Fyziku jsem dávno zapomněl ale kde je v mé úvaze chyba?
1. mám e-kolo s kapacitou baterie 500 watthodin
2. motor mý výkon 250 wattů
3. dle mého by mělo elektrokolo vydržet 2 hodiny jízdy bez ohledu na výši nastavené podpory, členitost terénu, odpory vzduchu apod.
Mě vydrží max 45 minut, kde je chyba? Pravda, je zima, templota kolem nuly. Může to být tím?
Děkuji za názor
Záleží na hmotnosti jezdce, terenu, kterým jezdíš a jak moc si pomaháš.
Já (100 kg) se stejnou baterkou a motorem (Bosch) na fullu ujedu v terénu 50-80 km, což jsou 2,5-4 hodiny jízdy.
Ale jezdím převážně na první nebo druhej stupeň ze čtyř, snažím se šlapat trochu za svoje.
45 minut mi přijde opravdu málo, pokud nejedeš nějakej alpskej průsmyk na turbo.
Jmenovitý výkon motoru není žádná horní závora na výkon. Když mu přidáš proud, tak si klidně vezme třeba i dvojnásobný příkon. Takže pokud tvoje řídicí jednotka je ochotna do motoru třeba při rozjezdu nacpat větší výkon, než těch 250W, tak tu baterii vycucneš dříve.
Tak to je tím.
Myslel jsem, že 250w je maximum.
eKolo mám místo mopedu po městě, jezdím furt s maxímální podporou a nešlo mi to z fyzikálního pohledu do hlavy. Navíc, eKolo je odblokované, takže stále 30-35 km/h.
Moc díky za vysvětlení.
Tak tu je podle mne zakopaný pes - maxi podpora a rychlosr 30 - 35 zvýšenou spotřebu mám už při rychlosti lehce nad dvacet,při rychlosti přes třicet je to "vír v baterkách" to vše při jízdě na rovině a asfaltu měřeno "palubním počítačem".Pořid si pořádnou baterku.
Tak to bude určitě tím, já ušlapu ~200 W a 30-35 po rovině neudržím ani náhodou (elektrokolo je těžší, takže 250 W elektrokola by mohlo odpovídat 200 W člověka). A pozor, není to jako že zvýšení rychlosti z 25 na 35 zvýší spotřebu 1.4x, protože v této rychlosti už velkou část odporu tvoří odpor vzduchu, a ten roste kvadraticky - takže to zvýšení spotřeby je skoro 2x.
Tak ako písal kolega Brahma, motor má uvedený trvalý mechanický výstupný výkon 250W. To z pohľadu reálnej spotreby elektrickej energie - príkonu - samo o sebe veľa neznamená. V praxi môže byť príkon čokoľvek do cca 700W podľa podmienok (beriem do úvahy skúsenosť s odberom "250W" ebajkov).
Teplota hrá tiež svoju rolu, chladná batéria vypne skôr a nie je možné z nej vyčerpať plnú kapacitu, obzvlášť pri vyšších odberoch (ako v tomto prípade).
Aha, takže navíc ještě "mechanický výstupní výkon", nikoliv "maximální elektrický příkon". Další chyba v úvaze.
Někde jsem četl, že baterka kolem nuly má o třetinu menší kapacitu.
Jinde zase že se při jízdě ohřívá takže vlastně zima nevadí.
Každopádně to je asi jedno protože hlavní chyba je v pochopení počtu watthodin co jsou schopní z baterky vytéct...
Někde jsem četl, že baterka kolem nuly má o třetinu menší kapacitu.
Jinde zase že se při jízdě ohřívá takže vlastně zima nevadí.--------------------------------------------------------------------------------------------------
s nižší teplotou se skutečně sníží sosatelná kapacita, muže být i víc, než o třetinu nižší, ohřívání baterie během odběru na tom nic v případě cyklobaterie nezmění---pokud by se cyklobaterie baterie hřála---přetěžovala nadměrným odběrem, tak už z principu bude dodávat nižší kapacitu--i v létě. to ohřívání baterie při provozu i v zimě a mrazu funguje třeba v modelářství, kdy jsou baterie v nějakých aplikacích skutečně přetěžované--při provozu se zahřívají, ale i tak je nutné je před provozem udržet v teple.
reálnou kapacitu při provozu lze měřit třeba tímto měřákem
https://www.aliexpress.com/item/32962124628...
Čas není ten relevantní údaj, podstatná je ujetá vzdálenost v km a hlavně průměrná spotřeba ve Wh/km.
