Letecké. Když jsme jeli kolem Pardubic, po obloze kroužily historický éra. A u dráhy v Čáslavi jsme akorát zastihli sedat Gripeny, nejspíš taky z té pardubické slávy.
Dneska jsem se zajela podívat do Lidic, jestli už rozkvetl růžový sad. Růže sice teprve kvést začínají, ale poprvé jsem památník zažila bez nějaké akce, takže tam byl úžasný klid.
Jakékoli trávě jsem se dneska úzkostlivě vyhýbala, ale nevyhnula. Někde (teda teď už vím kde) jsem překročila bludný kořen a skončila jsem v pšeničném poli. Díky tomu ale mohu potvrdit, že na pšenici klíšťat nejsou :o)))
Písnička "...polem nepolem, cestou necestou, malotraktorem..." mi ale v uších zní ještě teď.
Dalo mi to parádních 55 km, připálená ramena a nos a klíště jsem zatím neobjevila žádné.
A jedno info pro Lannu - dneska jsem se konečně byla podívat na to koupaliště, kam jezdíš a je vypuštěné a kdy začne fungovat je ve hvězdách. Hledá se nájemce a momentálně se i opravuje šoupě, či co.
Díky za info.
A vyjížděla jsi brzy, když jsi jela kolem nás, já ještě snídala:-))
Oranžový nátělník.
Jela jsem kolem 9h.
:o)))
Ale aby to zase nevypadalo - šmírovala jsem jak nakvétají truhlíky :o)))
Letos je to bída. Zasadila jsem moc brzy a zmrzlo to. Ale už nasazují na květ:-))
Objeli jsme Křivoklátsko v sobotu a blíxké okolí v neděli, obojí pod proudem.
Soňe se zalíbily ty lesní cesty jak malému děcku, poskakovala přes kameny a brodila šotolinou na těch širokých pneumatikách, zatímco já trpěl na trekových Maratnonech s dvěma náhradníma bateriema v brašně, tedy o dost těžší a nemotornější.
Naprosto úžasná pak byla cesta "po modré" ze Slap to Štěchovic, úsek u přečerpávačky by byl pro mě obtížně schůdný bez kola a v pořádných botech, já rval dobrých 30 kilo kola jen v cyklosandálkách....
Zlatá silnice...
https://www.relive.cc/view/g35369438079
Těch pár smyček tam, to jsou obhlídky nebo kufráže? :-)
Posíláme vám s vdovou pozdravy z Malty, respektive Goza, na kterém momentálně stanujeme.
Je tu horko, fakt horko, v moři jsou meduzy, už máme první dva zahance. Nakonec nejsme celou dobu pod stanem, jak jsme plánovali, první ubytování přes booking ve Sliema už máme za sebou.
Zítra ještě noc na Gozu, pak prespani na Cominu a zpátky do Vallety na ubytování. Tak nám držte palce :)
Příště do Plzně :-)
Tam si chlap najde zábavu za každého počasí
A žena je za hoďku v Praze a může se courat po nákupních galeriích.
Kde by se courala, když je tu k dostání takové menu turistico? :))
Brkase s tunakovym salatem
To je foceno PŘED nebo PO jídle :o)))
Samozřejmě před:)))
Ledaže už jen za svitu celovky ve stanu, venku otravují komáři. Na Maltě v pohodě, na Gozu taky a jen to proklate Comino s Modrou lagunou je za trest
Zpřesnuji, před nástupem druhé obědvací směny. První již použila.. :)
Po schválení blogu bude i odkaz na fotky ;-)
Tak co radko? Už jsi byla okusit tu mrkvičkovou zmrzku v Břehyni? My se tam dnes zastavili, ale fronta byla na hodinu. Holt vyhlášená zmrzlina. Odjeli jsme a dali jsme si míšu u pumpy:-))
Jinak mě pobavila šířka zdejších cyklopruhů. Tedy, ne, že by mi to nestačilo, v pohodě stačilo, ale to kdyby měl pražskej cyklozajíc, tak skáče metrdvacet:-))
A když jsou tady dnes v kurzu Sudety, tak přidávám fotku z místa, kde ty kopečky zas tak moc velké nejsou.
S tou zmrzkou to je vtip nebo ne? Kdysi jsem sem dával podobnej vtip o vychytralým zajíčkovi a zmrzlináři. :-)
To není vtip. V Břehyni mají vyhlášenou mrkvičkovou zmrzlinu ve stánku U leknína.
Měla jsem ji tam loni. Byla dobrá. Pěkně studená:-))
Kámoš mi hlásil, že v jednom stánku viděl i kopečkovou bramborovou. Nikdo ji nekupoval, takže nevěděl, jestli to nebyla jen recese, ale normálně u té vaničky měl cedulku, jak u ostatních.
Ty brambory byly jaké varné třídy?
Dnes nastala teplota, při které dochází k prudkému vzrůstu pravděpodobnosti výskytu cyklistů i v místech, kde byste to jinak nečekali.
Vyjíždějí totiž i ti nejsvátečnější, kterým při ofukování vzduchem o teplotě nižší než teplota těla hrozí vážné podchlazení, ale třicítka se dá při pořádné vrstvě oblečení už přežít.
Ale k čemu se chci dobrat, cestou z práce jsem za jedním takovým cyklistou (nebo -kou, skrz to oblečení to nebylo hned jasné) musel mimořádně radši zabrzdit a počkat, až nás předjede řada kamionů.
A to bych nečekal, co to udělá, být na silnici bez široké krajnice míjen kamionem při rychlosti 15 km/h namísto obvyklých 30 a víc.
Nejen ten větší vzájemný rozdíl rychlosti, podstatnější je, že soustavu kola s jezdcem rozjetou na dvojnásobnou rychlost jen tak něco nerozhodí z přímého směru, ani kamion metr vedle.
Nutno uznat, že v tom dnešním větru si vedl(a) statečně, ale jezdit v provozu takhle pomalu, to bych asi nedával.
Kdyby k tomu mělo jednou dojít, budu moc rád za rychlejší elektropomoc.
Myslím, že ještě 30 let můžeš být v klidu a kdo ví na co se pak bude jezdit, třeba vymyslí nějaký "sluneční" pohon :-)
To je věc zvyku. Mě nějakej kamion nerozhodí, ani když jedu krokem :-)
No, byla by to skvělá nahrávka na smeč, ale nebudu netaktní. Nezeptám se, jestli to zacloume kamionem, když projedeš kolem něj ;-)
Měl sem krkonošský víkend. Ze Staré Paky do Martinic. Tam jsem strávil část dne. Odpoledne přes Brannou, Vrchlabí a Strážné. Na spaní jsem si vyhlídl přístřešek Na krásné pláni (byl uprostřed lesa). Ale perfektní bivak. V neděli sjezd do Špindlu, na Špindlerovku. Sjezd s porouchanou zadní brzdou do Karpacze byl docela dramatický, ale přežil jsem. V Karpaczi jsem strávil nějakou chvíli a odpoledne jsem přejel do Sklarske Poreby. Odtud vlakem do Jablonce. Celkem asi 110km. Pěkné kopce nahoru i dolů :)
Je mi líto Poláků, že se jejich Krakonoš jmenuje nejak jako Ličiřepa (Liczyrzepa)....
Poláci?
V Krkonoších? Dokonce i Rýbrcoula si přejmenovali....
Stává se vám to taky? Jezdíte denně nebo aspoň často stejnou cestou a najednou zjistíte, že jste jeli úplně podvědomě a ani si nepamatujete, jak jste se dostali až sem.
Tak tohle už je moc. Dneska, pátek, jsem byl myšlenkama už hodně jinde a těšil se, až zalezu domů - a najednou zjišťuju, že cesta vypadá nějak jinak.
Křižovatku, kde denně odbočuju doleva, jsem totiž projel rovně a vůbec ji nezaregistroval. Předtím pár dalších, co si taky vůbec nepamatuju, že jsem je projížděl, naštěstí pořád po hlavní. Okno dlouhé asi 8 km.
Že by za to mohli mimozemšťani? :-)
Jsi zralý na pěknou bouračku. Vím o čem píšu. Také jsem se takhle uvolnil a zamyslel.
Ale prd. Mikrospánek je sfiňa. Ale když jedeš "na autopilota", tak v pohodě a úplně bezpečně. Akorát máš totální vokno. Zažil jsem i s trolejbusem po městě (byl jsem pak dost vyplesklej), nebo s dodávkou na dálnici (to už jsem věděl, o co kráčí).
Blbý teda, kdyby se to nějak zkombinovalo a autopilota postihnul mikrospánek :-))
Tak jsem rád, že se to nestává jen mně. Zastávku jsem naštěstí zatím projel jen dvakrát :)))
Na kole jsem tak fungoval naprosto běžné, pamatoval jsem si odjezd od domu a pak až první kruhac v Kroměříži. Těch 20 km mezitím pravidelně okno
A to já zas ne. Nikdo si nestěžoval. A to byly tehdy v cestě dvě. To by řvali jak pavijáni. Stačilo blbě odbočit (třeba i kvůli náhlé objížďce) a hnedka byl poprask.
