Ahoj
Nemáte prosím někdo zkušenost, jak je to s cestováním s kolem vlaky LeoExpress na trase Ústí nad Orlicí - Mladkov?
Jde mi především o to, jak moc reálné by bylo naložit Ibex do "LET 1291 Orlice" případně "Os 20501" a ŽelPage mi vůbec nic nenašlo?
Měl by tam jet Coradia Lint 41.
https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=LE...
Nejel jsem s tím, ale podle fotek z interieru, to anad problém nebude.
Jezdil jsem tam se skládačku a věřím, že leho by se taky bez problémů vešlo. Nicméně o víkendu při pěkném počasí mívá tenhle nápad dost cyklistů. Málokdy jsem tam byl s kolem sám. Ale jestli pojedeš přímo z Ústí, tak se určitě nějak porovnáte, když bude potřeba.
Úplně v pohodě (bydlíme v Těchoníně) naložíme do Leo vláčku i 4 naložená kola, je to asi jako s kolem do metra :-) Navíc zaměstnanci LEO Expresu bývají většinou mladí a moc příjemní lidé (narozdíl od průvodčích ČD), občas se stalo, že nám odpustili platbu za dětská kola...
(a i kdyby to nááááhodou nešlo, tak z UO do LTH je parádní cyklostezka a i dál na Mladkov je to skoro rovinka, je to cca 35 km)
Díky.
Ano, do Letohradu to jede samo, ale pak se to poněkud zvedá, tak jsem začal přemýšlet, jak si nějaké kilometry odpustit... ;-)
Přecijen plán:
Třebová-Králíky 40 km
Králický triatlon = 0.4 plavání + 20 km kolo + 5 km běh
Cesta domů - dalších 40 km.
Tak nemusíš furt jen vyhrávat, že. :-D
Cestu tam si dáš na rozehřátí a zpátky to budeš mí na "výklus" :o)))
A pojedeš taky trenére? ;-)
Vem si příklad z Radka, jeho leho vidí vlak akorát když stojí na přejezdu :-)
Jakože vlak zastaví u přejezdu, aby dal Radkovi přednost? ;-)
Tak Radkovi já nemůžu konkurovat... navíc momentálně bojuju s myšlenkou zůstat v postýlce a nikam nejezdit... :-)
Ale fuj...
Ty si ale určitě vstal a večer napíšeš, jaké to bylo. Budu ti (jako správný trenér) věnovat tichou vzpomínku a držet palce, aby to klaplo podle tvých představ :o)))
PROSÍM reakce pište až dolů pod POSLEDNÍ díl celého vyprávění!
Milý trenére, začalo to jako obvykle. Pořád jsem měl dost času a najednou nestíhal. Nějak jsem se pobalil a vyrazil směr nádraží v Ústí. Cestou přemýšlím, jestli jsem nic důležitého nezapomněl? Přilbu tentokrát mám, na lehokole jedu, SPD sandály na nohou vidím, tenisky zabírají půl brašny, vodu jsem doplnil a závodit můžu i v tom, co mám na sobě, úplná katastrofa to snad nebude.
V duchu probírám seznam sekundárního vybavení... sakra, kde je kamerka?! Normálně ji zapínám před odjezdem, ale chtěl jsem šetřit baterii až na závod a schovat kamerku do brašny... jenže dal jsem ji tam nebo zůstala na stole? Přemýšlím, že zastavím a podívám se, jsem 1 km od domu, je to kousek... ale časově to nevychází, když se vrátím, tak vlak už nestihnu. A když se nemůžu vrátit, je zbytečné zastavovat, třeba jsem ji do brašny přecijen dal... nejsem si jistý, šanci vidím na 20%, tentokrát zřejmě závodní video nebude, chjó...
