Naše mluva prý zná 10 nových slov roku 2018
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/10-novych...
Asi jsem nemluva, protože doposud jsem neznala jediné...
https://www.nakole.cz/diskuse/25428-co-vas...
Jsem ten komín trochu zretušovala, abys viděl, jak ho vnímám já. Když jdu/jedu kolem trati už za šera, tak na mě působí proti obloze jak kříž. A protože sems tu fotku už kdysi dával, tak si zároveň vzpomenu, žes ho fotil a ještě nikdy sem se nedostala k tomu, abych ti ho takhle ukázala. Tak tady ho máš udělanej v irfanu jak sis ho vyfotil :-)
Jindra mě inspiroval a místo ze zahrady jsem popošla na pole a vyfotila komín, kostel a školu s ohňostrojem.
Mrzne a ještě teď koukám z okna na ohňostroj, co střílí kluci u potoka, kudyma jsem před chvílí šla.
Já mám na Rosice smutné vzpomínky, zkrachovalá sklárna není hezký pohled.
No, a dnes, my skláská velmoc vozíme pulitry z Italie.
https://goo.gl/photos/iyQhv58WX2Kiw7zs9
Jsou dva důvody, proč se věci dovážejí:
1. Někdo jiný to umí udělat LÍP
2. Někdo jiný to umí udělat LEVNĚJI
3. zákazníci čumí především na cenovku, kvalita nebo design je nezajímají (nebo začne zajímat, až když ta dražší, tradiční fabrika lehne, pak zas je ale ten původní artikl dobře sběratelsky obchodovatelný :-)
No, ono to sběratelsky ani tak cené není, to byla jen taková vlna, co jsme udělali.
Lisovalo se toho po desítkách tisíc, takže mezi lidma je těch střepů hromada, a jak fiškusové to začali šoupat na aukro a ebay, s převisem nabídky to rychle cenu ztratilo.
Jsou ovšem i "modří mauriciové", barevné šarše, co se vylisovaly v desítkácn kusů, a ty monou stát raketu.
A když pak takovýmu sběrateli odstínek chybí, je schopen vyplatit absurdní částky za celkem bezcený střep.
Jak malí kluci
Není tomu vždy tak, zvláště v případě skláren (těch co lisovali) to bylo spíš tak, že koupím (zprivatizuji) levnou a kvalitní konkurenci, a nechám krachnout a tím pro své DRAŽŠÍa HORŠÍ výrobky získám dost lacino trh.
Byznys se vždy nehraje fér.
Nějak mi uniká smysl koupím kvalitní a levnou výrobu, kterou zavřu a nechám v provozu drahou a horší.
Když koupí levnou a kvalitní proč by nezavřel tu horší a dražší?
Že zrovna ty uvažuješ o KVALTNÍ a LEVNÉ výrobě. Kvalitní není nikdy levnější jak nějakej šmuk, ale na šmukách vždycky vyděláš víc, nic nevydržej, musí je lidi kupovat furt dokola a hrneš to ve velkým množství a na každým kuse vyděláváš. Kvalitní prodáš jednou, vyděláš jednou a protože je to kvalitní, tak nikdo nemá potřebu si toho kupovat každej měsíc deset kusů, bo mu jeden kus stačí.
Dobrý sklo a porcelán se dědí.
Bejvávalo. Dědí se tak maximálně ze sentimentu, nebo nějaké extra cenné historické kousky.
Dřív se dědil nábytek, některé zařízení, v krajnosti i části oblečení. Dneska i ten nábytek většina obmění několikrát za život. Ne proto, že by už nebyl použitelný, ale že chce jiný, moderní, nový. Totéž i s běžným užitkovým sklem. Fůra věcí už se prostě ani nevyplatí dělat kdovíjak fortelně, aby to přežilo generace, protože by to vyšlo zbytečně draho a zákazník by ten potenciál ani nevyužil. Trend je opotřebovat, spotřebovat, vyhodit, pořídit nové, moderní.
Děda měl hotel Modrá hvězda v Český Skalici.. za války mu tam nastěhovali HitlerJugend, o který se starali starý chlapi od Kriegsmarine.... Dodneška baštím z ponorkovýho porculánu a pivo piju z prvorepublikovýho půllitru:)
Já přesně nevím, na co dojela sklárna v Rosicích, zajímá mě československý design, současnost jen pozoruji.
Vím, že sesterské sklárny Sklo Unionu položil Bobošík prostou nenažraností, a možná to byl i záměr. Prostě bez údržby to dojil tak, až praskla vana.
Taky na těch výrobcích vidíš, jak to šlo do hajzlu, jasně patrné švy od rozlezlých forem.
No a tak je do se vším, jak píšeš, sklo do lokálu, koho prudí nějakej šev.. .
Tak poznáš i výrobky z 60tých nebo 80tých, jak šla kvalita do hajzlu.
V Rosicích se, kromě jiného, všechny známé pulitry vyráběly.
S Kudrnáčem jsme tenkrát byli tak trochu za funebráky
https://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...
No a vidíš, on dneska úspěšně "umělecky" vede Lasvit, kde, abychom se vrátili k cyklistice se vyrábějí poháry pro vítęze TdF
Jsem o té trofeji viděla jakési video a tam byl nějakej Pařík, ne Jindřich. Napadlo mě, jestli to není tvůj brácha, věkem by odpovídal...
Je to možné, synovec Robin dabuje od dětských let, bráchy syn. Ale nehraje snad vůbec, jen to dabování.
Jsou dva rody, náš pochází z Českého ráje, z Branžeže, děda měl 8 bratrů, tak se to rozrostlo. Pak jsou Paříci z Moravy, židovský rod, vůbec nejsme příbuzní.
Tenhle dělá do skla a byl to snad nějakej podílník v nějaké sklářské firmě, proto mě to zaujalo a hned jsem si vzpomněla na tebe. Nejsem si jistá, jestli přímo ten Lasvit, ale ono to bývá dost propletený, to vlastnictví. Bylo to video u nějakého článku o té trofeji snad před dvěma lety (možná třema, ono to letí).
Pařík ve skle? To bych věděl, snad.
Mě, ačkoliv krasavec, se kamera vyhýbá, za superstár je Max. Jen jednou jsem blekotal o skle do radia, a občas mě Max někde zmíní v tisku, jako toho, kdo ten poprask s československým lisovaným sklem spustil, i když to celé bylo jinak.
Video sem natočil sám, je to stresující, když člověk slyší tu opravdovou britskou angličtinu hned vedle nefalšované Czenglish.
https://youtu.be/62KrrCumYhs
Konkurenční boj o trhy, Lelku.
Všechny ty sklárny, co zanikly na severu Čech, ty zanikly proč?!?
Problémy s cashflow, děsivě podfinancované a vnitřně zadlužené s nízkou produktivitou práce neměly valnou většinou šanci proti průměrným firmám ze zbytku Evropy natož proti levné průmyslové výrobě z Asie, další ranou bylo posilování koruny což je potvrzení toho vnitřního dluhu na technologiích a nízké produktivity.
O pár roků později na kořenech/ podhoubí tohoto postsocialistického krachu vyrostly malé čiperné a inovativní firmy které se stejnými zaměstnanci super odborníky, umělci oboru dokáží zválcovat konkurenci v hoch lokacích světa... prostě odhodila se ta socialistická zátěž, nejenom dluhová, která se sama demaskovala po roce 1990 a spousta z těch lidí už nepracuje na sklářské lince aby vyráběla skleničky na hořčici pro RVHP, ale dělá skutečně inovativní a uměleckou práci pro celý svět...
Takhle to vím taky.
Mě zajímalo, jak to našroubovat na tu Jindřichovu definici, protože nemám pocit, že by na severu Čech kvetl jakýkoli trh.
To jsou bláboly, obecné fráze. Umělecké sklo je třešnička na dortu.
A sever Čech je laické klišé.
Byla to Rudolfova huť (Avirunion dnes), Heřmanova huť (Plzeňsko), Libochovice a Rosice (Morava) To byl Sklo Union, pokud jde o užitkové sklo.
Na severu bylo Jablonecké sklo (Preciosa dnes), Harrachov (funguje) , Crystalex (funguje) a ŽBS (krachlo). V Novém Boru se od Crystajexu oddeli Egermann co kleknul, vzniklo Ajeto.
Na poli lisovaného skla jsme vyklidili pozice, jinde to už zase jde nahoru.
Trh, obchod.
Ano, ten spíš než výroba byl koncentrován na severu - téměř monopol měl Skloexport, a ten když vytunelovali, mělo to za následek pohromu pro sklárny, co sami neuměly prodávat. Nepotřebovaly to doposud.
Postupně se do učí.
Škoda těch lisovaček, je to jen písek, co ho máme dost, nějaká energie, a řemeslo. Byli jsme v tom dobř) , nikoliv zastaralí a neefektivní.
Nepříjemná konkurence.
Které konkrétně máš na mysli?
ŽBS?
Jinak jich moc nezaniklo.
Krachnul Skloexport, ten vytunelovala Regina Razlová se synem. Ale do byla obchodní firma.
Nutno připomenout, že 90tá nebyla ideální pro evropské sklárny vůbec, krachnul i Stuart v Stourbridge. Nástup Číňanů, pokles poptávky, cyklus, co sklárny zažívají léta.
U nás do toho vlezla privatizace a pro lisované sklo i fatální ztráta trhu v Rusku, i když si nejsem jistej, jak moc za Husáka za ty vagony skla opravdu platili.
A další věc. Z celé sklářské výroby dělá jen 10%*to sklo užitkové a z něj zase jn zlomek to sklo kuchyňské, či dekorativní, většina užitkového jsou flašky, flakóny a tak. A umělecké sklo, to už je fakt jen zlomeček v sklářské produkci. Tabulové sklo, izolační atd, to dělá 90% výroby.
Však ten kříž tam vnímám jako memento. Dělaly se tam taky skleněný tašky na střechu, teď se to prodává po kusech za těžký háky na bazaru.