Jak jsme již různě psali, tak při trvalé asistenci je průměrná spotřeba v rozmezí 5 - 25 Wh/km. Závisí i na váze jezdce a dalších vlivech, třeba na venkovní teplotě.
Orientačně se podívej sem:
https://www.evbike.cz/kalkulator-dojezdu
Jaká je dojezd duchařina vidíš i na foto - níže
Ještě je tady jedna možnost, mimo už uvedených, že baterie nemá deklarovaných 500Wh. Je nová?
To, že má deklarovaných 500 Wh však nemusí být na 100% pravda, bohužel není nijak neobvyklé, že je to méně, než se uvádí.
Údaj o kapacite sám o sebe nestačí, kľúčové sú podmienky pri ktorých bolo meranie vykonané. Minimálne prúd a teplota majú nemalý vplyv. Prípadne to môže byť aj iba súčet nominálnej kapacity použitých článkov, a ak je BMS nastavené vyššie tak reálne využiteľná kapacita bude menšia.
Já pořídil měřáček níže a vychází mi průměrná spotřeba cca 10Wh/km (režim nejvyšší asistence). Je to užitečná věcička, pokud údaje jako napětí, proud a spotřebu nezobrazuje displej dodáný ke kolu.
https://www.aliexpress.com/item/32920363607.html
Jak ten měřáček používáš? Na jeho napájecí svorky připojíš baterii a na svorky Load připojíš motor? Takže motor napájíš přes ten měřáček? Veškeré proudy ti tečou přes svorky toho měřáčku? Hledal jsem rychle, jak se to míní zapojit a nic jsem nenašel jiného, než ten obrázek se zapojením mezi obrázky jak to vypadá. Jestli je to opravdu tak, nebojíš se, že to těmi proudy tepelně utavíš?
Těch 20A je asi dost hraniční hodnota.Já mám na jednom kole v okruhu baterie originál 20A pojistku,většinou tam ale bývá pojistka větší.Bál bych se do toho okruhu zapojit něco,co vydrží 20A,zvlášť,když je to z Číny.Dát před to 15A pojistku bych se také bál,protože takový proud dává baterie a pojistka shoří.Tak jsem nakonec použil jen čínský voltmetr s indikátorem kapacity a samotný indikátor.Ten kulatý indikátor mimochodem funguje opačně,než by člověk myslel.Po sepnutí obvodu se automaticky rozsvítí a tím středovým tlačítkem jde vypnout.
Ten "indikátor kapacity" by mě zajímalo, co vlastně ukazuje:) Raději mám přímo číselný ukazatel napětí, pak je to jednoznačné.
Vždyť tam voltmetr vidíš.Mně šlo spíš o to,porovnat ty čárky na voltmetru ještě s něčím jiným.Jen jsem čekal,že ten indikátor bude normálně vypnutý a ukazovat bude jen tehdy,když podržím středové tlačítko.Jinak jsou tam zapojené dvě baterie,které se nechají samostatně každá zvlášť zapnout,to jsou ty krajní vypínače a střední přepínač přepíná nabíjecí konektor na první,nebo na druhou baterii.Číňané už prodávají za cenu kolem 17Kč vypínače na proud až 30A,takže ty se nechají bez problémů na zapínání baterie použít.
Já jsem tyhle měřiče viděl, podle mě ta stupnička jen ale zabírá místo, tak jsem koupil jen číslicový, který je čitelnější...
https://www.aliexpress.com/item/32825157604.html
Podle samotného čísla ale člověk těžko pozná,kolik mu ještě zbývá kapacity.
Z té stupnice je taky poznat prd o reálné kapacitě, prakticky je to jen grafické zpodobnění určitého rozsahu napětí.
Stejné číslo ale znamená něco jiného u baterie s kapacitou 5Ah a něco jiného u baterie 20Ah.To aby měl člověk s sebou na výlet tabulku,aby mohl podle čísla posoudit zbývající kapacitu.A jakýkoli údaj stejně bude jen orientační,jako ty čárky,nebo diody.Nikdo nedokáže určit přesně místo,kde zarazit praporek,kam přesně dojede.
Uvedený odkaz je na voltmetr do 30 V.
Napětí baterky naprázdno (bez zátěže) dává daleko přesnější hodnotu zbývající kapacity než těch pár diod v indikátoru. Jenom bych doporučil napětí zkontrolovat multimetrem.
Ano, zapojení mám podle obrázku, nejjednodušší možné. Měřák by měl vydržet 20A, max. odběr jsem zaznamenal kolem 15A, což s baterií s nominálním napětím 48V odpovídá 750W (motor mám TSDZ2). Svorky sice moc bytelné nejsou, ale zatím bez potíží. V případě, že by to odešlo na cestě, tak jen propojím baterii a motorem napřímo a jedu dál. Pro větší proudy prodávají tento měřič s externím bočníkem.
