Pokračujeme v diskusi o elektronice, osvětlení lehokola LED diodami nevyjímaje.
Díl 11: https://www.nakole.cz/diskuse/22051-vlastni...
Máte tip na červené led do zadního světla? Nebo je to jedno pokud jsou "vysoko svítivé"?
Mimochodem kdy je led vysokosvítivá? Cd/W? Marketing?
Za ověřený tip bych se taky nezlobil. Podle mě to rozhodně jedno není, pokud člověka trápí, zda elektřinu zužitkoval efektivně.
Bohužel zatím můžu dát především tip, které LEDky z Ebay rozhodně né, protože svítily viditelně méně než nějaké z GME s 5x nižším počtem Candel... :-/
Takže porovnávat papírové parametry má smysl jen, když si je prodejce necucá z prstu... :-)
Jinak pro zadní světlo je samozřejmě dilema, jak široký úhel vzít - kompromis mezi lumeny soustředěnými přímo za sebe a viditelností světla v zatáčkách a z boku. Principielně to jde řešit i kombinací více typů LED ve světle - jak s úzkým kuželem a mnoha candelami, tak nějaké se širším úhlem... nebo kdo se na to cítí, může použít optiku.
Otázkou může být i vlnová délka, kdysi jsem uvažoval nad kombinací několika odstínů červené, pak jsem usoudil, že je to asi blbost...
Jako "optika" je ideální tenký matný ohebný plast s minimální ztrátou, vykuchaný z jakéhokoliv LCD. Dá se stříhat, kombinovat a vůbec dělat s ním věcí.
Například vzájemně porovnat skutečnou svítivost různých LED nebo hotových svítilen, co mají různou optiku a úhel.
Stačí překrýt zkoušený světelný zdroj matnicí, tím se zruší vliv všech čoček nebo jiné optiky, teprve tímhle všesměrovým světlem nechat ozařovat bílou stěnu a na ní měřit osvětlení, nebo aspoň ho okometricky porovnávat.
Když jsem porovnával LEDky, tak jsem používal obyčejný bílý papír (LEDky svítily skrz). Jednak byl z velikosti kolečka hned porovnatelný vyzařovací kužel (i to, jak ostrá je hranice) a hlavně při zapojení do série bylo celkem vidět, která svítí víc.
Předpokládám, že matným plastem vytvoříš celkem homogenně svítící plochu, což určitě bude hezky vypadat, jen mi to nepřipadá jako ideál do provozu...
Na Ibexu jsem (před prasknutím rámu) vozil ve předu Cree XRE Q5 s 10ti stupňovou optikou a když to přes den blikalo, mělo to velmi pozitivní efekt na protijedoucí (subjektivně ubylo nedání přednosti) a spousta lidí říkala, jak je to protivné... na intenzitu zadního světla si nikdo nestěžoval, z čehož soudím, že tam by to přes den chtělo přidat! ;-)
Proto moje úvahy směřují k (několika) bodovému zdroji, kde většina světla půjde přímo dozadu... asi něco jako mlhovky.
Jestli chceš něco jako mlhovku, existuje přímo tahle:
https://www.autolamp.cz/svetla-denni-sviceni...
V původním stavu je to něco tak ostrého, že dívat se do něj nedá. Vyzařovací úhel je asi 50° H x 40° V a mimo něj nesvítí nic.
Sehnal mi je Peťa M., z jednoho kousku jsem mu vyráběl zadní světlo, které chce na tandem. Úprava spočívala v tom, že jsem ho rozlousknul a dovnitř vložil tu rozptylnou fólii, pak zas vodotěsně zalepil.
Ona ta fólie nesvítí všesměrově, to jsem předtím napsal špatně. Většina intenzity jde pořád tím správným směrem. Ale slušná viditelnost je v úhlu tak 120° a přímo z boku něco málo taky.
Velká svítící plocha zezadu je dle (nejen) mého názoru to nejnápadnější zadní světlo.
Uvnitř má každá větev svůj pulzní proudový zdroj a stabilizuje už od 10 V. Přitom se vůbec nebrání PWM do společného napájení a výkon jde tak regulovat pěkně od nuly. Ideálně funguje s jakýmkoliv regulátorem pro LED pásky (i s různými efekty).
Zkoušel jsem modulační kmitočet až 5 kHz, to ještě pořád vnitřní regulátory nerozhodí. Žádné velké kapacity uvnitř zjevně nejsou.
Účinnost je srovnatelná s mými světly z těch odkazovaných LED. Ale třeba na starém kole mám těch 25 LEDek v pouzdru od blikačky a tam už si někdo stěžoval, konkrétně při brždění (protože ho nenapadlo, že to je fakt brzdové světlo).
Chystám se ho nahradit právě touhle větší plackou a taky přidám řízení podle okolního osvětlení, co tam v noci chybí.
Já mám vzadu dvě LEDky zhruba tohoto rozměru a příkonu:
https://www.gme.cz/led-1w-red-25lm-120-round-gt...
350 mA/1 W, ale svítivost nevím, ty moje už se neprodávají. Mám na tom nějakou optiku z GME, která z toho oči vypalujícího bodu udělá plochu kruhu o průměru asi 3 cm, což už je snesitelné, a přítom dobře viditelné. S eliptickou nebo možná obdélníkovou charakteristikou. Ale taky už se v GME neprodává.
Pokud má jít o klasické pouzdro 5 mm, jednoznačně L5RED4200, co mají pod tímhle označení v EZK.
http://www.ezk.cz/led_diody_kulate.htm
Skutečný typ a datasheet jsem kdysi našel a možná ho i dával sem, ale teď nevím.
Beru ty samé už přes deset let a je to zatím nepřekonaná účinnost - z toho, co je běžně k mání.
Z poměru svítivosti 4200 mcd při 20 mA a úhlu 60° mi vychází světelný tok 3,5 lm, což je asi 87 lm/W.
Zatím jsem se s účinnějšími nepotkal, SMD pro zadní světla aut jsou srovnatelné.
Když jsem s nima před deseti lety nahradil LEDky v běžných blikačkách, i třeba Cateye, svítí potom při stejné spotřebě nejmíň dvakrát silněji.
Akorát že za dobu, co se ty stejné prodávají, výrobce zlevnil výrobu, čip je menší a má o něco větší úbytek napětí, původní měly rovné 2 V. Ale svítí vedle sebe k nerozeznání stejně.
Pro srovnání, když u některých píšou třeba zdánlivě ohromných 15000 mcd, ale při 20°, je světelný tok jen 1,4 lm.
Mají tam i 70000 mcd při 15°. To je dobrá svítivost. Ale až při 70 mA.
(Na blinkry jsem tyhle vzít musel, protože ve žluté jsem nic lepšího nenašel.)
Vývoj červených LED se poněkud zastavil - není moc co zlepšovat. Extrémně se vyvíjí hlavně modré, které jsou základem všech bílých osvětlovacích LED.
Ale zatím je to tak, že kdyby se nechala sebeúčinnější bílá LED svítit přes červený filtr, nedosáhne úrovně té samotné červené.
A nějakou super oblíbenou s užším úhlem (stejným lm/W) neznáš?
Mně 60 stupňů připadá přecijen jako zbytečně moc... tedy pokud je to myšleno jako hranice, kde bude poloviční intenzita.
Pokud bych třeba časem dělal novou verzi zadního světla, pravděpodobně bych opět LEDky narovnal do vodorovné linky a ty krajní můžu případně zapájet šikmo, abych dostal víc světla doleva a doprava. Proto si představuju třeba 30 deg, svítit víc nahoru a dolů mi připadá zbytečné...
Samozřejmě když máš dynamo, je to jiná situace, než když chci jen jednou za čas dobít baterii...
Užší ne, tyhle jsou ideální. Pokles je dřív než na 60°. Komu jsem je doporučil, pochvalova si je. Zkusím posvítit zboku na úhloměr a vyfotit.
Ještě jsem si je rozšiřoval tou matnicí, pořád mi přišly moc ostré.
Ono ty stupně bývají udaný různě. Někde to mají pro pokles na polovinu intenzity, někde je to úhel, mimo který už nesvítí prakticky nic. Když člověk nemá podrobný datasheet, těžko porovnávat...
Tak fajn, jestli se někdy dokopu, abych začal řešit nové světlo pro Ibex, mám o čem přemýšlet. Jednotková cena za LEDku je v pohodě, jen poštovné eshopu to trochu kazí...
Mohl bych Ti je třeba někdy přivézt, tím směrem je to pěkná vyjížďka.
Uvidím, zda se odhodlám světla na Ibexu vůbec začít řešit. Nějak jsem vloni na nový Ibex přidělal na rychlo jen malou blikačku, abych mohl jezdit a zatím to tak zůstalo... ;-)
Hlavní zrada totiž byla nová řidítka, protáhnout kablík s ovládacími tlačítky vedle bovdenů teď bude mnohem složitější... :-/
Různých elektronických součástek na různé nápady se mi doma nahromadila spousta a skutek bohužel utek, teď mám na stole ještě klávesy a ve skříni skládací zelené pozadí... asi bych si měl srovnat priority... :-)
Vyfotil jsem to. První je starší, druhá novější. Užitečný úhel je ve skutečnosti tak 40 - 50°. Záleží, jak daleko od čočky mají zalitý čip. Víc nikdy neměly a rozptyl mezi kusy je nepatrný.
Lepší je svítit z určité vzdálenosti na zeď. U těch inovovaných mi připadá rovnoměrnější pokrytí plochy. Ale o 0,1 V větší napětí při 20 mA.
S nima budeš mít pořád minimální příkon a ještě jako bonus velký úhel viditelnosti, i z kamionu. Prostě o nic horší, než dobré světlo u auta.
Díky za tip, objednal jsem si jich hrst a v rámci rozmělnění poštovného doplnil o nějaké doplnění zásob smrťovaček a podobně :-).
Jestli budu zas někdy moc trochu jezdit, budu muset jednoho dne najít červené LED pásky nebo aspoň SMD ledky s velkou svítivostí pro novou helmu (letní už je hodně jetá). Nebo si fakt konečně navrhnu a vyrobím vlastní helmu a implantuju do ní tyhle 5mm ledky. Tak či tak to letos nebude.
Vyrobíš vlastní helmu? Jak se zpracovává polystyren?
Polystyren by taky šlo použí (krájet z velkého bloku žhavým drátem a páječkou, nebo i namíchat a nechat expandovat do formy), ale proč by člověk pracoval dobrovolně s takovým svinstvem. Dají se koupit různé pěnící polyuretany s různou výslednou hustotou, kdyby to člověk chtěl odlévat do nějaké formy a to by byl jednodušší materiál než polystyren(a mechanicky extrémně podobný). Podle některých dostupných výzkumů je ale nejlepší poměr vlastností a váhy pro výplň helmy u korku (ten s nejmenší hustotou), který se nepoužívá prostě proto, že to nejde dělat automatizovaně a ultra levně. Což tě u výroby jednoho kusu netrápí. Takže kevlarová vnější skořepina a měkkým lepidlem vlepené korkové výplně v ní by byla asi nejsnazší cesta pro jednokusovku. Na tom lehké karbonové kryty potřebné elektroniky. A když už tak rovnou integrovat výklopný plexištít a masku s filtrem, ať nemusím vždycky nasazovat a sundavat tolik separátních věcí.
Když si nastuduješ, jaké normy musí cyklo helmy splňovat, skoro se ti přestane chtít je nosit. Jsou navržené tak, aby hlavně šly levně vyrábět a až pak poskytovali nějakou nenulovou ochranu hlavy. Není to náhoda, že nejlehší moto helmy za desítky tisíc mají kilo a půl a cyklo helmu pod tisícovku seženeš pod 300g. Úroveň ochrany tomu rozdílu odpovídá. Takže po prostudování toho všeho jsem došel ke dvěma závěrům: 1. na mých helmách jsou světla a kamery mnohem silnější bezpečnostní prvek než ta samotná skořápka a 2. vyrobit skořápku ekvivalentní nebo lepší úrovně ochrany svojí hlavě na míru bych zvládl.
To asi souhlas. Jen s tou změnou materiálu je třeba se dívat na tu deformovatelnost, která tu hlavu chrání. Když to uděláš moc pevné, tak to nebude tak dobře absorbovat náraz. Ta přilba se má právě při nárazu rozbít. Motorkářská přilba řeší mnohem vyšší rychlosti a energie. Na kolo by možná byla vlastně méně účinná, než přilba, co se rozbíjí. Nezapomeň, že musíš chránit nejen lebku před proražením, ale i mozek před přetížením a krční páteř před zlomením přeneseným úderem od lebky. Takže i ten primitivní test cyklistické přilby, tak jak se provádí má určitě význam. Prostě se zjistí, že se to láme tak akorát.
Vzpomeńme na Schumachera, který absolvoval náraz na pevnou lyžařskou přilbu a ten jeho mozek uvnitř to nezvládl.
Ale o to právě jde, že když máš kolem hlavy cca 2-3cm nějaké deformovatelné hmoty, tak změna rychlosti během nárazu se bude muset odehrát na těch 2-3cm v nejlepším případě. Takže přetížení bude šílené každopádně. Motohelmy potřebují zpomalit z větší rychlosti nárazu a přitom nepřekročit podobné přetížení (různé části světa mají různé limity), takže typicky mají mnohem silnější tu vrstvu kolem hlavy a více tuhostí. Co jsem viděl tak kolem hlavy je poměrně měkká vrstva, často tvořená přímo polstrování silněšjím než některé části cyklohelem, pak zvenku kolem toho ještě něco tvrdšího na způsob toho polystyrenu a pak vnější šlupka, která to má vše udržet pohromadě. Drastický rozdíl v porovnání s cyklohelmou je plocha, na kterou se lebce ten náraz rozkládá a pokud vím, tak ta vnitřní vrstva je naví měkčí než u cyklo helem a vnější tvrdší, takže to dá adekvátní ochranu při širším rozpětí rychlostí. A dostupné grafy co jsem viděl vypadaly, že při rychlostech, při kterých mají cyklohelmy splnit max 250g (tolik k ochraně mozku před přetížením) motohelma je násobně níž a na těch 250g se dostane až při o kus vyšších rychlostech. Bohužel si nepamatuju přesná čísla, protože jak říkám, různé části světa vyžadují různé limity (a někde v km/h, někde v m/s a někde v mph).
K tomu rozpadení helmy při nárazu: rozdělení na víc částí je obecně špatně, většinou se navrhují tak, aby zůstaly pohromadě, ale utratilo se co nejvíc energie na deformacích. Ty jsou většinou nevratné hlavně proto, že materiál co by pohltil totéž elasticky ve stejných rozměrech a hmotnosti zatím nikdo nevymyslel. Takže součástí destrukce cyklohelmy bývá silná komprese těch vnitřních polystyrenů, ta pokud je lokalizovaná tak se samozřejmě komprimovaný kus odtrhne od okolí, ale vnější skořápka se má pouze deformovat, ne trhat na kusy. U motohelem to bývá navržené stejně, jen pro vyšší rychlosti, v malých musí stačit deformace těch nejvíc vnitřních vrstev co zvneku nebudou prakticky vidět.
250g je strašná hodnota, ale je to horní mez toho testu. Máš zcela pravdu.
Už velice dlouho jsem neměl dobrou motorkářskou přilbu v ruce. To je zcela jiná kategorie, než to bývalo. Jak to popisuješ, tak by to snad i mělo fungovat. Ty cyklistické přilby by potřebovaly novou ostřejší normu. Ale pak budou dražší a lidé zase budou víc jezdit bez nich. Dokud nenabouráš, přilbu nepotřebuješ.
Ono je celkem diskutabilní, jestli má klasická cyklistická helma na lehokole vůbec smysl.
Co jsem pochopil, helmy jsou testované hlavně na let přes řidítka. To je něco, co na lehokole nehrozí.
Všechny pády, co jsem zatím měl, byly do boku. Helma se nikdy země ani nedotkla. Dovedu si představit, že by to člověk položil ve vnitřku zatáčka a hlava mu šla na obrubník, zatím co ruka na silnici. V takovém případě by helma mohla pomoct, ale otázka je, jestli jsou běžné helmy dělané na náraz z boku.
Další scénář, co si dovedu představit je náraz auta zezadu. V takovém případě bych řekl, že je jedno, jestli mám helmu, neboť by mi to pravděpodobně zlomilo vaz o sedačku. Ono i na klasickém kole je jedno, jestli mám helmu, pokud trefím hlavou sloupek.
Podle mne je hlavní smysl helmy na lehokole cyklistu zviditelnit. Helmu je, na rozdíl od čepice, možné vyrobit svítivé barvy, vizuálně dost zvětšuje hlavu.
A co rána čelně do auta, které nečekaně vyjede zboku z vedlejší ulice nebo z parkovací pozice do cesty. To tě nezvedne ze sedačky? Já tohle už zažil. Naštěstí jsem to auto trefil jen předním kolem, kdežto sám jsem ho obeplul a volně dopadl kotoulem na silnici. Přilbu jsem rozsekal.
Také jsem letos uklouzl za mokra nečekaně na kolejích a asi to položil na bok, nepamatuji si to. Opět rozbitá přilba.
Máš jiné kolo. Já bych se na většině svých kol zasekl o řidítka. Čili čelnímu nárazu bych se snažil za každou cenu vyhnout. A tudíž bych pravděpodobně skončil na zemi bokem. Ale kdo ví. S autem jsem se ještě nikdy nesrazil.
Na bok jsem to položil už mnohokrát. Odřeniny z toho byly vždy, ale helma se země nedotkla nikdy.
To já se snažil tomu čelnímu nárazu vyhnout také. Občas se to nedá stihnout.
Také jsem třeba na sjezdovkách jezdil jen v čepici, přilba je mi tam na obtíž doposud a také jsem jí tam nikdy nepotřeboval. Přesto jsou lidé, kterým zachránila život a lidskou integritu. No a také jsou lidé, kterým ani ta přilba dostatečně nepomohla. Každý se musí rozhodnout a to včas, poněvadž když letíš, tak si tu přilbu už nenasadíš. No a po tom posledním pádu na těch kolejích s následným bezvědomím jsem si koupil tu strašně drahou přilbu MIPS, která by právě ty pády z boku měla lépe chránit. Nechci skončit jako Schumacher.
Náraz zboku do auta pěkně na kolmo do plochy dveří řidiče jsem otestoval v 37km/h na Azubu 2 v roce 2004. Rám kola byl ohlý do boku a nahoru jak banán a většina komponent aspoň poškozená. Já udělal dřep zboku na tom autě asi jako když doskočíš na zem z větší výšky než jde ustát, levá noha byla asi natažená, protože v ní bolely všechny klouby. Podle stop na helmě se helma asi dotkla buď toho auta nebo později asfaltu, ale ne nějak silně. A jak píše Snilard na kolech s horním řízením je pravděpodobnost nárazu hlavou do toho auta ještě menší.
Souhlasím s tím, že na lehokole je pravěpodobnost využití helmy při nárazu hlavy s něčím menší než na klasickém kole. Vyrobit na lehokole pád hlavou napřed je skoro nemožné, takže zbývají různé situace kdy někdo nějak vrazí do tebe a buď potká hlava to narážející vozidlo nebo tě to vozidlo vymrští někam hlavou napřed (třeba náraz zboku do spíš zadní části kola by to asi dokázal. A u velkého podílu takových kolizí utrpíš jiná devastující zranění než hlavy. Tím spíš mi helma začla čím dál víc připadat důležitá hlavně jako nosič světel a kamery, což by šlo rozšířit ještě o brýle, zpětné zrcátko (teď na brýlích), filtr vzduchu (teď zvláš maska) a případně i ochrana krku před nachlazením (teď zvlášť šátek). Prostě 90% mých důvodů ji nosit nemá nic společného s ochranou hlavy při nárazu.