Ale areál je vyčištěnej, v části je komunál (městská udržba) a v druhé části teď evidentně něco dělají, zvyšují plot o dva metry, takže to bude čtyři metry a nebude tam vidět ani kdyby sis vzal štafle. Takhle zvenku už působí všechny budovy zrenovovaně (mají nový kabát).
Pro mě Rosice budru asi na furt znamenat pan Jiří Brabec.
Dělník designu užitkového skla
https://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...
O těch skleněnejch taškách povídali, že to působí jako čočka a přestali je teda vyrábět. No a pic kozu do vazu, teď je z toho ekologickej hit!
http://www.ekobydleni.eu/domy/jak-na-vytapeni...
Ale v Rosicích je asi dělat nebudou...
Jenže tyhle švédský nejsou prostorově osvětlovací a jejich ohnisko je asi dost daleko za podložkou na které leží :)
Kdo chce, ten si může udělat světlo za pomoci petky :)
https://www.bbc.com/news/magazine-23536914
https://www.youtube.com/watch?v=bLg-K97sWxA
Do pálenejch tašek dost těžko aplikovatelné. Ta díra by se do toho blbě dělala...
Ale no tak, existují přece průchodky pro všechny krytiny na trhu... :)
Ale no tak. Schválně, jestli najdeš pro Tondach Francouzskou 14, aji Brněnka 14 bude stačit...
tady jsou
http://www.ferel.cz/nase-vyrobky/kominky-pruchodky
Odvětrávací taška plastová - komínek - DN 100, DN 125Pro střešní krytiny:
TONDACH francouzská 12
TONDACH francouzská 14
TONDACH brněnka 14
a tady
http://hpishop.cz/prostup-pro-palenou-krytinu...
a tady
https://www.klempos.cz/odvetravaci-prostupova...
tady 2 stránky průchodek
http://hpishop.cz/20-prostup-pro-palenou-krytinu
Jrko bys to tu dealeroval :-)
Ale no tak. Plastovou si můžu koupit úplně čirou a bez díry, do té není potřeba strkat petku :-)
A tu jedinou pálenou s dírou pro Francouzskou a Brněnku 14 dělá Tondach, ovšem musíš si k ní vzít i komín nebo anténu či jakýto bazmek, samotnou ju neprodávaj. Si to musíš přečíst a ne jen kopírovat odkazy :-)
Nemluvím o tom, že tu Tondach s komínem nemají režnou a aji kdyby měli, tak kurvit design pěkné sřechy petkama mi přijde ekl.
Úkol od tebe zněl jasně a schválně jsem našel , nic víc, nic míň :)
Divila by jsi se, čím vším jsou lidi ochotni si vylepšit střechu a její vzhled a kolik lidí má v režnejch nebo na nich nastrkaný kusy čehosi nebo zapatlatné čímsi :)
Ad Skinners:
Tyto boty nemají zvýšenou patu ani špičku, je v nich široký prostor pro prsty, jsou lehké a vybavené tenkou podrážkou.
Ortopedové opět varují, že nijak nepodporují nožní klenbu. Pokud tedy trpíte na ploché nohy, chůze naboso ani v těchto botách pro vás není příliš vhodná.
http://6000kroku.cz/
Tak o tom žádná, že chůze naboso je úplně nežádoucí. K tomu nepotřebuješ kupovat ic, ani ty fusekle, to by tak hrálo! A fusekle za dvanáct set taky nejsou žádnej vejvar, natož kdyby to snad mělo nějak fungovat, koho by pak léčili?!
Tak on je taky rozdíl, jestli běhá naboso po stepi křovák co má 45 kilo a v životě boty ani něviděl, nebo jestli si je obuje do štatlu frikulín s nadváhou a nožičkama rozmazlenejma pečlivě vybíranejma adidaskama.
Chodidlo je asi dvacet kostí a třicet svalů vzájemně spojených sto šlachama. Celý se to dá vytrénovat, aby to zas fungovalo tak, jak to evoluce nebo pánbůh vymysleli, ale postupně, jako všecko.
Tipuju to na frikulína, křovák by v gumovejch ponožkách nechodil, ani kdyby stály tři tisíce:-))
Z betonu mosty nestavět, ze dřeva mosty nestavět, ocel reziví, tak kurňa, z čeho?
https://www.youtube.com/watch?v=6t4-I4tkWt8
Ti byla lávka, ne most.
Ocel nerezaví, když se udržuje, ale i tak má omezenou životnost. U mostů, na kterých z jakéhokoliv důvodu záleží, aby zachovali původní vzhled se prvky vo dosloužily nahradí, pokud na most( tak nezáleží, vrátí se zrecyklovat do hutí.
To u těch železobetonových prostě nejde.
Ocel je na mosty ideální matereâl.
Místo mostů používat ztužených vzducholodí plněných heliem.. ty jsou z aluminia :)
V případě nutnosti lze most postavit z kamene. To se osvědčilo.
Ále, zas mě zaujalo tady v jakýmsi tématu: 110 kilo...
Jsem si uvědomila, že jsem tady onehdá u nějakého videa napsala, že mi tam ty koně přišly hubení. Chvílu na to jsem se dívala na jeden starej western a u něho mi došlo, že i lidi byli hubení. Tak jsem našla na trubce pro pobavení dvě scény na stejnou variaci (Fonda versus Bronson a Fonda versus Hill), jednak jsou hezký a druhak je v nich vidět, že prostě před čtyřiceti lety vypadali mužský jinak :-)
https://www.youtube.com/watch?v=QHX8UnNjqTs
https://www.youtube.com/watch?v=1afkzNmok_I
Musíš líp vybírat
https://www.youtube.com/watch?v=dTS-h8wdsss
:-) :-)
tenhle čtyřboj nemá chybu
https://www.youtube.com/watch?v=QV6XhjcBM_E
Když jsi ale začala těma kilama, k Hillovi přece vždycky patřil Spencer, i ve (spagetti)westernech
jj, https://www.youtube.com/watch?v=GgoolZ-Mo48
Však Spencer byl ten "metráček". Ale všimni si aji komparzu, samá vychrtlina, ženský, děcka, "lid".
Zarazilo mě to, když jsem se dívala na Sicilskou spojku, někteří "z ulice" jsou jak z koncentráku.
https://www.youtube.com/watch?v=-UXd4ZbXepc&...
Hele já mám na 190 čísel vejšky 89 kilo váhy, to ti nestačí? (pravda od tý doby co mi ruply záda ... před tím jsem byl vyžranější). U pistolníka je hubenost výhoda, zmenšuje tím soupeři plochu terče :) I když, nejrychlejší člověk s revolverem Ed McGivern byl malej a tlustej :)
Jo a nejlepší je trojsouboj z Hodný, Zlý a Ošklivý :)
Tak pokud budeš posuzovat podle hollywoodských herců, představitelů "akčních" hrdinů, tak myslím, že chlapi nepřibrali...
Ale jinak máš asi pravdu. Zrovna teď o Vánocích jsme si prohlíželi staré rodinné fotky. Můj tatínek tragicky zemřel před šestadvaceti lety (hmm.... byl tenkrát jen o rok starší než já teď... ) a s bratrem ho pamatujeme jako dost tlustého chlapa. Na těch fotkách nás oba překvapilo, že sice do štíhlosti měl daleko, ale dnes bychom ho nazvali spíš "silnější postavy" než "tlustý".
Jestli je to změna měřítek daná tím, co vidíme dnes kolem sebe nebo jestli je to spíš tím, že jsme se my mladýma očima koukali jinak, s tím si jista nejsem.
Určitě se měřítka změnila. Se koukni na fotky ze školy a na ty dnešní machny. Ve třídě býval max jeden "metráček" a ten si to vyžíral.
To vlastně nevím, i děti už mám ze školních lavic dost odrostlé. Mezi jejich spolužáky a kamarády se tlustá děcka ještě nevyskytovala v nějak významnější míře.
EDIT - tatínek měl nějak těsně pod metr osmdesát a okolo stopatnácti kilo. Tu výšku minus sto přesahoval hodně znatelně.
V mých kruzích byl (a je) metrák strašně moc. V naší rodině byli muži štíhlí, takže táta měl v šedesáti metr osmdesát a nějakejch 75 kilo, brácha je menší, ale má v šedesáti 72. Pradědečka "sokola" si pamatuju v jeho osmdesáti jako vysokého a možná až vychrtlého...
No a většinu života jsem se pohybovala u koní (dostihových a parkurových), takže i okruh mých známých jsou lidé štíhlí a ač mnozí ke stáru přibrali, tak v většinové společnosti jsou to pořád lidé štíhlí :-)
No a neb se dívám na sport, tak mám pořád oko na štíhlé figury, a když se rozhlédnu po ulici připadá mi víc jak polovina lidí když ne přímo tlustejch, tak nějak neforemně překrmenejch.
To v mých kruzích specialistů pro boj ve vysoké trávě je metrák taky strašně moc. Ovšem když má hokejista metr devadesát, sto deset kilo a žádný viditelný tuk, tak mi to nevadí:-))
Model Ragulin :-)
Hokej jsem sledovala snad jen tenkrát :-)
Ale když jsem se kdysi dívala na fotbalové mistrovství v Mexiku (jsme na to v práci sázeli), tak mi přišli ti hoši jako štíhlí s elegantním pohybem. Speciálně Italové, Francouzi a Brazilci byli jak balet. Dodneška si pamatuju, jak tam na křídle běhal takovej černej, se jmenoval Tigana. Z těch jmen si vzpomenu snad ještě na Platiniho. A Maradona tam zahrál ruku. A nejvíc se mi líbila Brazílie, za kterou tam hrál Zico, ale nějak jim to nevyšlo.
Dnes by mě nenapadlo se na fotbal dívat, místo aby hráli, tak si svlíkaj trička a chovají se jak debílci :-(
Měřítka se samozřejmě změnila. Nikoliv pouze subjektivně, ale taky objektivně. My tady žijeme již poměrně dlouhou dobu v relativním blahobytu. Populace se zvyšuje, tloustne a kupodivu taky žije déle. Markantním příkladem je třeba populace korejská. Více méně stejný genetický základ, ale ti z jihu jsou oproti těm ze severu viditelně vyšší a viditelně macatější. A, což je zajímavé, mají ti z jihu delší průměrnou dobu dožití.