Hele a nebylo to tak, že jsi pokaždé zhruba v Kroměříži na kruháči vystřízlivěl ? :-)
Já si právě nepamatuju nic třeba z celého kolečka. Většinou si to uvědomím, když začnu automaticky zastavovat v zastávkách na znamení, když ho přitom nikdo nedal :))
Já než se oženil, jsem byl moc slušný chlapec, který nepil ani pivo. Až žena mě zkazila. Však víš, jakou mám :)))
Náhodou to býval super relax, autopilot býval dostatečný .
Ten jsrm někde viděl:
jsem furt v hospodě, protože doma jsi ty....
ale nevzpomenu si kde
Jo to znám.. nad něčím začnu přemýšlet a cesta ubíhá tak nějak sama aniž by cokoliv zanechala...
Mně se to stává. Jezdím každej den tu stejnou trasu, někdy se kochám a užívám si okolí, ale jsou dny, kdy myslím na něco jiného a ani nevím, jak jsem dojela na otočku u koupaliště. Přejetí moc nehrozí, bo koupaliště je pod kopcem a toho kopce bych si určitě všimla :-)
Hej! Kde jste dnes všicni byli? polabí mezi Kostelcem a Přerovem bylo skorem cyklistoprosté! Vono to tedy bylo na sušenku...
Ty seš mladej a můžeš v takovým horku jezdit :-)
Já teprv za chvílu vyrazím na projížďku ve stínu pod lesem.
sem mladej už 49 let :)
S ohledem na počasí jsem si plánovala pojezdit v lesích mezi Brandýsem a Lysou, ale nakonec jsem se dala na charitu - kamarád si před 5 týdny hnul se zády (zase si hnul s plotnou) a chtěl zkusit, jestli už to na kole půjde. Poměrně brzy (po 7 km) zjistil, že nepůjde, ale už nemělo smysl se do severovýchodního polesí vydávat.
Já si dnes taky hnula s plotnou:-)
Přijela návštěva ze Slovenska, sezvala jsem na to celou rodinu i z Čech a plotnou jsem si hnula pořádně.
Doufám, že to zítra rozjezdím na kole:-))
Tak v lese to dnes bylo nádherné. Sice s několika přeprškami, ale také s několika blízkými setkáními s laněmi (jelení je na Novoknínsku docela dost)
Myslela jsem, že ty teplem popraskané hříbky budou hodně červavé, ale nakonec to nebylo tak strašné.
A protože laň jsem nevyfotila, tak aspoň neumělý obrázek pěnkavy:-)
ohledně ptáčka se nejedná o pěnkavu, ale o hýla obecného
Sobotní pěší ze Smědavy k Ruským křížům (je jen jeden, asi pomnožný ...) a na Pytlácké kameny. Vyrazili jsme s přáteli k Jizeře, Filip je vášnivý pomníčkář :o)
Měl z webu vypsaný itinerář - kterým průsekem od posedu, kde přebrodit, u kterého pařezu zatočit kam a kolik metrů. Jenže průseky už nejsou skoro ani znatelné, pařezy dávno zetlely, takže jsme hledali. Poloha v mapě je tak +/- 500m. Asi po hodině Filip volá "mám, sejdem se na pasece, kde jsme se rozešli a dovedu vás tam". Vedl nás nejdřív najisto, pak na jednom místě něco obhlíží na zemi a říká "tady jsem si udělal znamení z větví, někdo mi ho vzal!". Asi po půlhodině lítání sem-tam našel konečně to své znamení, úplně jinde, než nás vedl :o)))
Kříž nakonec objeven, navštíven, vyfocen. My už tam sice byli před lety v zimě, ale vůbec bych to místo nepoznal ...
Křížek pytláka Hennricha, to už pak byla brnkačka.
Krásné fotky. Asi se tam zase jednou v létě podívám. Ale musím se také přesunout do míst, kde nejsou lidé.
Výlet na téma "Guliver v Liliputu"
Tu silikonovou konvičku ohříváš rovnou na tom vařiči? Jak to zvládá a jak opatrně reguluješ plamen?
Ano, rovnou na tom vařiči a moc se o to nestarám. Výrobce píše, že by plamen neměl olizovat boky, což snad ani ten vařič nedokáže takový plamen udělat.
Jsem s konvičkou velmi spokojen, už ji mám třetí sezonu.
Také mám a je to bezva. Bral jsem tu sadu se dvěma hrnkama. Do jednoho udělám ráno kaši, do druhého hrnickovou polívku a do konvice čaj.
Ty dva hrnky mám taky, ale to mě nikdy nesedlo, vozím neskládací, vejde se mi do něj vařič. Mám totiž nepříjemný pocit, že se mi ten hrnek neopatrnou manipulací seskládá a já budu mít horký obsah na sobě.
(dostal jsem tu sadu jako dárek, sám bych si je nekoupil)
Hezké, elektrokola, mírný vánek, a Port Grimaud
https://www.relive.cc/view/g36155603626
Splněný sen jednoho kluka
https://cestomilove.cz/cs/blog/port-grimaud...
Už ráno moc teplo.
V Uhříněvsi na "návsi" si tak kupuji na středečním trhu koláčky, když okolo jde člověk s nářadím v ruce, v montérkách a výstražné vestě a začne vykřikovat na celý trh " koukejte pán si opřel kolo o NÁŠ parkovací automat".
Tak jsem v podobném halekací duchu odpověděl " a čemu to přesně vadí? "
A dostalo se mi odpovědi, že bych " jim mohl způsobit na automatu poplach" :)
Kolo bylo opřeno o tamní uměleckou betonovou zídku a zadní brašna se dotýkala " jejich" nového černého parkovacího automatu :)
No a smutnější
Mezi Sibřinou a Stupicemi byla nové, ale zatím uzavřené silnici mrtvá srna , navíc vypadala, že jí něco dost ožralo ... pro mě záhada, auta se tam teď nedostanou je to totálně zavřené, musel by někdo odtáhnout zátarasy nebo přejet přes pole. Byli u ní silničáři s asfaltovacím strojem, tak jsem to nikde nehlásil..
No a na křižovatce Türkova/Lešanská stál autobus a přímo ve vozovce tam křísili nějakého, asi čínského turistu, přičemž cca 20-30 dalších asiatů stálo všude okolo a koukali na to. Zdálky to vypadalo, že někoho přejeli, ale podle oblečení a vzhledu to byl člen výpravy, tak snad to dobře dopadlo, akorát tam za mnou dojížděla sanita...
Rozloučení s Rivierou, tak snad zase brzy....
https://www.relive.cc/view/g36187072993
https://www.relive.cc/view/g36204009948
K té smůle je alespoň dobré to, že důvod je zřejmý. Horší je nějaký malý ostrý předmět schovaný v plášti.
No vidíš jak jsi šikovný. To každý nedokáže si takhle efektně propíchnout plášť.
Tyhle nejdelší dny v roce jsou skvělý. Klidně si vyjedu po šestý z práce (čekal jsem až přejde bouřka s průtrží) přes Sněžník, udělám kolečko kolem Rosenthalu a ještě za světla (s příchodem další bouřky) jsem doma.
Dneska to bylo přímo úžasně voňavý, hotová luftkúra :o)
Ta poslední fotka se povedla. Jak na PéeFku nebo Jarní pozdrav.
Právě se vracím od Bodamského jezera. V pondělí jsme jeli vlakem do Bregenz. Přespali v kempu a ráno frčeli na čtyřdenní putování na kolech dokola a skončili zase v Bregenz a vlakem domů. Počasí, až na malé přeháňky vyšlo. Jedna vyvalená duše z pláště, jeden defekt od prasklé špice. Obojí postihlo jednodo člena.
Dnes 73,8 km (měřeno na mužovu GPS, bo já skandálně doma zapomněla tachometr, což se mi stává tak asi v padesáti procentech mých výjezdů)
Hezké to bylo. Furt po lesích.
Zatímco já včera usilovně betonoval, Iva vyrazila na kole do bohdanečských lesů. A večer hlásila, že je tam plno růžovek. Tak jsme si pro ně dnes dojeli :-)
Včera to bylo opravdu výživné.
Plzeňským krajským úřadem (pořadatel) jsme byli úředně certifikováni Maniaky.
180 kilometrů většinou terénem nebo po šotolkách v okolí Plzně, nemálo kořenů, v druhé polovině okořeněno deštěm a bahnem. Výcuky nebyly sice beskydské, ale 3.150 metrů se taky nasbíralo.
No a to celé bylo vylepšené dost festovým (alespoň teda pro nás festovým) časovým limitem. Takže žádná flákárna, minimalizované prostoje a do kopečků bylo potřeba si přišlápnout.
Moc prima to bylo. Takový trošku jiný Drtič, náročností podobný :-)
Jejda, teď koukám na maličký rozpor - abych nebyl v duchu současné zdejší atmosféry lynčován :-)) , výškové metry se mi sečetly i s cestou od ubytování i zpátky na pelech na kopci. Tam je těch cca 60 m rozdílu.
No a zítra jedeme studovat relativitu času. V pondělí po poledni nakoukneme do Úterý. Ještě před tím hodláme pozdravit Kryštofa Haranta.
