Předhazuji toto téma po zkušenosti tohoto víkendu, kdy jsme u Velmezu ve dvou dnech, v 11 lidech čtrnáctkrát píchli. Tím jsme vyčerpali celou zásobu záložních duší a kdyby přišel ještě jeden defekt tak už jsme lepili.
A další dotaz do pléna: Má někdo zkušenosti s vulkanizovanými fleky na veloduše v pneuservisu? Prý za dvacku.
No tak za prvé - mít na 11 lidí 4 duše, to je nezodpovědnost - každý by si měl vozit ten svůj typ náhradní duše. Ale jestli jste dokázali sjednotit rozměry pneu a ventilky, tak to klobouk dolů.
Já vždy vozím náhradní duši, takže vyměňuji, resp. je mi vyměněno. Dřív jsem vždy kupovala novou, ale teď mám nějak nástřádáno větší množství děravých, tak to asi začnu v dlouhých zimních večerech zalepovat, abych se trošku procvičila.
Jenže ono to v té kuchyni jde vždycky nějak líp než v lese :o)))
Zopakuji to krátce. Bylo nás jedenáct a nastalo 14 defektů. Svou duši vozí každý a tři z nás měli záložní dokonce dvě duše. Máme všichni treky s 28" koly a záložní duše české výroby s autoventilkem, který je univerzální. Se vzájemnou výpomocí nebyl problém.
To vyhazujete všechno po prvním použití? Prázndý půllitry, špinavý trička, použitý příbory? Že ty ses chtěl zeptat na preservativy, viď. Ty se opravdu nelepjej. I když, možná je to škoda..
Představ si, že duše, které mají díru ve vroubkování nebo blízko ventilku nebo s příliš velkou dírou nelepím a opravdu vyhazuji. Ale můžu ti je posílat.
Jak se může udělat díra blízko ventilku? Neni ta duše blbě nasazená a ventilek tim pádem urvanej? Mě to chvíli trvalo, než jsem zjistil, že ta matka se při nasazování duše nesmí utahovat. Zvlášť při úzkym ráfku a masivnim plášti. A díru v krajkoví klidně lep, proč ne. Vždyť jak tu duši nafoukneš, dak to drží dokonale.
Na cestě vyměňuji, doma pak to zalepím. Vozím dvě náhradní duše + pro jistotu i to lepení, kdyby nestačily.
Já to praktikuji taky tak.
Nebojte se lepit. Dneska ty dvoubarevne fleky drzi opravdu dobre - to neni jako pred lety kdyz to clovek musel zatezkat a cekat hodinu az to bude slepene :o) - ted to staci drzet par minut. Picham pomerne casto a jeste se mi nestalo, ze bych rozlepil fleka. Momentalne vozim dusi s asi 4mi fleky - dokud je v dobre kondici, neni zpuchrela tak je skoda to vyhazovat.
Není duše jako duše. Už jsem se setkal s duší, že fleky na ní opravdu a opakovaně nedržely. Nějak nemám chuť zkoušet jestli se daná duše s přítomným lepidlem snáší nebo ne. Proto jsem se ptal na tu vulkanizaci. Ta je asi stoprocentní.
A nebyl to nejakej muzealni kousek ? Nebo naopak nejaka superlight nebo jina specialnost ? Pouzivam obycejny duse, treba i od Rubeny ktery ve mne po koupi vzbuzovali pramalou duveru svym vzhledem (asi si polezely dlouho ve skladu) a jeste se mi nestalo, ze by se lepidlo nechytlo. O vulkanizaci nic nevim.
Lepím i na cestě, náhradní duši nezodpovědně nevozím, zatím jsem tu dírku vždy našel a zalepil. Běžná souprava lepení (Ferdus) lepí natolik rychle a spolehlivě, že lepená duše je totéž jako nová duše, alespoň jsem nikdy nezaznamenal žádné následné problémy (jezdím jednu duši 6 let, lepená je asi tak 5x).
Asi před 25 roky jsem si koupil vulkanizační soupravu - to byl takový svěráček a miska s hořlavinou s nalepeným flastrem. První (a zároveň poslední) pokus dopadl katastrofálně, propálil jsem duši na několika místech okolo díry, smrad v celým baráku a flastr nakonec upadl sám... No, v pneuservisu to možná budou umět líp.
No jo, ale tyhle soupravy se používali na lepení duší do aut, autobusů a traktorů.
Taky mě to časem napadlo. Ale koupil jsem ji v prodejně "Jízdní kola - šicí stroje", vážně jo. Mimochodem, někdy bych se do té doby rád vrátil (a nemyslím svůj věk), jen tak, na exkurzi, připomenout si, jak to bylo, tehdejší plusy a mínusy, a pak zase hajdy zpátky do našich plusů a mínusů.
Tam by jsi viděl jen ty mínusy. Tu dobu si dobře pamatuju. Na pětikolečko jsem v roce cca 1980 čekal půl roku.
Jojo. Mínusy se snadno zapomínají a zůstává nostalgie po plusech...
