Předběhla jsi mě. To je ten menší na Jindrově fotce z mapy. Jeli jsme až k novému mostu u Mikulčic. Tam měli Slováci drátěný plot. Z naší strany nic, jen policajti v autě. :-) Fotka je z dřívějška,jen pro představu.
Mě to docela pobavilo, že jsi to povýšila na dálniční most :o)))
Jsem dnes vzala na výlet Růženku. Po včerejším dešti se to začíná zelenat. Řepka poskočila aspoň o deset centimetrů a po kůrovcích se otevřely pohledy dosud skryté. :-)
Já jsem ráno znovu vyhledal už uložené zimní rukavice a čepici do přilby, navlékl teplejší ponožky a ještě jedno triko a vyjel jsem na další už nečekanou zimní cestu. Zítra to má být stejné, možná ještě horší. Už to tam mohlo zůstat. Nebo alespoň mohlo pršet, aby nebylo v lesích tak sucho. Takhle našince zase začnou policajti honit s drony, když si uděláme ohníček.
Dneska bylo chladno, takže jsem jela ve svetru a v bundě. Hlavu a nohy ještě držím v teple od podzimu, v lese je chladno. Ale na zítřek hlásí 17°C, tak to bude lepší jak dnes :-)
Škoda, že se oteplí, Dneska to bylo ideál. V lese nikde nikdo a to jsem jezdil po hlavních cestách. Potkal jsem jen 3 (slovy tři!) lidi, ne 3 tisíce jako o Velikonocích.
Tak u nás je to jak na fotkách. O velikonocích jsem pár lidí potkala, ale když řeknu průměrně jednoho na kilometr, tak asi přeháním.
Dnes jednoho pod tím krpálem (nahoře na 3.fotce je pohled shora dolů), jsem se už vracela, on chtěl vyjíždět, ale měl tam dost těžkej převod a nestihl přeřadit, tak musel zastavit a prohodili jsme pár slov. Tahle fotka je zespodu, je to poctivejch 10%, o 21 metrů na 210 metrech. Pak to pokračuje nahoru k hájence už jenom jako 8% v průměru.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x...
Dole u potoka u česneku (rovný úsek řekněme 1 km) bývá lidí víc. Jak se to začne zvedat, tak už jen pár jedinců.
Kdepak, ještě nebyli zmrzlíci!!!
Tohle klidně mohli být už oni. Dnešek s ranním mrazíkem bych tipoval na Bonifáce :o)
Není to ze stejného místa?
Dnes jsem na lesní asfaltce, potkal pána ss stádem kamerunských koziček. A za stádem hopkoval králík. Oblečený v oblečku. A pán na něho volala jménem. Jako na psa. :-)
Docela jsem se pobavil. Možná lepší, než když jsem kdysi potkal pána na kole a na řídítkách mu seděla slepice. :-)
Dneska jsem o pul sedme vyrazil na klasickou trasu Rozmberk, Metel, Jemcina, Novosedly nad Nezarkou. Prijemnych 57 km a v deset jsem byl doma.
Posledni fotka je rybnik Velka Holna.
Já jsem vyrazila s modrým před polednem, po druhé jsem byla doma. 33 km přes rozhlednu.
Poprvé jsem to vzala po silnici 395 od Silůvek.
To je krpál. Ten nejhorší úsek má teda podle mapy o fous víc, jak 14% deklarovanejch na ceduli. Jsem měla v paměti, že je tam kopec.
Messner bude dobrý jméno :-) Ještě mám v bedně nachystanou kazetu, která má o dva zuby víc, ale tama teda jezdit nebudu. Lesem je to pozvolnější.
Projít se podél kola není nic ponižujícího, teda když se zrovna nejedná o kopec v Andoře, kterej se musí vyjet už jen z principu.
Na dlouhé cestě taková procházka i osvěží a dodá další energii.
To asi ve dvou třetinách cesty z Norimberka do Heilbronnu je údolí říčky Kocher. Nejde se tomu nijak vyhnout, prostě dolů a nahoru.
Žádné extrémní sklony, ale na silničce s 28 zuby by to bylo falešné hrdinství se na tom vysilovat. Ale to stoupání je si 4 kilometry, a to se zase nechce jít pěšky hodinu.
Tak jsem tam používal techniku "indianského běhu", jenže místo tý fáze poklusu jsem jel na kole. Prostě kus na kole, kus vedu, odpočinu si, a zase dál.
Přes údolí vede dalnice A6, krásný most, i když ho uplácali z betonu, je parádní.
Taková zmenšenina Millau?
Ne, Millau je zavěšený ocelový most, podobnost je jen ve výšce těch pylonů pod mostovkou a v tom, že je to spojitý nosník o více polích
https://photos.app.goo.gl/B3eiPKxvZAase5Qc6
Jo, znám (z obrázků:-)) ). Vypadá dost křehce, unes by třeba kolonu tanků? Pitomej dotaz, ne?
A proč tě to tak zajímá, Ádo ?
Od tebe bych se podobný otázky nenadál. Asi se mrknu do Cibulkovejch seznamů.
Tys mi dal teda úkol. :-)
Záleží na tom, jaké tanky by to byly, ty nejtěžší ze světové války, jak jsem nagooglil, mohli vážit 190 tun každý, tak ty bych tam pouštěl raději v "sociální distanci" jak se dneska používá. Tedy radši v koloně za sebou s nějakými těmi asi 60ti metrovými rozestupy, to bych podepsal.
Tanky naší armády by mohli za sebou jet asi s 15 ti metrovými rozestupy.
Sovětské tanky T55, použité při okupaci Československa by mohli jet prakticky v koloně, s 12ti metrovými rozestupy.
Východiska:
Statická zatěžovací zkouška mostu byla provedena v listopadu 2004 pomocí 28 naložených kamionů, o celkové hmotnosti 960 tun, běžné pole mostu má délku zhruba 340 metrů.
Video ze statické zkoušky je tady:
https://www.ina.fr/video/2707900001023
Děkuju a omlouvám se. Nemoh jsem tušit, že to vezmeš takhle zgruntu. Dyk píšu - pitomej dotaz. :-)
Já se procházím ráda, s kopce :-)
Po asfaltě si vyjedu nahoru, a pak se projdu pěšky lesem, jak začnou růst plody, tak to posbírám cestou. Mě to do kopce jede líp na kole, sedím na zadku a točím nohama. Pěšky mi to nejde.
Ale dnes už to bylo moc a nedalo se ani kličkovat,protože tam občas jezdí auta. Byla to výzva a test převodů, ale do takovýho krpálu jezdit nepotřebuju. Lesem je to na pohodu, po mnohem lepším asfaltě a bez jakéhokolv provozu :-)
Večer jsem se jela projet na Růžence a nasbírat česnek k večeři.
A to je hezkej křest silničky. V průměru 14,5. To se ti povedlo. Úsek 400 m při takovém sklonu už docela stojí za to :-)
Vytřískala jsem ze sebe skoro 100 wattů při rychlosti 3,5 km/h a celkové váze soustavy 70 kg. :-)
Tak to bych si tipnul, že o něco víc. Nebo spíš že tam byly výraznější výkonové špičky, protože to bylo při dost nízké kadenci.
Teď si vem, kdybych měla vivaxa se 100wattama...
S motorkem 250W by mi ujelo sedlo pod prdelí :-))
3,5 km/h je na kadenci 40 a ten úsek pak vychází na 7 minut. Kdybych dala kadenci 63, tak by to byla rychlost 5,5km/h, úsek za 4 minuty 20 při výkonu 152W, tj. 2,7W/kg, to bych nedala ani náhodou.
Celej ten kopec má 2km s průměrem 7%, začátek je nejhorší a musí se jet pomalu a šetřit sílu. Dole mě předjížděl hoch na silničce a viděla jsem ho seskakovat před prvním horizontem. Ale šel rychle, než jsem se vyštrachala nahoru, byl pryč :-)
https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&...
Nemám to jak srovnat, wattmetr mám zatím furt ještě píchnutej na trenažeru. Když ale jen tak porovnám jak dupu při 220W na trenažeru s tím, jak se do toho musím opřít v krpálu 12+, tak se mi těch 100-150W zdá fakt hrozně málo. Při 150W jedu jak se říká "s prstem v nose", nepatrný záběr. A to nejsem žádnej závoďák s kdovíjakým výkonem.
