Zdravím,
mám na tříkole osazenou mechanickou jednopístkovou BB5 na 160 kotouči s polymerovýma deskama.
Jak název napovídá, z kopce dolů se mi taví až do totálního uvadnutí brzdy. Na jednu stranu se nelze příliš divit, neb jí používám k dlouhodobému zpomalování a přední si studené šetřím až na opravdové zpomalování/zastavování, takže dostává solidně zabrat, nicméně desky mají poslední milimetr a tak zavžuju výměnu destiček nebo kompletní přestavbu.
Máte někdo zkušenosti na dané téma?
Kovové desky?
větší kotouč?
Kotouč s chlazením?
dvoupístkový třmen?
Větší kotouče (Al unašeč by taky asi trochu pomohl), desky s chlazením. Čtyřpísty, pokud jinak brzdy stíhají, nemají význam. A přerušované intenzivnější brzdění, pokud to jde (není kopec moc prudký), ať stihnou trochu vychládat.
Metaliky jsou spíš pro ostré brzdění, studené brzdí míň, zarafnou až po zahřátí. Ale vadnout při přehřátí budou taky, řeší se to i u nich.
Existují jakési (karbonové ?) destičky, co by snad měly být odolnější. Značkové stojí ale raketu a je otázka, jestli je rozdíl o tolik výraznější.
Na tříkolce bych asi zkusil něco jako u formulí - vhodně tvarovaným krytem ("trychtýřem") navést k brzdám za jízdy víc vzduchu, ať se líp chladí.
Kovový desky, kovový desky s chladičem, kotouče s chladičem. Ale možná by stačilo brzdy střídat, nevařit tu zadní až do úplného uvaření.
Hmm, měl jsem pocit že kovové desky by právě měly být odolnější vůči teplotám, smutné...
Tak technicky vzato žádné sebevražedné sešupy nejezdím, leč jezdím zástavbou a tak si nemohu dovolit (nechce se mi) nechat to rozjet a brzdit až se něco podělá.
Ten zadek v případě potřeby stejně prd ubrzdí, neb se záhy zvedá ze země, takže ho používám právě tímhle způsobem a to je na hranici adheze (stačí ťuknout přední a zadek se veze). Mít uvařenou zadní brzdu kterou krizi neubrzdím se mi zdá lepší volbou, než při střídání brzd uvařit přední (byť jsou dvě) a pak brzdit očima, až mi tam někdo skočí.
čtyřpístkové brzdy neplánuju, ale nelíbí se mi (asi spíš jen z principu) pevný třmen s jednou pevnou deskou. Mimojiné bych se tím mohl dostat na nějaký konvenčnější destičky
Ale líbí se mi ten nápad s náfukem :-)
Nechci se tě nějak dotknout, ale kde to tak dramaticky dlouho v zástavbě brzdíš, že uvaříš kotučovou brzdu? Kdybys jezdil alpské mnohakilometrové sjezdy, tak se to dá, ale v Česku a zástavbě kde? Nebrzdíš nějak blbě? Kolik vážíš? Už xtonda ti nabízel brzdit oběma brzdama a neuvařit je.
Taky mě ta otázka napadala, jestli je ta tříkolka o tolik těžší nebo jezdí z nějakého extra kopce, že je to problém jednou brzdou ubrzdit?
Případně zda tam mají podobné potíže i klasický cyklisti?
Jestli to chápu správně, tak má jednu kotoučovou brzdu vzadu a dvě vpředu, což je o polovinu větší brzdný účinek než MTB...
Právě že nebrzdím až tak dramaticky. Schopnost brzdit zadním kolem je limitována stykem mezi penumatikou a silnicí a jistě nebude pro nikoho velkým překvapením, že zadní kolo u nenaložené tříkolky toho příliš neveze. Když přičteš posun těžiště vlivem setrvačnosti při brzdném manévru, zjistíš že i pouhé udržování konstantní rychlosti z kopce může být problém.
Takže ne, standardní cyklista by to asi neměl problém ubrzdit, já to taky nemám problém ubrzdit, pokud potřebuju zastavit. Nejedná se o neubrzditelný sešup.