K nádraži se blížím 5 minut před odjezdem vlaku, možná bych se býval stihnul vrátit? Kupuju lístek pro sebe, ale pro kolo prý až ve vlaku. Cestou tunelem slyším hlášení, že vlak je připraven k odjezdu, sakra už? Na nástupišti vidím Leo vlak, mířím na bližší otevřené dveře, symbol kola nikde nevidím, ale nechci riskovat, že mi to ujede. Vytočit lehokolo v nástupním prostoru je trochu výzva, ale zdařilo se a už parkuju na místě pro kola... ne, nestihnul bych se vrátit. :-)
Koukám do brašny mezi věci, kamerka samozřejmě nikde. Tak je fakt super, že sebou mám powerbanku s kabelem, kterým nic jiného nedobiju. Něco málo můžu natočit slunečními brýlemi, tam ale baterie vydrží možná 20-30 minut, mně závod určitě potrvá hodně přes hodinu...
-> Sem neodpovídat, až dole!
Druhá část...
Poprvé v životě vidím průvodčí, která nepatří ČD, s líčením to trochu přehnala, ale to bude věc vkusu. Dávám ji Iredo anonymní kartu, jízdenku a ptám se, zda platbu za kolo může strhnout z té karty? Čekám, že bude chtít hotovost, ale chvíli něco ťuká do terminálu, mrmlá, že to zase nejde, pak mi kartu s jízdenkou vrací, že je to dobrý... no což, taky řešení. :-)
Vystupuji v Mladkově, mohl jsem sice jet pozdějším vlakem až do Králíků, ale chci si prohlédnout trasu. O tom, kde v Mladkově bude otočka, se v propozicích nepíše, přitom je dost klíčové zjistit, kolik tam bude místa a jak si najet. Předpokládám, že na silnici uvidím šipky nebo něco podobného, ale nikde žádná stopa, že by tudy za tři hodiny měl jet závod.
Jelikož se mi od rána nedaří, přemýšlím, co ještě by se mohlo pokazit... je ten závod opravdu v sobotu? Nespletl jsem se? Jestli zjistím, že se závodí až zítra, bude celé vyprávění vtipnější než jsem plánoval. No uvidíme...
Přijíždím do obce Králíky, jako první mířím k rybníku, kde by mělo být depo. Vidím rybník a vedle něj už se staví stojany, jak je znám z fotek. Na cestě před hrází rybníka je zavřená závora, vlevo je trochu místa, chci se podívat, kde se bude plavat, tak to objedu... tak ne. Je to moc strmé, nemám dostatečnou rychlost, v kritický moment kolo na štěrku prohrábne. Vycvaknout stihnu, ale dát nohy na zem už nikoliv.
Sakra! Blbější místo jsem si vybrat nemohl, jako bych to slyšel, že tu lehokola zakázali z bezpečnostních důvodů... když jsem líný sesednout, takhle to dopadá... během vteřiny vstávám a pokračuji s lehokolem pěšky kousek po hrázi.
Voda překonala očekávání, fujky! V tomhle jako budeme plavat? Rovnám řidítka a šteluji zrcátko, možná by bylo lepší zjistit, že závod bude zítra... to už bych nejezdil, ale plakát na zábradlí značí, že jsem tu správně.
-> Sem neodpovídat, až dole!
Třetí část...
Jedu zpátky hledat registraci. U závory by bylo rozumné sesednout, jednou spadnout přece stačilo... ale dolů to bude snazší... rozum prohrává, jedu, naštěstí tentokrát se manévr zdařil.
Na registraci se dozvídám, že pro mě mají startovní číslo jedna! Čím jsem si to zasloužil? Je na kraji depa. No výborně, tolik vstřícnosti jsem vůbec nečekal. Všichni pořadatelé jsou hrozně milí, dost rozdíl oproti loňskému zamítnutí lehokola. Akorát ředitel závodu se tváří, že mě nevidí, tak se ho radši na nic neptám a informace o trati (otočka + druhé depo) čerpám od přijemné pořadatelky.
