Nedávno jsem si pořídil digitální voltmetr a teď se rozhlížím po dalším doplňku pro měření proudu a spotřeby. Asi nejvíce mě zaujal měřič PZEM-031, jež má pro ebajk ideální rozsah do 100V a 20A. Zobrazuje najednou všechny důležité parametry: napětí, proud, aktuální příkon (W) i spotřebovanou energii (Wh). Po odpojení napájení se údaj o spotřebě nesmaže. Obsahuje svorkovnici, takže zapojení do obvodu mezi baterii a motor by mělo být snadné. Máte někdo lepší tip za srovnatelnou cenu (8 USD)?
https://www.aliexpress.com/item/32920363607.html
Hmm vypadá dobře, ale pro mě má málo ampér. Já mám https://www.banggood.com/G_T_Power-150A-High... Ale pravda že je trochu větší a je na něj blbě vidět takže při jízdě si toho moc nepočteš.
Zde je i 100A
https://www.aliexpress.com/item/32988105761...
A je levnější.
A k čemu ti to bude? Chceš celou jízdu jen koukat na měřák a třepat se, kdy to dojede šťáva?
Nakonec se dopracuješ k tomu, co tady bylo napsáno několikrát, že průměrná spotřeba je kolem 8Wh/km. To ti pro plánování jízd bohatě stačí.
V kopcích ti spotřeba poroste až ke 20Wh/km, ale pojedeš také dolů.
Tak to nám trochu křivdíš, ja nemít analysta tak jsem jak slepý. Plánovat si můžeš jak chceš ale plán nepdokáže určit kolik si který kopec vezme. Průměr je mně k prdu :-)
Bobe zdravím! Ty jsi v jiné situaci, kolega má fungující nožičky a tak by mu nemělo dělat problém - po vybití baterie - dojet za své.
Tu rozvahu před jízdou si každý rozumný e-kolista udělá, a promyslí si jak se v nouzi dostat do cíle. Za těch deset let - co s manželkou jezdíme na e-kolech - jsem to dělal mnohokrát a zachránilo nás to před problémy.
A i tak jsme, na počátku našich jízd, 6km před cílem, byli pod kopcem bez šťávy a dojížděli za své. Nikdy nevíš jakou máš momentální kondici a jaký stupeň asistence nakonec použiješ. Měřič spotřeby za tebe nepojede! :-)))
"kolega má fungující nožičky a tak by mu nemělo dělat problém - po vybití baterie - dojet za své."
To jsem si na Babetě myslela taky. 500m k pumpě byl nadlidskej výkon, po rovině.
Kolega má středový motor, kde jsou dvě volnoběžky a tak opravdu žádný přídavný odpor - místo dvou ložisek v klasickém středu otáčí čtyřmi a to ho jistě nezničí!
Babeta bylo jiné kafe! :-)))
S babetou srovnávat ebajk asi skutečně nelze. Odpor je u středového pohonu prakticky neznatelný, takže je třeba počítat jen s větší hmotností ebajku. Trochu více brzdí ale motor Bosch, jelikož jeho malý převodník není spojen s pedály přímo, ale přes převod asi 1:2 (do rychla). U nových motorů ale tento nevhodný koncept snad již opustili.
Proto mám právě měřič spotřeby abych 6km před cílem nemusel šlapat za své.
Můžeš se s námi podělit o algoritmus podle kterého se rozhoduješ?
Ukazatel spotřebované energie (Wh) dosti napoví, kolik v baterii ještě zbývá a podle toho může cyklista přizpůsobit přípomoc, aby dojel a nezůstal bez elektriky;)
Jak víš kolik energie máš v baterce před zahájením jízdy?
Ty to vždy nějak měříš, nebo vycházíš z tabulkových hodnot o kapacitě baterie?
Reálnou celkovou kapacitu svojí baterie (Wh) zjistím přece pomocí toho měřiče spotřeby. Pak jen odečítám od celkové kapacity, energii jež jsem z ní již spotřeboval.
No, vzhledem k tomu, že jsi jinde psal, že baterku šetříš tím, že jí nenabíjíš do plna a nevybíjíš do vypnutí, tak po dvou, třech jízdách víš prd kolik energie v ní reálně máš, i když "měříš".
Jak dlouho tu baterku máš, a kolik za tu dobu ztratila kapacity?
