Jdou nadělat záplaty ze staré duše (lehčené i nelehčené) a mohu je bez obav používat pro zalepení defektu místo kupovaných záplat? Ušetřilo by se tím za lepení. Lepidla mám z kupovaného lepení Ferdus docela dost, zbývá mi, ale snad by šlo někde i sehnat lepidlo samostatně.
Děkuju za odpověď.
Speciálně Ferdusácké záplaty se dají nakupovat jednotlivě (mají je některé obchody, nebo v jejich e-shopu) a jsou za přijatelnou cenu. Zrovna nedávno jsem si jich nakoupil pár desítek do foroty, nejpotřebnějších velikostí.
Jestli k sobě pořádně přilnou kousky duše netuším. Ale i kdyby jo, měl bych trochu obavu ze vzniklé hranky na záplatě. Duše v plášti pracuje díky častým a výrazným deformacím pneu za jízdy a ta hrana dře o vnitřní část pláště. Mohla by se tak odrbnout.
Jako nouzové řešení by to nejspíš fungovalo.
No a na závěr mě napadá taková otázečka - jsme na tom fakt tak bídně, abychom museli šetřit zrovna na několika dvoukorunových flekách ročně ? ;-)
Vybavila jsem si vzpomínku z dětství na červené nebo růžové záplaty. Ty měly hranu. No a taky nějak držely. Ale jinak plně souhlasím s názorem, že je to šetření na neprávem místě a úplně zbytečné. Taky mám nakoupenou zásobičku záplat, neb hajzlík Forsík by furt píchal. Hoky Kellyška ani jednou a Jokonka jednou. Jestli to nebude tím, že Forsík má za tři a půl roku najeto víc, než ty dvě krosky dohromady. :-)
Korunka ke korunce a za chvilku máš meloun
Připojuju se k Rondovi.. Ferdusácký záplaty a lepidlo jde koupit zvlášť, nevidím žádnou výhodu v záplatě z kousku duše, která bude mít hranu. Já sebou tedy vozím v brašničce kus ustřižený starý duše, ale ne na záplaty, ale jako podložku pro dojetí, kdybych nějak víc trhnul plášť a duše z něj lezla ven.
Jednou jsem prdlej plast provizorne podlozil kouskem pet lahve a dojel na tom dovcu. Cca dalsich 500km.
To je dobrá rada. Petka se najde vždy. Lepší, než kvůli tomu s sebou tahat veliký kus staré duše.
Petka nebo plastový kelímek vydrží hodně, ale je potřeba tu podložku přelepit nebo něčím, třeba kusem igelitu, překrýt, jinak ty ostré hrany poškodí duši.
Matne si vzpominam ze po revizi v kempu jsem mezi tu petku a dusi mozna opravdu neco daval. Ja mel tenkrat v tom plasti po delce trhlinu minimalne 5 centimetru tak jsem musel ten plast i zasit.projel jsem se po cerstve opravene asfaltce.
Mel jsem tenkrat kliku ze po par kilometrech jsem mijel polorozpadlou budovu a uvnitr videl šici stroje. Firmička vyrabejici obuv. Hadejte jake znacky kdyz to melo tri prouzky
No jednoduše to strčíš do toho odstřiženýho kousku starý duše ne?
Třeba, jenom ta dvojitá duše a plast navíc budou na kole dělat už slušný hrb, prostě nouzovka.
No rád bych viděl exota, který by se s děravým pláštěm pouštěl na delší cestu než nejkratší cestou domů, nebo k nejbližší prodejně.
Myslím, že jsem zrovna tady četl něco o nějakých 500 km dojezdu trasy domů :-)
Byl jsem u toho, když jeden zdejší kolega při noční kontrole Řípy říznul plášť u Vltavy, hned kousek nad Prahou. A s kusem kelímku od jogurtu jel místo nějakých patnácti domů, dalších cca šedesát terénem. Přece si tím nebude kazit vejlet a nepřijde o svítání na krtinci...
Divil by ses, ale ve chvíli, kdy ten kousek plastu k nečekané opravě potřebuješ, nenajdeš v okolí žádnou PETku.