Zadní brzdu využívám na hraně adheze pneumatiky, čímž je dost na vážkách, jestli vlastně víc brzdím, nebo víc topím, nicméně mám touhle cestou možnost udržovat společensky schůdnou rychlost a přitom mít přední (tedy ty skutečně účinné) brzdy připravené skutečně brzdit.
Prostě dokud se nic mimořádného neděje nakládám brzdě zadní a předek spořím na horší časy, můžete si to představit asi jako uvědomnělého motoristu, který z táhlého kopce brzdí motorem, místo aby stál na pedálu.
Nicméně se mi stává, že právě tímhle postupem zadní brzdu upeču tak, že začne vadnout a stroječek začne zrychlovat bez ohledu na to, jak moc se vzadu snažím. Nic se neděje, mám přední, ale jakjsem řekl, ty si chci spořit na horší časy...
Jinak pokud by to bylo důležité, já + tříkola je nějakých +-130kg
Kacířská myšlenka - co dozadu přidat ještě obyč. V špalkovku - na starých tandemech, nebo vojenských kolech tomu tak je, že vzadu jsou brzdy dvě (a u tandemů často druhou brzdu ovládá spolujezdec, takže může sabotovat pilotovu snahu po rychlostním rekordu)
U tandemu chápu, ale termín vojenské kolo mi znám není (představuju si to asi jako standarní skládačku v khaki zelené) a nač by něco takového potřebovalo dvě brzdy?
Nicméně taková úprava by znamenala spáchat NĚCO na co by se dala takový brzda přidělat plus výměna ráfku a v neposlední řadě otevřít zcela novou pandořinu skříňku "co se asi stane, až dostatečně prohřeju ráfek"
Suma sumárum, nápad zajímavý, ale touhle cestou se pouštět nechci...
např švýcarské vojenské kolo - má vzadu torpedo a bubnovou brzdu. Použij Gooogleho a kochej se.
Já myslím, že bys měl klasicky brzdit všemi brzdami. Neutavil bys tu zadní, abys ušetřil přední pro hlavní použití. Ony by to ty přední zvládly, stejně, jako u ostatních cyklistů.
Tohle možná dávalo smysl v době kdy neuměli udělat jednu pořádnou brzdu.
Taky myslím. Pokud dokáže kdykoliv dostat zadní kolo do smyku, tak má brzdný účinek dostatečný.
Ráfkovou brzdou by místo kotouče ohříval ráfek, což pokud je celé zadní kolo v závětří a tudíš mizerně chlazené může přehřátí jen trochu oddálit. Množství vyrobeného tepla zůstane stejné...
Pokud už brzdit nadále tolik zadní brzdou, hledal bych, jak zlepšit chlazení...
Tak jasně, zadní kolo má vždycky brzdný účinek omezený adhezí, která souvisí s jeho zatížením, ale přehřívání brzdy je podle mě úplně něco jiného.
Alespoň já si to představuju tak, že brzdu ohřívají watty, jak se pohybová energie mění na tepelnou a zhruba by to měla být stejná energie, kterou jsi vynaložil, abys ten kopec vyšlapal zdola nahoru.
Z toho mi vychází, že zanedbám-li aerodynamiku a vezmu jezdce na MTB (stejné celkové hmotnosti), měl by brzdou ve stejném kopci při stejné rychlosti vyprodukovat stejné množství tepla a tudíš kdyby taky brzdil jen (stejnou) zadní brzdou, měla by se mu přehřívat stejně jako tobě.
Možná tady ale bude klíčová ta aerodynamika. To MTB bude už samo o sobě víc brzdit o vzduch, takže potřebuje na stejnou rychlost brzdit méně. Navíc si ten MTB jezdec pravděpodobně dovolí i vyšší rychlost, což znamená více energie zmařené odporem vzduchu a současně lépe chlazená brzda... což je možná vůbec klíčový rozdíl, že u MTB kolem zadního kola proudí vzduch a stíní tam pouze nohy, zatímco ty sedíš před zadním kolem, takže chlazení brzdy je velmi omezené...
Závěr - zadní brzda to holt nemá na tříkolce jednoduché, ale o to lepší podmínky mají brzdy přední, které budou dobře chlazené a oproti přední brzdě MTB připadá na každou jen poloviční síla.
