Sehnal jsem ocelový rám Autor, ve kterém je zarostlá sedlovka, se kterou nehnu. Pro mně je sedlo vysoko. Uříznout ji a to, co je v rámu odvrtat, bych dokázal, ale je to tak nějak netechnické. Znáte někdo způsob jak ji dostat ven? Nechci poškodit lak, tak nahřátí autogenem vidím jako nouzové řešení. Zkusil jsem "mezi" dostat nějaký olej, ale moc si od toho neslibuju, žádná spára tam vidět není.
Ponořit tu část ideálně do WD nebo něčeho podobného (dost drahé), tak se dá i do petroleje, nafty, brzdovky (ale co to udělá s barvou netuším) - a nechat to v tom utopený třeba dva, tři týdny.
Podle mě to nemusí ponořovat, ono se to nezdá, ale WD se na to nechá jen nastříkat, opakoval bych to pár dní pokaždý se to tam vcucne :)
Nedávno jsem byl na geometrii s naší veteránkou Mazdičkou a jedna poloosa byla "zarostlá", tak to prostříkli WD40 a stavil jsem za tejden a šlo to :)
No a¨po pár dních WD 40 pak zkusil sovětskou inženýrskou metodu Molotokova, samozřejmě bych vzal gumovou paličku a lehce bych zkoušel klepat do boku sedla co nejdál od osy...
Dovolil bych si nesouhlasit s metodou inž. Molotokova. Myslím, že vhodnější je metoda prof. Hammera, spočívající v rázném, ale netemujícím úderu zvrchu v ose sedlovky, s odskokem kladiva. Pochopitelně též po dlouhodobější penetraci nějakým tím WD apod.
(nedělám si srandu, např. na "zarostlé" šrouby neexistuje nic účinnějšího)
Beru to tak, že profesor Hammer se nemůže mýlit u šroubu se závitem měkčím než materiál kde je zašroubován, ale zarazit sedlovku dál by bylo o navrácené profesůry:)
Ale tam nejde o nějakého měkčího závitu. Právě proto píšu o netemujícím úderu s odskokem, aby nedošlo k zaražení sedlovky. Ten ráz má za úkol jen mikroskopicky utrhnout materiály od sebe.
Takový úder je obtížný, proto bych doporučil " rotační mikroskopické odtržení dle Molotkova :)
Ovšem i zde hrozí určité nebezpečí, pokud by rychlost výsledné rotace byla větší než velká, pak by se jednalo o metodu soudruha Tokareva ( Tokárnaja svárka) , a došlo by ke svaření :D
Obtížný ? Co je obtížného na jedné obyčejné ráně kladivem ? V porovnání s nějakýma rotacema je to facha pro dílenskou pomocnou sílu ducha mdlého a schopností nevalných.
Stanovení netemovací hranice úderu :)
Znám docela dost lidí, kteří když vezmou do ruky kladivo, tak zarazí do země i kovadlinu :¨)
Zarazit kovadlinu jsem neviděla, ale jsem si při téhle poznámce vzpomněla na veselou příhodu, kdy kluk uvázal koně za otěže (!) ke kovadlině. Ta byla přidělaná na špalku asi 70 cm vysokém a půl metru v průměru, dubovém. No a ten kůň s kovadlinou i špalkem mašíroval po dvoře a celou tu váhu nesl na čelisti. :-)
Jakmile to zarazí, je happy. Zaprvé to uvolní (takže poračovat může kroucením, nazáním a pokusit se to vyrvat úplně), Zadruhé, píše, že sedlo je vysoko.. takže stačí zamlátit dolu :)
Ocelový rám Autor nejspíše neměl ještě žádný slopping. To znamená, že je schopen pozřít tu sedlovku úplně celou. Takže i když jí zarazí do rámu, tak potom může pokračovat sedlovkou novou. Netřeba se ničeho obávat, lze do toho bušit jak hluchej do vrat :D
Doporučil bych vytvořit něco jako límec kolem spáry (guma, duck tape apod.) a zalít WD 40, případně brzdovou kapalinou. Pokud by to nepomohlo, lze výhodně využít faktu, že hliník se rozpouští v alkáliích (roztok sody nebo hydroxidů sodného či draselného), které se oceli netknou a do zmíněného límce nalít příslušný roztok. Po odleptání to už musí jít ven.
Ten límec mi připadá jako dobrý nápad.
Jen pozor -
brzdovka - alespoň žlutá- spolehlivě likviduje lak. červená prý ne, ale nemám to vyzkoušené.
Nevím co je chemicky soda/hydroxid sodný, nicméně louh sodný barvy rovněž sežere.
Takže pozor při aplikaci.
Soda je uhličitan sodný, potaš uhličitan draselný, jedlá soda je hydrogenuhličitan neboli kyselý uhličitan sodný no a hydroxidy jsou hydroxidy (NaOH, KOH atd.), lidově louhy.
