Ahoj všem chci se zeptat,, když se vydám někam dále na výlet třeba nad 100km,, tak se mi fajn jede těh 60km v pohodě, ale potom příjde nějaká ''krize'' a už to prostě nejede,, musím často zastavovat jedu pomalu. už pak s takové jízdy nemám radost, ale spíš utrpení abych už byl v cíli,, jaký je váš názor? je to normální nebo to chce ještě více trénovat? ..
Myslím, že to je normální. Když budeš jezdit často, pravidelně, tak tělo přivykne. Hodně udělá třeba i pouhé dojíždění do práce, třeba jen 30 - 40 km denně. Prostě jezdit, jezdit a zase jezdit :-)
Těžko radit, když nepíšeš jaká "krize" na tebe přijde. Krizí je nepřeberně; ze špatnýho posedu, sedla, převodů, způsobu šlapání, slabého vytrvalostního výkonu, mála najetých kilometrů... Nebo delší trasy prostě nejezdi.
no já myslel jako krize, taková celková už prostě unavenost,, já najezdím tak těch 3000km ročně, někdy více,
3000 ročně je slušná porce, to by ti stovkový výlety neměly dělat větší potíže. Pokud během cesty dostatečně jíš a piješ. Jak už tady někdo říkal, na vodu a bez jídla stovku málokdo bez potíží ujede. Nebo to zpočátku moc přepaluješ. To se pak vytuhne snadno.
Milý Supe, tvé poznatky se naprosto shodují s mými asi tak z před pěti let. Trénink jistě není od věci, ale při vzdálenosti nad cca 60 km je nutné hlavně změnit pohonnou hmotu. Na obyč vodu z kohoutku prostě dodneška víc než 65 km nedám, dostanu křeče prostě. Chce to nějaký slaný pití, pro ty co chtěj být za velké borce iontové nápoje, ale stačí úplně obyč minerálka, třeba Mattoni nebo Poděbradka, ale ne light, proboha, to by ses po.... Musí to být ta s CUKREM. A pít toho hodně, ten 1,5 litr na 50-60 km. Já doufám, že se ti stejně jako mně tímto opatřením "dolet" patřičně zvýší. Osobní rekord mám za den 116 km.
Podívej se na http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm Už se tady v diskuzích sice ten odkaz mnohokrát opakoval, ale tady je IMHO na místě. Tam zjistíš jak taková mašina, jako je lidský organismus, funguje a tam najdeš i odpověď proč se ti po dvou a půl hodinách "zadře motor".
Ja dojizdim asi 40km denne a mam tu zkusenost, ze na tuto vdalenost neustale zvysuji vykonnost. Kdyz mam ale jet stovku, taxe me taky zadira motor ;-)
Zvolni tempo ,kopce jezdi na lehčí převody a bude to v pohodě.
Supe, asi je to zcela individuální a odvislé od trénovanosti. Někdo má krize po 100 km, já například mám 6 postupných krizí na prvních 5ti kilometrech. Ale zlepšuje se to! Věř, jezdi 3x v týdnu min. po 40 km, vyhodnoť to v říjnu a pak dej vědět, jestli tahle medicína zabrala. :-)))
no tieto priznaky mi sedia tak na hyperglykemiu. telo prakticky nema v danom momente uz laho dostupny zdroj energie. vtedy je najlepsie dat si nejaku energeticku tycinku. azspon u vatsiny ludi to zabralo no a samozrejme je dolezite dodrziavat pravidelny pitny rezim co znamena pit aj ked nemas smad. ak ani toto nepomoze je uz dobre skocit k sportovemu lekarovi.
Jasně, je to normální...
Mám zkušenost, že každá krize se dá překonat a pokračovat dál (budeš se třeba 30 km trápit, ale pak ujedeš třeba ještě dalších 50 km v pohodě). A taky mám celkem čerstvou zkušenost, že iontový nápoje asi fakt fungujou. Na nedávné cestě jsem jeden den ujel skoro 220 (a ostatní dny vždy přes 150), a úplně v pohodě. A to vůbec netrénuju.
Jo jo, jeden den 220 km a ostatni dny po 150, to prece neni zadny trenink :)))
Pijes to, nebo rovnou nitrozilne? :)
To není trénink, to je už ta cesta:-) jinak na kole jezdím prakticky jen po městě, když potřebuju něco vyřídit, tak dvakrát za měsíc si vyrazím na nějaký výletík kolem 60 km. Tomu se asi nedá označit jako nějakej trénink. Před cestou jsem chtěl trénovat a zkusit si zajet aspoň jeden výlet nad 150 km, ale nakonec se mi nějak nechtělo:-)
Teď jsem se zasmál, protože tyhle záchvaty nechuti sednout na kolo a někam vyrazit jsem zažil taky. Nejlepší na tom je, jak člověk hromadí argumenty, proč nevyjet. A to se nejednalo o stokilometrové výlety, ale o docela obyčejnou krátkou vyjížďku před odpolední. :-)))
Zvolni, obcas neco sezobni at mas dost energie a jezdi casto... pak ti 100 ani neprijde...
Ale fakt jenom občas, já takhle nazobal patnáct kilo a né a né se toho zbavit :-)
Taky jsem hotový kolem 70-80 km, podle náročnosti terénu. Pak si přetrpím 5-10 km nebo pořádně odpočinu, a pak už to zase jede. Je zajímavé, že se mi stává, i když jezdím stále víc a víc (5000 km ročně).
