27.4.2019 Snídaně byla připravena na sedmou, dnes tu Marco není, a jeho ženu Marii při práci sleduje babka, nejspíš její tchyně. Nemohu si nevšimnout, že to mezi nimi neklape, to mezi mnou a jídlem, to je jiná, my si rozumíme skvěle, hlavně teda já s ním. Fotka s dámami na rozloučenou a addio,…
Ještě sem pro úplnost šoupnu trasu. Je to teda zážitek plánovat v Mapy.cz takto dlouhou cestu. Buď je to verze pro auta, tam pak není možné dát terénní úseky, nebo to je jako tady trasa pro kola, ta se pak důsledně vyhýbá hlavním silnicím, a přetahat ji na hlavní to pak vypadá tak, jak to vypadá.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x...
https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x...
Díky za článek, zažil jsi toho fakt dost.
Osobně mám radši rovinu, ale Tvé zážitky za to stály.
A s tím pasem!.
Můj se naštěstí před lety v Skotsku našel.
Snad bych Ti doporučil okolí Banské Štiavnice, nebo od Sihly do Kokavy nad Rimavicou, jen to není tak rozlehlé a asi tam bude proti Itálii víc aut.
Díky za tip. Na Slovensko jsem jezdil před revolucí, vždycky s partou v létě na Šíravu. To byl let, 4 dny tam, 4 dny zpátky, ani nevím, kudy jsme jeli, se to míhalo moc rychle. Ale Kokava tam tuším byla !
Příští rok to bude zase Itálie.
Kdysi jsem dal cca 240 km za jeden den, ale na Favoritu a nalehko. Ale po pravdě, neměl jsem z toho nic. Spíš mi vyhovovaly denní dávky kolem 80km, to jsem si užil a nasál do sebe atmosféru míst kterými jsem projížděl. (jako tebou popisované italské městečka/ vesničky.)
240 za den je slušné, to už chce vůli. Z každého i ošklivého zážitku si můžeme vzít něco pozitivního, při nejhorším poslouží jako odstrašující příklad.
Mě to zatím pod koly odvaluje dobře, takže optimum vidím na 130 denně, po rovině i víc, ale ty já moc nejezdím.