Hodně zla nadělala módní vlna štíhlosti až vychrtlosti. Objevily se nemoci, které lidstvo před tím neznalo, bo na takové s prominutím píčoviny nemělo čas - různé ty anorexie a bulimie.
Je špatné, když jsou lidé tlustí tak, že je vlastní pohybový aparát neunese a vlastní vnitřní orgány neobhospodaří jejich životní funkce.
Je na čase myslet na "linii" jako na funkci zdraví nikoliv jako na funkci módy.
Tak nedávno se dělal nějaký průzkum, ze kterého vyplynulo, že statisticky nejzdravější jsou lidi s mírnou nadváhou. Což tedy vlastně znamená, že to asi není nadváha a že ty hranice jsou dosud stanoveny blbě. :-)
Hm, tyhle korelace jsou velmi nespolehlivé. Taky ta mírná nadváha může souviset s menším opotřebením, v jehož důsledku je větší vitalita... Zvlášť v těchto věcech se ty teorie mění co dekádu, ne-li častěji. A nezažit na vlastní kůži, jak to ti felčaři statistikujou, jsem jim na něco kdysi dělala soft a trochu to probírala...
Většina lidí (všichni?), kteří se v plné svěžesti dožili vysokého věku (85+), neměla nadváhu.
Možná, díky malým penzím usychali, ale co já vím ...
No, právě že tu mírnou (!) nadváhu většinou měli. Uvědom si, že mírná nadváha jsou takové ty parametry "holka krev a mlíko" či "statný chlap". To není obezita.
Já měla dvě babičky - jednu hodně štíhlou a druhou hodně obézní. Dožily se obě zhruba stejně (dost přes osmdesát).
Otec obézní dožil se 74 let.
Brácha štíhlý jak proutek, dožil se "pouze" 71 let, letos v květnu zemřel.
až bude tlustej hubenej
hubenej bude studenej :-)
Zaujal mne rondův názor, že na povrchu skořápky, která tvoří povrch naší planety, se nic zvláštního nestane, pokud se teplota jejího povrchu zvýší o 2°C.
Wikipedie praví, že objem planety činí 1,0832×deset na dvanáctou km³ a váží 5,9736×deset na čtyřiadvacátou kg.
Čili ronda se domnívá, že nepatrné zvýšení teploty ohromného množství materiálu, který má teploty v řádech stovek až tisíců stupňů a tlaky, které umí střelit miliony tun horniny stovky metrů vysoko, nepřináší žádné riziko pro civilizaci, která žije na povrchu planety..
Netuším teda, proč si představuješ celou zeměkouli jako jednu tlakovou (a navíc na hranu únosnosti natlakovanou) nádobu. Ty sopečný ložiska jsou jen lokální. Etna nesoptí ze stejného zásobníku s Krakaticí.
Ale budiž, tvoje teorie - v kuchyni stojí na sporáku papiňák. Má konstantní teplotu, občas si ufoukne ventilem. A teď v místnosti maličko přitopíme, o dva stupně, třeba z 20 na 22 stupňů. Bojíš se, že exploduje, nebo že začne znatelně víc odfukovat ? Jediný efekt bude asi maso uvařené o necelé dvě vteřiny dřív, protože neunikne tolik tepla z hrnce do okolí.
Kdyby měl papiňák lepší izolaci, třeba jako bojler, tak by tu změnu teploty v cimře ani kloudně nezaznamenal.
Fakt nemám fobii ze sopek, prostě jen teoretizuju :-)
Jste mne donutili, abych si ověřil alespoň základní teorii, ze které vycházím, tedy že zemská kůra není stoprocentní izolant a že teplo skrzevá ni prostupuje až na povrch.
Věnuje se tomu obor, který se jmenuje geotermika.
V jednom článku píšou toto: Z hlediska energetických toků, s nimiž se setkáváme v praxi, je hodnota hustoty zemského tepelného toku malá, méně než desetitisícina intenzity dopadajícího slunečního záření. V energetické bilanci zemského povrchu je zemský tepelný tok zanedbatelný (povrchová teplota je určena slunečním zářením a procesy v atmosféře), ale má zásadní vliv na přírůstek teploty s hloubkou v zemské kůře.
V dalším článku píší toto: Velmi důležité je měření tepelného toku, což je množství tepla, které se šíří z hlubin Země k povrchu.
Vyjadřujeme jej v hodnotách mW.m-2. Vysoké hodnoty jsou ve vulkanických oblastech, v mladých horských pásmech, v blízkosti ještě živých tektonických poruch a obecně tam, kde je zemská kůra tenká. Průměrná hodnota pro všechny kontinenty je kolem 65 mW.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu...
https://21stoleti.cz/2007/08/17/ceka-nas-v...
No a já si myslím, že pokud se oteplí povrch planety, zpomalí se tepelný tok, nebo-li chlazení žhavého podloží. Oni tam píšou, cituji, že hlavním zdrojem tepla v Zemi je rozpad radioaktivních izotopů uranu, thoria a draslíku, který k celkové tepelné ztrátě Země přispívá téměř dvěma třetinami. Konec citace. Snad uznáš, že to není zanedbatelné množství energie. Takže pokud se zpomalí tepelný tok, začne se ta energie pod povrchem hromadit a nakonec se dostane až na povrch. Projev může být z hlediska velikosti planety zanedbatelný, ale pro nás ničivý. Místo aby si občas upšoukla nějaká ta sopka, dojde k jedné masivní erupci, která ovlivní klima na řadu let. Z hlediska historie planety nic mimořádného, vo tom snad spor nevedeme :-)
Dával jsem ti tu odkaz na wiki - prostup tepla. Když budu uvažovat tl.kůry 70km, tepelnou vodivost kůry 1,5W/m.K a teplotní gradient 3 tisíce stupňů, vyjde mi tepelný tok 0,0642W/m2. Mohl bych to nafitovat tloušťkou, nebo vodivostí na tebou zjištěných 0,065. Ale myslim, že jsem to trefil dostatečně přesně a jde nám o to, jaký bude rozdíl při gradientu sníženém třeba o 10°C.
Takže při gradientu (t1-t2) ze 3000 na 2990 vychází hodnota 0,0641W/m2. Poměr mezi nimi je 0,0015 (patnáct desetitisícin). Tolikrát se změnší prostup a aby byla zachována tepelná rovnováha, stačí když se sopečná činnost znásobí o 15 desetitisícin a nic se nezmění. Myslim, že je to hluboko pod jakékoliv hranice měření v podstatě náhodných spontánních jevů.
A to, prosím pěkně, při zvýšení teploty atmosféry o celých 10 stupňů! Ke zvýšení tlaku nedojde, to už jsme si vysvětlili.
Ještě tu je otázka, jestli se jádro vůbec ohřívá tím radioaktivním rozpadem - to je zatím nepotvrzená teorie ...
Jinak pokud bych chtěl použít čistě jen logiku - když nic takového nevytáhli oteplovací alarmisti, tak je vliv takového jevu prakticky zanedbatelný, nejen pro planetu, ale i pro lidstvo.
Tomuhle se prostě nedá ani říct, že bys viděl trávu růst :o)
Dík, žes to spočítal, já v tomhle mám trochu bordel, tak se mi nesměj, asi se zeptám blbě, ale ty miliwatty na m2 jsou v jakém čase, je to za hodinu, za rok?
Měly by se totiž násobit předpokládaným časem, po který bude zpomalení ochlazování probíhat, celkovou plochou, což je 510 065 284,7 km2, kilometr čtvereční je 1000x1000 m2 a pak ještě těmi patnácti desetitisícinami, které jsi spočítal.
I když se jedná o změnu jen 0,0015, bude se jednat o obrovské množství energie a proč si myslíš, že se bude uvolňovat průběžně, co když se uvolní čas od času, jednorázově?
Neber to, jako že fanaticky trvám na svém, jen si říkám, že třeba ta kaldera, co je pod Yellowstonem, prý se tam povrch neustále zvedá, další je někde v Itálii, tam to prý taky jde nahoru, ale na světě jich je víc.
Proč si myslíte, že každá bere žhavý materiál z něčeho jiného, když od určité úrovně je ten materiál tekutý, tak jsou to spojené nádoby, ne?
A myslíš, že by nemohla díky těm 0,0015 jedna z nich prostě explodovat, zatímco bez těch 0,0015 by explodovala až za spoustu let, nebo nikdy? :-)
- Výkon je nezávislý na čase, vynásobením časem dostaneš energii.
-Uvolňování je víceméně průběžné (jen když se něco zašprcne, tak si to pak trochu prdne, no ... :o)
-kajdera/krb, to je v kůře, plášť co to ohřívá je hluboko pod tim.
-Prostě myslim, že řešíš hovadiny. Nechal bych to koňovi, ten má větší hlavu.
Však to píšu celou dobu, že řeším ptákoviny, já za to nemůžu, že někteří diskutující už dospěly k názoru, že bych měl prodat auto :-)
No to bys teda měl!
Hele, já nejsem proti snížení antropogenních emisí CO2. Tedy jsme-li toho vůbec schopni. Jsme-li připraveni se vzdát pár důležitých civilizačních vymožeností nebo jsme-li připraveni je nahradit jinými. Proč ne.
Nevím sice úplně přesně, jak se pak budou teploty a klima vyvíjet, ale nešť. Umíme li to, udělejme to.
Jedno však vím zcela jistě. Dělat to kvůli tomu, aby nebouchaly sopky je bláhové mámení.
Člověk sice umí kdejaké kejkle a katastrofy, ale donutit supervulkán supersoptit, to fakt neumí.
Náhodou jsem rád, že jsem to téma nastolil.
Donutilo mne to zjistit si víc informací.
A díky Pepíkovi a rondovi, že se mnou měli trpělivost, jsem se dostal víc do obrazu.
