Chtěl jsem to jen přidat do "zaujalo mě", ale třeba se tady objeví i další tipy a budou tady nějaké moudra pohromadě pro příští generace.
Narazil jsem na blogu nějakého Poláka cestujícího na lehko na jeho balení se do řidítkové brašny s pečlivou textovou i fotodokumentací.
https://pasjavspraca.com/2012/06/13/wyprawa...
Schází mu tam mobil a kreditní karta.
Se spaním po hotelích to není problém. Spousta tipů na balení se spaním venku je tady: http://bikepacking.cz/ nebo na anglickém originálu bikepacking.com
Všechno závisí od velikosti zavazadel, ktere máš k dispozici.
I s hotelama může být potíž a chce to mít trochu vychytané. Třeba hodí se redukce na zásuvky, je mrzuté, když si musíš hrát na eliktrikáře abys ses připojil, a rozdvojka, pokud potřebuješ nabíjet současně telefon, navigaci, světlo, powerbanku a hodinky.
Další věc co se hodí, a to vždycky a všude, je stříbrná lepící páska. V hotelu s její pomocí uděláš z fénu sušičku nebo topení.
Někde se hodí i ta mrcha na odpuzování komárů, je naprd spát při zavřeném okně, nebo se nevyspat, protože ti to furt bzučí u hlavy....
Na ty exotické zásuvky by mohla stačit oholená šňůra a dva vcelku univerzální vruty. Křižáka vozíme v nářadíčku.
Màm takovou vidlici plastovou vidlici, co ty kolíky se dají mírně posouvat, a díry to má DIN.
Ono stačí, když je zásuvka hluboká a nenarveš do ní rozdvojku a pak řídíš budíka, abys ponsbíjel přes noc to ejnutnější
u těch běžných "odpuzovačů" na komáry se nedoporučuje pobývat současně v místnosti. Je to zvláštní, ale na tom Raidu co jsem měl to tak bylo.
Extrémně zdravé to nebude, když to mirduje ty komáry, ale funguje to, taky v tom nejsi furt.
moskytiera je humánnější. Ležíš pod ní a slyšíš ty mrchy pískat a říkáš si :"Pískejte si hajzlinky na mne nemůžete." No a tím, že je nezabiješ si vylepšuješ karmu.
žádný soucit s komárama :-)
Nevadí mi že bodaj, vadí mi, že u toho dělaj protivnej rámus.
Tohle byl první nástřel, zabaleno na týden do batohu, nářadí, duše a věci na kolo v rámové brašničce.
Nepohodlné, vozit to na zádech, i když je to 2,5 kg je otrava, kolu chyběli blatníky.
Takhle minimalisticky lze jen na krátko a za slušného počasí
K čemu máš ty kapesníky? Asi na otírání Zelenáče od bláta. Vzpomeň jak dopadl Chris Froome, když lovil za jízdy kapesník. Cyklisté smrkají za jízdy volně za sebe. :D
Já vím, skutečný cyklistá frká jako kůň a čůrá hned u silnice.
ato druhé jsem se naučil, jinak pořád používám kapesník. Večer vyperu a ràno znovu za šviháka.
Problém je, že kapesníky ztrácím. Ze zadní kapsy dresu nikoliv, ale z kapsy nepromokavé bundy pravidelně. Vozím jich proto raději víc, když je zle, odmotám hajzlpapír, ale to fakt jen když přijdu o všechny.
A co papírové kapesníčky, když už (vozit si to sebou domů je snad už minulé století) ? Neskutečně užitečná a dost univerzální záležitost. A když jezdíš přes Německo, tam je koupíš za hubajze, trojvrstvé, v nej nej kvalitě, hedvábí je proti nim hadr na podlahu.
To bych za chvilku moh žrát z plastovejch tácků :-)
Do papíru nikdy nefrkám, ani doma, ani na cestách.
Ty kapesníčky nejsou plastový, grétko ;-)
edit - nepleteš si to s těma vlhčenejma ? Ty zůstávají prý v přírodě skoro nafurt.
Ne, já nic z toho nepoužívám, když poztrácím všechny hadrové, jdu po ubrouskách na stole, nebo po hajzlpapíru.