Za týden snad už silničku vytáhnu ven a oprubnu někde v kopci naostro. Moje "souprava" by měla mít tak 95kg
Já počíám čistě mechanickou práci za čas. Při malých rychlostech do kopce to orientačně stačí, odpor vzduchu je v rychlostech chůze zanedbatelný, odpor kola taky, hlavní roli hraje hmota.
Na rovině a ve větších rychlostech to samozřejmě použít nejde.
Na to mám v Excelu vzorec. Zadám hmotu, vzdálenost a převýšení vyčtu z mapy a rychlost si při jízdě odečtu na tachometru, jedu pravidelně pořád stejně. Gravitační zrychlení je konstanta "g" a spočítá mi to práci/energii [kJ], procento stoupání, čas a výkon [W].
Výkon na kilo mojí váhy je pak už jen prosté dělení.
Kadence se vypočte z rychlosti, obvodu kola a použitého převodu.
??? Kadencí přeci neřešíme rychlost, ale jak moc silou dupeme do pedálů, ne? Resp. vyšší kadencí si tu jízdu ulehčujeme, protože sice šlapeme rychleji, ale o to lehčí převod můžeme zařadit... Vedlejším přínosem je i možnost vyjetí pěkných krpálů. Já se za normálních podmínek snažím šlapat tak, abych na to, pokud možno, vůbec nemusel používat sílu... Nohy se mi vlastně do pedálů opírají jen vlastní vahou. Do krpálů je to samozřejmě trochu jinak...
A mimochodem, optimální kadence je rozhodně nad 80, nejlépe někde kolem 90 ;-) Na těch Tvých 40, ufff, bych se asi na kole okamžitě odrovnal :-O
Na nejsilnější(nejpomalejší) převod ujedu na jednu otáčku kliky 146cm. Jak rychle budu točit, tak rychle pojedu. V podstatě to odpovídá délce kroku 73cm (dva kroky = 1 otáčka kliky).
Co vyjdu, to vyjedu.
Při 92 krocích za minutu (46 otáček) je rychlost chůze 4 km/h. Do kopce už mi to moc nešlape, na tom kole je to dokonce i lepší, jak pěšky. Utíkat do kopce? Šílíš?
Proč utíkat? Přeci o to budeš mít ten převod naopak lehčí, na jedno otočení klik ujedeš kratší vzdálenost než na ten těžší. A nebudeš to rvát silou.
Spíše mi někdy přijde, že kdybych šel do některých krpálů pěšky, tak tam budu dříve než se tam frajersky mrcasit, a pěkně kvedlat nohama, na kole :-)
Silnička obyčejně mívá těžší převody, než MTB a není nakonec co lehčího zařadit. Nezbývá, než páčit nízkou kadencí relativně těžký převod.
A s tou chůzí rychlejší pomalé jízdy to taky není až tak jasné. Není až tak jednoduché vykračovat do 12+% kopce, jako po rovince. Po pár rychlých krocích dochází dech podobně, jako na tom kole a pak už se kráčí drobnějšíma krůčkama a zvolna :-)
Nojo, na silničce. Myslel jsem, že provozuješ i horáka.
Bara ale byla vyvětrat silničku. Proto tam lámala tu kadenci, o které psala.
Tak víš, že tam disponuji převodem 22 na převodníku : 32 na pastorku :-)
Můžu tam dát ještě dozadu 34, víc už nepobere rozsah přehazovačky a byla by to podle xTondy "prasárna", na Růžence něco takového mám (dorychla: talíře 48-32-22 a kolečko 14-34). Ale ony ani ty treky a leckerý horáky na tom nejsou o moc líp. Na treka mám připravenou kazetu se 40 zubama.
Ale jo, s převodem 22:43 a malejma kolama [26"] ujedeš na jednu otáčku 102 cm a při deklarované kadenci 80 se budeš pohybovat rychlostí 4,9 km/h. Při kadenci 60 pojede těch 3,7 km/h.
Ovšem s největším pastorkem 43 budeš mít zas limit v nejrychlejším převodu. Tuším, že menší pastorek, jak 11 se nedává a k němu moc velkej talíř dát nebudeš moct...
Já mám na silničce nejlehčí převod 1:1....
No to jsme naštěstí jeli dolů. A byl tam pěkný výhled na Pálavu
Dolů bych to nejela, to bych svedla. Já se s prudkýho kopce bojím.
Sjezd na Zastávce jedu na brzdách max 20, mezi Litostrovem a Zbraslaví ten kousek svedu, do něčeho takovýho nejdu.
https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&...
Po hladké silnici ? Proč ? Vždyť snad máš na kole funkční brzdy, ne ? Blbost to pustit rychle, ale hladký asfalt se dá sjet na běžné silnici vždy naprosto bezpečně.
Tak v lese máme asfalt hladší. Tohle jsou asfaltky z dob krále klacka. Drncá to jak sviňa, brní zápěstí. A dole je stopka, co když to neubrzdím? :-(
Já při takovejch sjezdech jdu raděj pěšky, se nenadřu, s kopca to šlape samo, pokochám se vyhlídkou, shora dolů je vždycky pěkně vidět, dole nasednu a pokračuju v krasojízdě :-)
Proč si myslíš, že kladu důraz na dobrou voditelnost kol? Do kopca mě tlačit nebaví a ani nejde, proto to převoduju, abych, byť krokem, vyjela. S kopce se ráda projdu, proto mám klipsny a pořádný boty a vyžaduju lehký kolo, který se dá vést jednou rukou položenou na sedle.
Ale jo, každýmu jak to vyhovuje. Jen se mi to zdají zbytečně velké obavy. Normální funkční brzdy běžný sklon silnice ušlajfují, když to nesmyslně nepustíš (když se rychlost přežene, nepobere to spíš adheze gum)
No ale stejně, od ženské od koní bych nečekal, že se bude bát sjet kopec na kole, spadnout z koňa mi přijde mnohem horší, než z kola.
Já mám strach, že se to převrátí. Kůň si normálně s kopca sedne na prdel a zvedne hlavu. Na tom kole si připadám jak na okapu.
Gyroskopický efekt způsobuje, že při vyšší rychlosti je kolo stabilnější, akorát se člověk musí naučit mu do toho moc nekecat, aby ten gyroskop nerozhodil, řídit to, pokud možno, spíš pohybem těla, než rukama, já si udělal ve sjezdu rychlostní rekord v Alpách, 92km/h stylem "Mike Kluge", po vzoru skokanů na lyžích sjížděl kopce s rukama složenýma za zády, páč tam byla nejlepší aerodynamika.
To jde jen o dojem. Zkus si to opatrně sjet, pomaličku, s brzdama, nedivoč. Uvidíš, že jde jen o zvyk. Pro lepší pocit pošoupni zadek po sedle víc dozadu. Rozložíš líp těžiště a taky se víc natáhneš, nebudeš mít pocit, že visíš nad řidítkama.
To si teda troufáš, takhle ji trénovat, to se dělá? :-)))
Takhle nějak? https://www.youtube.com/watch?v=pltY5vS-aOY&... :-)))))
Proč zas radíte. Umím jet s prdelí až za sedlem, že pomalu nedošáhnu na brzdy, ale prostě to ke štěstí nepotřebuju. Proč bych se měla zalamovat, když se můžu projít nebo jet jinudy?
Normálně na Růžence teď sjíždím tuhle cestu, žádnej asfalt, vymletej kros:
https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&...
Ale jak bude cestou co sbírat, tak se raděj projdu, teď tam roste kulový, akorát česnek dole u potoka.
Nevidím důvod, proč bych měla trénovat sjezdy ze střechy, já to na nic nepotřebuju.
MI přijde trochu ujetý, když tu kdejakej šulín furt cítí potřebu nějakou babu na dálku trénovat.
"Připadám si jako na okapu" jsem pochopil tak, že si připadáš zranitelná v bočním směru, jako že se to pod tebou vrklá, kroutí, snažil jsem se ti tedy vysvětlit, že při vyšších rychlostech jsi v tomhle směru zranitelná méně, protože tě chrání gyroskopický efekt.
A máš pravdu. Nenech se trénovat a taky nikoho netrénuj.
Nikdy a v ničem. Obzvláště v tom, čemu nerozumíš:-)))
Nebo si pořiď lehokolo. Když jedeš nohama napřed, tak sjezdy nevypadají tak děsivě. Po pořízení horského kola jsem si ten rozdíl teprve uvědomil...
Potom do kopce je to naopak... :-)
Ale do kopce je blbý... :-)
Leho je moc nízký. Mi trvalo několik let, než jsem si vůbec zvykla na pohled z kola. Vlastně jsem změnila cesty a na těch, které snad zůstaly, se za ty roky hodně změnila vegetace.
