Brzdění na lehocipedu

diskuse, rozmluvy, debaty a názory cyklistů

NaKole.cz > Diskuse > Lehokola > Brzdění na lehocipedu

Chtěl bych se pozeptat, jak se vám chová ležák při brzdění v zatáčkách a ve sjezdu a jaký způsob brždění (přední - zadní) preferujete či doporučujete.
Zdá se mi, že pře brždění jakoukoliv brzdou jde kolo na předek a tím se nadlehčí zadní kolo a když jste zrovna v zatáčce, tak jde zadek do smyku. Taky máte nějaký typ na vzrající špalíky? Díky.

[ Zpět ]

Datum: 29.10.2004

Autor: Neregistrovaný uživatel (kouba ([email protected]))

Nejlépe hodnocené

Také se snažím v zatáčkách nebrzdit, ale brzdím ještě před nimi. Asi taky…

1 hlas

[ Zobrazit navigační strom ]

Re: Brzdění na lehocipedu

Vrzající brzdy mi taky jdou na nervy, osvědčilo se mi pohnout špalíky v ramenech brzdy, malinko změnit jejich polohu vůči ráfku. Chce si s tím trochu pohrát.
Azuby mají víceméně vyvážené zatížení předního a zadního kola 50:50, pokud nemáš vzadu děsně těžký tailbox:-), takže mám dojem, že při všech dosavadních pádech na suchu na mokru i na sněhu se mi utrhla do smyku obě kola v podstatě zároveň. Přetáčivý smyk zadním kolem jako na klasickém kole jsem dosud nezažil, ledaže jsem ho vyráběl naschvál prudkým zatažením za zadní brzdu. V Zatáčkách brzdím v podstatě oběma brzdama stejně, možná přední malinko víc. Mám dojem, že na dobrém povrchu se to neutrhne, pokud to člověk vyloženě nepřežene. Když zkusíš jet pomalu rovně a zastavit jen jednou brzdou, tak při přední se zadek zvedá a houpe se to jak Daewo Matiz, při zadní se zadek pohne mírně dolů, pokud se pohne, zadní kolo se odlezčuje podstatně méně. Bohužel v zatáčce by při brždění jen zadní brzdou mohlo dojít ke krátkému bloknutí kola na nerovnosti snadněji než u zatíženějšího předního kola, ovšem brždění jen předkem zase odlehčí zadek tolik, že nepotřebuje blokovat aby se na nerovnostech utrhl. Proto mi přijde brždění oběma zaráz jako nejlepší kompromis, momenty zvedající a snižující zadek kola se vyrovnávají, riziko zablokování je rozděleno na oba pláště a dá se brzdit docela hodně. Časem si člověk vypěstuje návyk na to, jak moc síly na kterou brzdu.
Nedávno mi jeden borec tvrdil, že kdo nepadá, ten jezdí pod své možnosti, ale i tak přeju úspěšné ubrždění čehokoliv a mnoho kilometrů bez pádu.

[ Zpět ]

Datum: 29.10.2004

Autor: Neregistrovaný uživatel (Jirka (hebi))

Hodnocení: 0 0
- Re: Brzdění na lehocipedu
  
  Přetáčivej smyk zadním kolem se mi taky povedl jen záměrně (už proto, že normálě brzdím oběma kolama tak, aby nešly do smyku), a to ještě těžko. Naopak se vyžívám v přetáčivém chování kola ve velkých náklonech za současného energického šlapání - na kole se šlapátkama u země toto nejde dělat.
  Já jsem na ležáku spadl akorát při vyjíždění prudkého kopce při odlehčení předního kola s následnou ztrátou rovnováhy (nebo rovnou převrácením dozadu).
  Už celkem dlouho, co jezdím na kole, se řídím zásadou: V zatáčkách se nebrzdí! maximálně drobně přibržďuje. Efektivnější je většinou napřed prudce zatočit a potom prudce brzdit (nebo střídavě nekolikrát opakovat). Samozřejmě je třeba brát v potaz povrch: na suchém čistém asfaltu brzdím kdykoliv.
  Na SWB jde při brždění samozřejmě většina váhy na přední kolo, zadním se toho moc neubrzdí. Často si říkám, že jsem si neměl od Aleše nechat rozmluvit kotoučovku dopředu, ale zase nemám ty véčka moc dobře seřízený. Hlavně že zastavím, kdy potřebuju.
  Na pískající špalíky je nejlepší je mírně naklonit, buď do tvaru V šipkou ve směru jízdy nebo nějak jinak šikmo. Taky pomůže je zarovant rašplí nebo hrubým pilníkem.
  