O napadání laku je to pravda, roztoky alkálií lze úspěšně používat jako odlakovače. Při vhodné konstrukci "límce" se dá ataku na lak zabránít, případně lak krýt třeba parafínem. Tak či onak, opatrnost při aplikaci je na místě.
fest zarezlou hliníkovou sedlovku v ocelovém rámu jsem po 2 týdnech penetrování WD40, pravidelném oklepávání atd při pokusu o vykroucení zbortil.
Následovalo odřezání a pomocí sady stavitelných výstružníků jsem původní sedlovku změnil na piliny. Odběr na jednu třísku 0,15mm.
poslední "šlupička" tam stejně zůstala - už jsem se dotknul rámu, ale jen na jedné straně.
Ber to jako návod pokud se Molotovova či Hammerova metoda neosvědčí.
...pokud' Vam nejde o to sedlovku zachranit tak bych pustupoval nasledovne:
- pilkou na kov (28tpi ci podobne) odriznout horni cast sedlovky asi 20mm nad koncem sedlove trubky.
-pri predpokladu ze vznikne otvor v horni casti zarostle sedlovky min prumer 15mm tak jste "in good shape", jinak otvor provrtat.
- vyjmout list z pilky a opatrne udelat podelny rez skrz stenu sedlovky - tady se predpoklada ze list pilky je delsi nez zbyvajici cast sedlovky.Postupvat opatrne, nezarezavat se do ocelove sedlovky atd...
-opakovat stejny rez diametralne naproti.
-rezy timto vytvori prostor do ktereho se muzou nyni odelene pulky sedlovky "relaxnout"
-pomoci kladiva a dulcikem (ci podobne), seklepnout dve pulky sedlovky k sobe (proto tech hornich 20mm sedlovky). Vec by mela povolit tak ze se nasledne vynda.
Copyright The Engineers Collective s.r.o
tak už se pomalu těším na oznámení úspěšného odsedlání jakoukoliv metodou:)
By mě zajímalo, lze-li se i rychle těšit "už se rychle těším"?
Tak jak, už je venku?
Při čtení příspěvků jsem si poprskal monitor :-)
Není. Namočil jsem to olejem po obdržení prvních rad a dal jsem tomu 14 dní vzlínání. Mezi svátky mám volno, tak zkusím nejdřív jemné a pak stupňující se až hrubé násilí. Dám vědět, jak jsme já/sedlovka dopadli. Pokud Tě vlákno pobavilo, už tak splnilo jeden účel.
Dnes došlo na "hrubé násilí. Před pár dny jsem otvorem pro upevnění košíku na lahev nalil do rámové trubky pro sedlovku porci petroleje, všelijak rámem pohyboval, aby zatekl kam má a dnes jsem sedlovku sevřel do obřího svěráku pro upnutí trubek při řezání závitů pro montáž topení. Kroutil jsem celým rámem, a to značnou silou, až jsem dosáhl toho, že sedlovka se začala protáčet, ale v ozubených čelistech svěráku. Protože při snaze trochu ohnutou sedlovku narovnat, se cosi, co jsem považoval za kosmetické škrábance, ukázalo jako pořádné praskliny, sedlovku jsem v tom místě odřízl. Zítra se pokusím to, co zústalo v rámu, na dílně odvrtat. Zbytek se zámkem bude pro mě dostatečně dlouhý, pokud se najde vysoký zájemce, bude si muset koupit pro sebe novou, delší. Někde jsem tu psal, které díly kola by se neměly rovnat. Dnes k nim přibyla sedlovka.
Děkuji všem, kteří se mně snažili poradit.
celou dobu šlo o sedlovku ne o rám?
...dovolil bych si zde nabidnout jednu myslenku - mate-li v umyslu dale pouzivat uriznutou horni cast sedlovky, radeji ji predem zkontrolovat vhodnou NDT zkouskou (treba FPI).... panove od SVV u Krcskeho lesa by to mohli za symbolicky peniz zvladnout...
".... a broken sedlova trubka up the arse is not much fun!...."
Neuběhlo ani půl roku a zbytek sedlovky je venku. Částečně jsem ji stružil, ale jen kousek, neměl jsem dostatečně dlouhý výstružník. Nakonec jsem těch 150mm, co zbylo v rámu, ručně odvrtal. Výborné posilování na ruce. Zachráněných 165 mm bude pro mne bohatě stačit.
Tak gratuluji k úspěchu :-)
Jak jsi dostal ten poslední kousek ven?
Poslední přibližně pětimilimetrový kroužek, který zůstal uvolněný ležet na hadru co jsem napěchoval po odříznutí horní části sedlovky do zbytku v rámu, aby špony nepadaly do středového složení, jsem podebral ohnutou částí drátu do kola. Drát jsem pak kombinačkami z rámu asi na šestý pokus vyrval.