Njn, tak hlavně, že zvládají posílat vlastní sondy svými raketami do vesmíru nebo dokonce na Měsíc :-/
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek...
Určitě to je jednodušší a snadnější.
Docela dost smutný konstatování...
Tak tvrdá realita je to. Si vem jednu dvě rachejtle a tisíce a tisíce, asi i miliony kilometrů trubek... To jen vypadá jako jednoduchá věc, ale na to jen prachy a pár chytrejch hlav nestačí.
Aji kdyby si to chtěli udělat každej doma sám, tak někde se musí vzít materiál, někdo to musí vyrobit, dopravit na místo. V takovým množství a v tak rozlehlé zemi žádná sranda.
Když aby to fungovalo, tak ty trubky musí končit alespoň v mechanické čističce a ne v řece. No a tohle jsme u nás ve velkých městech dokázali až v posledních 30 letech a v malých obcích se snažíme posledních 10 let.
To je ale jen optikou kulturního našince z centra Evropy.
Rozhodně bude jednodušší soustředit deset tisíc velice vzdělaných vědců a techniků aby pracovali na nějakém projektu než změnit dlouhodobé zvyklosti několika set milionů i velmi prostých, chudých a často i nevzdělaných lidí mnoha národů, které se navíc často i nesnáší.
Tak nedělej z nich úplné voly, ono o zvyklosti bych se nebála. Na splachovací záchod si každej zvykne raz dva. Když jsem přišla před 30 lety sem na dědinu, chodilo se do budky na zahradě. Pro tytéž lidi dnes něco nepředstavitelného. Zrovna tohle není o zvyku, ale o reálných výrobních, kapacitích, dopravních a organizačních možnostech. Si vem, že jen na můj barák bylo potřeba k přípojce (hned před barákem) třicet metrovejch stopadesátek rour, k tomu přičti ten hajzl a nejspíš i malé umyvadlo. A tam se to týká desítek milionů domácností. K tomu ty hlavní řady o průměrech ve zlomcích a celejch metrech. To jsou jiné objemy jak mobil do dlaně a noutbůk místo bločku s tužkou.
A pak, jak píše Brahma, ještě ty čističky, ale myslím, že s tím se zatím neobtěžují. Nevím, jak jsou na tom se saponátama a chemií v odpadní vodě z domácností, organické hnojivo můžou pouštět na pole, to ničemu nevadí, akorát to smrdí, což smrdí i teď.
Bych ty kulturní zvyklosti úplně nezatracoval. Ani to přece neznamená, že jsou voli, prostě je to jejich staletá zvyklost (chodit volně do přírody). Pro "nás" zvyklé chodit už hodně dlouho do budky za domem (když už ve středověku do přírody, tak alespoň s kolíkem - udělat jamku a zahrabat), to byl logický přechod. A pohodlnější :o)
Ty si jako vážně myslíš, že tady před třiceti lety žili nekulturní řupaní, které ani splachovací hajzl ve škole, na nádraží, na jakýmkoliv úřadě či na návštěvě u někoho v paneláku neotevřel oči a drželi se zubynehty své kultůry s kadiboudou na zahradě?
Asi až Plyšák jim otevřel oči... nejspíš :-(
Taky slušná prasečina s místenkou v 1. třídě.
To je neskutečná tupost myslet si, jim něco tak hnusného může projít a že to dráhy zkousnou.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek...
njn, blbě se dělá propaganda, když má osočený možnost se prakticky okamžitě bránit a házet jim do toho vidle...
Mimochodem, první třídou - o co víc lidí by se vešlo do vlaku druhé třídy, o co efektivněji by vlak jel, o co menší stopa by za ní zůstávala :-)
I když já vím, četl jsem, že tenhle vlak jel jen na zelenou energii. Mají tam namontované filtry a odlučovače hnědouhelné energie, tak jako Rakušáci té jaderné :-)
Bacha na to, tenhle separační vehement mám už skoro třicet let a dozimetr v bytě je furt na nule. Podle mě ten jaxit funguje přes všechno zlehčování podobných pochybovačů spolehlivě.
Jo, už prej volala i něco o věšení, pak sice odvolala, ale co už.
Myslím, že to bylo o stavění někoho ke zdi.
Vysvětlovala to jazykovým posunem. Ve Švédsku to není popravčí zeď. Já bych tomu věřil. Proč by si nabíhala na vidle. Není blbá.
Jj, přesně tak to vysvětlovala. Ve Švédsku se ke zdi nestaví ani zlobivé děti, natož aby to byla zeď popravčí.
Že by měli i oni zeď nářků? :-)
Greta se prostě nakrkla, že všech těch 25 000 lítajících delegátů klimatické konference se navzdory tomu, že kongres prodloužili o dva dny, nedohodla na tom, že Greta má pravdu.
A tak se celý ten lítající cirkus přesune příští rok zase do Glasgow, tentokrát bude účastníků 35 tisíc a jako vždy, ani jedno indické dítě, které kálí v přírodě, ale spousta indických dětí, co vyměšují na splachovacích toaletách se zlatými klikami.
To by nám mohla zkusit zjistit Radka, jestli ve Švédsku skutečně ke zdi staví (rčení), nebo jen jako u nás ke zdi tlačí.
Třeba se skutečně jen přeřekla, nebo se jen nechala unést a plácla nesmysl. To se stává, když se v některých případech moc tleská, že se krapet ztrácí kontrola. Stává se to i jiným. Znám takového, co v záchvatu sebeobdivu z ftipnosti by střílel novináře...
„Světoví vůdci se snaží vyhnout odpovědnosti, a my jim v tom musíme zabránit. Postavíme je ke zdi, a pak budou muset ochránit naši budoucnost,“ prohlásila Thunbergová v pátek v projevu na studentském protestu v italském Turíně. Pak vysvětlila, že ve švédštině, jejím rodném jazyku, je výraz mírnější a neznamená smrt před popravčí četou.
„Ve švédštině to znamená pohnat k odpovědnosti. Pochopitelně se omlouvám, pokud to někdo pochopil špatně. Nemohu než zdůraznit, že jsme proti jakémukoli násilí. Je to samozřejmé, ale musím to říct,“ uvedla na sociální síti. „Tak to dopadá, když improvizujete v cizí řeči,“ dodala švédská školačka.
:-))
Toho známe fšichni.
Greta (teda spíš její PR) si uvědomila, že udělala taktickou chybu. Místo aby se divadelně plavila Atlantikem do Madridu, měla to nasměřovat přímo do Bruselu na vrcholný summit zemí EU. Tam by pohovořila a výsledek by mohla považovat za své vítězství.
Ale neudělala to. Vsadila na UN.
A do toho všeho ještě ta lapálie s Deutsche Bahn a nezaplacenou 1. třídou nejen pro sebe, ale pro všechny, kdo ji doprovázeli.
Smutné. Taktická chyba.
Klaus by řekl taková neprohra a nevítězství:-))
Proč s tím otravovat jenom v EU??? Jako kdyby hlavní znečišťovatel světa byla právě jen ona... Myslím, že OSN, resp. podobné celosvětové organizace, k tomu mají co říct mnohem více.
To jenom my tady se pomalu vracíme do středověku, ostatní velmoci na to kašlou z vysoka a jenom se nám smějí :-/ Trump k tomu řekne svoji oblíbenou zaklínací formulku "ohrožení národní bezpečnosti" a je vymalováno...
O nějakém stavění ke zdi - z jakýchkoli důvodů - jsem od svých severských příbuzných nikdy neslyšela.
Každopádně ale vím, že tam se angličtina učí už od školy, takže anglicky umí švédové velmi dobře.
Nicméně myslím, že nejde ani tak o posun ve významu jako spíš o to, že její loutkoherci buď něco v angličtině zanedbali, nebo jim jejich loutka do nacvičeného projevu poněkud hodila vidle.
Tuhle bitvu zkrátka "G" tým prohrál.
Jak je vidět, "hra na urážení" jim přestala vycházet. Na takové projevy je už přece jenom 17letá adolescentka trošku velká. I když má aspengra.
10:39 Arriva kvůli nedostatku souprav nasadila na rychlík do Tanvaldu asi nejbizarnější soupravu, kterou by mohla prodávat spíše jako retro svezení. Zpoždění řady rychlíků je v řádu desítek minut. Souprava netopí.
atd. čtu nějaké zprávy. Dnes jsem to viděla i naživo. Vlaky Českých drah OK, nabíraly zpoždění a pak se naštvaly a odjely. Na nástupišti zůstali cestující. Arriva nikde. Nemám ráda změny tam, kde to funguje dobře.
Vydrž, měsíc dva tři a ono si to třeba za rok sedne :-)
Když říkali, že z jihu Moravy do Ostravy si musí kupovat 3 jízdenky u tří dopravců a neplatí tam nějaké slevy, tak to taky musí být radost cestovat.
Copak o to, s lupenama na vlak to ještě de...ale ti zk*rvení koloťuci přečíslovali všecky koleje na nádraží v Brně. Takže směrem od nádražní budovy máme kolej 3.,1.,2.,4.,6. a 8. Což jakože dává smysl, když je někdo ajznboňák.
A o ajznboňáky jde především, že. Na kaštany s*re pes...
A předtím to bylo jak? Na to číslování je přece nějaké zaběhlé pravidlo, které si nepamatuju ani neumím použít, protože netuším, která kolej je ta hlavní na Prahu, ale pokud se nezměnila hlavní kolej, není důvod měnit číslování, ne?
Cestujícího přece zajímá primárně číslo nástupiště, aby vylezl správnou dírou z podchodu a pak už bývají jen dvě možnosti. Dobře vyznat se na některých nádražích může být dost problém, ale tam by mi jiné číslování kolejí stejně nepomohlo...
Buď jsi železničář, nebo spíš matfysák. Většina lidí předpokládá v označování kolejí posloupnost přirozených čísel začínající jedničkou, která označuje kolej přimykající nádraží. Všechno ostatní je lehce matoucí.
Zkoušel jsem Radlerovu posloupnost vyjádřit nějakým chytrým vzorcem, ale zklamal jsem. Tohle mi nikdy nešlo. Třeba se někdo předvede :)
No, i u číslování kolejí do určité míry platí posloupnost. Ta se ale řídí jakousi důležitostí koleje.
Takže kolej č. 1 je zpravidla pro nějakou hlavní trať, kde může vlak třeba jen projíždět. A čím vyšší číslo, tím důležitost koleje klesá.
Na menším nádraží je to jednoduché - máš kolej 1. po které ti projíždějí rychlíky apod. a kolej 2. na které ti vlaky zastaví v nádraží.
Čím je nádraží větší, tím je to pak - z pohledu cestujících - poněkud zmatenější.
No matfyzak ne, ale FEL ČVUT (tehdy jeste informatika zvlášť fakultu neměla) a železničář nikoliv, ale řekněme, že s novou prací to k nim mám blíž... :-)
Asi to bude o tom, kdo přes jaké nádraží jezdil. Když jsem jezdil do Pardubic na průmyslovku, bylo mi divné, že na čtvrtém nástupišti je první a třetí kolej, zatímco na třetím nástupišti druhá a čtvrtá. Většinou můj osobák měl na tabuli napsáno 4/3 a když to jednou přehodili na 3/4 neuvědomil jsem si rozdíl a vlezl do špatnýho vlaku (vypadal stejně, jel opačným směrem)... tudíž jsem si z toho udělal závěr, že číslování kolejí je úplně divné a nepředpokládal jsem, že by to jinde mohlo být jinak...