Zdá se, že Králický triatlon drží standardy velkých závodů a tak nejenom mají místa v obou depech očíslována, ale navíc jsme dostali pro vyzvednutí věcí po závodě z depa samostatnou kartičku. Akorát postrádám informaci, kam tu kartičku strčit a tak ji nechávám v depu s ostatníma věcma. Mě si s lehokolem určitě pamatovat budou. Druhým neobvyklým opatřením je vratná záloha 200 Kč na startovní číslo. Naopak startovné 150 Kč za osobu, zahrnující poukaz na klobásu a pití po závodě, působí úplně neskutečně.
Od ředitele závodu se dozvídáme, že neopreny jsou povoleny, protože voda je studená, prý má 20C. Přišlo mi to docela vtipné, problém bych viděl spíše v (ne)čistotě vody, teplotu bych v srpnu neřešil. Nicméně prý se nic nevyrovná rybníku v Majetíně... nevím, každopádně díky za tip, kam na závod nejezdit. :-)
Start se blíží, tak jedu připravit věci do druhého depa a pak k rybníku. Podle drnčení něco není v pořádku, pumpička přivázaná pod nosičem je najednou hrozně volná, gumička už vůbec nedrží... tak zpátky, z brašny beru gumicuk a pumpičku k nosiči přimotám. Tak copak se pokazí dalšího?
Lehokolo parkuji v depu u rybníka a vydávám se k vodě. Plavci již bláto hezky promíchali, takže odstín vody odpovídá zhruba tomu, co teče v řece při povodni. Alespoň, že ta voda nesmrdí.
-> Sem neodpovídat, až dole!
Čtvrtá část...
Když je většina lidí ve vodě, ozývá se výstřel. Žádná panika nenastala (někteří se zrovna rozplavávali dost daleko), zřejmě nějaký omyl. Tak buďme rádi, že nebylo nabito ostrými. Následně se dozvídáme, že se plave nejprve na červenou bójku, takže stojím na špatné straně davu, tady by mě ušlapali, raději se brodím blátem a lidmi co nejvíc doleva. Zjišťuji, že dno rybníka je značně nehomogenní, někde bláto, někde kameny, já šlápnul zrovna do hluboké díry, auvajs.
Tentokrát již start platí a nezbývá než plavat s davem. Několikrát kopnu do kamenu, docela to bolí, ale jak to mám poznat, když není pod vodou nic vidět? Baví mě kraulař, co plave přede mnou, náhodně mění směr a torpéduje ostatní plavce. Ve výsledku máme rychlost podobnou, já plavu rovně a díky němu mám víc místa.
Někde u druhé bójky přemýšlím, jakou rychlost jsem si na kole zařadil? Chjó, chtělo by to checklist jako mají v letadlech.
Zvolna se blížím ke břehu a zdatnější plavci již odjíždí na kole. Nevím, kolik je tu vody, pořád plavu a najednou cítím šutr. Postavím se, nojo plavat, když už je vody po kolena, se mi vyplatilo. Jestli jsem si neukopl prsty předtím, tak nejspíš teď.
Běžím ke kolu, tílko, sandály, brýle, přilba, pěšky ke žluté čáře, odjezd. Od rybniku k silnici je štěrková cesta, teoreticky výhoda pro Ibex proti silničkám... nebo šance si zase natlouct? Jednu silničku předjíždím, blížím se ke křižovatce radši opatrně, ale dobré, auta tam stojí v obou směrech. Týjo, taková kolona, to z nás musí mít motoristi radost! Dojíždím skupinku, chytám se do závětří a docela nezvyk, žádné brutální stoupání, kde by mi všici ujeli, se tu nekoná.
Přemýšlím, zda počítat za výhodu lehokola, že si jezdec vidí na nohy? V sandálech tak nejde přehlédnout, že mi z palce levé nohy kape krev. No bezva, celkem to bolí, to se mi určitě pak dobře poběží.
