřít radikální školy koránu nebo rozšírřit možnost zabavení jejich počítačového vybavení.
Hned druhý den po oficiální „národní poctě“ Samuelovi Paty! To je nepochopitelné!

V této válce musí úplně každý přijmout svoji zodpovědnost.
Byl jsem zvolen, abych tvořil zákony, a ne abych se schovával vzadu.

pokr.

Hodnocení: +1   -2

Re: Le Figaro 24. října

Jste zastáncem referenda. Kdybyste byl presidentem republiky, na co byste se Francouzů zeptal?

Soudci, mezinárodní i národní, spoutali stát. Ve jménu upřednostňění práv jednotlivce byla postupně přijímána pravidla proti obecnému zájmu aniž by se kdokoliv zeptal na názor Francouzů, či jejich zástupitelů. Senát navrhnul bezpečnostní opatření proti 150 radikalizovaným zadrženým, kteří mají být propuštěni. Ústavní rada tento text cenzurovala.
Devět soudců nemá právo odzbrojit lid.
Navrhuji rozšířit obsah referenda tak, aby bylo možné s Francouzi konsultovat otázky, jako je například imigrace. Navrhuji také uzákonit zásadu, že francouzské právo je nadřazeno jakékoliv normě nebo smlouvě, pokud je to v našem životním zájmu. Nakonec požaduji, aby v případě neshody mezi parlamentem a soudy měli poslední slovo zástupci lidu.
Chci aby byla obnovena práva francouzského lidu, počínaje tím prvním, právem na bezpečnost.
Je zapotřebí revidovat všechny právní překážky, které brání ochraně Francouzů.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 23. října

Proč se epidemie znovu oživuje?

Říká, že se zprvu domnívali, že virus hodně cirkuluje mezi populaci 20-30 let v souvislosti se začátkem akademického roku, ale že zjistili, že tomu tak není, že zasahuje všechny věkové skupiny, a že tedy jeho rozšíření zřejmě souvisí z venkovní teplotou. Prý existuje řada hypothes a žádná z nich není potvrzena.
Je možné, že viru svědčí chladnější počasí, také je prý možné, že napodzim je náš imunitní systém slabší než v létě, možná prý je to proto, že více lidí je také v uzavřených místnostech.
Nikdo nic jistě neví. Jen se ví, že to není dobré.
Ptají se ho i na to, jestli zákaz nočního vycházení pomůže.
Říká, že tomu věří tak napůl. Odpověď budou mít zhruba za týden. Prý, vzhledem k síle viru, lze poměrně snadno omezit kontaminaci, ale že je potřeba jít dál. Že lidé se nakazí i během dne a o víkendech (sic!).

Navrhuje tzv. „solidárná lock-down“.
Prostě nařídit izolaci lidí starších 65 let a pak lidí 45-65 let s oslabenou imunitou, cukrovkou, nebo jinými rizikovými nemocemi. Nařídit by jim to měl jejich ošetřující lékař. Prý by to odlehčilo nemocnice a ulevilo ošetřovatelům, kteří by se mohli věnovat zbytku infiované populace.

(pozn. tak tohle je fakt mladý borec – ten jde daleko za Listinu práv i Ústavu – segregovat lidi podle věku, je ti 65, nevylejzej z baráku, ať nezabereš místo na JIPce těm mladším, to jméno si zapamatujme Martin Blachier)

pokr

Hodnocení: +2   -2

Re: Le Parisien 23. října

Décryptage – Rozšifrování
tuhle rubriku mám rád, pochází z Le Figara, uvádění věcí na pravou míru, jak konspirací, tak vyplašenek.

Jako motto mají výrok epidemioložky Carol Dufoil:
„Tímto tempem budeme mí 1000 mrtvých denně.“

Je pravděpodobné, že bude druhá vlna bude silnější než první?

Nejvýraznějším ukazatelem je bezpochyby ukazatel nových denních případů zjištění nákazy. Včera jich bylo 45 422. Během jarního vrcholu epidemie jich bylo pod 10 000.
Až na to drobné úskalí výpočtu, které velmi stěžuje jakékoliv srovnání. Podle Oliviera Vérana, ministra zdravotnictví, bylo v polovině dubna prováděno pouze 150 000 testů týdně, oproti 1,7 milionu provedených od 14. do 20. října. Do května byly ale upřednostňováni pouze sympomatičtí pacienti (logicky nejpravděpodobnější, že jsou infikováni). Dnes asi dvě třetiny testovaných nemá žádné příznaky. Je však možné odhadnout skutečný počet nakažených na základě smrtnosti stanovené Pasteurovým institutem na 0,53%. Budeme-li aplikovat průměrnou třítýdení prodlevu mezi infikováním a smrtí, získáme pro vrchol 19. března 200 000 nakažených, zatímco pro počátek října „pouze“ 35 000 (při 11 000 pozitivních případech).

Uleví lock-down na místní úrovni nemocnicím ?
Situace v nemocicích je nejzřetelnější.
Včera bylo ošetřeno 15 637 pacientů s Covidem, přičemž 2 491 je na intenzivní péči.
Během první vlny bylo těchto hodnot dosaženo 27. a 24. března, tedy 10 a 7 dní po zavedení lock-downu. V týdenním průměru je každý den kolem 1700 osob hospitalizováno a 250 z nich umístěno na intenzivní péči. I zde můžeme porovnávat první dny lock-downu abychom dosáhli takové úrovně nárustu.

pokr.

Hodnocení: +1   -2

Re: Le Parisien 23. října

. „Situace v nemocnicích je podobná situaci pozorované během první vlny, v druhé polovině března“....“šíření epidemie je však pomalejší“ konstatuje Úřad hlavního hygienika Francie a to proto:
„v polovině března se počet pacientů na jednotkách intenzivní péče za osm dní zdvojnásobil“ nyní „pokud dynamika epidemie zůstane v následujících týdnech stejná“ bude to za 19 dní.
To se vysvětluje poklesem slavného ukazatele R, odpovídajícímu průměrnému počtu osob, které jeden kontaminovaný nakazí, který byl na počátku epidemie 3 a dnes je 1,3.
„Ale tato čísla neodrážeji skutečnou situaci na jednotkách intenzivní péče“ namítá intenzivista Stéphave Gaudry. O mnoho pacientů je pečováno z jiných důvodů, zatímco během lock-downu byla ta lůžka rezervována jen pro pacienty s Covidem 19.
Z důvodu omezení rizika přeplnění systému vláda nevylučuje zavedení místních lock-downů.
Ale bez ohledu a to, jaká rozhodnutí budou budoucnu přijata „čísla v následujících týdnech porostou“ varoval včera Oliver Véran.

„Před třemi týdny jsme měli 250 úmrtí a 10 000 nakažených denně“.
Pokud tedy budeme pokračovat v tomto tempu se 40 000 nakaženými denně dosáhneme 1 000 mrtvých denně, zejména u infikovaných starších lidí, varuje epidemioložka Carle Dufouil.
To by pak bylo mnohem víc, než 600 úmrtí denně, kterého bylo dosaženo v dubnu.

Stephan Gaudry říká, že „není schopen“ předpovědět počet úmrtí.
Znepokojují ho ale dopady na zdravotní systém a zdravotnický personál.
„V březnu a dubnu byla velká podpora, nosili nám cukrovinky a obrázky.
Teď budeme v mnohem větším napětí, a bude to mnohem tvrdší.“


pokr.

Hodnocení: +1   -2

Re: Le Parisien 23. října

A nakonec, třetí z „headlines“ titulní strany – Louvre rok poté....
24. října 2019 byla zahájena výstava „Leonardo da Vinci“, kterou za 4 měsíce shlédlo milion návštěvníků – dosavadní rekord v Louvre.
Včera, 24. října 2020 – ani noha. Ne, pár studentů výtvarného umění, tam přesto je, v rámci výuky, a pak čínská rodinka.mít pochvalují si to Louvre pro sebe.
Pro museum to není dobré, ale využívá pokles návštěvnosti k opravám.
Chci si pořídit selfie s Monou Lisou. Sundavám roušku a natahuji tyč.
V okamžiku jsem upozorněn.
Selfie ano, ale s rouškou – píše Yves Jaglé z prázdného Louvre.

Hodnocení: +1   -2

Re: Le Figaro 26. října

Vězeňská správa správa v těch oblastech se zákazem uvažuje o zavedení telefonního kreditu ve výši 30 eur, aby se vězňům nestýskalo (omlouvám se za chybu v překladu – přesně „aby jim zůstaly zachovány rodinné vazby“)
Ólalá...

Nový francouzský rekord - 52 000 nových případů nakažení za posledních 24 hodin.
V departementu Loire posílili opočet lůžej na intenzivní péči z 80 na 150. Několik pacientů, 12, zatím, aby odlehčili systému, přesunou do Nové Akvitánie (Bordeaux). Úřady sdělují:
Trvale se přizpůsobujeme. Náš systém nebude přeplněn.

Všeobecný zákaz vycházení ve Španělsku, tedy od 23 hodin večer do 6 ráno. V Itálii bary zavřou už v 18 hodin.

V Polsku protestují proti protipotratové legislativě, na Náhorním Karabachu se furt řežou, Baku vyhrává a v USA budou volby. Papež jmenuje 13 nových kardinálů a v Marseille si gangy vyřizují účty. Po vraždě teenagera, další dva mrtví – prošpikovaní kulkama v autě.