Docela zajímavé zamyšlení je i nad tím, jestli pro běžnou dopravní cyklisticku v prostředí, které jí není vyloženě nepřátelské má vlastně nošení helem nějaký smysl. Blbě se hledají statistická data, která by ukázala, že helma na kole má větší smysl než helma pěšky nebo helma v autě (v běžné městské dopravě) a tam kde jsou kola běžnou součástí dopravního mixu taky skoro nikdo necítí potřebu ji nosit. Australani dokonce údajně mají deset let po zavedení povinných helem vyšší riziko úrazu hlavy teď než jaké bylo před zavedením toho zákona. Klesl počet cyklistů aniž by klesl počet úrazů hlavy na kole.
Tak nám v Olomouci zrušili prodejnu EZK. Dá se snad ještě objednávat, ale v práci berem občas něco spíš z TME a tak bych nemusel platit poštovné.
Hledal jsem v té spoustě LED, co nabízejí, porovnával úhly a svítivosti a - NAŠEL!
Takže díky tomu znám s odstupem času skutečný typ - je to OS5RPM5B61A, výrobce Optosupply. Už jsem nakoupil a jsou to přesně ony, do detailu.
Mají i ty samé ve žluté (místo R je Y) a hodí se na blinkry, protože ty někdejší 100mA už nejsou a poslední kusy byly pochybné kvality, proud nevydržely. Tyhle mají ještě i vyšší účinnost.
Pak jsem hledal něco srovnatelného ve 3 mm, což v EZK nikdy nebylo - a jsou to tyhle červené
OS5RKA3131A. Údajně 30°, ale mají úplně stejný úhel jako ty 5 mm a v něm i rovnoměrnější rozložení světla. Jenom o něco málo slabší - kvůli menší čočce a většímu bočnímu rozptylu ve 3mm pouzdru. Okem neznatelné a čip bude stejný.
Do obyčajného zad.svetla som nahradil 0,6 W/6V žiarovku touto 12v a funguje na Shimano dynamo:
Jen je otázka, zda využití energie není podobně bídné jako u původní žárovky a není před LEDkou jen obyčejný odpor... ;-)
Bohužiaľ až na takejto úrovni tomu nerozumiem.
Vzadu to svieti lepšie ako tá žiarovka.Toto prišlo do cesty, pokus omyl. A ide dokonca aj na 3,7 V. Za 5 eur boli dve. Druhú som dal na prilbu s tou 3,7 V baterečkou. Svieti to len tak, aby ma bolo vidieť spredu na prilbe.
Jak píše Jrr, je tam odpor, nejspíš 470 Ohm, takže z psaného příkonu 0,22 W připadá na LED asi 0,06 W, při 6 V pak 0,02 W, protože proud klesne asi na 7 mA.
Co je horší, je to studená bílá s úhlem 15°.
Jestli svítí i přes červený kryt pořád víc než 0,6 W žárovka, pak ten kryt propouští i něco z modré, může být.
Pokud jsi spokojený, že se ti to povedlo zapojit, to je hlavní a není dál co vytknout.
Aspoň je tam větší spolehlivost než u žárovky.
Zapojení LED přes odpor jsme aspoň my brali už v pracovní výchově na ZŠ a kdo by tenkrát tušil, že něco ze školy se může hodit o tolik let později.
Pro srovnání, jak svítí dobrá bílá bez filtru a pak přes filtr dočervena, vedle ní skutečná červená při stejném proudu (za desetinovou cenu než ten Kanlux).
Je to odraz od zdi, napřímo to foťák nebere, vidí obě dvě stejně přesvětlené. Ale je to tak.
Tentokrát k tomu "... a další elektronika":
Potřebuju napájet malinkou spotřebu, řádově 5 V/30 mA, možná i o dost míň, ze sítě 230 V. Jak tohle udělat na co nejmenším prostoru?
A druhý dotaz: potřebuju měřit A/D převodníkem malé napětí, řádově do +-2 V, ale potřeboval bych ochránit vstup převodníku před případným přepětím, cojávím statickou elektřinou nebo něčim takovým. Přitom potřebuju cca 1000 vzorků za sekundu. Čim to ochránit, aby to moc neovlivnilo měření? Dívám se například, že v GME mají bipolární transil s nejmenším propustným napětím 5.8 V. Což je možná i tak moc na vstup A/D převodníku MCU:
https://www.gme.cz/transil-bipolarni-bzw06-5v8b6
Co jiného použít? Jak rychlé jsou zenerky, a fungují rozumně i pro malé proudy? Většinou se jejich otevírací napětí udává pro nějaké jednotky mA, což si nemůžu dovolit z měřeného obvodu odebírat.
5V záleží na typu odběru ale pro odvážné i předraženým odporem. U 230V bych prostorem nešetřil a oddělil to kupovaným transformátorem se známým průrazným napětím. P
Ad 2V, co tam dát krom transilu i obyčejnou barevnou diodu?
Předřadný odpor bude topit! Ono se to na první pohled nezdá, ale při 30mA ti úbytek 225V udělá skoro 7W, přičemž děličem musí téct ještě o trochu víc než je předpokládaná spotřeba. A ptá-li se na nejmenší prostor, nejspíš nechce řešit chlazení 10W odporu... ;-)
Pokud bych hledal nejlevnější variantu, vzal bych nějakou čínskou USB nabíječku. Netuším, co přesně je uvnitř, ale za 40 Kč to vyrobit opravdu nedokážu a stabilních 5V z toho kupodivu leze.
Pokud ti nevadí, že napájení nebude galvanicky oddělené, v nouzových svítidlech bývá místo trafa jen kondenzátorový dělič. Přiznávám, že spočítat to neumím, ale zjevně je to cesta, jak z 230VAC dostat malé napětí, aniž by tam něco výrazně topilo.
Ten vstup bych asi řešil kombinací velký sériový odpor na měřícím vstupu, 5V1 zenerkou (hlavně takovou, aby svodem ještě neovlivňovala měřený signál), další sériový odpor a na vstupu ADC ještě přiměřený filtrační kondenzátor.
V ideálním případě to napočítat tak, aby pří cílovém přepětí (třeba 100V) ještě nebyl překročen povolený proud zenerkou a při napětí, které pak na zenerce bude, netekol přes další odpor do ADC víc než ochranné diody uvnitř snesou.
Je samozřejmě otázka, zda takováhle filtrace nebude v rozporu s požadavkem na 1K sample...
Omezovací kondenzátor proudu místo trafa mám doma v hodně přístrojích. Třeba právě v těch nouzových svítidlech - získal jsem různé vyřazené kousky a všude bylo trafo. Z něj se nabíjely NiCd přes odpor, někdy i 2,4V z 12V, trvalým proudem 80 až 100 mA. Příšernosti. Všechno jsem víc či míň překopal a předělal na nabíjení přes kondenzátor, spotřeba nejvýš desetinová, do 0,4W.
Dá se počítat s proudem asi 70 mA na 1 mikrofarad.
Je potřeba dát do série odpor proti proudovým špičkám při zapínání - takový, aby se při požadovaném proudu moc nehřál, ale zároveň aby chránil a taky nějaké ty špičky vydržel (ne vždy se napoprvé povedlo).
A taky paralelně ke kondenzátoru vybíjecí odpor pár mega, aby to po odpojení nekopalo do ruky.
Zrovna před chvílí jsem poprvé otvíral asi dvacetiletou mikrovnku Sharp a zděsil se. Napájení elektroniky a stálé podsvětlení LCD tam měli bez trafa, jenom přes odpory, kde se ztrácelo asi 5 W. To jsme celou dobu platili. Tak jsem to chvilku před likvidací předělal na ten kondenzátor, teď má asi menší spotřebu, než bude mít nová.
Ten kondenzátorový zdroj je něco takovéhoto?
https://electrosome.com/capacitor-power-supply/
Jo, to by mohlo fungovat. Díky.
No to je přesné. Tyhle hodnoty 680n/100R mi zrovna vyšly do té mikrovlnky.
Tyhle omezovače proudu bývají taky nejčastěji v LED žárovkách a LED kontrolkách na 230V. Tam pak nejsou potřeba zenerky, protože o oříznutí napětí se postarají LED samy.
Schéma a popis je hezký, jen bych rozhodně nepřizemňoval mínus, protože bude-li to připojené šňůrou, nedá se příliš spoléhat na to, který drát je fáze a který nulák... mám pocit, že existovalo období, kdy fáze v levé zdířce zásuvky nebyla povinná, navíc existují rozdvojky, které to otáčí... a v takovém případě prostě na mínusu bude fáze... což pro provoz většinou nevadí, ale nejde považovat výstup za bezpečné malé napětí jako u transformátoru...
Takže bych to určitě nepoužil k napájení ničeho, co má být periferie připojitelná k počítači nebo kde se lze dotknout vodivé plochy a podobně...
Dobře sis všiml té blbosti, co tam mají. Výstup se nesmí uzemnit nikdy. V lepším případě by to shazovalo proudový chránič, v opačném shořelo (když chránič není).
Taky kondenzátor na 400 V rozhodně není "X-rated", musí být na 250 nebo 275 V AC. V nouzi ještě tak 630 V DC.
Varianta s výstupem pevně spojeným s jedním pracovním vodičem (nedá se stanovit, jestli s nulákem nebo fází) ale existuje a využívá se.
Použije se jednocestné usměrnění jednou diodou, druhá v opačné půlvlně jen vybije kondenzátor.
Pak je ale na výstupu k dispozici jen poloviční proud, než co kondenzátor celkově propouští.
Zenerka je zvlášť (jak obvykle bývá i při při použití můstku).
Do těch nouzových svítidel jsem na opravu kupoval tohle https://www.gme.cz/foliovy-kondenzator-cfac1m protože původní kondenzátory, netuším proč, měli o třetinu až polovinu nižsí kapacitu, což už pro provoz nestačilo (baterie se vybíjela místo nabíjení).
Popisek "X-rated" podle mě koresponduje s označením "X2 1M/275 V" byť jsem ty bezpečnostní třídy podrobně nestudoval...
Já jsem u tohoto projektu měl na mysli něco, co by bylo napájené z těch 230 V, bude to na sobě mít nějaký malý mikrokontroler, a ten bude pak jednosměrně sériově komunikovat přes optočlen. Bude to oddělené tavnou pojistkou a uzavřené v krabici, takže v případě nějaké poruchy se to klidně celé poškodí až po ten optočlen :-)
V podstatě potřebuju nějaký jednoduchý analyzátor sítě. Něco, co bych připojil přes tavné pojistky k síti, ono by to řekněme na 1 kHz vzorkovalo tři fáze a posílalo data k vyhodnocení.
Děje se mi to, že párkrát za měsíc někdy nad ránem se stane _něco_, na základě čeho se stihne automaticky pustit dieselagregát, a zároveň spadnou do poruchy některá zařízení, vesměs frekvenční měniče. Tak bych chtěl vědět, jak vypadají ty průběhy napětí v době, kdy se tohle stane, a jestli je mimo toleranci dodavatel, anebo třeba ty frekvenční měniče.
Samozřejmě jsem hledal jestli něco takového jde koupit jako hotovou krabičku, a nic vhodného jsem nenašel. Třeba máte tipy i na něco takovéhoto?
1) Klíčové slovíčko: off-line switcher. Nezkoumal jsem podrobně, ale VIPer22A nebo LNK304GN by mohlo být to co potřebuješ.
Reklama: Čtěte https://brmlab.cz/user/jenda/parts , řeší to nejen tento problém.
2) Dal bych tam tři rychlé (s malou kapacitou přechodu) diody do série a pak totéž ještě jednou antiparalelně.
Reklama je zajímavá, i ten off-line switcher. Ale právě stavět plnohodnotný buck jsem nechtěl.
Ještě mě napadá že poblíž místa kde tuhle věc chci mít mám docela stabilní 24V zdroj, tak možná místo tohoto použiju jen nějaký prachobyčejný lineární regulátor nebo teda DC-DC měnič jako hotový modul.
https://www.nakole.cz/diskuse/22051-vlastni...
Po roce jsem tyhle "super" akumulátory otestoval, protože se mi to nějak nezdálo - a už mají míň než polovinu kapacity, kolem 1 Ah př vybíjení 1 A.
Při ceně jak za autobaterii asi trochu zlé.
Tak nezbývá než vymyslet, kam teď uchytit tu starou dobrou krabici za desetinovou cenu, u které se tohle stane až tak za 6 let provozu.
Proč raději nepoužít Lion?
Jenom proto, že celý ten systém na kolo byl udělaný už dost dávno a nechce se mi ho předělávat - ani to nejde, to už radši začít znova.
Ale nebyl důvod, s olověnou baterií vše fungovalo roky spolehlivě, až dřív dosloužilo celé kolo. S drobnými úpravami bylo vše přeinstalováno na nové, kde najednou nebylo na původní baterii místo.
Tak tam přišly tyhle články.
Zatím to vidím spíš na přídavnou powerbanku v brašně s výstupem 12V, když bude někdy potřeba víc kapacity.
Takový případ je hlavně jeden - noční předváděcí jízda na Nivickém srazu jednou za pět let, kdy všechno musí svítit a hrát naplno, ale dobíjení při tak malé rychlosti chybí.
Poprvé vydržela původní baterie těsně.
Podruhé byla už měněná, ale pro jistotu jsem tenkrát přidal druhé dynamo - malé třecí, nejvýš pro tuhle rychlost. To už bylo mnohem lepší.
Příště asi ta powerbanka.
Jinak stačí přes den dobíjení z nábojového dynama a noční zvýšenou spotřebu to zatím ještě vykryje.
Ahoj, dovolím si dát dotaz do této rubriky namísto toho, abych obcházel elektrikářská fóra... Je to proto, že na Nakole občas chodím, a myslím si, že zde najdu odpověď.
1. Co to je za elektro-značku, viz obrázek?
Myslím si, že to je pojistka, která se přepálí při teplotě zařízení (transformátoru) 130 st. C. Nedaří se mi však na síti najít tuto značku v nějakých tabulkách.
2. Nebyl by prosím odkaz na nějaké tabulky elektroschémat, kde je právě tato značka uvedená?
Jinak... pochází to z trafa od profi řezačky polystyrenu odporovým drátem. Mám svoji samo domo řezačku, už nařezala desítky a snad i stovky m2 polystyrenu; potýkám se však s tím, že neřeže tak rychle, jak bych si přál. Proto hledám správné trafo, zatím to napájí prastará nabíječka auto-akumulátorů :-) Ale to už asi do tohoto tématu nepatří...
Obecně je takhle "přeškrtnutý" obdélníček rozhodně tavná pojistka, v kombinaci s teplotou zřejmě opravdu tepelná.
Ve které normě jsou elektrické značky nevím a netuším, jak ti to pomůže? Něco najdeš třeba tady https://www.outech-havirov.cz/chmiel/files... ale to už musíš googlit sám...
Pžedpokládám, že polystyrén se bude řezat rychleji při vyšší teplotě, což předpokládá průtok vyššího proudu. Důležité ovšem taky je, jakou nejvyšší teplotu nebo proud ten drát snese, může se totiž stát, že místo pomalu nebudeš vzápětí už řezat vůbec... ;-)
Tak dá tlustší drát, nebo nějaký odolnější, třeba z wolframu.
Jasně, já neříkám, že to nemá řešení... akorát by asi bylo dobré vědět, jaký proud tam pouští teď, jaký by tam chtěl pouštět a jaký proud ten odporový drát vůbec vydrží.
Větší proud než nějaká nabíječka by určitě ochotně poskytla běžná svářečka... jen mám obavy, že by to už bylo trochu moc. :-)
"jaký proud tam pouští teď"
Autonabíječka 12 V, spočítat to neumím, ale kdysi mě učili, že se akumulátor nabíjí jednou desetinou kapacity, takže bych řekl... tak asi 6 A při 12 V?
"jaký by tam chtěl pouštět"
Je to na té druhé fotce. 40 V 5 A.
"jaký proud ten odporový drát vůbec vydrží."
Spočítat to neumím. Výrobce udává odpor drátu tuším 2,8 Ohm/metr, činná délka řezu je 102 cm.
> Autonabíječka 12 V, spočítat to neumím, ale kdysi mě učili, že se akumulátor nabíjí jednou desetinou kapacity, takže bych řekl... tak asi 6 A při 12 V?
Ne. Ten drát může mít vyšší odpor a proud tak bude menší, nebo naopak nižší odpor, nabíječka detekuje přetížení a kdo ví co udělá (třeba sníží napětí nebo přejde do pulzního režimu).
Mimochodem změřit odpor za studena a z toho to spočítat nestačí, protože odpor se při zahřátí změní (zvýší). Je potřeba zařadit do obvodu ampérmetr, proud změřit, a ideálně i současně s tím změřit napětí (protože ta nabíječka může dávat cokoli od 10 do 15 V).
> Výrobce udává odpor drátu tuším 2,8 Ohm/metr, činná délka řezu je 102 cm.
Tak to by vycházelo na proud 12/2.8/1.02 = 4.2 A, ale jak jsem psal výše, s teplotou se to může měnit a nabíječka nemusí dávat přesně 12 (už jenom proto že vybitá autobaterie se začíná nabíjet tak na 11 a nabíjení se ukončuje na 14.5; dále pak závisí na „inteligenci“ nabíječky).
Při 40 V by tam pak teklo 14 A a to už je asi poněkud mnoho.
"Ve které normě jsou elektrické značky nevím a netuším, jak ti to pomůže?"
Poptával jsem tabulku značek, ne jen zrovna a pouze normu. Pomůže mi to tak, že význam značky uvidím černé na bílém, a ne tedy "obecně" a "zřejmě opravdu".
Odkaz je zajímavý, děkuji.
"Důležité ovšem taky je, jakou nejvyšší teplotu nebo proud ten drát snese, může se totiž stát, že místo pomalu nebudeš vzápětí už řezat vůbec."
Bez obav. Doporučená teplota kanthalového drátu je max. 1 350 st. C, bod tání 1 500 st. C.
Doposud jsem řezal nerezovým lankem o průměru 1 mm (tenčí jsem nesehnal) s napájením autonabíječkou. Řez je široký 1 m. Dodatečně si uvědomuji, že za pár posledních let už to nařezalo zřejmě větší stovky m2, jen ve středu jsem nařezal 50 kusů desek 1x1 metr, tedy 50 běžných metrů jeden metr širokého řezu. Řeže to, ale chtěl bych to rychleji. (...To řezání.)
Pořídil jsem profi řezný drát 0,8 mm (v e-e-šopu, v krámě dnes nekoupíš NIC). Zrychlení není vůbec tak výrazné, jak jsem čekal. Vtip bude zřejmě v tom, že profi zdroj do toho "pere víc elektriky".
Já bohužel neznám to U-I-R, proto zde pátrám. Z pracovního vyučování v 7. třídě znám a umím zapojit vypínač schodišťový a křížový, tím ale také končím...
Pár nejzákladnějších značek najdeš třeby tady (ale to jsem kreslil já, takže to zase není žádná oficiální norma):
http://nightrider.xf.cz/elektro-teorie.htm
S tím řezáním se to má takhle: rychlost řezání je úměrná výkonu, který se protopí na tom odporovém drátu (na zkapalnění jednoho gramu polystyrenu potřebuješ nějaký počet joulů a joule za vteřinu je watt). Výkon je P = U*I = R*I*I, kde U je úbytek napětí na tom drátu, R je odpor drátu a I proud, který drátem prochází.