A taky jsem rád, že až tak totální kravinu, jak se tady celou dobu usilovně snažíš všechny přesvědčit, jsem nevymyslel. Nejsem si úplně jistý, jestli jsi tu debatu vůbec pochopila, protože já si z ní odnáším názor, že vliv oteplení atmosféry na sopečnou činnost nelze stoprocentně vyloučit ;-)
Pošli tuhle diskuzi Grygarovi. Bludnej kámen tě nemine ;-)
Ale bacha, máš vážnýho konkurenta, Favorita1970 tady dole !! Jeho teorie o paprscích, ohřívajících se o vzduch taky nemá chybku :-)
Favorit1970 je čučkař! Soudruzi z NASA vymysleli, že kalderu v Yellowstonu ochladí a ještě na tom vydělají majlant. Akorát jsem se dneska dozvěděl, že supervulkánů je na Zemi asi dvanáct..
A co to slovo "supervulkán" vlastně znamená?
https://www.forbes.com/sites/robinandrews/2018...
Já jsem taky ráda, že sis o tom něco přečetl a pochopil, že to zemské těleso není žádná rigidní koule, alébrž je v jednom kuse v pohybu, jen na to nesmíš koukat svým lidským časovým měřítkem a myslet si, že člověk je pánem nad Zeměkouli.
Ostatně i ta atmosféra je výsledkem činnosti samotného zemského tělesa a všech živých organismů, které tady byli před námi.
"- Výkon je nezávislý na čase, vynásobením časem dostaneš energii."
Nekecáš trochu? Výkon [W] je práce [J] za čas [s]. Energie [J, kpm, ...]
Např. při práci změníš potenciální energii tělesa tím, že těleso zvedneš. Tvoje práce je onen přírustek potenciální energie ve zvednutém tělese.
Trochu to pleteš.
Energie je schopnost konat práci a má stejné fysikální jednotky jako práce. Výkon je práce dělená časem, po který se pracuje. Říká se práce za čas. Pro limitně krátký čas je to práce v okamžiku. Je to ve skoro nulovém čase. Je to na čase nezávislé. Když výkon vynásobím časem, kdy se výkon konal, získám práci vykonanou v tom čase. Kdybych stoupal ve gravitačním poli , tak získám potenciální energii rovnou vykonané práci. Tedy schopnost znovu tu práci konat, ale s opačným znaménkem :)
Tak znovu: hromadu písku vyhážeš na korbu, t.j. odvedeš práci, dáš tomu písku energii [J] (nebo taky můžeš říct, žes na to spotřeboval svoji energii..., prostě Joule).
A je sakra rozdíl, jestli to budeš házet hodinu nebo celej den. A to je ten výkon [W].
A budeš to házet během doby s různým výkonem svého motoru. Ze začátku to půjde rychleji, poněvadž ještě nebudeš unavená a později už to tak nepůjde. Přesto na konci bude celková práce odvedena a písek bude na korbě.
Stejně podle toho, kolik zmáčkneš plynu při výjezdu autem do kopce, takový výkon bude mít tvůj motor a adekvátně k tomu různou rychlostí ten kopec vyjedeš. Prostě výkon je práce dělená časem.
Když pojedeš na kole do kopce, tak můžeš jet s nízkým výkonem na lehkém převodu a pomalu. Nebo to pořádně roztočíš a budeš silou šlapat a udržíš těžký převod. Pak budeš nahoře dříve. Práce stejná, ale když jí vydělíš dobou jízdy, tak zjistíš, žes používala větší výkon.
Jenže původně to téma začalo Šíravníkovou otázkou, za jakou časovou jednotku jsou ty miliwatty.
A to opravdu na čase nezáleží, to mají předřečníci pravdu.
Ty to stavíš opačně - vycházíš z předpokladu, že jsou dány jouly, ne watty.
Já vycházím z definic SI:
1 watt je výkon, při němž se vykoná práce 1 joulu za 1 sekundu.
Prostě mám vžité, že dřív, než cokoliv jiného, je potřeba si ujasnit [jednotky].
Teda ještě jinak... pokud mám čtyřicetiwattovou žárovku, tak ať svítí hodinu nebo rok, pořád je čtyřicetiwattová. Že spotřebuje za rok víc energie než za hodinu, je jasné. Ale její watty jsou fakt na čase nezávislé.
A takhle bylo to výchozí zadání.
Elektrický výkon 1 watt má stejnosměrný proud 1 ampéru při úbytku napětí 1 voltu (to jest, podle Ohmova zákona, na odporu 1 ohmu).
Pro laiky se to značí ve W, bo si pak umí spočítat, že když budu svítit 100W žárovkou deset hodin, zaplatí EONům cenu za 1 kWh. A jak moc to svítí si empiricky zjistili a pamatují si to :-)
Mám obavu, že když nesvítí, tak žádnej výkon nemá, bez ohledu na to, že je na ní napsaný 40W :-)
Výkon je foukat krávě brčkem do prdele, až se jí narovnaj rohy.
Toť definice mého nebožtíka táty.
Je to tak, vykonáváš-li práci s takovou intenzitou, že nahromadíš 1 joule právě za 1 sekundu, pracuješ s výkonem (kontinuálním) jednoho wattu (jedno jak dlouho). Budeš-li pracovat víc sekund, jouly se ti budou hromadit, třeba ve formě potenciální energie, ale výkon budeš mít stejný.
Ifča to popsala se žárovkou polopatičtěji :o)
Stejně tak každým metrem čtverečním plochy povrchu zemské kůry proudí kontinuálně těch 65mW tepelné energie. Bez ohledu na to, jak dlouho, furt 0,065W.
Trochu si přezpůsobujete a ohýbáte tu terminologii
Výkon = mechanická práce/čas.
Pak tu je něco jako měrný či okamžitý výkon vztažený k jednotce času.
Wiki radí:
Výkon je skalární fyzikální veličina, která vyjadřuje množství práce vykonané za jednotku času.
Rozlišuje se průměrný výkon, který se vztahuje k určitému časovému intervalu, a okamžitý výkon, který se vztahuje k určitému časovému okamžiku.
No mně to prostě přijde, jako kdyby někdo řekl, že rychlost [m/s] není závislá na čase. Protože přece, když rychlost vynásobíš časem, dostaneš vzdálenost. A tak vlastně rychlost a vzdálenost je podle nich asi totéž...
Mě to prostě hlava nebere.
Jako že když půjdu celou hodinu rychlostí 1m/s tak ujdu míň než 3,6 kilometru?
No, nejdřív musíš pochopit, že před jakýmkoliv výpočtem si musíš ujasnit jednotky a celej výpočet provádět ve stejných jednotkách. To je naprostý základ.
Já vím:-))
když půjdu rychlostí 1m/s ujdu za hodinu 3600m a to rychlostí 3600m/3600s
Jak tedy moje okamžitá rychlost závisí na čase, který tou rychlostí jdu?
No tak vidíš, proč se mě tak blbě ptáš. Při tvém vzdělání si na tu svou blbou otázku snad umíš odpovědět, když se trochu zasnažíš. Převádět sekundy na hodiny snad umíš a co znamená předpona kilo snad taky víš.
Á, už to mám:-))
Když budu chtít jít 7200 metrů konstantní rychlostí 1m/s, bude mi to trvat 7200 sekund:-))
A krom toho, že si musím ujasnit jednotky, si taky musím ujasnit, co je fixně dáno.
U čtyřicetiwattové žárovky je dán výkon (resp. příkon). A ten je zcela nezávislý na čase.
Analogicky - když si na autě nastavím tempomat na šedesátku a pojedu v ideálních podmínkách, kde nemusím brzdit atd. - zase bude rychlost toho auta nezávislá na čase. Protože tyto veličiny mám nějakým způsobem fixovány.
Zatímco pokud mám dánu vzdálenost, třeba že chci dojet do Prahy, tak samozřejmě pro výpočet (průměrné) rychlosti ten čas znát potřebuju.
Takže před výpočtem si musím sice ujasnit jednotky - ale daleko důležitější je vědět, co vlastně počítám.
S člověkem, co na žárovce vysvětluje, że výkon není podíl práce a času nemá smysl takovou debatou ztrácet čas.
Zůstal bych u receptů na vánoční cukroví
Ale jo... výkon se vypočítá jako podíl práce a času...
Což je ale úplně jiné tvrzení, než to, že výkon ZÁVISÍ na čase...
Sakra, kdybyste byli nějací humanitní zdělanci, neřeknu... ale že tohle nepochopí technici, to je docela malér.
Ovšem názornější příklad než ten s tou žárovkou neumím.
S časem klesá výkonnost, o tom nikdo snad nepochybuje.
Příklad si žárovkou je k prdu, postačí ta definice. Výkon je práce za časovou jednotku. Zbytek jsou kecy
Ne, příklad s žárovkou je právě naprosto srozumitelný a jasný. (Teda každému asi ne.)
Definice postačí k čemu? Abys určil, co na čem závisí? To snad ne...
Mimochodem - právě ta definice jasně tu závislost popírá.
Volně interpretováno - výkon je práce vztažená na JEDNOTKU času.
Tj. u výkonu vždy hovořím o jednotkovém čase - nemůže být tedy na čase závislý.
Ee.
S žárovkou je to úplně jinak. Oni v elektrárně vytvoří rozdíl v potenciálech, kterej ty máš doma jako napětí v fázi vůči napětí v zemi (nuláku).
Při výrobě této energie (rozdíl potenciálů) úplně normálně počítají výkon, jako funkci času. Viz cca 5.slajda tady:
https://slideplayer.cz/slide/4080317/
Ty potom nějakým spotřebičem určitého odporu tohoto rozdílu v potenciálu využíváš, při sepnutí okruhu začne procházet proud. A podle odporu (velikosti procházejícího proudu) a času, jak dlouho to máš zapnutý, se vypočítá tvoje spotřeba energie kWh, kterou elektrárnám zaplatíš.
To ale nic nemění na tom, že když budu svítit poloviční dobu, tak bude ze čtyřicetiwattové žárovky osmdesátiwattová. Nebude. Její příkon je na čase nezávislý.