"V neděli večer a v pondělí ráno" nebo "Včera, dnes a zítra"?!?
:o)))
Nevim co je za den u vas, ale tady je Utery.
Maj to tam takhle pěkný i v pondělí?
Maji. Ale hlavne maji pak prekrasnou cestu pro horaka dlouhatanskym liduprazdnym udolim Uterskeho potoka. Naprosta mnamka. Celkem patnact brodu. Jeden nepruhledny jsme zbabele obesli po lavce, jeden brodili s kolama na ramenou, ostatni jeli. Ve dvanactem jsem si na ferovku a bez nadsazky zaplaval. Do vody sla i prilba. Nadherne osvezeni. Snad to mobil rozdejcha... A tech kilometru vysokou travou. To by Radka posbirala dve kila klistat. Jo a koprivy jsou v plne sile. Jo a taky sjezdiky i vyjezdiky s milionama korinku. Proste labuzo.
Byla to nadherna relaxacni vyjizdka. cca 65 km a jen 1.050 m up.
Jedna lávka u jezu na Úterském potoku a jeden přechod hlubším brodem potoku, příjemné osvěžení :-)
Na focení nebyl čas, ale takhle s námi přes noc a celou neděli odpočívala kola na pokoji v penzionu :-)
Takže lze i v Česku. Dobrá zpráva
jj, měli docela radost, že si to takhle hezky zařídíme a nemusí zařizovat prostor v garáži a nemusí nám dělat vrátné.
Naštěstí bylo kde v sobotu kola omýt po 90 km bahnění, jinak by asi změnili názor :-)
Ty máš ale natrénováno, taková kláda a serdce ani necukne. Jak ty to, chlape, děláš?:-)
Po dvouleté přestávce jsem si byl zas zkusit 24 hodin strojového výkonu na K24. Ale hlavně - podívat se, jak si to tam spravili a potkat známé. Svého času se to dalo brát jak takový mini lehosraz, no ještě se nás tam pořád pár sešlo.
Přípravu jsem nepodcenil, týden jsem se snažil spát osm hodin denně, teda aspoň snažil.
Ve čtvrtek po návratu z práce a dojezdu na místo jsem se taky neflákal a spal skoro až do páteční registrace.
A tak se to povedlo, na tom těžkém, vlastně těžce pohodlném Azubu jsem neusnul a najel o dvě kola víc než kdysi na tom bývalém, takže 20 kol a 568 km, celou dobu s hrající muzikou přes dynamo.
Přestože tam bylo plno lidí, tak zrovna chyběli ti praví mistři, takže tohle číslo mohlo neuvěřitelně stačit i na třetí místo. Jenomže v posledním kole jsem do toho už netlačil, měl jsem rezervu.
Takže se stejným počtem kol čtvrtý, údajně o pár minut.
Ale letos jsem chtěl hlavně to pohodlí za cenu větší spotřeby, příště vezmu třeba zas to rychlejší a úspornější. Akorát že na hrbolatých cestách se ten potenciál tolik neprojeví - bylo to na něm posledně jen o kolo víc.
Parádní výkon.
A jen se nestyď a přihoď k tomu ještě km z/do domu :o)))
Stydím se a kromě toho, to nebylo v kuse, takže se nepočítá.
Teď jsem zjistil takovou zvláštní věc, jak člověk rychle zapomíná.
Hledal jsem, jestli už někde není víc aktuálních fotek a narazil jsem na fotky 2017.
A to jsem na Oceláči ujel ne o kolo víc, ale o dvě.
To jsem mohl letos slušně zviditelnit lehokolo, taková šance už asi nebude. Tak do pátého místa bývají výsledky obvykle hóóódně jinde - nevím, kam se všichni letos poděli.
Ale příště bych to i tak ještě zkusil.
Krásná práce a pěkný výkon.
No, jelikož mám dneska třetí noční, tak jsem nerozjížděl žádné velké akce (a nerozjížděl bych je asi i kdybych noční neměl, bo ten dnešní hic byl teda fujtajbl), ale po obědě, to ještě bylo snesitelně, se mi aspoň povedla v lázeňském parku dobrá sklizeň z krásně rozkvetlého stromu.
Stál jsem při trhání ještě jakž takž ve stínu, lípa krásně voněla, no radost sbírat!!
Dneska jsme si přivstali a před sedmou už byli v Sasku ve skalách, při očekávaných tropech pěšky. Kořeny, kameny, borůvky, vyhlídky (z altánku na malém Wintergergu "aussicht keine") i "chládek" (relativní) v roklích.
Němci měli asi pracovní neděli, nebo co? Potkali jsme jen osm turistů a i v Šéně skoro pusto ...
Nebo se zalekli föhnu ze Sahary?
My dnes vyjeli z Prahy brzy z rána ve snaze vyhnout se rozpálenému městu. Vysloveně mě těšilo, jak jsme stoupali z Litvínova na Dlouhou Louku, tak teplota klesala. Projeli jsme se krásně po Krušnohorské magistrále.
Dnes to bylo boží.. vyrazil jsem po 20:00 a před chvílí jsem se vrátil :) Klid, pole krásně voněj… jen to chce dobrý světlo :)
Dneska zas jednou za hranice všedních dnů. Cizina, exotika...
Rezerwat Przyrody Torfowisko pod Zieleńcem a nedaleké okolí. Čili rašeliniště na polských kopcích, přiléhajících k Orlickým horám (snad se ani nijak nejmenují, nic jsem zatím nenašel :-)
V deset dopoledne hned od auta jsme postavili kola "proti zdi" a pro snadnější aklimatizaci na vedro jsme vycukli z Olešnice na Šerlich Ruským údolím něco přes 400 m výškových.
Pak sešup po sjezdovkách na polskou stranu. Následujících asi padesát kiláků lopoty po jejich hrubých šotolinách střídavě hore-dole. Ke konci už to začínalo být z tepla fakt dost únavné, ale naštěstí jsme v závěrečném stoupání k hranicím potkali prima osvěžující potůček. Fakt živá voda.
Po osvěžení a dodrápání na hřebínek následovala odměna v podobě sedmi kilometrů podle hraničních patníků od Vrchmezí k Olešnici. Pěšinka, kameny, kořeny, hupy, dolíky... Kam se hrabou všechny Smrky, Rychlebky a další přelidněný "tělocvičny" s vyžehlenejma trajlíkama. Nuda pro hipstery.
Dalo to 70 km a 1600 up. Žízeň hasím ještě teď, o půlnoci :-)
Na fotce nezvyklé lokální značení trasy na kamenité hravé lesní stezce.
Furt čekám na ten déšť. A nikde. Tak jsem večer stříhala bylinky na sušení a pod oknem táta se dvěma dětma. Starší holčička jela samostatně, mladší klučík na tyči. Oba skandovaly: "Máme žízeň!"
Tatík zastavil, vyndal již prázdnou láhev a pravil: "Když budete zlobit, tak vás tu nechám!"
Lekla jsem se, bylo už devět hodin, rychle jsem vyskočila a bidon naplnila.
Odjeli v pokoji:-))
Bych jim hodil slánku s tím, že se maj navzájem osolit....
Protože Cimrman....
Ach tak?
Tak takový oběd zamýšlíš. Ale to ses přepočítal!
(Po pravdě vůbec mě to nenapadlo)
Wetterhäuschen měl venku bábu - to u nás nezaprší, ani kdybych dal na modlení ...
Včera večer na Smrku jsem s dalekohledem dobře hodinku očumoval ;-)
Cínovec, Házmburk, Bezděz a při západu slunce Sněžka jak nějaká hora na Marsu. Jen kvůli Kozákovu jsem musel dolu z rozhledny a kousek popojet. Chtělo by to nějaký superzoom, mobilní foťák jse ani nevytáhl.
Dojel jsem se dneska podívat do Branského doubí na ten pomník skautského jamboree.
Kdybych nevěděl, co a kde přesně hledám, resp. co a kde to přesně je, tak bych to neměl šanci najít. Je to tak dokonale zarostlý, že to není prakticky vidět, ani když od toho jsem pět metrů.
Ještě že jsou tam ty dva "tisy"!!!
:-)
Ještě, že jsem tě a ně upozornila :o)))
Lenost některých kačen zjevně překonává pud sebezáchovy. V předstihu jsem zvonil a čekal, že se aspoň kousek uhnou... nic, ležely dál na cestě a spoléhaly, že je objedu... ;-)
https://uloz.to/%21bbG0dUYBmGUx/kaceny-mp4
A mohla to být tak dobrá večeře :-D
Po týdnu na polosuché Lužnici jsme se přesunuli na Folk na Lichnici. Je tuponěkud vlhko a větrn. Ale jsme vhodně vybaveni
Co to máte za šikovné pláštěnky?:)
Tatonka velbloud, po rozepnutí "hrbu" se pod ni vejde velký batoh.
Díky moc :)
Takže něco takového ?
https://www.tatonkashop.cz/tatonka-cape-men-xl-...