Tehdá by mi třeba přišlo logické, kdyby každé nástupiště mělo první a druhou kolej, prostě jeden bit, protože jako cestujícího mě koleje bez nástupiště vůbec nezajímají. :-)
Že realita může být mnohem složitější jsem pochopil později, jsou nádraží, kde se přes některé koleje od budovy k vlaku přejít může, respektive musí...
Na některých nádražích zase některé koleje končí zarážkou a při vzestupném číslování od budovy bys na ně snadno zapomněl. Jezdím třeba přes Choceň, kde motoráky na Mýto/Litomyšl odjíždí z "nástupiště 1a, koleje 5a", je to asi 100m vlevo od budovy a kdysi jsem to dobu hledal, nenapadlo mě, že existuje první nástupiště a potom ještě "nástupiště jedna Á"...
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons...
Ono je to taková pseudověda, nádražï se dělalo snad dva semestry, jestli se chceš dozvědět víc, tak asi tady:
https://knihy.heureka.cz/zeleznicni-stavby-2_2/
Železničních staven byly sna 4 semestry, musíš ale spíš na Aira, jestlo si něco nepamatuje, já to nikdy neuměl, zkoušky jsem nějak opsal, a ročníkový projekt nádraží si nechal udělat od kolegy výměnou za program ve Fortranu, co se odevzdával zase v jiném předmětu.
Spousta toho je ještě z Rakouska, na tý dráze....
Opatrně, aby ti na stará kolena ještě nesebrali titul... ;-)
V práci mám stůl vedle kolegu, co teď dokončuje dopravku, takže číslování kolejí určitě ovládá. Jenže i když si to pravidlo budu pamatovat, na cizím nádraží mi je k ničemu!
V reálu prostě nepoznám, kterou kolej považujou za hlavní, většinou ani kterým směrem je začátek trati. Když příjdu na neznámé nádraží a nepodívám se předem do mapy, většinou bez cedule ani nevím, kterým směrem ku Praze...
To je neuvěřitelná pitomost patrně tradiční ještě z Rakouska. Když jsem domácí, tak vím která kolej je ta hlavní průběžná a nepotřebuji jí mít označenou 1. Když jsem cizí, tak je mi to fuk a stejně mi to nepomůže. Cizí mašinfíra je veden výhybkami a sám si to nepřehazuje, takže ten to také nepotřebuje. Nevidím nejmenšího důvodu, proč ty koleje neočíslovat jak leží za sebou ve vzestupném pořadí přirozených čísel nejlépe od budovy nádraží. Jen se z toho dělá zbytečná věda a vnáší do toho zmatek.
Jo, mohlo by to tak být, jen je otázka, jak počítat ty koleje, co u budovy končí? V mém odkazu Pardubická 14 a 16?
Buď bys musel i tyhle započítat (16 = 1, 14 = 2, 12 = 1) a mohl by být cestující zmaten, neboť vyleze z budovy, vidí koleje a netuší, že za rohem jsou ještě nějaké schované, tudíš první vůbec nevidí...
A nebo bys řekl, že 1 je ta první před budovou a ty, které někde vedle budovy končí budou mít čísla záporná? I když to by bylo taky matoucí, mínus by se snadno zaměnilo s pomlčkou... :-)
Ten "tradiční" systém má asi hlavní výhodu v tom, že když později přistaví další koleje, logicky asi příjdou do volného prostoru, kde žádné koleje nebyly, takže jejich číslo je jasné a nemusí to celé přečíslovávat. Jinou výhodu v tom nevidím... :-)
Ono je to stejně marné, ten železniční moloch nikdo nepředělá. Oni si ve složitostech libují.
A já si zase myslím, že každý obor má mít svá nenápadná tajemství. Takže "Vlak přijede na třetí kolej služebně druhou" je přesně ono.
Asi jako proč staří programátoři tak rádi mají jako proměnou cyklu písmenko I. :)
No, a já si zase myslím, že systém, vymyšlený černokněžníkem Zababou na objednávku Nejvyššího Pana Železničáře by měl používat leda Nejvyšší Pan Železničář a možná ještě pan Blahoš, kterej to dostal od Nejvyššího Pana Železničáře befelem.
Pro lidi by měl být určený systém, který bez vysvětlování pochopí i Pašíček, co se přišel podívat na mašinky...
Já myslím, že bohatě stačí, když Pašíček pochopí, že číslo koleje vůbec nesouvisí s nějakým umístěním kolejí vedle sebe, ale že je to prostě jméno koleje, které zní jak číslovka... K Devátýmu taky nepotřebuješ Osmýho a víš, o koho jde. O Ivance ani nemluvím :-)
Jasný. Kdyžtak se člověk prostě doptá:
https://www.youtube.com/watch?v=KWcxgrg4eQI
Já myslím, že použití dvojího číslování je ta úplně nejhorší možnost...
Mně je celkem jedno, ze které strany se koleje počítají, pokud je srozumitelné číslování nástupišť a číslo koleje je na tom nástupišti jasně označené, nepotřebuju vědět víc. Pokud bude u toho nástupiště vlak, stejně si koleje až k budově dopočítávat nemůžu a odhadnout to nejde, mezi některými nástupišti jsou koleje dvě, někdy tři, někdy jen jedna.
Naopak je riziko, že by někdo zapomněl u čísla koleje ten přívlastek služebně/zákaznicky a nastane zmatek o to větší. To si pak vyloženě říká o problém typu stopy versus metry při přistání na Marsu...
Představ si město, kde nejsou orientační čísla na barákách. Jenom popisný.
Adresa: Dlouhá 1678, Kotěhůlky
Prostě se doptáš na ulici Dlouhou a pak jdeš, koukáš napravo, koukáš nalevo, dokud nenajdeš dům číslo popisné 1678.
Ale je v tom pořádek. Žádný zmatkování který číslo na baráku je který. Ordnung!
Hůř, předatav si, že jsou vesnice, kde domy mají jen jména
Já jsem si svůj domeček kdysi pojmenovala a normálně mi na to jméno (bez popisnýho čísla) chodila pošta.
Ještě nemám pojmenovanej ten novej, jméno sice mám vymyšlený, ale ještě to musím nějak na barák namalovt, ale taky to bude dům se jménem :-)
Číslo popisný je o ničem, každé číslo v řadě na jiném konci vesnice, místní netuší, kde ty nový čísla jsou, ulice tu máme, ale stejně pořád někdo bloudí a hledá. Jméno na baráku je jasný a lidi si to pamatujou.
např. https://www.smaltzlin.cz/smaltovany-darek/jako... , ať to má úroveň
U nás ty červený přidělovali podle kolaudace, prostě vím, že 450 je novější než 440, to je vše
To je u nás, jen červený číslo.
i když ulice donedávna neměla jméno, stejně to fungovalo.
A já mám 434 a 442 je o 2 km vedle, na opačné straně obce.
A balíky chodili v pohodě, teď, přes pojmenování ulic, nechodí.
Proč představ? V takový vesnici bydlím. Ještě před takovými cca 12ti lety jsem jako adresu psal jen jméno, název obce + číslo popisný a nechápal na co má pohled tolik řádků...
Takže pošťačka prostě musela vědět, nehledě na to, že ani to popisný nebylo všude. Pak nám starosta z moci úřední zavedl ulice, nadčení to moc nevyvolalo, přecijen všichni si museli měnit občanky, navíc některé přidělené názvy ulic byly nejspíš starostovou pomstou...
Což ale nic nemění, že pořádek má své výhody. Třeba to, že všechny železniční přejezdy dostaly jednoznačná čísla, které lze snadno najít (dokonce už to znají i mapy.cz), hodnotím jako jeden z mála výborných nápadů...
Tudíš představa, jak voláš na tísňovou linku, že na sedmé koleji leží opilec a odmítá jít domů... se může zbytečně zkomplikovat, budou-li muset zkoumat, zda čísluješ jako cestující nebo jako železničář a zda tedy to Pendolíno zastavit nebo nechat jet... ;-)
já tak bydlel ještě před 3 lety, než nám pojmenovali tu blatocestu jako ulici.
Ale jmeno domu, to je něco jiného
Adresa pak vypada:
M. Marcel Perrier
Le maison verte
Saint-Pierre de Conflent
France
Tady to mají jak ŇůůJorku https://mapy.cz/turisticka?x=15.9864840&y...
To je jinej problém.
Imperialistická Amerika nemělo dost osobností, zak ulice číslovala.
Naše vyspělá socialistická společnost naopak měla víc osobností než ulic, tak je každých 30 po et bylo nutno přejmenovat.
No, a tahle víska si hraje na Ameriku, taky národní zvyk, jak vidíme prdel, hned do ní lezem
Ale blbost. Tady mají ulice očíslované co mi paměť sahá.
https://mapy.cz/s/rasoneralo
alibisti šetrní, ušetří, když se osobnosti vymění :-)
Na Spořilově v Praze se taky někdo pěkně vyřádil :-) Ono je to tam tak ale už co moje paměť sahá...
https://mapy.cz/turisticka?x=14.4790691&y...
Taky bydlím celý život na vesnicích, které mají jen číslo popisné. Ulice jo, ty už hodně let pojmenované máme, ale na orientační čísla si nehrajeme.
Mimochodem, k tomu mám dost zajímavou rodinnou historku: až někdy po revoluci se zjistilo, že dům mých prarodičů má stejné číslo popisné s jinou nemovitostí ve vesnici. Tedy možná se to vědělo i dřív, ale teprve se zaváděním počítačů to začalo vadit a přečíslovalo se to. Jeden z pamětníků mi vykládal, že když v osmačtyřicátém dědečkovi znárodňovali podnik, tak v prvním rozhodnutí do znárodňovacího dekretu padl i ten jeho dům. A někdo na úřadě měl tenkrát dost odvahy na to, aby tomu domu narychlo zapsal jiné číslo a dědeček se s pěti dětmi nemusel vystěhovat. Náhodou se trefil do čísla, které bylo plus minus současně už přiděleno. Netuším, zda je to pravda a těžko to už někdo někde ověří, ale zřejmě to je pravděpodobné vysvětlení.
V Dolní Poustevně, když se rozhodli že chtějí být zase městem, tak pojmenovali ulice, které dosud oficiálně jméno neměly. U některých nechali jméno "jak se tam tomu říkalo", třeba U letadla (měli tam vyřazeného Miga). Díky tomu mají ulici z orientálně znějícím názvem Jakamado.
https://mapy.cz/s/ragugobaka
Název vznikl v sedmdesátých letech, když si tam nové domky postavil Javorovský, Kaluba, Marek a Dvořák.
To je pěkný. Jen by se to asi mělo přejmenovat na Jakakado, co jsem tak koukl do mapy "co je zde" :-)))
https://mapy.cz/s/nalekofaha
Bývalo to vzestupně od budovy, počínaje jedničkou.
Jak říkám, logiku to má, pokud je člověk ajznboňák, ví, že hlavní trať je ta od Vídně, že levá průjezdná kolej je 1. a pravá 2. a že všechno nalevo je lichý a napravo sudý, vzestupně od průjezdné koleje.
