Pokračování vlákna https://www.nakole.cz/diskuse/25296-stredovy...
Pokusila jsem se spočítat maximální otáčky motoru na výstupu (klikách). Podle toho, co uvádí výrobci, tak by maximální otáčky neměly být větší než 150 rpm viz např. zde: https://www.e-pohon.cz/e-pohon/eshop/3-1-Sety... ). Protože z prvního testu (jízda po rovině) mi to nějak nevycházelo, udělala jsem nový test s nezatíženým motorem. Zkoušela jsem různé převody (1-5) na maximální přípomoc 9. Předpokládala jsem, že motoru je úplně jedno, jaký je za ním převod, proto jsem chtěla zjistit, jestli mi vyjdou stejné, nebo aspoň hodně blízké otáčky. Výsledek je docela překvapivý. Při převodech 2-5 mi vyšlo, že max. otáčky jsou necelých 157 rpm. Vzhledem k možné mírné chybě při přepočtu obvodu kola by to mohlo odpovídat uvedeným max. otáčkám 150 rpm. Co ale vůbec neodpovídá je převod 1 u kterého mi max. otáčky vyšly 176 rpm. Vzhledem k tomu, že asi není možné, aby se najednou otáčky zvýšily, tak je mnohem pravděpodobnější, že Shimano uvádí nejlehčí převod chybně, místo 0,527 je to 0,572. To ovšem znamená, že ani celkový rozsah převodovky Nexus není 307%, ale pouhých 282%, a také to, že všechny dosavadní výpočty, kde se počítalo s převodovým poměrem 0.527, byly chybné. To, že je třeba pastorek vyměnit za větší to sice nijak nezmění, ale převod bude i po výměně těžší, než jsme se původně domnívali.
Převodové poměry čerpány zde: https://sheldonbrown.com/nexus8.shtml
Doplním odkaz na ofic specifikaci
http://productinfo.shimano.com/#/spec/3.2...
Úplně se mi nechce věřit, že by to Shimano mělo ve specifikacích léta špatně.
Každopádně se to dá ověřit tím, že prostě změříš kolik kolo ujede na jednu otočku klik.
Co znamená naprázdno? Ono když točím klikama kola když je ve vzduchu na montážním stojanu, tak stejně s lehkým převodem je tam menší odpor než s těžkým převodem.
Netočila jsem klikama, ale motorem (dejme tomu na montážním stojanu, i když to bylo obyčejné štokrle). :-)
Kdyby se otáčky nějak rovnoměrně zmenšovaly, tak ještě uvěřím tomu, že se to mění odporem vzduchu, nebo nějakým jiným odporem, ale když vyšly prakticky všechny převody stejně a u nejmenšího je rozdíl 19 otáček, to už je trochu divné ne?
Jak jednoduše změřím, jakou vzdálenost ujedu na jednu otočku klik?
Křída v ruce,tečka na plášti,klika v rovině a na rovině popojet kolem...manžel může držet kolo a vy točit klikou.A možná se i zasmějete,jak je to jednoduché!!
Na stojane si dajte kľuky do polohy ktorá je presne rozpoznateľná a zadné koleso nastavte tak, aby ventilček alebo začiatok nápisu na plášti bol tiež na jednoznačnom mieste. Potom pomaly točte kľukou a zadné koleso trošku brzdite aby sa Vám voľnobežne nepotočilo voči kľukám. Rátajte koľko otočiek urobí a tú necelú si odrátajte cez počet špajlí, každá je 1/36 otáčky. Netreba s tým blbnúť po vonku, takto si to urobíte v kľude doma a dosť presne.
No, zní to trochu jednodušeji, než první metoda, ale není mi jasné to brzdění kola. Jakým způsobem ho mám brzdit, rukou za plášť? A jakou silou? Když ho budu brzdit moc, tak bude otáčka menší.
No ide o to, aby sa Vám koleso ďalej zotrvačnosťou netočilo po tom ako prestanete točiť kľukou... Môžete kľudne rukou alebo ako Vám je to lepšie. Brzdenie zadného kolesa inak nemá žiadny vplyv na výsledok testu.
Proč by brzděním měla být menší otáčka?
Přece se brzděním nemění průměr kola :-)
Máte pravdu, Shimano to má dobře. :-)
O víkendu a včera jsem ještě udělala v garáži na montážním stojanu (štokrli) další dvě zkoušky. První ruční - točení klikami dle návodu od Lubo990. Výsledek nebyl sice úplně přesný, ale po zprůměrování jednotlivých rychlostí (pouze 1-3) jsem došla k závěru, že procentuální poměr mezi rychlostmi 1-2 zhruba odpovídá tabulkové hodnotě. Bylo mi tedy divné, proč za použití motoru neodpovídal. Udělala jsem tedy včera zkoušku s motorem znova, ale napadlo mě kolo také brzdit. Rukou to samozřejmě nešlo, tak jsem odpojila konektor, kterým brzda vypíná motor a lehce brzdila brzdou. A ejhle, to byl ten zakopaný pes. Při rychlostech nad 40 km v hodině už je zřejmě odpor vzduchu dostatečný na to, aby se kolo brzdilo samo a rychlost s brzděním brzdou a bez brzdění byla v podstatě stejná. U 30 km rychlosti to už ale neplatí a u 20 km (po výměně pastorku) teprve ne, protože kolo se asi setrvačností roztočí na daleko větší rychlost. Proto mě při prvním testu vyšly otáčky větší. Druhý test už tedy ukázal, že převodové poměry má Shimano správně a že velmi mírně zatížený motor má maximální otáčky kolem 157 rpm.
Jen na okraj - rovnice pro odpor vzduchu má tvar:
Fx = 1/2 cx RO v2
Fx - odpor vzduchu ve směru osy X
cx - koeficient odporu tělesa
RO - specifická hmota vzduchu
v2 - druhá mocnina rychlosti
Z rovnice tedy plyne, že zvýším-li rychlost "v" na dvojnásobek, tak odpor "Fx" vzroste čtyřikrát.
Jazda dvojnásobnou rýchlosťou spotrebuje 4x viac energie z batérie, a v praxi ak započítame aj vstup cyklistu, tak je tento rozdiel ešte väčší, nakoľko pri malých rýchlostiach cyklista dodá veľkú časť energie sám, ale pri vysokých rýchlostiach na ktoré je potrebný vysoký výkon je jeho podiel na výslednom výkone malý. Situáciu zachraňuje limit 25km/h, inak by boli reálne dojazdy na bežné batérie biedne.
Měla bych ještě dotaz ke grafu http://www.cycloboost.com/media/doc-moteur...
Dá se z něho vyčíst, při jakých otáčkách má motor největší účinnost, pokud by byl příkon motoru 700 - 1000 W?