Metr výšky dává úplně jinej rozhled.
Jednou se mi nad Oybinem povedlo na horáku 82 km/h. Kdyby byla ta sedmnáctka delší, mohlo to bejt víc. Vůbec mi tehdy nedošlo, jak bych dopad při defektu. Ale kdo se bojí...:-)
Já mám maximálku 75 ze Šébru. Tenkrát ještě nebyl takový provoz, takže si člověk mohl troufnout i na silnici I. třídy. A když jsem tam tu rychlost měl, uvědomil jsem si, že jsem magor a že je to na zabití. Jenže jsem se bál i jen sáhnout na brzdy. Ještě, že je do Lesné dlouhá rovinka.
Tý-jó! Já jen 77 na favoritu nějak od severu do Rtyně, asi budeš vědět, já už si to moc nepamatuju.
Přes Rtyni jsem jel akorát jednou z bráchovy chalupy od Kostomlat, ukázat synkovi stadickej památník. Zpátky jsem ho táh na gumicucích. Ale to asi nebyl ten prďák, kterej myslíš.
Možná až moc hezké počasí. Na silnici dobré, ale na cyklostezce z Kostelce do Brandýsa v půl jedenácté skoro přeplněno. Budu muset najít jinou trasu s délkou kolem čtyřiceti km, nebo zase začít s jízdou s východem slunce. Jenže to "za chvilku" bude vycházet před pátou :-(.
Já si vzal dnes odpoledne silničku (doma, Vyžlovka, Struhařov, Mnichovice, Říčany,doma) nakroutil jsem na ní něco přes 70km po okreskách.. na nich dobrý. Pod Voděradskejma bučinama jsem chvíli litoval, že jsem si nevzal krosku. U Lenhartovy studánky jsem už nelitoval a držel se na asfaltu, protože v lese na cca 2 stromy jeden výletník.. na asfaltu jen odstavený auta a semo tamo cyklista...
My dnes velmi klidných a pohodových cca 60 km v okolí Ralska se startem v Provodíně.
Pravdou je, že všude kolem letiště na Hradčanech jsou obří cedule o zákazu stání. Taky se tam v době našeho průjezdu nekonaly žádné bruslařské orgie.
Jinak ovšem je strašlivé sucho a hrozně se práší. Dnes jsme museli po třech posledních vyjížďkách, vzít kola vapkou. Ten prach vám zaleze všude.
A pokud chci vzít v pondělí zadní kolovou brašnu do práce (jakože chci), tak ji musím dnes ještě pořádně vyluxovat od prachu a vyprat, aby do pondělí vyschla.
No a sotva jsem to dopsala, tak tady začalo pršet. Vzduch se pročistil a země zase voní zemí. Taková malá velká radost:-))
Začíná to být trošku nuda.
Proč nuda, pokaždé je to jiný kemp a jiný oheň. Dokonce i ty buřty kupuji u tří zdrojů a stále testuji, které jsou lepší.
No a nejlepší na tom je, že jakmile zajdu do lesa na neznačenou stezičku, což uskutečním co nejdříve, tak už na nikoho mimo jelenů nenarazím.
Jo a zjistil jsem, že nejlépe mi ten upečený buřt chutná, když ho nakrájím na papírovém tácku na nudličky, podle toho, jak byl předem nakrájen. K tomu si přidám hořčici ze skleničky, co si vezmu s sebou a sním ho s chlebem. K tomu popíjím z plechovky studené pivo, v batohu nezteplá. Tou plechovkou pak naberu z potůčku vodu, na uhašení uhlíků. Dobře upečený, bobrý buřt, to je delikatesa. :)
Který kemp to bude příště? Když plánuji tu změnu trasy, že bych přispěl a pomohl s tou degustací :-).
U voznice jsou už všechny navštívené, tak jsme se přesunuli k Dobříši. Brdy jsou veliké, nepředpokládám, že by do léta došly.
Jen na kole k nim nedojedeš. Nevede k nim ani pěšinka, musíš znát, nabo hledat. Ale pěšky se můžeš přidat :)
Žhář !!
Ale ochutnal bych :-)
Takovej pečenej špekáček je sice baštonka, ale až ho přistihne hajnej nebo ochránci, bude muset šáhnout hluboko do kešeně. Opatření, neopatření, jeho hasební proces je nebude moc zajímat. :-)
Údajně jsou to "veřejná" tábořiště, takže tam by ohníček měl hajnej i ochránci tolerovat.
Přijde na to, jestli vstanou správnou nohou z pelechu. :-))
V Bošíně mě překvapila vodní plocha. Říkal jsem si, že přeci nejsem blbej, tohle tu určitě loni nebylo... no v mapě to není, takže o tom, že by tam byl rybník mapy.cz taky nevěděli, ale podle leteckých snímků tam zřejmě "něco" bylo už dlouho, akorát tam dřív nebyla voda.
Co mi je docela záhada, nikde jsem neviděl žádný přítok, takže odkud se tam najednou ta voda vzala?
Na leteckém snímku je vidět hráz a vodní propust. Nově udělaná nádrž.
Podle katastru tam je stále zapsaná orná půda.
Jo, vypadá to, jako nově vybudované (možná dobudované), kameny vysypané u hráze jsou krásně čisté, nikde žádné usazeniny a podle výšky odtoku se tam vody ještě dost vejde...
Vygooglit se mi o tom nic nepovedlo, cedule tam žádná není, ale zatím by se tam koupat zjevně dalo... :-)
Předsevzetí se mají porušovat, takže noční teď jenom napůl - vyrazil jsem v sobotu už odpoledne, abych navštívil kolegu na chalupě. Je to od nás 75 km, z toho prvních 25 po rovině, pak už jen kopce. Snažil jsem se hlavně vyhýbat profláknutým cyklotrasám, v kopcích už jsem nepotkal skoro nikoho a zpátky potmě už klídek jako obvykle.
Ale co mě potěšilo a překvapilo - s Azubem jsem do kopce předjel elektrokolo, dokonce dvakrát (když jsem si byl odskočit, zase získal náskok).
Z mapy teď vidím, že to vlastně ani kopec není, dá se říct: https://mapy.cz/s/haluzavuda
Takže je mi záhadou, proč jel tak pomalu, kolem dvacítky a neudělal mi větší radost. Buď byl tak těžký, nebo šetřil baterku, nebo nevím. Měl hrozně pomalou kadenci.
třeba se prostě jen kochal....
Protože jsem se v hloubení osvědčil, a jedna nádrž téměř hotová, rozhodla se Soňa rozšířit program "dešťovka" o další nádrž, tentokrát podzemní, ta díra má mít 170 cm.....
Mám pro tebe bezva tip. A určitě by tě to tak ještě mnohem víc bavilo !
To je můj velký sen, jednou si to určitě pořídím :-)
Předevčírem nebo kdy, dávali v bedně dokument o velikém útěku těch spojenecký letců z tábora Stalag Luft III (https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_%C3...
Druhého dne zrána jsem přistihnul Soňu jak zadumaně kouká přes sousedovic zahrádku, která dělí náš dům od domu naší dcerky.
Povídám: "Co tu děláš?"
A ona, odpověděla protiotázkou: "hele, jak je to daleko přes ten Klusáčkovic pozemek k Zuzce?"
"Asi tak 30 metrů" povídám bezelstně, než mě to docvaklo......
Ta nádrž na vodu je v podstatě jen nácvik....
Zaběhni se poradit na Metrostav. A pak okoukni podzemní propojení budov třeba v ÚVN ve Střešovicích.
Mám dva semestry podzemních staveb a tunelů a zkoušku, tedy náhodou.
To bylo někdy ve čtvrťáku, to už mazáci do školy vůbec nechodili.
Zkouškové období, zrovna jsem udělal nějaký Beton nebo co, tak to jdu ze zkoušky hned zapít do restaurace Hospůdka. Cestou jsem potkal spolužáky, a ti mě povídali: "Hele, vole, máš kvádro, tak to si skoč na zkoušku z tunelů! Dneska jí má jak z praku, píše to každýmu".
Tak jsem vyrazil na zkoušku a fakt, ten chlap, snad to byl dokonce profesor, na jméno si už nevzpomenu, se mě jen zeptal: "Jakou sis vybral specializaci?"
"Ocelové mosty" kuňknul jsem.
"Tak mi dej index, stačí za dvě?"
A normálně mi to namazal bez zkoušení.
