Prosím, pro přehlednost za otazník doplňte číslo, ano, ne, případně rozveďte. Bude to pomoc od zkušených pro laiky, kterých je čím dál víc, včetně mě. Jde mně o šetrnost a životnost baterie. Konkrétně o Li-ion 36V, i když to jistě platí pro články i u 48V. O Li-pol je tu teď psáno hodně. Display mi ukazuje jen 4 dílky kapacity a volty celé baterie. Žádné W, Ah. Také nebudu mít nikdy měření jednotlivých článků, proto berte průměr. Baterie se mi nabíjí na 41,5 až 41,6V. Na článek 4,15 – 4,16V? Na kolik voltů mám nabíjet článek po jízdě? Na kolik voltů před jízdou? Je rozdíl v nabíjení po jízdě, když pojedu zítra, ..za týden? Na kolik nabít na skladování bez jízd přes zimu? V jakém rozmezí teplot je optimální baterii přes zimu skladovat? Nabíječka mi nabíjí jen naplno. Stačí, když si sám pohlídám nabití do nižších V, a nabíječku odpojím? Do kolika voltů na článek možno vyjet baterii optimálně? Ještě v normě? Maximálně bez poškození? Volty si sleduji u baterie, když není zatížená. Jinak ukazuje čísla nižší. Děkuji za odpovědi.
Na tohle téma už toho bylo tolik napsáno a je to stále dokola se opakující.
Na tvé otázky najdeš mimo jiné odpověď zde
https://www.velofiala.cz/n/jak-spravne-nabijet...
V tom odkazu od Boba je nabíjení i vybíjení hezky, zevrubně a názorně popsáno.
Jenom nesouhlasím s tím doporučením raději nabíjet baterii po každé jízdě a všude kde je to možné. To je opravdu nesmysl. Ty řeči o nevratném zničení článků jsou taky trochu mimo. Často se dá oživit i článek vybitý pod 2,5 V.
Pár praktických rad.
Voltmetr je nesmírně užitečná součást elektrokola. Pokud displej už zobrazuje napětí, máte to jednodušší, nemusíte nic instalovat. Jen bych s pomocí nějakého známého s voltmetrem, multimetrem zkontroloval co ten voltmetr na kole či displeji ukazuje. Nejlépe alespoň ve dvou bodech, nabitá a vybitá baterka. A tuto kontrolu si každý rok zopakovat.
Předčasné odpojení baterky od nabíječky pro nabití na 41 V je nevhodné, protože pak v nabíjecím cyklu chybí důležitá poslední část. Je nutné mít na to nabíječku upravenou.
Pokud vím že v nejbližší době nikam nepojedu, klidně nechám baterku po jízdě vybitou. Pokud si chci baterku částečně nabít, aby pak před jízdou nabíjení netrvalo tak dlouho, nabíjím na cca 38 – 39 V. Důležité je, aby baterka zbytečně neležela nabitá.
Při pravidelné jízdě do práce by se dal využít časovač, který by zajistil každé ráno právě nabitou baterii. Pozor, po nabíjení by si měla baterka ještě alespoň půl hodiny „odpočinout“.
Pro články je šetrnější pomalé nabíjení. Cca 0,8 – 1 A na článek max. Nabíjet při pokojové teplotě.
Při nízkých teplotách nabíjet menším proudem. Při teplotě pod nulou nenabíjet, hrozí poškození článků.
Dlouhodobé skladování.
Čím nižší skladovací napětí i teplota, tím lépe. Suchý chladný sklep v paneláku je ideální. I když dnes už ty sklepy v paneláku tak chladné nejsou. Klidně můžete skladovat baterku při cca 35 V. Pokud je kromě BMS opravdu vše odpojeno, tak do jara se napětí téměř nezmění.
Ale pozor, četl jsem i případ, že k baterce byl samostatně zapojen indikátor nabití. I když i ten byl zdánlivě vypnutý, odebíral malý proud a do jara baterku úplně vybil a BMS j
a BMS ji odpojila. Takže lepší bude, pokud si jednou za čas napětí zkontrolujete.