Jednou jsme takhle opravovali pro_pův plášť cestou na svítání na Řípu. Nepočítám, že nám orpavy ztěžovala tma.
Jedna věc byla najít kousek plastu, druhá mít něco, čím ten plast ostřihneme a upravíme. Bylo riziko, že ostré hrany plastu propíchnou duši.
Cestou jsme to předělávali asi 3x - vždycky, když jsme našli nějaký lepší kus plastu. Výhra byl žlutý kontejner na plasty ve Ctěnicích pod Řípem.
Nedivil, to je zcela jasné. V současnosti by ale už v každé vesnici ten žlutý kontejner nebo popelnice snad mohl být.
Nemusí, v dost vesnicích mají vlastní domkové hejno třídících popelnic v nemovitostech, a podle vytřiďování platí. Opravdu nemusí být žluté kontyše v obcích, které využívají hlavně stavební firmy, které je vždy přeplní, aby neplatili na sběrných dvorech.
Kontejner na vesnici být nemusí, ale nevěřím, že na sto metrech příkopu u cesty nenajdeš petku. Na kilometru jsem jich loni při akci nasbírala čtyři pytle, a to jich ještě spousta zůstala zarostlá dole v trávě, jsem brala jen ty viditelné na povrchu.
Na cyklostezce podél Vltavy ty příkopy nějak nejsou.
Představ si, že ani v Libčicích u přívozu, kde je občerstvení, nic nebylo. Koše zkrátka byly večer pěkně vyčištěné a my vyjížděli z Tróje asi v 11h v noci.
Takhle od počítače a zřejmě bez reálné zkušenosti se to krásně polemizuje, ale když stojíš v noci na cestě s puklým pláštěm a rozhlížíš se jak korouhev kam se asi tak vydat pro něco na podložení, pak to přece jenom vidíš poněkud jinak.
Napadá mně jedna plastová nádoba,kterou bude mít cyklista pravděpodobně s sebou,otázka je,jestli si ji bude chtít zničit,aby dojel. Bidon. To by byl i měkký plast,který by nemusel řezat duši. Jen to chce mít s sebou,jako správný skaut,kapesní nůž na úpravu tvaru té záplaty.
Také mne to napadlo. Není ten plášť bidonu pro tohle použití moc tlustý? Hrany nevadí, ty se nožem seříznou.
To je možná otázka jak který. Je jich přece spousta druhů a výrobců. Pozitivní na tom ale je,že ho cyklista bude mít s sebou. Ono dávat někam nějakou podložku,která tam nepatří je riziko vždycky. I při nejvhodnější tloušťce plastu si člověk nemůže být jistý,že to vydrží a on dojede,kam potřebuje.
Možná by to chtělo nad ohníčkem vytvarovat do správného poloměru ohnutí, aby to zevnitř obepjalo plášť po delším obvodu. Ten polyethylén se dá dobře teplem tvarovat.
Nechci být za hnidopicha, ale PET lahve nejsou z polyetylénu (PE), ale z polyetylentereftalátu (kopolymer etylenu a kyseliny tereftalové). Jinak je pravda, že i PET je termoplast.
ja na podobne pripady nosim so sebou kusok odstrihnuteho plechu z plechovky na pivo (na znacke piva nezalezi) ten sa na rozdiel od plastoveho kelimka da aj celkom slusne tvarovat, takze sa da pouzit vsade (okrem diery priamo na spodku plášťa). Ale na dlhu cestu so sebou bravam aj kompletny nahradny plášť, uz sa veru zisiel).
Nahlodáváte mně, budu snad vozit náhradní plášť, co mi visí 12 let ve sklepě :-D
U nás se dá kupovat zvlášť lepidlo
https://www.moxma.cz/lepeni/20587-lepidlo...
a zvlášť záplaty.
Lepidlo kupuji občas nové, i když není vypotřebované, jakmile se to otevře, tak to vysychá až to vyschne. Záplaty podle spotřeby doplňuju.
Nechci dělat Ferdusákům reklamního agenta, ale s jejich lepidlem mám velmi dobrou zkušenost. Ještě mi otevřené nevyschlo a i když jsem ho tak vozil několik let, vždycky jsem ho spotřeboval do poslední kapky.