MusiCare – hudební aplikace pro boj s bolestí a stresem v nemocnicích.
Poslech hudby je účinný jako analgetikum, a snižuje jejich spotřebu o 30 %, tvrdí Prof. Jacques Tochoun, předseda věděcká rady co apku vyvinula.

Ólalá (a nám zloplukovník zakázal zpívat )

A nakonec, z dvojstrany „Názory“ historik Olivier Fauler připomíná precendenty z (ne)zvládání epidemií z 19. století. Stať se jmenuje:
Historie zdravotních krizé dokazuje: Není moudré kritizovat Francouze
Úvodem tvrdí, že nemá žádné kompetence k tomu aby posuzoval a kritizoval to, jak se právě teď řídí protiepidemická opatření, a hledí na to pouze očima historika.
A hned začne kritizovat, zkracuji.

Píše, že političtí vůdci se nespokojují jen s vojenskými metaforami jako „válka s koronavirem“ či „boj proti covidu“ ale přecházejí do arzenálu konkrétních válečných opatření. Volba slova „zákaz vycházení“ (couvre-feu) má samozřejmě za cíl zasáhnout veřejné mínění a přesvědčit ho o závažnosti situace.

pokr.

Hodnocení: +2   -4

Re: Le Figaro 26. října

Volba toho termínu je přinejmenším nešťastná. Byl používán za druhé světové války kdy za nacistické okupace Francie zažila naposledy poslední obecný zákaz vycházení.
Pan Faure píše, že je na rozpacích a zmaten nedostatkem historické kultury politických vůdců, kteří aniž by znal realitu, nebo právě proto, si neuvědomují jaký škodlivý účinek použití takových slov může mít.

President republiky zdůvodňuje opatření nedostatkem lůžek a vytvořením prostoru pro hospitalizované s Covidem. Ale neslyšel jsem doposud žádného ministra zdravotnictví či generálního ředitele nemocnic, že by prohlásil „mea culpa“, aby nad tím vyslovil pochybnost, nebo lítost. Asi to tak není.
Jde o návrat do „starého světa“ ve kterém bylo v módě, aby se občané cítili provinile. Alkohol, tabák, všechny ty hříchy, obzvláště nebezpečné, dochází-li k ním v noci. Vracíme se na počátek 19. století kdy „elity“ museli lidi kontrolovat a „vodit za ručičku“ po „cestách civilizace“.
Chovali se tak za epidemie cholery 1832, i za triumfu tubery (1880-1945) při kterém úřady tak stigmatizovali společnost až dochšlo k lidové ignoraci Kochova bacilu.

Obecně řečeno, tím že vůdcové považují občany za děti a tak se k nim i chovají, se populace jako děti začne chovat, a objevuje řadu neformálních strategií jak obcházet nařízení omezující svobody.

Profesor Faure, říká, že taková slova píše z velkou pokorou a nezapomíná na oběti, protože i on patří do věkové skupiny, ze které se jich rekrutuje 90 procent.

Ale má za nezanedbatelné škody působené na kulturním a společenském životě, které mohou nad rámec materiálních ztrát ohrozit psychologickou rovnováhu každého z nás. Cílem textu není vyslovit odpor nebo odmítání navrhovaných opatření, ale zdůraznit, že dnes, více než kdy jindy je nutno o věcech diskutovat.

Moudrý pán.

Hodnocení: +3   -4

Re: Le Figaro 26. října

ty jsi fakt borec, Palečku, ještě jsem nestačil nahrát vše, a ty už víš, že to stojí za prd.

Nečteš, ale víš.
K tomu není co dodat.

Hodnocení: +7   -5

Re: Le Parisien 27. října

Ukazatel, jehož spolehlivost je již epidemiology zpochybňována. „Samotný Jean-François Delfraissy (předseda vědecké rady) včera ráno připustil, že skutečný počet nakažených je bezpochyby dvakrát vyšší, než počet zjištěných případů“, připomíná epidemioložka Catherine Hillová, „pdle mě spíše čtyřikrát vyšší“. Nikdy jsme netestovali více než maloý zlomek positivních osob, epidemie nikdy nebyla pod kontrolou“.

Co by se stalo, kdyby se očekávané zlepšení nedostavilo?
V presidentově kanceláři jsou tři scénáře.
Rozšíření času zákazu vycházení, zavedení zákazu vycházení o víkendu ze zesíleným zákazem vycházení přes týden nebo lokální lock-downy po dobu čtyř týdnů.
Olivier Véran (ministr zdravotnictví) včera ráno vysvětloval, že nevylučuje žádný zmožných scénářů. A to ani všeobecný lock-down jako je v Irsku nebo ve Walesu. Postup Rady obrany a znásobení počtu schůzek, které bude mí Jean Castex na dnes, potvrzují, že tato alternativa je brána velmi vážně.

Vyhněte se uzavření vysokých a středních škol

Počkejme si, jaký to nabere směr. Jedna věc se zdá zřejmá: nový lock-down nebude kopií toho, který byl instalován v březnu. Emmanuel Macron tehdy začal oznámením uzavření škol. Tentokrát, navzdory varování epidemiologa Antoina Flahoulta (pozn. https://www.unige.ch/medecine/isg/en/staff... se výkonná moc všemožně snaží tomu vyhnout. Aby se předešlo škodám na vzdělání celé jedné generace. Ale také z ekonomických důvodů, aby se umožnilo rodičům žáků pravovat. Ale opět vláda připouští, že si není jista, jak toho dosáhnout.
A je tu ještě jeden důležítý rozdíl, proti poslednímu lock-downu: touha udržet v chodu i podniků považovaných za „nikoliv zásadních“ (pro chod státu). Podle našich informací se v případě nového lock-downu uvažuje o mnohem větším počtu výjimek než v březnu.

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Parisien 27. října

„Všeobecný lock-down by byl kolektivním krachem“ tím směřujeme k Ministerstvi financí v Bercy, náklady na takové opatření jsou odhadnuty na 15-20 miliard euro týdně započítáme-li osvobození od poplatků.
Včera Jean-François Delfraissy (předseda vědecké rady) podotknul, že druhý lock-down by měl být kratší než první, který se táhnul od března do května. Následovat by mělo „velmi speciální uvolňování opatření za probíhajícího zákazu vycházení“.
„Je naléhavě potřeba uzavřít zemi“ tvrdí Catherine Hillová (https://fr.wikipedia.org/wiki/Catherine_Hill)
„pokud tak neučiníme zcela jistě se rozbíháme hlavou proti zdi. Zvýší-li se počet hospitalizací, víme, že se to přenese během čtyř týdnů do zvýšení příjmů na jednotkách intenzivní péče. Nemůžeme dál čekat.“

Tento pocit naléhavosti sdílí i Emmanuel Macron, který na několik hodin zcela zpřevracel svůj plánovaný program. Dnes měl odcestovat do Creusotu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Le_Creusot) a debatovat o jaderné energii. Místo toho zůstává v Paříži.
Covid je zase znovu na pořadu dne.

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Parisien 27. října

Frantíci si vzali z Babiše ponaučení, že kdo prováhá či rovnou schválně odloží včasný zásah, ten to dodatečně už nemusí ubrzit vůbec.

Hodnocení: +1   -1

Re: Le Figaro 28. října

Tou druhou je inflace.
V historii je mnoho příkladl ztráty důvery v měnu, což způsobí masivní zkupování, které vede k růstu cen, a tedy devalvaci měny. Tato důvěra je jako žárovka, buď svítí nebo nesvítí, neexistuje žádný přechodný stav. Buď máme úplnou důveru v měnu – to je to co známe posledních čtyřicet let – nebo už nemáme vůbec žádnou důvěru. To je okamžik, ve které se spotřebitelé chrání masivním zkupováním – a to je co jsme viděli před pár lety během řecké krize – protože nechtějí nechávat peníze na účtech, o kterých vědí, že budou znehodnoceny. Inflace je dalším způsobem, jak dosáhnout zhroucení zásob kapitálu, které vždy provází fázi čištení dluhů.
Je to peněkud nebezpečná operace, protože bývá provázema sociálními a politickými probémy, ale je nezbytná k osvobození ekonomiky od nadměrné zátěže a znovunalezení vyhlídek růstu a zaměstnanosti.
To je to, co Keynes nazval „euthanasií rentierů“.

Nicolas BAVEREZ
V minulosti vlny státních dluhů, a to až do 20. století, vždy korespondovali s obdobím válek.
Po světových válkách to byla inflace – a následný růst – která umožnila se zbavit dluhů.
Inflaci realizuje „ethanasii střádalů“. První světová válka byla fatální pro rentiery. Dluhy velkých demokracií, keré v roce 1945 dosahovali 180% HDP, byly během následujících třiceti let vymazány stejným způsobem.

Jsou čtyři způsoby jak snížit dluh.

Tím prvním je růst: ale akční potenciál většiny rozvinutých zemí je znehodnocen nabídkovým šokem ( pozn. https://www.penize.cz/slovnik/nabidkove-soky) vyvolaným epidemií, zejména ve Francii, kde póly excelence (pozn. https://www.vyznam-slova.com/P%C3%B3l%20excelence) jsou tvořeny letectvím, hotely a restauracemi, cestovním ruchem, kultorou a volnočasovými aktivitami jsou oslabeny, a dlouhodobě snižují národní bohatství přibližně o 6%.