Člověk tehdy musel odejít s prázdnou nebo koupit to co zrovna je a přesvědčit sám sebe, že to potřebuje, nebo by potřeboval nebo potřebovat bude. Pětikolečko ještě někde mám, v papírové krabičce a voskovaným papíru, jen to kolo, kam by se dalo našroubovat, už jaksi schází.
Jojo, ale třeba Janulka001 by to měla daleko lehčí při výběru kola. Favorit nebo Eska.
já jezdím pětikolečko dodnes
Jak je libo, výběr byl tehdy opravdu převeliký ;-) Vyber si oddělení a kochej se...
http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?y...
Musím se přiznat, že když píchnu a dírka je takzvaně ve švu, ztrácí duše mojí důvěru a hned ji vyhazuji. Nehodlám čekat až se defekt zopakuje o kousek vedle.
Vozím s sebou jen lepení, ale ještě jsem ho nikdy nepotřeboval. Nikdy jsem totiž nepíchnul, jen jsem parkrát rozpáral duši i s pláštěm, ještě na favoritu.
Tak to bych chtel mit aspon kousicek tveho stesti, ja picham a prorazim docela casto. Nebo mi rekni, kde jezdis, budu taky :)
No já taky často nedělám díry do duší (slovo nepíchám svádí k dvojsmyslům). Jen sem 2x skoro urazil ventilek, ale to na předním kole a to náhradního malého kola. A jezdím zpravidla do 40 km kolem Středokluk, občas i na Moravě nebo jinde. Ale zase v Praze 5 - 6 jsem píchnul nedávno taky.... ale zjistil to doma...
Tak ja jsem zatím za krátkou dobou, co jezdím, nepíchnul, určitě mě to jednou čeká. Zajímá mě ale jiná věc. Když píchnu a chci zalepit duši, jak najdu píchlé místo? Doma si duši dám v klidu do lavoru s vodou a hledám bublinky, ale někde venku, kde nebude voda a nepodaří se mi najít díru?
Je to blbej dotaz, ale stejně, jak to děláte?
Nespěchám, lepení je vhodná chvíle k odpočinku. Nejdřív hledám kamínek zatlačenej v plášti. Opatrně, může to bejt i něco ostrýho. Ale bejvá tam. Důležitý je, pamatovat si, jak tam duše byla. Díra bude pod kamínkem, pokud ho najdu. Pokud ho nenajdu, tak ho hledám znovu po odhalení díry, na spodní straně pláště. Pokud ho ani tak nenajdu, tak tam stejně bejt může. A pak je důležitý duši vrátit záplatou pod ten neviditelnej kamínek. Vyndanou duši přiměřeně nafouknu a za jemného mačkání ji po obvodu prohlížím a prsty zkoumám. Ona se ta dírka nakonec trochu rozšklebí. Nasliněním si pak můžu ověřit, že je to skutečně ona. (Můžu při té činnosti myslet třeba na něco hezkého.) To je všechno, zatím jsem to takhle vždycky našel. Při vlastním lepení pak je dobré, řídit se podle návodu. Hlavně se to lepidlo musí nechat skoro uschnout.
Já to dělám ušima. Nafouknu a promačkávám, dá se zaslechnout jemný sykot případně to fouká na tvář (což je kupodivu dost cítit). Mimochodem, někdy zalepím i plášť zevnitř - tokdyž je ta dírka větší.
Doplním Žofku - lepidlo nechat skoro uschnout, ještě než se to stiskne k sobě.
Já jsem v tom takovej samouk (jako skoro ve všem). Nejlepší je, poprvé píchnout někde sám v pustých polích, sluníčko se sklání nad obzor, daleko doma pláčí psi steskem (spíš hlady, potvory). On se to v takový chvíli naučí za hodinku každej, tým pomocníků je spíš na obtíž (vyjma Radky, ta umí dokonale testovat, zda je záplata přilepená opravdu fest). A na jaře kupuju pro jistotu nový lepidlo. Důležitý taky je, nepokádat montážní páky do hovna. Ale neni to klíčový. :')
Bod. Myslet na něco hezkého!
Ej, kua, vedle....sry.
pohybuj dušou v blízkosti predlaktia zo strany dlane, podobne matky skúšajú teplotu mlieka vo fľaške, prípadne teplotu vody, tamje koža veľmi jemnučká a citlivá, určite pocítiš "fuk", len nezabudni skontrolovať či v plášti nezostal klinec alebo sklo, dušui priložíš k plášťu, len musíš mať zaznačenú ich vzájomnú polohu
Duši vozim sebou, ale nelepim. Po nekolika marnych pokusech i v domacich podminkach to nedrzelo. tak mam doma sadu duš í a když se mi jich nahromadi tak 5 pichlejch tak je vezmu do pneuservisu a oni mi to za 20 - 30 Kč zalepej, vsechno. Sice si mechanici delaj mezi sebou srandu ze prijel zavod miru, ale ja si nestezuju.
Teda já nevím co máte s nezodpovědností, my vozíme v 8čelnný skupině dvoje lepení a nikdy jsme problém neměli. Taky píchám celkem často, ale ještě sem se nesetkal, že by se mi záplata odtrhla, nebo netěsnila. Ale pokud se vám chce tahat plnej batoh duší, směle do toho.