Chystám se poprvé uložit baterie přes zimu. Nakolik je mám tedy vybít, baterie je 36V/17Ah. Bude stačit na 38V, míň se mi zdá být už drastické.
Budu je kontrolovat, uložená bude v pokojové teplotě.
Moje nabíječka dává 41,8V/1,9A tak to je asi dost málo na plné dobití tak aby začal pracovat balancér?
Li-Ion batérie bývajú bežne od výroby nabité na 3,5V, 3,8V sa mi skôr zdá už celkom dosť, možno 3,6V by bol dobrý kompromis... Každopádne je lepšie batérie skladovať pri nižšej teplote, ale v suchu a po nejakej dobe (možno 2mes.) ich skontrolovať, či napätie nekleslo (poznačiť si pred uskladnením, ale nie hneď po nabíjaní/vybíjaní ale najlepšie po pár hodinách alebo až na druhý deň). Ak by napätie kleslo o 0,5-1V tak trošku dobiť...
Nevím odkud berete hodnotu 41,8 V a jak budete měřit skladovací napětí ale máme tady čerstvý příklad, jak je kontrola těch voltmetrů či displejů důležitá.
Jeden kolega si nechal od kamaráda zkontrolovat hodnotu napětí na displeji a zjistil, že displej mu ukazuje o 0,5 V míň. Navíc, předpokládám že ten kamarád nemá svůj multimetr zkontrolovaný navázaným měřidlem v certifikované laboratoři. A u hobby levných multimetrů nemůžete čekat přesné měření. I měřidlo přesnější třídy si musím nechat pravidelně zkontrolovat, zkalibrovat. Jinak se naivně spoléhám na měřidlo, které může ukazovat hodnoty jiné než je realita.
Hodnota 36 nebo někdy 37 V je jmenovité napětí uváděné pro baterii 10s, deset skupin v sérii. Teoretické napětí pro plné nabití je 42 V, jako spodní hodnotu většinou bereme 30 V. Při těch 30 V by už měla vypnout BMS. Řídící jednotka většinou začíná omezovat odebíraný výkon při hodnotách cca 32 – 34 V.
Pro mě je 38 V drastická hodnota taky. Ale drasticky vysoká pro dlouhodobé skladování. Já tuto hodnotu beru jako mýtus, který vznikl z nějakých důvodů a zatím pořád přežívá, protože jej všichni pořád papouškujme. Boužel i respektovaný zdroj jako BATTERY UNIVERSITY tento mýtus udržuje. To je názorný příklad, že by jsme neměli spoléhat pouze na jeden zdroj informací. Vždycky je dobré mít těch zdrojů víc a porovnávat, udělat si svůj názor.
Co mě vede k tomuto tvrzení ? Uvedu tři důvody.
Prof. Jerry Dahn pracuje v oblasti výzkumu, vývoje a testování Li-ion článků více než dvě desítky let. Že je respektovanou autoritou dokládá i fakt, že v roce 2016 si pronajala jeho služby TESLA MOTORS v pětiletém kontraktu na vývojové práce.
Zde v tomto videu
https://www.youtube.com/watch?v=9qi03QawZEk
v čase od 1:07:04 hovoří o vlivu napětí na životnost Li-ion článků. Čím více času stráví článek na vyšším napětí, tím hůře.
Jako příklad dobrého skladovacího napětí uvádí články uskladněné od r.1999 na cca 3,5 V a při testování v roce 2013 byly cituji „jako nové“.
Další fakt: všichni výrobci Li-ion článků z „velké čtyřky“, tj. Panasonic/Sanyo, Sony, Samsung a LG, dodávají své články do distribuční sítě nabité na cca 3,5 V. A vědí, že než se článek dostane ke spotřebiteli, tak uplyne přinejmenším několik měsíců, nebo i let.
Dále pak v příručce „Lithium Ion Rechargeable Batteries Technical Handbook“ fy SONY se znovu opakuje to co říká prof. Dahn : čím blíže je baterie při skladování k plně nabitém stavu a čím je vyšší okolní teplota, tím větší bude snížení kapacity baterie.