Aspoň podle fotky to vypadá docela pevné, skoro nesmrtelné. Nebo je to jen zdání? :)
Ano, to je ta pláštěnka. Materiál je pevný, podobný jako tropiko od stanu. Ale nesmrtelná není, jednu jsme už vyřadili, protože asi po 7ti letech užívání začala na ramenou trochu prosakovat. Možná jsem ji mohl zachránit nějakou impregnací. Ale využil jsem ji jinak, mám z jedné, ještě funkční, spodní části udělaný pytel na nafukování karimatek. A z druhé části budeme šít nepromokavé návlaky na cyklotretry.
Pytel na nafukování karimatek?? Já to nafukuji pusou. Pytlem to jde lépe?
Mnohem lépe. Dá se i koupit, vyrábí Thermarest. Ale v zimě nebyl k sehnání tak jsem si jo vyrobil.
Takovouhle šílenost jsem viděl asi na deseti lidech v sobotu na Drtiči :-)
Pončo je skvělé, pokud si v něm sedneš na batoh a počkáš až to přejde. Pokud nefouká, tak se v tom dá i chodit. Do větru je to blbé a na kolo to musí fungovat jako plachta na plachetnici. Bude to jezdit jen po větru.
Mě spíš pobavilo a krapet překvapilo, že to vůbec někdo táhl sebou, je to dost objemný, určitě i dost těžký a když to namokne tak co s tím potom když se má jet dál a nečekat až to uschne. Jet jsem v tom viděl snad jen dva zoufalce, ale vesměs jen různě někde postávat a přešlapovat.
Na nějakou dlohodobou cykloturistiku asi dobrý, ale ne na takovou krátkou a pohodovou vyjížďku :-)
460g teď jsem ho zvážil. A polud je dobré, pak žádnou vodu nenasákne, prostě ji oklepeš. Ale na kolo podle mě moc vhodné není.
Tak ono půl kila navíc do báglu na horáka to zase není tak málo, navíc to je dost objemný.
Na kolo patří buď nepromokavá bunda nebo pro turistu cyklistická igelitová pláštěnka. Ta nepromokne, chrání a přitom se v ní dá i jet. Pončo rozhodně nikoliv z důvodu hrozného odporu vzduchu.
Když se v tom sjíždí třeba z Pusteven, tak nějaký odpor moc nevadí, alespoň nemusíš tak intenzivně brzdit :-) ale jinak bych v tom nechtěl jet ani pět metrů.
Pláštěnka je dobrá na dlouhý sjezd nebo jen tak pomalé a volné otáčení klikama.
Cekam az se lelek nazere. Jsme zhruba v pulce Drtice. Uplne Lurdy. Do tretiny trasy jsem belhal kvuli nacnutemu kolenu. Ted uz o nem chvilema skoro nevim. Obvykle krece na Solani ten sroubovak pod ceskou docela prehlusily. :-)
Nechval dne před večerem (i když...)
Kus před Pustevnama zahřmělo a za malou chvilku spustila pěkná divočina. Napřed hustej ledovej déšť, pak se vylepšil o drobné kroupy. Pršelo tak hustě, jak jen to deštíky v horách okolo tisícovky nad mořem, navíc v prodojených Beskydech, umí. Dál už cesta pokračovala jen loužema a potokama nahoru.
Totálně prodojený jsme shučeli dolů do nížin a pokračovali už v docela pěkném počasí na další hrbol, Ondřejník. Tam jsem si při odjezdu od kontroly pořídil další trofej (viz foto). Ani nevím, jak se to stalo. V prudkém stoupání po šutrech asi střelil ood zadního kola jeden z nich a trefil blbě přehazku.
Nakonec jsme ale dojeli v předpokládaném čase s plným počtem kontrol, fajných beskydských 138 km a 3.800 metrů nazvedaných.
Já Teda čekal, že s tím nájezdem budete mít čas lepší. Já krásně stihnul akorát vlézt v cíli do auta a pak přišla ta průtrž co jste potkali. A taky ste na to jedno pivo v cíli mohli zajít. :-(
No, zas taková pérdel to letos nebyla. Viděl bych to na jeden z těch výživnějších. Měli blbě zvolenou cestu na soláňský hřeben. Vypadalo to tam, jak na Klondiku, kdy se do kopců táhly pěšky dlouhé štrůdly prospektorů A s tím, jak jsem se přibelhal na start jsem s časem nadmíru spokojenej.
O víc než 1/2 by ten čas už zkrátit nejspíš nešel.
Vloni mi to jelo líp a víc kopců jsem vyjel a o dost míň toho nachodil, přesto jsme z Pusteven odjížděli na minutu přesně jako já vloni a nebýt urvané patky na Ondřejníku, tak i dojezd by byl + - stejný.
Abych pravdu děl, tak letos ani nějaká extra chuť na pivo po dojezdu nebyla a když jsem potkal Hekyho na cestě do sprch, tak jsem myslel, že už jste to všichni zabalili. Venku nechávat samotná kola se mi taky moc nechtělo, všude tma, ticho a nikde nikdo.
Po Drtiči v pondělí na vyklusání Hostýnsko-Vsetínská hornatina.
Cestou z Valmezu k Hostýnu trošku divočina z části po pěšinkách s polomy, částečně po lesáky vylepšených cestách, korunovaná mimořádně hravým sjezdíkem po červené z Klínce do Rajnochovic. Možná, že tam bejvala dřív pěšinka, než si ji v nějakém slejváku přivlastnil potok. Žádné kličkování, napřímo mezi mladýma smrčkama na necelém kilometru přes dvěstě metrů dolů. Ale "jet" se to dalo celé. Mňamka :-)
Pak štrachání zpátky nahoru k hřebenům kopců a po docela hezké lochnesce přes Skalný, Troják, Bludný a Čečetkov zpátky k Valmezu.
V samém závěru příjemně překvapil sešup opět po červené z Píškové. Téměř to samé jako z Klínce, jen kratší.
No a pak už domů.
Letošní Beskydy se nám odměnily dvěma výpady s celkem 210 km cestou necestou a hezkými 5.700 metry nastoupanými.
Zřejmě mi dneska utekla medaile o jedinou vteřinu (byla by první opravdová - ty za dokončení a podobně nepočítám).
Dalo by se říct, že to pro mě byl první triatlon s horským kolem (nepočítám-li loňský Noční triatlon, kde byla tma a kolo nebylo vidět). Sice by tohle Ibex taky projel, ale nechtěl jsem lehokolo trápit...
Od půlky trasy kola jsem neviděl nikoho před sebou ani za sebou, až jsem se bál jestli jedu dobře.
V depu jsem zjistil, že šance někoho dohnat, je mizivá, ale kousek za sebou mám (asi) trojici nabušenců.
Skoro celou trasu běhu jsem neviděl nikoho před sebou ani za sebou. Na posledním kilometru se za mnou objevil nějaký týpek a postupně zrychloval. Celou dobu se mi dařilo držet 10 metrů mezeru, pak se objevil cíl, on znovu zrychlil a sotva 2 metry před cílem mě předběhnul... ;-(
Tak teď koukám na výsledky a přemýšlím, kde by se bývala dala ta vteřina během závodu ušetřit...
Coby programátora by mě docela zajímalo, co se ten poslední kilometr honilo hlavou soupeři? Zda měl od začátku v plánu předběhnout mě až těsně před cílem nebo to jenom tak vyšlo a dřív mě předběhnout nedokázal?
Říkám si totiž, že od okamžiku, kdy jsem si ho za sebou všimnul, několikrát změnil tempo a možná tak v předstihu testoval, jaké jsou moje možnosti zrychlit. Možná, kdybych ho rovnou pustil před sebe, běžel těsně v závěsu, šetřil síly a zkusil zabojovat až před cílem, možná to mohlo dopadnout jinak?
Protože ve výsledkách je rozdíl jen vteřina, ale kdybych býval zajel kolo třeba o 10s rychleji, je možné, že by mě stejně předběhl a pořadí mohlo být nakonec stejné... možná bych měl tedy pro příště promyslet taktiku a lépe rozložit síly?
Já myslím, žes to správně odhadl, aji kdyby sis najel deset vteřin, vyšlo by to nastejno. Prostě tě chtěl předběhnout a tu medaili mít. Si vem, jaký musel mít nervy, jestli tě dá :-)
Co máš z toho, tys ani nevěděl, že bys mohl být na bedně a pěkně sis športnul.
Tak to zase nevím, zda věděl, že hraje o třetí místo v kategorii, já si nebyl jistý, zda je stejná věková kategorie a myslel jsem, že je přede mnou mnohem víc lidí... přecijen za úspěch beru, když bývám v polovině pořadí, ale tohle byl malinký závod...
Za všechno mluví, že holkám (libovolného věku) by pro zlatou stačilo závod dokončit... nepřihlásila se tam včera ani jediná... :-)
Rozdíl o vteřinu a tak být k tomu ještě velmi nevděčně čtvrtý je krapet k naštvání, ale je to jen zdání. Jsou závody, kde se po mnoha hodinách a velkých výkonech prohrává o setiny.