Já bych se snažil rovnoměrně brzdit všema a nevěřím, že je potom přehřeješ. Plus samozřejmě brzdit jen tolik, kolik je nutné, protože vyšší rychlost znamená lepší chlazení i větší odpor vzduchu... :-)
POkud máš víc adheze, můžeš víc brzdit, já se naopak potácím ve stavu, kdy tím jen tak tak spálím rychlostní přírůstek, takže tu brzdu nehřeju tak intenzivně, ale za to dlouhodobě.
Jinak v zásadě souhlasím.
No nic, třmen jsem stejně chtěl vyměnit, ten přije s nějakejma výchozíma polymerama, tak uvidím, pak ten kotouč odepíšu sintrovanejma deskama a pak ho vyměním za 180 na hliníkovým unašeči. V rámci porovnávací studie, pak dám vědět co jsem vypátral :-)
A když bys místo toho brzdil JEN předníma brzdama, pak myslíš, že bude nějaký problém? Z logiky při stejně intenzivním brždění se ti teplo, co teď jde na zadní brzdu rozloží na dvě mnohem lépe chlazené brzdy a netrápí tě tam adheze...
Samozřejmě větší kotouče a podobně pomůžou, ale na běžném kole i lehokole se taky primárně brzdí přední brzdou nebo řekněme aspoň přiměřeně obouma...
A tak musím přiznat že jsem to neprověřoval. Od začátku jezdím z kopce tímhle stylem a od doby co jsem zjistil jak "snadno" ten zadek zvadne jsem přední moc nedráždil, představa jak se řítim z kopce a brzdim jen očima mě moc neláká.
Možná najdu nějaký vhodný přehledný testovací kopec a zkusim jak snadno či nesnadno pujdou utavit ty předky.
Což nicméně nic nemění na skutečnosti, že zadní přijde trošku zodolnit proti teplu.
Zodolni zadní a zamysli se nad svým stylem, zda je to opravdu ten nejlepší způsob. :)
Kopec s dobrým dojezdem, kde se nic nestane při úplném selhání brzd bude nejlepší. Ne pro ty brzdy, ale pro tvůj klid.
Jenže lepší brzdy budou lepší celkově, takže posílíš i brzdný účinek a o to snáz to budeš smykat. Můžeš zkusit zlepšit adhezi zadního kola použitím balonového slicku (pokud jezdíš na asfaltu) s dostatečně nízkým tlakem.
A nebo zlepšit přední brzdy, zahodit špatné návyky a prostě brzdit předkem.
Myslím si, že tvůj styl brzdění je chybný. Tříkolky standardně, až na výjimky nejsou zadní brzdou osazovány. Já sám tedy na obou tříkolkách zadní brzdu mám, nicméně ji používám zejména pro záměrné uvedení do smyku, parkování a nebo k současnému brzdění (zejména pokud jsem na těžko).
Že bych utavil přední brzdy, s tím jsem se tedy nesetkal.
Tohle je úplně nesmyslný způsob brzdění. Zadní brzda má horší účinek a snadněji se smekne i na normálním kole kde je na zadku většina váhy. Na tříkolce je to rozložení váhy ještě více na předek, takže zadní brzda je ještě méně použitelná jak píšeš, zároveň na tříkolce není rizikové to co je rizikové na kole - brzdění předkem na sypkém a kluzkém podkladu, let přes řidítka při příliš razantním brzdění. Takže dát lepší přední brzdy a prostě brzdit předkem, zadní by tam ani nemusela být.
A tak já nepopírám, že byla původně pravděpodobně myšlena spíš jako čistě parkovací, aby mi to neujelo z kopce samo.
Ale když už tam je, tak jí používám no...
Promiň, já v tom úplně vidím tu analogii motoristy, který v autě brzdí s kopce pomocí ruční brzdy a řeší, jak ji vylepšit, místo aby šlápnul na brzdový pedál, jako všichni ostatní... ;-)
Ještě mám jeden poznatek z dlouhého sjezdu ve
Slovinsku z náhorní krasové plošiny k moři. Kamarád tam utavil probržděný ráfek a já jsem ho měl jen lehce teplejší. On brzdil strachem celou cestu, já jen před některými zatáčkami a nechal působit aerodynamický odpor. Kdybys brzdil jen před zatáčkami a jel celkově trochu rychleji, tak by ty brzdy méně trpěly.