-> Sem neodpovídat, až dole!
Pátá část...
Provoz aut na silnici je neskutečný, prý se na Moravě střídají turnusy, spousta karavanů a nad Mladkovem navíc sklízí zemědělci.
Agresivita některých motoristů překračuje obvyklé meze, škoda, že nemám kamerku, archív by se rozrostl. Klesáme do Mladkova, hezky to fičí, přemýšlím zda lze účastníky oficiálního závodu pokutovat za překročení rychlosti?
Pořád vyhlížím otočku, prý v autobusové zastávce. Doufal jsem, že bude někde nahoře, bohužel je až dole, takže zpátky přichází kopec.
Obavy, že mě teď všichni předjedou, se naštěstí nenaplňují, pořadí mám podobné jako na konci plavání. Držím se za zády paní Hylákové (prý je již čtyřnásobnou babičkou), postupně se skupinka rozrůstá a do druhého depa přijíždíme se závodícím dvojčetem (holky mají stejný dres i přilbu, bez čísla asi těžko rozlišit).
V depu po přezutí zapomínám na kole číslo, tak se pár metrů vracím, škoda ztracených vteřin, holt když to není v hlavě...
Na začátku cyklostezky, kudy běžíme, se od pořadatele dozvídám, že mám před sebou hezké holky, tak ať makám! Tak jasně, takové startovní číslo je zavazující, ale ať dělám, co dělám, postavičky na obzoru jsou pořád stejně daleko. Teprve za otočkou se začínám přibližovat a v poslední třetině konečně předbíhám paní Hylákovou. Na dohled je Anderlovic dvojče, ale nejde to, žádné rezervy už nejsou a předčasný finiš jsem si letos vyzkoušel. Držím rychlost a doufám, že mám za sebou dostatečný prostor, aby mi pořadí vydrželo do cíle.
Cíl!
Ležím na trávě a přemýšlím, co dál? Je mi horko. Vítězí nápad, že jsou-li v areálu šatny, mohly by tam být i sprchy. Nápad funguje a teplota se zvolna vrací k normálu. Po vyzvednutí občerstvení, je mi lépe. Balím věci a copak to je v brašně pod náhradním tričkem? Kamerka Mobius... dvakrát jsem ji tam hledal!
-> Sem neodpovídat, až dole!
Šestá část...
Čekám na výsledky a sluníčku se už radši vyhýbám. Dozvídám se, že někteří motoristé kromě těsného předjíždění a klaksonu, demonstrovali svou druhovou nadřazenost i použitím ostřikovačů. Vzhledem k teplotě vzduchu a suchu je ale možné, že to to mysleli vlastně dobře?
Z hlediska absolutního pořadí je to dobré, jsem v první polovině. V kategorii MA je to opět mnohem horší, byť úplně poslední nejsem.
Skóre tak vylepšila tombola startovních čísel, kde jsem dostal krém na ruce a antiperspirant. Mohlo být hůř, některé větší ceny jako zamykací kufr na kolo nebo pytel brambor, okurky a podobně, bych odvézt domů ani nedokázal. :-)
Cestou domů jedu opět po silnici přes Mladkov, rychlost s kopce přes 40 km/h a co to tu smrdí? Jakoby někdo myl okna? Přemýšlím, co mi ten autista v dodávce chtěl sdělit? Sluneční brýle přišly vhod. Možná bych měl napsat jeho pojišťovně, aby klientovi doporučila návštevu servisu za účelem seřízení ostřikovačů? ;-)
Hezky ses vyblbnul. Blahopřeji k výhře a umístění.
Jsem se pobavila, skvělé vyprávění :-))
Kde budeš příště startovat? Se na tebe budu muset jet podívat a fandit.
A samozřejmě gratulace k umístění.
PS: MA jsou mladí ambiciózní?