Tak se stalo, že jsem skripta z tunelama a podzemníma stavbama vůbec neotevřel.
Vypadá to, že mě zase školou bude život :-)
Budeš objednávat hajcmany?
Myslím, že se ode mě očekává, že si nějak poradím z improvizovaných prostředků, jako ti letci :-)
Možná by improvizovaně posloužily i nějaké kovové sloupky...
Jen jestli se to na tebe nechystá už léta.
Ono si děláme srandu, ale ona o tom fakt vážně uvažuje, už položila dotaz, ja hluboko bychom asi museli být pod zemí, aby to nahoře nic neovlivnilo....
Ten Covid mě fakt zabije, jestli mě okamžitě nepustí ven, zhynu pod závalem.
Jestli to dobře chápu, tak z toho chce udělat Madeiru? Tam na vodu bohatej sever už pár staletí napájí podobným způsobem suchej jih.
Ale do takový akce nemůžeš jít sám, kdo ti bude tahat výkopek nahoru a foukat do díry vzduch? A nedejbože abys narazil na spodní vodu. A jestli najdeš nějaký fosílie nebo poklad, tak máš po žížalkách. Nastoupěj archeologové. Vzala tohle všechno v úvahu?:-)
Tunelář. Navrch plzeňskej...
Takhle pochopitelně proběhlo všech 50 zkoušek plus ty 4 státní :-)
A co to má společného s chodbami pod ÚVN?!?
On tím jenom chtěl říct, že je dodnes stejně poctivej chlap, jako byl tehdy student, co na tom nechápeš.
To jsem snad napsala jasně - co má jeho nezkouška společného s chodbami pod ÚVN.
Asi že ty chodby jsou ve své podstatě tunely, ze kterých Jindra dělal tu zkoušku, nevím, možná jsou to v ÚVN obyčejné chodby, postavené klasickým způsobem, to taky nevím, spíš by mne zajímalo, kolik zkoušek tímto stylem dostal, když nám své vzdělání neustále připomíná a vzděláním příbuzných oborů opovrhuje.
Šíravníku, promiň, ale jednak jsem se neptala tebe a druhak když nevíš, o jaké chodby jde, tak to nech být.
Když mě přijde, že se ptáš na podružné věci, chodby, nebo tunely.. Že dal tenkrát přednost možnosti získat zkoušku zadara, a teprve poté se šel opít do restaurace Hospůdka, mi přijde mnohem důležitější :-)
I cesta můžet být cíl. V pátek na Farmu Košík pro pochoutky, v sobotu do Mělnického obchůdku PIVO & ZAHRADA pro Red Ale z pivovárku Novej Svět. To vše za 220 km.
Nejezdím na kole, courám se po lesích. Dneska jsem cestou na Vlčí prameny potkal vlka. Chvíli, maximálně 10 sekund, jsme proti sobě stáli na cestě a pak zmizel stejně tiše jako se objevil.
Čekám na tuhle chvíli od roku 2011, kdy jsem poprvé spal v lese, o kterém jsem věděl, že tam jsou.
Docela závidím, to musí být zážitek.
Štvou mě psi a některých ras se i bojím, ale včas a na dostatečnou vzdálenost spatřeného vlka bych i docela rád viděl.
Dneska podvecerni rychlovka pres Rozmberk okolo Kravovny na Vitmanov a pres Starou Hlinu do Trebone. Prijemnych 34 km.
Pohoda, čtyřdenní víkend v normálním režimu, tzn. zahrada, les, kontakty se sousedama a lidma ve vsi bez hadru na hubě. Teprve až když jsem přišel po příjezdu do Prahy od auta k baráku, uvědomil jsem si, že jsem šel přes celé sídliště s nahatým obličejem. Přežil jsem, prozatím. Snad mě nějaký aktivista neodpráskne nebo alespoň nenapráskne.
Príma, teplo, sluníčko. Aut v Praze ještě stále málo, ale už se to kazí. Nedej bože, až nás ti středočeši, co se nás tak bojí, zase přijedou komunikačně ucpat.
Co tak v ulicích Prahy pozoruji, aktuálně středočeské SPZ převažují. A podle stylu jízdy mám pocit, jakoby se teď středočeši, co se do Prahy běžně neodváží, učili po Praze jezdit.
Co se ale provozu týká - oslabený je zřejmě všude kromě centra. Podle včerejší zkušenosti mohu říct, že tam je provoz standardně hnus fialovej. Spousta uzavírek a teď k tomu ještě přibude Václavák...
Jezdím do Prahy po Strakonické od Lihovaru k Železničnímu mostu, protože Nádražní je v tom směru uzavřená. Zatím to ještě jde, většinou jedu sám v díře za balíkem aut. Objíždějí mne díky volné silnici docela s odstupem. Sice je provoz už větší, než první týden, ale ještě to jde. Jestli to jsou hlavně středočeši jsem nesledoval. Ale po dvouproudé silnici jezdit umí :)
Prý 7°C... Buď si ze mě dělá srandu počasí nebo teploměr. Sluníčko svítí, ale ruce mám zmrzlé na kost.
Je duben! Klidně ještě mohou být noční mrazíky. 7° je už príma, trochu dříve ráno byly 4° a to je už pro mne na čepici pod přilbu. Vem si ještě zimní rukavice a do batůžku ty letní na odpoledne. Ráno jedu ve dvou bundách, odpoledne zpět jen v moiře. Hlavně že to sluníčko už svítí, hned je svět veselejší.
Byla jsem jen pověsit prádlo na terase a stačilo.
:D a já myslel, že jsi sedla na kolo.
Věšení prádla v zimě je na ruce mor. S mýma špatně prokrvenýma rukama jsem to vždycky nenáviděl.
Teď mám jiné povinnosti - babičkuju a již reálně se raduju ze čtvrtého vnoučka :o)))
O tobě a tobě podobných píše Venda Klaus st., že republiku potápějí
... co se divíš, když máte parcelu obrácenou k severu ...
V rámci boje proti covidu jsem si dneska vzal volno a ráno vyrazil na silničku. Bylo to dlouhý (165 km), dosti větrný a hlavně hladový: měl jsem s sebou tatranku, banán a mandarinku. zastavil jsem u jednoho rybníka na Vysočině, že se teda najím - a najednou kde se vzali tu se vzali kachna a dva kačeři. A rovnou ke mně, zastavili se tak 60 cm ode mě a koukali, jak loupu ten banán. Takže nakonec jsem jim dal po kouskách celý banán, pak po stroužkách celou mandarinku a nakonec 3/4 tatranky. A ještě byly evidentně nasr.ný, že jsem si tý tatranky jednou kousnul. Maj mě tam zase vidět! :-)
Tos měl ještě dobré. Na dovolené jsme přibrzdili u rybníka a najednou se k nám vydalo snad čtyřicetihlavé hejno kačen. Bylo to trochu hororové, jak se k nám v davu blížily, navíc jsme ani neměli co jim nabídnout, tak jsme raději pokračovali dál.
Původně jsem to plánoval na vodu, ale teď, když mě ke každýmu galonu přidají 5 folarů, adi to napustím ropou :-)
https://photos.app.goo.gl/HRioL4NJBbEX2bv9A
O dojíždění do práce nemá cenu nic psát, počasí furt stejné, tak aspoň dnes něco - píchla mě vosa do zadku.
Jedna z mála nevýhod lehokola - nenulová pravděpodobnost, že se nějaký hmyzák chytne a vzápětí skřípne mezi sedačku a to místo, kde noha právě přestává být nohou.
Mít měkkou podložku a být do ní stále zabořený, tak se to spíš nestane, ale takový "komfort" si už rád odpustím - i s tímhle rizikem.
Zas máš menší šanci, že tě za jízdy trefí do ksichtu.
Nebo zalítne kolem límce za triko :-)
Mě kdysi bodla do dolního rtu. Než jsem dojel domů, měl jsem docela slušnej botox. Naštěstí liquor burowi mě ho brzo zbavil.
Mě kdysi cíleně přepadly včely na koni. Se mi jich asi deset zapletlo do vlasů, čtyři žihadla v obličeji, pět porůznu ve vlasech. Jsem otekla jak balón, na jedno oko neviděla vůbec a na to druhý málem taky ne, ale než se zavřelo zcela, začalo to ustupovat. Trvalo to týden.
Jsem si ověřila, že s jedním okem neodhaduješ vzdálenost. Najet překážku v podstatě nešlo, bo jsem neměla představu, jak daleko od ní vlastně jsem. Musela jsem si dávat klády na určitej počet cvalových skoků před překážku na zem.