A což to souhlasim, ale jak už jsem řekl, zástavba. Nechci podporovat stereotyp hulvátského cyklisty co si myslí že mu patří svět.
zástavba má buď 50 km/h nebo obytná zona má 20 km/h. Pokud se vlezeš do těchto limitů není na tom nic hulvátského. Myslím tím jet v obci 50 km/h. A Pokud to jinému učastníku silničního provozu jako třeba chodci vadí tak mu přece taky nic nebrání utíkat takhle rychle :-)
Tak omezení rychlosti vyplývající (zjednodušeně) ze značek, není zdaleka jediným limitem, kterému musí řidič svou rychlost přizpůsobit. Jsou místa, kde sice obecně platí 50 či dokonce 90, ale stav vozovky nebo omezený rozhled ti nedovolí jet víc než 30...
Hulvátství může být třeba i 20 km/h, když po té ulici zrovna půjde pohřební průvod nebo nastane jiná neobvyklá situace, kde by se chodci mohli cítit rychlejší jízdou v jejich blízkosti být ohroženi...
Zpravidla ale nevidím žádný důvod jezdit na kole pomaleji než by v tom místě jelo auto.
No takhle jednoduché to není.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích
361/2000 Sb. § 18 odstavec 1:
"Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled."
Takže když pojedeš ve městě v zástavbě úzkou jednosměrnou uličkou s jedním pruhem mezi parkujícími auty, odkud na tebe z každé mezery může vyskočit dítě, 50km/h, tak nejen přkračuješ zákon, ale jsi rovnou vrah.
já jezdím na kole tedy na jednostopém vozidle. Tedy tam kde mají auta omezenou rychlost 50 km/h tak pro cyklistu platí polovina tedy 25 km/h. Jinak v jednosměrkách s jedním pruhem mezi parkujícími vozidly kde může na mne vyskočit z aždé mezery dítě jezdím zásadně padesátkou, protože se těch dětí bojím a chci aby se ony bály stejně ne-li více.
Takže na tříkolce bys jezdil třikrát rychleji?! :-D
tříkolka je dvoustopá? nebo třístopá? je-li třístopá pak to je takový matematický oříšek. Něco "jako kolik třešní tolik višní". Odborníci z Besipu se neshodli na tom zda by se rychlost měla navyšovat v řádu násobků nebo podle vzorce kde se rychlost rozkládá do počtu kol. Tedy tam kde je povolených 60 km/h a bicykl , který má kola dvě má tedy povolenou třicítku. jenže k té třicítce se došlo tak, že je-li povolená 60 tak každé kolo čtyřkolového stroje má povolenou 15. Pak tedy bicykl má 30 a trojkolka podlet tohoto vzorce 45.
Tolik k výpočtu. Líbí se mi jak se se zmenšujícícm se počtem najetých kilometrů na kole v zimním období lidíé zabývají pitomostma a jsou schopni se kvůli tomu pohádat do krve. K tomu diskutování o pitomostech se připojím rád. Hádkám se vyhýbám :-)
Přestože na tříkolce nejezdím, jsem přesvědčen, že je rozhodně třístopá, protože při jízdě rovně za ni prostě zůstanou tři stopy. Rozhodně to platí pro tříkolku s jedním kolem v předu, stejně tak při jednom kolem vzadu (delta).
Jediná představitelná dvoustopá by bylo něco jako motorka se sajdkárou, což jsem ve šlapacím provedení nikdy neviděl.
Pokud bychom vzali dětské kolo s balančními kolečky, tam jsou ty tři stopy s otazníkem, v kontaktu se zemí bývá jen jedno balanční kolečko, často ani jedno, ale když tohle kolo pošleme do bláta nebo čerstvého sněhu, budou tam jasné tři stopy a tím bych se řídil. :-)
Dost pochybuji, že by tohle odborníci z Besipu vymysleli. Snaha rozpočítávat rychlost mezi počty kol by u tvé logiky vedla k závěru, že nejrychleji mohou jezdit nákladní auta. Vezmu-li 15 km/h na kolo, vychází mi pro čtyřnápravovou tatru 120 km/h, pokud bych ale započítal dvoumontáž jako samostatná kola, výjde ještě mnohem víc! :-)
A jsou auta s ještě větším počtem kol... ;-)
Ok, zjevně tedy sajdkáry ke kolům existují, ale počítal bys to mezi tříkolky?