Tak, a teď do toho vpustíme civilisty, třeba ještě cizince.
Ještěže to nečísloval nějakej ajťák, mohli jsme mít kolej 0., 1., 10., 11., 100. a 101.
Si myslím, že se koleje číslovaly nějak podle větvení. Ale jak, nevím.
A nejen, že v Brně přečíslovali koleje od nádražní budovy, ale přečíslovali je taky na pátým peróně! :-(
https://www.youtube.com/watch?v=-sXbW0nXIJw
Zásadní je, že se rozlišovala čísla nástupiště, ta bývala číslovaná od budovy ven, a pak čísla kolejí.
Asi si pamatujete hlášení "vlak xxx přijede na třetí nástupiště služebně pátou kolej".
Dávalo to smysl. Letos do toho hodili vidle.
https://zdopravy.cz/misto-nastupist-koelej...
Ve Francii, tam vlakem jezdím častěji, mají koleje novněž číslované ale nástupišt3 označená písmeny. Specialitou je, že ze stejného nástupišť a stejné koleje odjíždí klidně dva vlaky, jeden o chvilku dřív. No, a občas se nějaká ta obrazovka co má na nástupišti informovat porouchá, takže našinec netuší, kterej z dvou vlaků zvolit, a nezbývá než se dotazovat, celkem fofrem. Mají podobný systém jsk u nás, nikdy nevíš dopředu z kterého nástupiště a koleje to pojede, naskočí to pár minut před odjezdem.
Takže než se člověk otrká, je to dost psycho, s kolem pak násobné, protože se nikdy neví, kde bude ten vagón pro cyklisty....
Nechápu, že co lze v Německu nejde u nás nebo bevFrsnkrajchu, ale je to tak
Zaslechla jsem cosi, že do budoucna dráhy plánují na odjezdových tabulích uvádět číslo koleje místo čísla nástupiště.
Pak teprve začne ta pravá sranda :o)))
To plánují. Ale otázkou je jestli ty koleje budou mít číslování "občanské" nebo služební.
Jinak s tím není problém. Pro ilustraci třeba nádraží v Hannoveru, kde jsou koleje číslované.
To by myslím na každém nádraží s víc než dvěma kolejema skončilo naprostým chaosem. Na některých nádražích je výzvou najít i správné nástupiště, když je zastrčené někde stranou...
Přesně. Třeba Smíchov - severní nástupiště. Kdo je zvyklý chodit přesně na odjezd vlaku, může být tady velmi nemile překvapen, jak daleko musí sprintovat.
Jo, tak sever-jih, to je taky chuťovka. Ve zbytku Evropy je perón rozdělenej na sektory A, B, C, D atd. podle délky nástupiště.
A pak přijedeme do nejmenované země géniů, a vidíme V, Z (to ještě jde) a mé oblíbené S, J. Jako třeba na Wilsoňáku. Takže člověku odněkad z Tramtárie treba vysvětlit, že mu to jede ze 4. perónu, severní části, tj. té, co je označena písmenem 'S', jako "North". To dá rozum.
A zkus se dostat ve Vršovicích na nově otevřené 4. nástupiště.
S tím Smíchovem je to stejné jako třeba ve Vysočanech, Lysé nad Labem či ještě před pár lety v České Lípě. Prostě dráha nebyla unitární a záleželo na tom jak se dvě konkurenční společnosti domluvily.
V Liberci se to řešilo až u císaře pána, protože tam se domluvit nechtěly.
I takové Mikulášovice dolní nádraží mají dvě nádražní budovy.
Copak Vršovice, ale Wilsoňák (že vo něm furt melu, ale jednou je to Česko - hlavní nádraží), kde podchod nevede skrz a lidi lozijou přes glajze...
Mě tam teda ještě nechytli, ale není všem dnům konec, že jo...
Aby pod hlavním nádražím nebyl žádnej podchod skrz, to se nevidí ani v Brně...co v Brně, ani v Kuřimi!
Tak on také není důvod. Pro cestující je příchod jen z jedné strany - v budově jsou pokladny apod.
Z té druhé je to pro zaměstnance (je tam ubytovna) a na drážní poštu a pak pro převoz aut.
Kvůli tomu jsou tam také udělané ty přechody přes koleje.
Navíc z té druhé od VŠE se to teď docela radikálně zastavuje.
Ale podchod na žižkov tam naštěstí bude!
Já jel dneska rychlíkem ČD dvakrát... uvažoval jsem, že udělám fotku na téma, že Grétě můžeme ještě závidět, ale usoudil jsem, že abych doloval foťák z baťohu, na to tam je přecijen příliš narváno... :-)
No co, tak jsem si dvakrát necelou hodinu postál, spíš mě naštvalo zdražení Iredo tarifu. Nepřipadá mi úplně fér platit 4 krát víc než studenti, kteří ve vlaku zaberou stejně místa... :-/
Ber to pozitivně, že se rád pro ty studenty uskromníš a na tu cestu jim přispěješ. :-/
Plné vlaky mi až tolik nevadí jako to, že na některé dny zmizely flexi či vázané jízdenky Praha-Děčín a člověk musí jet za plnou cenu nebo vymýšlet kombinaci PID+DUK.
Mimochodem, poslal jsem na začátku prosince dotaz na dopravní odbor ústeckého kraje jestli mi průvodčí při překročení hranice kraje vydá návaznou jízdenku bez příplatku i když hranici překračuji v místě s otevřenou pokladnou. Nedostal jsem žádnou odpověď, ale v nějakém materiálu ÚK se to objevilo, že to bude bez přirážky.
Ve stejné době jsem poslal dotaz na ROPID jestli 24 hodin a jeden den je to samé. (Automat na jízdenky nese údaj 24 hodin, aplikace PID lítačka 1 den pro stejně drahou jízdenku). Dodnes nereagovali i když jsem jim v dotazu vysvětlil jaký je mezi tím rozdíl.
Koukám, že bude asi jednodušší a snáze pochopitelné si podomácku dělat kompletní servis fungl Superba (vč. diagnostiky), než jezdit vlakem :-)
To je jen věc cviku. Člověk se obvykle pohybuje v jednom či dvou různých tarifních systémech. Já tedy v šesti. (DÚK, PID, IDOL, VVO a samozřejmě tarif ČD. A občas v TRILEX.)
Kdyby soudruzi z Ano víc makali než dělali PR, tak už byl národní tarif, který by sice nejspíš nebyl úplně výhodný, ale cesty do neznámých končin republiky by zjednodušil.
K té tvojí závorce:
"RNDr. CSc. z ČVUT dá DKW
SPZ ABT 25-50 do šrotu.
Z ČSSR do MLR z ČVUT RNDr.
musí chudák s ČSAD nebo s ČSD"
Abych se tím vlakem bál jet!
No, dobře tedy:
DÚK - pokrývá ústecký kraj (Doprava ústeckého kraje)
PID - pokrývá Prahu a středočeský kraj (Pražská integrovaná doprava)
VVO - pokrývá "drážďansko" (Verkehrsverbund Oberelbe)
IDOL - pokrývá liberecký kraj (Integrovaná doprava Liberecko)
TRILEX je linka spojující Librec-Žitavu-Varnsdorf-Seifhennersdorf/Rybniště,
Teď ještě začala jezdit Arriva na lince Šluknov-Rumburk-Kolín, tak zatím jsem neměl čas zjišťovat jestli do Kolína budou mít nějaký svůj tarif nebo si to člověk poskládá z DUK+IDOL+PID (Šluknov-Jedlová, Jedlová-Bezděz, Bezděz-Kolín)
Je to přeci úplně jednoduché. :)))
O lukrativní pozici dopravního poradce, zřízení firmy, nebo raději "neziskovky" jsi ještě neuvažoval ? Každou chvíli chce někdo někam jet. A bez dobré orientace v téhle džungli je výsledek dost nejistý.
No a kdyby se to dobře navléklo (zvlášť v tvém regionu - rozvoj příhraničí, bratření národů atd.) taky i ty fondy a dotace by mohly mít ruku otevřenější.
Už mě to párkrát napadlo, že bych se vnutil do nějakého infocentra, ale přišlo mi to takové divné.
O to víc mě zamrzelo zjištění, že si jeden místní úředník údajně udělal diplomku na téma cestování vlakem v zahraničí (nedokázal jsem jeho práci najít), což považuji spíše za víkendovou kratochvíli než téma pro diplomovou práci.
Já se zatím trochu orientuju pouze v IREDO, což je Pardubický + Královéhradecký kraj. Pokud jedu někam dál, kupuju holt obyčejnou/zpáteční ČD jízdenku, protože jsem zatím nenašel čas a sílu další tarifní systémy studovat...
Já se už dlouho chystám napsat pár zapeklitých otázek Oredu. Třeba jestli si na nádraží v České Třebové můžu koupit papírovou Iredo jízdenku do Litomyšle, když (koupená u ČD) platí pouze ve vlacích ČD, pravidla tarifu zakazují jet přes dražší zónu, ale koleje tam jinudy než přes Choceň nevedou?
Můj tip je, že jízdenku cestujícímu prodají a je jeho problém, že na ni legálně nelze jet... prakticky tedy lze, protože průvodčí by musel mít v hlavě mapu všech zón, aby to odhalil...
Možná bych měl zaťukat, ale když už jsem nějaký dotaz na oficiální kontakt poslal, většinou jsem odpověď během měsíce dostal. To, že občas odpovídají na něco jiného než se ptám, už je věc jiná... :-)
Každopádně jsem si říkal, že by bylo super, kdyby existoval web, který by uměl hledat nejvýhodnější cenu pro cestu vlakem při použití VŠECH ceníků a tarifů, protože o spoustě možností normální člověk vůbec neví a kombinace tarifních systémů se vymýšlí těžko.
Někdy se třeba vyplatí kombinovat celodenní oblastní jízdenku a dokoupit zpáteční od kraje zóny do cílové stanice. Kdyby mi to znalý člověk neporadil, ani by mě to nenapadlo a koupil bych obyčejnou zpáteční...
Např. na idosu si zjišťuji cenu, kolik bych měla platit, neboť se mi již několikrát stalo, že po mně pokladní chtěla víc.
Jenže Idos vůbec nepracuje s tarifem IREDO (pravděpodobně ani jinými dopravními systémy), takže nemá-li člověk nějakou ČD slevovou kartičku, je alespoň v PA+HK kraji otázkou, kdo by jezdil za tarif Českých drah?
Web Českých drah, pokud vím alespoň nabízel různé akční jízdné, ale třeba to, aby mě upozornil, že vyjde levněji koupit akční jízdenku Česká Třebová - Praha než obyčejnou Ústí nad Orlicí - Praha, přestože ta první je víc kilometrů, to je ani nenapadlo... :-)
IDOS je ve vyhledávání ceny občas k prdu. Příklad: Jízdenku Hněvice-Kutná Hora město nabídne za 199 Kč, ale dá se to zvládnout 9pásmovou jízdenkou PID, která stojí 68 Kč. Což je zatraceně velký rozdíl.
To jo. Mně jak se do cesty postavila Arriva, tak už vidím jen částečnou cenu. To než si sama najdu spoj a cenu, to bude rychlejší jet na kole :) Stejně to mám k vlaku 7 - 10 km.