Tak mě tedy to lepidlo jen pod tou šroubovací korunkou vysychá. Po čase (rok,dva) začne želatinovat, ale stále lepí. Do dalšího stupně tuhnutí v tubě jsem to nikdy nenechal dojít.
Tak, tubička lepidla Ferdus stojí desetikorunu, pokud je načatá, tak na začátku sezony si do lepení dávám novou nenačatou.
Delam to stejne. K otevreny kupuji pro sichr automaticky novou zavrenou jakmile jedu nekde okolo cykloprodejny. A zaplaty z duse fakt jen nouzovka. Kdysi jsem to pouzival ale na stranach jak je ta duse tlusta to melo tendenci se odlepovat. Dnes kdyz jdou zaplaty koupit i samostatne bych uz dusi co by zaplatu nepouzil.
Já bych při přípravě toho flastru ze staré duše hrany toho flastru srazil. Nejlépe by možná bylo je zvrchu na okraji dokonce ztenčit, aby se to profilem podobalo těm dvoubarevným kupovaným flastrům. Ale i tak si myslím, že kvalit těch kupovaných nedosáhneš.
Asi by to šlo použít při nějaké čisté práci doma v garáži. Záplatu z duše i duši pečlivě osmirkovat,otřít hadrem namočeným v benzínu,po slepení přiložit z každé strany prkénko a stáhnout do svěráku. Při opravě v polních podmínkách někde na cestě jsou ty kupované záplaty jednoznačně lepší a není s nimi tolik práce.
Když to osmirkuješ, tak už otíráním benzínem na to nanejvýš naneseš něco, co je v tom benzínu rozpuštěné. Obroušením získáš zcela nový ničím neznečištěný povrch na který bude lepidlo nejlépe chytat.
Ono stejné rozpouštědlo jako je ten benzín je obsaženo i v tom lepidle. To lepidlo jde benzínem rozředit. Nebyla by to ale práce na nějakou polní cestu, ale doma v dílně. Ta záplata by se nechala přilepit jakýmkoli lepidlem na gumu,třeba Chemoprénem. Ta lepidla,která se na duše prodávají,nemají nějaké speciální složení,jen je na nich napsáno,že jsou na duše. Aby i méně chytrý člověk pochopil,když kouká v obchodě do regálu,že to je to,co on hledá. Ale,jak říkám,nějaká alchymie a speciální postupy se hodí pro práci v klidu doma v dílně a ne někde na cestě.Tam potřebuji mít jistotu,že defekt rychle a bez problémů opravím.
...nejsem si jistý, ale myslím že lepidla na duše jsou na bázi toluenu...
Když budeš chtít smýt nějakou skvrnu po lepidle,většinou to benzínem jde. Já bych tu záplatu umyl.Něco jiného jsou originální záplaty,kde je spodní strana zakrytá fólií,kterou strhnu před nanesením lepidla a vím,že jsem se té plochy nedotkl,něco jiného je nějaký výstřižek z duše,který nevím s čím přišel do styku. Proto si myslím,že takové záplaty jsou spíše práce pro doma,než na cesty. Takové obyčejné gumové záplaty bývaly svého času příslušenstvím lehkých a mrštných kol Ukrajina. V tom bývali Rusové pečliví. Svá kola prodávali vždy s nářadím a s lepením.
"Když budeš chtít smýt nějakou skvrnu po lepidle,většinou to benzínem jde."
Pak je ale otázka, jestli to na povrch umytý benzinem chytne... Já bych řekla, že spíš ne.
Ten benzín naleptá povrch a odmastí ho.Nezůstane tam,vypaří se. U nějaké staré duše si člověk nikdy nemůže být jistý,jestli je čistá. Stačilo ji třeba jednou přendat někde v garáži mastnou rukou z regálu do regálu.
Ta stará duše se musí na lepeném povrchu také obrousit. Pak už není co odmašťovat, poněvadž je tam úplně nový povrch. S tím benzínem tam maximálně můžeš naopak přinést další nečistoty. Nikdy nevíš, co je v něm rozpuštěné. Nebo kupuješ ten benzín v lékárně?