Proto taky mají náklaďáky omezení na max 90 km/h, některé na 80 km/h a Busy na 100- 120 km/h. Mají to obvykle nalepeno na zádi. Je to proto, aby se s tím nemuseli počítat policajti, mají povinnou jen maturitu a ta nemusí být z matematiky :-p
A co letadla? Mají sice většinou jen tři podvozkové nohy, ale těch kol je na nich spousta. Kdyby ctily tvůj vzorec, tak neodstartují. Ty mají výjimku? A ani nechci pomyslet na vlaky. :D
Zato parníky mohou jezdit naprosto neomezenou rychlostí, tedy s výjimkou těch kolesových.
V tom případě jsme zpátky na začátku, v zákoně je to dobře, pro jízdní kolo platí ve městě stejná rychlostní omezení jako pro osobní auta, zatímco mimo obec (není-li tam značka) smí cyklista jezdit nekonečnou rychlostí, protože přes 90 stejně neušlape... a s tím vzorcem si můžeš... leda krátit zimní večery... :-)
Tvůj vzorec určitě platí. Ve formuli 1 Lotusy mívaly zdvojenou přední nápravu právě kvůli tomu. :D
Tyrrell, nikolvěk Lotus:).
No jo, to jsem úplně přehlídnul, šestikolka byl takový unikát, že se ani jméno nemuselo vyslovovat. Nádhernej stroj. Škoda, že ti zapšklí konzervové ve vedení závodů veškeré experimenty zatrhli. Další koncepty byly i u jiných značek.
Odstoupili od této koncepce sami. Přezouvání trvalo moc dlouho, se do vyhrazeného prostoru nevešli mechanici.
Tady si o důvodech přečti alespoň to základní :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tyrrell_P34
Dá se toho dohledat mnohem víc.
Chtělo to další vývoj. Chytaly se i další firmy, jenže nakonec to FIA zařízla, napořád.
Nejsem fanouškem F1, jen neotřelých řešení a nových nápadů.
Samozřejmě, že tam nebyl. Tam nemohl být, když se tam nevešli ani mechanici. A to ještě museli na každou stranu dávat jednoho praváka a druhýho leváka, aby se k těm kolům vešli ramenama vedle sebe.
Ty taky seš chytrej jak rádio.
Moje nejoblíbenější staré kolo je dvoustopé.. a výtečně se na něm jezdí, tedy to řešit nebudu. Tedy jezdím stejně rychle jako automobily....
Hlavně tenhle vzorec by taky vedl k závěru, že všechny motorky mají jezdit stejně pomalu jako jízdní kola, protože mají stejný počet stop i kol. A asi se shodneme, že motorka jedoucí po městě max 25 km/h by vypadala fakt divně.
Pokud už by ten vztah měl mít nějaké fyzikální zdůvodnění, uvažoval bych o poměru hybnosti (rychlost krát hmotnost tělesa) ke kontaktní ploše. To už (za předpokladu podobné adheze) bude alespoň trochu vypovídat o zábrzdné vzdálenosti nebo možnosti projet zatáčky (důležitá je samozřejmě i poloha těžiště)...
Pak taky najednou ty motorky dopadnou lépe než auta, což si myslím koresponduje s rychlostma při závodech. Že motorky nedopadají statisticky dobře v provozu, už je věc jiná zaviněná z velké části ignorací autistů...
U jízdního kola je stejně hlavním limitem pohon, tudíš rychlost netřeba omezovat... a když bysme vzali zatáčkovatou trasu s prudkého kopce, projede ji profi cyklista stejně rychleji než auta...
Něco v tom smyslu zmiňuji o kousek výš. Rychlost jízdy stejně neporoste do nekonečna a vyšší rychlost znamená i lepší chlazení. Akorát to chce poznat, kdy už opravdu musí brzdit... :-)
Obecně je problém v tom, že nepoznáš, o kolik rychleji by ta zatáčka ještě šla projet, ovšem překročení té hranice obvykle dost bolí... ;-)
Taky vím, že jezdím hodně pod teoretické možnosti, ale vzhedem k tomu, jak dlouho se mi hojí odřeniny z pádu na inlinech v 20 km/h, radši si nechám velkou rezervu než se rosekat v 60ce...