A to nemluvím o tom, že pro takovou cestu řekněme z Dolní Poustevny do Kralup je obvykle levnější koupit si přes web jízdenku Rumburk-Praha (za 135 Kč) přes Poustevnu než logičtější Dolní Poustevna-Kralupy (za 213 Kč). I když začátek a konec mé trasy leží uvnitř Rbk-Pha.
Strašný bordel. Tohle se už nenaučím a ani s tím nezačnu. Těch pár jízd vlakem +kolo vlakem za rok prostě a sprostě přeplatím, protože o tom tom nevím a zbytek s radostí odjezdím autem.
Bohužel, jsem na tom úplně stejně. Ale na to moje popojíždění (hlavně navracení) s kolem kolem Prahy je skoro nejdražší ta jízdenka pro to kolo a na tu žádná sleva neplatí.
S hořkostí musím konstatovat, že jediná mě známá veřejná doprava, která má kola zadarmo je MDV (Lipsko a okolí). Ale třeba sousední VVO má alespoň možnost koupit si měsíční celosíťovou jízdenku pro kolo za 17 €. Což vychází pro model: "dojedu z domova k nádraží na kole, pokračuju vlakem, dojedu od nádraží do školy/práce na kole. (a zpět)" levněji než u nás s ČD či DÚK, kde to i v nejlevnějším případě vyjde na 60 Kč/den.
No právě, těch možností jak výrazně ušetřit, je často spousta a člověk někdy platí i dvojnásobek jen protože neví, o jakou jízdenku si říct.
Párkrát jsem sice už na pokladně ČD narazil na ochotnou+znalou pokladní, co mi poradila výhodnější řešení, ale v 99%, pokud si člověk přímo přesně neřekne, tak tam picnou obyčejnou za plnou cenu.
Udělat web, který by nejvhodnější jízdenku sám hledal a počítal, by byla dost výzva, myslím ale že poptávka by určitě byla.
Zda Idos počítá jen s ČD tarifem, protože další možnosti jim přišly neadekvátně pracné nebo protože mají z přímo prodaných jízdenek marži nebudu hádat.
Taky mi tam dost chybí možnost hledat spojení jen přes vlaky akceptující Iredo, protože to člověk jinak musí dohledávat a kontrolovat ručně. V novém jízdním řádu navíc u některých vlaků nemá Idos akceptaci Ireda ani v poznámkách, přestože oficiálně tam Iredo platit má (nově třeba Leo Express na Letohrad).
Byl jednou jeden co vytvořil vyhledavač levných letenek kiwi a co vím, tak to fungovalo velmi dobře, vydělalo mu to velké miliony a lidi byli hodně spokojení a dost ušetřili.
Také ho za to letecké společnosti moc nemilovaly :-)
Dnes už by asi stálo za to se tím vážně zabývat a něco podobného také vytvořit.
Já si taky myslím, že precedenc už existuje a spíš se divím, že by něco takového ještě nebylo, třeba jsem jen nehledal dost důkladně?
Z hlediska programování to tak složité není, otázkou je spíše, zda jsou volně dostupné všechny potřebné podklady ve zpracovatelném tvaru, zvlášť pokud by to kromě výpočtu ceny mělo hledat přímo i to spojení, nejen počítat konkrétní trasu.
Vybavuji si, že před lety na tohle téma válčil proti Idosu Seznam, že jim nechtěli poskytnout strojově zpracovatelné podklady, aby si mohli udělat vyhledávač spojení vlastní, místo toho nakonec poslali jen hromadu mizerných PDF souboru, ať si to klidně opíšou ručně... ale nevím, jak to nakonec dopadlo. :-)
Buďto v tom neumím hledat, nebo je to nějaká finta na diváci. V lednu nejlevnější letenka do Manchesteru lehce pod 6 litrů! Obousměrná s Jet2 mě přijde, když se zadaří, na trojku.
Už chápu proč Corbyn chtěl zestátnit železnici. :D
To já si zase nemyslím, že by bylo špatně, že po jedněch kolejích jezdí víc dopravců. Alespoň se ukáže, zda to jde i lépe než co předvádělo ČD poslední roky...
Nicměně ano, když všechno patřilo ČD, bylo to přehlednější, nebyly žádné akční nabídky a slev jen nutné minimum...
Dokonce i člověk věděl, kdo je za zpoždění zodpovědný (ne jak dnes, kdy se ČD vymlouvá na SŽDC), ale cestujícímu to vůbec nepomohlo... :-)
Já jsem kdysi ve webovém pravěku takovou stránku měl, pak ji kdosi po dohodě převzal a udržoval. Ale to umělo optimalizovat jen jízdenky ČD, nic jiného tenkrát nebylo. Dneska bych ani nevěděl kde začít jak mi to přijde složité.
Zeptej se Olivera Dlouhého, ten by určitě věděl.
Tak složité to je, ale určitě řešitelné...
Jako první krok bych viděl řešení situace, kdy už mám vybraný konkrétní spoj (posloupnost vlaků od nástupní do cílové stanice včetně přestupů) a chci "jen" najít nejlevnější kombinaci jízdenek, abych celou trasu pokryl.
Předpokládám, že každý tarifní systém mi (pro zvolený tarif) dokáže pro úsek určený dvěma zastávkama spočítat cenu jízdenky (nebo konstatovat, že to nelze), takže stačí vyzkoušet všechny kombinace. Vyzkoušet se samozřejmě musí i všechny akční a časové jízdenky, které pokrývají víc než potřebujeme a naopak by se musela podchytit všechna omezení, zda lze více jízdenek navazovat v libovolné stanici, ve stanici, kde vlak zastavuje nebo jen při přestupu a prozkoumat úskalí s nákupem lístku systému, ve kterém ještě nejsme...
Dalším krokem by pak byl systém, kterému řeknu jen odkud kam, plus určím časové omezení (slevy, kolo a podobně) a on mi navrhne kdy, kudy jet a jaké jízdenky si koupit...
Já bych měl největší strach z dostupnosti potřebných podkladů ve zpracovatelném tvaru a různých tarifních výjimek, kdy navzdory obecným pravidlům se někudy s danou jízdenkou jet může nebo naopak nesmí... to může být na programování mor. :-)
"Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na klimatickém balíčku." Cena vypuštěné tuny CO2 se zvyšuje z 10E na 25E.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nemecka-vlada...
Oni to myslí opravdu vážně.
Moc hezké. Na to přerozdělování zajdou. Kdeco se jim zdraží, aby měli pár věcí nepatrně levnějších (jízdenky). A jako bonus horší konkurenceschopnost ve světě a postupný ústup ze slávy.
Mimochodem, až se budete divit, co všechno se u nás v příštím roce zdražuje, tak jedním z polínek ve zdražovacím ohníčku je vcelku nenápadné zpoplatnění dalších úseků silnic I.třídy pro nákladní dopravu. Postupné tahání peněz z kapes vládou, která prý nebude zvyšovat daně...
No nevím, obecně mi zdražování dopravy kamiony nevadí, ještě by to chtělo pořádné poplatky pro kontejnerové lodě... :-)
Pak by se totiž přestalo vyplácet vozit věci přes půl světa sem a zpátky, když je lze pěstovat nebo vyrábět poblíž místa spotřeby. Nemám nic proti čerstvým (?) banánům, ale třeba brambory by se nutně ze zahraničí dovážet nemusely a cena dopravy tohle může dost ovlivnit...
A což teprv cyklokomponenty, cyklodoplňky, elektrosady atd.
Ať si to číňani nechaj :o)))
A tak jasně, pro kupujícího to výhodné je, ale moc se mi nelíbí, že většina věcí se tady rovnou vyhazuje, protože je levnější objednat další než shánět opraváře.
Asi jsem naivní nebo konzervativní, ale byl bych radši, kdyby věci vydržely a nemusely se kupovat furt nové. Přitom třeba u elektroniky se Číňanům už konkurovat ani nedá, protože za cenu jejich hotového výrobku tady neseženu ani součástky, ze kterých se skládá...
A kromě ekologických aspektů mi připadá krátkozraké, že v Evropě se toho už moc nevyrábí, všechno se dováží z Číny a podobných končin, to se dlouhodobě může hodně nevyplatit.
Prostě všechno mi to vede k příliš levné dopravě...
Jo, tuhle dopravu bych klidně zdanil. A pořádně, aby se nevyplatilo třeba vozit dřevo na pálení z Kanady, nebo šmejdy na krátkodobý použití z Číny. Ale k tomu neni síla. A jak jinak potlačit náš apetit tohle kupovat, nevim :o(
U tý Číny je určitě ještě i vliv děsně levný pracovní síly a "ekologičnost" jejich výroby ...
Zdraž dopravu a je šance se vrátit k výrobě toho levného neekologicky tady v Evropě. Třeba víc textilek by našim řekám určitě prospělo :-) A protože by hlad po levném přetrval a byl z nutnosti čím dál větší, tlačilo by se i na čím dál levnější (a tím pádem neekologičtější) výrobu. Legálně i nelegálně.
Já vím, že už jsem (zvlášť pro milovníky jednoduchých řešení) s tímhle otravnej, ale fakt všechno souvisí se vším a má na všechno ostatní vliv. Byť v první moment, nebo i první rok(y) neviditelnej.
Souhlasím, že tohle je sobeckej pohled Evropana - humus odstěhovat do Asie, nebo Afriky. No ale co už naděláš ? Svět není spravedlivej... Z ohleduplnosti si máme taky víc zasvinit Evropu a jim dovolit zas v klidu (jen) pěstovat rejži ?
K textilkám ti řeknu jen to, že pokud by se někdo rozhodl postavit si tkalcovnu, tak má velkou šanci pohořet na nedostatku kvalifikované pracovní síly. Tady ve Výběžku se několik tkalcoven udrželo, ale až skončí třeba navaděčky v důchodu tak nevím jak to bude dál. Samozřejmě pokud by měli mzdu jako ve Škodovce, tak se to asi někdo naučí (když ještě bude mít od koho), ale dneska když dovoz hotové textilie je často levnější než koupit přízi, tak pak by ten výrobek musel stát několikanásobně víc než dneska.
To už je věc druhá, i když také související.
Kalkulujme hypoteticky s brutálním zdražením dopravy, až jejím téměř zastavením. V takovém případě by se už tady ta tkalcovna uživila. A zchudnutí obyvatelstva by bylo takové, že by i ty bídné tkalcovské mzdy byly žádané a perspektivní. No a tak jako dřív by se každým hadýrkem šetřilo, látalo by se, zašívalo, záplatovalo, dobarvovalo... To už by nebyly košile za dvě stovky a fusekle za dvacku při třicetitisicových platech :-)
Jenže to se to našim babičkám udržovalo. Zkus si někde najít flanelovou košili vyrobenou dřív a dnes. Ten rozdíl v materiálu pozná i laik. Ona prostě nějak ta kvalitní bavlna není či co.
Ale je, jenže když někdo chce mít košili za 100 Kč, těžko může být ze stejně kvalitního materiálu jako před 50 lety za 40. Nedávno jsem viděl v obchodě dost kvalitní flanelku, ale také byla tuším za 800.