Stará škola, příborem z porcelánu, pivo ze skla, a dvanáctju pak z tenkého, ani té modě cpát plzenske do pulitrů jsem nepodlehl, a prostě mi to musí nosit ve sklenici....
Už to jiné nebude, však oni vám ty v celofánu balené neekologické papírky zatrhnou, budete frkat do mechu jak staří Čechové
:-)) Tak papírová mapa je středověk, navigace historie, dostávám tady školení o současných trendech - a pak se z něj vylíhne taková konzerva ! Náhodou, takovej kapesníček je ekologie sama proti tvému šnuptychlu, co chvíli máchanému v kilech fosfátů a jiných sajrajtů ;-)
Staří Čechové a vlastně Čechové až snad do 18 století používali mech na utírání úplně něho jiného než nosu :-))
Označení "Mechováci" je odvozené od sběru a obchodu s mechem.
Vím,
však za Husáka, když nebyl hajzlpapír se říkalo:
Chceš-li býti správným Čechem
utírej si prdel mechem
Musím říct, že můj muž je taky konzerva co se týče šnuptychlu. Trvá na hadrovém. Kolikrát odjede na měsíc nebo dva a já mu pak po návratu z kapes tahám ty šnuptychly v rukavicích. Už to umím třídit na šnuptychly měsíční a týdenní. Každopádně všechny šustí a samostatně drží tvar.
Úplně nejhorší je, když jsme někde venku s dětmi, teče jim nudle a dědeček s přehledem vytáhne z kešeně měsíční šnuptychl a utře jim nos.
Kolikrát to stihne dřív než si matka všimne, že mají nudli:-))
V minulém století za minulého režimu přednášel na pedagogické fakultě prof. Horák, poněkud tělnatý pán.
Jeho "majstr štykem" bylo vysmrkat se do kapesníku a pak si jím otřít zpocené čelo
Na to musíš frkanec strategicky umístit mimo utírací cíp :) A větší čistonosoplena jest výodou :)
Taky jsem hadrovej, i když papírová s sebou vozím též.. ale šetřím si je místo hajzlpapíru na prdel. Přece jen, když je mokro, tak ten balíček, pokud se nenačne je uvnitř suchej i když je v brašničce, která vodoodolnosti dávno pozbyla.
Textilní kapesník je znakem určité noblesy a zároveň vypovídá o vztahu mezi manželi - manželka není líná kapesníky vyžehlit.
Nemá-li kdo manželku, je papírový kapesník lepší volbou než toaleťák či smrkání "do rukávu" ...
Hmm...
Kapesníky už dávno nežehlím, především pod dojmem naší dcery a naší snachy, které obě tvrdí, že žehlení je neekologické, ubírá nám energii a spousta věcí, včetně kapesníků, se "vyžehlí" sama prostým ležením ve skříní:-))
Kůže líné, nevyžehlit mi Soňa kapesník (nikoliv kapesníček ale velikostí spíše šátek) nepověděl bych jí žádné novinky z Pod ledu a tím ji definitivně odříznul od společenského života v obci.
Můj muž, ačkoliv většinou a navzdory titulu, zamazaný blátem, ve fárákách a v zablácenejch holínkách, přesto musí občas výsledky své práce obhajovat v obleku.
Domluvili jsme se doma na tom, že o ten oblek se postarám já. Bude vždy čistý a k němu bude čistá a vyžehlená košile. To je moje starost.
Na druhou stranu. Když pojedeme s dětma ven a dětem promoknou spacáky, bude to děda, kdo poskytne dětem svůj suchý spacák, i kdyby měl celou noc proběhat chladem.
Nikdy o tom nemluvíme, slova jsou zbytečná, ale jsem si naprosto jistá, že ta děcka to vnímaj a budou se tím řídit.
Naprostý souhlas.
Chlap má mrznout a žena, a nedej Bože děcka, hýčkána v teple. A je úlohou chlapa, sehnat něco k jídlu, je-li třeba, připravit a servírovat už bude paní.
Teď jsem si vzpoměl, no bylo to ve šlole v Montpellier. Kurz 50+, 8 žen, já a Harry z Německa. Den začíná tím, že každý má 3 minuty na to, aby řekl, co dělal včera po škole.