Zkrátka: jezdíš prakticky tak max na 60% kapacity a tu měříš, abys bezpečně dojel. Pěkné poježdění! :-)))
Nevím proč by měl vědět prt po třech jízdách kolik má kapacity, už ti to přeci psal že to na displeji přeci vidí. Já i po deseti jízdách přesně vím kolik mi zbývá kapacity, ten měřáček si to pmamtuje. Když baterku znovu nabiji tak hodnotu spotřebované energie vymažu. A je jedno že nenabiju doplna, stačí udělat jednu skušební jízdu abych zjistil že když nabiju baterku třeba jen na 4V/čl. kolik z ní dostanu wattodin.A to že bateri kapacitu ztácí a watodiny klesají je jasné, no ale proto právě je ten měřáček.
Pomocí měřiče jednoduše zjistím, že mi stačí nabíjet třeba jen na 4V a vybíjet do 3,4V, abych měl dostupnou kapacitu, jež za den využiju. Konkrétní údaj teď nevím, měřič ještě nemám. Životnost baterky by se tak ale měla značně prodloužit, přičemž mě to nijak v ježdění neomezí. Měřič PZEM0-31, kromě paměti spotřeby Wh, má i vizuální notifikaci při dosažení hodnot napětí high-low, takže ani nebude třeba soustředěně sledovat hodnoty napětí (zvukový alarm by byl ještě lepší, ale i tohle myslím dost pomůže).
Na co algoritmus, to na displeji přeci vidím kolik mi zbývá. Nepovezu se po rovince jak císařpán, když vím že mám před sebou ještě 6km kopec, tak prostě po rovince vypnu mot. a energii nechám na ten kopec. Navíc baterii nevybíjím úplně, na to je ten měřáček taky super. Protože čekat až mi regl vypne protože baterka je vybitá, tak v případě starší baterie mohou být články rozhozené a ten nejslabší půjde rychle do kopru a znehodnotí tak celou baterii.
Tentýž dotaz:
Jak víš kolik energie máš v baterce před zahájením jízdy?
Ty to vždy nějak měříš, nebo vycházíš z tabulkových hodnot o kapacitě baterie?
Nic neměřím zapnu kolo a vidím na displeji kolik mi zbývá energie.Jinak ta tabulka od Docware je parádní a stačí a nechá se podle toho jezdit.Mě ukazuje měřáček i watthodiny, plná baterka má ca 1000Wh a když ujedu např. 50km tak mi displej ukazuje že jsem vyjel 500Wh, takže vím že mi tam ještě 500Wh zbývá. Pokud baterku nabiji když má těch 500Wh doplna na 1000Wh tak displej vynuluji a vím že mám zase plnou 1000Wh. Hele nejlíp se s tím projet a uvidíš jak to funguje, stojí to pár kaček. je to stejné jako čárky na displeji jen je to přesnější, hlavně když už zbývá poslední čárka a nevíš kolik ještě ujedeš, tady přesně víš že když zbývá posledních 50Wh a před tebou je ještě 10km tak je potřeba šetřit pokud je to do kopce, pokud rovinka tak je to v pohodě, ale to jen jako příklad.
Pro ty kdo používají voltmetr je tady pro některé typy Li-ion článků tabulka s naměřenými hodnotami napětí přes celý rozsah kapacity 100 – 0 %. Berte prosím ty hodnoty teď spíše jako informativní, je to první verze která projde ověřením a doplněním o další typy článků. 0 % by mělo být vybití na 2,5 V, ne vždy to takhle hezky vyšlo.
https://imgur.com/f04NVEm
Bezva, jako vylepšení bys mohl barevně vyznačit optimální provozní rozsah napětí a střední hodnotu napětí pro skladování. Jen mi nejsou jasné vysoké hodnoty napětí v tabulce při vybití na 0%.
Barevně je vyznačených 50 %. Pro skladování by měly být články na hodnotě nižší než 50 %. Znovu připomínám že výrobci dodávají články nabité na 3,5 V.
Optimální provozní rozsah si každý volí sám podle svých potřeb.
Vysoké hodnoty napětí při 0 % ovlivňuje především „odpružení“ napětí po ukončení zátěže, viz. např graf typického průběhu napětí při měření kapacity Samsung 29E. To je článek kde se to projevuje nejvíc.
https://imgur.com/HPNeP92
A ještě aktualizace zde
https://imgur.com/9iXNoFz
Díky za pěknou tabulku. Máš představu, jak moc se ty články individuálně a s věkem a s vyčerpáním od tabulky mohou odlišovat?