Kdyby jenom košile. Zrovna včera jsem prala (a škrobila a žehlila...) damaškové povlečení po babičce. To už má určitě přes padesát let a furt je lepší, jak dnešní "damašek z Dadky" po pár vypráních a ty bavlněné hadry za pětikilo na postel nejsou ani na jedno použití: koupíš, vypereš a můžeš vyhodit - nejsu prase, abych před použitím nevyprala :-(
Ale já si myslím, že kvalitní bavlna a vlákno a látky z ní se pořád dělají, akorát tady je to s hadrama jak s jídlem. Pro damaškový povlečení nutno zajet do Vídně :-)
Za kolikpak byl ten babiccin damasek? Asi ne za dvou az trihodinovou vyplatu. Byla to tehdy dost velka investice. Kup podobny za zlomek tehdejsi ceny, ne za procenticko a dost pravdepodobne budes spokojena.
Desne jsme si zvykli na extremne nizke ceny a pak marne cekame zazraky...
Investice až taková, že se to dávalo do "výbavy", jinými slovy to bylo u holek součástí věna ;-)
Plus samotné poctivé peřiny plněné pravým peřím atp.
Tak to zas prrrr. Flanelky nosim a rad. Ted zrovna mam jednu na sobe. Ma za sebou uz nemalou sluzbu doma i v praci a furt je v pohode, jen trochu vybledla
.
Samozrejme ale neni z congske trznice, ale z normalniho e-shopu.
Vybledla? Snad s ní nemlátíš o šutr v Labi jako pradláci z Karáčí. V době Perwolu! Skandální.
Ona se dneska dá ještě sehnat echt flanelová košile?!?
Celkem slušné v pracovních oděvech, ale jsou opravdu pracovní, spíš teplé. Popelín to není.
A jo, škrob vařím.
Vždyť se dělají takové pytlíky za studena rozpustného škrobu, škrobí to také a je s tím podstatně méně práce.
Vymáchat to v tom umí každej debil (jak píše Radka výše). O naškrobení lze diskutovat.
Já nepotřebuji, abych mohl opírat prostěradlo o zeď. Asi jsem debil.
Ono nejde o to, abys to mohl opírat o zeď, ale o to, aby se "oka" v látce "utěsnila" a zároveň to po povrchu lépe klouzalo. Takže se to tolik nešpiní a prach nemůže procházet ani jedním směrem. Možná, kdybys měl v dětství lepší péči o duchny, nebyl bys dnes alergik. Peří je vynikající termomateriál, ale musí se o něj pečovat.
Péče o peří nespočívá v nepropustnosti a odolnosti potahu, který přes něj natahuješ. Alergie na peří je spíš alergie na roztoče, kteří v tom peří žijí. Ty vypudíš tím, že to budeš prát, což zase to peří ničí i když na to budeš používat přípravky na peří. Takže alergici nespí na péřových polštářích, aby to mohli prát a aby se to peří nedrobilo.
Moje babička škrob vařila a škrobila to skoro do tuha. Přesto i v těchto povlacích měla u ní maminka pravidelně astmatické záchvaty z roztočů z peří. Škrobení alergikům nepomůže.
Ty seš zas chytrej jak rádio. V textilním pytli to peří má vzduchu dost, ale ty díry tam být nesmí, aby se tam nedostávala vlhkost a prach, v tom pak žijou ty roztoči. Proto se klade důraz na hustě tkaný sypek a na kvalitní povlečení s hustou vazbou (dvojí filtrace) a na větrání duchen. Jak kdybys tady x-krát neřešil speciální bundy, který dýchají a nepropouští vodu... Oni dřív neměli žádný umělý materiály, ale dovedli si poradit s tím, co měli k dispozici.
A ano, peří se musí občas vyčistit, to obnáší vysypat ven, starý sypek vyhodit (na vnitřní straně je uchycené drobounké prachové peří, které s tama už nedostaneš, a praním ztrácí sypek své vlastnosti, to je látka, která se nepere, proto se to ještě povlíká), dát vyčistit peří, dodat nové peří (něco zůstalo na sypku a něco ubude při čištění) a zašít do nových sypků. Jak často? Asi bude záležet právě taky na tom, jak se o to pečovalo. Já jsem to udělala po dvaceti letech a peří bylo ještě jako nové s minimálním úbytkem v čistírně.
A ještě, roztoči mají rádi teplo a vlhko. Nejlíp je zničíš, když dáš peří ven na mráz, na několik hodin, to ty roztoče spolehlivě zabije a ty jejich hovna vysterilizuje. Čím více vzduchu a sucha tomu dáváš, tím míň roztočů tam vůbec je, těch pár mrazem zabiješ a dlouho to vydrží. Je-li to nevětrané, v teple a ve vlhku, tím líp se breberky namnoží a víc naserou. Proto se věšely peřiny v zimě na plot, proto měli zvláštní chladnější místnost, kde se jen spalo (a kde byly peřiny). Oni nebyli tak líní si otevřít dveře a zaprdět si o jednu cimru víc, oni se mačkali v kuchyni u kamen proto, že museli být zdraví, nemoc či nějakou alergii si nemohli dovolit.
My žijem v době vytápěných bytů a často se hned ráno nacpou peřiny do úložného prostoru v kanapi, se pak nediv, že to přestalo fungovat, v peří se množí roztoči a lidi mají alergie. Navíc neznají souvislosti a co to peří vlastně potřebuje. Praní zcela jistě ne, to mu škodí, stejně jako to škodí vlně a každému přírodnímu vláknu. Každé vyprání to ničí, láme se to, ztrácí to tuk, pružnost, měkost a vůbec všechny ty vlastnosti, pro které to obdivujem. Takže chránit a pečovat o to, prát co nejmíň a šetrně.
Je to ekologické! Část mýho peří je snad po mojí prabábě, peří se v rodině dědí a postupně doplňuje novým. Jednou za čas se na to spotřebuje nový sypek, a když pořizuješ kvalitní povlečení, tak za život je spotřeba na kvalitní spaní minimální.
Pokaždé, když budeš usínat pod "kuličkama" zašitýma v nějakém umělohmotném pytli, vybav si tu hořící věž nad naftovým vrtem, tankery, co tu ropu vozí, náklaďáky, co převážej ty plasty od čerta k ďáblu, a mudruj o uhlíkovejch stopách.
Jedno "kuličkové" ložní tu pro alergiky mám. Jsem jim to ušila z vypranejch starejch sypků a nacpala do toho "kuličky" z dekoračních polštářků, do kterejch sem si nasypala opravdický peří. Na "kuličky" je starej opranej sypek bohatě dostačující, akorát teda dalo práci to pořádně vykartáčovat.
I textilka může mít ekologický provoz. Jen to holt nikdo nezaplatí.
On ten neekologický provoz byl způsoben hlavně tím, že to nikoho netrápilo. Prostě bylo normální, že voda z barevny se pouštěla do potoka.
Vždycky, když staří Sudeťáci vzdychají nad tím, jak to bylo krásné, jak v každé vesnici ve Výběžku bylo x fabrik, zkouším se z nich dostat odpověď na otázku, jaké to bylo, když při inverzi všechny ty tovární komíny čadily, v potocích teklo kde co,...
Ale tam platí víc než kdy jindy, že za naše dobré vzpomínky může naše špatná paměť. Prostě to si nikdo nevzpomíná.
Ale jo, myslí, na tom se bude dobře vydělávat. Určitě mají ti co o tom rozhodují dobré nápovědy a ti to mají hodně dobře spočítané, že dobře vydělají a lidi to draze zaplatí.
Já bych za tím krátkodobý profit neviděl. Krátkodobě si opravdu kazí hospodářství. Ale až to budou muset chtě nechtě zavádět i ostatní, tak Němci už budou mít hotovo a veliký náskok. Čeští uhlobaroni, co kupují německé elektrárny na uhlí a doly ostrouhají, doufám.
Ať krátkodobý nebo dlouhodobý je úplně jedno, v každém případě na tom někteří budou vydělávat a lidi to budou draze oplatit ať se jim to líbí nebo ne, budou muset a nebude na výběr.
A o uhlobarony bych se nebál, ti rozhodně tratit nebudou, minimálně na 50 let mají zajištěný odbyt a těžba bude běžet, uhlí jako zdroj energie bude potřeba ještě hodně dlouho.
Mě zaujalo, že vědce zneklidnilo, že pohyb magnetických pólů se zpomalil. Je to zajímavé, co ta Země se sebou dělá za brikule.
https://vtm.zive.cz/clanky/vedce-zneklidnuje...
Přitom by měli být rádi, že mají co zkoumat. Kdyby se všechno chovalo přesně podle očekávání, byla by to nuda, brzy by nebylo o čem psát a na co získat granty... :-)
Jsem docela rád, že je severní pól (nejen magnetický) od nás hodně daleko. Nejspíš to musí dost komplikovat pořádání OB závodů poblíž, když sever utíká skoro před očima. Použití starší mapy by tam (v kombinaci s buzolou) dobře nedopadlo... :-)
Myslím, že jsou docela rádi, že mají co zkoumat. Není to tak dávno, kdy se tvrdilo, že se magnetické pole přepóluje a vznikne obří chaos. Přitom se to už ne jednou stalo, ale bylo to v době, kdy se orienťáky běhaly bez buzoly a jezdilo se bez navigace.
Jseš si jistá, že se tenkrát už nějak jezdilo??? :-O
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/k...
To tu není žádný admin aby schodil registraci ?
On to už asi 2 x udělal, ale těžko u toho bude sedět celé dny a hlídat každou změnu v registraci. Třeba něco vymyslí.
Zpráva ze včerejších zpravodajství: otevření železničního mostu na Krym. Začli s ním v roce 2016, včera poprvé projel vlak.
Tak to srovnávám s tím, jak dlouho už pražští hovňousové "budují" novou lávku v Tróji...
No jo, ale to je "Země, kde zítra znamená už včera". S těmi se poměřovat nemůžeme. A Pražáci už vůbec ne.
Vzhledem k tomu, že se jedná o demonstraci síly a úžasnosti Ruska, tak je spíš s podivem, že to trvalo tak dlouho.
On je to safra velkej most :-)
A stavět umíme rychle, u nás to brzdí úřady, byrokracie na všech úrovních.
Tristní je, že tam, kde má ta byrokracie smysl, tedy v oblasti památkové péče, jí nový zákon řízne nejvíc, tedy jak to jen z medií chápu.
Air by asi mohl v3dět mnohem víc, a trochu nám to vysvětlit.
Malá nápověda pro Aira:
nahovno - píšeme dohromady
v prdeli pak zvlášť
Velkej most to je. Ale zrovna v tomhle tydnu jsem narazil na to jak se nějaká novinářka ptala proc tak dlouho u nich na Sibiři trvá výstavba mostu přes řeku, který místní naléhavé potřebují. Za blbý dotaz dostala výpověď.
Tak ono bude hrát roli, jak se tam (na místo mostu) dá dopravit materiál. Něco jiného to bude v blízkosti námořních přístavů, kam se dá dopravit prakticky cokoliv, něco jiného to bude někde v odlehlých oblastech, kam prakticky nevede silnice - "БЕЗДОРОЖЬЕ", na místě materiál není a pro leteckou dopravu je to daleko a drahé.
https://www.youtube.com/watch?v=EWVoBmdxfOU
Nějakej dřevěnej most se postavit na místě dá,ale přes větší řeku už to asi není jen s místníma zdrojama tak jednoduché.
https://www.youtube.com/watch?v=S3vzO1M0bs8
Každopádně, když je v místě něco cenného, tak i město se tam postavit dá...
https://www.youtube.com/watch?v=pReyPGHw4sQ
https://mapy.cz/zakladni?x=129.2755041&y=62...