Netuším, jak přesně vypadá ta nabíječka, kterou to napájíš. Jestli je to zdroj napětí 12 V s s nějakým omezovačem proudu, zvýšil bys výkon použitím tlustšího drátu (s menším odporem), ale je otázka, jestli to ten zdroj utáhne. Jestli to je zdroj konstantního proudu s nějakým omezovačem napětí, použij naopak tenčí drát (s vyšším odporem).
Bastlím si zadní světlo. Jaké ochrany bych tam měl dát? Je napájané z externí baterie 12V.
1) Ochrana proti přepólování:
1.A) Antiparalelní dioda
1.B) Seriová dioda
1.C) Nic
1.D) Doplň
2) Ochrana proti přepětí:
2.A) Zenerka 22 V (Mělo by to vydržet 25 V)
2.B) (Bipolární) Transil 22 V
2.C) Nic
2.D) Doplň
3) Ochrana proti skratu:
3.A) Tavná pojistka
3.B) Polyswitch
3.C) Rezistor v sérii s dostatečným ztrátovým výkonem
3.D) Rezistor v sérii který vybudí MOSFET a omezí proud (na 12 V by to mohlo fungovat, zatím jsem to nepočítal)
3.E) Nic
4.F) Doplň
Děkuji za rady a zkušenosti.
To bude asi hlavně o tom, za jak moc reálná ta zmíněná rizika považuješ, v tom, co jsi napsal, si lze představovat ledacos.
1) Pokud by šlo o stabilní instalaci na kole, ve které se nebude nikdo hrabat, není pro přepólování důvod, kdybys to naopak plánoval jako výrobek, co si bude připojovat někdo jiný, tam bych s přepólováním počítal.
Každopádně sériová dioda znamená zmařený výkon v provozním stavu, to ta antiparalelní aspoň nic nežere.
2) Opět je otázka z jakého důvodu tam to přepětí očekáváš? Na samotné 12V baterii bych rozhodně 22V nehledal... pokud bys tu baterii ovšem dobíjel zapojenou nebo připojil ještě alternátor, tam už by to smysl dávalo.
3) Riziko skratu bych vždy řešil u zdroje, ve spotřebiči už je na to poněkud pozdě (pokud baterie není součástí světla). Taky bude záležet, o jakých proudech se bavíme?
Kdyby ve světle byly 20 mA LEDky, tam by omezovací odpor mohl stačit, u větších výkonů asi nebude regulace odporem to pravé, vhodný měnič bude mnohem efektivnější a s trochou štěstí bude i rozumně reagovat na skrat nebo aspoň proud omezí.
1) Světlo je pevně na kole. Ale uvažuji s možností odpojení kdybych chtěl oddělat přední vidlici. Napr. pro cestu autobusem. Zatím se kloním k antiparalelní diódě. Prodávat to nebudu.;)
2) Baterie je napájená dynamem. 25 V je maximální napětí buck-boot švábu, kterými budu krmit diody. Myslím, že přepětovku budu dávat.
3) Zkrat řeším i v baterii. Ale když mi vyskratuje zadní světlo, tak by přední ještě mohlo svítit, proto to chci řešit i v spotřebiči. Uvažuji špatně?
1) Doporučuju dát konektory, které se nadají přepólovat. Pak to nemusíš řešit. Třeba tohle: https://www.ges.cz/cz/hledat/?search=tamiya
Zenerka bude dobrá zároveň proti přepětí i proti přepólování v jednom.
Před to malou pojistku nebo odpor, co se přepálí, než se Zenerka zkratuje, jestli má něco ochránit.
Nevyměnitělné pojistky bývají často jenom na to, aby přístroj něco kolem sebe nezapálil, ne aby pojistka zachránila přístroj.
Když se má něco vyrábět sériově, budou to ničit ve velkém a třeba 1000x zkoušet, co to vydrží a kdy se co přepálí.
U toho domácího bastlení asi ne, tam se to musí nějak odhadnout.
Jen co mě napadlo ke 3.:
v řídicí jednotce kterou jsem ubastlil mám 2A vratnou pojistku. Zjistil jsem, že po několika letech fungování se ženě vypíná světlo, a až po nějaké době mě napadlo, že asi vybavuje ta vratná pojistka - když jsem nechal jen koncové 1W světlo a odpojil hlavní, tak to funguje. Taky s nabitou baterkou to funguje, s vybitější (= menší napětí, tedy větší proud) to vypadává. V jejím kole je napájení dvoučlánkem, zatímco já vozím tři články, takže u mě to nenastává (o půlku menší proud).
Pak jsem bastlil nějaké zařízení napájené z nestabilizovaných 12 V, očekával jsem odběr tak 50-100 mA. Na desku jsem pro jistotu dal 250 mA polyswitch. Po čase se u některých desek začaly objevovat výpadky, které se vyřešily buďto otevřením krabice, ve které to bylo namontované, anebo výměnou desky. Na desce jsou jen konektory a patice pro Arduino, takže veškerá logika se odehrává v tom Arduinu, deska nemá nic dalšího, kde by mohla být chyba.
Takže za mě vratné pojistky ani polyswitche nedávat.
Jinak ochranu proti přepólování mám v podobě konektoru baterky, který nejde zastrčit opačně :-) a ochranu proti přepětí mám tak, že celý systém mám dimenzovaný na tříčlánkovou LiXX baterku (cca do 13 V), ale součástky do 20 V. Pokud si odmyslím nějakou statickou elektřinu, tak se tam přepětí nemá jak dostat.
Rozhodl jsem se zas prokopnout nějaké slepé uličky a vyrobit si powerbanku. Takovou, aby dávala nejenom 5 V, ale taky 12 V a s měřáčkem napětí baterie.
Něco mám, včetně těch větších Li-polek, ale něco málo chybí a ideální se zdálo právě tohle:
https://www.dx.com/p/3-7v-lithium-battery...
Baterii jsem simuloval nastavitelným zdrojem - a během chvilky zničil oba objednané kousky. Jeden okamžitě, když jsem při simulaci zapomněl na bypass kondenzátor. Něco jsem ale stačil zjistit. Ukázalo se, že to nemá žádnou ochranu proti vybití. Cucalo to vesele i při 2 V, na výstupu pořád 5 V /2 A, jenom postupně zhasla modrá LED.
Než jsem to vyhodil všechno, zkusil jsem ještě ochranný modul vymontovaný z nějakého článku. Ten ale nevydrží potřebný proud. Když se připojí žravý mobil, náběh proudu z baterie je takový, že modul ji vždycky odpojí, přestože její napětí (simulované zdrojem a měřené osciloskopem) nepoklesne. Skoro 4 A. Po spuštění jejího nabíjení se zas aktivuje a po odpojení nabíječky se to opakuje. Při nabíjení vlastní baterie je pochopitelně USB výstup nefunkční, měnič to má jen jeden.
Tak jsem kromě dalších kousků pro destrukci objednal ještě navíc tyhle:
https://www.dx.com/p/jtron-1-series-iron...
Nepíšou, jaký proud to vydrží. Vypadá to osazením stejně jako ten můj starý, ale můžu dát potom víc paralelně.
Existuje něco lepšího? Nebo všechny baterie, co mají v sobě tyhle ochrany, nejsou vhodné pro větší proudy? Potom teda nevím, co za baterii k tomu hodlali číňani připojit. Protože baterie bez ochrany by se mohla v tomhle případě použít jenom jednou.
Zrovna dnes mi tahla reklama přistála v emailu: https://www.analog.com/en/technical-articles...
Ale to asi neodpoví na Tvou otázku...
Věci přišly a tak jsem pokračoval.
Ukázalo se, že objednané destičky ochran jsou na jiný typ článků s nižším napětím, takže jsem je mohl s klidem vyhodit a vrátit se k pokusům se starými.
Příčina vypínání byla v tom, že ochranný čip není jen nějaký komparátor napětí, je zkrátka moc chytrý.
Pozná, že napětí kleslo skokem, i když sotva nepatrně. Takže baterii nejde nikdy nasimulovat stabilizovaným zdrojem, protože i ten malý úbytek na kabelech ochrana vyhodnotí jako zvýšený vnitřní odpor článku nebo extrémní odběr a vypne se. Jenom když napětí klesá plynuleji, vypne až při 2,5 V.
Při zapojení skutečného článku co nejkratšími spoji to kupodivu funguje a mobil se nabíjí. Jenom se to při tom jeho proudu všechno dost hřeje a i když ochrana nevypne, tak s míň než plným napětím článku měnič start nabíjení mobilu nezvládal, teprve až když jsem ten USB výstup přemostil větším kondenzátorem.
Tak až sem jsem chtěl dojít, třebaže to bude nakonec sloužit k něčemu jinému.
Zdravím místní odborníky :-)
Postupně mi dosluhují akumulátory, už mi zbývá poslední funkční a budu muset na zimu nějak vyřešit nové osvětlení kol. Potřebovala bych s tím poradit, zatím jsem disponovala 12V zdrojem, takže sem do dynamových světel dala autoledky na 12V a bylo hotovo, vydrželo to 7 let!
viz. zde:
https://www.nakole.cz/diskuse/14034-vlastni...
Technika za ty roky pokročila a myslím, že by šlo pořídit něco na vyšší úrovni, ale nějak se v těch moderních zdrojích nevyznám a ani nevím, jak se to nabíjí a jestli se třeba powerbankou dá přímo napájet led žárovka...
Si do vyhledávače dám "power bank 12V", vysype mi to sadu krabiček a nevím, jaký dráty jsou k tomu potřeba na nabíjení ze zásuvky 230V a jak to připojit na drát ke světlům a jestli to bude svítit. Dám si "akumulátor 12V" a vypadnou mi olověné autobaterie. Ne, že bych nedovedla nějakou použít, ale dolívat elektrolyt?
Takže bych potřebovala poradit, jaký pořídit zdroj, jakou k tomu nabíječku, jakou zástrčku ke světlům, případně jaký žárovky/světla.
Mám představu asi takovouto:
Pevně přidělaná světla na kole, od světel drát s nějakou zástrčkou, do které se při výjezdu zasune protikus napojený ke zdroji.
Jedna baterie s nabíječkou pro všechna kola, jedu vždy jen na jednom. Tři sady světel vepředu a vzadu napevno přidělané.
Zdroj (baterie/akumulátor/powerbanka...) bude umístěn nejlépe v bidonu, ale klidně třeba v brašně, to je jedno, kam ty dráty povedou. Když přijedu domů, odpojím zdroj (vezmu bidon), odnesu ho domů a dám na nabíječku nabít. Mělo by to spolehlivě svítit řekněme 8 hodin. Já potmě jezdím jen kousek a pomalu, ale v zimě jezdím po tmě často. Může se stát, že někdy zapomenu "odpojit a nabít", proto by to mělo svítit dlouho a "zkomírat" pozvolna, abych si všimla.
Předem děkuji za náměty.
Já bych použil něco lithiového, třeba články 18650 vylámané ze starých baterií od notebooků (nebo jdou koupit i nové). Li-ion (na rozdíl od třeba Li-pol) můžou relativně bez problémů být skladované i při plném nabití.
A k tomu nabíječku na Li-ion články. Já mám Fenix Are-C2, což umí 4 články, a je tomu jedno jestli Li-ion, Ni-MH, nebo Ni-CD (takže to v domácnosti používám na všechno).
Teď co modelařím s letadýlkama, tak mám i pár polofunkčních Li-pol baterek, tak uvažuju, že příští světla budou na tyto. Jsou sice lepší co se týče poměru váha/energie, ale taky o dost nebezpečnější při poškození, zkratu, atd.
Hm, se mnou je potíž, že jsem skončila někde v "silnoproudu" u ohmova zákona a umím tak zapojit schodišťák a spojit dráty zakroucením do sebe, což přenáší jen proudy s větším napětím :-)
Ale už jsem si koupila pájku a spoje drátů zkusím vylepšit. Ovšem vyrábět baterii z nějakých starých nebudu.
Jsem našla takovouto baterii, má v podstatě stejné parametry jako ta Ni-Cd z akuvrtačky (12V, 1,2Ah)
https://www.aku-bat.cz/index.php?s=product&...
a píšou tam, že se to dá používat v libovolné poloze a elektrolyt se do toho nelije. Rozměrově se to do bidonu vejde, když ho teda uříznu dole, hrdlem to asi neprojde.
Nějakou nabíječku jsem taky našla
https://www.aku-bat.cz/g3627.Nabijecka_AKU_BAT...
ale to mi přijde jako cesta zpět od toho Ni-Cd akumulátoru...
Každopádně za necelejch 700 by to fungovalo se stávajícíma žárovkama/světlama a k těm dvou kontaktům můžu přišroubovat drát se zástrčkou úplně stejně, jak to mám udělaná teď :-)
Je ta baterie použitelná? Je nabíječka k této baterii?
Jsem našla jěště baterii stejného typu
https://www.gme.cz/oloveny-akumulator...
ale u té píšou v dokumentaci hodně nízký nabíjecí proud a nenašla jsem nabíječku,kde by psali tak malé hodnoty. Tomu prostě nerozumím, se ten nabíjecí proud dá nějak štelovat nebo jak si ho to určuje...
Oni nabízí baterie, nabízí nabíječky, nenapíšou, jestli to k sobě jde použít, ale u každé baterie píšou, že to musíš dobíjet správnou nabíječkou :-(
To jsou olověné akumulátory, co s těmi původními NiCd nemají moc společného.
Já je teda na všech kolech vozím, ale je to krok do minulosti.
Nabíječka musí být k nim určená - nejenom napětím, ale taky proudem, co by neměl překročit 1/4 hodnoty kapacity v Ah.
Proto u té nabíječky 0,8A uvádějí doporučovanou kapacitu od 3 Ah. Proud by šel omezit přidaným odporem nebo žárovkou v sérii, jenom by se pak na nabíječce rozsvítila kontrolka plného nabití dřív, než by byl skutečný stav, ale u takhle obyčejné nabíječky by to ničemu nevadilo.
Ještě jedna věc, kvůli které je nedoporučuju: musí se hlídat, aby napětí moc nekleslo (při pomalém vybíjení asi 10,5 V), jinak se rychle zničí a nemusí ti vydržet ani rok.
Hm, jsem si říkala, že s tím nabíjením to nebude tak jednoduchý. Asi půjdu do těch akumulátorů Li-ion k akuvrtačce.
Ty Li-ion mají s olověnými pár společných vlastností, například taky se musí dobře hlídat, aby se nevybily moc hluboko.
Ve vrtačce je to jištěné, při vybití se začne vypínat. Ale ta ochrana je ve vrtačce a ne přímo v bateriích, aspoň ne u těch levných typů.
Chtělo by to doplnit malým měřáčkem napětí a hlídat si to.
Jistý způsob ochrany může být to, že LED žárovka na 12 V pod 9 V postupně úplně zhasne a další vybití nedovolí.
Ale to nedělá každá, jiná bude svítí dál (podle toho, kolik má čipů v sérii, jestli má měnič a tak).
Tak to asi mám vepředu takové, co při nižším napětí přestanou svítit. Světlo slábne až už to prakticky nesvítí, jen při pečlivém pohledu ve tmě vidím, že "je to živé". Zadní červené v tu dobu svítí úplně normálně. Vpředu mám 5 čipů, vzadu jsou čtyři "cuplíky".
V odkaze asi není přesně totéž, se to za ty roky asi už změnilo, ale takhle nějak ty moje žárovky vypadají a v tomto obchodě jsem je kupovala:
vepředu
https://tuning.autodoplnky.cz/led-zarovky...
vzadu
https://tuning.autodoplnky.cz/led-zarovky...
Úplné vybití spíš nehrozí, já jezdím potmě jen kousek, max 30 minut, řekněme vprůměru třikrát do týdne a jednou za měsíc jsem to v zimě dobíjela. Takže maximálně to nasvítílo 8 hodin a při testování jsem to nechala svítit 10 hodin v pohodě. A když bych nemusela šroubovat ty dráty k baterii, složitě to tam přichytávat a měla systém "nacvaknout vycvaknout", tak není problém to nabíjet po každé jízdě.
Každopádně to Ni-Cd sloužilo léta výborně a to jsem klidně zapomněla a bylo to třeba týden v mrazech venku v brašně... Kdybych nechala ještě z těch tří Ni-Cd baterií něco udělat, bylo by dobré držet pořád stejné napětí, pak bude jedno, jakou baterii k tomu připojím. Ale vzhledem k tomu, že mi jede už jen jedna poslední, musím něco nového pořídit, pak teprv můžu řešit repsi stávajících.
Vrátím se v úvaze ke gelové Pb baterii. Našla jsem takovéto zařízení, které dobíjí proudem 55mA:
https://www.vpcentrum.eu/baterie-a...
Při kapacitě malé baterie 1,3Ah by to nabíjelo celou kapacitu 24 hodin. Já vysvítím jen malou část, to by se za noc dobilo. Akorát to nějak ohlídat před přebití. Jak je to s přebitím?
No co jsem nasel, tak kdyz se olovena baterie nabiji konstantnim proudem, pouziva se 0.1 C, coz by u tebe bylo 130mA a tam uz by prebijeni urcite vadilo, ty bys mela proud ani ne polovicni, coz je celkem setrne a stav nabiti muzes kontrolovat voltmetrem.
Hlavne je ale otazka, jak presne ta nabijecka funguje? Pokud neda na prazdno vic nez 14.4V, nelamal bych si s tim hlavu, nemelo by se nic stat ani pri trvalem pripojeni...
1) přijde mi to dost drahé a přebíjení si budeš muset nějak hlídat
2) koupil bych na aliexpressu DC-DC step-up s nastavitelným napětím a proudem (stojí max. 2 dolary), nastavil napětí 14.2 V a nějaký rozumný proud třeba 150 mA, připojil k libovolnému adaptéru s výstupním napětím 5-12 V a neřešil
(3 obecně mi olověné akumulátory přijdou pro mobilní využití strašně těžké a obecně opruz, sehnal bych starou baterku z notebooku, nabíjel stejným způsobem jako v (2) (jen koncové napětí bude 12.3 V), a jednou za rok zkontroloval voltmetrem zbalancování)
1) všechny nabíječky jsou drahé, aspoň mi to tak přijde, když courám po internetu
2) nevím, co je to step-up
3) nemám starou baterii z nooteboku a pořád ještě nevím, o co jde v bodě 2
Ne, vážně. Mi taky přijde olověná baterie taková divná, ale s tou váhou nemáš moc pravdu. Olovo 12V 1,5 Ah váží plus mínus půl kila. Ni-Cd 12V 1,5 Ah váží plus mínu půl kila. Kolik váží ta Li-Ion 12V 1,3 Ah nevím, ještě jsem tuvrtačku nekoupila, ale už si o váze nedělám iluze. Kdyby to bylo tak jednoduchý, tak už to všichni mají :-)
Ale pokročila jsem v tom, že jsem vykuchala jednu nefunkční Ni-Cd 12V 1,5 Ah, rozšroubovala nabíječku na tuto baterii a zkoumala, o co vlastně jde a zda přece jen nebude nejjednodušší se zdokonalit v práci s pájkou a udělat si to k obrazu svému :-)
V nabíječce není co řešit, je tam transformátor a deska s řídícími obvody. Do toho se nedá zasahovat a je to použitelné pro danou baterii (10 článků Ni-Cd 1.2V 1500mAh zapojených do série). Ke kontaktům nabíječky je to potřeba správně připojit.
Potřebné články jsou na trhu k mání. Deset zapojených do série bych asi s pájkou zvládla, omotat to izolačkou a nacpat do bidonu bych asi taky zvládla. Vyvést z toho dva dráty se zástrčkou nevídím jako problém.