Doplním ešte odpoveď ktorú som písal do predošlého vlákna diskusie, mal som čas tak som porovnával ako súvisí bod maximálnej účinnosti s príkonom do motora. Vyzerá to že polovičný príkon odpovedá 2/3 (67%) otáčok. Je to len približné, ale aspoň máme nejakú predstavu ako sa to mení.
Tak pastorek vyměněn. Nyní tam mám 22 zubů, uvidím jak se to změní, pokud bych stále nejtěžší převod málo využívala, tak to ještě změním na 23 zubů.
Také jsme vyměnili kliky za menší, tak jsem zvědavá, jak se mi na nich bude jezdit.
Dle Jindrovo doporučení jsme zvážili kolo. Bohužel Vysočina tu váhu hodně podcenil, dokonce i já jsem jí trochu podcenila, i když ne tolik. Kolo s baterkou váží 32 kg (bez lahví s vodou a dalšího příslušenství).
S tou váhou to nie je zas tak zlé, hlavné je že to plní účel :-) Môj modrý váži skoro 40kg a to sa baterka nedá odobrať... Keby ste len vedeli kade som už s tým prešiel... A pri jazde po ceste to necítiť, skôr by som povedal že to pridáva na určitej stabilite. Jediná oštara je to niekam nakladať a vykladať... Ale to zas tak často nie je.
Jj, pokud neznáme správnou původní váhu, tak samozřejmě pracujeme se základní chybou. Stejnou chybu jsem udělal také - nezvážil jsem kolo před elektrifikací, ani díly které jsem přidával, pouze zpětně ty demontované a pak celá kola.
Odmítám nosič a řeším to brašnami na rámu - množství a objem podle reálné potřeby. Vyměnil jsem nedávno pevné vidlice za odpružené, tak uvidím kolik kola přibrala, ale nemělo by to být přes 22kg - bez vody. :-)))
Manželovo váží taky asi 23 kg, ale taky bez nosiče a s mnohem menší baterkou. To jenom já má takový těžkotonážní tank. :-) No jo, když mám kW motor a 20 Ah baterku, tak holt to něco váží.
Já mám baterku do rámu 36V/15,6Ah, údajně váží 4,1kg i s držákem. Stejnou váhu uvádějí u baterky 20Ah!?
No, celková kapacita je 561,6 Wh, ta moje má 960 Wh. Pokud by moje byla ze stejných článků, tak bude vážit 7 kg (-držák). Ze stejných článků nejspíš není, ale i tak bude kolem těch 6 kg vážit. Já jí zkusím doma zvážit. Na digitální váze se trochu bojím, ta je jenom do 5 kg, ale mám tam ještě někde starou klasickou zobáčkovou, ta by to mohla dát. :-)
Jj, pro mě to byla jednoduchá volba, první kola jsou na 36V a motor TS je na totéž napětí, takže využívám původní tři nabíječky. Výkon motoru je 500W, takže i příkon nebude tak velký jak u tebe, a tak se domnívám, že na jízdy až do 100km v nenáročném terénu, a při vypínání asistence, mi ta kapacita bohatě vystačí (současný průměr mých jízd je cca 7Ah/km - trvalá asistence a "běžný terén").
Dojezdy jsou vůbec velká duchařina, na starých kolech jsem při váze kola 25kg a mojí 98kg s baterkou 10Ah (reálných asi 8Ah) skončil jednou po 34km, ale také se vrátil ze 60km výletu s poloviční kapacitou. Ostatně o tom se zde již diskutovalo dříve - průměrná spotřeba vycházela kolem do 5Ah/km při občasné asistenci, 8-10Ah/km při trvalé, a cca 15-20Ah/km při jízdě v kopcovitém terénu.
Kdo si chce hrát má prostor zde: https://www.evbike.cz/dojezd/
Nevloudila se tam chybička, ta měrná spotřeba na kilometr bude asi ve Wh.
Jj, samozřejmě - překlep - jde o spotřebu ta je ve Wh, a měrná spotřeba pak ve Wh/km!
Díky za upozornění, omlouvám se - numerické hodnoty sedí:
5 Wh/km - asistence příležitostná
8-10 Wh/km - trvalá asistence
15-20 Wh/km - kopcovitý terén
Dojezd velmi ovlivňuje spousta věcí a některé, bohužel, lze těžko předvídat.
Mám vyzkoušeno, že je celkem fuk, jestli jde o rovinu nebo lehce zvlněnou krajinu, pokud se se to stoupání a klesání vyrovná, prostě o co víc to sežere do kopce se srovná nulovou spotřebou dolů.
Pokud převažuje cesta nahoru, dojezd klesá, pokud je to jen do kopce a strmého pak na třetinu až polovinu.
Stejný vliv jako kopce má ovšem i protivítr, ten dokáže dojezd taky hezky zkrouhnout.
Důležitá je i kvalita povrchu vozovky, cesta po rozhadrované polňačce s kličkováním mezi šutrama a louźema taky zkrátí dojezd o třetinu. Největší spotřeba je při rozjezdech, je logické, že cestování typu rozjedu zabrzdím a zase rozjedu a po pár metrech znovu brzdím dá baterii zabrat.
Pak je důležitá i váha zátěže a charakter jízdy. Město funguje obdobně jako rozbitá vozovka, časté rozjezdy. Ve volné krajině, kde se dá držet stroj v optimálních otáčkách bez výkyvů se dávdojet hodně daleko.
Mě to průměrně vycházi na 8,3 W/km u plně naloženého kola.
Nemáte někdo motor BBS-HD a němu displej P850C? Pod tímto označením se vyrábí víc displejů (našla jsem celkem tři), mě by zajímali tyto:
https://www.e-pohon.cz/e-pohon/eshop/3-1-Sety... https://www.amazon.de/bafang-Vollfarb-Display...
A druhý se stejným označením: https://www.aliexpress.com/item/Bafang-New... http://www.pswpower.com/ven.php?cargo.2016-5e-2eaj
Mám taký pocit že v tých označeniach je akýsi bordel...
Snažila jsem ty různé displeje s označením P850C porovnávat a skoro mi připadá, že je to mechanicky jeden displej, ale ukazuje údaje různě zobrazené. Jak jinak si mám vysvětlit tohle: https://www.aliexpress.com/item/Full-color-LCD...
Tak a teď mi někdo, kdo tomu rozumí, prosím sdělte, zda je to reálné, aby jeden displej vypadal pokaždé jinak?
To je samozřejmě snadno možné. Jeden hardware více typů software. S jiným software se to bude chovat zcela jinak a display bude také vypadat úplně jinak. Budou to různé displeje s různými schopnostmi a různou cenou.
Kamarát má k HD-čku taký ako je na e-pohone
Pokud na něj máte kontakt, můžete se ho zeptat, zda ukazuje příkon nad 1 kW?
Myslím že áno, tie novšie displeje už rátali s výkonnejšími motormi, ale pre istotu sa ho ešte opýtam...