Ale stavět most kvůli pár lidem někde v pustině se prostě nevyrentuje.
Jde to jednoduše, že jo?
Teda, když se staví na ukradeným, bez výběrovýho řízení to dělá firma kamoša z dětství a několikanásobně se překročí rozpočet...
Ne že by to byl nějaký historický unikát. Chorvati takhle postavili dálnicu do Splitu a Američani železnicu napříč kontinentem...
Zajímací ;-) Ta konečná cena za to už moc tedy ne :-)
https://vtm.zive.cz/clanky/tohle-kolo-stoji-800...
Nojo, teď už je pozdě psát Ježíškovi, musíš si příští rok vzpomenout dřív... ;-)
Jako zajímavé ano, hezké možná, ale smysl mi to příliš nedává. Raději kolo, na kterém lze jezdit...
Proč ne? Vždyť jsou k mání i dražší šperky a módní doplňky.
Třeba hodinky za milion jsou celkem běžně k mání.
Zapomněl jsem dodat, že pro mne ;-)
Samozřejmě jsou nadšenci, kterým tolik peněz za takové kolo nepřijde zase tak moc a klidně si ho koupí.
Za kždé kolo co chceš, není škoda peněz..Jen to vysvětli manželce....
Cca před 14 dny jsem seděl na silničce, jejíž maloobchodní cena je 220 000,- Kč. Spočítal jsem si komponenty, kolik tak stojí na našem trhu - vyšlo mi i s rezervou do 120 tisíc. Zbytek je holt za značku...
Jses si jistej, ze jsi koukal na ten spravny ram, rafky, naby ? Na prvni pohled to muze vypadat stejne, stejne to byt nemusi. Zvlast u karbonu je to hodne osidne. Typy vlaken a jejich skladani dela vlastnosti, ale i cenu.
To už určitě bude příjemné svezení na takovém kole, určitě bych se nabídce moc nebránil.
Tak mě zaujalo, že pomazánkové máslo se nesmí nazývat máslem a tuzemský rum rumem, ale bylinková mast na bázi parafínu a včelího vosku se může jmenovat Psí sádlo....
https://www.drmax.cz/psi-sadlo-medical-dr-weiss...
Parafín a včelí vosk je akceptovatelnej, ale nemá ty účinky.
Tam jde zřejmě o ty bylinky. Účinkuje to, zdá se, překvapivě dobře.
Půjčila mi to sestřenice pro kašlající vnučku. O svátcích těžko co shánět a doma jsme nic moc neměli. A když mi říkala, že má doma Psí sádlo, tak jsem byla dost zmatená, protože je vegetariánka. :-)
Tak bylinky fungujou na kde co. Ale na plíca se mazalo opradovým psím sádlem. Asi to sádlo bylo lepší, jinak by se v povědomí spíš udrželo pojmenování po nějaké bylince. Ovšem psí sádlo se blbě shání, tak aspoň po něm pojmenovali bylinnou mastičku...
Což ovšem potvrzuje, že to je klamavá reklama - pojmenovali to po něčem, co lidi chtějí a nemůžou sehnat, v naději, že si koupí tohle, přičemž alespoň část nakupujících oprávněně očekává ve složení toho psa z obrázku...
Klamavá reklama to je. Pravdu máš.
V té souvislosti mně napadlo, že je rozdíl v pojmech "psí sádlo" a "koňská mast". Psí sádlo je sádlo ze psa zatímco koňská mast je mazání pro koně :-)
Koňskou mast lze namíchat bez problémů i dnes, těch receptur je určitě víc, nejčastěji se pod tím rozumí nějaké mazání na klouby a šlachy.
Máš pravdu, koňská mast může být nejen z koně, ale i pro koně. Ono podobných termínů bude určitě víc, teď jsem si vzpoměl akorát na Babské ucho ze Saxany... :-)
A co teprv takový Dětský krém a oblíbená cikánská pečeně :-)
A dovedeš si představit co by se dělo kdyby to bylo opravdu z psího sádla, jako se to dělalo kdysi? :-)
Psí, ani sádlo to v názvu mít nemůže a jmenovat se to jinak by to bylo nejspíš téměř neprodejné, ne jako nic neříkající "tradiční" nebo "originál", "tuzemský" apod. :-)
No, nemůže... ale má!
Jinak, jo, představit si to dovedu. Taky mě tenhle výrobek překvapil třikrát. Nejdřív v telefonu - že mi psí sádlo nabízí vegetariánka. Pak když jsem to uviděla a zjistila, že je to normálně prodejný výrobek. A pak potřetí, když jsem si přečetla složení.
No jo, obchodní název funguje dokud to někdo nenapadne a nežádá změnu a tady to asi nikomu nevadí na rozdíl od másla, rumu, čokolády, džemu apod.
A komu prosímtě vadilo to Pomazánkové máslo, pokud o tom třeba víš něco víc? Mně to totiž přišlo mnohem méně matoucí (vím jak pomazko vypadá) než zmíněné Psí sádlo, Koňská mast a podobně...
To nevim komu konkrétně, ale někomu určitě když bylo vydané takové nařízení, že v EU pod označením "máslo" jen ... 82 a více % tuku kravského mléka. Je fakt, že tím je chráněn spotřebitel. Zrovna tak je dané, že "čerstvé málo" je pouze to co nebylo zmražené, proto také drtivá většina prodávaného másla nemá tohle označení.
Podobná nařízení nejsou tak špatná, protože člověk nemusí až tak složitě zjišťovat jestli to je nebo není máslo, jestli si kupuje čokoládu nebo jen hroudu tuku, a tak dál.
Koukám, že na tohle téma vyšel článek už před deseti lety. Tak těžko říct zda to obchodní inspekce už dořešila... nicméně nejspíš nezakázala... :-)
https://www.lidovky.cz/domov/na-vyrobce-psiho...
Celý "případ sádlo" shrnul mluvčí veterinární správy. "S mastí Psí sádlo od doktora Weisse to je zkrátka podobně jako s instalatéry oblíbeným tmelem zvaným medvědí ho…, které s medvědím výkalem také nemá nic společného," dodal Duben.
Nojo, ale to "medvědí h***" není obchodní/prodejní název... To je jenom slangový výraz, který ještě k tomu znají jenom zasvěcení...
Myslím, že kdyby do toho "sádla" chtěl někdo extra moc rýpat, tak to opravdu budou muset přejmenovat.
Medvědí hovno nepoužívali instalatéři, to se používalo na spáry mezi panely, a také na těsnění trabantů. Odpuzovalo vodu. Netuším, kam by ho instalatér cpal, nemá žádnou odolnost proti tlaku.
Instalatér to používal na umělohmotné odpadní trubky. Nebyla do hrdla gumička, nacpalo se tam medvědí hovno.
Ale je pravdou, že nejčastěji byl ten výraz slyšet ve spojitosti s autama.
Jo, na beztlakovou kanalizaci.
Gumičky byly, ale byl s tím voser to do sebe pasovat, i když namydlíš, musíš občas dost zabrat, abys roury do sebe narval.
Použití medvědího hovna pak byla jen výmluva.
Ale, i tak, to těsnění by mohlo mít smysl jen v okamžiku, kdy se kanalizace ucpe. A pak, protože jak Pepík jasně říká, protože tlaku neodolá, nebude fungovat.
Ale žádnou paniku, neutěsněná a odfláknutá kJ analizace je milionkrát spolehlivější, než septiky, které jdou u nás stále nejčast3jším způsobem nakládání s fekalním odpadem mimo m3sto
Pepíčku, tak je to u nás se vším..
Hraje si to na odborníka...
Mezi instalatéry....
Možná, když pan vědec studoval v SSSR
https://www.youtube.com/watch?v=r65KAj2sB0U
Něco pro Radku :-)
Byla jsi už na Petřínské rozhledně ? Tudy ?
https://www.youtube.com/watch?v=_l3V8U5wg5A
Snad bude konečně jasné, na co koukat? ;-)
Pictogramy prý znamenají: od 15ti, násilí, drogy, sex, strach, vulgarismy.
https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub/ceska...
Opravdu intuitivní. Krom 15+ by mi ani u jednoho nenapadlo, co to je. A 15+ lze taky chápat, že až po 15.hodině.
Ale co, lidi se naučej na cokoliv. Za nás stačila hvězdička.
Když jsem na to koukal poprvé, poznal jsem akorát ty spermie. Na druhou stranu, jako fakt nevím, jak bych nakreslil třeba zrovna strach... takže když jsem koukal na velké obrázky s popisy, uznávám, že v tom znázornění logika je, byť pak poznat to v malé ikonce, už je trochu problém...
Vzpomínám si, jak před mnoha lety Železný ve Volejte řediteli vysvětloval, že označovat pořady hvězdičkou je hloupost, protože tím víc to bude děti přitahovat a aby splnili požadavky zákona, tak tam hvězdičku po 22 hodině pro jistotu plácnou automaticky... :-)
Možná by ale tohle pictogramový označování šlo ještě rozšířit a vedle každé kreslit progressbar, jak moc je tam sexu, násilí a strachu... pak by se podle toho třeba dal televizní program i setřídit... ;-)
Tak drogy, chlast a sex snad rozpoznatelný jsou, ne?!?
Stříkačka vypadá jako teploměr, a se skleničkou nejspíš chlazené pití.
Spermie jsou logo inseminátora, nebo reprodukční klinika???
No vždyť si to popsala takřka stejně, akorát jinými slovy.
U programátorky bych čekala větší představivost a abstraktní myšlení :o)))
Tak pokud tvá abstrakce končí u skleničky s chlastem, to se nedá nic dělat. Já bych pod tím spíš viděla nějaký pořad o přípravě nápojů.
A pokud si inseminátora či reprodukční kliniku spojuješ s drbačkou, tak já vidím spíš bandasku s tekutým dusíkem a pipetu.
Asi máme různé abstrakce a ty moje jsou pro mládež celkem neškodné, naopak spíš vzdělávací pořady. Já za to nemůžu.
"...s drbačkou…" - místní slang?!?
A ano, inseminátora či reprodukční kliniku si do určité míry se sexem spojuji.
Aby byl význam nezaměnitelný, bylo by asi lepší používat piktogramy, z odkazu od Jardy. Text je jednoznačný.
Není sex jako sex. Sexuální výchova je dnes už snad v mateřskejch školkách. Drbačka jasně vystihuje, jaký sex není vhodné promítat mládeži. A zas jsme u toho, co si kdo představuje pod pojmem sex a jak moc to souvisí s obrázkem spermie...
Kdyby radši použili standardní celosvětově známá loga :-/
https://pegi.info/what-do-the-labels-mean
To by ale asi museli zaplatit i autorská práva, že? :-)
Jo, a chybí jim tam gambling a jemu podobné zábavy ;-)
Je ale otázka, jestli by jim tvá světová loga něco přinesla. Jestli je třeba pavouček lepším znázorněním strachu než zakryté očičko, je otázka...
Každopádně v diskuzi na idnesu padla řada zajímavých nápadů na další ikonky, případně alternativní významy... jako třeba cenzurované zpravodajství, politické lži, multikulturní obohacení, levicová/pravicová propaganda....