Druhým nástrojem je inflace: zatím dominují deflační tendence.

pokr.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 28. října

Třetím způsobem je zvýšení daní a kontrola veřejných výdajů: veřejné výdaje však expolodují, zatímco daňové základy se stále snižují a sazby nelze zvýšit, bez zablokování jakéhokoliv oživení.

Ctvrtým způsobem je restrukturalizace dluhu. Podle regionů a států je zapořebí kombinovat tyto rozdílné možnosti.

Epidemie je univerzální a je nemilostrdnou zkouškou vlád národů, efektivitu států a společenské soudržnosti. Epidemie Covidu-19 bude formovat 21. století.
Hlavními poraženými jsou v tento okamžik Spojené státy, Spojené království, jižní Evropa a většina rozvojových zemí.
Na straně vítezů se nachází Asie, Čína, Německo a severní Evropa. Cesta z krize bude nemilostrná, odhalí chyby, které budou v mnohém určovat nové uspořádání sil. Francie, která do této krize vstoupila velmi oslabena následkem hnutí „žlutých vest“ a stávkami proti plánu důchodové reformy, se jeví jako obzvláště zranitelná. Je oslabená; pokud jde o bohatství, destabilizací všech jejích pólů excelence, deklasovaná a hluboce rozdělená.

Německo, a priori, si nepřeje inflaci. Dokdy může akceptovat, že platí za zbytek Evropy?
Exploduje Euro a Evropská Unie?

François LENGET – Německo skutečně na několik měsíců souhlasilo s opuštěním rozpočtové ortodoxie, se kterou je těsně svázáno. A především, souhlasilo s tím, že se zadluží ve prospěch ostatních zemí, zejména Jihu, v scháleném plánu obnovy. To je velmi důležitá změna směru.
Mýlili bychom se, kdybychom to připisovali vyjednávacím schopnostem francouzského presidenta.
Akcepetovalo pomoc chudým, protože se Německo dnes cítí velmi mocné, a svým způsobem financuje své vlastní klienty. Dalším vysvětlením této změny je ztažení amerických vojáků z území Německa což nutí Berlín převzít zodpovědnost za vytvoření Evropy pod jeho vedením. Trumpovy proslovy přesvědčily Merkelovou, že od Ameriky nemůže nic dalšího očekávat.

pokr.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 28. října

Vstupujeme do měnové unie zesílené finančními transfery. Je to vítězství federalistů.
Tenhle „plán obnovy“ je jen začátkem, bude jich následovat mnohem více.
A to protio, že kvůli měnové unii se hroutí celá jižní Evropa, a to již dvacet let.
Připomeňme si čísla italského HDP: od vstupu do měnové unie zažily během dvaceti letrůst pouhých 5%.
Pro takovou katastrofu neexistuje precedents, vyjma válečných období nebo přírodní katastrofy.
Tyto země na jihu nikdy nenalezli žádný mechanismus regulace konkurenčních vztahů, které měli nahradit řízení pomocí směnného kurzu, a to z důvodů historických a kultůrních.
Jsme v situaci, kdy je jih strukturálně oslaben a bude žebrat na severu.
A Francie je opět na rozcestí obou hemisfér.
A následkem toho je migrace mladých z jihu na sever, stejně jako bohatých ze severu, kteří odcházejí do důchodu na jih! Jsme v procesu specializace jižní Evropy, ze které se stává obří domov důchodců, zatímco severní Evropa se stává oblastí nejvíce konkurenceschopné produkce. Všichni si zvykají na jistý zplsob podrobení se politické a ekonomické moci Německa. Systém transferů, který se odehrává přímo před našima očima, posvěcuje a zavádí rozdíly v životní úrovni.
To je právě to co píši ve své knize: bude se mám stýskat po staroódní měnové krizi, za které bylo možné upravit parity. Měnová krize je nepříjemná, ale je návratem do reality, tak jak tomu bylo za měnové krize v roce 1992.

Jinými slovy, znamená to, že by opuštění eurabylo menším zlem?
Nicolasi Baverezi, vy který jste hlasoval proti Maastrichtské smlouvě, sdílíte tuto diagnózu?

Nicolas BAVEREZ – Kritiky vznášené proti Maastrichtské smouveě byly oprávněné a jsou potvrzené historií. Euro si institucemi a pravidly Maastrichtu byly neudržitelní a důkaz byl podán v krachu v roce 2008 a nepokoji, které následovaly a byly blízko zániku společné měny. Ale my už dnes nejsme v roce 1992.

pokr.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 28. října

Už není problémem zavádění eura ale potřeba zjistit, jestli je pro Francii nákladnější, aby byla jeho součástí i nadále, nebo z něj odešla.

Odchod Francie z eurozóny by se projevil ekonomickým propadem a zrychleným chudnutím obyvatel. Znamenalo by to devalvaci nové národní měny o 20 až 40%, která by zruinovala všechny příjemce fixních dávek, důchodci počínaje. Kromě toho, ve Francii je riziko nárustu úrokových sazeb provázené rychlým růstem nezplaceného veřejného dluhu a přechod pod ponižující a zničující správu Mezinárodního měnového fondu.

Globalizace se samozřejmě restrukturalizuje kolem regionálních pólů.
Velký evropský trh se 450 miliony spotřebitelů – neoddělitelný od eura – právní stát na kontinentu, volný pohyb, to všechno jsou hlavní aktiva, jak dokazuje boj o dominaci mezi Spjenými státy a Čínou.
Euro, kromě toho, už nemá nic společného s tím čím bylo na počátku.
Protože nic není dokonalé. Evropská centrální banka se stala věřitelem poslední instance, byly vyvořeny solidární mechanismy, vytváří se bankovní unie a unie kapitálových trhů.
Pravdou zůstává, že měnová unie byla budována narychlo a překotně, v krizi a bolestivě, a bylo by bývalo lepší, nebytvářet ji vůbec. Ale již se stalo.
Dnes epidemie rodí novou hospodářskou unii s plánem evropské obnovy ve výši 750 miliard euro, což je historický zlom. Do budoucna, na strategické úrovni, zvážíme-li hrozby z Číny, Ruska, Tuecka, stejně jako chaotický ústup USA, by mělo dojít k tomu, aby Evropané převzali kontrolu nad svojí bezpečností, což by mělo být základním kamenem politické Evropy.

François LENGET: V ideálním případě by eurozóna měla být oddělena od Evropské unie. Dokážeme si představit politicky a strategicky dostatečně integrovanou Evropu, aniž bychom zvolili jako závazný nástroj ekonomické integraci měnovou unii.
Například země jako je Česká republika, Maďarsko nebo Polsko, mají s Německem mnohem vyšší stupeň ekonomické integrace než my, aniž by měli stejnou měnu.
pokr.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 28. října

A je tu další oblast hodná zřetele, ve které Evropa selhala – oblast ochrany hranic před čínskou produkcí.
Evropa je tak zaujatá svám původním plánem – odstraněním vnitřních hranic – že ve skutečnosti nikdy nehájila své hranice vnější. Mimo závažné finanční otřesy, myslím si, jsme zakonzervováni na cestě, která byla zvolena na začátku. Můžeme to pozorovat na příkladu Číny a odprůmyslňování západních zemí.
Trump, jediný ze Západu řekl, jak si věci doopravdy stojí. Trvalo nám tři roky, než jsme stejně jako Trump také zaujali jasný postoj k Číně. Pokud by Amerika tento posun neinicialisovala, Brusel by to nikdy neudělal. I když je Amerika stále více osamělá a izolacionstická, musela to být ona, která se rozhodla, a my ji následovali!
Dnes se děje cosi významného: jedna z nejstarších demokracií, Spojené království, opouští Evropskou Unii. To je velmi silné poselství, které Evropská unie neslyšela.
Není Evropská unie jednoduše zastaralý projekt elit, jejíž vidění světa již neodpovídá realitě dneška?
Lid hledá ochranu a požaduje obnovení hranic. Je někdo v Evropě schopen slyšet tuto zprávu?
Paradoxně, jediní, kteřína tuto zprávu slyšeli jsou ti, které chce Evropa vyobcovat: Spojené králosvtví a Maďarsko. A my? My pokračujeme jako dřív....



Nicolas BAVEREZ – Realita je taková, že žádná z velkých evropskách zemí, tváří v tvář současnému přitvrzování ekonomických a strategických podmínek, dnes nemá žádnou alternativní strategii budování Evropy. To vedlo Německo k souhlasu se zadlužením aby se financoval plán evropské obnov, protože pochopilo, že s uzavřením Číny a americkým protekcionismem, jsou země jihu jejími primárními zákazníky. To jej přimělo, aby přispívalo 40% do rozpočtu Unie.
Spojenectví se Spojenými státy skončil, hra s Čínou, Ruskem nebo Tureckem již není aktuální.
Jediným řešením je sladit evropské zájmy. A potřebujete-li další důkaz – je jím mrtvě narozený projekt Global Britain, který přináší Brexit.

pokr.