U nabíječky musela propojit dva kontakty, na které je z originální baterie vyveden mínus. V originální baterii jsou ty dva kontakty propojené drátkem "s kuličkou" (viz foto). Ta kulička tam asi něco dělá, tak jsem si drátek s "kuličkou" schovala a propojím ty dva mínusové kontakty na nabíječce tímto drátkem.
Z nabíječky vytáhnu od kontaktů plus a jednoho mínus (kterého? co dělá ta kulička?) dva dráty se zástrčkou na propojení s baterií.
Si myslím, že by to mělo fungovat. Začnu trénovat pájení, pájku mám :-)
Deset článků se dá splašit za rozumnou cenu a zbytek je už jen ruční práce, které se tak jak tak nevyhnu, pokud chci mít baterii v bidonu a k tomu nabíječku.
Ale kdyby to někdo našel na trhu, dyť ty elektrokola baterii v bidonu umí...
Snad ještě, že by se mi asi hodilo zařízení, kterým prověřím funkci jednoho článku. Musím nastudovat, jak a čím se to dělá. Abych se nesmolila s vadnejma článkama a nepřemýšlela, proč to nefunguje :-)
Rozobral som takto 2 baterie Makita 12V( nemal som na ne originál nabíjačku)na ,rozstrihal spoje a s multimetrom som odmeral každý článok. Mal som z dávnych čias nabíjačku na NiMh a NiCd co nabíjali 3 rozmery monočlánkov. Všetky som skúsil nabiť.Z 20 článkov boli 2 alebo 3 zlé. Ostatné držia. Rozrezal som 3/4 haducu na vodu pozdĺž a za sebou som naskladal 10 člankov. Bolo by to funkčné len trochu dlhé.
3kusy som použil do komunistického žiarovkové svietidla na 2 hrubé monočlánky, vymedzil priemer penovou izoláciou na kúrenárske trubky (tá sivá) aj na dĺžku to celkom sedi a funguje.
Ak nemáš nabíjačku tak je to zase investícia.
> 2) nevím, co je to step-up
Obvod, který zvyšuje napětí, a často bývá nastavitelný. Ty konkrétně chceš pro nabíjení olověné baterky přesně 14.2 V, protože tomuto napětí odpovídá plně nabitá baterka a další zvyšování napětí už je přebíjení, a takové zdroje v krámě běžně nekoupíš. Takže se to řeší tak, že vezmeš třeba zdroj co dává 9 nebo 12 V (takové jsou běžně dostupné) a nastavitelný obvod, na kterém nastavíš 14.2 a pak máš 14.2 V.
> Ta kulička tam asi něco dělá, tak jsem si drátek s "kuličkou" schovala a propojím ty dva mínusové kontakty na nabíječce tímto drátkem.
Kulička je teploměr a nabíječka měří teplotu a buď podle toho přímo zjišťuje že je baterka nabitá (na konci nabíjení se už dodaná energie neukládá do článků ale mění se na teplo) nebo to tam je alespoň jako pojistka kdyby se něco špatného stalo.
> Snad ještě, že by se mi asi hodilo zařízení, kterým prověřím funkci jednoho článku.
Nejjednodušší je nabít, připojit žárovku (nebo jiný spotřebič) k celé baterii, nechat chvíli svítit a změřit voltmetrem jestli má každý článek podobné napětí. Po nabití mají všechny články 1.4 V, a v průběhu vybíjení má napětí klesat na všech stejně. Pokud po chvíli svícení bude mít jeden článek 0.5 V (nebo i třeba méně než 0) a ostatní 1.2 V, tak je tento článek vadný.
>2) to je na mě moc složitý :-)
Kuličku už gómu. Když už vím, že je to teploměr, tak chápu i tu značku u vývodu baterie. Je tam T, jsem to vyhodnotila jako mínus s nožičkou, když je to propojený s mínusem, ale asi to teda je písmeno T jako temperatůra :-)
> Nejjednodušší je nabít...
No, ale to musím nejdřív celý poskládat! Tomu jsem se chtěla vyhnout a proměřit to před skládáním :-)
Nevím, zda ti to pomůže, ale tajemný drátek s kuličkou bude na 99% teplotní čidlo. Chytřejší nabíječky omezí nabíjecí proud, když se baterie začne zahřívat, přeruší nabíjení a podobně. Čím větším proudem se nabíjí, tím důležitější to bude.
Jinak nabíječka je tím složitější, čím rychleji má (nedestruktivně) nabíjet. Když člověku nevadí, že plné nabití NiMH/NiCd baterie trvá celý den, stačí zdroj vhodného napětí a dobře napočítaný sériový odpor, aby do nabité baterie tekl pouze udržovací proud. Přebití nehrozí ani za týden, měřit teplotu netřeba...
Ale čím rychleji se má baterie nabít, tím větší proud se musí použít a tím důležitější je proud postupně omezovat, uhlídat přesný okamžik nabití, kontrolovat teplotu, případně i baterie chladit větrákem a podobně... ;-)
Teplotní čidlo. Tak to by se muselo dát zase dovnitř do té baterie a přiložit ke článku jak to bylo. Zvenku by to asi nemělo ten správnej efekt :-)
U akunářadí je potřeba rychle dobíjet, to má logiku. Já to na nic nepotřebuju. A to by šlo třeba Ni-Cd nabíjet tou udržovací dobíječkou na olověné baterie 12V s proudem 55mA?
Záleží, jestli je ta nabíječka dostatečně „hloupá“ aby si nevšimla že to je NiCd a ne olovo. Ta odkazovaná hloupá nejspíš bude, bude to jenom zdroj nějakého napětí a odpor (proto mě taky zarazilo že to stojí 443 Kč).
Z odkazu bohužel není jasné, jaké napětí naprázdno ta nabíječka dává, což je pro posouzení vhodnosti dobíjení NiCd klíčové.
Když je pro olověné akumulátory, hledal bych raději pro NiCd něco jiného. Kdyby ti to leželo doma, byla by to jiná situace než když můžeš rovnou koupit vhodnější nabíječku a pravděpodobně za míň...
Mi doma leží dvě nabíječky pro Ni-Cd pro akuvrtačku (jedna je na fotce). Takže přemýšlím. že tu jednu použiju a zjišťuji který pin v samici nabíječky (jsou tam tři) připojit na který drát vyvedený z baterie, aby to správně vyhodnocovala deska uvnitř nabíječky. Budu muset dovnitř baterie dát i to tepotní čidlo a vyvést tři dráty pro nabíječku.
> Z odkazu bohužel není jasné, jaké napětí naprázdno ta nabíječka dává
Z odkazu je to možné spočítat díky informaci „výst. 12V=55mA, 6V=85mA“ a předpokladu, že jde o zdroj napětí a odpor.
To jsou hádanky, takhle navečer - asi bych neusnul, takže to vychází na zdroj 23 V naprázdno s vnitřním odporem 200 Ohmů.
Přebití velkého akumulátoru s tím fakt nehrozí.
Jsem rád že sis řešení užil. Tady jsou další, takové ze života:
- v novinách proběhla zpráva, že v Mexiku policie zadržela pašeráky v autě s 1.4 kg kalifornia 252. Jaký je tepelný výkon takové věci? Je vůbec možné ji převážet v autě?
- Internetový troll píše, že těžba surovin a stavba přehrad pozměnila otáčení Země. O kolik se asi zkrátil den třeba napuštěním Orlíku?
- Na Zemi letí asteroid! S jakým předstihem je nutné doručit mu atomové bomby, které ho svým výbuchem odkloní a/nebo rozbijí, aby se Zemi vyhnul? Předpokládejme rozumně katastrofickou velikost asteroidu (10 km, 100 km v průměru?) a realistickou výtěžnost bomb (řekněme 1 Gt TNT ekvivalentu celkem). (tady jsem buď špatně počítal, nebo je fakt situace beznadějná a všechny ty hrdinské filmy jsou nesmyslné)
- A jeden cizí: Jaká je, podle současných fyzikálních poznatků :), minimální hmotnost Hvězdy smrti (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzda_smrti), aby dokázala rozbít planetu velikosti Země na prach zanedbatelné velikosti?
:-)
Jak píše JendaH, fungovalo by to, protože to není nic než "měkký" zdroj, jenom fakt moc předražený.
Na pomalejší dobíjení NiCd/NiMH by ti stačil jakýkoliv starý adaptér dávající naprázdno aspoň 15 V, u těch dvanáctivoltových bývá v klidu i přes 20 V. K levnému nářadí s těmito články se svého času nic jiného pro nabíjení nedávalo.
Kdyby byl moc silný, stačí přidat do série vhodný odpor nebo ještě líp žárovku, aspoň je funkce vidět.
Mně se adaptéry všeho druhu hromadí, protože nic dobrého nevyhodím. Použiju zlomek, ale je jistota, že když někdo potřebuje, vždycky najdu ten správný.
Hned bych ti nějaký věnoval.
Abych to podtrhl, tohle je zdrojový šuplík :-)
Asi nejsem sám, hlavně se snažím, abych nemusel nic dlouho hledat.
Pro zdroje s dobrou účinností obvykle využití najdu, navíc se dají přizpůsobit pro konkrétní účel.
Je pravděpodobné, že různých kousků trvale používaných by se po domě našlo už teď víc, než je těch schovaných.
Pěkný šuplík. Myslíš, že by se ze šuplíku dalo vyhmátnout zařízení pro trvalé velmi malé dobíjení gelové Pb?
Já to za vyjížďku zdaleka nevysvítím a pak je celej den na to, aby se to vysvícené zas dobilo. Když by se to nemuselo hlídat a třeba jen před použitím změřit napětí, asi by to vyhovělo mým potřebám.
Jsem si udělala modely Ni-Cd a Pb, váhově to vyjde prakticky nastejno (10x47g versus 0,5kg )a pořízení toho olova je za málo peněz hotová baterie bez práce, stačí připojit dva dráty. Koncovky bych přizpůsobila nabíječce a bylo by po ptákách.
Vybrala bych nejlevnější EMOS:
https://www.vpcentrum.eu/baterie-a...
Když to osvítí výtah, tak to ty mé dvě led žárovky rozsvítí taky.
Dalo by se, jenom by se mělo něco z toho upravit na napětí 13,65 V. Potom může být nabíječka připojená trvale. Ale nabíjí se pak hrozně pomalu, 100% by se nedosáhlo třeba ani za 12 hodin a ještě by to nemělo být při nižší než pokojové teplotě.
Lepší je napětí trochu přidat a nabíječku nenechávat nepřetržitě, ale když se zapomene, taky se nic nestane. Ten akumulátor se dřív zničí spíš tím vybíjením.
Jednou ke kupované 12 V svítilně byl dodaný zdroj 0,5 A s napětím naprázdno 22 V - s tím, že se nemá nabíjet víc než 24 hodin, tak to jsem ani nezkoušel a hned předělal. Toho akumulátoru by bylo škoda, do té doby jsem takový neviděl a ani nebyl k sehnání, až najednou se stal mým oblíbeným typem.
Je to tenhle:
https://eshop.fulgurbattman.cz/produkt/baterie...
Kapacitu má hned dvojnásobnou a není ani dvakrát těžší, ani dvakrát dražší. Jenom ho nemají všude. Dlouho jsem takový vozil na Azubu i jinde.
Emos bych nebral. Požární ústředna je v práci hlásila jako vadné, i když nové. Jiná značka jí nevadila.
Mi kapacita 1.3 stačí, ta tvoje je moc velká, se nevejde do bidonu. Model mám do plusu 1mm v každém rozměru a je v bidonu na knop.
S časem nabíjení vidím další možnosti:
- mám na WC vyvedenou zásuvku na noční proud - 2x dvě hodiny přes den a 4 hodiny v kuse v noci. Nabíječka může být připojena k této zásuvce.
- k jakékoliv zásuvce se dá použít časový spínač.
Je možné změřením napětí baterie určit dobu nabíjení? Pokud ano, tak k nabíječce přilepit tabulku s hodnotou napětí a časem dobití a ručně nastavit čas nabíjení. Ovšem takovéto řešení považuji za těžký opruz, žiju v jednadvacátým století a dobití baterie na kolo musí zvládnout i úplnej blb bez zbytečných komplikací a výdajů za měřák napětí a časovač k zásuvce.
Ovšem ten měřák napětí asi stejně budu muset pořídit, pokud teda nekoupím akušroubovák s bateriema a nabíječkou pro ty baterie určenou.
Nebude potřeba hlídat nic, mohla by to být taková udržovací nabíječka s proudem do 100 mA - původně zdroj pro anténu. Napětí by se nastavilo něco přes 14 V, aby mohla být připojená dlouhodobě a taky musí mít ochranu proti přepólování a proti vybíjení baterie v případě odpojení ze zásuvky.
Ještě by nebyl problém přidat LED ukazující nabíjecí proud, tak jak byly kdysi nabíječky se žárovkou. Až by postupně zhasla, pak by se mohla nabíječka i odpojit, ale nemusí se spěchat. Nabíjení by trvalo max. 12 hodin - podle stavu vybití.
Přímo ten akumulátor mám taky, takže můžu vše vyzkoušet.
Já myslím, že na nabíječce se dohodnem a nechám to zcela na tobě :-)
Přikládám seznam, co si myslím, že potřebuji a potřebovala bych poradit, jestli vybraný flexi drát (2 x 0,75) půjde přidělat na zástrčky (5,5 - 2,5). Jsem to vybírala všechno na jednom e-shopu, aby to šlo za jedno poštovné, a vejde se to do pětistovky. Akorát teda nemají konektory pro připojení baterie (na faston 4,7). Oni je teda mají, ale prodávají to po stovkách, tolik jich zas nepotřebuju... Se poptám přímo někde v obchodě. Pojistku jsem dokonce doma našla, mám ju danou i u těch Ni-Cd baterií jako ochranu proti zkratu v instalaci na kole.
Rozměrově se mi to do té flašky vejde dle nákresu, tak bych do toho šla. Na drát od kola bych navlíkla tu gumičku, co je v bidonu a ještě to klem drátu utěsnila. Po zapojení konektoru (projde dírou ve víčku bidonu) a zašroubení víčka, by se gumová zátka nacvakla a neměla by dovnitř téct voda.
Jsem vyrobila "elektrický bidon" s kapacitou 1,3 Ah a napětím 12V. Na to mi světla na kolech budou svítit.
Uvnitř je gelová olověná baterie, pojistka a dvě zástrčky na konektory k měřáku napětí a k nabíječce. Radkovi moc děkuji za nabíječku, jsem si na drátek ani nedovolila přidělávt koncovku, jsem to prodloužila na pořádný tlustý drát, kterého se nebojím chytnout, ten spoj ještě schovám do malinké krabičky, aby to nedělalo ostudu a vypadalo profesionálně :-)
Po prozkoumání zástrček a konektorů jsem zavrhla připojení světel přes víčko do zástrček, bo mám dojem, že ty kontakty by při jízdě pořádně nedržely a byl by problém utěsnit to, aby vrchem nezateklo. Tak jsem nachystala vývod na zástrčku ke kolům s vypínačem, a toto umístím na spodní část bidonu, kde nebude hrozit, že by voda šla do baterie a vnitřní instalace.
Akorát přemýšlím,jaký konektor zvolit, mi se ty, co mám k nabíječce a měřáku zdají takové fórové a mám obavu, že by to při jízdě nemuselo spolehlivě držet kontakt. Našla jsem vodotěsný konektor, který mi připadá dostatečně festovní:
https://www.vpcentrum.eu/vodotesny-konektor
Bych zásuvku do dna bidonu upevnila a zatěsnila, na kolech by byl protikus. Kdybyste měli nápad na nějaký lepší konektor, uvítám radu.
Taky bych potřebovala poradit, jakou hmotu použít pro vypolstrování baterie, má stranovou vůli, kterou by to chtělo něčím vymezit. Můžu to vycpat bavlěným hadrem, nebo je potřeba použít něco speciálního?
Sice s křížkem po funuse, ale já bych nevycpával bavlnou, ale třeba LDPE pěnovým materiálem - používá se na balení věcí před odesláním na poštu, nebo třeba servery jsou balené v krabicích a uvnitř té krabice je chrání LDPE díly. Na rozdíl od bavlny to nesaje vlhkost.
Ale jinak fakt pěkné, dala sis práci s provedením a výsledek tomu odpovídá. Tohle je jedna z věcí, které mě nebaví a nejdou. Jakmile už vím že řešení existuje, a jde jen o to dotáhnout to do finální podoby, dost mi klesá motivace.
Nakonec to nebylo potřeba vycpat prakticky ničím. Po stranách se to vyšprajcovalo samo drátama a spojovací čokoládou, dole jsem to přitlačila zátkou přes podložku vystřiženou ze staré podložky pod myš (neoprén?), do které se zamáčkly dráty.
Dotáhla jsem to do konce. Umístění zásuvky jsem vyřešila spodním víčkem, které jsem upravila a z eprozinu odlila zátku se zásuvkou, která do víčka zapadá a zároveň přišroubováním víčka se přitlačuje obsah bidonu, aby se to nemohlo posouvat.
Zásuvka je dole, do toho by voda shora neměla zatéct, proti vodě odstřikující zespodu od předního kola by to mohla ochránit rámová trubka. Pro připojení jsem použila pravoúhlou zástrčku, kdyby to nechtělo držet nebo na to stříkala voda, upevním ještě k víčku nějakou gumičku, která by se přes to přetáhla.
Testovala jsem výdrž. Světla na kole jsem nechala svítit 9 hodin a napětí baterie se snížilo z 12,6 na 11,9 V, svítilo to pořád dobře. Na 13,6V (začně svítit zelená na nabíječce) se to nabíjelo asi 4 hodiny (možná míň, jsem to zas tak často nekontrolovala).
Takže moje požadavky to splňuje zcela, mohla bych klidně přidat ještě nějaké světlo, energie na to je a pár wattů by to ještě sneslo, ale moje osvětlení je pro moje účely dostačující. Nechám to tak.
Děkuji za pomoc.
Pěkné, dala sis s tím práci.
Jenom k tomu nabíjení - když začne svítit zelená, není baterie plně nabitá, chce to ještě tak dalších 4 až 5 hodin (proud slábne). Měřítkem je červená LED, která by měla skoro zhasnout.
PS: Ještě snad, já jsem to nechala nabíjet pak ještě asi tři hodiny, ale napětí už přes 13,6V nepřelezlo, je fakt, že červená pak už skoro nesvítila, do úplného zhasnutí červené jsem nedošla. Jsi říkal 14, ale třeba ten měřák měří jinak... už byla baterie oproti ruce teplejší, ne, že by hřála, ale mělo to víc jak je tělesná teplota, tak jsem naznala, že to má dost. Podle toho mého měřáku to šlo na maximum 13,6V, ale stačí, když to den leželo na šifonéru a kleslo to samo o sobě na 12,8. Po několika dnech to drželo bez zátěže pořád 12,6.
To u mě zas tak kritické nebude, já se s tím spíš budu pohybovat ve stavu "pořád víceméně nabito".
Když už jsem tady v tématu, tak hlásím, že el_bidon se mi přes zimu osvědčil, prakticky denně byl v provozu. Nabíječka spolehlivě nabíjí. Pohodlná manipulace :-)
A protože se mi za dvě sezony osvědčily Růženčiny "orlí oči",udělám je i pro Messnera, kdyby náhodou měl jet někdy za šera, nasadím mu "orlí oči" a dám el_bidon do košíku :-)
O tom to je. Nejjednodušší by bylo koupit tu novou akuvrtačku a mám dvě baterie i s nabíječkou. Ale mi je líto těch dvou nabíječek, přece je nevyhodím, to by se mohlo ještě použít. :-)
To jako je možné připojit baterii na takovýto adaptér a ono se to nabije a nemusí se hlídat, kdy to vypneš?