Nemám včely ani vosy ráda.
Jojo, nedá se letovat, protože člověk neodhadl jak daleko má hrot pájky od předmětu. To stereo vidění je docela príma. Ale asi se na to dá zvyknout, Lada s tím maloval docela pěkně a schopně. Takže štětcem na papír asi trefil.
Tak určitě se s tím dá nějak vypořádat. Týden ale na to nestačí :-)
Nevím, jak teď, ale v době, když jsem závodila, tak nesměli na mistrovské soutěži startovat jednoocí koně. Pár takových jsem znala a i výborně skákali, se s tím dovedli vypořádat a pohybem hlavy si tu vzdálenost uměli naměřit, ale kvůli tomu předpisu nesměli jet na mistrák, jinak závodit mohli.
Tak problém jednookého koně mne opravdu nenapadl. Tu správnou odskokovou vzdálenost si určuje kůň sám, nebo ho zcela řídí jezdec? Patrně se musí shodnout dohromady.
Dobrej jezdec mu to umí naměřit, ale někdo to nechává na koni, nebo se netrefí a kůň to vyřeší. Taky záleží na koni, na kolik si do toho nechá kecat, někteří mají svou hlavu, jiní čekají na jezdce... Po mladejch jezdcích to ani nemůžeš chtít, ti dostanou zkušeného koně, který se postará.
Jel jsem jednou v noci na oční pohotovost se střepinkou barvy v oku. Tu vytáhli, oko rozkapali, zavázali a já zkusil odjet autem domů. Padesát metrů po parkovišti krokem a vzdal jsem to. Serval jsem fáč, krapet mžoural a pak už to šlo.
Nicméně je to nejspíš jen věc zvyku. Já jsem si nedělal řidičák právě proto, že nevidím na jedno oko, a přišlo mi to nebezpečné, ale zjistil jsem
a) nebyl by to z hlediska zdravotní kontroly žádný problém
b) spousta lidí nevidí na jedno oko nebo jen velmi mizerně a řídí.
Já na to rozkapané taky viděl spíš mlhu a ještě jsem ho měl skoro zavřené (v noci každá bludička dost oslňovala do rozcapené panenky), ale pro celkovou orientaci to stejně bylo o nějakých 99,999% lepší. S tím jedním jsem nějak nemohl trefit směr a lajny. Ale možná to dělala ta situace, nebo ten fáč, nevím. Když si za jízdy mnu oko, tak to taky bez problémů jde... Asi to budu muset vyzkoumat, kde byl problém :-)
Kdysi můj kolega v práci po úrazu přišel o jedno oko a druhé měl lehce poškozené a přesto po pár týdnech byl schopný usednout za volant a zase začít jezdit. Chvíli trénoval a zvládal to docela rychle a dobře, jenom jezdit v noci mu trvalo o dost dál a stejně jezdil ještě opatrněji.
Jediné omezení co dostal od lékařů, že nesmí jezdit s přepravou osob a s vozidly s přednostím právem.
Ale jak říkal, tak to mu tolik nevadilo, jako když mu o pár let dřív vzali kanón. Děla kanonýra Jabůrka a po jedné výroční ukázce se opil a protože ostatí zapomněli tak v noci střílel aby si pro něho došli :-) Jenže dřív než kamarádi byli u něho policajti. Chvíli pak byl v okolí slavnější než sám Jabůrek :-)
No je známo několik jednookých pilotů, dokonce velmi úspěšných stíhačů, třeba Veily Post (Indián), nebo Saburo Saka (Japonec, 56 sestřelů..)
Tak při střelbě je míření jedním okem celkem běžné, ne?
něco jiného je střílet z pistole či pušky a něco jiného pilotovat éro a střílet z éra. Mimochodem špičkoví střelci z pušky či pistole druhé oko nezavírají... což se hodí zejména při disciplínách, kdy se nestřílí staticky na předem známou vzdálenost.
Ještě něco ze sovětské strany - Ivan Grigorjevič DRAČENKO - nejenže přišel o oko, ale též o nohu, kterážto zranění po návratu z nemocnice úspěšně tajil a znova létal.. až se mu jednou nějak uvolnila při letu protéza a provalilo se to. Dračenko si vymohl oficiální přezkoušení, kde uspěl a mohl nadále létat...
Boris Alexandrovič TURŽANSKIJ, o oko přišel ve španělské občanské válce, po vyléčení se stal zalétávacím pilotem...
Tam už toho zaletělo. Hrudník je už celkem vzpřímeně (proto z toho taky nebolí za krkem) a hlava už úplně, takže nakonec i do ksichtu se to trefuje líp než na klasice.
Mimochodem, zde je další malá nevýhoda, že třeba v opravdu silném dešti se někdy už nedá - není nic vidět. Na klasice je aspoň šance sklopit hlavu, tady je to jak přímo proti sprše, kdy ani brýle nepomáhají, jak zmoknou už z obou stran.
Normálnímu cyklistovi vosa či včela vlítne větracím otvorem do přilby a tam mu dá žihadlo do hlavy...
Nemám a to byla docela drahá.Má dokonce Mips mechaniku, abych nedopadl jako Schumacher. Chrání mozek před úrazem, ale ne před včelami.
Podle mých zkušeností síťku měli jen ty laciné noname. Jakmile to byla trochu značka, síťka tam nebyla. Asi ji opravdový biker nepotřebuje.
Tak to si dovolím oponovat. Měla jsem dost drahou catlike, a ta teda síťku měla. Teď mám helmu asi za 2,5 tis. specialized a síťku má také.
Tak já měl zas dost drahou MET a ta fakt síťky neměla, tenkrát se to nenosilo. Zas na druhou stranu, za najetých řádově sto tisíc km mě tam nic neštíplo.
Teď mám (musel jsem se jít podívat) UVEX a to už byly síťky u všech. Jsou řídké, nechal jsem je tam. Ale kšilt jsem musel odstranit, ten by na lehokole v rychlosti vadil, jinak by se ale moc hodil...
Ježkovyvoči. Vždyť ta helma je šlupka z polystyrenu. Za 2,5 tisíce kupuji na stavbu KUBÍK polystyrenu. Tj. kostku o stranách 1 x 1 x 1 metr.
Heleď... prosímtě... jak máš velkou hlavu?
:-)
Dobrý přirovnání :-))
Jenomže je přece jenom krapet rozdíl mezi kubíkem polystyrénu a 10 dkg luxusně zabaleného polystyrénu :-)
... s tím správným logem ... ;-)
Pohled z dálky. Zblízka (a při dlouhém používání) to už vidíš (a hlavně pocítíš) krapet jinak ;-)
Tím myslíš to, že značkové (dražší) helmy jsou lepší i pohodlností, lehkostí a tak?
No, mám jednu prastarou zkušenost s ne zas tak levnou Giro... Pravidelně mne v ní, asi tak po hodině až hodině a půl, začala bolet hlava. Pči delších výletech jsem musel pravidelně zastavovat a na nějakou dobu ji sundat z hlavy. Asi tlačila tam kde neměla. Tak jsem ji asi po dvou měsících, když jsem konečně přišel proč se mi to děje, dal pryč :-)
Na tohle jsem při její koupi v obchodě i při důkladném zkoušení a nechání si ji na hlavě asi 10 minut (déle se mi tam s tím šaškovat fakt nechtělo) prostě nepřišel...
To jestli přilba tlačí nebo netlačí a jak sedí přece vůbec nezáleží na tom jak značková a jak drahá přilba je. To záleží na tom jak je vytvarovaná a jak si sedne s tvarem tvé hlavy.
Někdy vezmeš do ruky třeba 20 různých přileb a setsakra drahých a značkových a nevyhovuje ani jedna a pak přijdeš ke stojanu vezmeš první co tam je a sedne ti jak prdel na hrnec.
Měl jsem přilbu Ked, seděla a celkem vyhovovala i provedením, jenže po několika pádech a nárazech už byla dost poškozená takže jsem musel pořídit novou. Postavil jsem se před stojan s přilbami a třetí co byla v ruce mi sedla. Strávil jsem v prodejně určitě půl hodiny s přilbou na hlavě a půjčili mi k ní i brýle abych měl jistotu, že sedí a netlačí. Prodávající měli pochopení a když jsem si prohlížel další věci, tak se mohli přetrhnout aby vyhověli. Přilba UVEX byla téměř o polovinu lehčí a sedla perfektně, tak jsem se plác přes n kapsu a koupil. Klidně a bez problému 12 hodin v kuse a nemusím ji sundavat ani o pauze.