Kometo,jak už jsem psal,mám display 750C a graficky je opravdu slušný.Ta 850 vypadá také dobře a tak pokud máte tendenci jej kupovat,já je oba musím jen doporučit.Otázka je,zda je vhodný pro váš motor,když potřebujete ,aby ukazoval alespoň 1500W. To je to,co je potřeba zjistit.U toho mého disleje jsem více jak 1080W neviděl.Nechci motor více namáhat už jen proto,že je to 750W. Víc to prostě nejde.Možná ti,kteří mají silnější motor,můžou podat nějakou zkušenost,uvidíme!
Mě se ten druhý displej taky hodně líbí, ale problém je, že nevím, zda bude (aspoň číselně) ukazovat nad tu 1 kW. Kruhovou stupnici má evidentně pouze do kW, ale na tom druhém odkazu má u W 4 cifry, tak by to ukazovat mohl. Bohužel asi není příliš rozšířený, a tak se trochu obávám, že ho tu nikdo mít nebude. Mě by vyhovoval víc než ten 750C, protože je na výšku a ještě chci dát vedle držák na mobil s navigací. Ale vzhledem k tomu, že se nikdo neozval, že by ho měl, tak asi bohužel nic nezjistím.
To upevnění mobilu a v něm navigaci budu řešit tou hrazdou, na kterou jsem už tady dával odkaz. Já tento týden budu objednávat druhý set motoru a příslušenství na kolo mojí ženy. Vezmu opět displey 750C, neboť jsem s ním spokojen a ženě se taky libí jeho přehlednost. Teď mám 10 dní na svém kole už motor, tak denně jezdím kolem 30km a zkouším a testuji vše, co se dá. Pokud LUBOO potvrdí, že ty displeje ukazují i 1500W. tak ho kupte ,bude to dobrá volba .
Teď mě napadlo ,že na manuálu v tom PDF od tohoto displeje 750C je uvedena myslím i www stránka vyrobce, je to Čína ale to nevadí, mohl bych tam napsat ať mi dají a poskytnou nějaké info k tomu displeji. Třeba se rádi přerazí....uvidíme!!! Jak je znám, tak dají vědět.
Děkuji za ochotu, ale pro mě by to mělo přínos pouze v případě, že by jste se informoval i na ten mnou vybraný displej, pokud by ho náhodou také vyráběli: http://www.pswpower.com/ven.php?cargo.2016-5e-2eaj Mě by prostě vyhovoval víc, než ten co máte, žádnou hrazdu na řídítka už dávat nechci, tak se mi tam musí vejít vše co chci. Lubo mi potvrdil tenhle: https://www.e-pohon.cz/e-pohon/eshop/3-1-Sety... Tento displej má na kole manžel a já pouze chtěla zjistit, zda má kvůli testu motoru přínos si ho od něj půjčit. Nechtěla jsem mu zlikvidovat hotovou kabeláž zbytečně. Kupovat ho ale nechci, raději bych koupila ten uvedený výše.
Můžete prosím uvést ty WWW stránky výrobce?
Já jsem tady někde přeci nechal odkaz na stránku v PDF k tomu displeji co mám já. Mám je stažené v počítači co mám doma, tak pokud to nenajdete, tak až k večeru se na to podívám.
Odkaz na stránky výrobce jsem našla, je to http://www.aptdevelop.com Dělá oba druhy displeje, jak 750C, tak 850C. Pokud tedy budete ochotný se zeptat, zda ukazují W do hodnoty 1500 W, budu za to vděčná. A při té příležitosti můžete ještě zkusit dotaz, zda se jedná o tentýž displej, jenom s jiným zobrazením? Viz: https://www.aliexpress.com/item/Full-color-LCD... A v případě že ano, zda by šel ten nový vzhled nahrát i do původního displeje.
Zkusím jim napsat, a uvidíme, zda to bude fundovaná odpověď a nebude to napsané nějakým vrátným!!!Po mých zkušenostech, oni vcelku rychle odpovídají, dávají si anglické jména, což je komické ,ale fungují mnohdy lépe, něž naše společnosti .. jde jim o kšeft a ten je pro ně až na prvním místě.
Díky. :-)
Mám tu 850C. Waty ukazuje do 1500. Motor bbshd.
Porovnání motoru MaxDrive a BBS-HD (příkon - rychlost) na zhruba 12-13% stoupání:
BBS-HD: 1450 W - 18 km/h, 1000 W - 11 km/h
MaxDrive: 750 W - 12 km/h
Maximum MaxDrive je 800 W.
Porovnání dosažené rychlosti při různém příkonu u BBS-HD, váha kola+jezdec asi 135 kg, stoupání 10-11%, převodník 46 zubů, pastorek 22 zubů (přípomoc - příkon - rychlost):
9 - 1400 W - 19 km/h
8 - 1250 W - 15,5 km/h
7 - 1000 W - 11,5 km/h
6 - 750 W - 8 km/h
Největší účinnost v uvedeném kopci má tedy na 1400 W. Je tedy lepší jezdit na velký příkon a velkou účinnost, nebo jenom na 1 kW?
Ja by som navrhoval jazdiť tak, aby Vám to bolo príjemné, bolo to bezpečné a až potom by som sa zaoberal ideálnou účinnosťou...
S tímto názorem se naprosto ztotožňuji. Já taky jezdím, aby se mě jezdilo dobře a současně se motor netrápil ani nízkými, ale ani já příliš vysokými otáčkami. Prostě při nižších výkonech jezdím s příšlapem "na pohodu", protože s wattmetrem jsem zjistil, že třeba na rovině (cyklostezka podle Vltavy) jedu rychlostí 30km/hod. s příšlapem na výkon cca 300W, ale kdybych jel jen na páčku, tak při stejné rychlosti budu mít spotřebu asi 420W a nesníží ji, ani kdybych podřadil na lehčí převod a motor hnal na vyšší otáčky. Takže do mírných kopců a po rovině jezdím s příšlapem. A když se vyskytne prudší kopec, tak podřadím na co nejlehčí převod a jedu jen na páčku, pokud už klesnou otáčky na ušlapatelné, tak mu šlapáním pomohu. Motor mám nastavený na max.25A, což při daném napětí cca 45V co mám ze 6S LiPo odpovídá cca 1080W. Výš ho rozhodně nechci hnát, i kdybych tím třeba trošku zvýšil účinnost, protože sice tou vyšší účinností ušetřím pár wattů, ale o to víc budou namáhané mechanické díly - převody, ložiska... U toho starého 750W byly nejvíc opotřebované právě mechanické součástky - převodová kola měla vytlačené ozubení, ložiska byla hlučná. Takže logickou úvahou - když budu honit motor na plný výkon na plné otáčky, tak tím sice dosáhnu největší účinnosti, ale ten výkon budou muset přenést mechanické součástky. Takže po pár letech budu mít zachované vinutí motoru, protože se nebude přehřívat, ale současně bude kaput celá převodovka. Takže ho prostě nechci hnát přes tu kilowatu,když už to nebude zvládat, tak mu raději pomohu nohama, sice za nižší účinnosti, takže se třeba trošku ohřeje(ale proti tomu 750W co jsem měl předtím se tento hřeje výrazně méně, ten byl někdy horký, že se na něm sotva dala udržet ruka), ale zase nebudu zbytečně přetěžovat převodovku a mechanické součástky.Sice tu někdo psal, že horký motor má špatný vliv na plastový převod, ale je zajímavé, že u toho starého byl opotřebovaný nejen ten plastový, ale hlavně ten kovový převod. A tento se tolik nehřeje.