Neustále projížděná, známá trasa, se dá trénovat. Prostě jezdit tu zatáčku trošku rychleji a kontroluj to tachometrem. Zjistíš, že je tam obrovská rezerva. No a ono to pak působí i celkově. Prostě si troufeš na ruchlejší a přitom stále bezpené průjezdy zátáčkami.
...až jednou konečně tam bude ta slupka od banánu :-)
To je riziko počínání, ale kdo nic nepodnikne, ten nic nezkazí. Já si nemyslím, že člověk nezávodník to dotáhne tak daleko, aby to už bylo nebezpečné. Prostě se jen kousek posune a stejně tam zbyde obrovský bezpečností interval. Závodník je prostě trochu jiný člověk, jiná nátura.
Takový František Šťastný když ukončil závodění, tak šel rovnou do invalidního důchodu. Tak vypadá závodník.
Mám tu zkušenost, že třetí brzda na zadní kolo se mně neosvědčila. Profi spřažení předních nebude asi tak náchylné k rozštelování, jako můj pokus, ale i tak neumožňuje tento systém přibrzdit si do zatáčky vnitřním kolem a tím ji projet lépe. Zadní může pomoct trojkolku uklidnit v nějakém rozbitém sjezdu, ale většinou jde kolo do smyku a tak i to je problematické. A vozit jí jen jako parkovací je pro mne zbytečný luxus. Ta možnost přibrzdit každé přední kolo jinou silou, je pro mne důležitější. Prostě jsem ji odmontoval. Ty dvě přední mně vždy stačily, i když jsou to jen ráfkové "Centrix" na dvacetipalcových ráfcích.
Tak jsem přehodil brzdový třmen za Force Dual Mtb, doplnil destičkami "pro těžké e-biky", které o sobě sice tvrdí, že jsou pořád "resin", ale ten přidaný kevlar asi dělá svoje - kotouč hraje všemi a popravdě mu mnoho kilometrů nevěštím.
Těžko říct, jestli je to tím měkkým kotoučem (shimano "resin pads only") v kombinaci s destičkami, či je to u těhle desek standard, ale brzdě chybí ten prvotní "zákus" a brzdný výkon se táhne jako žvýkačka.
Nicméně se konzistentně táhne pořád, vadnutí v kopci přestalo být znatelné a na zablokování kola je síly pořád dost, takže bych celý experiment posoudil jako úspěšný.
Až mě kotouč definitivně opustí, koupím tvrdší, možná i větší (180) a pochlubím se s výsledkem... :-)
Před pár dny jsem dával taky nový brzdy (a rok předtím u druhého kola.
Ze zkušenosti - po instalaci brzdí, jak když nebrzdí. Vyjel jsem si do kopců, pustil to dolů (od Dobrošova do Náchoda), tam v boční strmé uličce několikrát z maximálky prudce dobrzdil až do zastavení. Na horácovi jsem se při posledním zabrzdění projel jen po předním kole. Od té doby na ťuknutí o páku.
Máte zbytečný starosti.. zatím vše mi ubrzdilo torpedo….. I Makovský průsmyk.
Rád se na tebe přijdu podívat až budeš sjíždět z Čarťáku po žluté na Makovské a brzdit torpedem :-)
Torpédo má nepříjemnou vlastnost, že když se hodně zahřeje, tak ta se vazelína od ložisek uvnitř dostane na brzdné plochy a torpédo přestane úplně a totálně brzdit. Je to hodně překvapující situace a řešení je většinou dramatické.
proto se do torpéda nedává vazelína ale jen olej :) a slušný torpedový pouzdra mají mazničku, kudy lze dokapat bez nutnosti rozebírání - želbohu výroby se chopili idioti, kteří "zjednodušili a vylepšili", tedy mazničku zrušili a aplikovali dovnitř vazelínu a místo bronzového brzdového válce vymysleli ocelový. Já používám původní, nevylepšenou technologii. Když se to rozvášní, kouří to víc jak trabant, ale brzdí furt.. a když se olej vypálí moc (začne se to kousat) dokápneš pár kapek oleje a drandíš dál.