Buran z Libye (podle J. Arafata).
To byl Mojmír ještě mladej kluk :-) :)
Turbo Creo
https://www.specialized.com/cz/cs/shop/bikes...
Dobře pošahaný svět :-)
Pořídit si S-Works v elektrice a ten správný dres a může vyrazit oslňovat a leštit si své ego :-))
Ale co, nějak je potřeba dostat z lidí přebytečné statisíce a vydělávat.
Ale svezení to musí byť exkluzivní, já to tady líčím na Jindru, schválně, esise chytne.
No já nevím. Uměl bych si představit za stovku tohle kolo bez motoru a za zbytek nějakou motorku. Kolo by zůstalo kolem a rychlé svezení by bylo taky úplně o něčem jiném, než na tomhle onanovadle.
Nevim, no, když nebudu počítat cenu, že je to lákadlo na zloděje + problémy s nabíjením, tedy budu-li brát v úvahu výhradně pocit z jízdy, jednoznačně bych jezdil raději na tomhle onanovadle, než na motorce za stejný prachy. Motorka je skvělá věc, ale prostě si na ní nedáš do těla jako na tomhle kole, nemáš radost, že jsi vyjel kopec, nevyplavíš endorfiny, ten škopek na palici je taky hroznej..
"jednoznačně bych jezdil raději na tomhle onanovadle, než na motorce za stejný prachy."
To jako aby sisi připadal víc jak cyklista? :-) :-)
Tak to snad je lepší obyčejný kolo bez motoru a permanentka na nějakou HD. Na endorfíny bohatě dostačující, ekologické a bez starostí.
Píšu čistě teoreticky o volbě mezi tímhle elektrokolem a motorkou za stejnou cenu.
Ano, na tomhle elektrokole bych si připadal víc jako cyklista, než na motorce.
Cítil by se na něm líp, než na motorce, co je na tom směšného?
Je přece úplně jedno, kolik kolo stojí a kolik watů mi přidá. Důležitý je, jak ho využiju, co na něm podniknu, resp. kolik wattů do toho pošlu já.
Na tomhle bys fakt měl radost, žes vyjel kopec ?? Tak to by snad měla být úplná samozřejmost, ne ? Já tomu fakt nerozumím. Beru elektrokola jako dopravní prostředek bez výhrad, pro turistiku vcelku taky, ale co je tohle ? Berlička pro lemru neochotnou máknout, aby si mohla připadat jako závodník ? Co si na tomhle chce kdo dokazovat, o čem se přesvědčovat ?Fakt úchylárna největší. To nemá logiku. Silnička je silničkou, aby to dobře frčelo lidskou silou. S elektrikou to nemusí být nepohodlná silnička, ale klidně pohodlný trek a pojede to úplně stejně rychle. Čili mi z toho fakt vychází jen a pouze čistokrevné onanovadlo. To nejčistokrevnější.
Ale tak dovedu pochopit,když s tím trenér pojede se svěřencama... Nebo veterán na projížďku s klubovou partijou fyzicky zdatnějších. Prostě na to si to dovedu představit.
Na ojedinělou akci s někým výkonnějším je to už nebezpečné, pokud člověk nemá odpovídající rychlosti ježdění v krvi jde o hubu.
A na honění si ega mi to přijde směšné, bez ohledu na cenu.
Nikde jsem tam nenašel zmínku o stopce přípomoci. Je to oficiálně prodávaná záležitost, určená na běžné komunikace. Měla by tedy být na standardních 25 Km/hod. O nějakých výjimkách u sériovek jsem zatím nic nečetl. Tolik ale jede na lehké silničce i invalida na volnoběh :-)
Tak právě třeba v tréninkové skupině to zanikne a náhodný pozorovatel si ani nevšimne, že je mezi těma papouškama někdo na e-kole...
Takové případy bez vypínače rychlosti mi vůbec nevadí, dyť aji ti bez motoru nemají úplně všechno zcela košer, zas celkem chápu, že někde trénovat musí, že jo. A na vysoké ceny používaných strojů jsou celkem zvyklí.
V jejich rychlostech by tu baterku měl vyždímanou na to šup a dál by táhnul jen těžký balast. I když se vezeš v balíku, tak zadarmo to není. A v kopci ten balík pomáhá jen málo.
Však to má jako přípomoc a né, aby jel jak na motorce... akorát to připomáhá i ve vyšší rychlosti. I 100w je jako přípomoc hodně. S tou baterkou může zajet dvěstěkilometrovej švih, ale musí šlapat, i když ne jak aktivní závodník.
S tou baterkou, co tam má asi dvěstě těžko. Navíc se nikdy nejede úplně rovnoměrně jak někde na dráze, takže akcelerace budou žrát jak ruskej gruzavik. A k tomu táhne ty kila navíc, o něco větší odpor vzduchu, byť nepatrné, ale přece jen nějaké vnitřní odpory té převodovky. To všechno musí motor kompenzovat a musí to zvládat ta z principu malá a úsporná baterka.
Si u toho S-worka aspoň přečti popis. Kdyby na to nebyl trh, tak to dělat nebudou. Stejně jako kola bez motoru za třistalitrů a víc. Ale ten trh asi nebude u nějakých nýmandů, co si to opřou u putyky o plot, aby bylo vidět, že na to mají. Když už si někdo něco takovýho pořídí, tak nechodí do podřadný putyky, ale válí se na jachtě a na švih si zajede v tomto ročním období na Mallorcu, kde se projede za nějakým profitýmem na tréninku. Nebo s tím objíždí závody a přicmrndává při vyjížďkách. Takovejm ale asi nebude stačit běžná dovolená ani průměrnej plat v česku.
A nebo si to pořídí nějakej člen týmu, aby se s nima mohl vozit a nemusel furt sedět v servisním autě jak tydýt. Prostě má to smysl pro určitej trh.
Ale já přece nerozporuju, že si to někdo koupí. Kupujou se daleko větší nesmysly za mnohem delší peníze. Bavím se o smysluplnosti.
No smysl to má asi stejný jako Ferrari pro ježdění po běžných českých silnicích. Přesto si to lidé kupují.
No však. Naprostá většina Ferrari a obdobných supersportů končívá v soukromých sbírkách jako svého druhu investice. Nejsem si ale jistý, že elektrokolo bude mít podobnou sběratelskou hodnotu.
Tak jsou u nás lidi, kteří si pořídí námořní jachtu se kterou u nás nemají kde plout. A víme kulový, jaký předpisy jsou pro e-kola a kola někde v zahraničí. Není důvod, proč by si tady nemohli něco pořídit a používat to jinde, zcela legálně a celkem i pochopitelným způsobem.
Taky myslím, že by e-kolo nemělo vypadat jak silnička. Pokud mě tohle někde předjede, ani nebudu vědět jestli měl nebo neměl motor, když je takhle schovaný v rámu. :-)
Pokud se motor vypíná při 25 km/h, je to víc závaží než pomoc a těžko hledat cílovou skupinu... jestli nevypíná, nemá to na silnici co dělat... a těžko hledat, kudy bude zákazník jezdit. :-)
Tak ona ta cena de facto vyeliminuje okruh kupců i místa použití sama od sebe :-)
Myslím, že na silnicích kolem těch jejich tréninkových kempů jim to projde aji bez omezovače.
Věř tomu, že to nemá rychlostní omezení a bude to jezdit po běžných silnicích. Je to prostě po ještě víc vytahovací kastu lidí, kteří se chtějí cítit a chovat jako závodníci a mají na to peníze, ale ne to fyzično. No a také to mají v hlavě trochu pomotané.
Bohatých a namyšlených blbců je na světě spousta.
Na našich silnicích si s tím moc neškrtnou, není to odpružený, je to vratký, blbě se na tom sedí...
To fakt je pro jinej segment kupců.
jj, co nezkušených šoférů si jako první auto koupí nějakého bawase nebo audinu a jak to pak dopadá...
No, tak zrovna u kola riskuje machřík dost hodně akorát vlastní hubu. A u toho plotku u hospody to vypínač rychlosti ani nepotřebuje :-)
A u takovéto e-silničky nehrozí, že s tím bude rajdat po lese mezi stromy a po mladejch sazeničkách či nějakejch chráněnejch mechách, a že způsobí všeobecný zákaz vjezdu kolařů...
A na pěšo cyklostezkách to bude stejný prase jak jakejkoliv jinej siničkář, co musí po asfaltu just valit čtyřicet (a s kopce ještě víc), na to nepotřebuje žádnej motor, aby se mohl prasit mezi pěšákama.
Silniční kolo je pro turistiku nevhodné? Ty snad neznáš nikoho, kdo přejel Evropu na silničním kole s kreditkou? :-)
Na tomhle by byly dvoustovky za den reálné i bez tuny baterií a zůstalo by tam kouzlo žiletky, dřina, nízká váha, elegance.
Kde jsi četl co o nevhodnosti ? Už zas ? ;-)
Řeč jde o smysluplnosti, ne o reálnosti.
Jindra jel na takové položiletce. Vlastně jen takovém fitnesu s beranama. Vzpřímenější posez, tomu odpovídající sedlo. A lehké kolo právě proto, aby to za své jelo snáz.
Když tomu přidáš motor a baterie, jseš na váze treka (a můžou v inzerci blábolit, co chtějí - však v parametrech váhu radši ani neuvádí :-)
Takže zas akorát potáhneš ten balast, aby to odvezlo především samo sebe, jak o tom Jindra sám psal. Čili, aby to mělo nějaký efekt, ta přípomoc musí být soustavná a vydatná a to žere baterie. A víc baterií, větší váha, větší spotřeba...začarovaný kruh.
Jet se to samozřejmě dá, třeba s deseti bateriema, nebo s úplně vypnutou přípomocí, nebo s elektrocentrálou ve vozejčku - ale jak je to s tou smysluplností...
S tím Boschem co jsem měl, než ho ukradli, se dalo cestovat normálně a daleko se 3ma baterkama, asi stejné dojezdy jako na papouška, se 4 ma pak už naprosto pohodlně. Nabiješ v noci, tohle už problém není.
No, a večer jsem toho taky měl dost a klepaly se mi nohy, protože prostě zjara nemám kondici.
Měl jsem Zelenáče v servisu, přeci jenom už měl skoro 5 najeto, stačilo vyměnit řetěz, kazeta furt v cajku, to značí, že jsem za to moc neřval. Chtěl jsem to ještě "zturističtit" a dát víc zubů na největší pastorek, ale prej by to nepobrala přehazovačka. Tak nevím jestli nedat menší druhou přední placku, protože do kopců to žádnej horák teda není.
Sedlo, pochopitelně, ale velkou úlevu mě přineslo i osazení platformama, místo těch ultegrávkých pedálů. S tím nosičem, blatník SKS a brašnama to silničku fakt připomíná vzdáleně.
Tys na tom někdy jezdil, že máš tak jasno? Možná budeš na váze treka, ale bude to mnohem rychlejší, než trek, furt je to žiletka, takže hlavně na rovině hodně získáš i bez přípomoci.
Přece není možný, aby ta elektrika uvezla především sebe, proč to tak přeháníš?
Klucí od špesla možná nebudou takový jelita, jak si myslíš.