Přia řada na mě.
Povídám, no po škole jsem si dal bezva oběd a pak se vrátil na hotel a uklízel. Pak jsem si dal kafe, a zase uklízel. Večer, když už všechno bylo špígl, jsrm si zašel na pivo, to mi zostřilo zrak, tak jsem asi půl hoďky uklízel.
Proč? Ptaly se dámy i Harry.
Zítra přijede moje paní.
Co si myslíte, že řekne, až vejde do mého apartmá?
Dàmy se dívaly po sobě, a krčily rameny.
Jen Harry se chechtal.
No tak byl vyzván, aby se vyjádřil.
Řekl to, co my víme, ale dámy ne.
Tak, Harry nesměj se a řekni, co 4ekne Jindrova žena!
No, co by:
ty tu máš ale bordel....
Jedna snacha také tvrdí, že "život je příliš krátký, než abych myla sporák". Takže humus kolem hořáků.
Do trouby jsem nekoukal ...
Ty si toho všimneš?
To tě už taky zmanipulovaly....
Proč manželka? Proč by to nemohlo znamenat, že manžel není líný si své kapesníky vyžehlit?
Přiznám se, že ten, kdo čeká, až mu někdo vyžehlí kapesník, aby si pak hrál na "určitou noblesu", mi přijde komický.
Žehlí-li ložní a své kapesníky, zatímco manželovým (vypraným) se ostentativně vyhýbá ...
Zřejmě nemáme stejný názor
Nojo, to asi nemáme. :-) Přiznám, že moji synové už když v patnácti chodili do tanečních, považovali za samozřejmé, že si košili vyžehlí sami.
A pak si všechny holky stěžují, že najít opravdového chlapa je dnes už nemožné.
Skvělé, mne také naučili v mládí žehlit košile. Je to užitečné a vhodné. Žena má na to větší trpělivost a hlavně tah na cíl, ale umím to a často to předvádím.
Bože....
Vy jste fakt děti socialismu.
Správnou methodou je do všeho se hrnout, ale neosvědčit se. Vyluxuji, strašně rád. Zapomenu dát pytlík a strojek zavařím. Mám jít s košem, jistě, rád, vrátím se k ránu na šrot. Vyperu, ale nastavím tam teplotu tak, že její bílé džíny se srazí a jsou růžové.
Pánové, neosvědčit je cesta k svobodě :-)
... a pak se div, že si ženy stěžují, že najít opravdového chlapa je už nemožné, když ze sebe sami udělají sebeobslužných úkonů neschopné děcko. ;-)
Tenhle legendární scénář napsala ženská : https://www.youtube.com/watch?v=EQKb4wvPB-o
:-)
Ha, ha, ha,,,
V reálu - pokud by se takhle manžel choval, musela by si žena po týdnu myslet, že je totální debil.
Co si myslí tvoje žena, to je tvoje věc.
Já si to o svém manželovi myslet nemusím. U nás se totiž kvůli domácím pracem nikdo nebuzeruje.
To u nás taky ne.
Zdá se, že u nás žádné "dmácí práce" nejsou.
U nás vládne naprosto zastaralé dělení mužských a ženských úloh ale až tak zastaralí nejsme, abychom kapesník považovali za cosi noblesního.
Pokud jde o "čekání na vyžehlení" tomu už vůbec nerozumím, když chci čistej kapesník a vysmrkat se, mám snad čekat?
Tyhle novoty k ničemu dobrému nevedou :-)
Samozřejmě, u vás je to něco jiného.
Já vycházela ze situace ženy, která když není líná uživit sama sebe a velkou část života svojí polovinou přispívat k obživě společných dětí, má stejné právo být líná k žehlení jako manžel.
Je jasné, že tam, kde i každej ten kapesníček musel zatáhnout svojí prací manžel, má právo očekávat, že už je snad nemusí i žehlit.
S tou leností si to přehnala, a hrubě.
Rozumná dělba úloh není vůbec špatná, naopak "dvojkarierové" vztahy nebývají šťastné.
Já? S leností si snad začal AV.
A o té rozumné dělbě práce jsem přece mluvila, ne? Že když jeden na kapesníčky a všechno vydělává, tak ten druhej je žehlí. Co je to jiného než dělba práce?