Ano, externí bočník a pořádné svorky, které zvládnou vodič průřezem odpovídajícím 20A. Tak bych si to představoval.
Při použití tohohle měřáčku si do okruhu baterie určitě zapoj pojistku, protože až to bude hořet, tak ti to také ten okruh může natvrdo zkratovat a pak by jako omezovač proudu fungovaly jen ty přívodní dráty.
Tak ty šroubky vypadají na fotce malé, ale nevidíš, do čeho jsou zašroubovaný. Viděls někdy rozdělanou prodlužku? To je dimenzovaný na 16A ( zásuvkový okruh) - kus plastu a vevnitř šroubky 3mm. Hlavičky na fotce trojce šroubku odpovídají.
Zhruba si to můžeš představit jako svorkovnici v lustru, uvnitř plastu je kovová vložka, takže šroubek lze přitáhnout dost, aby v tom kabel držel festovně.
Což o to, svorkovnic v lustrech, zásuvkách, vypínačích a kdejakým krámu jsem měla rozdělanejch dost. Takže trojka šroubek musí stačit, proti tomu kus plechu se závitem. Koneckonců sačí se podívat na jakoukoliv krabicu se svorkovnicí.
Musíš ještě vzít v úvahu, čím ta svorkovnice pokračuje. V tomto případě měděnou fólií nalepenou na kusu pertinaxu. Možná předepsali tu fólii tlustší, možná ušetřili, aby se to snáze odleptávalo. To není prodlužka, kde to pokračuje tlustým pérovým bronzovým kontaktem, ani instalační krabice kde se ten šroubek zařezává do kusu plechu, který je tím vodičem k dalšímu šroubku.
Však co ti píšu? Podstatné je, do čeho ty šroubky vedou. Ty to na těch fotkách vidíš? Nebos to měl rozdělaný?
Plošný spoje budou nakonec ve všech takovejchto verkách, lhostejno, kdo to vyrábí. Je na tom 20A, tak do toho můžeš pustit 20A a k přidělání tam máš čtyři šroubky...
Sám píšeš, e je tam bočník, víš kulový, jak vedou ten hlavní proud. Plošné spoje budou na tom bočníku s minimálním proudem.
Bočník s minimálním proudem?? Přes něj teče právě těch 20A. Už jsem viděl i obrázek toho měřáčku..
Přes bočník jo, ale ne těma drátama, který vedou "od bočníku k displeji". Dyť bočník je jen odpor zařazenej do okruhu, na kterým měříš úbytek napětí. Jak kdybys tam dal dvě svorky k voltmetru. A tyto svorky jdou do těch tištěnejch spojů, kde se to vyhodnocuje, tam už žádnej velkej proud není, to už je zapojený paralelně. O proud spořebovanej na vyhodnocení to taky blbě měří, ten nějde zátěží, ale byl použitna měření, vhodocení a zobrazeí hodnot.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C4%8Dn%C3%ADk
Podobně to ale máš řešené uvnitř řidícího controlleru v motoru, proud taky nevede přímo do vinutí motoru, ale přes plošné spoje.
Tady je vidět vnitřní provedení toho měřáčku... http://tucnak.nagano.cz/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3...
Tak jsem se podíval a na 3. obrázku od zhora jsou trochu vidět cestičky na tom tišťáku pod svorkovnicí. Neřekl bych, že odpovídají 20A proudům. Ani tam nevidím onen výkonový měřicí odpor s chladičem na měření proudu. Ano, patrně to dokáže chvilku vést i těch 20A, ale dlouohodobě bych to s tímhle udělátkem nezkoušel.
Interní bočník je vidět hned vedle displeje vlevo, přímo pod svorkovnicí (označen CT) a vypadá to, že na cínu se nešetřilo. A tu výstupní (+) svorku nebudu pro proud používat, (+) k motoru připojím rovnou z baterie, takže ani nebudu namáhat tento propojovací plošný spoj, ale jen bočník.
Jo máš pravdu. Tuhle stranu tišťáku jsem neprohížel. Tenké tištěné spoje nastavili tlustou vrstvou cínu, to by mělo stačit. Je to takové amatérské, ale asi vyhovující.
Také 20A při 48V baterii dává cca 1kW. Pokud máš 250W motórek, tak ti to tam poteče jen při rozjezdu a pak se to bude jen chladit.
Já ti nevím, ale od bočníku už nemusíš mít dráty na měřenej proud, dyť na bočníku se snímá úbytek napětí (voltmetr), a to se pak vhodnocuje těma plošňákama, aby se to digitálně zobrazilo na displeji.