Těžko říct, jak by to vypadalo kdybys v předchozích částech závodu byl o něco rychlejší. Taky by se mohlo stát, že bys vytuhnul a on by tě vzal o dost víc nebo by těch lepších mohlo být i víc. Pokud si měl ale v cíli ještě dost rezervy, tak je jasný, že ta jedna vteřina nakonec dost mrzí.
Tak naštvaný jsem byl chvíli v cíli, ale soupeři to vyčítat nemůžu, taky bych ho předběhl, kdybych na to měl... holt závod končí až v cíli.
Rezervy v cíli jsem žádné neměl, poslední stovky metrů jsem už prostě běžel naplno, což jsem cítil ještě pár dnů poté... ale samozřejmě těch předchozích 5 km, kdy jsem nikoho neviděl a běžel si svým tempem, by určitě šlo běžet o procento rychleji...
No uvidím, zda se ještě někdy k medaili takhle blízko dostanu... teda párkrát už jsem i skončil líp než čtvrtej (v kategorii, někdy napůl kontumačně), ale tam medaile nebyly, jen diplom... ale třeba to jednou přecijen klapne... :-)
Letošní "Dámská zdraví z Posázaví", takže máme za sebou 4 výživné dny. V sobotu v 16:45 jsme stály u pramene Sázavy, dneska v 16:45 u soutoku s Vltavou.
Mezi tím celkem 260 km a více jak 2 tis. v.m.
Na polotěžko to bylo náročné, ale byla to paráda.
Víc se dozvíte, až HMS napíše blog :o)))
A samozřejmě byl i "Pramen zdraví z Posázaví" :o)))
Akorát sníst jsme ho nestihly, protože jsme ho věnovaly ochotným zachráncům.
No tak tohle je parádní! :-)
Já vždycky měl za to, že Sázava vytéká z Velkého Dářka, ale už HonzaK mi řekl, že ne, že má pramen. Kde teda pramení?
Přece tam, co jsme se fotily :o)))
Ale abys neřekl... Je to v kopcích nad Dářkem
https://mapy.cz/s/3vFWE
Od rozcestí na zpevněné cestě je značeno žlutými šipkami "samo-domo" na stromech.
Koukám, že Sázava má také dřevák s hrníčkem, podobný jako má Kněžná.
Teda dámy, klobouk dolů. Jste šikulky, já bych tam asi vypustila duši....svoji, ne z kola :-)))
Diky.
Nase dusicky zustaly cele, ale ty cyklo se vypustily 2x.
Konečně bím, jak vypadá OPRRVDOVÁ cykloturistika :-)
Omyl, TY to nikdy "bědět" nebudeš.
Holt jsme mezi námi tací, co nemusí jezdit za krásami lán světa, ale umí je najít všude kolem sebe.
Na jednu stranu je mi tě líto, že ty tu krásu "za chalupou" najít neumíš a musíš kvůli tomu šlapat tisíce kilometrů, ale je to tvůj život a já si, naštěstí, žiju ten svůj.
Skvělý týden, ostatně jako každý rok, v jednom z bikových rájů v Saalbachu, Hinterglemmu a Leogangu.
Pro ty, kdo sem jezdí a ještě nezaznamenali změny, tak tady jsou ty hlavní:
- Nejezdí Zwolferkogelbahn. Je tam kompletní rekonstrukce a Z-Line je tím pádem mimo provoz.
- Westgipfelbahn jezdí z Hinterglemmu až na vrchol Schattberg-West!!! Už se nemusí jezdit Shattberg X-press ze Saalbachu na východní vrchol a potom tlačit ten šílenej kopec na západní vrchol. Tím pádem se dá jezdit Hacklberg-Trail od rána do večera :-)
Počasí nádherné, ceny přiměřené, bikeři a bajkerky šikovní - oproti jiným rokům žádný zásah vrtulníku, pouze jedna zlomená noha. To jde, ne? :-))
Tak dneska se opravdu dařilo. :-/
Že bych na tomhle triatlonu bojoval o třetí místo jsem se nebál, být zhruba v půlce pořadí bych bral za úspěch, ale lehokolu se moc závodit nechtělo...
Na start z domu 26 km a vyrazil jsem jako obvykle na poslední chvíli. Ze Šedivce na Nekoř konečně kousek s kopce, hezky to jelo, ale jak se nerovnostma rozkmital řetěz, najednou vyskočil z největšího talíře a zamotal se do kliky a pokusy o nahození bez zastavení tentokrát vše zhoršili.
Kdo neviděl zamotaný řetěz asi neuvěří, kliku jsem vymotal, ale okolo přesmykače byl podivný uzel, nešlo s tím hnout a když se mi konečně povedlo dostat řetěz okolo tácu, uzel zůstal a řetěz v trubkách nějak podivně překroucený...
Nevěřícně jsem na to koukal, spojka řetězu pochopitelně někde v trubce, začínal jsem uvažovat, že budu muset řetěz roznýtovat, rozmotat a zpátky snýtovat... šance že stihnu start natož konec registrace se začala povážlivě snižovat, na potvoru jsem startovný platil předem...
Po deseti minutách uvažování, kvedlání řetězem, nadávkách a nakonec i trochu hrubé síly, se mi povedlo řetěz rozmotat a vrátit do provozní polohy. Kupodivu šlo normálně řadit, lehokolo jelo... jenže nezdemoloval jsem tím ten řetěz příliš a nepraskne v zápětí? Uvidíme...
Překvapivě stíhám nejen registraci, ale i umytí rukou před startem. Při plavání si kladu otázku, co dělám na triatlonu, když neumím ani kraul? Připadá mi, že za mnou už nikdo není...
Chvilku po výjezdu z depa zjištuji, že to nebyla pravda, pár lidí za mnou bylo a ti mě ted předjíždí... to kolo mě chce utrápit, něco tu drnčí, na sebemenší nerovnosti a pořádně... něco se pokazilo na zadním blatníku. Nevidím tam, mám zastavit? Ne... kupodivu blatník neupadl ani se ulomený držák do drátu nenamotal...
Závěrečné stoupání do Říček je jako vždy vražedné, nejlehčí převod, poslední síly a jedu krokem. Proč já to dělám?
Při běhu křeče, z počátku víc jdu než běžím, ale euforie v cíli, možná přecijen za rok znova. :-D
Provizorní oprava gumou.
Pro pobavení jsem z kamerky ještě vytáhnul dva úryvky z dneška... vlastně už včera.
První ukazuje, jak může vypadat závodní tempo lehokolisty v posledním tažení asi kilometr před cílem. Opravdu už jsem přemýšlel, zda by nebylo rychlejší kolo tlačit...
https://uloz.to/%21MxZTrRNGZvIZ/g2-mp4
A druhé, že lepší aerodynamika mi k předjetí silničky tentokrát nestačila ani s kopce. Holt jsem se do zatáček bál víc než on... i tak byla průměrka v tomhle úseku přes 50... ;-)
https://uloz.to/%211eFVXxqC4FvQ/g1-mp4
Chtělo to řadit těžší a jít ze sedla ! :-)
:-D
Tak jasne, kdyz muzou na silnicce zalehnout, na co bych se vymlouval? :-)
Kazdopadne Rickovsky Golem je jediny triatlon, kde me pokazde berou krece a tomu bych tezsimi prevody urcite nepomohl.
Proste jsem po prezuti "vybehnul", predbehnul starsi pani a po par stech metrech uz jsem jen sel (a ona predbehla me), pak se mi povedlo rozbehnout znovu (a predbehnout ji) a po chvili bolest v kolenech asi jakoze krizovy vazy? No a kdyz clovek nemuze ohybat kolena, to se bezet moc neda... tak me zase predbehla a tak se to cele jeste jednou opakovalo, nakonec se mi s kopce podarilo rozbehnout doopravdy, zacalo me to bavit a par lidi jsem pred cilem jeste predbehnul.
Pritom ciselne to kolo nevypada tak zle - necelych 32 km a 660m stoupani...
Zase tak pomalý to tempo ve stoupání nebylo.
Jakou máš natrénovanou minimální rychlost, 3?
Jo a krapet si mázni brzdy, hrozně ti řvou a nebudou tě pak toílik zpomalovat.
No v dany okamzik mi to prislo pomale naprosto uplne strasne moc, ciselne to asi tak zle nebylo = dle GPS minimum 9 km/h.
Ono je fakt zajimave moct se znovu podivat na konkretni useky (video + gps udaje), protoze to jak jsem to vnimal a jak si to pamatuju, uplne neodpovida tomu, co natocila kamera... :-)
Tak 3 km/h mozna chvilku po rovine setrvacnosti pri popojizdeni, ale jako stoupaci rychlost urcite ne. Rekl bych ze uz pri 5 km/h bych do prudkeho kopce mel s rovnovahou potize a chybel by mi vhodny prevod...
Ono predni brzda je kousek vedle kamerky, v realu to nerve az tolik, ale vetsinou je to celkem vitany efekt, kdyz za nekym na cyklostezce pribrzdim, pochopi, ze se ma uhnout i bez zvonku... :-)
Add ten sjezd. Když se to rozjelo a už jste nešlapali, tak jsi ho jasně dojížděl. No a pak vždy přišly dvě zatáčky a on byl pryč. Kdo brzdí nevyhrává :) Na druhou stranu jsi celý a zdravý.