Hodnocení: 0   -3

Re: Le Figaro 28. října

Jsou dvě možnosti.
Buď se Evrpanům podaří překonat křižovatku a dokončí měnovou unii prostředníctvím unie bankovní a unie kapitálových trhů a vybuduje silnou hospodářskou unii přičemž se vyhne rozdělení na severní Evropu, která buduje průmysl s rozpočtovými a obchodními přebytky a silnou sociální soudržností, a Evropu jižní zaměřenou na práci ve službách snízkou přidanou hodnotou, se schodky, dluhy, chudobou a nerovností, vytvořením politické unie, jejíž prioritou musí být ochrana vnějších hranic a bezpečnost v Středomoří.

Nebo Evropaní nedospějí k dohodě a společný trh, euro a právní stát se rozpadne.
Žádná z našich zemí nebude mít takou velikost, aby se mohla zapsat do dějin, nebo čelit celoplanetárním rizikům, které přinesou.
Evropa se zredujuje do stavu soupeření říší, které budou soutěžit o kontrolu nad 21. stoletím, stejně jako tomu bylo v století minulém, za studené války.
Ale to je ještě daleko, a není to nevyhnutelné.
Bude to záviset na evropských vůdcích i občanech.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Parisien 28. října

"I když ti nejmladší přenášejí virus méně než ostatní" Není to špatně? Oni ho přenášejí bez příznaků a tudíž dlouhodobě a skrytě. Školy jsou u nás považovány za hlavní ohnisko nákazy.

Hodnocení: +1   -1

Re: Le Figaro 29. října

Belgové se na nás tlačej jenom díky tomu, že mnohem víc testujou, takže mnohem víc nacházej. Nebejt jich, a ještě teda Arménů, co je víc než virus zajímá Karabach, už bysme byli v první desítce nejpromořenejších zemí světa...

Hodnocení: +2   0

Le Parisien 29. října

16 heures. Profil de Brahim A. Selon nos informations, des papiers de la Croix rouge italienne ont été retrouvés sur l'assaillant. Son identité est en cours de vérification.

16 hodin
Profil Brahima A.
Podle našich informací u něj byly nalezeny italské dokumenty červeného kříže pro asylanty.
Jeho totožnost se ověřuje.

Hodnocení: 0   -3

Re: Francouzský tisk 7

Vyšetřovatelé, kteří teroristu označili za 21letého Tunisana, zjistili, že 20. září vstoupil do Itálie přes Lampedusu.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 29.10 - On-line

V 18:07 hodin už 706 km, a pořád rostem :-)

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 30. října

Ale asi ne tolik, aby nepokračovala další větou: „Na druhou stranu nechápu, proč neomezujeme jenom staré lidi. Mě osobně nevadí nechodit v noci ven. Ale myslím na ty mladší. A samozřejmě i na ty živnostníky. Chystáme se zničit ekonomiku.“

70% souhlas Francouzů se nepochybně podobá tomu, který vyslovila Johanna: přijetí odříkání si, které nezabrání ani neporozumění ani hněvu. Camille Joly, 30 letá učitelka zpěvu a herectví z Mâconu (departement Saône-et-Loire) je na tom podobně. Je napůl naštvaná – přichází o veškerý svůj příjem a státní podpora ji byla zamítnuta už v březnu – a napůl se jí „ulevilo“: „Samozřejmě, že s tím rozhodnutím souhlasím. Budeme předluženi, ale co jsou peníze ve srovnání s cenou lidských životů?“. Dokonce by si přála, aby president ponechal školní docházku volitelnou.

Živelné demonstrace
To vážně v této zemi není nikdo, kdo by nový lock-down odmítal?
Ale ano. Na Facebooku se dokonce připravují malé, živelné demonstrace. Yan Dadi, 24 let, student historie na Sorboně, doufá v tisícovku účastníků demonstrace, která je plánována na Invalidovně, a zájem zůčastnit se vyjádřilo 3005 lidí.
„Francouzi“ soudí „se musí vzbouřit proti tomuto lock-downu, tomuto archaickému, svobodu omezujícímu opatření, které nařizuje zavírat podniky na příkaz politiků, kteří se rozhodují jen sami a na základě neověřitelných údajů.“
Protože moc nevěří, že protest bude vyslyšen, tento student již plánuje, jak se vyhnout nařízeným opatřením. Bude chtít jít na večírek s přáteli? Půjde tam. A pokud bude muset jít dál než kilometr od svého bydliště, udělá to, i kdyby to mělo znamenat, že „skončí na policejní stanici“.
Olivier Céleste, 25 let, student magisterského studia finančnictví, půjde po jeho boku tuto sobotu také demonstrovat. Tento Pařížan odmítá i tuto volnější verzi lock-downu.
„Jaký je plán?“ rozčiluje se. “Každé tři, čtyři měsíce nový lock-down? Naše ekonomika padne...“

pokr.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 30. října

Kromě své možné účasti na této akci má i svůj vlastní způsob boje ve jménu svých ideí – nebude platit žádné mu uložené pokuty.
V Hendaye (Baskitsko), Tom, 27 letý organizátor nelegální demonstrace, o které si myslí, že může očekávat na 300 lidí, je připraven riskovat. „Budu tam chodit každý den, to bude můj způsob protestu.“ Nový lock-down, tento uchazeč o zaměstnání, odmítá bez mrknutí oka.
„Tahle vláda dělá něco, čemu nerozumím. Během léta naprosto pustila otěže. A teď všechno pozavírá. Kromě toho, stačí nosit roušky v uzavřených prostorách.“
Estrella, 18 let, učitelka mateřské školky ze stejného města s Tomem souhlasí: „Děti chodí do škol, může se jezdit metrem. Ale nesmí se o víkendech chodit ven? To je absurdní. Nejsem žádný boháč, ale nebudu respektovat ta nařízení. Ani ty pokuty. Nebude jim platit. Jsme zbavováni svých práv.“.
Doufá, že ji ostatní budou následovat?
„I když někteří o tom píší do statusu na Facebooku, nevím co doopravdy udělají“ pochybuje Estrella.

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 31. října 2020

Na tyto otázky, které oprávněně hýbou veřejným míněním, bude muset výkonná moc beze strachu.
Opatrnické rozhodování náleží těm více poddajným a je vlastní slabým státům.

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Parisien 31. října 2020

Koukám, že media v Paříži pracují se stejným algoritmem jak ta v Praze - dojmout tu nemyslící většinu (je to strašné, ale většinu !!!) a naladit jí proti vládě.
Kdo je dnes, při specializovaném pěstování, schopen zajistit minimální náklady a tu logistiku a náklady přesunu produktu např. ze Španělska k zákazníkovi v Pažíži, či dokonce v Praze? - ten Paul z rohu ulice, nebo velká společnost, až nadnárodní?
Přátelé neblbněme, a nenechme se dojímat podobnými příběhy. Za co jsme zvonili klíčema - za kapitalizmus, ve kterém slabší odpadnou a ti silní nám zajistí fungující společnost...

Hodnocení: +3   -5

Re: Le Monde 31. října 2020

Pomozme Amazonu
Výstavba konstrukcí nebo destilace ropy je ušlechtilá a nepostradatelná, říká stát, prodej knihy nebo dábytku je pak vulgární a nebezpečný. Minimálně pokud nty eproběhne on-line. Na tomto bodě president obzvláště trval. Uděláme všchno, abychom pomohli Amazonu, to je základní smysl tohoto lock-downu pro obchodníky.
Proč tolik nenávisti, pane Macrone?
Je to snad proto, že jste zracený a přemožený?
Vše, co šlo zmeškat jste zmeškali.
Byla tu ta žalostná aféra s rouškami, pokud se nejednalo o zločin, to testovaní, které se proměnilo ve velkou taškařici s gigantickými frontami a termíny vyhodnocování hodnými bnánové republiky.
Pět měsícu klidu na covidové frontě, od května do září, proběhlo ve znamení opatření ministerstva zdravotnictví (pozn. Ségur de la santé - https://solidarites-sante.gouv.fr/systeme-de... této akutní krize obnovování kontaktů, abysme se na konci října dozvěděli, že nepřibylo žádné další nemocniční lůžko, a zcela zjevně se ocitáme v ještě více oslabené pozici, než tomu bylo za vlny první.
Zákaz vycházení, stejně tak nespravedlivý jako zbytečný, stojí naši společnost více než 2 miliardy eur zvládl jen potrestat restauratéry a divadelníky, již dříve penalizované „sociálním distancováním“ aniž by se jakkoliv zpomalilo šíření viru.
Selhání za selháním – to je realita vašeho chaotického vedení srovnatelného s fiasky našich belgických a anglických sousedů, přičemž poměřování se s jejich neúspěchy vám, zdá se, přináší velkou útěchu.

Pěkná řádka porážek
Pod aureolou této pěkné řádky porážek, ze kterých jste se nikdy nepoučili v amaterizmu vašich rozhodnutí, jste se rozhodli hromadně potrestat restauratéry, obchodníky, plíce našich center měst, ničíte sociáln a kulturní vazby nezbytné pro soudržnost naší země, bohaté a živé dědictví, jehož odvaha, tváří v tvář ekonomickým obtížím posledních měsíců je pravým opakem neschopnosti vaší správy.

pokr.