Je fakt, že já naživo žádný pár, kde by vydělával pouze jeden, neznám, tak ten rozdíl ve šťastnosti neposoudím. Ty s maminkou lékařkou a manželkou v domácnosti máš ten rozdíl z první ruky, tak o tom asi víš víc.
Ono to přesně tak říci nelze, zedy že jeden vydělává a druhý se stará o domácnost, jde spíše jen o poměr toho k onomu.
Soňa řeší styk s úřady, s účetním, udržuje v chodu vozový park, protože každou chvilku při těch kilácích co nalítám se s tím musí do servisu, ono to vypadá jako málo, ale je toho v našem státě dost. No a já dělám ve firmě zbytek, ale dnes už taky ne, protože hlídám už jen finance a poslední projekt co vedu i technicky jsou ty věže. Zbytek už po technické stránce řídí mladej.
No, a v domácnosti nedělám, kromě drobných oprav nic, zato jsem využíván jako stavební a zemědělský stroj na zahradě.
Taková rozu
A na cesty balí kdo?!? Abychom se přidrželi tématu...
Zase dělba.
Když jedu na služebku, tak Soňa, ona ví co budu potřebovat. Tak jen čapnu kufr a mažu.
Když jedu na kolo, tak já sám, protože ani já pořádně nevím, co budu potřebovat.
To tu teďka ladíme, co se na takovou cestu může hodit.
Nevím už, jak se na to zeptat, aby ses zase nenaštval, ale když sám píšeš, že přesně nelze říci, že jeden vydělává a druhý se stará, tak mi to nedá.
Proč tady celý léta píšeš, že jsi vybudoval firmu, že jsi x dní tvrdě makal, abys mohl Soně koupit nový kolo atd.?
Podle mě to, co Soňa pro firmu dělá, je strašně důležitý, spousta podnikatelů dojela na to, že neměli na tyhle nevděčný práce spolehlivýho a loajálního člověka.
Já osobně bych se styděl, psát jen o sobě, vždy bych napsal "vybudovali jsme firmu", "koupili jsme nová kola" "naše firma funguje tak a tak.."
Nech to na ní
Ono dojet s účtenkama k účetnímu, s neschopenkou na sociálku, je fakt práce pro firmu důležitá, na druhou stranu, za pár tisícovek by to zvládl kdekdo.
To zdaleka není zásadní, co pro firmu Soňa dělá a nezabere to ani moc času. Zásadní je zázemí, které mě po celá ta léta vytváří, a nejde o košile nebo kapesníčky, prostě jsem se vždycky mohl plně soustředit na svoji práci bez toho, abych měl nějaké starosti o rodinu. Vidím u některých kolegů, jak je jejich protějšky úkolují, tak tohle nikdy.
Pokud bych však poużil obrat "naše firma" myslel bych tím spíś mě a Honzu, než Soňu.
Nechápu, že tohle bereš úporně, protože ona vůbec ne. Soňa nemá a nikdy neměla ambice cokoliv ve firmě řídit, prostě se stará, abych já se nemusel starat.
No, a navíc jí to i dost sekne, že jo :-)
Včera jsme byli v AGS v Karově na Vysočině, ten švihák je pan Jaroslav Svoboda, výtvasník, ředitel, majitel.
Je mu 81 let.
No, a teď se běž kouknout do zrcadla :-)
Ale neberu to úporně, na Soně to nechám, proč ne, nikdy jsem neměl v plánu jí mluvit do života :-) Problém je v tom, že o "své" firmě tady píšeš dnes a denně už několik let.
Je snad normální, že se na něco zeptám, nebo ne?
A ty ses mi to nikdy nenamáhal slušně vysvětlit. Pochopil jsem z toho, že v podstatě nic jiného neděláš, než že trajdáš po světě a o zbytek se stará Soňa.
Z mého pohledu to vyjde nastejno - byla by mi hanba mluvit v souvislosti s firmou stylem já já já, jenom já.
S tím zrcadlem jsem to nepochopil, bude mi šestapadesát, troufám si říct, že vypadám líp, než ten stařík na fotce.