(Kolik za to zaplatím a jak to technicky probíhá, je sice taky zajímavá otázka, ale s podstatou problému nesouvisí.)
Ten měřák spořeby nevidí, jakou žárovkou svítíš (co má ten spuštený spotřebič na štítku). Ten měřák měří procházející proud a z něho se to pak prostě přepočítá na kWh. W na té žárovce taky nějak spočítali podle odporu té žárovky, ty tam fakt jsou jen na to, aby sis mohla spočítat kolik ti to sežere kWh. Ta žárovka fakt žádnej výkon sama o sobě nemá, ta žárovka má akorát elektrickej odpor.
Pravda... nejen pojem čas má svoji filozofickou a fyzikální rovinu, totéž platí i pro pojem "závislost"...
Úplně prapůvodně byla řeč o závislosti ve smyslu příčina-důsledek.
Na grafu pojem "závislost" udává průběh veličiny v čase. Ale to nemá žádnou souvislost s deifincí SI jednotky a zda je základní či odvozená. V čase se můžou měnit i veličiny z času naprosto neodvozené.
Tak nechme žárovky a výkony, kde se dostáváme do technických detailů, které odvádí princip někam jinam...
Vraťme se tedy k té rychlosti. Definice dráha děleno časem.
Jedu autem do Prahy. Rychlost auta je v každém okamžiku závislá na tom, jaké mám auto, jak moc dodržuju předpisy, jaký jsem řidič, jaká je situace v provozu... v každý okamžik závisi rychlost na kombinaci všech možných okolností.
Čas budu znát teprve, až do té Prahy dojedu. Tj. čas potřebný na jízdu závisel na rychlosti, jakou jsem během trasy jela.
Zatímco rychlost na tom čase (který jsem v době, kdy jsem jela, ještě neznala) v žádném případě nezávisela.
Bez ohledu na to, že jednotka pro čas je SI základní a jednotka pro rychlost odvozená.
Jo, a ještě si všimni, že klasickej elektroměr se "točil", tam se to ještě opravdu mechanicky převádělo,zatímco počet otáček (s jako dráha) udával spotřebovanou energii, tak rychlost otáčení (v=s/t .... zas ten čas) se vztahovala k okamžitému výkonu/příkonu tvých spotřebičů. Teď se to už asi měří jinak a to mechanický hejble tam není, takže ty vztahy nejsou tak vidět.
kWh je množství spotřebované energie, které zaplatíme elektrárně. A tu energii jsme spotřebovali za určitý čas... Takže ano, i kWh jsou závislé na čase (většinou ho uvádí vlevo na faktuře ve slouupcích od-do).
Přičemž je úplně jedno, zda jsme spotřebovali tu energii svícením po dobu třiceti dnů jednou stowattovkou nebo svícením po dobu třiceti dnů dvěma padesátiwattovkama.
Stejné spotřeby v kilowattHODINÁCH můžeme dosáhnout různou kombinací spotřebičů se stálým příkonem ve wattech či kilowattech:-))
Vodňanský/Skoumal:
¨Upozornění těm, kteří nešetří elektrickou energií:
Jenom beznadějný kripl
zapne to, co jiný vypl."
(Vodňanský byl stojař a báseň pochází pravděpodobně z doby energetické krize na konci 70. let)
To že ten výkon měříme množstvím odvedené práce za nějaký časový úsek, ještě neznamená že je závislý na čase. Holt to jinak neumíme.
Pojedeš-li autem s použitím nějakého výkonu motoru nějakou rychlostí po určitou dobu neznamená, že když chceš jet dobu dvojnásobnou, potřebuješ výkon taky dvojnásobný. Odvedená práce, vydaná energie, spotřebované palivo, atd., ty ano. Ale výkon vydávaný motorem a vozidlem spotřebovávaný nebude záviset na době jízdy. To možná jiné jakési "výkony", třeba to foukání brčkem :o)
Je to podobné jako proud, průtok, tepelný tok. atd ...
Technik by s tím neměl mít problém.
Hm, nepřesvědčils mě. Ona i ta práce je zase síla po dráze a síla je hmota krát zrychlení a zrychlení je změna rychlosti a rychlost je dráha za čas.,, A zase se tam motá ten čas...
Prostě se mi ekluje tvrzení, že to nezávisí na čase a evidentně v tom nejedu sama:
https://slideplayer.cz/slide/2468389/
To se tedy nedá nic dělat :o)
Je tlak závislý na délce když ho měříme v milimetrech rtuťového sloupce?
Čím ho měříme je nepodstatný, ale závislost na velikosti plochy tam nějaká bude když je to definovaný jako síla na plochu.
dle wiki:
1 Pa je tlak, který vyvolává síla 1 newtonu (1 N), rovnoměrně a spojitě rozložená a působící kolmo na plochu o obsahu 1 čtverečního metru (1 m2).
Uvedla jsi zde definici jednotky fyzikální veličiny. Prostě to, jak jsme se rozhodli tu veličinu měřit a různě naměřené hodnoty porovnávat. Takže klidně bychom stejně tak mohli uvádět teploty třeba v milimimetrech rtuťového sloupce. Proč ne? Měla bys z toho snad pocit, že pak bude teplota závislá na délce?
Kupříkladu délka.
Domluvili jsme se, že základní JEDNOTKOU je metr (značka „m“).
Definice metru podle soustavy SI zní: Metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.
Znamená to, že délka tvého plotu je závislá na čase?
To je dobře. Ještě podumej, proč jsou někeré základní a jiné odvozené. A co o těch základních vlastně víme. Já si akorát pamatuju, že třeba definice jednotky pro délku se v čase mění a mám pocit, že podobně jsou na tom definice všech základních jednotek. Tohle si o odvozenejch netroufám říct, něco mi říká, že ty jsou dané vztahem k základním. Takže odvozené jednotky jsou funkcí těch základních ve smyslu y = f(x), což nás ve škole učili jako že y je závislé na x.
Tož asi tak.
Baro... úplný nesmysl.
Viz výše.
https://www.nakole.cz/diskuse/25459-co-vas...
Servít (no ten.. .) tvrdil, že stačí znát Newtonovi zákony a zbytek už odvodíš pomocí "matematického aparátu" .
No, nezkoušel jsem to.
Ifčo, mě ten tvůj odkaz (i podle čísla to souhlasí) odkazuje na Jindrův příspěvek. Já s Jindrou souzním a fakt nejsem takový odborník na probírané téma, jsem svůj potenciál už vyčerpala a na nic nvého nepřijdu, nemám chut ani náladu.
baro... OK, zkopíruju sem ten text podruhé.
Vraťme se tedy k té rychlosti. Definice dráha děleno časem.
Jedu autem do Prahy. Rychlost auta je v každém okamžiku závislá na tom, jaké mám auto, jak moc dodržuju předpisy, jaký jsem řidič, jaká je situace v provozu... v každý okamžik závisi rychlost na kombinaci všech možných okolností.
Čas budu znát teprve, až do té Prahy dojedu. Tj. čas potřebný na jízdu závisel na rychlosti, jakou jsem během trasy jela.
Zatímco rychlost na tom čase (který jsem v době, kdy jsem jela, ještě neznala) v žádném případě nezávisela.
Bez ohledu na to, že jednotka pro čas je SI základní a jednotka pro rychlost odvozená.
Zdá se mi, že někteří prostě nepochopili rozdíl mezi fyzikální veličinou a její jednotkou.
"Fyzikální jednotka je míra veličiny, definovaná a přijatá konvencí, jíž přisoudíme hodnotu 1, se kterou může být porovnávána jakákoliv jiná hodnota stejné veličiny vyjádřením podílu dvou hodnot jako čísla. "
Kupříkladu fyzikální veličinu zvanou hmotnost uvádíme v jednotkách zvaných kilogram. Absolutně nic se s hmotností jako veličinou nestane, když ji přestanu uvádět v kilogramech, ale v násobcích mezinárodního prototypu v Sévres. Prostě neřeknu, že mám dvě a půl kila brambor, ale že mám 2 a půl násobku toho válce, co tam leží. Brambor bude furt stejně (až do doby než z nich něco neujím a nesnížím jejich hmotnost o nějaké ty násobky mezinárodního prototypu:-))
Ne. Ta závislost tam fakt není.
Když už, tak obráceně. Většinou je čas závislý na výkonu. Tj. čím výkonnější mám stroj, tím rychleji bude práce hotová.
(Výkon na čase je závislý jedině u nás prokrastinátorů, kteří čím míň času máme, tím zběsileji dokážeme pracovat... ale to už nejsme ve fyzice. :-)))
Čas na výkonu teda fakt nezávisí.
Ten si plyne, ať stroj maká, nebo je vypnutý, ať běžíš, nebo ležíš.
Jediné, co považuji za prokázané, je fakt, že se čas stále zrychuje. Neż se odočíš, děcka jdou do školy, dvakrát si zdřímneš, a do školy jdou vnoučata.
Jak se čas vlekl při hodinách ruštiny, nebo na vojně. To byl ještě pomalý.
Tady je to samej Hawking. Já jsem teda tak daleko nedošla a opravdu nebudu teoretizovat o hodnotách pro nulu ve jmenovateli zlomku. Si myslím, že jsou veličiny, o jakých prostě za určitých okolností já jako praktikující technik neuvažuji, protože nejsou definovány.
Hmmm... a mluvíme o čase jako o fyzikální veličině nebo jako o filozofické kategorii?
Tys tam tu fylozofiji zanesla hypothesou, že čas je závislý na výkonu :-)
Vono, když už jsme v oblasti absurdit, kdyby tomu tak bylo, těžko by nějaká algebraická závislost mohla být jen jednosměrná :-)
Tím si dokázala Lánského efektu (podle Egona Lánského) ten se dokázal v jedné větě třikrát popřít. :-)
To není hypothesa... tak to ve většině případů je.
Viz výše ten příklad s cestou do Prahy, kde taky je čas závislý na rychlosti a ne naopak.