Jo, u těch NiCd/NiMH je to tak, že jim trvalý proud z měkkého zdroje nevadí. U některých se s tím přímo počítá (třeba v nouzových svítidlech). Když není už kam energii ukládat, začnou se jenom zahřívat. Při malém proudu to ani nemusí být poznat, u proudu kolem 1/4 kapacity už je dost vhodné hlídat aspoň čas (třeba u toho starého nářadí, kde žádná automatika nebyla).
Mám takhle jednu nabíjecí svítilnu připojenou trvale na 20 mA, aby byla vždycky k použití.
Taky několik nouzových světel, co jsou obvykle hrozní žrouti, protože to tak předpisy chtějí. Ale ne po mně, tak jsem je upravil na nutné minimum a dobíjejí se sice taky pořád, ale úsporně a pomalu.
Ještě jsem našla tenhle šroubovák:
https://www.nako.cz/2405-aku-naradi/2410-aku...
Jsou u toho dvě baterie, které se vejdou do bidonu a nabíječka. Když uříznu tu rukojeť, tak se musím dostat ke dvoum drátům, co vedou do motoru. A budu mít 2 baterie, nabíječku a zástrčku pro baterii.
To bych mohla technicky zvládnout :-)
nebo si můžu za 900 koupit další vrtačku a budu mít baterii i s nabíječkou, která k ní patří.
https://www.gigamat.cz/aku-vrtacka-12v-liion...
Už mám dvě (teď už bez baterií), tak můžu mít třetí...
OT - jo 12 v vrtačku bez aku mám předělanou na auto- vrtačku. kus kablu a svorky pro uchzcení na autobaterii :-)
k Tvému problému- možná by se dalo prohodit v tých baterkách co používáš články- tj repasovat.
nějaká firma to dělá a mám pocit že to i finančně jde. hledej "repase baterii/ akumulatoru"
Tiež som dával repasovať 12V baterku na Bosch akuskrutkovač a jedna bola za 44 eur. Na 3 Ah ju spravili.
repase mně napadla až poté, co jsem první vyhodila. Teď mám tři, z toho dvě už nejdou nabít (začne blikat červené světlo) a jedna ještě funguje. Si myslím, že by z těch dvou šla zas poskládat jedna,ale já to dělat nebudu. Rozdělat to určitě zvládnu, ale nemám žádné měřáky na proměření článků a mi asi vyjde nejjednodušeji koupit tu akovku se dvouma baterijema Li-ion a nabíječkou.
https://www.nako.cz/11435-extol-premium-li-12...
Tentokrát už tu akovku zničím a budu mít proti baterii i protikus na připojení, doteď jsem to při každém nabíjení šroubovala, s protikusem se to jen zacvakne :-)
Jsem se dívala a ty články dnes prodávají za 425 Kč, tak třeba je budou prodávat až ty dva odejdou. I když mi ty původní vydržely dlouho, to pak odcházelo v posledním roce asi už věkem. Do zásoby to kupovat nebudu.
https://www.nako.cz/14244-extol-premium...
Se mi ta baterie líbí, je malá, budu mít protikus a to asi stojí za to si pohrát s bidonem...
Pokud tady někdo nenahodí něco lepšího, tak do toho za těch patnáct stovek půjdu. Tohle je prověřená technologie a baterie do nářadí jsou přece jen jinde, jak nějaký monočlánky z kdovíjakého zdroje.
Repas som nerobil sám. Poslal som do firmy a vymenili članky za nové NiMh. Nabíjam pôvodnou nabíjačkou a použivam aj do aku skrutkovača. Robia to aj u CZ viaceré firmy. Len preto som to dal urobiť, lebo na drobné práce doma je ešte mašina funkčna a mózem použiť aj na bicykel.
Okrem tejto témy: bodovka do interieru 12V led, mi ide aj na nábojové dynamo Shimano. Mám ho vpredu, svetim stále,aj cez deň.
Mám takový zvídavý dotaz na to svícení přes den. To si myslíš, že je to přes den vidět? Vidím po Praze jezdit lidi se zadními pidiblikačkami, které i za šera nejsou skoro vidět v tom přítmí způsobeném osvětlením ulic. K větší bezpečnosti a viditelnosti to nepřispívá ani náhodou. Pokud za denního světla nemáš ve světle výkon srovnatelný s automobilovým předním světlem, tak jen zbytečně zvyšuješ jízdní odpor kola.
Jelikož taky svítím přes den, dovolím si reagovat. Ano, myslím si, že to vidět je.
Ta bodovka na 12 V může být slušně vidět, pokud je to opravdu bodovka s jednou výkonovou LED uprostřed a není moc sklopená. Možná ještě viditelnější by mohla být studenější barva světla.
Že jsem neviditelný, s tím se setkávám jenom když jedu přímo proti slunci a jsem jím hodně osvětlený.
To pak vidím proti sobě předjíždějící auto - řidič si myslí, že nic nejede a pak se obvykle stihne stáhnout zpátky.
Být v tomhle případě vidět, musel bych mít výkon světla srovnatelný se sluncem.
Dálkové pomůže, ale musím si vzpomenout a na ten úsek ho zapnout. Protože když si nevzpomenu, pak už to nestihnu, už jenom sleduju, jestli bude kam uhnout.
Když mám slunko za zády, paradoxně se to nestává.
Málokdo si troufne předjíždět, když nevidí nic. Asi něco dost jiného, než když si myslí, že vidí před sebou volno.
A kolik má ta tvoje LED svítivý výkon? Tedy jestli si to pamatuješ. Je to jen zvídavý dotaz.
Nepamatuju, ale znova odhadnu - jsou tam tři v sérii, což při asi půl ampéru dělá 4,5 W a tak to může být 300 až 400 lm, převážně namířených na zem, ale rozptyl to má.
Při dálkovém se dvě z tří klopených přepnou na rovné, ale dá se nechat všech pět, když je rychlost aspoň 20 km/h. Pak je tam 7,5 W a je i poznat lehký odpor dynama. Ale stojí to za to.
To byla řeč o světlech na Oceláči.
Na Azubu mám denní svícení 1 W, možná 80 až 90 lm, s viditelností 180° a stačí.
Řeším obdobný problém v dlouhém sjezdu v Praze od Pankráce k Vltavě, kde neustále řidiči na vedlejší podceňují mojí rychlost a nedávají mi přednost. Já tam přitom jezdím 50km/h středem silnice.
Za plné viditelnosti se spoléhám na svítivé reflexní triko nebo bundu. Co to nosím, se ke mně chovají trochu lépe. Za snížené viditelnost (opar, šero) pouštím na ten sjezd stroboskop 700Lm. Je to hrůza, ale udrží je to na vedlejší. Za plné viditelnosti mi i ten stroboskop přijde nevýznamný a myslím, že lépe je vidět ta velká plocha zelenožlutého trika.
Si myslím, že to, že tě "nevidí" je taky hodně o celkovém rozměru pohybujícího se tělesa. Seš prostě moc malej, se dívají po autech. Motorkáři ne nadarmo vozí žluté vesty či nějaké kšandy, asi mají stejnou zkušenost, prostě je "nevidí" ani s reflektorama.
Bodovka pro denní svícení má nějakých 250 lumenů 3W, to mám na Růžence
https://tuning.autodoplnky.cz/denni-sviceni...
Já to mám jen pro případ, že na podzim někde zatmím, tak abych měla povinné sovětlení, na cestu to moc neposvítí. Teď na léto to mám oddělaný a dojíždím domů za světla.
Dneska jsem začal studovat normu o železničních přejezdech, takže pro srovnání červená světla přejezdu musí mít svítivost 100 až 500 cd, pouze u starých (před 1998) se na dožití toleruje min 50 cd.
Ovšem jako vzor zadního světla na kolo se to moc nehodí. Jednak kruhová činná plocha s průměrem 18-22 cm je na kolo už hodně (i když u Radka kdo ví) a potom přejezd má ten kužel světla poměrně úzký, protože je dané, odkud ty auta přijíždí, což cyklisty předem přesně neví... :-)
To určitě. Koukají po autech a nic menšího neregistrují. Ten stroboskop 700Lm registrují. Ale za plného světla si myslím, že i ten je slabý.
Obyčejná halogenová žárovka H4 dává 1000Lm pro tlumené světlo a 1600Lm pro dálkové světlo. Takže můj stroboskop v plném výkonu svítí okolo poloviny výkonu jednoho potkávacího reflektoru obyčejného auta. Za plného světla je to nezajímavé.
Udávaná svítivost žárovky není svítivost celého reflektoru, ztráty jsou velké a u každého jiné.
Hlavně auto osvětuje mnohem větší plochu a potřebný výkon jde tak kvadraticky nahoru.
Kdejaké světlo na kolo může dávat vizuálně větší intenzitu, ale jenom z toho úhlu, odkud je vidět.
Jenom mě zajímá, co je v tom tvém stroboskopu za LED a co ji napájí.
Ve starém a pořád funkčním dálkovém světle na Azubu mám 10 W LED, co taky dává 700 lm, ale nastavuju jenom polovinu a bohatě stačí. Při plném výkonu je fakt silnější než jeden dálkový halogen - ale jenom v tom úzkém směru, kam míří a odkud je - velmi citelně - vidět.
Je to komerční přední světlo SMART BL185W
https://www.cyklomania.cz/prodej/Predni-svetlo...
a napájení je jednou Lion tužkou. Žádný zázrak. Jedna Výkonná LED a nějaký reflektor. Září to symetricky, dost doširoka a pěkně to oslňuje, jako všechny tyhle světélka.
Jedna věc je být vidět ve tmě na silnici, druhá v rozbitém osvětlení města a třetí v plném denním světle. Jedna věc je být viděn a druhá věc je být zaregistrován i nepozorným řidičem v přemíře okolních podnětů.
Tak vidět jsou silný světla. Ty taková máš :-)
Já sázím na pasívní prvky, co fungují bez zdroje energie:
žlutej neon a široké reflexní pásy. Žlutá je vidět za světla, v šeru a ve tmě si auto posvítí na reflexní pásy. Pásky lemované žlutou mám kolem obou kotníků a nad jedním kolenem, to se hejbe, je to asymetrické a upoutá to pozornost.
Bodovku "orlí oko" mám na Růžence a ta je opravdu vidět, když svítí do očí. Ve tmě oslňuje a mám ji sklopenou.
AVACOM je ta repasovací firma.
Jsem našla nějaký repasovače na Podnásepní, tak až budu ty Ni-Cd baterie chtít vyhodit a nikdo to nebude chtít, můžu jim je věnovat. Já sama jednoduše nezjistím, který článek je vadný a vůbec je moc pracné to skládat, pro moje účely je jednodušší řešení.
Tak jsem si myslel, že si nikdy nebudu pořizovat svícení pro noční ježdění, ale potkalo mě to. Prosím Vás taková praktická otázka, když pominu finanční náklady a vyzdvihnu nešikovnost svých rukou, mám jít po samodomo výrobě nebo ten reflektor s batterypackem si koupit?
Že bych koupil něco přímo napájeného z USB power banky třeba toto
https://www.aliexpress.com/item/32631474620...
nebo toto
https://www.aliexpress.com/item/32824635465...
Jediná nevýhoda powerbanky je, že se po vybití okamžitě bez varování vypne a máš tmu. Jinak mi USB napájení připadá jako dobrý nápad, řeší všechny problémy se speciálními nabíječkami a nevyměnitelnými akumulátory.
Ono bude hodně záležet na tom, jak chceš potmě jezdit. Já to mám na popojíždění, z zimě do obchodu, večer se vracím z návštěvy... Prostě chvílu jedu po tmě a musím svítit. Protože to parkuju před obchodem, na návštěvě venku pod otevřeným nebem, tak prostě trvám na pevně přidělaných světlech (aby mi to nikdo neukradl před obchodem) a nesmí tomu vadit déšť.
Co se svítivosti týče, tam nejsem náročná, těch pár km (3-5?) klidně pojedu pomalu, cesta do krámu je stejně většinou osvětlená pouličním světlem.
Co se týče doby svícení, chci mít časovou rezervu prakticky celou noc. Se mi už stalo, že mi kdesi třicet km od baráku ujel poslední vlak, kterým jsem chtěla dojet, světla na baterky doblikala chvíli po půlnoci a byla jsem namydlená. Ještěže s sebou na delší výlet vezu pláštěnku Jurek, teplý fusekle a teplou mikinu. Nezbylo, než si ustlat v kukuřici a počkat do svítání.
Všechny mé požadavky by asi vyřešilo dynamo, ale představa, že ještě budu točit dynamem..., a jak to bude svítit, když zastavím kvůlivá defektu? Si ani neposvítím... Možná si časem pořídím náboj s dynamem jako zálohu, ale nebudu měnit kolo, který jede, takže až nastane čas na nový přední/zadní kolo, pak to bude aktuální.
Výsledkem je, že mám co mám, baterii a dvě ledky v pevných světlech, které vydrží na tu baterii svítit celou noc. Hotové to asi neprodávají, takže udělané.
Potřeboval jsem 2 hodiny za černočerné tmy, málem jsem se zabil, když mi to v serpentýnkách cestou nahoru zhaslo. Pro jistotu jsem to objednal, bo mi to ty 4 hodiny svitu určitě dá a budu to moct napojit i na powerbanku, co vozím pro mobil s navigací.
Jezdím sice skoro furt asfalt, ale v momentě, když nejsou čáry a ani patníky na sinici, tak su namydlený. Nikdy jsem teda neměl pořádné světlo na noc a moje první noční jízda jako taková mně dostala.
Jel jsem okreskama a světlo mi vykreslovalo patníky, kde je silnice měly, a chvílama jsem si připadal, vzhledem k nulovému provozu a tudíž i tichu, jako v nějakém raketoplánu dívaje se přes nějaký HUD displej na povolený koridor :-D Chci to prostě zažít víckrát :-D A nezabít se u toho ...
Mi přijde, že tady ti,co jezdí fakt v noci a často, mají baterii, kterou dobíjí dynamem a z baterie krmí výkonná světla, Radek má snad i blinkry, dálkový a potkávačky :-) Baterii můžou doma ještě dobít.
To je výborný model, ale celé je to dělané samodomo a k efektivnímu provozu je potřeba už dost znalostí té techniky, aby to bylo maximálně efektivní.
Se omezím na baterii a světla. Kdybych měla jezdit potmě víc, šla bych po lepším reflektoru dopředu, ale zatím mi to přijde jako zbytečná investice, která by byla nevyužita. Pokud by došlo na dynamo, byl by to samostatný okruh jen jako rezerva, že dojde/nebude baterie.
Jinak obě ty světla v odkazech ti hodí tunel, po jakým toužíš. Je otázka, zda to nebude oslňovat, když pojede někdo proti tobě (myslím, že bude) a jestli to v plném režimu opravdu vydrží dvě hodiny. Pak taky ještě budeš pořád muset řešit dvě hodiny slušného svitu zadního světla. Blikačka na obyčejný baterky to dle mé zkušenosti dvě hodiny nedá a zadní světlo považuji za důležitější jak nějaký světelný komfort vepředu.
Každopádně pokud ti jde o minimalizaci rizika, že světlo bez varování úplně zhasne, zvažoval bych instalaci druhého NEZÁVISLÉHO světla.
Každé zařízení se může pokazit. Otřesy v kombinaci se změnami teplot umí (nejen díky bezolovnatému pájení) připravit mnoho překvapení, o bateriích radši ani nemluvě a ono je v podstatě jedno, co se pokazí, výsledek bude stejný = tma.
Pravděpodobnost, že se pokazí dvě světla během jedné cesty, už je výrazně nižší. Dá se to řešit i kombinací dobrého světla a čelovky na nejslabší výkon. Když světlo zhasne, nebude úplná tma a během okamžiku přepneš čelovku naplno...
Světlo, co jsem měl na starém Ibexu mělo tři okruhy, takže při přerušení jednoho by pořád něco málo vepředu i vzadu svítilo, ale baterie i řídící elektronika byla společná, takže teoretické riziko, že to v nejnevhodnější okamžik celé zhasne, existovalo...
Nojo, možná už mi nová práce zvolna mění uvažování (systémy s bezpečností SIL4) a vidím problémy i tam, kde jsem je dřív neviděl. ;-)
Světlo s akupackem za 400 mi přijde adekvátní současným potřebám a možnostem po předchozím utrácení :-D Pokud nevyrazíme na dovolenou a světlo dojde do LehoSlehu v Lednici, tak obavy z večerně/noční jízdy lesem z Břeclavi nemám žádné obavy. Jen mě mrzí, že jsem vyhodil zhruba 700 za blikačku na 2 hodiny svícení.
To pevné připojení příslušenství na kole nevyžaduju, bo stejně kolo otrhávám před nějakým uskladněním nebo nákupem a nacpu všecko do brašny. Jen ten přechod na USB dobíjení z Ni-Mh byl teda na mně docela rychlý :-D Starou Sigmu Pavu asi předělám na napájení z power banky a budu tak připravený na případné dynamo v budoucnu. Letoškem jsem za "kolo" utratil asi ve výši součtu několika let během posledního desetiletí nepočítaje plánovaný Nexus.
Jinak plným výkonem svítit na silnici nemíním a vzadu mám 4 světla.
Tak mně napadlo, že v budoucnu budu muset koupit nový rámový set nebo bazarový kus či třeba nového Štercla, bo své ECO postupně uondávám.
Kam prosím Vás ty navigace montujete na jednostopá leha, nepočítám teda tříkolky apod.
Na prvním lehokole (python) nebylo kam, tak jsem mapu pokaždé tahal z podsedlové brašny. Na druhém (oceláč) ji mám na řidítkách přímo před očima.
Tak mobil jsem na Ibexu vozíval v pouzdru prichyceném k ramové trubce někde mezi sedlem a osou předního kola. Jelikož SK65 je široká necelých 5 cm, problém to nebyl a funkci základní navigace plnila. U současných patlafounu s velikým displejem to problém bude, to už by při šlapání překáželo.
Umístění mapníku jsem v kombinaci se spodním řízením vymyslet nedokázal. Nouzově jde mapu brát do ruky a odkládat do brašny nebo za sebe, ale je to otrava. Na závody, kde potřebuju koukat do mapy už radši beru horské kolo...
mám držák z HK na trubce https://photos.app.goo.gl/CYxUzarCELsFaU8c8
To budu chtít asi předem odzkoušet, bo mezi těma kolenama se mi to zdá daleko na rozeznání mapy.
Jo, to bude hodně individuální. Já mám tachometr až úplně vpředu na úrovni klik a přečtu to v pohodě, spousta lidí mi říkala, že by na to neviděli.
Každopádně na lehokole se spodním řízením mobil blíž k očím než mezi stehna nebo kolena asi nedostaneš. Můžeš akorát hledat vhodný kompromis, jak daleko na trubce od sedla držák umístíš. Čím víc vpředu, tím dál od očí a rukou, ale více ve směru pohledu na silnici...
Existuje i varianta nemít držák přímo na trubce, ale nějak ho prodloužit a přiblížit víc k očím, ale to už jsi na půl cesty k horním řidítkům... já jsem před sebou žádnou tyčku mít nechtěl...
Proporce máme různé, i těch kol, ale ten tachometr - můžeš ho při jízdě i ovládat?
Já ho tam mám od začátku a napřed jsem měl za to, že to nepůjde. Ale jde to, jenom se musí přestat šlapat.