Nebo jsi chtěl naznačit, že je Soňa hezčí, než já? Je, no, u ženských to tak holt bývá :-D
ad poslední odstaveček - neházej flintu do žita : https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/97579...
....to je příklad dělby práce v paneláku, ne? Na rod. domě by mohl mít právo být líný např. k sekání a řezání dřeva, rytí, sečení zahrady, údržbě samotné stavby ap? Děĺba je přece o tom, aby po návratu z práce jeden nemakal dál a druhý se neválel.Žena by se měla věnovar "ženským"pracím a muž např. úklidu, údržbě a modernizaci bytu, nákupu, dětem ap. Jestli některý rád vaří, pere, žehlí(a umí to- proč ne? ale ne za tu cenu, že zase žena bude "odpočívat"....
Já už teda ohlásila ze své strany ukončení příspěvků k tématu, ale když už to bylo zavěšeno pode mě...
Já myslím, že dělba práce může být úplně jakákoli, která oběma vyhovuje... nebo na které se aspoň dokáží třeba i se zaťatými zuby domluvit.
Že je častější to, že žena uvaří a vypere a muž postaví plot, je podle mě úplně normální.
Ale formulace, že látkový kapesník u muže signalizuje, že jeho žena není líná - tak tenhle pohled na dělbu práce mi přijde hodně extrémní. :-)))
Vidíš, já ten estrádní příspěvek pochopila tak, že žehlení kapesníků je něco hodně sexy.
Svobodný chlap, uvyklý na papírové kapesníky, po svatbě přejde na používání látkových, aby měla žena co žehlit, čímž předejde vážným manželským neshodám:-))
...pak se omlouvám- nečetl jsem pozorně vše a nepochopil "podstatu"(že jde jen o ty látkové kapesníky a lenost)...:-((
jsem taky na textilní kapesníky. A vyvařuju je a žehlím. Svoje bacily si likviduji sama a nepouštím je do světa.
Já, když mám opravdovou rýmu, tak taky používám hadrové kapesníky. Hodně dobře seprané a jemné hadrové kapesníky.
Ty papírové mi drásaj nos a sliznice.
To, co se tady prodává je buďto šmirgl, nebo stojí ranec. Mám doma zásobu lacinejch z Bavorska, jak už jsem psal, kam se hrabe hedvábí.
Tak ony nakonec všechny po letech vyvařování a žehlení změknou a jsou jak z popelínu :-)
...pokud nejsou z nějaké uměliny(jak se pomalu stává zvykem) co moc nesaje a je jen "na okrasu" a ne ke smrkání. Kvalitní kapesník aby za chvíli lupou hledal a složení na balení není...:-(
Evona.cz. Takové kapesníky včetně vzoru, jaké se dělaly co pamatuju, 100% bavlna, český výrobce a poštovné od 600 zdarma, doručí do tří dnů. U nich nakupuju prádlo a osvědčily se mi i zateplené leginy, zevnitř česaný chlup, zvenku hladký elast, už v nich od půlky září jezdím :-)
Když mám echt rýmu.. tak mám starý látkový pleny do kterých sem byl zabalenej coby miminko... když je to dobrý na dětskou prdýlku tak na ksicht taky dobrý
Nej nej jsou látkové dětské pleny ...
Furt je to drsnej hadr. I při leštění motorky bych byl vopatrnej :-)
Není úplně pravda. Mám alergickou rýmu a i když léčenou, tak kapesníky stále potřebuji, pokud nejsem na kole. Ale už mne nebaví neustále pofrkávat ty látkové. Když se koupí dobré papírové a slušně se s nimi zachází, tak se nos nepodře. Chce se to naučit.
Že to řeknu Gretce!
Někdo je musí vyrobit, dopravit těma náklaďákama do skladů, pak menšíma náklaďákama k tobě do kràmu, pochopitelně gabalené v plastu.
Pak dvakrát frkneš a zahodíš, někdo musí ten odpad odvést....
Zdá se, že konec planety začíná u papírových kapesníčků.
Inu, pokus si ten kapesníček pereš vlastní ručkou ve studené vodičce bez prášku, sušíš na sluníčku a nežehlíš, pak ti gratuluju, Gretko:-))
Proč studené?