Jasně, tohle samozřejmě vím a snažím se tím řídit. Jenom jsem malinko neporozuměl tomu, co předtím psal ronda.
Taky jsem vždycky s sebou měl brýle, se kterými normálně jezdím. Ne s každou helmou byly "kompatibilní". Dost často se mi hádaly s řemínky nebo někdy dokonce s celým tím upínacím systémem helmy...Půl hodiny s blembákem na hlavě v obchodě, mezi dalšími, především neznalými, zákazníky jsem to ale nikdy psychicky nevydržel :-)
Každá lebka má trochu jiný tvar. A běžně dostupné přilby jsou konfekce. Takže nezbývá, než vybírat - ne podle značky, modelu, nebo barvy, ale podle toho, jak sedí. Taky jsem ozkusil několikero přileb, než jsem našel ty, které mi sedí, někde netlačí. A i mezi nimi jsem pak vybíral podle tvarů, větrání, upínání, váhy. Když ji máš mít na hlavě osmnáct, nebo i čtyřiadvacet hodin, tak si sakra rozmyslíš, jestli ne radši tu o několik deka lehčí. A když tu lehčí, tak zas aby to nebylo na úkor tuhosti, propracovanosti, bezpečnosti, když už jí na hlavě vláčím. A za to (vývoj, materiály) se holt platí. Jako třeba s botama. Sice dražší, ale pohodlnější, lehčí, odolnější, a že vydržely fůru let, tak nakonec o dost levnější, než ty několikatery křundy, u kterých se sice nepřiplácí za logo, ale rozsypou se po sezóně...
U toho spešlu je 2,5 tis. docela málo.
To snad ani nechtěj vědět, kolik stály ty catlike :o)))
Každopádně mohu zodpovědně říct, že mít na hlavě přilbu z LIDLu za 600 a přilbu za 2,5 tis. je dost podstatný rozdíl, co se týká určitého komfortu.
Koukám, že dva nesouhlasí. Docela by mě zajímalo jejich vysvětlení, že to tak není.
Třeba Uvexy síťky mají. Taky mi to přišlo jako samozřejmost a nechápu, že takovou trivialitu tam někdo nedá.
Vcera jsem misto ohniveho zapadu slunce ulovil ohen na skladce u Kolencu :))
Nakonec ale soumrak nad Vitkem byl.paradni.
No a očima odborníka - táhlo jim to??
:))
Napuštěno, zbývá už jen přiříznout pár betonových desek s kostek, a dodělat teréní úpravy, a mohu zase na kolo
https://photos.app.goo.gl/WKp3RAFZdXvq6wsx6
Jímka hezká, ale co to čůrátko uprostřed ? To má být Versailles ? ;-)
Musím doladit trysky, ten vodotrysk by stříkal 4 metry do šířky a podobně vysoko, žádná z těch hlavis co jsem namontoval se neosvědčila,budu asi muset něco vyrobit.
Už je pozdě, ale co třeba příště takhle? Když zahrada, tak zahrada.
To madam nechtěla, lekníny, rostliny, a tak, to mám v rybníčku. Dostal jsem pokyn, bude to strohé, technicistní
:-) Nojono, kdo by to neznal, ale je to její zahrada. A kdy začneš s hloubením levady k sousedům, barabo?
Zatím jedu tu podzemní nádrž na vodu, mám to tak ještě na týden, vždycky asi 15-20 cm, to jen taková rozcvička, a příprava na pořádnej tunel :-)
Včera ráno jsem tam našel ježka, chudák skoulel se dolů a nemohl ven.
Pak mě čeká asi další nádrž, protože Soňa se bojí sucha víc než kolega Brahma koronavira, a já se v hloubení osvědčil....
Jde ti to. To by bylo, aby jsi se do té Francie neprokopal. :-)
Strýc mojí první ženy jednou s kamarády prodlužoval vinný sklípek až se prokopal do Rakouska. Bylo to ještě za hluboké totality A pak prý posílal pohlednice z Ameriky. :-)
Nehrozí, do pátku jsem hotovej.
Ale jak vyhlásili to 500 leté sucho, vypadá to na další nádrž.
Říkal jsem?
Hele, to přefiknu tu roury k plynu, ale Soňa byla připravená: "tady ne, máš dobrých 40 cm rezervu. Tak jen co osadím tuhle bestii, čeká mě další, pod druhou okapovou rourou.
Máte někdo ponětí, jak dlouho se dá zalévat zahrada, bratru 600 metrů zelenýho 8 kubíkama vody, tedy tak, aby to bylo zalitý?
Tak mě napadá - kam vozíš tu vykopanou zeminu?!?
To už máš nakopáno na docela slušný kopeček.
Vymyslel jsem si takovou tereni upravu kolem toho jezírka, abych to měl blízko, tam se toho vejde...
8 kubíků rostlé je nějakých 150 koleček nakypřené...
Druhá díra ale už bude muset do hráze na potoce, to se projedu, naštěstí s plným s kopce.
Prdlajs starost o sucho. Soňa vyhlásila tajně program "zvýšení kondice Jindřicha" :)
Hele a není na budování dešťových nádrží nějaká dotace? Aby ses náhodou nedřel zbytečně, když se můžeš dřít za peníze?
Pak mi ty tvoje fotky evokují myšlenku, že pradědeček prý NĚKDE na zahradě zakopal poklad a ty né a né ho najít... ;-)
S pokladem opatrně. Poslední majitel Potštejna ho taky urputně hledal, podkopal si celé sídlo a vyrobil věhlasnou zříceninu.
I když, možná už tehdy vycejtil potenciál turistického ruchu a poklad z toho nakonec je :-)
Na druhou stranu jistý obyvatel z Pardubicka chtěl jen vykopat jímku a teď si za odměnu za nalezený poklad denárů může postavit hrad :o)))
Zkrátka nikdy nevíš :o)))
Už mám za naprosto prok@zané, že tady přede mnou, nikdo nic nezakopal. Šance byla, než jsem se dostal na žluťáka. To je navětralá hornina, smůla.
Nadějná ale může být ta druhá díra, než narazím na žluťáka, furt můžu bejt boháč. Do Štěchovic slabých 20 km, třeba najdu ten nacistickej poklad.
Je. Ale to je na nádrže a a ne na rybníčky a bazény:-))
Myslím si, že je dotace i na ty podzemní nádrže na dešťovku, ovšem v krajích, které jsou zasaženy suchem víc než náš. U nás, přímo tady na Beverly Hills, prší málo, ale jinak kraj je celkem v pohodě.
Možná jsou dotace i na rybníčky co drží vodu v krajině, na bazény ovšem zcela jistě nikoliv, ale nic takového jako bazén se stavět nechystám a rybníky už pár let fungujou.
Obešel jsem se bez dotací doteď, myslím si, že to dám i do budoucna.
Ta plastová samonosná nádrž o objemu 8 kubíků stojí 25 tisíc, i s dopravou. To přežiju. A když se hloubí s rozumem, po 20 kolečkách denně, není to žádná tragická dřina.
Blbá práce byla s těma betonovejma tvarovkama, to mě prudilo, jsou svině těžký, ale šťourat se lopatou v písku je brnkačka. Akorát pak iž nemám moc chuť jezdit na kole....
Máš to mělký ta díra má potenciál být dvojnásob hluboká. Řekni do Soně. Mám úplně trhání jí to zajet sdělit :D
Dvojnásobně je málo. Když ještě přidá, vodu si to začne tahat samo.
Pravda, proč hned nevykopat studnu a neosadit to vodotriskem:-))
Ale to by musel vykosit ty tůje, co chlastaj jak zjednaný:-))
A pokud použije stejné schůdky, bude docela výzva dostat se z té díry ven... pak se teprve ukáže, jak se vztahy doma mají... ;-)
Když slíbí další metr hloubky tak ho jistě ráda vytáhne.
Jen mne napadá, že od určité hloubky už musí být doprava vykopaného materiálu na povrch. Chce to vrátek a obsluhu. Bude si muset nějakého toho matláka z Pod Ledu zjednat.
Díra musí být hluboká 170 cm, ani o chlup víc.
Aby tam ta nádrž pasovala, je vysoká 150 cm a má 20 cm komínek s poklopem, kudy budu strkat to čerpadlo.
no a 20 cm zakrytí musí tý travičce stačit.