  [ Zpět ]
  
  Datum: 29.10.2004
  
  Autor: Neregistrovaný uživatel (McTorpedo)
  
  Hodnocení: 0 0
  - Re: Brzdění na lehocipedu
    
    Také se snažím v zatáčkách nebrzdit, ale brzdím ještě před nimi. Asi taky jezdím pod své možnosti, protože mi to ještě nustřelilo tak, abych sebou plácnul. A také se snažím brzdit rovnoměrně oběma, přesto jsem musel po 1200km zadní špalky vyměnit přitom přední jsou sjetý tak napůl. Špalky mi nepískají spíš ty zadní občas chrastí blátem a pískem, protože kolo moc nemyju. Jednou jsem (ještě na treku) nablejskal ráfky nějakou leštěnkou - ty si potom hvízdaly! Jak jsem je to odnaučil nevím, asi jsem musel někde zmoknout.
    
    [ Zpět ]
    
    Datum: 29.10.2004
    
    Autor: Neregistrovaný uživatel (HonzaK)
    
    Hodnocení: +1 0
    - Re: Brzdění na lehocipedu
      
      Taky by mě zajímalo, proč, když je většina brzdné síly na předku, se zadní brzdy ojíždějí rychleji.
      
      [ Zpět ]
      
      Datum: 29.10.2004
      
      Autor: Neregistrovaný uživatel (Jirka (hebi))
      
      Hodnocení: 0 0
    - Re: Brzdění na lehocipedu
      
      Chrastění blátem a pískem řeším tak, že brzdím přerušovaně, aby bláto a písek mohly opustit brzdnou plochu.
      
      Jízda přesně na hranici schopností: Nic takového (dle mého názoru) neexistuje. Jezdím tak, že nepadám. Párkrát jsem si řekl, že jezdím moc opatrně a zkusil jsem to trochu (ale opravdu jen skoro neznatelně málo) pustit rychleji nebo trošičku víc zariskovat při skákání atd. (hlavně teda na horáku). Úplně vždycky jsem v takovém případě do padesáti metrů spadl. To, že ten kdo jezdí bez pádů by mohl jezdit rychleji, je blbost.
      
      Větší opotřebení zadních brzd pozoruji samozřejmě také. Řekl bych, že to je tím, že jakkoliv se snažím brzdit rovnoměrně, nebo i víc přední brzdou, tak stejně v kritických situacích brzdím podvědomě víc zadní brzdou.
      Druhá možnost vysvětlení: Přední kolo při průjezdu kaluží rozráží vodu, na ráfek se nedostane žádná špína. Naopak zadní kolo schytá zpětnou vlnu. Špinavá brzda se samozřejmě opotřebí rychlejc. Jestli toto je/není blbost by asi nejlíp řekl někdo s kotoučovkama.
      
      [ Zpět ]
      
      Datum: 30.10.2004
      
      Autor: Neregistrovaný uživatel (McTorpedo)
      
      Hodnocení: 0 0
      - Re: Brzdění na lehocipedu
        
        Co jste si to s těma možnostma vzali všichni hned tak osobně? Já jen napsal, že jeden borec (mimochodem je vysazený na horák a těžký terén) tohle řekl. Je to zábavná hláška, kterou řeknu tomu, kdo se tváří vítězoslavně na mou malinko odřenou nohu a má pocit, že právě dokázal, jak pitomé mám kolo, protože jsem spadl. On pak neví, co by na to řekl a dá pokoj. Nebo z něj vypadne, že on tedy jezdí pod své možnosi, já mo řeknu, že asponě není odřený a všichni jsme pak spokojení:-). Pochopitelně při bližším zkoumání toho tvrzení se ukáže, že může pochopitelně existovat člověk, který velmi dobře zná své hranice a přesto již několik let nespadl. Stejně tak může být někdo spadnut motorovým vozidlem a přesto tím nepoznat své možnosti. Takže je to pitomost, ale hezky to zní:-).
        
        [ Zpět ]
        
        Datum: 30.10.2004
        
        Autor: Neregistrovaný uživatel (Jirka (hebi))
        
        Hodnocení: 0 0
        
        Re: Brzdění na lehocipedu
        
        Jasně, jasně....:-) Ale setkal jsem se již s pár lidmi, kteří takovéto hlášky berou smrtelně vážně. Třeba jsem u Soběšic potkal borce jedoucího směrem na lesnickou naučnou stezku, který se mě ptal, kolikrát jsem tam spadl, a když jsem mu řekl že ani jednou, tvářil se velice uraženě. .. A ještě druhá věc jsou možnosti jezdce a vozidla. Když já jedu na hranici svých možností, ještě to neznamená, že někdo jinej by nejel na stejným kole třeba dvakrát rychlejc (jen aby to nevypadalo, že se nějak holedbám a machruju).
        
        [ Zpět ]
        
        Datum: 31.10.2004
        
        Autor: Neregistrovaný uživatel (McTorpedo)
        
        Hodnocení: 0 0
  - Re: Brzdění na lehocipedu
    
    Taky se většinou řídím zásadou nebrzdit v zátáčkách, ale je dobře vědět, jak se při tom kolo chová, protože občas tě nějaký pěší pako s čoklem donutí brzdit aji očima zatáčka nezadáčka.
    
    [ Zpět ]
    
    Datum: 29.10.2004
    
    Autor: Neregistrovaný uživatel (Jirka (hebi))
    
    Hodnocení: 0 0