Dospěl jsem znovu k pořízení dětské sedačky.
Chci koupit sedačku dozadu, i když znám přednosti umístění dítěte před sebou. Oba syny jsem tak vozil. Ale na řídítka to montovat nechci a vozit to budu s vnoučaty jen občas.
Takže dozadu. Na nosič, nebo na to péro uchycené na sedlové trubce? Solidní pevný nosič mám na kole nastálo. Jak snadno se to z nosiče sundavá a jak vadí, že to tolik nepruží jako to péro? Do práce se sedačkou jezdit nebudu.
Dá se vůbec požít to péro spolu s nosičem? Je třeba pasovat k sobě nosič a sedačku?
Má smysl kupovat novou sedačku, nebo to koupit z druhé ruky? Vnučce jsou dva roky a další vnuk je na cestě.
Dá se s dítětem za zády dobře komunikovat, nebo tam v podstatě jen osamoceně sedí a kouká?
Představu ceny nové sedačky mám okolo 1500Kč. Ty dražší jsou o tolik lepší? A co je na nich lepšího? Syny jsem vozil na kovové sedačce připevněné na rám před sebou. Na přední kolo nohama nedosáhli, žádné další kryty ani bezpečnostní pás nepotřebovali.
Jezdit chci vzdálenosti do 20 km, zatím.
Sedačku jsme kupovali z druhé ruky a stála do tisícovky. Podstatné bylo aby skořepina nebyla prasklá nebo podřená a pak celkový vzhled.
Je na držák na sedlovce a dcerunka má i nosič - ten je u ní naopak nutný, protože při velikosti jejího kola brnkala sedačkou o zadní kolo. Teď sedačka dosedá na nosič.
Sedačka na držák se snadno sundá. Výhodou je, že mají držák na obou kolech, takže si přehodí jen sedačku podle toho, kdo dítě veze.
S dítětem můžeš komunikovat dle libosti, i když výhled holt má jaký má.
Sedačka není využívaná (a ani nebyla zamýšlená) na výlety, ale dopravně po městě. Na výlety byl vozík.
Samozřejmě dítě nosí přilbu.
Sedačky dopředu se dnes dělají také velké. Párkrát jsem to viděla a jet bych s tím nechtěla ani omylem.
Staré kovové klasiky jsou už opravdu minulost. Někde na bazaru je občas seženeš.
Díky za aktuální poznatky a názor. Když jsem to psal, tak jsem myslel specielně na tebe, jako aktuální zkušenou cyklobabičku :)
:o)))
Jo a ještě jeden poznatek - zkontroluj si výplet kola. Dcerunce zátěž trošku "zamávala" se zadní stavbou. V jednom servise jí dokonce tvrdili, že se jí kroutí rám. Stačil ale šikovný servisák a bylo po problému.
Pak je ještě jeden nešvar sedaček, a to když v ní dítě usne. U nás se to většinou dělo jen cestou z plavání. Pro tyhle případy dcerunka přichytávala přilbu mimiše gumicukem k sedačce. Otvory v přilbě protáhla krátký gumicuk a zachytila vzadu na sedačce. Cesta jí ale trvala vždycky tak max. 15 minut, tak se to sneslo.
Dneska už mrně jezdí na kole samo, sedačka se využívá jen zřídka. Taky už malá váží 12/13 kg, což je dost znát.
Jako tatínek jsem ježdění se syny miloval. Do kopce po louce, když jsem tlačil, tak oni řídili a doteď si to pamatují. Celou cestu jsme si povídali. Ale to byla stará sedačka přede mnou. Ovšem s vnučkou takový vztah navázaný nemám. Takže zatím mi zadní sedačka nebude vadit. Ba naopak, má kolena by už ten přední starý model nezvládla.
Spaní dítěte vzadu jsem vždy považoval za veliký problém. Tak jsem zvědav, jak se nám s ním podaří popasovat. Ono se to u jiných snáze pomlouvá, než sám konkreetně vyřešit. Třeba nakonec také skončíme u toho gumicuku :D