Ahoj. My jezdíme víkendovky (pátek odpo - neděle) v rozložení asi 50 - 100 - 100. Přes týden pracujeme na kancelářské židli, máme normální kola, neděláme žádné přípravné tréninky, vozíme menší bagáž (spacáky, stan). Zjistili jsme, že nám vyhovuje systém, kdy si dáme pauzu buď po 20 km (rovina) nebo 2 hod (kopce). Třeba se někde vykoupeme, podíváme na nějaký hrad, natrháme ostružiny nebo se jenom natahneme do trávy. Stačí třeba půl hodiny. Svaly se uvolní, ruce si odpočinou a nebolí za krkem. Dá se tak jet i víc než sto i víc dní aniž by se člověk odrovnal.
Já, abych se nemusel zdržovat povalováním v trávě, tak používám převážně lehokolo. O to mohu jezdit pomaleji!
Jak jsem si odzkoušel tento týden na Novopacku, tak hlavní motor je vždy hlava. Ve finále sice přišel moment, kdy už vyplivly netrénované nohy a bylo to na pokraji svalových křečí, ale jinak těch krizí bylo po cestě mnohem víc. Jet sám, tak už to dávno balím, ale když jsem viděl ty nadšené lidičky o bezmála 2 generace starší jak si to šinou dál a dál, tak jsem se prostě kousnul a šlapal. Být sám, tak je to přesně jak říkáš "utrpení", ale v dobré partě je to jinak.
Potvrzuji, kdybych ten příšerný 3km táhlý stoupák na Zvičinu jel včera sám, tak se v půlce kopce asi otočím a vracím se zpět ;-) Takhle to byla skoro povinnost, přece nebudu jediný kdo to nevyjede ;-)
Jo Zvicina byla teda vyzivna :)) jedine co me tesi, ze jsem od te posledni vesnicky az na vrchol jela na prevod 2-2 a vedle me Airline slapal rytmicky na kasparka :)
Dneska jsem si udelala cestou z prace vylet do Zahoranskeho udoli a nejak jsem to neodhadla s pitim. Na 52km je jedna mala cola opravdu malo.
Pěkné ;o) Jak jsi to nakonec vyřešila, našla jsi studánku nebo to dojela ?
Jo díky za rady,, jo asi byl problém v tom že jsem pil tu vodu jen vodu bez přísad,, první chyba a druhá něco zobnout já nezobnul nic,, a třetí chyba,, bez pauzy jsem jel vkuse přes 4h 100km,, no se poučím a příště změním styl jízdy díky všem ......
Já si tedy nemyslím, že je chyba, když jsi jel v kuse 4h 100km, naopak. Po delší přestávce nohy jen zatuhnou, trvá dlouho než se dostanou zpět do obrátek a snáze se pak unaví. Když přestávku, tak jedině kratičkou. Samozřejmě je důležité pravidelně pít a to ještě dřív než se dostaví pocit žízně. Na těch 100km podle počasí tak 1-2 bidony 0,7l třeba vodu se šťávou. Důležité je taky občas něco zobnout, třeba nějakou tyčinku.
4 hodiny v kuse a divíš se, že jsi se utavil?!? :o)))
A v rámci toho zobání rozhodně nezapomeň na cukry - ty jsou při delších trasách dost důležité. Nejlepsí je třeba hroznový cukr, rozinky, ananasové plátky apod. Čokoláda nebo tatranka moc vhodné nejsou.
Znám jednoho zastánce vepřovejch řízečků, vozí si jich plný brašny. Žádný cukry, chce mít zdravý žuby. :-)
A netlačí ho to pak cestou v bříšku ?!?
Jen doplním. Škroby jsou taky "cukry" (dnes se spíš říká sacharidy). Takže nejen hroznový cukr (glukózu) či dokonce řepný (sacharózu). Housky, chleba, palačinky, bublaninu, při zastávce těstoviny, rejži. Třeba i preclíky a tak. Jako nouzovka (není-li nic jiného) během přestávky klidně půl litru koly, to máš hned 55 g cukru. Při tak dlouhym tréninku se doporučuje 50 g sacharidů za hodin, víc se prý nestačí zpracovat. Jsou-li delší přestávky, tak je to samozřejmě jinak. A plánuješ-li čtyři hodiny, tak musíš jíst průběžně. Když ti veškerá glukóza ve svalech dojde, tak už je pozdě. Teda, pozdě není, ale chce to jídlo a přestávku na trávení. Ale to si krásně vyzkoušíš někdy sám.
Se všemi ostatními radami tady taky jistě souhlasím. Může to vyčerpání mít víc příčin.
Chce to hospodařit silami, nervat těžké převody a dodržovat pitný režim (to hlavně!). Také jsem měl takové problémy že se mi svaly měnily na hadry a nic jsem neutáhnul. Jednou jsem si takhle po cestě koupil lahev Mattonky, půlku nalil do lahve na rámu, druhou půlku nalil do sebe a uvnitř se nějak dobily baterky a já jsem s těmi cca 80km v nohách najednou zase jel...
Od té doby jezdím na minerálku a žádné problémy ani se 100km. Ale u každého to může být trochu jinak.
A ještě se podívej jestli nemáš moc nízko sedlo.
Zatím jezdím také na Mattoni a bez problémů, spíš zatím nestíhají nohy :)
Spravne tempo, do kopce slapat na lehkej prevod, z kopce se vozit...takhle pojedes porad.
Nesmis to na zacatku napalit a pak byt hotovej. Ale neboj...krize prijde na kazdeho. Pak proste slez, dej si nejakou energii a za chvilku muzes zas vyrazit...
A taky je to o hlave. Ja pred chvilkou dojizdel nejakej osmdesatej kilometr a byl jsem hotovej...a to jen z toho duvodu, ze jsem jel cestu, kterou jezdim kazdou chvili...proste me to nebavilo...Ale ted bych si zas nejakej kilometr dal