Ohřeješ solárně, a použiješ mýdlo s jelenem.
"Uhlíková stopa" jednorázových papírových kapesníčků versus obnnovitelných hadrových by měla ty ekologisty trápit, jako je trápí uchošťoury nebo plastová brčka čo víčka na kelímky.
To jsem si dal kafe na Ruzyni, a ta madam mi to teda nabryndala do toho voskovaného kelímku, s tím, že si musím plastové víčko nasadit sám, že to má zakázané, ekologie.
Že když ho tam nandá ona, že de tím provinní proti sv. Gretě, a už si na ní nějací stěžovali.
A když poměřím počet víček na kafe, s počtem frňáků v EU, myslím, že máme vážný problém a prostor pro zákazy :-)
Tak na Ruzyni by sis mohl dát opravdové kafe v porcelánovém hrníčku a ne tu břečku v tom papírovém. Tuhle břečku v kelímku si můžeš rovnou koupit v tom prodejním automatu, co tam určitě také stojí.
Problém plastových brček a šourátek do uší je v úplně něčem jiném, než jsou obnovitelné zdroje. Takže papírový kapesník vyrobený z recyklované buničiny ničemu neškodí a dá se snadno skládkovat a rozložit, nebo ho rádi spálí ve spalovně odpadu, kde jim vítaně zvedne teplotu.
A jsme zpátky u toho mechu :-))
Akorát že při počtu lidí a četnosti použití na všech frontách by z mechu byl vzápětí chráněný a ohrožený druh :-)
Mech si bude kazdý pestovat sam.
V panelaku treba na chodbach, v koupelne, a tak :-)
K čemu tolika nabíječek v dnešní době? Já vozím i na týden mimo civilizaci jednu se třema USB vývodama(2x1A,1x2,5 či 3A)a při foťáku, kamerce, smartfonu, powerbance a světle jsem je nikdy všechny naráz nevyužil...
To už budou taky
4 roky, tehdy tyhle vice zásuvkové nabíječky neuměly rychlonabíjení, dneska už to zvládají.
Sle kromě toho, že se všechno narve do jedné zásuvky to velkou výhodu nemá, na váhu adi stejné.
K nabíjení mám 2 mobily, počítač Surface Go, GSM wifi router, 2 powerbanky, hodinky, navigaci a 2 repráčky. Světlo je taky na usb, ale nesvítil jsem, nemusel jsem tedy nabíjet. Pořád je toho celkem dost a spousta drátů a celkem dost váhy.
...no jo, ale kolikrát se stane, že je třeba nabít najednou všechno a každý den? Mně se to za ta léta výletů po daleko méně civilizovaných zemích (a spaní mimo dosah elektřiny) tedy ještě nestalo. Nejčastěji dobíjím dvě powberbanky(8000mAh)a smartfon (4500mAh). Hodinky, repráčky, počítač ani dva mobily nevozím(nevím nač by mi byly).Z tebe by ekoaktivisti taky "padli na prdel". Hudba na kole (i v autě, na motorce)buď odvádí pozornost od sledování situace a provozu na cestě(pokud ji pořádně posloucháš a sleduješ text a skladby), nebo je jen jako kulisa(a tím pádem zbytečná). Ostatní asi potřebuješ, proti tomu nic.
Krátce jsem otestoval dynamo.
Plášť 42-559, dynamo SON 28 + Biologic ReeCharge dynamo kit, k navigaci připojeno bez vyrovnávací powerbanky.
Navigace Garmin Montana, podsvícení displeje na max, nastavena na navigování k cíli včetně pokynů na displeji a zvukového znamení.
Už při svižné chůzi, tedy při rychlosti nad 6km/h, navigace hlásí připojení k externímu zdroji a odpojí se od vnitřní baterie.
Takže paráda, vypadá to, že budu mít energie na rozdávání.
A ještě, kdyby to někoho zajímalo.
Za stejných podmínek, jako v prvním příspěvku, tedy spotřeba navigace na max., bez vyrovnávací powerbanky, se navigace nabila ze 79 na 100 procent zhruba za hodinu a čtvrt čistého času jízdy, čistá rovina to nebyla, sem tam kopeček, průměrná rychlost zhruba dvacet kilometrů v hodině.