Ta duše ale není hladká,guma je hrubá a pórovitá. Ani při dalším zdrsnění se nemohu spolehnout na to,že jsem odstranil všechno,co jsem potřeboval. Tomu odmaštění bych věřil víc.Smyju šupiny po broušení a ten bílý prášek. A benzín z lékárny? Obvykle namočím hadr do nádrže u motorky. Jak píšu,není to práce na cesty,ale do garáže. Stejně tak obyčejným naturálem ředím bez problémů různé rezistiny a tlumexy, myji v něm potom i štětce. Všechno,co nepotřebuje nitroředidlo. Vyjde to mnohem levněji,než k tomu ta speciální ředidla za trojnásobnou cenu kupovat.
Hm a kolik se do toho naturálu leje příměsí? To technický benzín z drogerie bude už lepší.
To si děláš řiť ?? To už můžeš rovnou mejt fritovacím olejem. Natural je podobně mastnej jak nafta, jen má nějaké procento lehkých složek. Nech někdy deci Naturalu v otevřené mističce někde na luftu nebo na sluníčku a zjistíš, že po týdnu se ti odpaří sotva z poloviny. Zbytek bude moc hezky mastit.
A že to rozpouští a ředí šmíry ? Fůra různých šmírů se rozpouští různými tuky. Třeba na asfaltové fleky se brávalo dokonce máslo.
Vždyť to zkus. Natři vrata u garáže syntetickou barvou a umyj štětec v benzínu. Uvidíš,že to půjde. Rozdíl je jen v tom,co je v chemickém složení větší svinstvo. Svinstvo je ale obojí. A když s benzínem něco odmašťuji,tak na to nenanáším žádnou tlustou vrstvu,která se bude odpařovat týden,ale jen to lehce přetřu hadrem.Bude to suché okamžitě.
Ano, benzín se velice rychle odpaří. To co v něm bylo rozpuštěné, zůstane na tom povrchu po odpaření. Takže je docela pravděpodobné, že pokud jsi měl předtím holý povrch obroušené duše, tak po tvém odmaštění jsi ho naopak zamastil.
"Být na bázi" znamená, že příslušná látka tvoří podstatnou, tj. nenahraditelnou složku lepidla. Toluen nemůže fungovat jako lepidlo, protože neobsahuje žádnou sušinu. Pochopitelně lze s ním lepit něco, co částečně naleptá a pak jako vlastní lepidlo funguje částečný roztok naleptané látky, v případě lepidel na duše je bází nízkovulkanizovaný kaučuk případně umělý BUNA. Jako rozpouštědlo se používá benzín, případně toluen by taky fungoval. Konec úvodu do teorie lepidel.
Když už jsi to načal, tak se zeptám. U lepidla a záplat Ferdus mám pocit, že ta záplata není jen tak přilepená, ale že se opravdu propojí s tou duší. To ten nízko vulkanizovaný kaučuk opravdu v té spáře dopolymeruje a propojí to? Dobře přilepená záplata nejde strhnout, většinou se poškodí i ta duše.
Co vím, tak měla by tak nějak fungovat lepidla na gumu. Mělo by to vulkanizovat, propojit se. Jak ale které opravdu funguje, netuším.
Dřív se duše na motorky a auta vuklanizovaly tepelně, záplaty se doslova přivářely. U toho jsem ještě byl. Mám takový flek "na památku" schovaný.
A možná by si vzpomněl brácha (mě už to minulo, já pak měl pro změnu galusky a přišly vulkanizační lepidla), měl takovou plechovou skládací soupravičku se svěrkou na opravu duší bicyklů. Já mám pocit, že to byla taky tepelná záležitost. Třeba si tu taky někdo vzpomene. Oválná dvoudílná krabička, z boku tvarovaná díra, do které se zasunula vložená svěrka, pod svěrku opravovaná duše a asi ta "dýmovnice". Tvarově to odpovídalo těm soupravičkám na motorky a auta, jen o dost menší.
Jo, tatínek si to také koupil na Octavii. Z druhé strany té svěrky se dala pyropatrona a zapálilo se to. Dokonce jsem to viděl i v provozu. Vyrábělo to přivařené flastry. Jen u osobáků to skončilo s tím, že většina řidičů nebyla schopná vyzout tu pneumatiku.