Studnu jsem kopal s bráchou, před 40 lety, možná ještě dřív. 11 metrů. Když jdeš postupně dolu, nějak ti to nepřijde, že je to hluboké. Před pár lety bylo dolu vlézt a něco tam udělat na čerpadle, frajersky jsem se tam chystal, ale asi ve 3 metrech pod povrchem jsem to vzdal. Prostě už jsem se dolů bál. Prostě to nešlo.
Asi kdyby nebylo zbytí, dokázal bych se kousnout, ale kdoví....
Jó dolů to nešlo. Tak shoď několik kilo a možná se tam zase dostaneš.
V kilech to není, problém je v palici. Prostě strach.
Tak hlavně aby, až bude nádrž prázdná, ti ji nevytlačovala spodní voda.
To nehrozí, je to tu suché a propustné, už mám svoje "nahrabáno"
Že si to nenecháš vyhrábnout bagrem.
1) nedostal by se tam ani omylem
2) bagr neumí hrabat napřesno, nedokáže to co "pravá lidská práce" s péčí a láskou rejt držkou v zemi :-)
To máš asi tak,jako by ses mě ptal, proč do tý Paříže furt jezdím na kole, a nejedu radši autem nebo autobusem....
Příjde mi to málo udržitelné, obnovitelné... a tak. Měl bys vedle umístit rotoped a pohánět ním čerpadlo pro vodotrysk! ;-)
:-)
Rotopedem našlapeš prd, koukal jsem na ty šlapací elektrárny, to je nepoužitelné, to snad raději ten solar...
Sice to vyjde 4x dráž, než kdybych tu elektriku nakupoval, ale když to Gretku potěší....
Kam se nám vůbec zatoulala, holka jedna neposedná?
Včera se kvůli větru nedalo ani vylézt, tak plán na odpoledně-noční projížďku padnul. Radši jsem si dnes přivstal a stálo to za to.
Cesta obsahovala mimo jiné tenhle úsek:
https://mapy.cz/s/huvusegamo
Už jsem to jel víckrát, i v noci - a to už bych radši nezkoušel. Povrch je čím dál rozbitější a nesmí se najet na šutr. Je to úplné maximum, co na lehokole ještě vyjedu s danými převody. I když jsem to dnes dal v kuse, tak radost valná nebyla - už totiž tuším, že to někdy budu chtít zkoušet znova a to bude vždy horší :-)
Průměr je jen 12%, podle vrstevnic místy 20%, ale ty neukážou všechno - občas mám pocit, že se převrátím dozadu. Lepší nevědět.
Mobil s mapou je pořád v opravě, takže zpátky to bylo moc divoké. Až bude čas, celou tu trasu si pro zajímavost naklikám.
Chytl jsem se totiž dvou MTB, táty s malým klukem a ti to vzali po modré. Když bylo jasné, že to opravdu není povědomá trasa, už bylo pozdě.
Jel jsem kus za nimi, pak přehlídli jednu odbočku, tak jsem byl i vpředu, ale jen než přišlo klesání "vyschlým korytem potoka", kde mě předjeli a zmizeli, pak jsem to dolů i místy vedl. No moc zajímavé, ale silniční část taky, Tesák a Troják jsem si dal tam i zpátky, je tam nový asfalt. Akorát teda nezbylo, než do kopce nechat předjíždět silničky, jinak by to už fakt nešlo (aspoň ne s Azubem). Ale jezdili vždycky po dvou, takže odpočatí.
Nevíte, co znamená turistická značka plné červené kolečko a kolem něj bílá stříška jako šipka? Ta byla totiž v tom lese pořád, tak jsem měl za to, že jedem správně (a ona k tomu najednou modrá).
Ta značka - schválně jsem se ještě dívala, ale vypadá to na něco místního. Nebo není tam trasovaný nějaký závod?!?
jj, takhle se značí trasy závodů.
Naklikal jsem do map celou tu trasu, i když se hodně bránily. Je to tak přesně a zdánlivě nelogicky, jak jsem ji opravdu projel.
https://mapy.cz/s/kopumeluca
Prostě někde to znám, tak nepřemýšlím a jedu, ať to mám za sebou. Pak mě napadne dát si pro změnu odbočku a projet si něco nového, nebo je to zrovna výhodnější kvůli větru, abych nejel přímo proti.
Výsledkem toho klikání je jedna zvláštnost - rozdíl mezi naměřenou vzdáleností a tím, co ukázaly mapy, je na celé té trase pouhých 200 m :-)
Neznamená to vůbec nic, jenom náhoda. Faktorů je tolik, že není důvod, aby to někdy takhle sedělo. Ale jaksi to potěší.
Teď bude pokus č. 2 - další hodiny práce, ale trasu rozdělím beze změny na víc malých částí a uvidím, kolik ve výsledku přibude nastoupaných metrů.
Při takhle dlouhé trase (nebo i jakkoliv kratší) totiž mapy žehlí výškový profil a ignorují všechno zvlnění, které je vzhledem k dané vzdálenosti pod rozlišovací schopnost. To beru jako fakt. Takže čím kratší, tím přesnější, i když skutečnosti (kterou nijak změřenou nemám) se jen přiblíží.
Tak se uvidí, kolik to dá.
Pokračování pokusu:
Trasu jsem rozdělil na pět částí, co spolu dohromady sedí, kilometry souhlasí.
Nastoupané metry ale v součtu dělají hned o 272 m víc, skoro o 15%.
A tak by se dalo dalším "zoomováním" trasy pokračovat.
Dnes super.. 80 km s jediným převodem za pomníčky českobrodska. Za vše jeden pomníček s kolem, na kterým jsem to jel a studánka Prokopka
Až z toho měly umaštěné roušky:-))
Pomoc, požár, konec světa :D
Naopak:-))
Žároviště zakopané a vybetonované půl metru do země. Babička, indiánská královna, rozdělá oheň na první sirku.
P.S., kdyby to místo nebylo tak bezpečné, tak to nezkouším a k obědu máme zase jen namazanej chleba.
Ale bylo to bezpečné:-))
Po cca 14 dnech babičkování jsem zase dneska vyvětrala kolo. Zaujaly mě Křivoklátské okruhy - ty jsou sice koncipované pro silniční kola, ale to mi neva, rozhodla jsem se je upgradovat a za úkol jsem si dala silnici využít co nejméně.
Dnes jsem cvičně dala první mini okruh a bylo to místy hóoodně zajímavé.
A také byla první letošní zmrzlina a první pocovidová káva a kokoska! Chutnalo to skvěle.
Jen mě překvapilo, jak se během těch 14 dní všechno zazelenalo a, bohužel, i vyžlutilo.
Všude žluto, kam oko dohlédlo...
Já jsem byl v sobotu ve Středohoří. Viditelnost do dálky byla docela dobrá. Neměl jsem pocit, že by celý kraj pod kopci byl žlutý. Žluté barvy bylo v krajině odhadem tak 10% až 20%. Když jedeš kolem toho obrovského pole, tak to přijde veliké, ale z toho nadhledu to tak strašné nebylo.
Kolem Prahy je zkrátka žluto. A to až kam oko dohlédne.
To je také možnost, že na jihovýchod od Středohoří, kam oko dohlédne, raději pěstují něco jiného. Jen sděluji, co jsem viděl.
Nádherné stožáry :-)
Ať se práší za kočárem...!!
Zakroužení terénem po Orlických horách. Od Rychnova přes Kačerov, Velkou Deštnou a Coronu (teda vlastně Korunu)na Zakletý, ohřát brzdy na sjezdovce a pak Julinčiným údolím zpátky dolů. 85 km a 2.170 m nazvedaných.
Všude příšerně prašno. Nalokanej jsem příšerně a oči pálí, víčka dřou... Jet za kolegou z kopce se kvůli oblakům prachu kloudně nedalo. Vypadalo to, jak kdyby jel na dvoutaktu a přemazal :-)
Kompenzovalo to naštěstí několik opravdu pěkných brodů.
Rondo, když tak měříš ty nastoupané metry a máš k tomu předpokládám udělátko, můžeš odhadnout, jestli se při nějaké vzdálenosti dá už jakž takž věřit údaji, co ukážou mapy.cz?
Právě jsem si dokázal, že při větších dálkách kecají a ne málo. Že to bude míň než skutečně změřený údaj i při každé kratší trase, o tom jsem zatím pořád přesvědčený.
Pokud to tak není a někdy snad i přičítají, což nemůžu posoudit, pak musí existovat nějaká vzdálenost, při které to sedí nejlíp.