Jojo, proto jsem to sem dal. Že na ostatní ztrácím dost do kopce, to už vím dávno, že mi ale výkonostě srovnatelní cyklisté ujíždí i s kopce, to jsem si všiml až včera...
Potřeboval bych nějaký závod po rovině a nejlépe bez prudkých zatáček... :-D
Najdi si nějaký sjezd se zatáčkami a potrénuj rychlost, kterou ty zatáčky projedeš. Jen zvolna přidávej, aby ses nevysekal. Po čase zjistíš, že můžeš jezdit ty zatáčky mnohem rychleji. Ty zatáčky na tom videu mi nepřipadaly nijak dramatické a utažené. Měl jsem z nich pocit, že by se daly tou 50 hladce projet. Ale to video může hodně klamat.
Taky mi ta rychlost do kopce nepřišla pomalá.
Na kameře obvykle cesta vypadá rychlejší, ale hlavně - představil jsem si svůj "nejlehčí" převod a točit na něm tuhle kadenci třeba na 12% - to by musela být rychlost, spíš by to fyzicky ani nešlo :-)
Jak se vlastně zjišťují procenta stoupání?
Nejnižší rychlost během závodu jsem měl zhruba tady 50.21911N 16.46725E , tak že bych aspoň měl nějaké objektivní měřítko strmosti toho kopce?
Varianta počítat to podle nadmořské výšky z GPS logu mě napadla, ale to by bylo hrozně nepřesné...
nastoupaná výška lomeno ujetá vzdálenost krát sto?
Tak jasně, ale já myslel, jak ty procenta zjistit pro konkrétní místo? Měřit vzdálenost vrstevnic v mapě nebo je lepší způsob?
Ukazuje mi to docela přesně a pohotově budík. Jinak zpětně to lze diky plánovači dopočítat z mapy.
Jak moc lokálně to ten budík měří a z jakých vstupních údajů? A který budík?
Dřív Sigma Rox9, teď Rox10. Vypočítává ze vzdálenosti a barometrické výšky. Docela překvapilo, jak je to přesné a pohotové. Laboratorní přístroj to pochopitelně není, ale pro dupání na kole víc než dostatečné.
Kdyby sis pověsil do rámu olovnici (a pod ní stupnici), stačilo by mrknout a hned bys věděl ...
8-)
Co tohle přidělat na rám?
https://www.hahn-kolb.net/Hlavni-katalog...
Nebude levnějším a praktičtějším řešením adekvátní cyklocomputer?
Cyklokomputery umí měřit sklon silnice?
Nebo měří tlakoměrem nastoupané metry? To by sice fungovalo, ale asi až na delší úsek. Neměřilo by to lokální sklon stoupání, ale nějaký průměrný.
Dotaz zněl na měření procenta stoupání. To cyklokomputery s barometrem umí spočítat na daném úseku ujeté vzdálenosti.
Okamžitý sklon silnice v určitém konkrétním místě měřit kalibrovanou bublinou, to se pak uvádí ve stupních nikoliv procentech.
Ta procenta se dají přepočítat na stupně a naopak. Ptám se právě, jak moc lokálně to umí s barometrem a ujetou vzdáleností měřit. Nemusím to mít v bodě, stačilo by třeba na 50m.
To tachometr umí změřit snadno, pokud je správně nakalibrovaný, ale neznám citlivost toho tlakoměru.
Tak jsem dnes jela se zapnutým zobrazením gradientu, což jinak na tacháči nepoužívám. Funguje dobře, změna gradientu naskakuje svižně. Testla jsem ho na známém klesání do podjezdu pod Karlovarskou. Z nuly se po deseti metrech klesání ustálil na -4%, pak na rovince naskákal na nulu a při výjezdu ven zase načetl +4%.
Zkus to na Petříně v dokopci na Nebozízek :o)))
Tak Nebozízku se ti zachtělo:-))
Na Petříně jsou i kratičké úseky s 16 procenty, ale to už nezvládám řídit levou rukou a pravou fotit tacháč. I u těch třinácti si musím zpomalit do chůze důchodce:-))
Nejhorší je pro mě ten poslední úsek ke strahovské bráně, tam se předlouhou dobu drží na devíti a pak stoupá k jedenácti, což vysiluje víc, než kratičký trhák.
V tom dnešním vedru slušný výkon!
No, nebyl to zas až ten nejhorší den:-))
Navíc s foťákem v pravé ruce mi bylo hned jasné, že žádné taktické řazení nemůžu provádět, tak jsem se tam šourala na večerníčka. A tím Nebozízkem jsi mě navnadila:-))
Jezdím samozřejmě domů příležitostně i jinudy, podle toho co mám kde vyřídit, ale přemýšlela jsem o tom, zda bych byla ochotna tuto svoji nejčastěji jetou trasu kvůli stoupání nebo třeba kostkám, co jsou v horním úseku, vyměnit za jinou, kratší, jednodušší a v provozu.
A musím si poctivě odpovědět, že nikoliv. Ne, ne, ten pohled seshora mezi stromy dolů na město, bych nevyměnila za nic jiného:-))
Jo, ty výhledy mám také ráda a hlavně po ránu - Praha se probouzí a všude klid...
Jinak si ale dobrá, že jsi se hecla. Já už to nahoru nešlapala ani nepamatuji a co mi jede metro na Veleslavín/Petřiny, tak to ani nějak neplánuji...
Nad tím bych se měla zamyslet...
Divil by ses, jakým fofrem se ten sklon dozvíš. Až je to kolikrát protivný, když se tam objeví nějaké obludné číslo a ty vidíš, že hned tak nezmizí :-)
Ještě že bez brejlí už na to tolik nevidím...
Já už si kupuji tachometr zejména podle velikosti čísel na displeji :)
Tak mě napadlo, co to ukazuje při jízdě ve výtahu? Jestli neošetřili dělení nulou, pak asi nekonečno... případně by stačilo pomaloučku otáčet kolem... :-D
Dělení nulou jistě ošetřili a i kdyby ne, tak výsledek po numerickém přetečení je dosti náhodný. Mohlo by to ukazovat cokoliv. Ostatně při meteorologické změně tlaku by to mělo také měřit i ve stoji ve sklepě.
No pominu-li otřesy, odstředivou sílu a setrvačnost, které by měření za jízdy dost znepřesnily, tak na Ibexu mám odpružené zadní kolo, přední nikoliv, takže víc než o sklonu silnice by to vypovídalo o tom, jak moc jsem se najedl a kolik věcí leží na nosiči...
Zkrátka to není vhodné řešení... :-)
Žádný problém. Olovnici budeš sledovat kamerou a obraz vyhodnocovat připojeným procesorem. Na začátku cesty a vždy, když se změní tvoje váha celý systém i s tebou na rovině vynuluješ.Asi budeš potřebovat pevný závěs té olovnice, aby se to nevlnilo a kloub jen na kyv v předozadním směru. A také akcelerometr pro kompenzaci předozadního zrychlování. Já myslím, že bys mohl vypsat nějakou diplomovou práci na realizaci tohoto důstojného úkolu.
No klidně se do toho pusť, ale fungovat to přesně nebude, protože nejde jen o celkovou váhu, ale i přesné rozložení vůči bodu otáčení. Takže bys principiálně musel rekalibrovat i po každém napití z flašky...
Hlavně ve chvíli, kdy už tam dáš akcelerometr, je logickým krokem olovnici vyhodit, protože 3osý akcelerometr ji v pohodě nahradí. :-)
Nevím jak přesně funguje integrovaný akcelerometr, ale z principu by měl měřit síly a ne sklon vůči gravitaci.
Vzhledem k tomu, že nejčastější použití akcelerometru je otáčení obrazu na displeji, tak samozřejmě akcelerometr gravitaci měří (tří-osý vždy, jednoosý podle své orientace, ten stejně nikdo nekupuje).
Jediný případ, kdy akcelerometr nenaměří (téměř) žádnou sílu, je volný pád. Toho se prý využívá v lepších noteboocích k nouzovému zaparkování HDD před dopadem.
Pokud chceš pracovat s dopředným zrychlením, zkoumat brzdy a podobně, stále musíš myslet na to, že naměříš vektor, který bude výslednicí všech působících sil, kde ta gravitační je celkem zásadní...
Gravitační zrychlení je také zrychlení.
No já vím, ty jsi tvrdil, že akcelerometr neměří gravitaci... ;-)
Zaujalo mě to zrychlení - v předchozím příspěvku píšeš, že při volném pádu naměří prakticky nulu, tedy vlastně to gravitační zrychlení neměří ;-)
Co ale měří je jakýsi "odpor" proti tomu volnému pádu, případně zrychlení způsobené jinak, než gravitačně ...
Tak v běžném životě je volný pád asi poměrně okrajová záležitost... :-)
Nevím, jak to ještě jinak napsat. Když bude akcelerometr ležet v klidu na stole (na planetě Zemi), naměří zhruba 1G (cca 9.8 m/s^2) ve směru středu Země. Když ho pustíš na zem, bude to po dobu volného pádu skoro nula.