Mobil vozím taky mezi nohama - zatím jenom když neprší. Držák je až před hlavovým složením, původně jenom pro přehrávač, ale mobil šířky 78 mm ještě nevadí.
Mapu jsem na něm ale při jízdě nesledoval, zatím tam sloužil hlavně jako přehrávač (i když s poněkud složitějším ovládáním, než ten jednoúčelový přístroj). Jenom abych ho nemusel hledat v brašně, když tu mapu budu chtít zapnout.
Na tachometr při jízdě dosáhnu, ale znamená to přestat šlapat a předklonit se. Ono málokdy bývá důvod na tachometr za jízdy vůbec šahat, vynuluju ho už před odjezdem, takže akorát někdy podle situace přepnu zobrazení vzdálenost/čas/hodiny. Převažují hodiny, poslední dobou dorážím do práce pozdě...
I noťas by se dal namontovat
https://cyklomz.rajce.idnes.cz/Sraz_lehokol...
https://jihra.rajce.idnes.cz/Sraz_lehokolistu_v...
Ještě minimálně nějakou dobu to pro mě osobně bude čistě teoretická záležitost, ale už mi dlouho vrtá hlavou: Jak udělat formou náramku nebo přímo našitím na rukavici inteligentní blinkr? Cílem je, aby to poznalo natočení zápěstí z víceméně vodorovné polohy na řídítkách do "dlaní svisle" při ukazování směru rukou a začlo blikat žlutýma ledkama. Prostě udělat ruku v noci viditelnou způsobem, nad kterým žádný řidič nemusí přemýšlet a instinktivně pozná co mu chci zdělit.
Logická cesta je malá nášivná odrůda Arduina, senzor polohy (akcelerometr), nějaké žluté ledky, baterika… Jak malé a lehké by to šlo udělat? Víte někdo o nějakém dostupném HW, co by se na to vyloženě hodil?
A co jen citlivý spínač, který by reagoval na nějaké chakteristické napětí ruky. Pak třeba zatnout ruku v pěst a sledovat napětí ruky v zápěstí. Nebo prosté sepnutí kontaktů přímo prsty ruky. Například stisknout palec a malíček.
Akcelerometr ti zareaguje na pohyb, ale ne na polohu. Dost se vyblbneš s odstíněním rázů od prostého pohybu kola. To není úplně triviální úloha.
To jsem si taky říkal, že by to bylo dost náročné. Mikrospínač na palec ruky proti hlavnímu kloubu ukazováku mě taky už někdy napadl a asi je to jednoznačně nejjednodušší. Šlo by i vynechat časovač a blikat přerušovaným mačkáním toho spínače :-).
Však v autě taky musíš blinkr spouštět ručně. Teď se to snad spustí i při otočení volantu, ale to je, mysím, už dost pozdě, se má blinkrem dávat najevo úmysl změnit směr jízdy.
Ťamani určitě mají nějaký oranžově blikavý drátky na vánoční výzdobu, já mám modrejneblikavej, ten je mi jako blinkr naprd, ale určitě maj i blikavý oranžový :-) Je to drát s ledkama, vypínačem a malou baterií. Pak jsem ještě měla takovou čepici s blikavýma červenýma světýlkama... Si dovedu představit zapracovat to do hřbetu rukavice.
Hledej u Ťamanů na tržnici, Vánoce se blíží, tak toho bude všude kýble. Spínač nějak vymyslíš.
Jojo, dělají se ledky, které blikají samy. mají ten časovač už v sobě. Stačí je připojit na napětí a ony místo kontinuálního svícení blikají.
Třeba v GM mají tuhle červenou blikací LED
https://www.gme.cz/led-5mm-blik-red-2800-30...
A mnoho dalších.
Tady mají oranžové blikající tkaničky za stovku. Úžasné, s tím by se dalo něco udělat :-)
https://www.besta-shop.cz/LED-tkanicky-do-bot...
Já bych asi šel cestou vlastního obvodu a upravených LED pásků, nebo hnízdo konvenčních ledek a řídicí obvod, aby blikaly pěkně všechny synchronně. To je velmi snadné udělat, váží pár gramů, a furt to bude menší a lehčí než baterie.
Našel jsem asi ten správný spínač: https://www.gme.cz/naklonovy-spinac-sw-520d
Jo, našla jsem za pár korun modul, se kterým si můžeš udělat co chceš.
https://www.svetzarovek.eu/p-128423/k-1208/led...
S náklonoměrem dokonalé.
Akorát teda nevím, jakou to má frekvenci blikání, ty tkaničky v pomalejší frekvenci jsou jako blinkry akorát.
Nebo blikačka pro psa :-)
https://www.asimp.cz/blikajici-privesek-na...
Ono toho je dost...
Jsem dala do vyhledávače "blikající led oranžová"
Na polohu jsou ty rtuťové spínače, jeden jsme používali ve firmě, na co arduino. Nepamatuju teda kde a za kolik a už vůbec né kdy :-) . A koupil bych k tomu ty reflexní cyklorukavice pro našití těch ledek.
Např.
http://www.hezkyden.cz/shop/polohovy-rtutovy...
Jsem si pro tento účel udělala reflexní náramek. Dovnitř jsem dala kovovou pružinu z těch běžných reflexních pásků, ale je na ní ta šedá reflexní páska z vesty. Ta páska odráží světlo výborně (foceno za denního světla bleskem),a když jezdím z obchodu, odbočuji na frekventované silnice doleva, ruku s páskem dobře respektují. Auta svítí, takže si to sama rozsvítí. Ve dne vidí žluté pásky okolo reflexu.
Co se týče spínače blinkru na rukavici, tak mi napadá, jestli to nemůže fungovat jako obrácený spínač. Když držíš řidítka, tak je to vypnutý tlakem řidítek na něco v rukavici), když je pustíš, je to zapnutý. To by se dalo ošetřit čistě mechanicky. Na hřbet rukavice by pak stačilo našít ledky a kapsičku na placatou baterii.
Reflexní prvek je fajn a naprosto funkční pro situaci jako odbočení vlevo, kde tě zajímá auto co jede zezadu nebo naproti. Slabší je to když tě má vidět někdo, kdo se na tebe dívá bočním okénkem a jeho světla nemíří na tebe.
A zkušenosti s blinkrama na velomobilu byly zajímavé v tom, jak ta blikající žlutá drasticky zkracuje dobu od spatření po pochopení. U velomobilu teda řidiči nechápou upaženou ruku prakticky nikdy, ale na druhou stranu jsem měl dojem, že blinkr na velomobilu pochopí rychleji a snadněji než upažení na vzpřímeném kole. I proto mi vrtá hlavou, jestli by to nešlo pro rukavice nějak elegantně upgradovat z reflexních pásků na plnohodnotné blinkry.
Nojo, všichni jsme si zvykli na blinkry a už nic jiného nečekáme. Už i motorky mají blinkry. Kdysi se dalo signalizovat nouzově rukou i z okénka automobilu. Při odbočení vpravo se ukazovalo levou rukou doprava přes střechu.
Já vozím dva namotávací reflexní pásky a v noci si je dávám na zápěstí právě kvůli viditelnosti signalizace při odbočení.
Na rukaviciach blinkre nemám, ale som na ne našil strieborný štvorec z reflexného pásu refl.vesty. Keď pohýbeš rukou, tak tie refl.pásy sú veľmi dobre vidieť.
Elektrické by boli určite zaujímavé riešenie, ale také si neviem vyrobiť vlastnolabne. Tak som to vyriešil takto.
Všechny reflexy dělám jako samostatnou věc, nenašívám. Náramek, kšandy, náramky na kotníky, žluté návleky na nohy. Reflexní vrstva se opírá a jako samostatný pásek se to nemusí s oblečením prát. Navíc to jde použít na jakýkoliv oděv a nemusím mít všechno strakaté.
Jedinou vyjímkou je větrovka, na kterou jsem vzadu dole našila reflexní pás, se pere v ruce a na ten reflex dávám pozor.
On ten reflex je tak citlivý na prani? Nemám s tím zkušenost. Bundu s reflexem normálně peru v ruce a je tam stále.
Reflex je vrstva malých kuliček či hranolů, které odráží světlo, nanesená na podkladový materiál (textil, plast, papír...). Praním se ty kuličku/hranoly odrbou, podklad může praní snášet bez úhony. Klidně per, na oblečení se to dává na textilním podkladu, ten praní snese a se ti to nerozpadne.
Jak tak koukám na síť, vidím jenom dva systémy: buď tlačítko mezi palcem a ukazováčkem (které nesmím při ukazování zapomenout zmáčknout), nebo čidlo polohy (které asi nepůjde kombinovat se supermany, protože na nich jsou dlaně prakticky stejně vodorovné jako při ukazování). Kdysi jsem ale viděl jedno úplně geniální řešení: zapínalo se natažením prstů. Prstýnek, nějaké lanko nebo páčka a hotovo.
Nakolik si já vybavuju svoje supermany tak ruka rotuje skoro 90° při ukazování směru. Při řízení mám zápěstí položené shora na zadním konci řídítka, při ukazování směru ho natočím palcovou stranou nahoru. Byla by to jen otázka najít správnou polohu toho spínače náklonu vůči zápěstí tak, aby spolehlivě spínal když má, respektive vypínal když blikat nemá. A i kdybych měl kvůli blikání natáčet ruku dlaní skoro vzhůru, pořád je to pohyb, na jaký si člověk snadno zvykne a blinkr mu vizuálně potvrdí, když to dělá správně.
Poprvé jsem vyzkoušel nabíjení mobilu z USB výstupu při jízdě - ani jsem to neměl v úmyslu, ale zapomněl jsem ho nabít přes noc a ráno zbývalo 20% - na cestu málo.
Tak pojedu bez muziky, co se dá dělat.
Když jsem ho připojil, měření ukázalo 0,9 A (při 12 V), pak to kleslo na 0,8 A - co s tím, když dynamo dá jenom 0,5 A a baterie na kole byla nabitá sotva z půlky té své neurčité kapacity.
K tomu světlo - ještě jsem netušil, jaká bude mlha, naštěstí zadní světlo má nepatrnou spotřebu i v režimu mlhovky a přední nebylo potřeba tak často.
Takže probíhalo to takhle - jak baterie mlela z posledního, což by už mohlo mít vliv na výkon světel, tak jsem sáhnul za sebe a nabíjení mobilu vypnul. Jelikož stále nic nehrálo, vznikala dostatečná nadvýroba, aby se baterie mohla zas vzpamatovat. Jak přibylo pár dílků, zapnul jsem to zpátky. A tak dokola.
Asi po třech hodinách jsem mobil vytáhl, že se podívám do mapy, čekal jsem přírůstek nejvýš pár procent nabití - a ono tam bylo rovnou 90%. Jeho spotřeba přitom klesla k 0,6 A.
To mě tedy potěšilo - dál jsem už mohl pokračovat s muzikou při obvyklé hlasitosti, to sice akumulátoru moc nepřidá, ale ani neubude a dálkové světlo dnes nepoužiju.
Tak tedy sláva, funguje to.
A s tím olověným akumulátorem na kole to ještě není tak zlé - on jenom potřebuje dost delší dobu při zvýšeném napětí, aby se nabil doplna, což mu doma občas dopřeju. Ale i když je nabitý jen částečně, tak je pořád stejně tvrdý a vydrží až do konce.
To jsem kdysi dostal od známých vadnou baterku z elektrokola. Co s ní - zjevně vadné články jsem rovnou vyhodil, zbytek otestoval tak, že odešlo pár dalších. Pak jsem je nechal částečně nabité nějaký rok uležet. Z těch, co přežiy i tohle, jsem vybral nejlepší a konečně - poskládal aspoň jednu malou speciální powerbanku. Teda malou, ale váží přes půl kila.
Není tam nic vlastní výroby, jenom čínské hračičky trochu upravené a pospojované dohromady. Tři články paralelně, k nim ochrana, nabíjecí modul s USB výstupem, k tomu navíc step-up měnič a voltmetr.
Mobil jsem s tím zkoušel nabít zatím dvakrát z 15 na 100% a napětí článků kleslo vždycky asi o 150 mV, takže by to mohlo jít ještě jednou, limity zatím pokoušet nebudu.
Pak je tam ten univerzální výstup z měniče - teď nastavený na 12,5 V pro případnou podporu nabitého akumulátoru na kole, ne pro jeho nabíjení. Když se překročí jenom na chvilku určitý výkon, zdechne to.
Jak je vidět na fotce, udrží i rozsvícenou autožárovku, co bere 6 W, ale až potom, co ji nahodím jiným zdrojem, jinak je jako zkrat.
Teď jenom doufám, že tyhle a podobné články jsou bezpečné. Vím, co dokážou, ale zas na to, kolik jich po světě běhá...
Víc hlav víc ví... Pořád dumám nad tím, jestli v tom nemám nějakou zásadní chybu.
Vlevo dole je alternátor, vpravo dole dva Li-ion články, fousy + a - napravo jsou stejnosměrný výstup. Zenerky odvádějí přebytečný výkon generátoru, když ho spotřebiče nestačí odebírat a baterky jsou plně nabité (ve skutečnosti jsou to složitější obvody, ale chovají se stejně). Když vypnu S1, odpojím generátor. Když vypnu S3, odpojím baterky. Když jsou S1 a S3 zapnuté, tak S2 určuje, jestli se mají akumulátory z generátoru nabíjet (zapnuto) nebo ne a mají jenom zálohovat napájení výstupu, pokud napětí za generátorem poklesne pod jejich úroveň (vypnuto). Cílem je mít možnost zakázat nabíjení např. při teplotách pod nulou, kdy by to li-ionkám nedělalo dobře, a přitom po zastavení nezhasnout. Obvod by se dal zjednodušit tím, že by se zrušil ten vývod mezi články, ale tím bych přišel o automatické balancování, takže to dělat nechci.
Co myslíte?
Zenerky nemůžeš používat do zkratu, chybí tam fitrační členy a tu změť spínačů jsem také nepochopil. Zdroj taky není stabilní. Např. https://www.youtube.com/watch?v=CQfuFTEhvVw
Dioda paralelně k spodní půlce S2 se tam zdá nějak navíc, tam při vybíjení nic nepoteče, když se články vybíjejí v sérii.
Ty obvody místo zenerek by se měly chovat dost jinak než zenerky, které by články spolehlivě vybily. Musí to být paralelní stabilizátory s velmi strmou charakteristikou a bez nejmenšího klidového proudu, pokud nechceš články pořád vypínat. Pokud se tohle splní, u S3 stačí horní půlka.
Jasné, že nejsou do žádného zkratu - zdroj nabíjení je měkký a předpokládá se, že se tam nestrčí články nabité někde jinde na napětí o chlup vyšší, než by se nabily zde.
Mám starý článek z mobilu připojený celoročně a funguje už dlouho - co mám Oceláč. Asi proto, že nevím, že mu v zimě může něco vadit. Ale nabíjím ho jen na 4 V a nechci po něm víc než půl wattu, když kolo na dvě minuty zastaví, takže už může být vlastně skoro po něm a nepoznám to.
V zimě dává po zastavení o něco nižší napětí, to vidím na kontrolkách, ale jak se ohřeje, už je to zas OK.
Ten střední vodič je tam kvůli balancování při nabíjení: kdyby se jeden článek nabil dřív, bude ho proud z dynama obcházet přes jeho omezovač napětí ("zenerku"), ale do druhého článku přes ten střední vodič pořád poteče, dokud ho taky nenabije do plna. Kdyby tam místo té diody paralelně ke spodní půlce S2 byl drát, nedalo by se vypnout nabíjení spodního článku. Kdyby tam místo ní bylo přerušení... aha, tak by to vlastně vůbec ničemu nevadilo. Výborně, díky, přesně tohle jsem potřeboval :-).
Ty omezovače napětí jsou bipolární tranzistory BD138 otvírané referencemi TL431 napájenými přes 100k děliče. Nějaký klidový odběr mají (v řádu desítek mikroA), proto je tam ten vypínač S3, aby šly baterky úplně odpojit. Strmost charakteristiky je taková, že rozpětí mezi začátkem otvírání a maximálním proudem z generátoru (500 mA) je 0,1 V, což pro tyhle účely stačí.
Jinak baterky zálohují celý výkon dynama a občas mají sloužit jako powerbanka pro nabití telefonu, takže musí vydržet v dobrém stavu.
Ty teda umíš napínat - než jsem došel na konec prvního odstavce, už jsem se lekl, že jsem to nenapsal dost jednoznačně a budu muset znova :-)
Omezovače s TL431 jsou dobré, tomu malému odběru se nedá vyhnout, ale pokud je na obtíž, přidá se automatický odpojovač buď přímo článků, nebo aspoň toho děliče. Všechno se dá.
Do těch omezovačů jdou hlavně výhodně zapojit LED kontrolky, co se rozsvítí zároveň s otvíráním tranzistoru, aby bylo jasné, že články jsou nabité a dynamo se může na chvíli odpojit, aby se přebytečný výkon neprotápěl.
Ani není potřeba další měření.
Kdysi dávno jsem vozil takový jednoduchý systém s NiCd a tam nebyla šance poznat, kdy už jsou nabité, to mi dost vadilo. Leda mít tam teploměr. Tohle už je dost lepší.
S lehokolem ni světlem to sice nesouvisí, ale s elektronikou trošku ano. :-)
Doma jsem dostal za úkol opravit rychlovarnou konvici. Holt zlatě staré hloupé výrobky, tahle má na rukojeti displej a tlačítka pro volbu teploty a režimu...
Problém se projevoval tak, že to se konvice vodu neuvařila, náhodně se sama vypínala... což se ukázalo být dílem blbnoucích kapacitních tlačítek. Po rozmontování držadla jsem zjistil, že kolem displeje, pružinky tlačítek a plošného spoje, byly kapičky vody...
Příčina tedy jasná, po vyschnutí tlačítka opět fungují. Sice jsem tvrzení, že to fakt nikdo do vody nemáčel, bral s rezervou, ale bylo mi divné, že kapičky vody jsou v rukojeti jen úplně nahoře, kde je ten ovládací panýlek, níže, kde je napájení a spínání už bylo sucho.
Zkusil jsem tedy ještě uvařit vodu s rozebranou rukojetí. No nevěřil jsem vlastním očím, těsně před vypnutím se do rukojeti vyvalil obláček páry.
Prostě rukojeť má otvor, který dosedá na jakýsi otvor pod izolací spojující skleněnou a plastovou část. Možná jsem to mohl vyfotit, ale už je to smontované...
Takže (konečně) otázka. Je to jen velice důmyslné kurvítko nebo existuje nějaká racionální myšlenka, proč složitě přivádět páru do rukojeti plné elektroniky? :-)
V konvicích s obyčejným bimetalem se vždycky přivádí pára až ke spínači, aby poznal, kdy má vypnout - a to i tam, kde je spínač naspodu konvice.
Tady zřejmě udělali totéž, jen místo bimetalu se přivádí pára k nějakému teplotnímu senzoru. Jestli to ale takhle nedomysleli, že pára na elektroniku nebude ideální, to už se zdá fakt moc.
No já právě nemám srovnání, ale měl jsem za to, že teplotní čidlo je tyčka v kovovým dnu. Ono to hlavně ukazuje teplotu vody ve stupních po celou dobu vaření. Ono by podle páry taky těžko šlo vypínat při 60/70/80/90C co si tam můžeš nastavit, takže jsem předpokládal, že bod varu bere z teploměru taky.
Na plošném spoji jsem neobjevil nic, co by vypadalo jako čidlo. Váleček, na který pára míří, je podle mě obyčejné pípátko. Vaření vody se vypínalo, i když jsem plošný spoj (z jedné strany pískátko, z druhé displej a pružinky kapacitních tlačítek) dal kus od konvice, co drátky dovolily.