Trochu mít představu budu za několik týdnů, kdy skončí životnostní testy 4 článků a můžu je pak prohnat tímhle měřením.
Porovnávací tabulka pro čtyři druhy článků na kterých proběhl životnostní test 700 cyklů 4,1 – 3,3 (3,4) V, 2,5 A.
https://imgur.com/K1a5SDq
Zdá se že hodnoty napětí versus stupeň nabití se po životnostním testu nijak zásadně neliší od hodnot pro relativně nové články.
K tomu ještě nejnovější varianta původní tabulky.
https://imgur.com/WXnRVLj
A jak to vypadá s kapacitou, resp. změnou vnitřního odporu po 700 cyklech? Mám na mysli graf, který jsi před časem posílal pro nový článek...
Změny kapacity a vnitřního odporu jsou vidět na grafech ve vláknu zde :
https://endless-sphere.com/forums/viewtopic.php...
Jde mi hlavně o měření proudu, abych baterku zbytečně nezhutnoval. Ten motor TSDZ2 bohužel zřejmě nemá možnost omezit proud přes standardní displej VLCD5 a vůbec nemám představu, kolik to do kopce cucá. O kapacitu baterie ani nejde, dojezd mi vychází kolem 80km, trvale v turbo režimu a tolik za den nenajedu:)
Jinak jsem rád, že jsem si pořídil ten voltmetr, čárky na displeji jsou dost na prd - jedu 50km a stále svítí všechny. Také jsem zjistil, že když bliká poslední čárka, tak baterie má ještě 42V, což vychází přes 3,2V na článek, aspoň to chrání před škodlivým hlubokým vybíjením.
Jo, hodnoty odběru jsou docela užitečné, jsem rád že mám na displeji zobrazený odběr ve Watech.
Pro tebe by byl zajímavý tenhle ampérmetr s bočníkem. Bočník dáš k baterce, displej na řídítka, vybereš si jinou barvu než má stávající voltmetr. Můžeš si vybrat 20 nebo 30 A.
Bočník namontovat tak aby odporové tělísko nebylo nijak namáhané, nějak vhodně zakrytovat.
https://www.aliexpress.com/item/32843539065...
https://www.aliexpress.com/item/32841013645...
Beru zpět, tyhle ampérmetry zřejmě musí mít samostatné izolované napájení. Takže tudy cesta nevede.
Takže spíše něco jako původní měřák ale verze 50 A s bočníkem :
https://www.aliexpress.com/item/32417632057...
Právě jsem se chtěl externímu bočníku vyhnout úplně, jelikož sám zvyšuje zranitelnost celého zapojení, není ho jednoduše na kole kam dát, aby byl chráněn a zároveň byl blízko baterie. Také se zhoršuje přesnost měření, když z rozsahu 50A bych využíval odhaduji sotva pětinu - mám napájení 48V, takže proudy jsou tomu úměrně nižší. Jinak svorkovnice na měřiči PZEM-031 asi v pohodě stačí pro kabely, které mám k baterii, resp. motoru...
OK, ještě jsem potkal tenhle :
https://www.aliexpress.com/item/32905366269...
Pokud těch 42 V tedy 3,2 V / článek bylo na baterce bez zátěže, tak to už by pomalu bylo v oblasti nežádoucího hlubokého vybití.
Pár vlastních postřehů k Vaší poznámce, „že nevíte, kolik to do kopce cucá“. Týká se to zadního motoru(800W) s displejem KT-LCD3, kde je údaj o okamžitém příkonu ve W, baterie 48V. Vypozorováno při jízdě na slušném povrchu (hladký nebo ne příliš rozbitý asfalt, jak bývá na horských cestách)-stoupání 8-10% okolo 350-400W, stoupání 12-13% okolo 550-600W, stoupání 16% a více až 800W, z čehož lze odvodit proudový odběr, popř.proudový odběr na 1 článek (baterie je 13s5p). Vše se týká rychlosti v rozmezí 13-15km/hod. Samozřejmě bude záviset na intenzitě vlastního příšlapu, v mém případě není příliš intenzivní. V mém případě se maximální odběr tedy pohybuje mezi 17-18A (stoupání 16% a více), což je na hranici deklarovaného trvalého proudu z baterie, který činí 20A. Naštěstí takováto prudká stoupání nejsou častá a ani dlouhá.