No já se s tím, že mám jezdit bezpečně a aby mi to bylo příjemné, taky ztotožňuji, ale chci taky zohlednit motor. Je mi celkem jedno, jestli pojedu do kopce 10 nebo 20 Km/h, ale tomu motoru to jedno nebude a nechci ho zbytečně trápit. Tak se snažím zjistit, kdy má největší účinnost, protože jsem se laicky domnívala, že pokud bude pracovat optimálně, že se bude ničit nejméně. Zda tomu tak opravdu je netuším, ale myslím si, že by mělo být.
O nižší výkony mi nejde, to už jsem myslím vyřešila, pokud budu jezdit do 500 (max.750) W, tak pojedu s příšlapem a nic dalšího neřeším. Jde mi teď pouze o velkou zátěž do kopce, takže na páčku. A pokud má motor i při velké zátěži optimální účinnost ve vysokých otáčkách, tak se domnívám, že když tohoto stavu dosáhnu, tak se bude motor ničit nejméně. Ale je to jenom moje domněnka, já elektrickým motorům nerozumím, pohlížím na to jenom z laického hlediska. Vůbec mi nejde o to, abych ušetřila pár W, ale právě o to, aby se motor ničil co nejmíň. Takže pokud tu někdo motorům aspoň trochu rozumí, tak se ozvěte a dejte vědět, co je pro něj lepší?
Když má motor nižší příkon a tudíž i nižší otáčky, pojedu do kopce pomaleji, ale zase delší dobu a motor se zahřeje víc. Také nevím, jestli nebude mít při menších otáčkách větší kroutící moment, což mu možná taky škodí, nebo krouťák záleží jenom na sklonu kopce? A už vůbec netuším, kdy se nejvíc ničí mechanické díly motoru, zda jim bude vadit víc jet v nevhodných otáčkách na nižší příkon pomaleji a delší dobu, nebo zda jim naopak vadí víc, když při velké zátěži motor poženu do větších otáček za cenu většího příkonu?
... (pokračování kvůli omezení počtu znaků)
Píšete, že motor BBS02 se při velké zátěži hodně přehříval a po dvou letech na něm odešly mechanické díly. Nemohlo to být ale právě pro to, že měl hodně malou účinnost, když většinu příkonu stopil a při té malé účinnosti a velké zátěži se právě opotřebovaly ty mechanické díly, třeba i ty kovové? Mě zase přijde, že když se snažím vyjet kopec na menší příkon, že se motor trápí. Ale je to jenom pocit, třeba je to hloupost. Pokud se tu nenajde nikdo, kdo těm elektromotorům opravdu rozumí a rozštípne to, tak asi budu pořád jenom tápat. Já vím, že to možná moc řeším, ale prostě chci jezdit s motorem tak, aby mi vydržel co nejdéle.
Po stránke elektrickej aj mechanickej sú lepšie vyššie otáčky, elektricky preto že je najvyššia účinnosť motora a mechanicky preto, že je najnižší krútiaci moment potrebný na prenesenie daného výkonu prevodmi. Čo sa príkonu týka ideálny je do 500W pri tých max. otáčkach. V takom režime by Vás ten motor asi prežil, ale už to zase nebude jazda na bicykli a asi na to nebudú stačiť ani prevody bicykla aby sa aj do strmého kopca dalo ísť na 500W v plných otáčkach. Takže kompromisom sa nevyhnete.
Na prenesenie mechanického výkonu potrebujete krútiaci moment v kombinácii s otáčkami. Dvojnásobný výkon môžete dosiahnuť 2x vyššími otáčkami pri nezmenenom krútiacom momente, alebo 2x vyšším krútiacim momentom pri nezmenených otáčkach. Alebo otáčkami aj krútiacim momentom 1,41x vyšším (odmocnina z 2). Opotrebenie prevodov bude viac krútiacim momentom a menej otáčkami.
Pri jazde do kopca bez uváženia príšľapu a odporu vzduchu treba na dvojnásobnú rýchlosť dvojnásobný mechanický výkon. Odpor vzduchu spôsobí, že pri nízkych rýchlostiach (povedzme do 15-20km/h) to bude o trochu viac a pri vyšších podstatne až násobne viac... Príšľap to celé ovplyvňuje tiež a tak je to ešte zložitejšie.
Rozumím, ale pořád z toho nějak nedokážu určit co je pro motor lepší. Když to vezmu z prvního testu u prudšího kopce:
1. 1450 W - 18 km/h
- lepší účinnost, motor tedy bude po vyjetí kopce studenější
- lepší otáčky
- větší zatížení díky větší rychlosti, ale po kratší dobu
2. 1000 W - 11 km/h
- horší účinnost, motor tedy bude po vyjetí kopce teplejší
- horší otáčky
- menší zatížení díky menší rychlosti, ale delší dobu
Jaký je kroutící moment v obou případech netuším, ale asi by to šlo vypočítat. Co je tedy pro menší opotřebení motoru lepší?
Do 500 W to na plné otáčky asi opravdu nepůjde, to bych musela jet po rovině, nebo jenom do mírného kopce a to zase chci otáčky snížit a jet s příšlapem. Takže potřebuji vypočítat optimum pro motor u větších příkonů, kdy už pojedu bez příšlapu.
Moc řešíš, co je libé motoru. Motor je jen pár závitů mědi a několik oubených kol. Ten musí makat a ne starat, co je mu libé či nelibé. Asi by se neměl přehřát, ale to je tak všechno. No a až ta kola ojedeš, tak se prostě vymění za nová. Když si koupíš jedno do foroty, tak se ti bude hodit. :)
Přesně tak, souhlasím se vším co jste napsal. Člověk si má tu jízdu užívat, koukat okolo ,vše jednou odejde, my i motor. Součástky jsou v tomto poměru malichernosti a tak se s tím Kometa musí smířit. Nic netrvá věčně!!
Mě je jasné, že si leckdo řekne, že to moc řeším, ale já bych ráda, aby mi vydržel déle, než jenom dva roky, jako Pobrdnému 750 W. A proti tomu, jak leckdo řeší baterky, jak je nabíjet, vybíjet, skladovat...., a taky na to není jednotný názor ani u odborníků, někteří tvrdí, že je třeba je aspoň trochu dobít hned po vybití a že je lepší nevyjíždět víc než polovinu kapacity, někdo zase že je lepší je skladovat s hodně malou kapacitou, a taky se to řeší kvůli jedinému, aby dlouho vydržely a nebylo nutné kupovat každé 2 roky nové.