Zvažoval jsem variantu zkusit ten plošák nalakovat, ale nebyl jsem si jistý, co by to s tlačítky provedlo, tak jsem plošný spoj alespoň zespodu přikryl tenkou folií a doufám, že se pára bude srážet na ní a k displeji + tlačítkům už se voda nedostane...
No možná tedy mechanické provedení mají pořád stejné a páru do držadla pouští i ve verzích, která to nepotřebuje. :-)
Prej pružinky kapacitních tlačítek. Uděláš nejlépe, když si ujasníš pojem "kapacitní tlačítko".
Ok, představ si tvrdý průhledný plast, který promáčknout nedestruktivně nejde a pod ním kovová pružinka jdoucí z plošného spoje a dotýkající se plastu v místě, kde je tlačítko nakreslené. Co je to?
No tak tohle tam je třikrát kousek od sebe...
Tak to je jiná, podle toho popisu to fakt bude kapacitní tlačítko. Z těch dřívějších příspěvků jsem si udělal obraz, že je tomu jinak. Jinak pokrok nezastavíš - když nebudeš mít varnou konvice s wifi připojením, jako bys nebyl...
Jestli to budu muset ještě někdy rozdělat, tak to třeba nafotím. To by mohlo eliminovat situaci, kdy si někdo představuje úplně něco jiného než se snažím popsat... :-)
Musím ale konstatovat, že mě ten "pokrok" docela děsí. Možná se fakt blíží doba, kdy se nedostanem ani do ledničky, když se nepodaří nainstalovat pravidelné aktualizace... :-(
Natož, když ti jí hacknou, zamknou a budou požadovat výkupné. Umřeš večer hlady.
Na druhou stranu, kdybys nastavil časový zámek na ledničce, který by jí uzamkl po 19 hodině a odemkl až ráno, tak by se to u mnohých pozitivně projevilo na váze.
To je skvělý nápad. Nastavíš si ho přes Bluetooth mobilem sám a přestavět půjde jen až ráno. Nouzový režim bude ovládat někdo z příbuzenstva po velmi zralé úvaze. To by mohla být žádaná vlastnost ledničky.
Tak časový zámek si můžeš objednat za pár stovek z Číny, pokud máš macochistické sklony...
https://www.ebay.com/itm/Multi-Function-Timer...
Ale samozřejmě by to šlo povýšit na komplexní produkt, kdy by lednička analyzovala tvé sportovní výkony ve fitness aplikacích, prodiskutovala to s chytrou váhou, měřičem tuku a podobně a následně ti odsypala tvou denní dávku... :-)
Tak podle toho, co píšeš,to fungovalo leta. Možná tam je ještě nějaký další otvor.který to zas odvětrává a aktuálně je něčím ucpanej, takže to nevysychá jak by mělo...
Nevím, ale Radek píše, že z hlediska měření teploty je možný, že tam přivádí páru, takže bych hledala způsob, jak to mohlo fungovat.
Tak jsem se rozhodl pro trochu univerzálnější "power banku" na cestování s mým USB světlem a pro airsoft.
Jako že si koupím pouzdro na 8,4V na 6x 18650 a dám tomu BMS. Na dně bych prostě pospájel "středy" těch paralelní 2S větví a vyvedl k víku, kde bych se pokusil nacpat tu BMS. Hlídala by mně ta BMS proti použití proti podpětí nebo bych si musel dát k tomu ještě takový ten airsoftový bzučák pro to hlídání podpětí?
Je to prosím Vás dobrý nápad tato kombinace?
Se držím 12V a Messner už má vlastní baterii, aby mu barevně seděla k laku :-)
A naznala jsem. že když se ta vrchní část na to jenom navlíkne, tak to stačí, voda do spodní části nenateče (je to zalepené chemoprénem), a je to takové jednoduše demontovatelné.
Páči sa mi to. Pekná práca !!!
Děkuji. Světla a jejich uchycení je tady:
https://www.nakole.cz/diskuse/28466-jake-to...
Světla i kabeláž jsou poschovávané, že to na tom kole není vidět. Při testování jsem za 5 hodin svícení snížila napětí baterie ze 13V na 11,6V, dál jsem to netrápila, svítilo to pořád pěkně. Mi 5 hodin stačí, v noci nejezdím, to mám jen, kdyby hrozilo, že zatmím :-)
Podle spotřeby je jasné, že ta světla nemají deklarované 3W, to by tak dlouho nemohlo vydržet svítit (uváděná kapacita baterie je 1,3Ah), ale vidět je to dobře.
Když se blíží ten sraz, tak aspoň malé vylepšení. Těžko už něco vymýšlet, ale říkal jsem si, co takhle přidat "třetí" brzdové světlo, když sedačka k tomu přímo láká.
Ale jak ho na ni umístit a do čeho - nakonec ta sedačka už je tam dlouho a rozvrtaná je už taky dost, tak proč nevyužít její dutiny.
Z přední strany na každé půlce přibyly jen čtyři dírky, kterými šlo všechno dovnitř a pak se přelepily izolačkou. Přívody jsou taky vnitřkem, nepřiznaný ani drátek.
Jenom zespodu, kam se dá ze jízdy sáhnout, je krabička přepínačem "ohleduplnosti" (zeslabení na 1/5 výkonu) a konektorem, takže dá se naštěstí i vypnout úplně. Při demontáži sedačky je to už pátý konektor, co se musí odpojit (další se týkají audio zesilovače).
Max. příkon toho přidaného brzdového světla je necelý 1 W, původní má celkem přes 2 W.
Po pečlivém zalepení všech LED vteřiňákem se ukázalo, že jedna je jiná - zdá se o dost silnější, ale má jen hodně užší úhel a při zkoušení všech jsem si toho nevšiml. V celé zásilce 20 LED byly takové dvě - to je bohužel nutné zlo při dálkových nákupech, ale jiná možnost koupit takhle účinné LED není. Ty správné ještě zbyly. Takže - co se vleče, jen tak neskončí - čeká mě její co nejšetrnější odstranění (šetrné k sedačce, samozřejmě, LED to nepřežije). Při tomhle způsobu montáže jsem fakt nepředpokládal, že se bude někdy muset vyndávat jiná LED, než jen zaručeně vadná.
Ty musíš mít lehokolo už jenom proto, abys měl dostatek místa, kam dát všechny světla! To bys na podsedlovou taštičku nenacpal :-)
Tos trefila, byl to první důvod, proč lehokolo - jde tam přidělat tolik věcí a nevypadá to přitom o nic divněji, než kdyby tam nebyly.
Další výhody lehokola jsem objevil až časem.
Ještě ti tam chybí karbidová lampa, olejová lampa a svíčková lampa, coby systém záložní, náhradní a reservní pro případ zkratu :)
Tak a je to spravené - dokonce nedestruktivně. Tlačil jsem přes dřevo na LED, až lepidlo povolilo a zapadla. Ale chtělo to hodně, silněji už bych to nezkoušel a s případnou vadnou už to takhle riskovat nebudu.
Nakonec to vypadá, že naplno to nechám přeplé nanejvýš v mlze nebo fakt silném slunku, jinak je to až moc.
Auta mají to přídavné brzdové taky většinou spíš na ozdobu.
V práci jsme pořídili na různé prototypy a vývojové granty 3D tiskárnu na krabičky a držáčky a podobné vehementy. Máme jednoho inženýra, který se tím tak z 50 procent zabývá. Je to na ty různé krabičky na míru zcela skvělé a úchvatné. Doporučuji tvé pozornosti. Když si to navrhneš tak někoho s tiskárnou už seženeš.
Radek si vystačí s krabičkou od tic-tacu, případně si ju podle potřeby připiluje. On je šikovnější, jak nějaká 3D tiskárna... :-)
No díky. Ale zrovna ty od Tic-tacu se už nedělají. Jenom jsem tenkrát sehnal pár posledních a už přešli z PS na PP, což je na nic.
Dvě, co mám vpředu, jsou ještě zachráněné ze starého kola, ale mohlo by tam být už něco hezčího.
Už to asi není taková vzácnost, v práci jednu dobrou využíváme pořád a dalších několik jede u šéfa doma.
Není to tak pěkné jak ty kupované krabičky a při vší snaze o povrchovou úpravu ani nebude, ale některé krabičky se už nevyrábějí a tak časem nezbude než tvořit.
Taky už mám jednu domu a před tím se sádrou na noze jsem se půl roku učil na tatínkově tiskárně. Jde udělat obrovské rozdíly ve výsledném vzhledu podle toho jak se to nastaví ve sliceru, podle typu tiskárny (co někdy leze z některých levných čínských je fakt hrůza) a už to jak si to člověk v CADu nakreslí s ohledem na možnosti tisku, orientaci na podložce a podobně dělá velký rozdíl.
Jak si na to najdu chvilku času plánuju nahradit nesehnatelné 20" blatníky tiskem. A ještě v září snad dokončím nová řídítka - tištěné jádro z HIPSu omotané kompozitem.
Na světla dojde spíš až s nějakým budoucím velomobilem, ale překryty blinkrů a koncových světel by neměly být problém, potřebují být jen solidně průsvitné, ne průhledné.
Vytisknout blatník podle svého vkusu, velikosti a uchycení, to je skvělý nápad. Jen to chce opravdu velkou tiskárnu. No kdyby se připravilo to spojení, tak by to šlo tisknout i po kusech a následně to spojit a zavařit.
Mám malou tiskárnu, ale tisk z více částí a lepení už jsem zkoušel a funguje. Plánuju to "skolíkovat" jako když se lepí dřevěné desky k sobě. Usnadní to slícování dílů a zvedne pevnost. Kdyby to i tak nedrželo, tak příští varianta bude lehounký HIPS a na něm šlupka jednou vrstvou sklolaminátu.
To chceš skolíkovat natupo jen čelní stěny k sobě? Mne spíš napadlo udělat spoj čelních stěn nějakým zámkovým meandrem, aby to bylo delší a samodržné a navíc ten spoj povrchově zalít roztaveným materiálem.
Pro ten blatník co jsem začal kreslit a jednou se k němu vrátím jak bude čas by slepit styčné plochy čelně stačilo. Navíc když se zalepí ty kolíky, jejich lepení je namáhané pouze na smyk, takže jak moc drží ta čelní plocha kolem nich už nehraje moc roli. Váhal bych to použít na blatník kde tímhle bude přilepený do vzduchu trčící konec. Ale já plánuju mít blízko konců blatníku vzpěry z drátů od vidlice k blatníku, protože nemám rád třepetání blatníků v příčném větru a nehodlám je dělat tak masivní, aby nepružily.
Lepení přes nějaký tvarový zámek by udělat šlo, jen bude těžší to odladit a hůř přenosné na jinou tiskárnu kvůli tolerancím.
Přepatlávat to ještě roztaveným plastem bude vypadat naprosto příšerně. Ale drželo by to. Už jsem i uvažoval koupit si 3D pero a použít ho jako "MIG svářečku" na výtisky. Ale ne každé umí teplotu potřebnou na nějaký slušný plast.
A čím ten polypropylén či z čeho je ta srágora do tiskáren lepíš?
Já jsem svařoval blatník z několika koupených kusů, poněvadž jsem potřeboval delší. Vařil jsem to natupo a drželo to. Jen to nebylo moc hezké. Blatník jsem měl ukotvený k nosiči. Samonosně by to asi při těch rázech rychle upadlo.
Tisknout jde hodně různých plastů a podle toho musíš vybrat lepidlo. Pokud půjde blatník udělat samonosný, vytisknu ho z ASA, to jde lepit kyanoakryláty, epoxidem a svařovat naleptáním acetonem. Pokud to budu přelaminovávat, použiju HIPS, a ten je na tom s lepením podobně. Zato takové PETG má dobrou mechanickou a chemickou odolnost a je UV stabilní, ale slepit ho je vyloženě těžké, takže z toho netisknu nic, co bych chtěl lepit.
Proste klasika zabijecka bez cunika
Nedávno mi současně odešly dva páčkové spínače na pravé straně sedačky (shodou okolností je mám vyfocené: http://nightrider.xf.cz/tech/osvetleni9_28.jpg , S8 a S10, foceno před zalitím do hroudy tavného lepidla). Podle příznaků to vypadalo, že se utrhl drát, který do nich přivádí šťávu, ale nakonec se ukázalo, že drát je v pořádku a chyba je ve spínačích: z prostředního vývodu na jeden krajní jde proud normálně, na druhém jsem místo 7,5 V naměřil jenom 1,5 (naprázdno). Provizorně jsem to opravil tak, že jsem S8 otočil a výstup přepájel na protější vývod, třípólový S10 budu muset vyměnit.
Minulou neděli cestou do Prahy bylo ještě všechno v pořádku, v pátek na zpáteční cestě (po týdnu v suché a teplé podzemní garáži) spínače najednou nefungovaly. Kdyby to byl jenom jeden, dalo by se to svést na vadný kus, ale dva na stejném místě musel poškodit nějaký vnější vliv. V obou případech odešly kontakty, které jsou většinu času rozpojené, takže možná vlhkost a oxidace. Ale jaká vlhkost? Při brodění jezerem pod trojskou lávkou voda tak vysoko necákala, takže buď opožděné následky jednoho letního lijáku, nebo mlha. Jsem rád, že to odneslo jenom ozdobné podsvícení a pravý blinkr a ne třeba potkávačky.
Co z toho pro nás vyplývá: spínače KNX-1 nejsou tak nezničitelné, jak jsem si donedávna myslel.
Zcela seriózně, neuvažovals někdy o nějaký stavebnici toho podsvícení na prodej? Obrysovky, brzda a blinkry bych docela užil, ale jsem tak maximálně schopný to spájet dohromady podle návodu a i u toho bych měl zatnutý zuby a sevřenou prdel...
Neumím to udělat tak, aby to vypadalo hezky a profesionálně a aby si to člověk jenom koupil, namontoval a všechno hned sedělo. Ale jestli chceš řešení na míru pro sebe a nevadí ti, že to bude stejně punkový prototyp jako všechno, co dělám, tak napiš SZ, domluvíme se.
Tyhle spínače oxidují a nejsou moc vhodné na malé napětí a ještě menší proudy.
Nezkoušels to "opravit" stříknutím Kontaktolu nebo něčeho podobného? Taková první pomoc, ale často jediná a zas to chvíli funguje.
Já teda používám všude ty menší a při 12V problém nemají, jen v jednom případě pro spínání audiosignálu je potřeba ho občas hodně procvičit.
Konkrétně ten KNX-1 jsem ale jeden měnil doma, většinou pořád sepnutý, až po x letech se upálil kontakt občasným nárazovým proudem při AC 24V.
Měl bych dotaz, pokoušel jsem se to najít na netu, ale marně.
Máte někdo představu, jak je to u LED žárovek pro domácnost s frekvencí?
V tom smyslu, zda svítí souvisle, nebo je světlo přerušované s natolik vysokou frekvencí, že to lidské oko nepostřehne, ale třeba zvíře s lepší zrakem ano.
Jde mi právě o ta zvířata, zda je pro ně LED osvětlení vhodné, možná je to jen můj pocit, ale přijde mi, že jim LED světla nejsou zrovna příjemná. Děkuji.
Asi jak která LED. Mám zde jednu na 230V, která viditelně bliká a projevuje se i stroboskopický efekt při svícení na rotující předmět. U jiných LED to nepozoruji.
Je to tak, jak která. Spíš u dříve vyrobených kousků je normální blikání s frekvencí 100 Hz, u některých jde jas 100x za vteřinu klidně až úplně k nule - záleží, jak moc se šetřilo na filtračním kondenzátoru a jestli na něj bylo vůbec místo. Ještě hůř často blikají LED náhrady zářivek (tak zářivky nikdy neblikaly) a hotová domácí LED světla, kde se LED nedají vyměnit. Je to vidět pokaždé i bez pomůcek, nebo se to dá naučit vidět.
Pak se začal chvilku objevovat proudový stabilzátor, tam blikání skoro zmizí, ale za cenu větších ztrát.
U novějších je už prakticky všude DC-DC měnič s frekvencí desítek až stovek kHz a na výstupu je vždycky filtr, takže pokud jsou v pořádku, žádné blikání nejde ani naměřit.
Totiž přiznám se, při návštěvě Lidlu se vždycky podívám do přihrádky se světelným šrotem, skoro vždycky něco vyberu a doma pak zkoumám. Většina jde opravit a vypadá to, že to nepoužiju ani do konce života, už jenom těch zatracovaných úsporek, co někdo vyhodí i skoro nepoužité, protože LED. Přitom když se s nima nebliká a po zapnutí se nechají svítit aspoň pět minut, tak vydrží ještě pořád dýl (a sežerou víc, jasně).
I když ty žárovky jsou asi jediné, co se slevňuje a bude dál, tak mě to baví. Koupenou mám dohromady jednu - ještě než jsem v tom získal ten cvik (a když ještě stála přes dvě stovky).
Aha, děkuji za reakci. To je ale škoda, že se o tom nikde nepíše.
Jak k tomu ta zviřátka přijdou, pokud jim někdo neznalý svítí LEDkou co bliká(třeba celý den), musí to pro ně být docela očistec.
Některé blikají na 50/100 Hz, některé blikají o něco rychleji, některé dost rychle na to aby to opravdu postřehnout nešlo. Dále některé bzučí, některé pískají, některé budou pískat na frekvencích co ty neuslyšíš, ale zvíře ano.
Máš dvě možnosti:
- jít do obchodu, postupně nakupovat různé, a vždy toto změřit a vracet, dokud nenajdeš nějakou vyhovující (a doufat, že nezačne pískat a blikat časem, až vyschnout kondenzátory a uvolní se cívky vlivem nekvalitních součástek a přehřívání v absurdně malém balení)
- vykašlat se na to, koupit si průmyslový zdroj s vyhlazeným napětím (my v práci používáme takové ty MeanWelly, ale asi by šel použít i nějaký „power brick“ adaptér) a na něj připojit buď LEDku (přidělanou na chladiči CPU z počítače) nebo LED pásek.
Na osvětlení bicyklů ale i ostatních pomalu jedoucích vozidel (mopedy, elektroskůtry a t,d,) mám vzhledem k hustotě provozu a kvantu moderních xenonek jednoznačný názor, a to, že buďto za snížené viditelnosti a v noci na silnice s 90 nepatří, a nebo musej být vybaveny něčím, jako ony varovné majáky traktorů a pod. (Při stavu dnešní techniky je to možné). Ty lze totiž na rozdíl od dosavadních blikátek i při oslnění registrovat. (Na ony výše uvedené stroje se také blikátka neinstalují).
Co uděláš s lesní zvěří? Nalepíš reflexky nebo rovnou postřílíš?
Hned na začátku silničního zákona se dočteš, že řidič je povinen jet tak, aby dokázal zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V autoškole nám říkali, že když na silnici bude ležet opilec, tak ho nesmíme přejet.
Jet v noci 90, přestože tvrdíš, že neregistruješ cyklisty s blikátky, je k zamyšlení!
Je. Ale hlavně při oslnění moderními světlomety. (A při dnešní hustotě provozu a bezohlednosti řidičů je to jistě na zamyšlení. Původce se dá málokdy identifikovat). A Jsem zvědav třeba v hustém provozu jezdit dle onoho předpisu a nepředjíždět třeba onoho opilého chodce na cestě či kolo jedoucí v půlce své vozovky. (Což je pro něho jistě bezpečnější.) Nechci slyšet ty výlevy dnešních řidičů....