Ano, jen se snímá napětí na tom bočníku, na to žádný velký proud nepotřebuješ. Veškerý proud teče jen tím bočníkem. Proto jsem hledal na obrázku ten bočník a přívody k němu od svorkovnice. Ale hledal jsem to na špatné straně tišťáku. A protože přívody nejsou nijak masivní, tak je ztlustili silnou vrstvou cínu ručně nanášeného. I ten bočník letovali ručně. Druhá strana tišťáku je osazená strojem a pájená v peci.
Mě spíš zaujala myšlenka, že bys jakýmkoliv tišťákem pustil 20 ampér... celkem lhostejno, jestli by se jednalo o produkt číňana nebo renomovaného výrobce elektrických zařízení. Tišťák nepatří do silnoproudu.
1. Tišťák může mít různě tlustou tu měděnou fólii. To si prostě vybereš.
2. Proudově zatížené spoje můžeš dělat širší, nebo rovnou na spojité měděné ploše a budeš odleptávat jen dělicí čáry mezi spoji.
3. Po odleptání mezer se dá ta měděná vrstva ještě elektrochemicky zesilovat.
4. Na tuhle vrstvu se může nanést elektrochemicky další vrstva například zlata nebo cínu.
5. Když se to bude pájet vlnou, tak se všechny nemaskované spoje pokryjí tlustou vrstvou cínu. Výkonové součástky se stejně dělají s drátovými přívody, takže je buď zapájíš rovnou vlnou, nebo dodatečně ručně.
Když se to bude pájet v peci, tak stejně můžeš na vybrané části nanést cínovou pastu a ona se tam roztaví a pokryje to.
6. Můžeš tu vrstvu cínu ještě zesílit ručním nanesením cínu, jako tu udělali Číńani u toho wattmetru.
I poměrně výkonné přístroje se dělají na tištěných spojích, protože ruční osazování a pájení je jednak drahé a také je často zdrojem chyb.
Stále se bavíme o osazené desce o rozměrech 20x30mm?
Určitě, můžeš vzít kus měděné pásoviny, nalepit to na nějakou desku a nazvat to tišťákem....
I když dnes se dá "tisknout" aji betonovej barák. Tak pak jo, říkejme tomu tišťák.
"Mě spíš zaujala myšlenka, že bys jakýmkoliv tišťákem pustil 20 ampér... celkem lhostejno, jestli by se jednalo o produkt číňana nebo renomovaného výrobce elektrických zařízení. Tišťák nepatří do silnoproudu."
Pro vysoké proudy musí být samozřejmě spolehlivé plošné spoje designovány trochu jinak. Oboustranně vedené cesty, široké spoje, co nejkratší, několik vrstev, silnější vrstvy mědi, případně posílené připájením měděných proudových prvků.
https://www.haeusermann.at/en/printed-circuit...
https://www.hemeixinpcb.com/rigidpcb...
https://www.taiyo-technologies.jp/solution/pcb-en
A když teď koukám na to zapojení, tak budu moct ušetřit jeden silový kabel - plus můžu vést k motoru přímo od baterie a pouze mínus přes ten měřák:)
Mám po ruce hlavní vypínač, který je součástí baterie, kdyby něco:) Ty svorky v pohodě pojmou průřez kablíku, který je originál od baterky i k motoru. Uvažoval jsem i ext. bočník, ale je třeba řešit kam ho uchytit a taky se snižuje přesnost měření, když z rozsahu 50A využiješ max. třetinu. Celkově mi to přijde takto docela vyvážené.
Předpokládám, že součástí baterie je i jistič. Pokud ne a vybavovací rychlost té tvojí "pojistky" je tvoje reakce na požár, tak se máš na co těšit.
Komerčné Li-Ion majú BMS, a to má ochranu proti skratu. Väčšinou je prítomná aj klasická tavná poistka aby bolo istenie dvojité a pokrývalo aj prípadnú chybu BMS. Takže batéria samotná je dostatočne skratuvzdorná. Problém môže byť "nodostatočný skrat", kedy niečo začne horieť ale prúd nedosiahne hodnotu pri ktorej batéria vypne. Vtedy môže byť dobrý aj nejaký externý vypínač v dosahu.
Ukázka kablíku napájení motoru - chtěl bych nahradit ty původní zdířky a banánky. Konektor XT60 mi pro menší průřez kablíku ale připadá předimenzovaný a velký, představuju si něco subtilního, nejlépe vodě a prachu odolný. Pokud byste měli nějaký tip...