Pokud ten motor neupečeš, tak se tam mohou pouze ojet ta umělohmotná kola, respektive hlavně to první nejmenší kolečko se šikmým ozubením. Když si koupíš dvě do zásoby, tak ti to spolehlivě 6 let vydrží při běžném zacházení jako to vydrželo 2 roky s jedním kolečkem Podbrdnému. Nemyslím, že bys to mohla ovlivnit zvýšením otáček o 1/3 v maximálním zatížení. Nesmíš to ovšem upéct natolik, že materiál kolečka změkne.
Tak mne napadá, že to kolečko je patrně připevněno přímo na rotoru toho motoru. Pokud má motor vinutí na rotoru, tak je hlavně zahříván ten rotor. To by po příliš velkém zahřátí vysvětlovalo, proč zrovna tohle kolečko odchází. Ale asi nevíme, jakou má ten motor stavbu.
Pobrdný ale uvádí, že na motoru jsou zničené všechny převody a kolečka, nejenom to silonové.
Jak už jsem někde napsal, na tom 750W jsem najezdil za 3 roky 13000km, což mě nepřijde tak špatné, i vzhledem k tomu, že ten 750W motor je mechanicky stejný, jen má silnější řídící jednotku a vinutí oproti 250W verzi, z tohoto důvodu si myslím, že mu odešly mechanické součástky, ale jak jsem asi napsal, tak ještě dosud běhá na kole mé přítelkyně, jsem sám zvědav, jak dlouho ještě bude ten motor žít. Z tohoto důvodu jsem si poté koupil tento typ, jelikož ten je na tu kilowatu již konstruovaný. A z tohoto důvodu tedy nechci výkon kilowaty překračovat, protože pokud motor má příkon 1450W, tak jistě dává do převodů větší výkon, než když jede jen na 1000W. Sice je o pár % nižší účinnost, což znamená nižší využití elektrické energie, ale pokud to nebude fakt dlouhý a přitom prudký kopec, tak se motor nestihne přehřát.
Zde je co mě k tomu starému motoru napsali tehdy z EvBike:
hlavní osa má vyhnuté zuby - výměna osy 2500,- s prací
rotor má špatná ložiska - výměna rotoru 2800,- s prací
řídící jednotka má nafouklý hlavní kondenzátor- nutná výměna jednoky - 2600 s prací
špatná jehlová ložiska nylonového kolečka - výměna kolečka 600 s prací
ložiska uložení sekundární osy (s nylonovým kolečkem) 500 s prací
doplnění maziva 300,-
celkem by Vás oprava vyšla na 9300,- mohu Vám nabídnout nový pohon se zárukou bez příslušenství za 11500,- Tato nabídnutá cena se týkala motoru 750W (bez displeje, ovládačů, páček a klik). Ten BBS HD stál bez ovládačů a klik s tou slevou 15900,- Víc mě mrzí ty "Kvalitní baterie" co jsem koupil v E-pohonu za 14.900,-a nyní mají již téměř poloviční kapacitu, ač jsem se o ně řádně staral dle návodu, ale jak jsem se bohužel už pozdě dozvěděl, tak to bylo právě špatně. S těmi LiPo jsem zatím spokojen,nabíjím je jak modelářský nabíječka umožňuje, po jízdě jen na "Storage" a až před jízdou na 4,15V na článek, uvidím, jak dlouho vydrží...
Problém asi je, že zde pravděpodobně málokdo ví, jaký je přesný důvod toho, že ty mechanické díly v motoru 750W odešly. Pokud mi to nějaký odborník přes motory nevyvrátí, tak se začínám stále více přiklánět k tomu, že je možná na mechanické namáhání motoru úplně jedno, jakou rychlostí a na jaký příkon pojedu do toho kopce, že záleží pouze na sklonu kopce, váze jezdce s kolem a použitém převodu. Bohužel problém motoru BBS02 i BBS-HD je ten, že má naprosto nevhodné otáčky na klikách, a pokud chci jezdit aspoň po rovině s příšlapem a nemám extrémní rozsah převodů, tak do těch velkých kopců pojedu s příliž těžkým a pro motor nevhodným převodem. Je přece zbytečné mít takový převod, aby mi motor vytáhl do velkého krpálu rychlostí 20 km/h, úplně by stačila poloviční rychlost. A podle mých posledních poznatků je to jediná cesta ke snížení mechanického namáhání motoru do velkého kopce s těžkým jezdcem a kolem (viz. https://www.nakole.cz/diskuse/25321-stredovy... ). To, že motoru snížím příkon (a otáčky), tak mechanickému opotřebení dle mého názoru nepomůžu.
Důvod proč díly BBS-02 odešly nikdo z nás nezná, ale logicky se dá usoudit, že je-li motor dimenzován na maximální výkon, moment, otáčky, tak snížím-li zatížení na polovinu, tak se prodlouží jeho životnost i když bude pracovat dvojnásobnou dobu. Je přece něco jiného pracovat na mezi pevnosti, nebo v oblasti pružné deformace.
Pokud je tedy ten kroutící moment stejný, tak zatížení na polovinu nesnížím, snížím na polovinu pouze příkon a otáčky. Pokud má motor ve vysokých otáčkách největší účinnost, je opravdu jisté, že pokud pracuje ve vysokých otáčkách, ale kratší dobu, že je více namáhaný, než když pracuje v nízkých otáčkách, ale delší dobu? Možné to samozřejmě je, ale taky je možné, že při malých otáčkách se motor zbytečně trápí a naopak se opotřebovává víc. Ale to by chtělo opravdu nějakého odborníka, který s tím má zkušenosti, obávám se, že tohle vše už je jenom usuzování bez potřebných znalostí.
Manžel mi ale přislíbil, že až se potká s kolegou z práce z elektro-fakulty, že se ho zeptá, jestli neví něco víc, on se elektromotory zabývá. Jenom mám ale trochu obavu, že také ví víc po stránce účinnosti, než po stránce opotřebení.
Vinutie je na statore ktorý sa nachádza pod tým rebrovaním na ľavej strane motora, rotor je z plechu a magnetov a v ňom teplo moc nevzniká. Na oske od rotoru je kovové ozubenie s malým priemerom. Dôvodom opotrebenia tohto ozubenia je skôr jeho malý priemer a nízky počet zubov.
Pozor, životnost motoru se měří na ujeté kilometry, ne na roky!!!
Pobrdnému vydržel motor 13.000 km, které ujel za dva roky a rozsypaly se mu převody, ne vinutí na motoru! Jaký budeš mít roční nájezd Ty?
Vysoká elektrická účinnost je ti na houby, pokud budeš převody týrat při nízkých otáčkách a tedy při stejném výkonu přenášet velký točivý moment. Pořád platí výše zmíněné rovnice!!!