Přikládám ilustrační obrázek, kde SONY používá při testech dlouhodobého skladování dokonce hodnoty 3,2 V/článek. To je hodnota napětí na kterou se zregeneruje po vybití na 3 V. Přiložený obrázek je snad výmluvný sám o sobě. Takže ne vybití na 50% ale na 0 % !!!
https://cdn.sparkfun.com/datasheets/Prototyping...
Takže doufám nyní rozumíte, proč beru dlouhodobou skladovací hodnotu 3,5 V / článek jako docela konzervativní a proč je pro mě hodnota 3,8 V drastická.
Pokud máte možnost baterku uložit do chladu, v pokojové teplotě ji nenechávejte.
Balancování našich baterek při nabíjení je kapitola sama o sobě.
Po shlédnutí tohoto videa
https://www.youtube.com/watch?v=pljSZcEwc8Q
kde autor videa Shawn McCarty vysvětluje své argumenty proti BMS, jsem byl zvědavý, jak to vlastně funguje v mojí baterce, kterou jsem koupil i s kolem. Nakonec jsem ji rozebral, připájel na jednotlivé paralelní skupiny vodiče a vyvedl jsem ven dva kablíky s konektory Higo 6. Takže mám možnost kontrolovat skutečné napětí na všech deseti skupinách článků.
Nakonec jsem si kvůli tomu ještě musel postavit speciální milivoltmetr s rozlišením 0,1 mV a se zabudovaným přesným referenčním zdrojem napětí 4,096 V ± 1 mV MAX6241.
Pozor na jeden dôležitý detail, všetko to platí, ale neráta sa v tejto úvahe s vybíjaním ktoré spôsobuje BMS. Podľa typu BMS a kapacity batérie to môže byť v prípade málo nabitej batérie celkom problém, lebo môže počas tých mesiacov kedy je batéria uskladnená dôjsť k jej prílišnému vybitiu. Pokiaľ je batéria nabitá viac, toto riziko sa znižuje a odtiaľ pramenia odporúčania výrobcov batériu udržiavať nabitú. To je samozrejme škodlivé tiež, a preto je najlepšie batériu skladovať pri vhodnom napätí a zároveň robiť pravidelné kontroly. Takéto skladovanie by mohlo zlyhať jedine v prípade, že BMS je tak nešťastne vyrobené že vybíja niektoré skupiny článkov výrazne viac ako ostatné a to by mohlo viesť k mylným záverom na základe celkového napätia batérie... Je škoda že batérie nemajú vyvedený balančný konektor na ktorom by sa dali napätia jednoducho premerať.
Správná připomínka Lubo,
já jsem kalkuloval s normální BMS, kde je odběr cca 10 - 30 mikroampér na paralelní skupinu článků. Při odběru 30 mikroampér to trvá 1 389 dnů než se z příslušné paralelní kapacity odčerpá 1 Ah. Ale na trhu jsou i BMS které mají odběry řádově větší, takže na tohle pozor. I proto mluvím o tom že je vhodné po nějaké době napětí zkontrolovat.
Možná by byl vhodný názornější výpočet.
Jako příklad si můžeme vzít baterii 11 Ah, u které je po letech používání kapacita snížená na 70 %, takže nyní má 7,7 Ah. Při napětí 3,5 V / článek má kapacitu cca 27 %, tedy naše baterka bude mít pro dlouhodobé skladování kapacitu 2,08 Ah.
BMS s odběrem 20 mikroampér odebere ze skladované kapacity 2,08 Ah během 5 měsíců 0,072 Ah, tedy 3,46 % skladované kapacity.
Během tohoto roku jsem si mnohrát prověřoval vybalancování baterky v různém stupni nabití/vybití. Nikdy jsem neměl větší rozdíl než 2 - 3 mV. Možná je to taky díky kvalitním článkům Sanyo GA, kterými výrobce tuto baterku osadil, nevím. Každopádně můžu potvrdit že normální kvalitní baterka si drží vybalancování bez problému.