To si pamatuju. To byla taková plechová krabička, ve které bylo cosi, co se zapálilo. Dnem se ta krabička přitlačila k lepené duši se záplatou... Smrdělo to, ale teplem se záplata přivařila. Tak nějak jsem to viděla, sama jsem to nikdy nedělala.
Ano, některé materiály, zejména právě umělý kaučuk (polyisobutylen neboli PIB), který je odvozen od původně německého produktu z druhé světové války BUNA (zkratka BUtadien a NAtrium podle polymerace butadienu se sodíkovým katalyzátorem)se vyznačují tzv. samovulkanizujícím efektem, kdy vlivem aditiv, aktivovaných kyslíkem a naleptáním dochází k dalšímu zesíťování polymeru, kdy část chemických vazeb zakotví i v lepeném materiálu (princip podobný fungování epoxydových pryskyřic, kde se štěpí epoxydový triangl). Staré vulkanizační záplaty na moto a autoduše byly mističky s pyrotechnickou složí, pomalu hořící, která nastartovala dodatečnou vulkanizaci vysokou teplotou. Mnohokrát jsem jejich pomocí lepil duše u motocyklů a držely perfektně, ale svěrka i misky zabraly dost místa.
Některé staré sady lepidel dříve obsahovaly ampuli s lepidlem a ampuli s benzínem. Toluen by se také nechal použít k očištění a naleptání povrchu duše a záplaty,proti benzínu je ale dražší a ve chvíli,kdy ho bude člověk potřebovat,tak ho zrovna nebude mít doma. Benzín je dostupnější,pokud nebudeme zacházet do nějakých chemických rozborů,tak v tom je jeho hlavní výhoda.
Nedávno jsem si opatřil nějakou jejich břéču, co smrdí trochu jako benzin. Má se to snad že používat místo šmirglu, očistí gumu a zároveň "otevře". Podobně používám aktivátory při lepení některých jinak obtížně lepitelných plastů. Vzít ale jen něco podobně smrdící může bejt problém. To co je v tom navíc může naopak docela slušně separovat...
Nějaké rozpouštědlo,které naruší a oživí povrch té gumy. Tam jde o tu základní složku,kterou to obsahuje. Je jasné,že nemusí všechno vyjít. Ale nějaká stará duše,na kterou jsem si vzpomněl,že z ní udělám záplatu a už si ani nepamatuji,jak dlouho se mi v garáži válí,kolikrát jsem ji dával někam stranou,když jsem něco hledal a sahal jsem na ni třeba mastnýma rukama,když jsem zrovna měnil olej v autě,tam si nikdy nemohu být jistý její čistotou,takže nějaké očištění si zaslouží.
To je i chemopren. Ale on je ten material duse jako by mastny a klasicky chemopren na nem moc dobre nedrzi driv se asi prave z tohoto duvodu pouzivalo to ocisteni povrchu benzinovou ampulkou. Ono nebylo ten osmirkovany povrch jeste odmastit. Ale ten benzin tu dusi povrchove naleptal a na tom naleptanem povrchu uz drzel i ten chemopren nebo cyklo lepidlo co se prodavalo pred mnoha lety.
Ty dnesni lepidla funguji prave i bez toho naleptani povrchu benzinem.
Za socíku jsem to v pohodě dělal, zrovna ty krabičky s lepením nebyly k dostání....
Jen se musela ta záplata opravnu důkladně osmirkovat, jinak se odlepovaly kraje.
Galusky měly bílé (světle žluté) duše, ty nešly lepit ničím jiným.
Staré duše jsou běžně lepeny takovýmito záplatami, takže nechápu proč se nad tím někdo pozastavuje.
Jen dnes koupíš jakékoli záplaty za pár korun,
tak kromě nouzové/atypické situace to nedává smysl.
Jinak to nedělám a funguje to skvěle, zatím jsem neměl jediný problém. Lepím s 15g vulkan cement.
https://www.nakole.cz/diskuse/25861-dvakrat-do...