V autě také nepřemýšlíš o účinnosti procesu spalování, ale hlídáš abys jela na optimální převod a při optimálních otáčkách pro daný terén.
No, asi nelze rozporovat, že životnost motoru se měří na km a že já stejně tolik najedu pravděpodobně za daleko delší dobu, než Pobrdný. Kolik budu mít roční nájezd se neodvažuji odhadnout.
Jinak ale mám pocit, že si stále nerozumíme. Vždyť se přece už od začátku snažím zjistit právě to, jaké jsou ty optimální otáčky? Převod je tam ten nejlehčí co lze, pokud zvýším příkon, zvýším otáčky motoru a tím pádem i rychlost jízdy. Dokážeš vypočítat u jednotlivých případů z testu ten kroutící moment? Pokud opotřebení motoru záleží především na tom krouťáku, tak by asi pak bylo vyhráno.
Ja by som povedal, že toto je už za hranicou toho čo je zmysluplné. Aj ja sa rád pohrám s výpočtami a teóriou, ale tu už je to tak nejak prehnané, pokiaľ je tam raz zaradený najľahší možný prevod už by som ďalej moc neriešil či pôjdete 15km/h alebo 20km/h, to sa na tej životnosti asi neprejaví, sú to už iba také nuansy v praxi málo platné. Oproti BBS2 je tento motor hodne robustnejší a to elektricky aj mechanicky. Je nanajvýš pravdepodobné, že s tými poznatkami a doporučeniami čo máte Vám bude slúžiť dlhšie ako mnohým iným.
No ono nakonec možná máte pravdu. Když jsem se o tom bavila s manželem, tak přišel s teorií, že velikost kroutícího momentu je závislá pouze na sklonu kopce, váze jezdce s kolem a použitém převodu, a tudíž je úplně jedno, jakou rychlostí a na jaký příkon do toho kopce jedu, tím ovlivním jenom účinnost motoru. A když nad tím přemýšlím, tak má asi pravdu.
Když vypočítám kroutící moment pro test toho zhruba 11% kopce, vyjdou mi tyto hodnoty (příkon - rychlost - kroutící moment):
1400 W - 19km/h - 95,6 Mn
1250 W - 15,5 km/h - 104,6 Mn
1000W - 11,5km/h - 112,8 Mn
750W - 8km/h - 121,6 Mn
Z toho sice vypadá, že čím je menší příkon a tím pádem rychlost, tím je větší kroutící moment, ale ono to tak úplně není. Moment byl totiž vypočítán z příkonu a ne z výkonu, protože výkon motoru neznám. Pokud bych vyšla z grafu motoru HD, tak první řádka mého testu - 1400 W, 19k m/h, kdy páčka byla na maximu jako u testu v grafu, lze odvodit z grafu účinnost 75%, takže výkon motoru bude 1050 W. V tomto případě by tedy vyšel kroutící moment 71,7 Nm, což je docela reálné (bude to ještě trochu méně vzhledem ke ztrátám v převodech, třením o povrch vozovky, odporu vzduchu, atd.). Vzhledem k tomu, že snižováním příkonu se snižují otáčky a tím pádem i účinnost motoru klesá, tak pokud by se kroutící moment nezměnil, tak by při rychlosti 8 km/h a příkonu 750 W vyšla účinnost 59%, což už není žádná sláva, ale reálné to je.
Pokud tedy opotřebení mechanických částí motoru záleží opravdu pouze na kroutícím momentu motoru, je úplně jedno, zda pojedu do kopce rychlostí 8 km/h, nebo 19 km/h. Možnost, jak motor víc šetřit, by byla pouze nejezdit do velkých kopců, změnit převodový poměr ještě víc do lehka, nebo zhubnout. :-)
Pokud ale nechci, aby motor 41% příkonu přeměnil na teplo, tak je lepší jet tou větší rychlostí, protože to přemění pouze 25% příkonu na teplo. Že bych se konečně dobrala kýženému výsledku, jak nejlépe jezdit do kopce? No možná ano, ale pouze za předpokladu, že opotřebení mechanických částí motoru záleží opravdu pouze na kroutícím momentu motoru, a to by musel potvrdit nebo vyvrátit někdo, kdo mechanice motorů rozumí více než já.
Pouze na kroutícím momentu to určitě záviset nebude, i když podle přenášeného výkonu a použitých otáček z něho odvodíme silové poměry v převodovce.
Mám elektrotechnické vzdělání, nicméně protože je to obor, kde se prolínají různé obory, tak jsme měli v rámci 5 a 1/2-letého studia i takové předměty jako: části strojů, statika, pevnost pružnost, mechanická technologie, chemie, nauka o materiálu a pod. V rámci předmětu části strojů jsme např. museli spočítat a nakreslit převodovku včetně její skříně a olejového hospodářství a popsat technologický postup výroby včetně odlévání skříně. Já měl konkrétně převodovku na výkon 4 kW a 1500 otáček/min - šířka kola vyházela v jednotkách milimetrů a z výrobních důvodů byla šířka zvolena cca 15mm - tedy silně předimenzovaná. Nicméně ozubená kola byla z konstrukční oceli (kvůli pružnosti) a vlastní ozubení bylo kvůli trvanlivosti a odolnosti povrchově kaleno!
Šířka zubů u BBS-HD je stejná, ne-li větší, záleží tedy na použitých materiálech, na tepelném zpracování a na vlastnostech těch "silonových" ozubených kol, jaká bude výdrž celku. Obecně bych se umělotin nebál, mnohdy mají lepší vlastnosti než kovy a bývají často "samomazné". "Moje" převodovka běhala v olejové lázni, tady je pouze přítomna vazelina - to pravděpodobně také trvanlivosti nepřidá, Pobrdný hovoří o opotřebeném kovovém kole.
Pokud se v tom tedy trochu vyznáte, řekněte mi prosím, zda je moje úvaha správná? Podle toho grafu charakteristiky motoru BBS chápu kroutící moment vynesený na vodorovné ose přímo úměrný zatížení motoru, čím více byl motor zatěžovaný, tím více mu rostl kroutící moment. V praxi bude mít tedy na zatížení motoru vliv právě sklon kopce, váha kola s cyklistou a převodový poměr mezi převodníkem na klice a pastorkem na hnaném kole. Je moje úvaha správná, nebo je ještě nějaká další veličina, která má vliv na zatížení motoru a tedy na kroutícím momentu?
Dále z uvedeného vzorce platí, že výkon = otáčky * kroutící moment * PI/30. Pokud by tedy byl kroutící moment pro určitý kopec konstantní, můžeme pro zjednodušení napsat, že výkon = otáčky * konstanta kroutícího momentu. Pokud bychom zanedbali účinnost motoru a příkon by byl roven výkonu, budou při vzrůstajícím příkonu vzrůstat také otáčky motoru a tím pádem i rychlost jízdy, což evidentně platí. Kroutící moment ale zůstává pro daný kopec stejný. Nebo to neplatí a pokud se zvýší příkon a otáčky motoru, má to vliv i na snížení nebo zvýšení kroutícího momentu? A pokud ano, tak jak?