Hodnocení: +2   -4

Re: Le Monde 31. října 2020

Je to ten důvod, proč jimi tak pohrdáte?
Nebo je to kromě třídního snobství vůči „komerčnímu sektoru“ i snobismus, který bylo tak módní pěstovat ve vrstvách francouzské technokracie?

Dobrou zprávou, jak jste zdůraznil je, že „hřbitovy zůstanou otevřené“, to je nakrásně samořejmé, kdy už se chystáte obětovat nevinné.
 

Kdyby si chtěl Šíravík prověřit přesnost překladu :-)

Musel jsem použít opisu pro
Ségur de la Santé - ve Francii tomu rozumí všichni, u já bych byl bez google ztracen - jde o Dokument přijatý ministerstvem zdravotnictví 21.6. 2020, je to jakýsi zdravotnický program. "Ségur" proto, že ministertvo zdravotnictví sídlí na Avenue de Ségur v Paříži.

Pak jsem opsal obrat "boussole les fiascos comparables" protože "buzola srovnatelných fiasek" v češtině nedává moc smysl.

A nakonec
"gestion au doigt mouillé" - vládnutí mokrým prstem - v obrazném vyjadřování si francouština libuje znamená "nahodilé, přibližné vládnutí" jsem přeložil jako "chaotické"

Snad mi to bude prominuto, protože se domnívám, že to význam překladu nezměnilo. :-)

Hodnocení: +2   -4

Re: Francouzský tisk 7

Střílení pravoslavných kněží a ještě k tomu luparou je dost zvláštní a spíše evropská záležitost. To není zbraň teroristů. Jsem zvědavý na výsledek, pokud vůbec nějaký bude a dostane se k nám.

Hodnocení: 0   0

Re: Le Parisien 1. listopadu 2020

V blízkosti kostela v předvečer činu
Podle vyšetřování Brahim A.nebyl na žádné adrese a strávil alespoň jednu ze dvou nocí ve squatu v hale budovy, která se nachází nedaleko baziliky. Den před svým činem se tenhle mladý tulák poflakoval poblíž kostela. Běhe, této době se přiblížil k několika lidem. Nejprve to byl Rabia. D., 47 letý Nicean alžírského původu s kterým déle hovořil. Podle záznamu předal teroristovi neidentifikovaný předmět, zatímco sedělza volantem Renaultu Modus. Pak to byl Abdoulkacem B., 35 etý Tunisan, s kterým byl viděn procházet se po centru města.

Podle našich informací Rabia D. a Abdoulkacem B ve vazbě vypověděli, že o plánovaném atentátu Brahima A. nic nevěděli. Tvrdí, že se ptal na neškodné informace jako radu, kde by se mohl najíst. „Ověřujeme jestli tato setkání byla skutečně náhodná a zda informace poskytnuté podezřelými mohly napomoci útočníkovi“ shrbuje zdroj blízký vyšetřování. Třetím mužem, který byl vzat do vazby na PJ Nice v pátek večer je bratranec Abdoulkacema B. Tento 33 letý Tunisan byl přítomen jeho kontaktu s útočníkem.

Oba, známí pro své protiprávní delikty nikoliv však jakoukoliv radikalizaci, žili v Rue des Védiantiens, populární uličce na severu Nice. Svědci viděli jak protiterorističtí policisté, podporovaní útvarem rychlého nasazení Raid (pozn. https://www.police-nationale.net/raid/) s beranidlem se silou zmocnili bytu Abdoulkacema B. A důkladně jej prohledali. Nad zatčením obou bratranvů jejich přátelé vyjádřili údiv a tvrdili, že s atentátem jistě nemají nic společného. " Abdoulkacem není radikalizován“ ujišťuje jeden z nich. Jediné co provedli je to, že potkali teroristu. „Upřímně řečeno, kdybychom jej potkali my, také bychom skončili ve vazbě“ tvrdí další. „Požádal-li by nás, abychom mu pomohli, aniž bychom cokoliv věděli o jeho záměrech, udělali bychom to. Tenhle chlap, uvrhul do sr...ek všechny, kteří ho potkali.“

pokr.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 1. listopadu 2020

Na Sicilii až do 26. října.
Po několika setkáních s obyvateli Nice se v každém případe, další den zrána, v 6 hodin přesunul na stanici TGV. Vyzbrojem třemi noži a exemplářem Koránu pak nakráčel k basilice a chladně a odhodlaně zvraždil Vincent Loquès, Nadine Devillers a Simona Barreto Silva, 54, 60 a 44 leté. Poté byl přemožen městskou policií, krátce před 9. hodinou.

Čtvrtý podezřelý byl zatčen včera kolem 15. hodiny, ale tentrát v Grasse (departement Alpes-Maritimes). Jedná se o teroristova známého. Role tohoto 29. letého Tunisana v této věci zůstavá zatím neznámá.

Souběžně pokračuje vyšetřování všemi směry i v Itálii, kde terorista pobýval od září do října, po jeho příjezdu z Tuniska. Zabývá se sítí ilegální imigrace, kterou terorista, použil když se vylodil na ostrově Lampedusa společně s přibližně 300 migranty, s nichž někteří jsou stále někde v okolní přírodě.
Italská policie se snaží zjistit, zda-li se v této síti neschovává další síť džihátistů. Zdá se, že až do 26. října se Brahim A. nacházel na Sicilii, v oblasti Alcamo.
Převaděč migrantů je v současné době vyslýchán, stejně jako několik spolucestujících mladého tuniského tragéda z lodi. Někteří popisují, že byl během cesty „osamělý a uzavřený“ jedinec.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Figaro 2. listopadu 2020

No, a malá zprávička na okraji, ale protože k Montpellieru jsem si vytvořil jisté pouto, tak ji taky musím zmínit:

Jeden zranný při přestřelce doupeřících gangů v Montpellieru.
V neděli po poledni vypukla v populární čtvrti v Montepellieru přestřelka, mezi dvěma soupeřícími gangy a došlo k zranění. Několik minut probíhala přestřelka, upřesnil policejní komisař.
Policie potvrdila pravdivost videa, které koluje na sociálních sítích a které ukazuje jak několik ozbrojených osob v kapucích pobíhá z jedné budovy do druhé a další stříleli na ulicích, téměř liduprázdných z důvodu lock downu.
Na míste vypomáhali policii a četnictvu vojáci z operace Sentinel. Ke konci odpoledne měla být na místo vyslána jednotka mobilního četnictna (pozn. https://fr.wikipedia.org/wiki/Gendarmerie_mobile).
Upřednestňovanou hypotézou pro tuto neděli je vyřizování účtů.

A tady je to video:
https://youtu.be/sr_6LZumBhs

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Figaro 3. listopadu 2020

Virolog a spoluautor studie Michel Pawlotsky upřesňuje „6 vyhodnocovaných antigenních testů vyhodnocovaných výhradně na symptomatických pacientech, není dostatečně citlivých, aby mohly nahradit PCR testy v diagnostice infekce u sympromatických pacientů.

Mohli bychom nedetekovat 2-3 osoby z 5 pozitivních.

Také, ty nejlepší antigenní testy, které jsme vyhodnocovali, jsou velmi specifické.“
Zkrátka, nejlepší antigenní testy představují významné riziko „falešně negativních“ výsledků.
Na druhou stranu, podle přehledu odborné literatury hlavního hygienika (Haute Autorité de Santé) výsledky testů jsou velmi spolehlivé, pokud jsou pozitvní.
Antigenní testy by mohli proto dobře sloužit pro odlišení covidu 19 od běžné chřipky.

Tolik slovo od slova o spolehlivosti testů.
25-60% falešně negativních, tedy „hurá nemám to, a přitom to trousím“ teda fakt „nie je bohvie čo“ což je také závěr článku, který informuje, jak Slovensko testuje dvě třetiny obyvatel právě těmi antigenními testy, tedy pustilo se do akce, kterou ve srovnatelném měřítku, na milionech obyvatel, provedla pouze Čína.
Citují výsledky testů a píší, že „Slovensko bylo znepokojeno situací v Česé republice, která je druhou vlnou nejvíce zasažena ze zemí EU“. Popisují složitost operace i skutečnost, že negativně testovaní Slováci si mohou trajdat, jak se jim zamane, zatímco pozitivní mažou do karantény.
A už je tu titulek „Tisíce falešných negativních“. Jakási Dr. Alexandra Brazinová, která se pro Le Figaro vyjadřuje, upozorňuje na nespolehlivost antigenních testů testovaných pouze na příznakových pacientech a tvrdí, že v populaci, kde je mnoho případů zcela asymptomatických může být spolehlivost testů tak 50-70%.
o
To zdá se, odpovídá i tvrzení a číslům z výše citovaného článku.

pokr

Hodnocení: +1   -3

Re: Le Figaro 3. listopadu 2020

Teroristický útok ve Vídni, zmiňováno, že to byli azylanti, co stříleli. (pozn. dobré jitro, pane Schwarzenbergu).

A pak se i trochu zazelenáme – práce z domova prý s sebou přináší tsunami počítačového odpadu.

Stálé zhoršování veřejných financí, předpokládaný pokles o 11,3% a deficit ve výši 119.8% HDP.
Aby se usnadnil Brexit, vymýšlejí cosi jako „rybářské koncese“, což by snad mohlo jednání trochu posunout.
Ryanair ve ztrátě 197 mega eur a znovu naštvaní francoužstí knihkupci a vydavatelé.

