NaKole.cz

Cyklisti co se perou, jsou to ještě vůbec cyklisti?

Sobotní jarní počasí lákalo ven asi každého cyklistu. Pro mě to byla první letošní celodenní vyjížďka a kontrola kopců nad Berounem se opravdu povedla, některé kopce mi přišly, že mají zase větší sklon. Ovšem šok nastal při návratu přes lávku mezi Hlásnou Třebaní a Zadní Třebaní, lávka byla hodně poničená při povodni v roce 2002 a od té doby se po ní chodí pěšky. Často tam bývá i policista, hlavně v letní sezoně. No hodil by se i tuto sobotu. Skoro vždycky se najde nějaký pospíchálek, který prostě z kola nesleze a tak tomu bylo i v sobotu. Zrovna se nás na lávce sešlo několik, i proti chodili a na konci lávky u nádraží je doprava úzká cesta nebo se dá jít podchodem přes nádraží. Mimochodem tenhle podchod si zahrál ve filmu Občanský průkaz.
Pustila jsem lidi, co šli za námi, abych mohla pohodlně nasednout a sjet po úzké pěšině k řece, jenže stále chodili další a další a pak se přihnal jeden, co nešel, ale jel na silničce a na paní co šla před ním, začal křičet, že když neumí jezdit, tak ať na kolo neleze. Právem se ohradila, co si to dovoluje, že tady se přeci chodí a ne jezdí. Jenže cyklista mlel stále svou a to už se do hovoru přidal i manžel té paní a najednou silničář povídá někomu, podrž mi kolo, já mu dám do huby. Začali se sbíhat lidi i od nádraží a přes plot vzniklou hádku tišit, tím, že jsme přeci všichni cyklisti a máme se radovat z dnešního krásného dne. Manžel té paní, tipla bych ho na boxera těžké váhy se, ale neudržel a provokatéra silničáře jedním chvatem strhnul na zem a dost dlouho ho držel sevřeného ve svých svalnatých pažích. Ozvalo se i křupnutí helmy. Na víc jsem nečekala, nasedla na kolo a zmizela k řece. To jsem ještě fakt neviděla, aby někdo slezl z kola a začal se prát. Ne všichni se asi radovali z krásného jarního dne v sedle kola. Trochu jsem se bála, že přemožený silničář nás dojede a bude se mstít všem, co byli v dohledu. Naštěstí asi nasedl na vlak, nikoho podobného už jsem cestou nepotkala.