Ano, je tu samozřejmě odpor vzduchu, díky čemuž rychlost neporoste přesně podle vzorečku pro rovnoměrně zrychlený pohyb. Při pádu předmětu ze stolu, bych to klidně zanedbal...
Bude-li ovšem ten pád výrazně delší, začne být odpor vzduchu klíčový, například lidské tělo vyhozené z letadla dopadne rychlostí tuším maximálně 400 km/h, ať vypadlo ve výšce 5 km nebo 20 km... a v momentě, kdy přestane zrychlovat, naměří ten akcelerometr opět 1G.
Ten výsledek bude stejný, když je předmět v úplném klidu nebo se pohybuje konstatní rychlostí a směrem.
Jo, v pořádku, tomu rozumim. Jen mě napadlo, že akcelerometr vlastně vůbec nezměří to gravitační zrychlení, když ho nebude nic brzdit :o)
Vlastně, když si představim, že třeba při letu na Měsíc vyskočim z kosmické lodi, tak se budu krásně vznášet, bez jakéhokoliv pocitu zrychlení
a akcelerometr taky mlčí ...
A přitom budu nejenom po cimrmanovsku "driftovat", ale i zrychlovat :o)))
Přejmenoval bych ten přístroj na antiakceleromert!
Podle vrstevnic mi to přijde dostatečné, aspoň pro ty vyšší sklony, kde v rámci 5 m mezi vrstevnicemi nebývá nějaké větší zakolísání. Předpokládám na asfaltu.
Na té tvé cestě to ukazuje 16%, asi 100 m před tou zatáčkou.
Včera jsem vyrazil na projížďku ještě za světla a stihl se vrátit - taky za světla. Dnes o půl šesté ráno.
Jak je takováhle noc, nedá se jinak. Už aspoň dvacet let. Při bloudění liduprázdným Moravským krasem se mi i vybavilo, kam jsem jezdíval ze začátku nejvíc.
Noční projížďky jsou krtásné, ale při tvé rychlosti asi nemáš moc šancí někde bloudit, vždyť ten Moravský kras zase tak velký není :-)
Karlovo udoli, Brtniky, Vlci hora Tokan, Zlaty vrch, Krizovy buk, JIDLOVA nadrazi - famozni segedinek :-) a pak uz jen pres Rumburk zpatky.
Prijemne podrncani v tom vybezku.
Dejou se tu, ve Vybezku, veci. Skoro deset minut jsem jeli do Kopce temer bez slapnuti do pedalu. A pak z Kopce jsme dreli pul hodiny jak bulhari... Zvlastni kraj.
Mam rad tyhle jizdy volnou prirodou, na rozdil od sterilnich singliku. Pri takovem off-roadu clovek nikdy nevi, co ho zastavi. Treba klacejcek...
Ty jo, jak si to dokázal?!?
A jinak, pres kopec, do zmineneho Kopce, do Sternberk, kolem Vlci hory z jine strany do Brtniku, tam test dalsiho segedinku - hospodu u Krkovicky muzu doporucit, byl vyborny. Akorat si teda udelejte v zaludku dostatek mista :-) Pak to teda do kopce moc nejelo. Ale vyhrkli jsme nahoru k nemecke hranici a proklikatili ke stezce cerveneho mravence. To je streka kolem hranicnich patniku pres milion korenu. Misty drina, misty hrave, naprosta nirvana. Zkouknuli jsme i castecne opravenou a upravenou krizovou cestu na Jachymovi, pres kterou jim zas projeli lesaci nejakym traktorem :-/ Pak uz jen za zachranou pred smrti zizni do Lipove a bydlet.
Za dva dny prijemnych i vcelku vyzivnych 140 km cestou necestou a pres 3200 m nazvedanych.
Nejvetsi divocina to obvykle byla tam, kde radili tezari. A ti radili skoro vsude.
A ještě nějaká fotka, kaple Nejsvětější Trojice u Mikulášovic, turistický přístřešek Spitzberghütte na úbočí Špičáku na stezce červeného mravence a kaple sv. Jáchyma s křížovou cestou na vrchu Jáchym u Lobendavy
Přidám pár fotek, stříbrný důl Schweidrich, žíznivý bajker u studánky Studeného potoku podél Mokré cesty a přírodní památka Zlatý vrch
Zřejmě na mě dneska zkusil zaútočit cyklista Kamikadze! Tedy abych pánovi nekřivdil, možná byl jenom totálně opilej nebo zdrogovanej, nevím, každopádně už z dálky bylo patrné, že mu silnice není dost široká...
Fakt by mě zajímalo, co by podporovatelé povolení alkoholu poradili ostatním účastníkům provozu, co chtějí tohle předjet?! Schválně jsem čekal na místo, kde je cesta širší a opilec bude na pravé půlce, ale jak jsem ho začal předjíždět, dal plný rejd doleva a skoro mě trefil. Ono to z kamery nevypadá, protože je úplně vepředu, ale bylo to o centimetry... jel sice skoro krokem, ale náraz takhle z boku do zadního kola by mě spolehlivě sundal... ještě za mnou cosi bručel...
https://uloz.to/%2112dKZd57TPTA/20190728-165345...
Vcera naprosto super :-)
Vyslapali jsme si po zlute Kralicky sneznik, ja to teda zapichnul u slunete pobliz pramene moravy a byl spokojený, ale vdova a bracha vylezli i zbylych asi 500 metru nahoru (me uz to kolena nedavala, preci jen jeste jedna cesta dolu, ze...)
Smerem dolu jsme vyplenili plantaz vranich ok (nebo jsou to boruvky?:-) ale pak nas vyhnala bourka. Kupodivu proti puvodni predpovedi vyslo pocasi luxusne.
Prespani asi 10 km od Stribrnic ve stanech. Zasili jsme se na louce a ja jen doufal, ze moc nenaprsi, jinak bych se z ni asi autem nedostal :))
Bracha spal v tom pidistanu, nas druhy mame na reklamacce - spatny zip
Dneska jsme měli ve Všemilech u Jetřichovic vysvěcení nové kapličky na "našem" sudeťáckým hřbitůvku. Vzal jsem to tam kolem rozhledny na Sokoláku, ale v to vedru (29) to tedy byl dobrej sado-masox ;o)
Pak už jen mírně zvlněné klesání, jedna nová cesta - nazvaná "umrlčí", ale pěkná (foto) a příjemný podvečer na krchůvku. Přivítán byl i zástupce "Landsmašaftu", spolku Heimatsverain Tetschen-Bodenbach. Tedy už bývalý, protože spolek vloni rozpustili a spolkové muzejní sbírky přivezli do děčínského archivu na zámku ...
Nojo, -2, to je za tu hrubici, správně má být Landsmannschaft :o)
Pak ovšem použij i správné místopisné názvy Tetschen, Dittersbach atd. :D
No dobře, takže popořadě: Schemmel, Dittersbach, Falkenberg ... :o)
Falkenberg, to jsem nenašel :) Koupil jsem si dvojjazyčnou mapu Jizerek, díky, ale podobná mapa Děčinska jaksi není. Přitom babička, co se do Děčína provdala těsně po válce, ty německé názvy běžně používala. České jsem často ani neznal.
Psal jsem, že jsem to bral přes Sokolák - Falkenberg. Zrovna u tohohle je zajímavý postup odněmčení: Pod Falkenbergem byla vesnice Falkendorf. Po přejmenování jsou pod Sokolím vrchem Folknáře :o)
Ptal jsem se vydavatele tý dvojjazyčný, jestli nechystá obdobu v pískovcích? Prý zatim ne, dělali na tom asi pět hektických let (nejen na názvech s Otou Simmem, ale i na ověřování situace přímo v terénu).
Pořád lepší tohle jazykové dědictví, než naprostá impotence, která vygenerovala nové názvy obcí jako Spišský Čtvrtok nebo Spišská Sobota.
Na Jesenicku zase mají podobně chytré nové názvy obcí jako Žulová, Písečná, Vápená, Uhelná.
Jaká impotence, prosím tebe?
P.S.
Tedy vlastně ten "Čtvrtok" je opravdu impotentní:-))
"Čtvrtok" je úchvatný Husákovsko- Babišovský novotvar. To ani Maďar nedokázal vymyslet:-))
Když to takto půjde dál, vymyslí náš premiér nové Esperanto (když se to Husákovi nepovedlo:-))
P.S.
Ta ves je od nepaměti Donnersmarkt, neboli Csutortokhrly, jinak také třeba Quintoforum
:-))
Bolševikovi se nelíbily dokonce i některé české názvy. Na kolínsku přejmenovali Dobropůli na "Dobré pole", přitom tam v okolí jsou akorát sady (možná někde zastrčený nějaký políčko..)
Rozmrzám ... na Smrku málem mrzlo a fičelo. Mělo se po bouřkách vyjasnit, sliboval jsem si daleké výhledy. Vyšlo to trochu jinak, ale taky dobrý. Stejně jsem tam musel dojet s novou vrcholovou knihou do rozhledny.
Ty tu a já tam.
Z Benešova přes Rathmannsdorf do Königsteinu a do Dc.