A na závěr nebudou zviřátka jako na Nově, ale tenor Roberto Alagna (57), kterému vychází album Zpěvák a jehož portrét Le Figaro přináší.
Ohromný hlas, to teda jo.

tady je:
https://youtu.be/N_GWu_-LqXA

(a pak náš Mistr :-)
https://youtu.be/kdSI4u5j70A)

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 4. listopadu 2020

Tohle mě fascinuje - že ti mohamedí trapáci teď ještě někoho zajímaj.

Tady chcípe 200+ lidí každej den na covid. Kvelby zavřitý. Ekonomika v ř*ti. Chlapi nas*aní (nemůžou do hospody). Baby nas*aný (nemůžou do kafírny, za kadeřnicou ani za nabíječem). Děcka nas*aný (nemůžou nikam).

A nějakej trapák někomu upižlal hlavu. A co má bejt???

Hodnocení: +1   -4

Re: Le Figaro 5. listopadu 2020

Ve své knihovně mám oddělení věnované tomuto spisovateli, které jsem v průběhu let rozšířil o vzácné svazky, z nichž některé nebyly ani zmíněny v jeho bibliografii, jako je například „Tajemný doktor“ (Le Docteur mystérieux. A jsou tam i další – jako „Mistr šermu“ (Le Maitre d’armes) – ve kterém využil své vzpomínky z cest po Rusku.
Mnoho z jeho knih se navíc protíná a proplétá. Mezi romány a cestopisy je často velmi nezřetelná hranice. Historky z jedné knihy najdeme i v jiné. Jsou to texty nestejné hodnoty, ale všechno je příjemné a celek je báječný.

Proč jste nezfilmoval ani jeden Dumasův román?
Často jsem chtěl, ale pokaždé jsem od toho upustil. Chtěl jsem udělat adaptaci „ Po dvaceti letech“
(Tři muštetýři po dvaceti letech) s Belmondem, Noiretem, Rochefortem a Marielle, ale Belmondův agent mě okamžitě zastavil: „Tak to ne, to Belmondo nikdy nebude akceptovat, on chce být v titulní roli sám“.
Vzdal jsem se té myšlenky, aniž bych si byl jistý, že by to Belmondo skutečně odmítnul. Nikdy jsem o tom Jean-Paulem přímo nemluvil.

Před režírováním D’Artagnanovi dcery jsme se marně pokoušel adaptovat Vikomta de Bragelonne (Le Vicomte de Bragelonne), což by opravdu bylo asi příliš odvážné, a znamenalo by to odstranit vše o vikomtu Bragelonne, který sám o sobě je pro dějiny úplně nezajímavý. Přestože všechno ostatní v knize je vynikající. Představoval jsem si scény s Mazarinem, Ludvíkem XIV, kuchařskou soutěž, i konec příběhu.
Stevenson napsal o tomhle románu nádherný text, jednu z nejlepších literárních recenzi, jakou znám.

Co si myslíte o filmech inspirovaných Dumasovými romány, zejména adaptacemi nejslavnějších titulů jako jsou Tři mušketýři nebo Hrabě Monte-Christo.

Protože jsem vášnivě zaujatý a často si znovu čítám Hraběte Monte-Christa, jak mi radil můj otec, jsem z většiny těch adaptací, co byly provedeny, zklamán.

pokr.

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Figaro 5. listopadu 2020

S výjimkou němého filmu od Henri Fescourta (spoluscénáristou byl v 1929 Armand Salacrou), který považuji za velmi krásný a nejpropracovanější a natáčel se v přírodních dekoracích.

U většiny Dumasových adaptacích na filmovém plátně me štve, že se zapomíná na podstatné pasáže z jeho díla. Například v Hraběti Monte-Christo, je důležitý okamžik, který se nikde neobjevil, i když je symbolicky velmi silný: je to scéna, kde hrabě Monte-Christo pomáhá telgrafnímu zaměstnanci zbavit se krtků, kteří mu otravují život, a na oplátku může hrdina použít telegraf a vydat falešné zprávy, které zničí jednoho z jeho nepřátel. Považuji to za politováníhodné, že se tato kapitola v adaptacích vynechává, protože odhaluje samotnou podstatu autorovi geniality. Dumas umí ukázat, jak něco humorného, neoficiélního a praktického, jako je recept, jak se zbavit krtků, ovlivńí průběh dějin.

Je technicky obtížné adaptovat Dumase? Protože máme pocit, že jeho romány jsou velmi visuální.

Jsou visuální, ale mnozí dělají tu chybu, že podceňují jednu z ohromných Dumasových kvalit: je talent psát dialogy. Při jeho dělbě práce, kterou uskutečňoval s Auguste Maquetem, vidíme, že pasáže napsané samotným Dumasem, jsou právě výjimečné dialogy. Ve svých románech dokonce píše lepší dialogy, než ve svých dramatech. Byl jsem ohromen kvalitou dialogů v Královně Margot (La Reine Margor) a v Dámě z Monsoreau (La Dame de Monsoreau). To se musí přenést na plátno tak jak to je. A pokud to neuděláte, může to být katastrofa. Mám na mysli žalostnou verzi Tří mušketýrů s Bourvilem realizovanou André Hunebelle (francouzsko-italská koprodukce z roku 1953). Ohromně obdivuji Audiarta, který stvořil úžasné filmy, které jsou dnes naštěstí doceňovány. Ale ve Třech mušketýrech tvoří Audiard vtipy, které jsou méně humorné, než ty Dumasovi. Stejně jako když Marcel Maréchal adaptoval Tři mušketýry pro divadlo a vkládá tam gagy, méně vtipné než ty originální.

pokr.

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Figaro 5. listopadu 2020

Celý Domasův genius dialogu a jeho duše je obsahem jeho dechberoucích Pamětí (Mémoires), které hluboce doporučuji si přečíst.

D’Artagnanova dcera nebyla ale od počátku váš projekt

Ne, opravdu ne. Musel jsem D’Artagnanovu dceru převzít, protože Sophie Marceau důrazně vyžadovala odchod režiséra Ricarda Fredy. Musím říci, že jí rozumím, udělal hloupost, ale přesto to byl můj velmi drahý přítel, který už realizoval D’Artagnanovu dceru. Popravdě řečeno, dal nám jakýsi remake své D’Artagnanovi dcery, ale problém byl v tom, že navzdory varování, zácházel s herci velmi neformálně, občas pohrdlivě, a odfláknul většinu scén.
Jednoho dne jsem přišel do přípravny filmu, narazil jsem na Sophii Marceau která mi řekla: „Odcházím, nechci pracovat s někým, komu vadí se na mě dívat“. Převzal jsem ten film. Zjistil jsem, že scény byly připraveny nedbale. Dále bylo všechno špatně i z historického hlediska...
Přesunul jsem všechny exteriéry do Périgordu, nechal jsem přepsat dialogy Jean Cosmose, a šťastně jsem film dotočil. Byla to záchranná operace.

Chtěl jste adaptovat román Regentova dcera, ke kterému jste napsal předmluvu?

Ano, chtěl jsem to udělat. Ale byla by to obrovská adaptace. Neufinancovatelná. Nechal jsem projekt přečíst i Jean-Luc Godardovi, kterému se líbil. Ale postupně jsme si s mým splupracovníkem, Jean Cosmosem, uvědomovali, že to nezvládneme, kvůli tomu, že šlo o první román mladého autora.
Postava rytíře Chanlaye paralizuje jekoukoliv akci, i když celý příběh kolem je naprosto úžasný.
A pak mi jednou Jean Cosmos řekl: „Zapomeňme na tu knihu, nechme se inspirovat postavami, zachovejme určité nápady, ale zkoumejme, prostudujme dobové kroniky....“
Dumas probudil mou zvědavost pro toto období, a všechny lidi, co obklopovali regenta, jako byl jeho ministr Dubois.

pokr.

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Figaro 5. listopadu 2020

Analyzoval jste při četbě Alexandra Dumase jeho metodu?
Dumas studoval mnoho historických prací z období, které bylo předmětěm jeho zájmu, ale také i knihy, v té době napsané. Proto je tak pravdivý. V Regentově dceři zachycuje komplikovanou podstatu postavy regenta, ve kterém se osvícenost utkává s trudnomyslností. Mistrovsky také analyzuje podivné vztahy mezi regentem a Duboisem, jeho bývalým učitelem.: vztahy obdivu a dominance, spoluviny a revolty.

Máte nějakou radu pro naše čtenáře?
Docela jednoduše číst znovu a znovu díla tohoto spisovatele. Mě to nikdy neomrzí, je to pro mě potěšení.
Dumas to je síla dialogu, stylu, inteligence a historické spolehlivosti.

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Figaro 5. listopadu 2020

Tak hlavně aby jejich Dumas nebyl jako náš Jirásek. To bys pak měl se znalostí opravdové historie docela problém. :-)

Hodnocení: +2   -1

Re: Le Figaro 6.11. 2020

Je tu někde někdo, kdo by řekl Francouzům „nebojte se!“?