Hele, rozdíl mezi úhlovou a obvodovou rychlostí jsi asi po týdnu vysvětlování taky pochopil. I tu bezpečnou vzdálenost na dálnici (jestli je to rychlost děleno dvěma nebo krát dvě) časem jo... Tohle taky dáš.
Koneckonců mám z fyziky opravdu hoooodně zkoušek a zápočtů....
;-)
No není.
Čas běží fakt nezávisle a furt dopředu a tvrzením, "že biju biju černochy" to nezamaskuješ
Jinak si mě pobavila, když ty i já jsme dělali zápočty a zkoušky z fyziky, byl ještě Napoleon frajtrem.
Abych si tě nepřezkoušel z Vědeckého komunismu, taky máš zápočet a kus :-)
Množství času potřebného k překonání cesty z Brna do Prahy zàvisí na spoustě věcí a na výkonu až snad v poslední řadě :-)
Takovej kamion na D1 má výkon násobně vyšší než Fabie, a čumí tam hodiny stejně.
A i kdyby to rozjeli, výkon moc nepomůže, kduž táhne návěs plzeňského.
Tím chci opakovat fakt že výkon je podíl práce a času a ostatní jsou žvásty
Já fyziku ochcal, měli jsme 6 úseků, mechaniku, akustiku, thermiku.. atd
umět 3 na 4 stačilo na trojku.
Tak jsem úplně vypustil elektriku, thermiku a ještě něco a bral dobrou a byl šťastnej.
Jinak s mechanikou nás mordovali hodně fest, ale z principu obosu se nic nehejbalo, jak se to pohne, je to u nás průser.
Většinu principů ovšem taky znám už jen jménem, praxe je mnohem jednodušší, nepotřebuju umět theorii za Finite elements abych to použil nějakým softem.
Tak to, že čas závisí na rychlosti říkám koneckonců od začátku, i když jsem to teda myslela na rozdíl od tebe jen v rámci jedné vztažné soustavy :-)
(No, abych se nezamotala do těchto variant, tak jsem zdůraznila tu Newtonovskou mechatniku. V té Einsteinově je to zas jinak... )
Nepotvrzená hypothesa, Zazvure.
Nevyvrácená, nebo nepotvrzená...
Prostě nikdo spolehlivě, pokud nechce klamat, nemůže říci, že platí.
O Newtonovi to spolehlivě říci lze.
V přírodních vědách se teorie nedá bezezbytku potvrdit či dokonce dokázat. Dá se pouze vyvrátit jediným pokusem, který bude v rozporu s tou teorií. Takže nepotvrzené jsou úplně všechny teorie.
Newotnova teorie už byla dávno vyvrácena a vyhovuje pouze za specielních podmínek.
Korekce času podle teorie specielní relativity se už zcela standardně používají třeba pro výpočet GPS polohy z časového signálu družic. V astronomii se bez těhle korekcí nedá nic spočítat.
Chápu, že pro pevnostní výpočet ocelového stožáru pevně zatknutého do povrchu Země relativistickou korekci jeho rozměrů nemusíš uvažovat.
Brahmo, v podmínkách Země Newton funguje dost přesně a spolehlivě,jinak by nám to všechno padalo.
Ano, pro mechanické výpočty na povrchu Země relativistické korekce většinou nemusíš používat. Zejména ne tehdy, když počítáš soustavu dvou navzájem nepohyblivých objektů, což je typické například ve stavebnictví, že? Přesto používáš už dávno vyvrácenou a neplatnou teorii.
Psát o nějaké přírodovědné teorii, že je nepotvrzená, je blbost, protože potvrzená být nemůže. Lze jí jedině vyvrátit.
Doplnim Brahmu: Korekce GPS se neprovádějí jen na speciélní teorii (z rychlosti družic), ale i na obecnou (rozdíl gravitačního pole na oběžné dráze družic a na zemi - asi 1:16).
Pominout (zavrhnout) relativitu, dojel by Jindra spoléhajíc jen a pouze na GPS místo do Francie třeba do Belgie ...
Na tu nulu maj matematici limitu :)
Ano, Brahmo, máš naprostou pravdu. Nicméně na ty fyzikální jevy, o kterých jsme zde plkali, úplně stačí znalosti z druhého stupně základní školy. A dokonce se ukázalo, že ani počet zápočtů, zkoušek a semestrů na vysoké s tím nemusí korelovat.
Myslím, že potřebujeme hlavně výborné učitele fyziky (obecně všeho) na základních školách. Takové učitele, kteří nebudou deptat žáky zkoušením z doslovného meldování definic, pouček a vzorců, ale kteří těm žákům ukážou, jak se ty fyzikální jevy bezprostředně v našem okolí projevují a jak je možné je v praxi využít.
Takové děcko pak nebude mít problém pochopit i složitější teorie.
Add Bára:
Nedokážu si uvědomit, kde ve Speciální teorii relativity se ve jmenovateli zlomku objevuje číslo blížící se nule. Ty korekce oproti Newotonově fyzice jsou poměrně malé a nikde to nediverguje. Mohla bys mi naznačit, kde se něco takového vyskytuje?
Obecnou teorii relativity, tu v gravitačních polích neznám a neumím.
Důrazně se ohrazuji proti jedovaté a podpásové pomluvě Pepíka, že spoléhám výhradně na GPS.
Není to ani v nejmenším pravda, i když mnohdy výhody satelitní navigace využívám, zdaleka na ni nespoléhám, natož výhradně.
Google mi včera udělal souhrn za rok 2018
aniž bych se chtěl pouštět do odborných debat o theoriích, o kterých vím prd, nesedí mi hypothrsa, že rychlost světla je ultimátní a nepřekročitelná, ne proto, že bych snad věděl něco víc či jinak, ale protože na ultimátnost čehokoliv prostě nevěřím
v SSSR určitě mají rychlejší stroje, a když nemají, tak chystají
https://www.youtube.com/watch?v=5uR7RfFMBDI&...
Jíndro, to jsem nevěděl, že máš přijímač GPS zavěšen proklatě nízko pod pasem (nebo již voperován?) :o)
S tou rychlostí - je to postulát, ano. Ale zatim se nepodařilo změřit nic rychlejšího, ani ty neutrína, i když díky italský uklízečce vypadalo tááák nadějně ...
V SSSR bohužel věda nějak zachází na úbytě, jinak by možná ?!?
Brahmo, to by znamenalo, že lidská blbost se skrzená ty mentiony šíří rychleji než světlo? Nebo snad absolutní rychlostí, tudíž je trvale vždy a všude přítomná? To by leccos vysvětlovalo ;-P
Každopádně doufám, že až bude Jindřich ověřovat v praxi svoji hypothzri, že, (cituji): "Výkon je foukat krávě brčkem do prdele, až se jí narovnaj rohy", tak nás všechny pozve k tomu experimentu.
Já osobně jsem odhodlaná najít si čas na to, abych viděla ověření této theorie v praxi:-.))
Zase lannuješ na překlepu....
mentálně jdeš fofrem zu grund
Vůbec nejrychlejší je sračka.... mnoho lidí se posralo dřív, než si myslelo. Brahmo pls vyřiď to ctěnému p. profesorovi...
Umřel 1987.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek...
Mák doma učebnice fyziky z první republiky, pak nějakou z tátových studií z 50tých, a možná i nějakou tu normalizační.
Je zajímavé sledovat ten vývoj.
Úplně legrační pak je fakt, že jsem se se Soňou seznámil tak, že jsem ji doučoval fyziku k rozdílovkám na ekonomce. A korunu tomu dává fakt, že to bylo na inzerát v Rudém právu.
Jako student jsem si přivydělával doučováním středoškolských počtů, fyziky a deskriptivy všech úrovní, na tu jsem měl buňky od Boha.
Tenkrát mi dávala 30 za 45 minut, balík peněz.
Rok 1983
Když měla dcera problémy s fyzikou na gymplu, objednal jsem jí učitele. Připadalo mi to, že studuje jadernou fyziku.
Za nás čočka spojka rozptylka, ta mechanická ráce a výkon, kladka a nakloněná rovina. Po dceři chtěli kvantovou theorii.
Možná i proto je technika tak málo populárním studijním oborem, na střední je vystraší
no, k a m jsou těsně vedle, bývala si lepší, inu stárnem všichni a baby dvojnásob...
Když něco napíšu, lidé se běžně nenudí, taky dar od Boha :-)
To je dobře, že máš doma učebnice fyziky. Já žádné nemám. V době, kdy jsem nastupovala na školu, si Wegenerova theorie deskové tektoniky, která otočila naruby tehdejší geologii, v našem socialistickém světě pouze velmi pozvolna klestila cestu. Takže jsme čerpali jenom z přednášek, a kdo chtěl, taky z cizí literatury. Tehdy jsem se začala zajímat o angličtinu, protože na anglických seminářích jsem se naučila pouze větu: I'm good at tennis a že odborová organizace se řekne trade union. Oboje mi bylo celkem k prdu. V odborech jsem nikdy nebyla a tenis dodnes nehraju:-))
Kdo by nepamatoval "Jomo, my negro penfriend from Africa" :-)
(to by dneska asi v učebnicích neprošlo)
Já jsem díky svému "sadistickému" otci uměl "basic bad English" už na ZDŠ a měl jsem penfriendky na Islandu a ve Finsku. Finka byla i u nás, v 78mem.
Střet s angličtinou jsem zažil až v 91ním v Anglii, když jsem byl vyslán na stáž na universitu ve Warwiku. Do té doby jsem si myslel, že se anglicky slušně domluvím. Ale voni ti Britové asi nečetli naše učebnice, nebo co
Tak ono tenkrát byly t.zv. základní jazykové školy, a tam se cizí jazyk učil od 3.třídy. Jsem chodila do angličtinové školy, anglinu od 3.třídy a ruštinu až od 6., ale té ruštiny bylo dost, takže do devítky se stihlo doučit všechno, jak kdybychom ju měli od 4.třídy, jak na normálních základkách. Na tyto školy měla navazovat jazyková gymnazia. Začátkem sedmdesátých let to na základkách utli a gymnázia žádná k tomu pak jako návazná nebyla.