Nová kniha? Přece tamta nemohla být popsaná (v návštěvních knihách se mi nelíbí různé zbytečné čmáranice), nebo se ztratila?
Ta velká, pětikilová, červená, už byla plná. Jsou lidi, co v euforii z dosaženi vrcholu počmárají dvě, tři stránky.
A ty davy od polský lanovky, plus elektrokola... Však taky ten dědek, co tam provozuje bufet, nadává, že dneska se do hor dostanou i lidi, co tam vůbec nepatří. Všude pak jen odpadky. Prý vidí velký rozdíl od těch, co si vyšlápnou " za svý".
V diskuzi jsem se dozvěděl: "Proč bych se měl tahat s prázdnou PET-kou až do údolí?"
Na to by se měl mladej dozvědět "aby ti horal okovanou pohorou nenakopal do řiti".
Horáky jsou ty spodní.
Tohle jsem nějak nikdy nechápal, bych se hanbou propadnul zahodit něco jen tak na zem (v přírodě tuplem), prostě buď je po ruce odpadkový koš nebo obal strčim do brašny a vyhodím až koš potkám, případně doma...
Proto mi pak na závodech připadá úplně divný vzít si kelímek s vodou a zahodit ho na zem... :-)
Při závodech se to dá pochopit v depu (jde o desetinky vteřiny), kde je to na malém prostoru a je vzápětí zajištěný úklid. Větší průšvih je třeba při Drtiči, co se jede přes půl Beskyd a někteří si při té pohodové vyjížďce potřebují připadat jak profíci a ládují do sebe za jízdy gely (aby pak postáli na kontrole u výčepu) - a tubu od gelu samozřejmě "profesionálně" odhazují.
Nevím, jaký pravidla má Drtič, ale nejen v pravidlech triatlonu samozřejmě je, že obaly se smí odhazovat pouze v prostoru občerstvovačky...
Jenže na některé jsou holt jakákoliv pravidla krátká... :-(
Nojo, jsou věci, co už já, když závodním na lehokole s nosičem, blatníky a stojánkem... určitě nepochopím... :-D
To nejsou pravidla akce, ale pravidla slušného chování, nic neodhazovat. Drtič navíc není závod, takže důvod není tuplem. Pořadatelé o to žádají účastníky každoročně. Marně...
Staré přísloví praví "Pařez zůstane pařezem a vůl volem". Evidentně se tedy žádnej pokrok nekoná, jen lidí toho pařezovitého a volovitého typu v absolutních číslech přibývá, tak jak se lidstvo množí...
Pro mě jsou naprosto nepochopitelné petky naházené do příkopu pdél cesty. Při akci někdy v dubnu jsem vysbírala tři pytle na necelém kilometru. Teď už je jich tam zase plno. Velké petky, to musí házet lidi z auta. A nejen petky, ale i igelitové pytle plné odpadků. No chápete to? Dyť ve všech obcích ve vzdálenosti 1 až 4 km jsou kontejnery na komunální odpad hned u cesty. Do žádnýho sběrnýho dvora by s tím nikdo jezdit nemusel, jen zastavit a vyhodit to do kontošu. Ne, oni to hodí do příkopu u cesty v tom krásným údolí.
Přemýšlím, jaký přitom mají asi pocit, jestli se cítí jako hrdinové, nebo co jako u toho cítí? A si představte, že to může být v podstatě kdokoliv, koho normálně potkáváte...
K těm elektrokolům: od "dědka" jsem vyslechl čerstvou stížnost na dvojici elektrokolistů - důchodců. Od pohledu by při svý kondici nebyli vůbec schopní nahoru vyjít ale hned se hrnuli ke stánku pro pivo. Když jim řekl 30 korun za plechovku, prej začali nadávat, že v kauflandu je za 15, ať si to strčí do ..., že by mu měly stačit dvě koruny navíc, něco prej o hajzlech atd. Tak jim doporučil, aby sedli na ty svý elektrovehikly, dojeli si do Frýdlantu do Lídlu, zavíračku ještě stihnou a můžou si koupit klidně celou basu. Že jim to za dvě kačky nahoru tahat nebude.
Vozí to tam na káře s koníkem (obvykle bere vyvětrat i druhýho, jezdeckýho). V sobotu zrovna, když jsem ho potkal, šel s károu pěšky dolu (má to přes 10km), koník ráno blbě šlápnul, tak ho poslal s vnučkou hned dolu. Mě tedy "horská přirážka" nevadí, zvlášť když vidim, kolik úsilí do toho dá.
Včera jsem "dorazil" objezd ČR po hranici..
Minulý pátek večer jsem vyrazil z Chomutova, včera v sobotu ráno dorazil do Adršpachu.
Tak to máte Krušné hory (Kalek, Brandov, Hora sv. Kateřiny, Český Jiřetín, Moldava, Cínovec, Petrovice), Labské pískovce (Maxičky, Schöna, Hřensko), České Švýcarsko (Mezní Louka, Malá Pravčická brána, Na Tokáni, Zadní Doubice, Weifberg, Mikulášovice), Šluknovský výběžek (Dolní Poustevna, Lobendava, Šluknov, Jiříkov, Varndsorf), Lužické hory (Waltersdorf, Dolní Světlá, Petrovice, Polesí, Hrádek n. Nisou), Frýdlanský výběžek (Heřmanice, Habartice, Horní Bulovka, Jindřichovice p. Smrkem), Jizerské hory (traily Pod smrkem, Streitův obrázek, Smědava, Jizerka, Harachov), Krkonoše (Dvořačky, Horní Mísečky, Špindlerův mlýn, Špindlerovka, Karpacz, Horní Malá Úpa, Horní Albeřice) a Broumovsko (Lubawka, Libná, Adršpach).
Postupně se mi pokazil cyklocomputer i GPS krámek, takže z hlediska "navigace" návrat ke (skoro) kořenům, jel jsem jen podle mapy (v mobilu).
Celkem téměř 500 km a na výšku téměř Everest (cca půl podle záznamů, zbytek dle mapy.cz)
Tak a mám od těch našich hranic pokoj, můžu konečně jinam... :-)
To sis šlápnul, moc hezká procházka :-)
Troufneš si na toto ?
https://www.1600km.cz/2012/05/pres-krusne-hory...
Asi už stárnu, začíná mě děsit počínání některých cyklistů... :-/
Vždyť nepřejel ani "přes půl" ...
V sobotu jsem přijel za pěkného letního počasí na chatu, uvařil si kávu, a začetl se do jedné z nepřečtených knih.
Kolem poledne se zatáhlo, vypadalo to na déšť a opravdu, začalo poprchávat. Vykoukl jsem z okna na 3 km vzdálené kopce - byly přikryté oparem, ale viditelné. Po pár minutách už viditelné nebyly, kryla je jakási opona. To mě zaujalo, takže kniha šla stranou a ... opona se přibližovala. Po 15. minutách skryla sousední chatu (cca 8 metrů vzdálenou) a déšť s hučením přikryl i mé sídlo. Tedy "déšť" ... trvalo to (bóží dopuštění) tak 20 minut a kbelík co stál venku , napršel do 2/3.
Bohužel voda odhalila netěsnosti ve střešním plášti, takže 1/3 kuchyně se změnila ve sprchový kout.
Šikovní volní řemeslníci, kteří nejsou drazí se vyskytují snad jen v pohádkách, takže na střechu budu muset sám.
Dnes do pojišťovny sjednat životní pojištění a pak vzhůru na komín 8-(((
Už se (ne)těším ...
K čemu je vlastně mrtvému životní pojištění ?
Aby na něj potomci vzpomínali "v dobrém"
Tak se pojisti i na úraz a trvalé následky. U nízké chaty je velká pravděpodobnost, že tě pád nezabije ale jen zkriplí.
Lezení na střechu stejně bude někde drobným písmem jako výluka.
To vůbec nevadí, protože uzavřená pojistka zajistí, že nespadne :o)
Mimochodem, dneska jsem byl poprvé ve vašem městečku v nemocnici. Některé čekárny či ordinace by se mohly používat jako rozhledny, úžasné výhledy.
Podíval jsem se i do Tebou zmiňovaných Podmokel. Spoluobčanů tam dopoledne nebylo mnoho, zato jsem zaznamenal jak v ulicích okolo OD Korál všude páchne moč.
Dopoledne? To ještě vyspávaj po noční šichtě (herny, bary, heroinový parky ...). To potkáš jen důchodce :o)
Bermudský trojúhelník Nádraží-hypernova-máchovka = špína a smrad :o(
Teď ještě ke všemu na turistickou sezónu je celý centrum rozkopaný.
Jo ty chodníky v Děčíně tomu obrazu města nepřidají.
Tak až se to opraví, tak to centrum bude třeba působit více turisticky.
Bych se s tím komínem neunáhlovala. Když je fakt velká průtrž, tak to teče po tělese komína a proteče to i tou škvírou mezi oplechováním a stěnou komína. Pokud to při běžné bouřce nezatíká, tak bych to nechala uschnout a nechala být. Když to na stěnu komína necandá jak z hadice (což tentokrát nastalo), tak těch pár kapek vsákne zdivo a dole je to suchý.