Snažil jsem se nějak rozpoznat jestli a při jakém napětí začne BMS balancovat. Ale nikdy jsem nezachytil něco, co by naznačovalo že se tak opravdu děje. Tenhle rok nabíjím běžně na 40 – 41 V, někdy i méně. Takže teoreticky by BMS neměla vůbec začít balancovat. Ale to může být nastavené u každého BMS jinak.
Snad jsem vás nezahltil příliš mnoha fakty a teorií.
Závěr : baterku skladovat při cca 3,5 V / článek, v chladnu a suchu. Pokud je místnost vlhká, zabalit pro jistotu do plastového sáčku, pytle. Na jaře pak před otevřením pytle nechat vytemperovat ať v baterce nekondenzuje vzdušná vlhkost.
Na jednoho neznalého problematiky je to teorie až moc.
Měřím multimetrem Metex (necejchovaným), vybíjím přes odpory s odběrem 3A, celou baterii. Nemám problém ji vybít na 35V, jen se mi to zdálo hodně hodně málo.
Skladovat ji musím při pokojové teplotě, sklep v paneláku má stejnou teplotu a tam ji nenechám.
Baterie je v plastovém pouzdru na rám, tak vyvézt balanční konektor ven je nereáné. Kolik má odběr BMS netuším, budu ji kontrolovat klidně každý měsíc.
Ale i tak děkuji za veškeré informace, také mi bylo při koupi řečeno, že se má skladovat nabitá.
Je to jednoduché, drž se zlaté střední cesty a bateri skladuj nabitou na 36-37V. Ulož ji v bytě na nejstudenější místo, ja je mám v pokoji kde se netopí a na zemi je teplota 18°C. Někteří kolegové tu z toho dělají vědu, hlavně ty kecy o cejchovaných multimetrech se mně fakt líbí:-)
Chápu dobře že skladovací napětí pro 48V baterku je někde mezi 48 a 49 V?
47-48 je v pohodě výše raději ne.
Ja si u lipolek jednou otestoval co se stane s plně nabitou lipolkou po dobu 5měsíců. Nestalo se nic a ta testovaná bateri jede do dneška, je to už pátý rok. Ono asi dost záleží jak kvalitní jsou články. Druhou sezonu jsem ukončil s dnešníma lionkama 48V15,4Ah a to s naprosto plnou kapacitou. Skladuju ji nabitou na 48V a na podlaze pokoje při teplotě 18°C. Maji BMS asi s nulovou spotřebou jelikož za 5 měsíců není žádný pokles napětí. Plných nabíjecích cyklů má každá asi 100 a něplných každá zhruba 180.
Mám dvě sezony baterii Li-ion akumulátor do rámu Kinte s kapacitou 48V/13,4 Ah,už mi při plném nabití svítí jen tři kontrolní diody zeleně a čtvrtá poslední už jen červeně.Když ale změřím napětí na konektoru ukazuje mě to 53,6 V.Je to normální?
Mělo by to mít při plném nabití 54,6V ja když to těsně před jízdou nabiji na plno tak to tam mám. Po odpojení nabíječky to drží až do doby než začně odběr. Ale 53,6V nemí žádná vada:-)
No já mám těch 53,6V po nabíjení už celé dva roky stále, ale vždy mě svítily všechny diody zeleně, na displeji mě to hlasí vždy 100% a po dvou hodinách jízdy jsem měl minimálně ještě 50%.Tak že by třeba odešla ta čtvrtá zelená dioda?
Kinte má 3 zelené led a jednu červenú. Plne nabitá = svietia všetky, potom postupne zhasínajú zelené až ostane svietiť iba červená = vybitá batéria.
Musím si tady nasypat popel na hlavu a uznat že starý beskydský vlk Bobbob měl pravdu. Pokud nevíte jaké články máte v baterce, bude pro jistotu zlatá střední cesta ta správná, tedy 36 – 37 V.