No nevím, často možná lepší si jen představovat než skutečně vidět a přijít o iluze... ;-)
MA znamená muži A, což na závodech v okolí bývá 18-40 let. Následuje kat MB, což je myslím 41-50. Kupodivu i tady bylo v MB (i MC) víc lidí než v MA. O to víc vážně to ovšem brali... takže asi ano, mladí a ambiciózní... :-)
Jinak docela potěšilo, když teď koukám na GPS log z cyklo části, tak pro jízdu po silnici, vychází průměrná rychlost 35 km/h (včetně depa necelých 34), to mi přišlo jako hodně pěkné, na to, že to zdaleka rovina nebyla.
Vůbec super byl osmikilometrový úsek Králíky-Lichkov, tam mám průměrku přes 40 km/h, o tom se mi normálně ani nezdá.
A k nezaplacení bylo zděšení některých závodníků, když se jim nedařilo ujet něčemu, co má blatníky, nosič a stojánek! :-)
No, a já jsem si myslel že je to kategorie "masters" tj starší a pokročilí :-)
Ono to rozdělení do kategorií mívají závody hodně různé, takže jinde to opravdu může znamenat cokoliv úplně jiného...
Třeba v Ústí nad Orlicí měli na triatlonu mužské kategorie: 15-18, 19-39, 40-49, 50-59, 60+. Ženské: 15-18, 19-39, 40+. A ve výsledkách to značili: M4, M5.. M8, Z4, Z5, Z6.
Čísla 1-3 nechali pro dětské kategorie, které měli jen plavání+běh.
Oproti tomu triatlon Pastviny dělí muže do 40 a 40+, ženy do 30 a 30+.
V Kunvaldu měli muži do 40, do 50 a nad 50, ženy do 35 a nad 35, přičemž ve výsledkách to značili MA, MB, MC, ŽA, ŽB.
A tady ty Králíky to měli definované takhle:
Muži A: 19 – 39 let (r. 2001 – 1981)
Muži B: 40 – 49 let (r. 1980 – 1971)
Muži C: 50 – 59 let (r. 1970 – 1961)
Muži D: 60 a více let (r. 1960 a starší)
Ženy A: 19 – 39 let (r. 2001 – r. 1981)
Ženy B: 40 a více let (r. 1980 a starší)
Evidentně je tady celkem shoda, že muži se v triatlonu stávají veterány ve 40ti letech, ale u žen si eventně nejsou jistí... :-)
No dovol, říct, že průvodčí ČD jsou staří a nepříjemní je dosti značná paušalizace. Většina průvodčích co tady znám jsou příjemní, nejeden je ve věku mých dětí.
Možná je to spíš krajem než firmou. Třeba ve středočeském kraji jsou podle mě vlaky mnohem špinavější, jezdí tam staré křápy typu Regionova a průvodčí nejsou moc sdílní. Ale také je to třeba tím, že jsem takhle jednou nastupoval v poledne na Kladně a protože jsem zvyklý průvodčí zdravit, pozdravil jsem. A ona mi řekla, že jsem od rána první, co pozdravil. Prostě v Čechách to asi funguje jinak než ve Výběžku.
Regionova že je starej křáp??? Jste se tam na Západě nějak rozežrali, buržujové...tady dojedu na nádraží šalinou z roku 1968 a přestoupím na vlak z roku 1966...a su rád, že nedojela moderní souprava s Honekrákama z roku 1988, bo tam si normálně nesednu ani při svojí podvýšce...
Jo rozežrali, to je fakt. Před časem, když jsem nastupoval do Desira, a těšil se, že tam na rozdíl od rychlíku z Prahy poběží klimatizace, tak jsem si zároveň říkal, že by mohly dráhy nasazovat něco modernějšího.
Tak tady funguje klima leda na záchodě. Tam táhne tou dírou zezdola...Ukrajina je holt blízko...čím dál tím blíž, řekl bych...
https://www.youtube.com/watch?v=juy2_a3nGsY