Tak to bude zajímavé porovnat se středovým motorem, který by snad mohl mít menší spotřebu - díky vnitřnímu převodu 1:41 se točí docela rychle (2000rpm, tj. 50% jeho maxima) i při obvyklé kadenci šlapání 50rpm, tak účinnost by mohla být lepší. V praxi bývá na povrchu jen vlažný (zatím jsem ho ale netrápil do dlouhých kopců, to by se asi prohřál na vyšší teplotu).
Kdyby jsi jej kupoval, přidal bych se ale bral bych ten 100A.
Pro tyhle velký proudy je asi vhodnější měřič FT08 (GT 150A), bočník je přímo součástí přístroje a k tomu dimenzovaný vodiče, jen budeš potřebvat naletovat konektory - asi XT90. Zde za 7 USD, vč. poštovného...
https://www.aliexpress.com/item/4000107454927.html
Já mám jeden tento Wattmetr a po připojení na 58 V ukazuje již jenom napětí, ostatní funkce už nezobrazuje, samé nuly. Zato https://hobbyking.com/en_us/turnigy-180a-watt... funguje zatím dobře.
FT08 má rozsah do 60V, takže blízko limitu je to už asi nespolehlivé. Ten PZEM-031 by měl fungovat lépe, rozsah do 100V.
U těch modelů bez bočníku se musí tahat 4 silové kabely na řídítka - další napěťové a výkonové ztráty, nebezpečí zkratu.
Svorkovnice na uvedeném měřáku je pouze pro malý průměr vodiče. Mám ten měřák doma, původně jsem si ho před dvěma lety taky chtěl instalovat, nakonec k tomu nedošlo a vůbec mi nechybí.
Být váma, ještě bych počkal a zkusil jezdit bez něj a pak bych se rozhodnul jestli něco takového opravdu potřebuju.
Vlastně jsem rád že jsem to neinstaloval, když si vzpomenu na tu svorkovnici. Jenom bych si tím na kolo přidal hodně nespolehlivý prvek. Ten měřák vůbec není vhodný na kolo, i výrobce píše pouze pro vnitřní použití. Když tohle napíše číňan, to už je co říct. Prostě by se na tom kole utřepal a to dost rychle, o odolnosti proti prachu a vodě ani nemluvě.
Plánoval jsem dát měřič někam poblíž baterie (asi na rámovou trubku). Jednak aby měl měřič větší klid a taky abych právě nepotřeboval ty delší silové dráty.
My máme ten jak psal Bobbob 100A s bočníkem už na 4 kolech. Také se přikláním k té variantě s bočníkem než tahat silové kabely po kole.Jinak škvírku mezi rámečkem a displejem mám zasilikonovanou a elektroniku zalakovanou, a tu svorkovnici přelepenou černou páskou, a může to klidně i zmoknout.
Velice se omlouvám, že můj problém je trochu mimo, ale nechci zakládat nové téma. Chtěl jsem regulovat napětí při nabíjení kontrolérem XH-M604. Jedna baterie ev-bike v brašně 13a 36v jde nabít a druhá baterie do rámu nejde. Parametry jsou shodné. Akorát ta co nejde je 3roky stará. Nabíječkou je to v pohodě. Může mi někdo poradit nebo vysvětlit proč se tak děje? Děkuji
Záleží, jak byla skladována ta 3 letá baterie, pokud byla ponechána vybitá, může být již kaput a proto nejde běžným způsobem nabít. Může být chyba i v obvodu BMS.
Děkuji za zájem o můj problém. Starší baterie nikdy nebyla bez napětí a přes zimu byla kontrolována. Pro větší dojezd jsem si letos přikoupil tu druhou. Normálně na obě jezdím spojené paralelně. Po jízdě je jejich napětí téměř shodné.
Tak jsem vyzkoušel všechny rady a nic. Ta starší baterie nemá na nabíjecím vstupu žádné napětí a kontrolér je naprosto hluchý. Přímo nabíječkou to jde normálně.Napadlo mi nabíjet přes výstup. Bylo by možné vytáhnout si nabíjecí konektor z výstupu?
Cez výstup nenabíjať! BMS by nebolo schopné nabíjanie v prípade potreby prerušiť...
Moc děkuji za odbornou radu.