Po získání nových informací na jiném fóru musím trochu korigovat svá tvrzení o optimálním skladovacím napětí. Pro dlouhodobé skladovací napětí 3,5 V/článek sice hovoří všechna zmíněná fakta. Platí to pro moderní články jako Samsung 30Q, 29E, 35E, Sanyo 18650GA, LG HG2, MJ1, Panasonic 18650B, Panasonic PF, SONY VTC6, ….. Ale v tom obrovském spektru existují články, které jsou dost jiné.
Jako příklad byl v diskusi uveden článek Samsung ICR18650-28A, jehož vybíjecí charakteristiky jsou hodně neobvyklé. Podle jeho max vybíjecího proudu 5,6 A by se v ebiku neměl vůbec objevit, posloužil ale dobře jako ukázka extrému který se může vyskytnout, viz. obr. porovnávající Samsung 28A a 35E.
Z grafu je vidět že pro článek Samsung ICR18650-28A je skladovací napětí 3,5 V zcela nevhodné, protože vybíjecí křivka při je u něj při 3,5 V už příliš strmá. Pro tento článek je optimální skladovací napětí 3,7 V.
Další obrázek je porovnání Samsung 22P/35E. Pro Samsung 22P by 3,5 V bylo ještě přijatelné, 3,6 V je už naprosto bezpečné.
Pokud tedy nevíte, jaké máte články ve své baterce, bude lepší použít raději skladovací napětí cca 3,6 – 3,7 V /článek.
Pokud však máte v baterce články jak Panasonic 18650B, Panasonic PF, Sanyo GA, Samsung 30Q, Samsung 29E, 35E, LG HG2, LG MJ1, SONY VTC5, VTC6, …... potom lze použít 3,5 V/článek jako optimální skladovací napětí.
Všeobecne články typu ICR (22P, 26H/J/F - s týmito sa stretnete najpravdepodobnejšie) majú vďaka inému zloženiu elektród vybíjaciu krivku trochu pripomínajúcu LiPo. Takže si držia vyššie napätie takmer do konca a potom nasleduje strmý pád.
Každopádne najdôležitejšia je pravidelná kontrola napätia batérie počas skladovania, a ak sa napätie nemení je všetko v poriadku.
Nejchladnější místo v bytě vám už Bobbob poradil. Třeba i na zemi na chodbě u dveří. Pro vás je skladovací napětí 35 V ještě zajímavější, důležitější, protože jím kompenzujete tu teplotu. A baterku v bytě si pohodlně změříte. Jen pozor při měření, já jsem před rokem při měření zkratoval měřící hroty a upálil kousek kontaktu i s měřícího hrotu.
Na tohle měření nemusí být měřidlo nijak přesné, protože se pohybujem uvnitř pásma 30/42 V a hlavně sledujeme jen rozdíl, pokles napětí. Něco jiného by bylo, pokud chci změřit skutečné nabíjecí napětí 42 V. Tam potřebuju měřit absolutní, skutečnou hodnotu a rozdíl 0,5 V by už byl značný.
Ještě taky upozornění na baterii 9 V uvnitř multimetru. Pokud už je hodně vybitá, multimetr může ukazovat špatné hodnoty.
Stou baterií v měřáku jste mi dostal ani nevím kdy jsem ji měnil (raději dojdu koupit nové).
Baterie jsem vybil na 35V a uložil do skříně. Napsal jsem na ně i lístečeky s hodnotama, ať se za měsíc nechytám za hlavu kolik tam vlastně bylo.
Lísteček - super. Pak jen budete připisovat datumy a hodnoty. Pro dlouhodobé uskladnění bych měřil až po cca 24 hod. po vybití. A pro zajímavost změřte napětí s novou baterkou.
Udržování, resp. nabíjení na maximální kapacitu (>4,2V/článek) a teplota nad 25°C výrazně snižuje životnost. Ponechání baterie při hlubokém vybití naopak znamená umrtvení baterie. Pro skladování se jeví ideální nabití asi na 3,9V.
BU-808: How to Prolong Lithium-based Batteries
https://batteryuniversity.com/index.php/learn...