Když je s torpédem sjízdnej Grosglockner a Žiškaberg :) ty pákovky jsou spíš na ozdobu, při jejím použití na rovině stroj viditelně nezrychluje. A jak se můžeš podívat, jiných brzd na stroji není.. a Fichtl se Sachsem moc dobře věděli, proč nazývali své "Torpedo volnoběžku" uměleckým dílem :)
Glocknerskou jsme sjížděli s plně naloženýma těžkýma stařičkýma skútrama s připojeným vozíkem. Mají maličké bubnové brzdičky z lisovaného plechu. Dvoutakt motorem téměř nebrzdí. A žádný problém.
Tím chci říct, že Glocknerská není žádný pro brzdy nebezpečný kopec. Trochu delší desítka. Tu ušlajfuješ i "na pekaře".
Nebezpečný možná není, ale zahulit brzdám dá. Viděl jsem tam rakušáka, jak nevěřícně obcházel svého meďáka a zjišťoval, co to z něj tak smrdí. Asi poprvé pořádně rozlálil destičky.
Svého času tam ze silnice vyskočil náš výletní autobus a byla z toho pěkná mela. Neříkám, že to není pořádný kopec, ale zas nic tak dramatického. Většího čouda dostanou brzdy na strmějších klesáních, kde už se nedá moc brzdit přerušovaně, protože by se to hned prudce rozběhlo. Glocknerská má ze severu jen 10% a v zatáčkách rovinky, kde si brzda oddychne. Jih je ostřejší, ale ne o moc.
No jó, meďák. Když jsme tam kdysi jeli ze severu natěžko na kolách, tak nás vícekrát míjela (nahoru) a potkávala (dolů) škodovka naložená kanystrama s vodou a se stejně naloženým vozejkem. Za okýnkem cedulku "Bremstest". Vyjeli nahoru a na neutrál jezdili dolu. Smrdělo to, ale pořád brzdilo.
Zdravím,
mám obdobný problém s brzdovým účinkem na mém přestavěném holandském kole.Holanďané mají vesměs válečkové Shimano "Inter M" brzdy s nevalným účinkem - nemají totíž kopce.Jelikož jsem použil silný, středový 1000W 48V (úžasný!!) motor, je dostatečný účinek brzd nutný.Byl jsem výrobcem ujištěn, že důvod je vnitřní opotřebení destiček a účinnost nové brzdy bude absolutně dostačující. Objednal jsem výhodně na Ebay a uvidíme... Přestavbu můžu vřelé doporučit!
Mám babettu s podobným výkonem a s podobně slabýma brzdama. Neřešil bych to ale tady. Šel bych na Motorkáře.cz ;-)
Díky za "radu" - mám za to že mám , sice silné ale pořad ještě snad kolo. E-kolo... problém je absence navářek k možností přechodu na jinou brzdu. Rám je ocelový a šlo by i něco navařit. Uvidíme ale nejdřív co nová brzda- má být dostatečně silná...
Jak silné jsou ty válečkové brzdy ve srovnání s jinými (čelisťové, véčka, bubny, kotouče, torpéda atd.)? Zhruba vím, na jakém principu pracují, ale v ruce jsem je ještě neměl, tak mě to zajímá.
https://youtu.be/mNwmUNw70WI Perfektní video (ruské) které detailně ukazuje funkci tohoto geniálního zařízení. je bezúdržbové jako klasické staré torpédo. potřebuje sem tam pár kapek oleje.Má k tomu účelu otvor podobný mazničce na starém torpédu.Známý mi tvrdí, že u něj brzdí velmi dobře ale nesmí být suché jelikož třecí plochy jsou kovové (jak v torpédu) a můžou vysokým třením až blokovat.Až mi dojde nová pokusím se tu starou podle toho video-návodu rozebrat a zjistit co je příčinou slabého účinku...Možna přemazané? Kolo jsem totíž koupil jeté za účelem přestavby na e-kolo.
Co dát větší kotouče a brzdit současně oběma brzdama?
Já je ještě neuvařil a žena, která z kopce jezdí s páčkama na doraz, taky ne.