Jsem vedle vás tady asi nejstarší, a tudíš i něco pamatuji. V dávných časech se duše lepily jen a pouze takto. Snad vyjímaje závodníků. Najít dírku, lehce přejet šmirglem záplatu ze staré duše a okolí dírky, natřít lepidlem, nechat zavadnout a přiložit a stlačit. Drží. Jen netuším, proč chceš šetřit tam, kde to už není třeba a nekoupíš si normálně flastry, je jich velký výběr.
...taky "něco" pamatuju- i takovéto lepení, ale tehdejší a dnešní duše se moc srovnávat nedají. Já při defektu jen občas a náhodně(poslední před pěti lety po cestách necestách Rumunska a Balkánu) bojuju spíš s vyschlým lepidlem než s nedostatkem záplat... :-((
Chce to si na to občas vzpomenout a koupit další tubu. Vozit s sebou třeba dvě,jednu zavřenou a jednu načatou. Dnes je regál s cyklodoplňky v každém větším marketu,takže by to neměl být problém. A přinejhorším se vždy dá zastavit nějaký cyklista,který jede zrovna okolo,když člověk zjistí,že mu vyschlo lepidlo.
Neřešte prosím vás pitomosti.
Výroba záplat ze starých duší nemá v dnešní době žádný význam. Ani praktický, technický ani ekonomický.
Ekonomicky je to nesmysl. Ušetříte korunové položky ale copak váš čas nemá žádnou hodnotu? Kolik třeba vyděláváte v práci? Dělali byste za dvě nebo čtyři koruny na hodinu?
Prakticky takové samo domo vyrobené záplaty nefungují. Vzduch utíká vedle záplaty a vy si toho ani nevšimnete, jen častěji dofukujete kolo.
Technicky. Je třeba každý rok kupovat novou sadu lepení. Staré lepení degraduje ale to snad všichni víte. Když investujete do pořádných pneumatik odolných proti průrazu, tak nebudete lepení potřebovat vůbec. Já to svoje kupuji každý rok nové a to staré vozím pro potřebné když má někdo defekt na cyklostezce, tak mu to své staré lepení dám.
Nevím jak bohaté máš osobní zkušenosti s lepením flastrů ze staré duše a jak často toto praktikuješ, podle toho co píšeš bych ale hádal že asi moc často ne. Já od doby co místo Rubeny sjíždím Schwalbe s protipíchací ochranou taky už docela málo, ale přeci jen čas od času si píchnu.
Ekonomicky z důvodu šetřit? – souhlasím, na domácích záplatách se milióny nenaspoří. Avšak čas na výrobu? 20 záplat – 20x obtáhnu korunu, šmik šmik hotovo, 3 minuty víc ne.
Prakticky – funguje to, jinak bych to nedělal, stejně jako to funguje s kupovanými záplatami. Mám letitou starou duši s víc jak 20 domácími flastry co pořád drží a foukám jen když lepím novou díru nebo měním plášť. Pokud někdo lepit neumí nebo má nevhodné lepidlo a pak mu to utíká a odchlipuje se, to je věc jiná. Běžným šmirglem fest odrbu jak duši kolem díry tak flastr, ofouknu, žádné ředidlo ani benzín nepoužívám, napatlám cement na oba povrchy, nechám 10 minut odstát, fest přimáčknu, podržím, hotovo. Jedno jestli doma nebo venku na poli, žádný rozdíl.
Technicky – z 15g tuby vulkan cement běžně záplatuju i přes 5 let – používám, nevysychá, nedegraduje.
Důvody proč to dělám? Protože to funguje, drží, nikdy jsem neměl problém že by to z pod flastrů ucházelo nebo že by hranaté okraje záplat plášť oddrbával, a i ty 3 minuty na výrobu 20 záplat mi vyjdou časově obvykle lépe než čas zajít do krámu nebo objednat na netu. Plus alespoň trochu zrecykluju to co už stejně dosloužilo.
....ne že bych chtěl rýpat, ale neničí ti to odrbaný sedlo kalhoty? .-/
Myslel jsem že spíš zaujme krabička – ještě z dílen na základce, a jak se skvěle hodí :-). Sedlo šlo na odpočinek krátce po výletu ze kterého je ta fotka, právě z toho důvodu abych nevědomě neoslňoval kolemjdoucí holou řití :-).