Podle mě to na 130 kilometrech max. dojezdu musí být o poznání rychlejší a když použiješ přídavnou baterii, jsi na 190km.
Třeba pro mě by to určitě bylo řešení, ne že by mne snad napadlo něco takovýho kupovat, ale měl bych tu dvoustovku denně jistou možná i v kopcích, nebyl bych tak urvanej, zvládal bych to s dostatečnou rezervou na druhý den, já totiž celu zimu neprožeru, já celou zimu jezdím a nemám nadváhu :-)
Nevěřím tomu.
Ty dojezdy jsou vždycky přemrštěný, vozit elektriku má smysl jen když její pomoc opravdu využiješ, takový to šudlání na úsporu baterie jen otravuje, to je fakt lepší jet bez baterek.
Představa, jedu za svoje, a motor využijí jen v kopci, a tak újezdu na jednomu baterku 209 jako prd, je hezká iluze. Nefunguje to.
Ale tak nějakej Horner tady byl jiného názoru (a to jezdí s Vivaxem), nejseš tady jedinej elektrikář cestovatel. Prostě musíš si soudně přiznat, že s metrákem, křečovejma žílama a kdoví čím, prostě nepodáš ty výkony, jak vysportovanej bořík, klidně o deset let starší jak ty. Určitě se najdou i tací, co ti natrhnou prdel aji bez motoru, natož s nějakým párwattovým štěrchátkem.
Prostě tohle, na co tady dal odkaz Šíravník je úplně na něco jinýho, jak popojíždění po Evropě s laptopem. Na tom se těch dvěstě jede za šest sedm hodin.
Mě žilezkáři běžně ujíždějí i když jedu nalehko s motorem.
Jde o tu váhu, tam kde se šetří každý gram najednou houkneš pár kilo navíc a má to to pomáhat v rychlostech, kde odpor prostředí dělá už dost?
Řekl bych, že to na ty úsporné režimy poveze samo sebe. Jo, do 60 km natrhané zadek všem, na 200 už asi ne
Vycházím z toho, co už tu bylo nejen Jindrou napsáno, ze jejich zkušeností. A taky z normálních zákonitostí, že větší váhy a odpory (oproti srovnatelné bezmotorové žiletce) se musí kompenzovat větším výkonem motoru, nemá-li to nesmyslně odedřít jezdec.
Od kluků ze Spešla za tím vidím především marketingový tah.
A na cestách by ti to zas tak moc nepomohlo, protože bys musel přibalit nabíječku a pokud by sis chtěl ulehčit v kopci, musel bys pod ten kopec dojet za své (s těžším kolem a nabíjecím balastem), abys našetřil v baterce. Past vedle pasti :-)
Vy, co to umíte spočítat, jak se to má s těmi 320+60 Wh ? Vídám tady od vás o dost vyšší cifry.
Ale tak to zas kecáš. Prostě s baterií ujede určitou vzdálenost a zcela jistě se na této vzdálenosti nadře míň, jak kdyby totéž jel na kole o tu baterii a motor lehčím a za svý. Jestli bude mít jednu baterii, ujede sto a zbytek dne se bude válet na kanapi, nebo bude těch baterií mít pět, ujede dvěstě a akorát se tak někde vyspí, v obou případech si v tom mezičase baterie dobije.
Tady jde spíš o to, proč vůbec někdo touží po dvoustech s motorem, když může zajet sto za svý. Buď se chce akrát camrat tou vzdáleností nebo má málo dovolené. V tom prvním případě se není o čem bavit, v tom druhém bych si kladla otázku, jestli se ta dovolená nedá zařídit třeba nějak jinak. Protože argumentovat, že se stejnými požitky z jízdy ujedu dvěstě místo sto mi přijde takové úplně o ničem.
Ujede určitou vzdálenost a zcela jistě se na této vzdálenosti nadře míň, když tu přípomoc napálí, samozřejmě, ale furt mi nějak uniká (abych se vrátil k počátku téhle diskuse) smysl takové silničky. Proč si pořizovat vratké mučidlo, když se dá stejně rychle fofrovat na pohodlném stroji, který bez problémů uveze větší baterku (pro vykompenzování ztrát). Žiletka má smysl právě jen pro vyždímání maxima ze silně omezeného výkonu lidského těla. Jiný ne. Jakmile je víc výkonu, nabízejí se mnohem lepší řešení. Akorát že na nich člověk nevypadá jak Sagan. A o to asi jde především...
Ale já jsem na tu tvou otázku jasně odpověděla a ne jednou.
Takovou silničku si pořídí třeba bývalej profík, až v důchodku přibere dvacet kilo a bude si chtět vyjet s aktivníma kamošama na vejlet. Po rovině s nima klidně udrží krok, ale do kopca už to nebude jak dřív, to panděro mu pomůže vytáhnout právě ten motorek. Těžko by s nima jel na nějakým motorizovaným celopéru... Prostě pro takovéto lidi se dělají takováto elektrokola v běžné cenové relaci jejich dalších kol, která mají v garáži.
Obávám se, že si to představuješ trochu jednoduše. Aby s nima udržel krok, bude muset na výrazně těžším a baculatějším kole (kromě té své vyšší a baculatější váhy) pěkně ždímat baterku, jen aby se udržel i po rovině. Nebavíme se o projížďkách rychlostí pětadvacet. Na to by nepotřeboval motor.
Já myslím, že na vejletě ho kamoši vezmou do háku a nebudou to hrotit, hrotit to můžou v práci. On se vyprdí a oni si spočnou. Ovšem kopec je kopec a ten se vyjet musí, aby na něho museli nahoře čekat by bylo blbý.
To se pak dá posouvat i dál: sto na kole za svý, dvěstě na ekole, čtyřista na motorce, osmset v autě, dva tisíce v letadle?
Za mě vyšší rychlost rozhodně neznamená zažít totéž v kratším čase ani zažít víc za stejnou dobu. Je to něco jiného, nakonec i pohyb pěšky má smysl a tam bych víc než 40 km asi nezkoušel...
Já si silničku taky představuju jako maximálně odlehčené kolo, které lidskou práci mění na pohyb nejefektivněji. Ve chvíli, kdy bych začal uvažovat o motoru, dává mi smysl MTB (nebo něco podobného), bude to mnohem pohodlnější, na nosič naložím hromadu věci, projede to všude a ty watty navíc prostě dodá motor...
Ty mtb jsou ne elektrocykloturistiku zbytečně moc robustní a těžké. Trekové elektrokolo jsem zatím neviděl, ty co se tak tváří, jsou spíše kola městská, než trek, jak by měl vypadat.
Ona zjevně není poptávka, ouchylů co si nahybnou elektrokolo a vyrazí 180 denně asi moc není
Jaký je rozdíl ve hmotnosti nemotorového MTB a trekového kola? Pokud oba budou mít odpruženou přední vidlici (zadek ne), bude hmotnost i aerodynamika velmi podobná a pláště můžeš vyměnit.
Proč by tedy eTrek měl být výrazně lehčí než eMTB? Bude mít menší baterii nebo slabší motor?
Pošilhával jsem po silničce s Boschem, Peugeot takovou má, a už za 3 mega, v Ultegře, ale je to k prdu. Aby to dojelo daleko, musíš vézt slušnou nálož v bateriích a silnička na náklady není moc stavěná. Slepá ulička.
Nějakého třeba se silným střeďákem taky nekoupíš, slušné motory cpou do MTB, tak zůstanu u toho co mám.
Koupím tu 750Wh baterii, a když přidám čtyři 500 co už mám, budu mít dojezd 300 km s tím, že 11 k 3,5 kg povezu jen v bateriích (ony už taky nebudou mít tu kapacitu jak předloni), tedy asi jednu budu muset fláknout na přední nosič,nebo zapřáhnou extrawheel nebo snad rovnou vozík, ještě to vyzkouším. Počátkem dubna vyrazím s motorem, v půlce června snad zase na Zelenáči.
ono všechno má svoje plusy i zápory. Ta velká váha kola je fakt někdy dost na obtíž a třeba přesun vlakem je dost namáhavý a obtížný. Silničku i d těma pár věčná hodíš podpaží vyběhneš schody, to se často hodí.
Elektrosilnička vypadá náramně, ale využitï pro ní nemám.
Přál bych si, aby přišla doba, kdy elektrokol bude všude tolik, že se nemotorová kola přestanou úplně krást... :-)
To mě nikdy nenapadlo, ale je to krásná myšlenka. Jenže ještě pořád se kolo bude dát prodat do šrotu.
Za kolik ve šrotu ta kola vykupují?
To jako napočítají cca 5-10 kg hliníku? Co jsem teď vygooglil, tak za nový Al drát platí přes 30 kč/kg, ale to předpokládám za kolo nezaplatí, to spíš vidím jakože lakovaná směs plechů s plastem za 10-15 kč/kg, takže stovka za celé kolo?
Když ti ho ukradnou, nebudeš mít ani tu stovku.
To jako chápu, ale zkoumám, zda by opravdu mohlo být pro zloděje rentabilní krást kola jen proto, aby je prodali do šrotu?
Hodí to na trochu pitiva? Hodí. Pokud obsluha výkupny neprudí s občankou, pak se to vyplatí.
Nevím, možná je naivní očekávat u zlodějů ekonomické myšlení, ale předpokládal bych, že existuje hranice výkupní ceny, pod kterou se již krást cokoliv nevyplatí.
Pokud by třeba ukradení a zpeněžení jednoho jízdního kola trvalo hodinu, připadá mi naprosto nesmyslné si takto počínat, pokud by zisk neodpovídal alespoň minimální hodinové mzdě + riziko?
Pokud tedy někdo bude ukradená kola prodávat za desetikoruny, činí tak pouze z přesvědčení... nebo to nepovažuje za práci, ale jen za koníček... :-)
Je vidět, že nemáš zkušenosti. Buď rád. Nevím jak dnes, ale před pár lety se vyplatilo ukrást i dva metry okapu. Pak se, ne zrovna hladce, podařilo zavést nutnost prokazovat se občankou, což tyhle drobné krádeže přeci jen omezilo. Ale podivné osoby s kárkou naloženou všelijakými kovovými věcmi občas potkávám.
Kdyby bezdomovci a podobní tvorové přiživující se na pokraji společnosti používali ekonomické myšlení, nebyli by bezdomovci a příživníky.
jj, když je kolikrát vidím, jak se dřou pro pár korun. I v hodně blbě placené práci by za tu dobu měli víc. A v pohodě.
Jsou to boží lidé, svoboda jim nade vše. Píchačky, ještě tohle do baráku! :-)))
V bejvalý rachotě jsem hodně jezdil okolo průmyslové zóny, kde je několik výkupů šrotu. A potkával jsem je tam od rána do odpoledne. Zlatý píchačky...
A bavilo mě sledovat, když do šroťáku přitlačí nějaký ten humus, že to tam obvykle nechávají i s pěknou a funkční károu. Na další várku si pak musí ukradnout zas další.
Co já vím, tak čórnutý kola se neprodávají do sběrnejch surovostí, ale pokoutně po hospodách nižší cenové skupiny. A drahý kousky se kradou většinou na zakázku.
Ta doba se blíží. Ale o co míň se budou krást, o to víc se budou vandalizovat. Pod heslem:
"Co můžeš, urvi; co nemůžeš, zk*rvi"