Jinak s mou angličtinou mám stejnou zkušenost, když jsem tam ve 93. přijela, tak jsem se domluvila s úředníkama a v kancelářích, tam jsou evidentně zvyklí na cizí angličinu a jak s takovejma lidma mluvit. Na ulici jsem nerozumněla ani slovo, souvislý tok něčeho zcela neznámého :-)
Naučila jsem se tam dopoledne sledovat televizní kanál pro děti přistěhovalců, tam mluvili srozumitelně :-) :-)
Trvalo tak dva týdny, než jsem aspoň trochu naposlouchala a byla schopná zachyit smysl jejich hovoru.
Mohu, prosím, na příkladu toho autobusu požádat o vysvětlení, jak bude rychlost toho autobusu v čase 60 sekund od startu ovlivněna časem, po jaký se autobus touto rychlostí pohyboval před tím a bude pohybovat potom.
Změní se jeho rychlost 40km/h v závislosti na tom, zda pojede touto rychlostí 2 nebo 5 minut? Pokud ano, jak?
Zřejmě sis nevšimla, že už není Nový rok, ale nový rok.
Máš už odmetený sníh!?
Pohled pro bohy bude, až v pondělí půjdu (jsme na řadě) odházet sníh z cesty k baráku. :-) V jedný ruce berlu mrazilku, v dalších dvou lopatu. Ještě že plastovou. Už vidím, jak mi nebeská klne bláznů a volá Chocholouškovi.
To máš za trest nebo jako rehabilitaci, že to nenecháš jiným?
Nejspíš to nabídnu někomu ve vchodě za úplatu, nebo s nebeskou nevydržím. Ta na to nemůže, ozvaly se jí před lety zlomený obratle. Jsme to dvojka. :-( Ale měl bych to zmáknout, nějakejch pětatřicet čtvercáků, naposled to byla brnkačka.
Když vám neodklízí město a musíte sami, tak je lepši si na to někoho sjednat, tak draho to nepřijde a všichni mají klid a celkem jistotu, že bude odklizeno i když doma nejsem nebo marodím.
No jo! Ach ten Yellowstone!
Ten zas loni (dělá to pravidelně) přivedl spousty lidí do stachu.
Tedy on sám za to nemůže, ale lidi se bojí rádi:-))
https://www.forbes.com/sites/robinandrews/2018...
Ještě jinak, abych tě přesvědčil, že je to fakt totální kravina, kterou jde s naprosto klidným svědomím vyloučit:
Oteplíš atmosféru o 10°, tedy snížíš výkon chladiče (přenos tepla). Dejme tomu, že se sopečnými pšoukanci nedostane ven žádné teplo navíc, ani o těch 15 desetitisícin, bude se tedy hromadit tam dole do doby, než dojde k původní rovnováze - stejnému tepelnému spádu a původnímu tepelnému přenosu. Teplota jádra se zdvihne z 5100 na 5110° a svrchní plášť bude mít místo 3000 3010°C. Povrch planety se někde (třeba tam, kde je plášť tenčí) nepatrně vyboulí (pár mm na tisících km2?), protože není naprosto tuhý. To vykompenzuje zvětšení objemu tepelnou roztažností, (tlak uvnitř se nezmění).
A to bude všechno.
No a teď si vem, že nikdo přesně neví ani jak je vnitřní jádro horké. Možná že má okolo 6 tisíc stupňů. Do taveniny pláště taky ještě teploměr nikdo nestrčil (i když snad jeden vrt už je na hranici kůry), všechno to tam různě proudí, desky se zdvihají a klesají, podsouvají pod sebe, ve hřbetech vzniká nová kůra, atd ....
Ale je fajn si o tom pokecat, jeden si alespoň trochu ujasní pojmy :o)))
Tím sešrotováním auta jsi ale planetě prospěl, to oceňuju!
Žádný auto jsem nesešrotoval, co tě to napadlo, na starý kolena konečně začínám autům přicházet na chuť a budu je šrotovat?
Proč myslíš, že se povrch planety vyboulí na pár tisících km2? Že to nedopadne tak, jako když někomu prasknou kaťata, když se předkloní? Ty jsou z pružnějšího materiálu, přesto je z toho čas od času armagedon..
Protože při předklonění dojde v kaťatech ke zvýšení tlaku.
Ke zvýšení tahu nedojde? Zemská kůra podle mne není moc pružná, v tahu se trhá, když je pod tlakem ze stran, vrásní se. V tom tlaku nemám úplně jasno. Si to představuju asi tak, že jako když zamrzne řeka, led, který pluje na hladině. Hladina se díky mrazu hermeticky utěsní. Když se oteplí a z hor teče víc vody, povrch ledu praská, je v pohybu, voda se vylévá na jeho povrch.
Ze sopky se vyřine láva, pak tuhne, komín, nebo jak se říká cestě, kterou se magma dostává na povrch, se hermeticky uzavře. Snad proto sopky explodují, ne? Protože tlak magmatu odpálí tu zátku.
Dosud se to všechno ochlazovalo, množství cest, jimiž si nitro planety ulevovalo, se díky tomu omezilo, čili množství zátek se zvyšovalo. Pokud se pořádně oteplí, budem slavit Silvestra :-)
Už mě to skoro přestává bavit. Povrch neni jedna deska, nebo souvislý led, ale spousta tenkých (tedy pružných) ker plujících na hladině. Je neustále v pohybu, takže když tu hladinu malinko zvedneš, kry se zvednou s tím, každá třeba trochu jinak, podle své hmotnosti, pevnosti "spojení" s ostatními, nebo se třeba ve slabších plochách (shora málo zatížených) trošinku zdeformuje (vyboulí). Prostě je to dymanický systém i když se to na první, ani druhý, pohled nezdá. Smiř se s tím.
Nevidim důvod, proč by kvůli tomu mělo něco "explodovat". Ale v titulcích by se to vyjímalo :o)))
Já ale nepsal o tom, jak zamrzá rybník, psal jsem o řece. Po její hladině také nejdříve plují kry, které se pomalu zvětšují až do sebe nakonec naráží, taky je to dynamický systém, který ale nakonec znehybní a povrch řeky neprodyšně uzavře..
Ty píšeš o povrchu planety, jako kdyby po něm pluly kry, mezi nimiž je volná hladina, ale tak to není, ty kry se sice pohybují, ale jsou v kontaktu a v místě kontaktu je to celkem dobře utěsněný. Netvrdím, že neprodyšně, ale z principu si myslím, že jak bude planeta chladnout, případné přebytky energie v podobě výlevů magmatu se budou čím dál obtížněji dostávat na povrch.
No to je snad jasný, že když chladneme, míň soptíme. Taky bejvávaly mnohem bouřlivější doby (vyhaslou sopku mám za barákem) a původně bylo všechno (polo)tekutý ...
Vem si, že ty kry na řece budou spojeny nějakou patlaninou, třeba "medvědím hovnem" a samy budou gumový :o)
Já prostě jen nevidim důvod, proč by se měla malá, téměř neměřitelná změna na povrchu (a to i kdyby se promítla do stejně malý změny v hloubce) nějak dramaticky projevit.
Medvědí hovno mám ještě doma, není to už vzácnost? :-)
není
https://www.barvylakyjanu.cz/medvedi-h-butyrub...
Soptěním se vlastně chladne nejem tam " pod šlupičkou" ale kolikrát chladne i "u nás nad šlupičkou", protože se začmoudíčkuje atmoška.
Kolikrát jsem si už říkal s panem okresním šíravníkem v souznění, že nejlepší cestou k ochlazení globálního otepolování by bylo oteplit kousek zemské kůrčičky tak, že by se udělala sopka která by zahnala zlé skleníkové plyny a jejich vlivy prostým popelem a tím by rozrostla již, dle předpovědí, skoro zaniklé himalájské ledovce a možná by ledovec z Alp došáhl i na Šumavu, to by se pěkně lyžovalo...
:)
Studuj, hochu, studuj:-))
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky...
Nevim to presne, jen mam dojem, ze jsem snad cetl, ze i pres to "prihrejvani" rozpadem je celkova bilance minusova a ze jadro Zeme sice neskutecne pomalu, ale chladne. Pokud by to tak bylo, tak by nejake pribrzdene chlazeni z venku bylo naopak pro Zemi prinosne, vydrzela by na sve teplote dele.
Jednou z mnoha metod predikce budoucí sopečné aktivity je měření teplot a teplotního gradientu na povrchu nad sopkou a v jejím okolí. On se totiž povrch v důsledku kůrou stoupajícího magmatu ohřívá, nikoliv obráceně. Dále se zvyšuje produkce plynů a mění se jejich chemismus. Také se dělají geodetická měření, při kterých se zjišťuje, jak se povrch vyklenuje.
Tak zatím jen tolik k tomu uzavřenému "papiňáku"
:-))
Ty nevíš, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna, ovšem výrazně větší?
Šíravníku, vždyť ten "povrch", tedy ty kry (desky), jen plave na vrstvách pod nim. Jako by byly volně položené. Tlak pod "povrchem" - v plášti, je způsoben jen a pouze jejich váhou, tedy hmotností. Stejně tak jádro je zas stlačováno jen hmotností vrstev nad ním. Neni to žádná natlakovaná láhev zvenku obepnutá tlakovým obalem. A už vůbec se vnitřek nezahřívá, naopak pomalinku chladne, ale fakt velmi pomalinku.
Jediné, co může vzdáleně připomínat ten papiňák jsou magmatické krby pod sopkami, které jsou v kůře pod povrchem, vyhřívané zespodu s nějakým tim ventilkem nahoru ven. Na obrázku byly červeně. Nějak si neumim představit, jaký vliv by mohlo mít oteplení atmosféry (třeba o 10°) na tlak v nich. Můžeš to zkusit nějak popsat? Představ si, že bys v podlaze v kuchyni vyvrtal díru přesně na papiňák, ten tam zapustil aby koukala jen poklice s tlakovým ventilkem a ve sklepě pod kuchyní bys dno hrnce rovnoměrně přihříval. Myslíš, že kdyby sis v kuchyni přitopil o pár stupňů, odfukoval by častěji?