Milá Kometo, ty nám teda dáváš. :-)
Ať už je to nejasná či špatná formulace věty, nebo chybné premise, nebo už mám z toho všeho v hlavě guláš, nevím, tvoje otázky jsou mě často nesrozumitelné.
V tomto formátu komunikace (web fórum) prostě jednoduchým způsobem odpovědět, komunikovat, tohle
nelze.
Asi bych hovořil spíše o potřebném výkonu a vše vztahoval k němu.
Snad nám příjde vhod malá změna, hodím sem pár odkazů. Podotýkám že jsem je podrobně nečetl.
https://prahounakole.cz/2017/07/mestsky...
https://prahounakole.cz/2017/07/mestsky...
https://prahounakole.cz/2017/08/mestsky...
https://prahounakole.cz/2017/10/mestsky...
http://www.ivelo.cz/casopis_clanek/velo-2005-10...
http://www.ivelo.cz/poradna/183-jak-spocitat...
Mne to príde že to chápete celkom dobre, ak nerátame odpor vzduchu a pneumatík tak ten krútiaci moment je konštantný pre jazdu nemeniacou sa rýchlosťou do kopca s nemeniacim sa sklonom. Rýchlosti o ktorých tu uvažujeme sú malé a stúpania veľké, odpor pneumatík a vzduchu teda ovplyvní výsledok málo.
Napadli ma ešte dve veci ktoré stojí za to zvážiť, jedna je skutočnosť, že jazda polovičnou rýchlosťou bude trvať 2x dlhšie a teda aj motor bude vystavený práci pri danom krútiacom momente 2x dlhšie.
Druhá je skutočnosť, že jazda často zahŕňa rozbiehanie a spomaľovanie, a práve rozbiehanie do kopca je zaručene najviac zaťažujúci moment kedy je krútiaci moment výrazne vyšší. Naopak to možno využiť rozbehnutím sa pred kratším kopcom a vďaka zotrvačnosti vyjsť aj s nedostatočným krútiacim momentom až na jeho koniec.
"Mne to príde že to chápete celkom dobre..."
Skvělé, tak jednu část máme vyřešenou, aspoň něco jsem si ujasnila. :-)
"Napadli ma ešte dve veci ktoré stojí za to zvážiť, jedna je skutočnosť, že jazda polovičnou rýchlosťou bude trvať 2x dlhšie a teda aj motor bude vystavený práci pri danom krútiacom momente 2x dlhšie."
To je pravda, ale nedokážu posoudit, zda to bude mít na opotřebení motoru vliv. Je právě otázka, zda mechanickým částem motoru škodí víc, když jsou zatížené kratší dobu na větší otáčky, nebo delší dobu na menší otáčky, to by byla opět otázka na někoho motorů znalého.
Kolega Vysočina zde naznačil, že opotřebení pouze na kroutícím momentu záviset nebude. Tuší tedy, na čem ještě závisí?
Ta druhá věc je určitě dobrý nápad. :-)
No, pokud máte na mysli tento graf:
http://www.cycloboost.com/media/doc-moteur...
tak bych řekl, že jde o měření charakteristických hodnot motoru "na brzdě". Proč si to myslím - protože jako nezávisle proměnná na ose X (vodorovná osa) je uváděn moment jakým byl motor zatěžován = brzděn. Tomu nasvědčuje i počáteční hodnota měřených veličin:
- nulový výstupní výkon Pout = 0 W
- maximální otáčky naprázdno = 159,3 ot/min
- budící proud při běhu naprázdno = 2,17 A
- vlastní odpory motoru vyjádřené momentem = 0,7 Nm
Z odečtu vyplývá, že maximální moment T = 114,5 Nm je dosahován při 76 ot/min (výkon je 912,5 W a roste) a maximální výstupní výkon Pout = 1077 W dává motor při 118 ot/min (výstupní moment již klesl na 87 Nm).
Tedy prakticky použitelné otáčky by měly být mezi 76 - 118 ot/min. Logicky chybí hodnoty pod 76 ot/min - motor stál - křivky směřují kolmo k ose X.
P.S. někdo by si mohl pohrát a překreslit graf jako závislost hodnot na otáčkách = osa X.
Při jízdě do kopce potřebuji nějaký minimální kroutící moment Mkmin, abych se vůbec pohnul z místa (měl by se dát vypočítat z rovnic pro pohyb po nakloněné rovině). Pokud vybudím motor více a ten mi dává větší Mk než minimální, pak začnu zrychlovat a to až na rychlost při které se dosáhne nový rovnovážný stav.
Chybí nám průběhy Mk a P v rozsahu od nulových otáček po maximální a to pro různé hodnoty buzení - nejedete vždy na plný plyn.
To že je graf pouze pro plný plyn (maximální otáčky) je opravdu škoda, ale jiný prostě není k dispozici.
Jinak mi nejde ani tak o rozjezd, předpokládejme, že ke kopci přijedu už rozjetá (v testech to tak bylo) a pojedu buď na velký příkon, vysoké otáčky a vysokou rychlostí, nebo na menší příkon, menší otáčky a menší rychlostí, ale delší dobu. Otázka byla, zda budu mít v obou případech stejný kroutící moment a tudíž bude mít motor stejnou zátěž, pouze rozdílné otáčky?
Podle mě stejný nebude! Na to abych udržel ve stejném kopci vyšší rychlost budu potřebovat větší sílu, která mě bude posouvat, tedy větší Mk. To známe i z kola bez motoru.
Chtělo by to najít příslušné rovnice a dosadit si do nich.
No asi se vloudila chybička v úvaze, našel jsem si teorii:
http://www.fyzika007.cz/mechanika/posuvny-pohyb...
a podle ní - čtu-li dobře - pokud půjde o rovnoměrný přímočarý pohyb vzhůru tedy při zrychlení a=0, pak jsou síly v rovnováze a odpovídají odporu.
Takže mi dáváte za pravdu, že je kroutící moment stejný?
Rozdíl by tedy byl v případě, že by se rychlosti tak lišily, že by přicházel v úvahu odpor vzduchu, to bychom se zase bavili o druhé mocnině rychlosti - tedy dvojnásobná rychlost = čtyřnásobný odpor a tomu odpovídající Mk.
No, ve 20 km/h zdaleka není zanedbatelný, no a když se náhodou příroda splaší a foukne proti, pak, když se ty rychlosti sečtou, a když se přidá navíc ten kopec :-)
Mám za to, že tím cvičením z theoretické fyziky, co tady provozujete, zjistíte naprostý prd. Třeba ta účinnost, jakoby veškeré ztráty tvořilo jenom teplo.