APP. A u těch traktorů a spec. vozidel jsou ony majáky přímo předepsány a nespoléhá se jen na výše uvedenou vyhlášku...
Jistě Tě učili,že se nesmíš do těch světlometů dívat,právě proto,aby Tě neoslnily. Že máš v takovou chvíli sledovat pravý okraj silnice.
Jo. Souhlas. Ale taky se musí spočítat ona případní brzdná dráha vzhledem k dosvitu mých potkávaček, dále reakční doba člověka i auta hlavně pokud cyklista přede mnou jede krokem. A zaručeně tu nevyjde 90-ka. A při dnešním provozu a tlaku vozidel za sebou se dostáváme k onomu výše uvedenému loudání. (Ty případy přece známe už dnes jak to také bylo uvedeno). Ergo - třeba nejprve vědět co chceme. Podle mě je souběh té škály vozidel a vozítek za současného stavu zatížení a stavu komunikací i v rozmezí daných předpisů neslučitelnej. To mnozí pochopili a proto také nastal onen boom cyklostezek. Teď jen dořešit ty mopedy a skůtříky. (Na dálnici také nikdo nepustí koňskej povoz i kdyby uháněl 60 kou...
"Podle mě je souběh té škály vozidel a vozítek za současného stavu zatížení a stavu komunikací i v rozmezí daných předpisů neslučitelnej."
Tak, a teď jen aby se tahle myšlenka ujala u dostatečně širokýho publika a máme vyhráno všichni...
BTW, v současnosti tuším platí, že na dálnici musíš bejt schopnej na rovině vyvinout 80km/h, což mi osobně teda taky nepřijde jako kdovíjaký terno...
Tak já silně pochybuju, že někdo záměrně jezdí po nocích po silnicích první třídy s blikátkem za 3,50CZK, protože to je jeho hobby.
Pokud si budu moct vybrat, vždycky raději pojedu lesní šotolinou, než po kraji silnice, kde mě bude míjet (doufejme) jedno auto za druhým, už jen kvůli vlastnímu pocitu.
Mít na kole racionální světlo (na obou koncích) snad dává selský rozum, reflexní prvky nikoho nezabijou (leč taky se to nemusí přehánět), ale dělat ze sebe vánoční stromeček kříženej s tichomořským majákem, jen proto aby řidič mohl jet 110 a obdivovat světlomety protijedoucích mi nedává smysl.
V neposlední řadě, v místních končinách nebývá intenzita světla prvotní problém - cesty se kroutí a relativní horizont bývá blízko. Tam sebesilnější a sebešílenější světlo nepomůže, světlo neumí "za roh".
Na otevřené pláni stačí de facto (teoreticky samozřejmě) odrazky.
Také myslím,že pokud někdo plánuje předem,že pojede potmě,tak se patřičně vybaví,aby měl jistotu,že ho ostatní uvidí. Pokud bych se měl neplánovaně odněkud potmě vracet jen s nějakou blikačkou,tak budu patřičně opatrný a pokud to půjde,tak se silnici vyhnu. Když po ní přece jen pojedu,tak budu s možností,že mně druzí řidiči nevidí,předem počítat a podle toho se chovat. Čili nebudu trvat na nějaké přednosti v jízdě a pokud mně dojede auto,budu se snažit uhnout mimo silnici.
Jo. Mimo silnici, pokud to jde. A v tom případě už je opravdu jednodušší vymezený separátní pruh pro pomalu jedoucí vozidla. A mnohde by to opravdu šlo. Pokud ony staré "pankety" nesežrala silnice, což se bohužel vesměs už stalo.....
Tak předpisy máme nastavené tak, že i po té silnici první třídy stále mohou chodit chodci. Přes den klidně ve dvojicích, za snížené viditelnosti by měli jít za sebou a mít nějaký reflexní prvek. Nic víc.
Takže řidič ze zákona prostě musí počítat, že tam může neosvětlený chodec jít. Bohužel realita vypadá tak, že většina motoristů jezdí v noci stejně rychle jako v noci a vůbec neuvažuje o možnosti, že by za tou nepřehlednou zatáčkou mohl někdo být a napere to tam na hraně adheze...
Hlavně pohyb po silnici v noci, ať už na kole nebo pěšky zpravidla není kratochvíle, ale často nutnost.
Před pár lety jsem přes zimu jezdíval do práce autobusem a nejbližší zastávka téhle linky, která naši obec objíždí je trochu mimo civilizaci. Kdysi k zastávce vedla polní cesta, ale po zrušení železničního přejezdu to znamená jít asi kilometr po silnici, kde nejsou lampy, krajnice ani chodník. Nic příjemného...
A o tom to totiž je. Jak píšu - dovolená rychlost se zvýšila,staré pankety sežrala silnice, chodníky mezi městy a obcemi se rozoraly (a zavčas si je bafuňáři od obcí stihli skoupit), mnohde jinde se z různých důvodů nesmí a t.d. A přitom tyhle cestičky byly daleko nejbezpečnější i bez těch kop zákonů a nařízení. Postačí se podívat na staré mapy... Ale to už jsem probíral v jiné diskusi.
Prostě jako chodec,cyklista,nebo motocyklista musím stále počítat s tím,že se něco může stát a že jsem to já,kdo nemá kolem sebe nějakou bezpečnostní deformační zónu,která mně v případě potřeby ochrání. S tímhle musím počítat nejen v noci,ale i ve dne. Pro svoji ochranu musím něco udělat vždy sám. Neochrání mně to,že pravidla porušil ten druhý.
Představ si, že jsi chodec na silnici bez krajnice, pro jistotu vylepšené svodidly. To mi řekni, co chceš pro svou ochranu dělat?
Jasně, řekněme, že si vezmeš nějaký reflexní blbiny a nad rámec zákona ještě slušnou baterku. V reálu stejně o tvém životě rozhodují druzí. Ty vidíš akorát blížící se světla. Mimo obec leckdo kvůli chodci nevypne ani dálková, takže jdeš po kraji prakticky naslepo. Do poslední chvíle netušíš, jak těsně tě auto hodlá minout a jestli o tobě řidič vůbec ví nebo na mobilu datluje třeba SMS. Když jede víc aut za sebou, je použití blinkrů spíše vyjímkou, takže i když tě první auto objede rozumným obloukem, ta zbylá nikoliv... :-(
Co chci pro svoji ochranu udělat? Jak píši,počítat s tím.
Pokud tudy v noci pěšky musíš, třeba na ten autobus, jakým způsobem s tím chceš počítat? Sepíšeš poslední vůli a vylepšíš úrazovou pojistku? Co ještě víc než odrazky na šatech a blikna? Na pohyblivějším kole se můžeš těm nejhorším silnicím vyhnout. Pěšák nemá na výběr.
Jo, předpisy nastavené máme, jenže až budu namotaný na chromované trubce který chrání chladič Jeepu, bude mi to pravděpodobně prd platné a nejspíš i dost jedno.
Poliši na to buď kašlou, nebo to prostě nejsou schopní hlídat, což jen prohlubuje zažitou představu, že silnice jsou tu pro auta a všichni ostatní se vlastně jen přiživují.
Já to těžko zlomím, i kdybych byl 100x v právu, takže jak jsem psal, raději pujdu lesem, i kdyby mi na cestu měl svítit jen měsíček větvemi cloněný...
Tady jsme, ne náhodou, v sekci lehokol.
A je nejspíš jisté, že kdo se cítíme jezdit s tím po silnicích v noci, tak na osvětlení nešetříme, ať už kupovaném nebo vlastní výroby.
Když potkáme cyklistu, co je v klidu, že má přece blikačku, ale už neví, že skoro vybitou a nebo někde na batohu namířenou bokem, tak ten na silnici nepatří - jasně, jsou tací, ale o tom snad jinam.
A když už tu otravuju, ještě bych poprosil o informaci k náboji SON 28. (abych nemusel louskat návod v angličtině)
Na výstupních kontaktech není značená polarita, takže je asi jedno, jak k němu připojím Biologic Reecharger Dynamo kit?
Směr otáčení náboje je pevně daný (na náboji není vyznačen) nebo je to jedno?
Čili výstupní kontakty na náboji musí být vždy vpravo při pohledu ve směru jízdy, nebo ho můžu nasadit do vidle i obráceně? Děkuji!
Přestože se tomu lidově říká dynamo, naprostá většina toho, co lze na kolo koupit jsou alternátory. To znamená, že z toho leze střídavé napětí a polaritu označit nejde. Pochybuji, že by SON byl vyjímkou...
Si to taky myslím, jinak by to výrazně označili i pro blbce, jako jsem já, jen bych chtěl mít jistotu.
To samé u směru otáčení, víc by se mi hodily kontakty na levé straně, ale narazil jsem na netu na manuál k náboji Shimano, tam bylo výslovně uvedeno, že musí být na pravé straně.
Pokud je to alternátor, tak směr otáčení postrádá smysl. Jde o střídavý proud, že. A ložiskům je to jedno.
Otázka konstrukce je možná složitější, bo nějak se musí dodržet těch 500mA.
Složité to není, proud je (mimo vlastní konstrukci) daný přesným nasycením magnetu.
Jakoliv byla konstrukce některých přítlačných dynam (teda alternátorů) špatná a neúčinná, proud vždycky dávaly. Když jim to při výrobě vycházelo málo, nastavili pro magnety větší ránu a zas to sedělo. Jestli magnet pak časem nezeslábne, to se asi neřešilo.
Na polaritě nezáleží - je to střídavé, dokonce u SONu není ani jeden vývod ukostřený, na rozdíl od jiných, k radosti bastlířů vlastní elektroniky (fakt jen kvůli tomu, kdysi to někde psali).
Se směrem otáčení je to ale složitější - je předepsaný z důvodu mechanické stability, aby se to v extrémním případě nějak nerozšroubovalo či co. Jestli to vadí i těm nejnovějším, nevím.
Já mám všude s kotoučovkou a tam proto není co vymýšlet.
U Sonu na směru otáčení nezáleží, je lisovaný. Myslím, že to dokonce v návodu výslovně píšou. Předepsaný směr se musí dodržet jenom na nábojích se šroubovanou přírubou, aby se nepovolovala.
Díky, nechtělo se mi hledat návod. Je to tam a trochu jsem tušil (viz výše).
Ale - týká se jen těch novějších.
Pokud jde o starší klasiku - není to jen zapomenutá minulost, tyhle věci se dědí, takže se s tím setkat můžeme a ten návod pořád mám:
Včera jsem měnil vadný vypínač na tříkolce, pro zajímavost posílám pár fotek, jak vypadal zevnitř. Ten rezavý roh byl dole a je vidět, že se v něm držela voda tak dlouho, až kontaktní plíšek úplně proreznul.
Pro příště: spínač je potřeba orientovat páčkou dolů (nebo aspoň šikmo dolů), aby voda uvnitř tekla pryč od kontaktů, a pokud možno ho schovat do krabičky nebo celý zalít do izolační hmoty. Mezi plastovými a kovovými částmi krytu je docela dost spár, takže stačí pár náhodných kapek a cákanců a je vystaráno.
Aspoň vidím, že ne nadarmo mám věci řešené tak... složitě.
Voda je sviňa. Ale ještě horší jsou kočičí chcánky.
Zdá se, že mají stejné složení jako elektrolyt z vyteklých baterií - včetně čichového vjemu a toho, že na materiálu jimi napadeném zůstávají nezaschlé kapky smíchané se rzí ještě rok...
Už můžu přidat taky jednu zkušenost s přepínačem, tím nejmenším páčkovým.
Mám tam jeden na ztlumení muziky, abych se nemusel natahovat k přehrávači a na chvilku ho vypínat, když míjím někoho s kočárkem.
Dnes na cyklostezce zrovna přišel vhod, tak jsem ho pod sedačkou nahmatal a vyzkoušel několikrát, jak funguje - napřed nanečisto, protože už dlouho použitý nebyl a předtím málokdy. Vše v pořádku. Jak jsem projel kolem kočárku a chtěl pak v klidu znova zesílit, najednou to nešlo. Cvakal jsem zběsile, ale už nic. (Když už se věcí kazí, proč vždycky takhle ironicky?)
Voda se do něj nikdy nedostala, ale na rozdíl od těch zabudovaných v systému osvětlení, tenhle už dřív někde sloužil.
Po rozebrání se ukázalo, že v něm překážela jedna "součástka" navíc...
jedná se o část toho lemu?
Ano. Doufám, že půjde ještě nouzově - možná trvale - spravit připájením jedné matice napevno k tomu plechu. Právě proto, aby se to takhle neutrhlo, byly použité vždycky dvě matice proti sobě.
Jedině, že by byl někdy dřív namontovaný na něčem tlustším a druhá se nevešla, i to je možné.
Ahoj, nevíte prosím někdo, kde sehnat náhradní baterii do kamerových brýlí Sunnycam sport edition?
Dneska jsem je (víceméně úspěšně) rozmontoval a vypadá to takhle viz obrázek. Podle nápisu "HY 771844" mi google nic rozumného neukázal. :-(
A bohužel oficiální web prodejce/výrobce z Anglie už asi neexistuje, takže tam se rady nedoberu.
Jestli z toho vedou jen dva drátky, tak bych si podobný rozměr vybral na alíkovi. Určitě tam i shodný bude.
Jo, jen dva drátky. S tím, že je budu muset u baterie napojit nebo nevím jak protáhnout na druhou stranu krytu, jsem smířen...
A jaké klíčové slovo bys na Ali hledal? Já totiž ani nevím, zda je tohle Lion, LiPol nebo něco jiného?
To číslo bude velikost, jako máš u kruhových článků třeba 18650 = 18mm průměr, 65.0mm délka. Má to 7.7x4.4x1.8mm? Tu jsem nenašel, ale vypadá to, že populární je 802035, která je teda trochu větší a nevím jestli se tam vejde.
Jestli je to LiIon nebo LiPol, to by mělo být elektronice jedno.
Dráty by snad mělo jít odizolovat (chyť si to tenkými kleštičkami a normálně to stáhni štípačkami) a připájet, zbývá jich tam docela dost.
Jo, taky už mě napadlo, že jsem mohl tu baterii změřit, než jsem to zase smontoval. Tak ještě jednou...
Rozměry (je to zakulacený kvádr) cca 44 x 17 x 7.5 mm. Takže s číslem máš víceméně pravdu, jen je potřeba správně posunout desetinnou tečku. :-)
To, co jsi posílal má jednak menší kapacitu a hlavně jestli platí rozměr 20 mm, to bych tam nedostal. Vnitřní šířka v krytu je 18mm v nejširším místě, na kraji o kousínek méně. Ta stávající baterie pasuje přesně. Možná by se vměstnala o 1 mm delší, ale širší určitě ne.
Jak dlouho ti baterie vydržela?
Myslím, že jsou brýle kupované 2016 a postupně se doba nahrávání zkracovala. Jestli to na začátku fakt byla slibovaná hodina, si nejsem úplně jistý, teď je to něco přes 20 minut uvnitř. V zimě to bude ještě horší... :-(
4 roky, to je tak nejméně 800 cyklů? To celkem jde.
Těch cyklů moc nebylo, já ty brýle používal spíš sporadicky na některých závodech (orientační běh a párkrát triatlon) a občas na inlinech...
Kamerka, co vozím na lehokole, je něco jiného, tam bylo cyklů víc než cest do práce... a taky tam teď řeším náhradní...
určitě něco podobnýho do dronů a jiných modelářských "hraček" se dá objevit v číně (-:
a nebo cz https://www.mojerc.cz/baterie-li-po_c1002
Poněkud problém jsou ty rozměry. Po tom, co mi Jenda prozradil souvislost mezi číslem a rozměry baterie, jsem totiž zjistil, že většina baterií má šířku 20 mm, zatímco já potřebuju 17-18 mm, jinak bych ji tam těžko nacpal. A zrovna nožička slunečních brýlí neni místo, kde bych si řekl, že vnitřní prostor o 2 mm rozšířím pilníkem... :-)
A když najdu nějakou úplně malinkou, tak má (pochopitelně) tak malou kapacitu, že bych si výměnou nepomohl.
Sice to je na pytel, ale řešil bych to kablíkem a packem se standardní 18650 do kapsy....
Také řeším jeden problém se světly. Rozhodl jsem se klasický 6V systém světel s dynamem doplnit o baterii,aby světla svítila pořád stejně a svítila i když kolo stojí. Žárovky jsem nahradil LED diodami,objednal jsem 6V baterku s nabíječkou. Pak mně napadlo,že by šly použít články ze staré baterky z elektrokola v uspořádání 2p2s 7,4V. Když pominu přemýšlení o tom,jestli bude baterka roztáčet dynamo jako motůrek,skončil jsem na tom,jak budu takovou baterii nabíjet. Našel jsem nějakou starou 5V nabíječku a připojil k ní měnič napětí. Řeším otázku,jakou elektroniku vlastně taková nabíječka obsahuje a jestli to takhle stačí. Nejde mi o nabití na nějakou přesnou hodnotu,jde mi o to,jestli s takovou nabíječkou nabiji tu baterku tak,aby mi nějaký čas svítily světla,případně jakou elektroniku bych měl ještě k té nabíječce přidat.
Jestli máš na kole běžné dynamo, řekl bych, že tu baterii by přes obyčejný usměrňovač nabíjet zvládlo. Těch 6V je spíše orientační hodnota, ve skutečnosti je to především proudový zdroj 0.5 A, který vyrobí napětí, jaké bude potřeba.
Celé zapojení by tak mohlo být vyloženě triviální, ovšem za předpokladu, že té baterii nebude vadit dobíjení proudem 0.5 A a vyřešíš vypnutí, až bude baterie plná.
Mně nejde o nabíjení dynamem. Měl jsem na mysli nabíječku do zásuvky,kterou bych tu baterii nabil. To je ten problém,jak píšeš. Jak vyřešit vypnutí,když bude baterie nabitá? Jestli má cenu takovou věc řešit,nebo prostě jednou za čas nechat tu baterku 2 hodiny nabít,bez nějakého dalšího zkoumání. A pak je tu to napětí. Jakým napětím dobíjet. Jinak,jak jsem to vyzkoušel,6V LED žárovky při napájení 7,4V baterií bez problémů svítí. Jen ještě musím v zadním světle vyměnit bílou LED za červenou,protože to i tím červeným krytem svítí bíle. Už ji mám v Číně objednanou. Jen potřebuji dořešit tu nabíječku...
Osvědčila se mi modelářská nabíječka Equilibrium mini V2. Umí snad všechny typy akumulátorů, vstup 12 V z adaptéru nebo z autobaterie, na výstupu dvě zdířky na klasické 4mm banánky a balancovací konektor.
Kam s tím na kolo - viz obrázek. Čtyři diody vlevo jsou na usměrnění proudu z dynama, pátá brání nabíjení baterky. Kdybys ji nabíjet chtěl, potřebuješ regulaci napětí, aby neshořela. Viz třeba tady: http://nightrider.xf.cz/osvetleni8.htm
Jak je to se záměnami řídících jednotek při přestavbách kola. Prostě třeba když mám motor ze staršíjho kola bez oné řídící jednotky.
Zase arogantní slintálkové. A že by se našel znalý odborník a uvedl buď že je to pitomost, či náročné a problematické a proč, a nebo po lehlé výměně třeba konektorů reálné - nic. Vždyť princip je pokud vím jediný. Přeměna toho ss proudu na střídavý .
Hned v první odpovědi jsi dostal návod, ve které sekci hledat. V tomhle vlákně najdeš víceméně cokoli kromě motorů.
Nakrm Google tímhle a hledej, jsem si jistý, že se to už párkrát probíralo:
řídicí jednotka site:nakole.cz