Obvykle je skutečnost o nějaké to procento vyšší, než ukazuje mapa.
Třeba dneska to mělo být 1.842m. Měli jsme tam jednu změnu a jednu zajížďku do kopce, asi tak 40m výškových. Takže by to mělo být asi 1.900m.
Ve skutečnosti měřák ukázal (po odečtení vlivu změny tlaku) těch 2.170m. A co mám zkušenost, dá se na něj docela dobře spolehnout.
No a takhle nějak to bývá prakticky pokaždé. Vždycky nějaké metry navíc přiskočí. Ale ne nijak moc.
To by odpovídalo předpokladu. Zkus schválně nějaký co nejkratší, ale pěkně zvlněný úsek, kolik to udělá tam. Čím kratší, tím by měly být mapy blíž skutečnosti, jestli mají zaznamenaný každý hrb.
Když vyhrábnu jednolitý krpál bez nějakých houpaček, obvykle to sedí dost přesně. Ty metry navíc se nasbírají na štrece na těch různých hupech. Těžko do mapy podchytit kdejaké zhoupnutí cesty, kdejaký můstek. To by musela být až absurdně přesná speciálka.
Chyba, která momentálně je, je úplně v pohodě, dá se s ní kalkulovat. Metry nasbírané na skutečných kopcích docela odpovídají tomu, co uvádějí.
Pokračování pokusu, ale už naposledy. Jak jim to ty metry počítá, zůstává záhadou.
Vybral jsem dva úseky, aby měly stejnou délku (28 km).
Na prvním se za nastoupalo celkem 70 metrů:
https://mapy.cz/s/lujumebope
Druhý je schválně dost jiný, tam se nastoupalo 816 metrů:
https://mapy.cz/s/nonujupacu
Každý tvoří deset dílčích částí, postupně jsem každou osamostatňoval a sledoval, co na to mapy. A nestačil se divit.
Ta první lehká trasa zvlášť překvapila. Nastoupané metry se rozdělily takhle: 0-0-0-0-11-19-9-5-6-6.
Místo zvýraznění detailů se naopak někde 14 metrů ztratilo, to jsou věci. A aby zázrakům nebyl konec - když mají první čtyři úseky nulu, odmazal jsem je a zbývající část nechal vcelku, co to udělá.
No a tahle část má najednou ze 70 jen 51 nastoupaných metrů - ztratilo se rovnou 19, které by se na tom smazaném úseku nenašly ale ani náhodou.
Jestli tohle, tak u kopcovité trasy se to zblázní.
Ani ne, tam se to chová dost jinak.
Po sečtení všech deseti úseků naopak něco přibylo - sice úspěch, ale pouhých 17 metrů, takže moc víc už se nevytříská.
Ufff... už nikdy. Jestli budu ještě chtít vidět nějaký výškový profil, tak už jedině na měřáku na kole.
Vytáhl jsem si záznam jedné starší hodně krátké trasy u Uherského Hradiště
https://mapy.cz/s/bobogavuse
Mapy dávají 426 metrů.
Ze záznamu své navigace mi to dává 470 m.
Pro určení některých hodnot a vykreslení různých grafů používám docela šikovný malý prográmek uTRACK
http://utrack.crempa.net/index_cz.php
Je skutečně docela přesný, dává jen o pár metrů víc než je skutečnost. na trase co jsem dával to ukazuje 478 výškových metrů.
Snad každou projetou trasu tím proženu abych měl potřebné údaje a grafy.
Program je volný a bohužel "Crempa" neplatí za používání Mapy.cz tak mapy přestaly fungovat a za google mapy taky ne, tak tam má jen volný podklad. Před pár lety mu šly obě mapy a bylo to bezvadný.
Taky mi v poslední době přijde, že mapy.cz podměřují. A hlavně mi přijde, že ten výpočet hodně optimalizují, bez ohledu na délku trasy je ten výpočet hned hotov, čím delší trasa, tím větší chyba. Jednou sem zkoušel profil celkem dlouhé trasy a pak totéž, ale postupně asi po pěti částech, v součtu po částech vyšly nastoupané metry o dost větší (a blíže realitě) než u trasy v celku.
Používám je od samého začátku a to tak bylo vždycky, že v plánu ukazují o něco míň než v reálu. Po silnici je měření přesnější než po pěších turistických trasách a mimo turistické trasy po neznačených je přesnost ještě menší.
Musí se to brát jen jako orientační údaj při plánování aby člověk věděl kolik se toho asi tak nahrabe. Když dají mapy 1500 m, tak je jasné, že to bude nejmíň 1700.
Konečný a celkem spolehlivý údaj ukáže navigace.
A tuto otužilou krasavici jsi už potkal? Není přímo na popsané trase...
Tuhle teda ne. Kde to je ?
Onehdá jsem na nějaké stezce v okolí potkal docela fešnou dřevěnou inlajnistku.
U rybníka v Debřecích nad Skuhrovem, vystoupá se tam po asfaltce od Lukavice. Je toho tam víc, zastavili jsme se tam v neděli...
"Sochy", o kterých jsem psal jsou přímo na kraji Skuhrova. Na zadní silničce od kostelíka na Hraštický kopec.
No jo, to se nás netýká něco takového vidět. V Debřeci to serpentinami po krásné silnici z Uhřínova letí a je hřích tam brzdit :-)
Ó jak ti rozumím. Tomu ženská nemůže rozumět.
Ale může! Mám před sebou pilota a můžu si plánovat zastávky u zajímavostí na trase, ale když to jede, tak mám prostě smůlu :-).
Mně žena vždy vyčítala, že jsme s kluky ve sjezdu přejeli cca 3 km po špatné cestě a pak jsme se museli v podstatě vracet. Ona za námi v době bez mobilů musela následovat ač věděla, že jede blbě. Sjezd je sjezd...
Zlatý sádrový trpajzlíci...
Něco mi už delší dobu cvakalo v Růžence. Zdálo se mi, že by to mohl být levej pedál. Dlouho mi trvalo, než jsem si doma vzpomněla, ale v pondělí večer jsem konečně vzala olejíček a šla ten pedál namazat. Kapu tam olej, protáčím šlapátko, pak se zakoukám na to kolo a ona to není Růženka! Namazala jsem pedál Arabovi :-) Přesunula jsem se k Růži a namazala jí levej pedál.
Včera vyjedu a cvaká o zas: každé šlápnutí cvak, cvak, cvak...
Přemýšlím, jestli to není středem, už má najeto 16.000... ale jsem to chtěla do generálky dotáhnout na dvacet :-(
Cvak, cvak, cvak... budu muset zařadit do denní služby Messnera, Růženka půjde na GO už teď :-(
Cvak, cvak, cvak... ale když trochu jinak našlápnu pravej pedál, tak to párkrát vynechá.
Cvak, cvak, cvak... Sakra, vždyť s sebou vozím basu klíčů aji olejničku, že mě to nenapadlo dřív!
Namazala jsem pravej pedál a ticho :-)
Ta pohoda, Růženka do podzimu vydrží!
Taky mě hrozně štve, když na kole cokoliv cvaká, vrže, skřípe, lupe... a zvlášť u lehokola pátrání po příčině občas trvalo fakt dlouho. Nejhorší je, když se zvuk ozývá pouze někdy při jízdě do prudkého kopce. To se fakt špatně analyzuje... :-)
Před lety mi takhle trvalo dva týdny než jsem přišel na zlomený šroub držící zadní tlumič ve vidlici...
Tohle už začalo na podzim, ale jen v kopcu a občas. Pak jsem kolo zazimovala, jen ho očistila s tím, že do jara udělám větší údržbu. Pak jsem dovezla Messnera.
A najednou bylo jaro, jsem namazala Růžence řetěz a vyrazila.
Jak postavím kolo do průjezdu, jezdí každej den, mám problém si vzpomenout na řetěz aspoň po čtyřechstech. Růženka o víkendu najela už tisícovku a mazala jsem dvakrát... Nic to nevydrží :-(
Je velice zdravé se na to cvakání nevykašlat a nalézt to. Mně se takhle začalo kolo ozývat a byla to prasklá přední vidlice. Kdybych se na to vykašlal, asi bych si pořádně natloukl.
Tohle je tak nějak i vidět a dá se najít, ale když to nevidíš a nemůžeš přijít na to odkud to jde a je to hodně nepravidelné, to je dilema a zvlášť když ty rány jsou různě silné. To teď řeším a vůbec z toho nemám radost.