Zdá se, že diagnóza pana doktora Paříka byla trefná ...
Jakou to diagnózou nás Jindra obohatil? Nějak si to nemůžu vybavit.
Ostatně, přesuňme se k čistě praktickým lidským záležitostem.
O kolik jsi ty sám během té doby, co se zde zabýváš sopečnou činností, zmenšil svůj vlastní podíl na to oteplování planety, které tě straší? Nebo to ty jako jedinec necháváš na to lidstvo?
Skoro jako v tom vtipu, kde lid budoval socialismus, kdežto lidi na to srali. :-)
Taknějak si představuji, že při tom zkoumání následků globálního oteplování se šíravník už zbavil auta, přešel na vegetariánskou stravu a jak psal své originální teorie, tak si vypnul topení a seděl u klávesnice v čepici a palčácích.
Holt věda si žádá obětí!
Povrch planety je ohříván Sluncem a změny v atmosféře mají vliv na množství a délku dopadajích paprsků a tudíž na teplotu povrchu.
A když těch paprsků dopadá málo, tak se povrch ochladí, bo se to jeho teplo vyzáří dopryč od planety Země.
Že teplo od jádra neproniká až na povrch je vidět na pólech. Tam dopadá málo tepelných paprsků od Slunce a země je trvale zamrzlá na povrchu.
Ale nemá to vliv na teplotu uvnitř planety! Vždyť když kopeš do země, budeš se nejdřív dostávat do chladnější hmoty, než je na povrchu. Na tomto principu fungují sklepy, i v létě je v nich chladno.
Teprve když budeš kopat hodně hluboko, dostaneš se do míst, kde se už projevuje teplo od jádra.
A jsou místa, kde se teplo od jádra projeví i na povrchu, to se tam nějakým "komínem" dostane, ale tyto "komíny" nemůžou chytnout "cukluft" :-)
Z čehož vyplývá, že pro uskladnění brambor na zimu má význam dělat sklep do hloubky jen cca pět metrů. Když si někdo vykope pod barákem sklep do hloubky pět kiláků, tak o ty brambory příjde, protože se mu tam uvařej :-)
Teplotní gradient pozorovaný ve vrtech v ČR dosahuje nejčastěji hodnot 20–30 °C/km. Teplota ve 100 m pod povrchem kolísá mezi 8–14 °C a v hloubce 1 km mezi 25–40 °C. Takže v 5km pod povrchem se mu upečou.
Proč vrtat, bude stačit nechat v létě za vokýnkem v autě
hm, ale to by šlo udělat si obyč sklep a v něm udělat ještě vrt do těch pěti kilometrů. Brambory z regálu šupneš do plechový konvičky, spustíš dolů, vytáhneš a máš uvařeno :-)
hm, od silvestrovské noci uběhlo snad dost času na vystřízlivění ….na plácání takových hov...…..
Nikdo vlastně neví, zda je Slunce skutečně teplé. Páč ty fotony toho světla, jak se při dopadu na Zem prodírají atmosférou, tak se o tu atmosféru třou a tím se zahřívají. Proto jsou při dopadu teplé. Čili není vůbec jisté, jestli to teplý teplo vod slunce je skutečně teplý.
Nemůže být horký, bo by se Slunečňani, co žijí uvnitř a nás pozorují dírami v povrchu, co jim říkáme sluneční skvrny, upekli.
a na Měsíci Američani nebyli a dvojčata si shodili taky sami
No jedni ze soutěžících o soukromé přistání vozítka robota na měsíci mají přímo v plánu přistát u Apola 17 a nafotit to tam :)
Jsem zvědav, pokud se jim to povede, jak se s tím pokroková světová veřejnost vyrovná :)
Jednoduše, jsou to tajní vládní agenti a fotky z místa přistání už mají hotové dopředu ...
Soros tam nějaké už podstrčí
No vždyť to říkám, spiklenečtí teoretici už mají výmluvu (třeba toho Sóroše) už připravenou v kapse :o)))
Pamatuješ na ty přenosy před padesáti lety? Mimochodem pirátský přenosy - ukradený obraz z ORF a zvuk přes Maďarsko :o)
Ale bylo to skvělý!
To je přece jasné, že na Měsíci jsou Nacisté... na odvrácené straně. Je o tom i film :) Jsem zvědavej, jak to Čínani vofalšujou :)
Procento slevy si dopočítejte podle čínského horoskopu:-))
A je to hodně, málo nebo normál cena?
Za pomelo je to velmi slušná cena.
Pak je vše v pořádku a cedule má opodstatnění.
To vypadá na Lidl, tam lze vídat i slevy pětiprocentní. Ovšem tahle sleva je pozoruhodná. :-)))
Jak si přišel na to, že to je sleva? Na ceduli není nic z čeho by se dalo dovodit, že jde o slevu. Je tam jen výrazné upozornění na cenu.
AKCE = se většinou rovná "slevová akce" :-)
Já nevim jak si to kdo vykládá, ale já vidím ceduli, která oznamuje cenu za pomelo. A zřejmě to je dost nízká cena, proto to je v nějaké akci, ale není tam ani sleva ani vyznačené snížení ceny nebo procenta.
To je opak těžký když si někdo vykládá něco jinak než je :-)
Vážně a proč je tedy škrtnuta ta původní cena?
Jaká původní? Ty víš jaká byla původní? Je škrtnutá malá číslice 24,90 a napsaná stejná číslice jen ve větším provedení.
Zřejmě to bude způsob jak upozornit na cenu nižší než zřejmě běžně bývá. Proto jsem se ptal jaká ta cena za pomelo je.
Ale to je jen dohad. Na to by bylo potřeba se zeptat v prodejně jaký by záměr, proč to takhle udělali.
Původní byla 24,90 Kč/kus (aby nedošlo k mýlce v jednotkách:-))
Nová je 24,90 Kč.
Dle mého soudu to stačilo napsat jednou.
Jenže já nevedu obchod a cedule byla dost velká na napsání ceny dvakrát.
P.S. Zkusím příště propočítat, zda procenta slevy, tam, kde jsou uvedena nikoliv začerněna, odpovídaní skutečné ceně po slevě:-))
Určitě by stačilo napsat jednou, zrovna tak by stačilo je napsat jen na papírek 2 x 2 cm a nalepit někde z boku na regál, ale není nic proti ničemu když je napsaná dvakrát a zrovna tak může být i 3 x :-)
Když tu jednu dobře viditelnou a čitelnou cenu započítají i na pokladně, tak je to v pořádku.
Třeba maj šablonu, do které namrskají čísla a vytisknou ten plakát. No a v tomto případě jsou ty dvě čísla stejný... bych se nad tím nepozastavovala, nic proti ničenu. Potřebují přilákat pozornost a nelžou. Mohli tam pověsit třeba dinosaura s cenovkou v hubě, ale ty plagáty zřejmě maj typizovaný a jedou je ve velkým.
No přesně tak. Prostě mě to jen zaujalo. Učím se. Co kdybych třeba v budoucnu vedla nějaký obchod, že.
Tuhle včera mě ráno zaujalo "zatmění měsíce". Normálně se přes ten měsíc brzy ráno nasunul stín ve tvaru kruhu (projekce koule na plochu, abych byla přesná:-)). Vypadalo to fakt jako zatmění. A bylo! Zatmění mrakem.
Škoda, že jsem vám to nevyfotila. Jak říkal Karol Polák při komentování krasobruslení pro diváky s černobílou televizí: "Ona celá v bielom, on celý v čiernom. Škoda, že to nevidíte farebne:-))
AKCE = akční cena. Nemusí být vyznačená žádná sleva.
To může, ale bez té škrtnuté ceny. Evokuje to slevu. Takže to zavání podvůdkem, nabouráním se do podvědomí.
Všechny podobné cedule jsou útokem na myšlení a podvědomí kupujících, ať je na nich cokoliv napsáno :-)
Jo, ale tohle je krapet rafinovanější, než jen oranžová cedule s cenou. Nefér "informace" už je normou ?
Je to vůči lidem nefér a nemělo by tohle být, ale v porovnání s ostatním co je v prodejnách a inzercích k vidění, tak je tohle snad ten nejmenší prohřešek. Bohužel až takhle jsme se posunuli, že se tohle připouští.
Nechci slevu zadarmo, prohlásil vychytrale Zelí a položil na pult stokorunu...
A první cenu vyhrává...
...
...
Michalek001!
Pomelo je k dostání v Lidlu.
Nevadí. Můžeš ho prodat za třicet:-))
...na farmářských trzích jako produkt místního zemědělství.
A když si k tomu něco vymyslí, může to prodávat jako "pomelo s příběhem" - to v poslední době frčí :o)))
Jo!
Babišovo kuře s rodokmenem!
100% vodňanské kuře původem 100% z Polska?
Já ten rodokmen nezkoumala. Papírová kuřata nežeru:-))
Tolik reakcí na takovou kravinu, nanejvýš pozoruhodné, nespa? :-)))
Někde jsem si přečetl tvrzení, že "nejsou slepice" ...
Slepice nejsou? Nevadí, vejce vyrobíme v nejbližší chemičce. Pan Nebureš je výborný žák pana Tricatela. Jen blbci si můžou myslet, že Křidýlko, nebo stehýnko je komedie....
A propos jak se pozná kvalitní Neburešova kobliha? I po roce chutná jako čerstvá.....
Vykopávka ...
https://www.sbazar.cz/TrSaam/detail/52278710...
Dnes mě zaujala fléra (havarijní pochodeň) v Litvínově. Aby to bylo i trochu cyklistické přidávám blbou fotku se značkou:-))
http://www.ecmost.cz/clanky.php?page=flera_fakle
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/historii...
V létě jsem ji prohlížel (v Rakovníku), ale nekoupil. Potenciální dědicové na kole jezdí, ale nemají k němu ten správný (citový) vztah.