Pouze znovu nalezená odvaha zachrání Francii před jejím zhroucením.
Alexandr v Poklesu odvahy (pozn. https://jaknatoo.blogspot.com/2017/02/alexander... ) řekl: „Měli bychom si pamatovat, že pokles odvahy byl vždy považován za předzvěst konce.“
„Volba života“ je nevkusným leitmotivem technokratů a ideologů. Už nemají co říci kromě: „všichni do krytů“. Díky svým chybám a mylným představám ti první přispěli k rozbití nemocniřního systému, zatímco ti druzí vyprazďnují národ z jeho podstaty.
Přečtěme si znovu Bernanose (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Georges_Bernanos): „Pouze ti, kteří ztratili svou duši, myslí na záchranu své kůže“. A ti, kteří opakují po Olivieru Véranovi, despotickém ministru zdravotnictví: „Prioritou je zdraví“, zavírají oči před válkou, kterou vedou džihádisté proti západním demokraciím.
V pondělí to byla Vídeň, kde naci-islamisté udeřili (čtyři mrtví) v blízkosti velké synagogy, která pamatuje hitlerovské řádění.
Je načase se znovu sjednotit s hrdostí na to, že jsme Francouzi, dědici židovsko-křesťanských kořenů a literárních tradic. Z těchto důvodů se zákaz konání náboženských obřadů a prodeje knih, se jeví jako brutalita tmářů.
V pondělí se Jean Castex vyslovil pro potřebu znovuzískání hodnot: „Chci zde odsoudit všechny kompromisy, které tu jsou už po mnoho let (...) měli bychom se sebeobviňovat, litovat kolonizace, a nevím čeho ještě (...)“. Slova ze zlata.‘
Nicméně byla to hlava státu, která prohlásila, že francouzská kolonizace byla „zločinem proti lidskosti“.
Byl to on, který pověřil Benjamina Storu, obhájce pokání, misí k uctění památky alžírské války. Byl to také on, kdo v sobotu na katarském kanálu Al-Džazíra přisoudil Francii zodpovědnost za “ekonomickou a sociální zášť“ muslimské mládeže, která byla obětí údajné nerovnosti.
Macron, bohužel, nikdy nepřestane v sobě živit nenávist k sobě samotnému.
pokr

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Figaro 6.11. 2020

V Trumpových stopách
Bylo by mylné se domnívat, že národy podlehájí stádní pasivitě. Voliči Donalda Trumpa názorně předvádějí opak. V okamžiku, kdy píši tyto řádky, jsou výsledky hlasování z úterní noci stále nejisté, protože skóre je tak těsné. Nicméně, neobyčený odpor odcházejícího presidenta ukazuje na ztrátu důvěry v systém, politiku a media, která ho již jednomyslně pohřbila.
„Demokratická vlna“ kterou ohlašovaly průzkumy, se nekonala. Dokonce i Senát se drží dobře. Pošetilé a arogantní „elity“ opět prokázaly svoji neschopnost naslouchat zájmům obyčejných lidí. Estabilishment slavil. Jestliže Trump tyhle volby vyhraje, jeho vítezství bude vítězstvím občanů, kteří prolomí diktaturu politické korektnosti se svými exkomunikacemi.
„Budoucnost nepatří globalistům. Budoucnost náleží vlastencům“ varoval Trump.
Vítr historie fouká právě tímto směrem.
Právě na základě této suverenity, chránící křehký národ, by se mohla Francie zrekonstruovat.
Hlava státu, konfrontovaného s hrozbami viru a terorismu, má v současné době velmi silnou podporu veřejnosti (40% podle průzkumu Le Figara). Ale toto přechodné zlepšení je nestabilní.
Je na Macronovi, aby jednal rozhodně a ukončil imigraci, která je zdrojem velké národní lability.
Zejména proto, že Francie je děravá jako cedník, jak se ukázalo při islamistickém útoku v kostele Notre Dame v srdci Nice, při které byli zavražděni Simone Barreto, Nadine Devillers a Vincent Loques.
Brahim A, který odjel na lodi z Tuniska s dalšími 21 lidmi, přijel do Lampedusy (Itálie) 20. září a poté mu byla ponechána volnost, aby den před svojí řezničinou dorazil do Nice.
Francie musí přibouchnout své dveře.

Občanská vzpoura
A hlava státu znovu opakuje chybu, když při covidové krizi je přesvědčena, že může sama rozhodovat o zdravotní reakci na pandemii, aniž by se musela starat o názory místních volených zastupitelů a realitu na místě.

pokr.

Hodnocení: +5   -3

Re: Le Figaro 6.11. 2020

Byl spuštěn stejný technokratický, autoritářský a nespravedlivý centralismus, jako před dvěma lety počátkem vzpoury „žlutých vest“. Potencionálními pokračovateli občanské revolty jsou dnes malí obchodníci, kteří se dnes bouří proti donucení zavřít, zatímco supermarkety zůstávají otevřené.
Probouzející lid se nedočkal toho, aby je stát, který již nestojí nohama na pevné zemí, vyslyšel.

Hodnocení: +5   -3

Re: Francouzský tisk 7

Mají dobře zaděláno na slušný průser

Hodnocení: 0   0

Re: Le Figaro 7. listopadu 2020

To Charal (https://www.imoca.org/en/boats/charal) , která byla spuštěna na vodu jako první z nejnovější generace lodí, patří k nejspolehlivějším. A zkušený Beyou (3. v roce 2017) má vše, co je potřeba k „získání Graalu“. Pokud nepoleví. Z nimi si ale dávejme pozor na nováčka Charlie Dalina, tak podobného Francois Gabartovi (pozn. https://en.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois... z doku Mer Concept, bývalého vítěze s projektem Apivia a také na talentovaného seveřana Thomase Ruynta (druhá účast na LinkedOut) (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/advens-for... )

Outsideři
Těmhle nováčkům se nic nedařilo podle plánu. S třemi rozbitými nadnášecími křídly za rok vyráží Sébastien Simon (Arkéa Paprec) (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/ark-a-paprec) do neznáma. To samé platí i pro Nicolase Troussela (Corum) (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/corum-l-epargne ) jehož loď byla zpuštěna na vodu velmi pozdě (květen). Dvojnásobný vítěz Solitaire du Figaro (2006, 2008) dřel do úmoru se svým teamem snů vedeným Michelem Desjoyeaxem. Bude to stačit?
Původní monohull (pzn https://en.wikipedia.org/wiki/Monohull#:~:text=A%20monohull%20is%20a%20type,hulls%20connected%20to%20one%20another.) L’Occitane (pozn. https://www.imoca.org/en/boats/l-occitane-en... ) společnosti Armel Tripon se zaobleným čelem a nejistou spolehlivostí (častá poškození) také nemá mnoho napluto. Na starších, ale vylepšených lodích pak sní o stupních vítězů Malouin Kévin Escoffier (PRB) (poz. https://en.wikipedia.org/wiki/PRB_(vessel) ) a Němec Boris Herrmann (SeaExplorer) (pozn. https://www.borisherrmannracing.com/news...

pokr.

Hodnocení: +5   -3

Re: Le Figaro 7. listopadu 2020

Ženy
Na startu je jich tedy šest, namísto nuly před čtyřmi lety. Kromě kvantity, předzvěstí kvality jsou i nádherné dřívější výkony těchto žen. V čele seznamu je Angličanka Samantha Davies (Initatives Coeur) (pozn. https://www.initiatives-coeur.fr/en/the-boat ), která mlže doufat, že si povede stejně dobře nebo i lépe, než v roce 2009 kdy obsadila 4. místo. Kromě ní je tam i francousko-německá Isabelle Joschke (MACSF) ( https://www.imoca.org/en/boats/macsf ) která má vše potřebné, aby zazářila stejně jako vycházející hvězda Clarisse Crémer (Banque Populaire) ( https://www.imoca.org/en/boats/banque-populaire-x ), které chybí jen nadnášecí křídla (a zkušenosti).

Hvězdná pěchota
Mnoho z nich nemůže ani snít o vítěžství, ale to nám nebrání ocenit jejich účast. Stejně jako bezkonkurenční Jean Le Cam, Arnaud Boisieres zkouší už svůj čtvrtý Vendée Globe, polínko do ohně přikládají i ikonický Yannick Bestaven nebo Damien Seguin, první hendikepovaný mořeplavec na startovní čáře, žurnalista Manuel Coussin, bývalý velmi dynamický manažér. Japonec Shiraischi, Ital Pedote, Španěl Costa, Švýcar Roura a Angličané Merron a Harre potvrzují zmezinárodnění soutěže.



Webová stránka závodu je zde:
https://www.vendeeglobe.org/fr

která může být pro našince až zbytečně potrobná, co byste si ovšem neměli nechat ujít je neoficielní video, na kterém jsou představeny všechny lodě které se letošní soutěže zúčastní.
Čístá krása:

https://youtu.be/gGGUQbrkUL4

Hodnocení: +5   -3

Re: Le Figaro 7. listopadu 2020

Ještě pár obrázků z dnešního Le Parisien,
zajímavé je jak se za 30 let zrychlili, je to neuvěřitelné, plachetnice, na tom jeden člověk, samotinký, a obepluje zeměkouli za 74 dní....

Hodnocení: +2   -2

Re: Le Parisien 7. listopadu

Každýho volba.

Jestli se sousedi jako národ rozhodnou (nebo kdokoliv, třeba my), že jim to za to nestojí, tak se do toho můžem pustit naplno.