Tak pro tuto baterii kontrolér nelze použít? Nebo je možné se někde v baterii napojit, aby byl vstup pod napětím které kontrolér vyžaduje. Doposud jsem nabíjel přes jednu nebo dvě diody podle potřeby. Děkuji.
Ta stará baterka je dobrá, nabíječka na ní funguje, pouze nejde použít XH-M604.
Obvod XH-M604 potřebuje pro sepnutí informaci o hodnotě napětí baterie. Vaše dvě baterky zřejmě nejsou stejné. Ta starší baterka do rámu, která s tímhle obvodem nenabíjí, má zřejmě zapojenou BMS tak, že sepne nabíjení pouze když je na nabíjecím vstupu napětí větší než je napětí baterie. Jinak je je nabíjecí vstup neustále odpojený pomocí Mosfetů. Digi multimetrem, který má vysoký vstupní odpor, na něm zřejmě naměříte nějaké malé, popř ještě k tomu klesající napětí. Anebo žádné napětí. Kdežto u té druhé baterky zřejmě naměříte na nabíjecím vstupu plné napětí baterky. A proto na ní XH-M604 funguje.
XH-M604 není úplně vhodný pro regulaci nabíjecího napětí, protože odpojí baterku najednou a neproběhne saturační fáze nabíjení.
Já při nabíjení sleduju voltmetrem napětí baterie a pro dosažení kolem 4V manuálně nabíječku odpojím. Takže "saturační fáze" také neproběhne. Škodí to baterii? pozn. po odpojení nabíjení dojde k poklesu napětí cca o 0,025V (0,3V na celou baterii 13S5P).
Především, pokud saturační fáze nabíjení neproběhne, baterka je nabitá na menší kapacitu.
Nikde jsem nepotkal zmínku o škodlivosti vynechání saturační fáze. Ale taky všude tuhle fázi berou jako samozřejmost. Já bych ji raději nevynechával, protože umožňuje aby všechny ty procesy jako např. difuze lithiových iontů dobíhaly přirozeně a aby v katodě, elektrolytu či anodě nezůstávaly izolované oblasti s vyššími koncentračními gradienty.
Menší kapacita mi nevadí (prvořadá je životnost) a naopak jsem se dle minulých diskuzí domníval, že je pro životnost lepší nenabíjet do plna. S originální nabíječkou, bez možnosti nastavení cílového napětí, buď tedy mohu odpojit před koncem nabíjení, tím ale vynechám "saturační fázi" nebo nechám nabíjet až do automatického vypnutí, ovšem to nastane po dosažení maximálního napětí, což asi není ideální.
Ještě je možnost snížit nabíjecí napětí diodami zařazenými do série. Počet diod podle požadovaného snížení napětí. Pokud se ke každé diodě přidá paralelně vypínač, byla by možnost nastavit si koncové napětí podle potřeby. V tomto případě bude probíhat saturační fáze i při nižším napětí na baterce. A nemusíš sedět u baterky a hlídat kdy ji vypnout.
Tak pokiaľ je neúplné nabitie cieľom a nie je požadované balancovanie, okamžité odpojenie batérie nemá ako škodiť... Napätie aj chemicko-fyzikálne procesy sa ustália aj bez nabíjacieho prúdu. Saturačná fáza je potrebná len pre úplné nabitie na 100% alebo ak je treba balancovať.
Já ti nevím Lubo, já nějak „cejtím“ že to náhlé přerušení nabíjení není pro baterku dobře. Záleží taky na velikosti nabíjecího proudu, času mezi takovým ukončením nabíjení a začátkem vybíjení, …. Občas, někdy, proč ne, ale pravidelně takhle ukončovat nabíjení se mi nezdá. Určitě sám cítíš že tím baterku zrovna nehýčkáš.
Já mám zkušenost že když se mi paralelní skupiny trošku rozjedou, tak pomalé nabíjení s řádnou saturační fází to zase krásně srovná. A prakticky nikdy nedochází k balancování protože tento rok jsem na 4,2 V snad ani nenabíjel, v naprosté většině je to pod 4 V.
Používám tento a funguje naprosto spolehlivě
http://www.hezkyden.cz/shop/nabijeci-kontroler...
Pro Hedcan : ještě mě k tomu XH-M604 něco napadlo. Zkuste nastavit vypínací napětí na 42 V a zapnout nabíjení té staré baterky. Mohla by začít nabíjet a vy pak jen snížete vypínací napětí na požadovanou hodnotu.