Žádný omezení. Lehký případy dostanou Panadol, těžký případy pořádnou šlehu morfia.

Část kapacity v hutnictví se dočasně vyhradí pro potřeby pohřebnictví.

Někdy v lednu bysme to mohli mít za sebou. Pár desítek tisíc lidí úplně...

Hodnocení: +2   -4

Re: Le Parisien 7. listopadu

20 tisíc je zanedbatelný počet, kterým se nikdo nebude zabývat, zvlášť když své protesty nemají alespoň trochu podložené.

Hodnocení: 0   -3

Re: Le Parisien 8. listopadu 2020

Na vojně - Frajtr:
"Kdo umí Francouzsky tři kroky vpřed."
"Vpravo v bok a pucovat hajzly"

Hodnocení: +3   0

Re: Le Figaro 9. listopadu 2020

To samozřejmě nikdy není zaručeno: zdravotní katastrofa nebo válka všechno zpochybní, jako v Syrii, kde naděje dožití populace náhle klesala o 6 a nakonec o 10 let.

Při výpočtu obětí pandemie existují dva způsoby, jak postupovat.
První vychází z lékařského prostředí a spočívá v sčítání úmrtních listl s poznámkou „covid-10“. Takto bylo stanoveno k 31. květnu 29 000 úmrtí.
Druhý způsob, prováděný statistiky u Insee (https://www.insee.fr/fr/accueil) a demografy z Ined vychází z vývoje populace. Za prvních pět měsíců roku 2020 bylo registrováno 287 000 úmrtí ze „všech příčin“ proti 270 000 úmrtím v roce 2019, tedy o 17 000 více, ale o 12 000 méně než „covidových úmrtí“.

Méně vražedná chřipka

V této fázi měla „první vlna“ malý dopad na naději dožití, která zaznamenala podobné poklesy i v posledních letech (2008, 2012 a 2015). Ti dva vědci z Ined nabízejí několik vysvětlení.
Prvním je věk obětí viru z nichž 82% bylo starších 70 let. Je samozřejmé, že čím starší člověk zemře, tím menší dopad to má na naději dožití celé populace.

Kromě toho rozdíl, 12 000 mezi 29 000 úmrtími označenými jako „covidové“ a celkovou nadúmrtností ve výši 17 000 má tři příčiny.
Předně, sezónní chřipková epidemie byla proti loňskému roku méně závažná, přibližně o 10 000 méně smrtelných případů. Druhým vysvětlením je, že některé oběti covidu byly osoby oslabené, které by tak jako tak zemřely mezi březnem a květnem 2020, nebo o něco později, kdyby nedošlo k epidemii. Zemřeli proto spíše „s covidem“ než „na covid“. Ve svém žargónu demografové hovoří o „efektu sklizně“ (harvesting effect) nebo „přesunu úmrtnosti“, jinak řečeno, o několik týdnů předčasných úmrtích, jako bylo pozorováno behěm vlny veder v srpnu 2003 (která jsou kompenzována následným poklesem úmrtnosti).

pokr.

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Figaro 9. listopadu 2020

Další, asi nejvíce paradoxní fenomén je, že epidemie způsobila pokles dalších příčin úmrtí.
Podle ONISR (Národní mezirezortní institut pro bezpečnost silničního provozu (https://www.onisr.securite-routiere.gouv.fr/) v druhém čtvtletí došlo k poklesu počtu úmrtí na silnicích o 63% a za prvních devět měsíců bylo o 489 zabitých méně, než v roce 2019 (pozn. píší 2020, zjevně chyba, nedává to pak smysl), a to zejména mladých lidí.

Tyto, částečně překvapivé, skutečnosti by nás neměli vést k ukvapeným závěrům.
Michel Guillot a Myriam Khlat upřeňují, že tato čísla nikterak nepředjímají dopady druhé vlny v roce 2020. Navíc, odmyslíme-li si letošní menší epdiemii sezónní chřipky a jiné nepřímé vlivy (mimo jiné úmrtnost na silnicích), pokles naděje dožití by se snížil samotným covidem asi o 0,5 roku což by byl „mnohem neobvyklejší pokles“.
A především z toho nelze vyvozovat, že lock-down by byl zbytečný.
Demografové naopak citují studii University v Rennes, která ukazuje, že „tato výjimečná opatření umožnila snížit počet úmrtí na covid-19 o 83%“ a že „absence lock-downu by snížila naději na dožití mnohem více“.

Faktem ale zůstává, že jakoliv dramatická tato epidemie je, nenaruší demografii tak jako to udělala španělská chřipka v roce 1919 nebo AIDS v 80. a 90 letech ve Francii i ve světě.

To by mohlo vysvětlit i jistou skepsi Francouzů k nadměrně omezujícím opatřením proti viru, kterou zosobňuje nápis vyrytý na lavičce v parku v Lucemburských zahradách v Paříži:
„Nezkoušejme j svému životu přidat léta, ale zkusme do svých let přidat život“ (John. F. Kennedy)

Hodnocení: +4   -3

Re: Le Figaro 9. listopadu 2020

Myslíš, že na to měl vliv výsledek voleb za mořem? ;-)

Hodnocení: +3   -2

Re: Le Figaro 9. listopadu 2020

Slibem nezarmoutíš. Babiš také takhle blafal a vyhrál volby.

Hodnocení: 0   -4

Re: Le Figaro 9. listopadu 2020

Co mi to jenom...už vím:

https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/103155...

Hodnocení: +5   0

Re: Francouzský tisk 7

A oni mají nějaké očkování povinné?

Hodnocení: 0   0

Re: Francouzský tisk 7

Ráno v rádiu Höschl povídal, že má-li mít očkování nějaký smysl, musí být očkováno 63 až 70% populace.

Hodnocení: 0   0

Re: Le Figaro 11. listopadu 2020

- Jak vyrobit miliardy dávek
- Jaké jsou potenciální vedlejší účinky

A pak, aby toho nebylo málo, článek o tom, že poslanec Evropského parlamentu – environmentalista (pozn. tedy zelený fašoun) Yannick Jadot (https://en.wikipedia.org/wiki/Yannick_Jadot )zahajuje debatu o povinném očkování, kterou vláda odkládá.
A mocně za ní pléduje.

Jeho zelená strana EELV jeho nápad však nepodporuje a označila jeho návrh „nezodpovědný v okamžiku, kdy o vakcíně prozatím není nic známo o její účinnosti ani neškodnosti“.

Hodnocení: +2   -3

Re: Le Parisien 12. listopadu 2020

„Například nevíme, jaký druh kamer smí být použit, vyprávěli nám něco o pracovní skupině, ale vůbec nikam jsme nepokročili“.

A co ti nejchudší
Nízkoemisní zóny (ZFE) v Île-de-France také naráží na územní nerovnosti. Asi dvacet obcí se je stále zdráhá schválit, a těch nesouhlasných stanovisek stále přibývá. Hlavní obava volených zastupitelů je z penalizace těch nejchudších domácností.

Počet registrací vozidel na ministerstvu dopravy k 1. lednu 2020 ty nerovnosti dokazuje. V Seine-Saint-Denis najdeme největší počet vozidel s registrací Crit’Air 4 nebo 5 – 78 299, zatímco v centrální Paříži je jich jen 31 443 .

Stále nedostatečné zvýhodnění

Nějaká podpora samozřejmě existuje. Kontraversní bonus umožňuje, v závislosti na příjmu, získat až 3000 eur na nákup nového nebo ojetého vozidla se spalovacím motorem. Tato částka může však dosáhnout až 19 000 eur v případě nového „čistého“ vozidla (elektrické, na stlačený plyn či hybridní), pokud připočteme ekologický bonus a dodatečné zvýhodnění od metropole (MGP) pro obyvatele obcí zahrnuté do nízkoemisní zóny. A až 12 000 za „čisté“ ojeté vozidlo.
„Ale to nestačí k tomu, aby ty nejchudší domácnosti byly schopny doplatit ten zbytek, od 2000 do 4000 eur“, pokračuje Daniel Guiraud. Aktivně se zasazuje, stejně jako jeho kolega z PCF ( pozn. Komunistická strana Francie) Patrice Lecrerc (viz článek níže) o „nulovou úrokovou sazbu na půjčky garantované státem“.
„Z našich setkání s občany je zřejmé, že chudé domácnosti se obávají, že nová vozidla zvládnou ufinancovat“.

Zákaz Crit’Air 3 v červnu 2003

Je zapotřebí zmínit, že toto další opatření se týká jen omezeného počtu vozidel z celkového počtu osobních automobilů registrovaných v metropoli (MGP): z celkového počtu 1.9 milionu vozidel v MGP je pouze 140 000 vozidel s Crit’Air 4 a 5.

pokr.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 12. listopadu 2020

Oproti tomu přechod na Crit’Air 3x už bude riskantnější. Od června 2022 bude zakázáno provozovat 417 712 vozidel. A to za pouhý rok a půl. Jsou to diesely registrované pře 31. prosincem 2010 nebo benzinová vozilda registrovaná pře 31.prosincem 2005.
„Proto bychom se tento nastoupený směr neměli nechat ujít“ varuje Daniel Guiraud.

Hodnocení: +3   -3

Re: Le Parisien 12. listopadu 2020