Je toho o dost víc, ale hlavně nemá smysl to rozebírat.
Sedneš na kolo, a po takové tisícovce poznáš, jak jezdit, aby to žralo co nejmíň, a to je v každé situaci trochu jiné, podle terénu, větru, povrchu cesty, nákladu a tak
Mým cílem ale není, aby to žralo co nejmíň, to by bylo ještě celkem jednoduché zjistit. Mým cílem je zjistit především to, jak nejlépe jezdit do kopce na páčku, abych motor co nejméně huntovala.
No, a to je právě to řešení, když je motor nejspokojenější, žere také nejmíň.
Velmi jednoduché
Šedivá je theorie.
Profesor Schindler nás vždycky varoval: konstrukce nečte váš statický výpočet!
Tím upozorňoval na skutečnost našeho nedokonalého a velmi zjednodušeného modelování reality.
Celkem se v tom zamotáváš, když budeš furt pozorovat budíky, zapomeneš, proč si vlastně na kole venku.
Teorie je možná šedá, ale někdy je zapotřebí, aby potom člověk věděl, jak nejlépe danou věc používat v praxi, aby mu přinesla co nejvíc užitku a vydržela co nejdéle.
A u konstrukcí to bude platit mnohonásobně, tady jde jenom o motor, ale když špatně spočítáš most a on spadne ...
No já ty budíky nebudu pozorovat furt, s tím máš zkušenosti pokud vím spíš ty. :-) Já chci pouze zjistit na testovacích jízdách, za jakých podmínek má motor největší účinnost, a pak se chci také dobrat zjištění, zda je při té největší účinnosti také nejmenší opotřebení. No a pak nabitá vědomostmi vyrazím do terénu, budu se kochat přírodou (pokud mi to terén dovolí) a občas mrknu při stoupání do kopce na displej, jestli jedu poblíž toho optima. Od toho tam ten displej přeci je, aby mě informoval. :-)
Nepočítej,
zkus ten stroj "cítit".
Ona poznáš snadno, kdy se "trápí" a kdy naopak si jen "přede". Ono tomu motoru, pokud ho neuvaříš, asi bude putna, jak účinně se točí.
Na mém silostroji jsem měl problém spíše s kabeláží, ty číňani to měli v hlíně a poddimenzovaný. No a pak se mi přehřívala řídící jednotka, proto jsem ji vystěhoval na přední nosič.
Jak se něco mimo motor hřeje, je ta soustava nějaká nemocná.
Jinak spíš oddjdou baterie, než aby si nějak utrápila ten motorek.
Já nedokážu motor "cítit", nejsem robot. Nepoznám kdy se trápí a kdy si "přede". Nepoznala jsem to ani v autoškole u spalovacích motorů a ten to dává zvukem daleko víc najevo. Nedokázala jsem včas přeřadit a to jsem tam ty budíky měla. Jenže jsem se tak soustředila na jízdu, že jsem se na ně nedívala a podle citu jsem to prostě nepoznala. Těžko to poznám u elektromotoru, když jsem to nezvládla ani u toho spalovacího.
Jindro, pocity ze zvuku, který elektromotor vydává a schopnosti dalšího zrychlení je tak všechno, co jsi u toho motoru schopen za jízdy vnímat. Z toho opravdu nic neusoudíš pro posouzení jeho opotřebení.
Pokud takto přistupuješ ke svým konstrukcím, tak si od tebe nic neobjednám. Ten stožár velmi vysokého napětí na zahradu si nechám spočítat od někoho jiného :p
Mám za to, že jsem na elektromotorech ujel o pár kiláků víc než ty, a celkem jasně poznám, co motoru nedělá dobře, a budík mi to eukáže, protože měří akorát tak rychlost.
V autě taky nekoukáš na budík, abys věděl, kdy máš zařadit, teda Kometa asi jo, jak píše.
Nejsou to jen zvuky, to prostě cítíš, jak motor zabírá, jak začne kňučet, tak můžeš chystat vajíčka a udělat na motoru omeletu.
Naše konstrukce se nesmí hejbat.
Jak se pohne, něco jsme asi zvrzli. :-)
Jinak, Brahmo, považuji za nesporné, že motor se bude nejméně opotřebovávat, pokud bude pracovat optimálně. Pokud bude pracovat optimálně, bude mít i větší dojezd.
Ovšem o životnosti motoru nerozhoduje pouze mechanické opotřebení, součâstky neodchází pouze vysokocyklovou únavou, ale i nízkocyklovou, a někdy dokonce řízeně, tedy tím, že ve výrobě ti tam vloží tzv "kurvítko"
No, a pak je tu i morální životnost, pro mě by to motor, u kterého musím furt špekulovat, jak šmrdlat nožkama, abych ho náhodou neuvařil, měl už dávno za sebou a pohlížel bych se pi něčem, na čem se dá i jezdit :-)
Už jsem s elektromotory a s jejich řízením vytvořil pár pěkně velkých strojů a něco jsem se u nich naseděl, když jsem to oživoval. Takže i když jsem na elektrokole seděl jen jednou asi 10 minut, tak o těch motorech také něco vím. Ale tady není řeč o tom motoru, ale spíš o té silonové převodovce, která je jeho součástí. A ta převodovka snadno odchází. Takže je tady řeč o namáhání té převodovky a o tom ti tvé pocity vůbec nic kloudného nevypoví. Nebuď jako někteří zdejší, kteří věří pouze a pouze své zkušenosti a už ničemu jinému.
Jinak souhlas s tím, že ty převody jsou ošizené a nic nevydrží. Je to to kurvítko toho motoru. 13000km je nájezd jako nic a motor je oddělaný. Jsem moc zvědav, co vydrží ten Bosch. To by mohlo být to, čím se ten drahý motor nakonec může opravdu vyplatit. Ale za cenu toho Bosche si koupím odhadem asi tak 3 tyhle motory, takže ten Bosch musí ujet 40000km. Tak jsem zvědav, kdy nám ten nájezd ohlásíš. Držím ti palce :)
Jindro, já nemusím spekulovat, jak šmrdlat nožkama, abych náhodou motor neuvařila. Mě jde o jízdu do kopce na páčku a to přece není problém si dát trochu pozor, aby byl moror na optimu, už tak mu dám pořádně zabrat, když po něm chci, aby mě vytáhl do kopce.
Motor bude na optimu, pokud mu zajistíte při jízdě do kopce dostatečné otáčky. Pro motor BBSHD jsou tyto otáčky asi 156rpm. Tyto otáčky motor dosáhne pouze v případě, že bude mít dostatečně lehký převod s ohledem na jeho výkon, který je v optimu nikoli 1000W, ale 480W. Pokud na displeji uvidíte příkon vyšší než 565W motor nebude v optimu. Optimální účinnost motoru je 85%.
http://www.cycloboost.com/media/doc-moteur...
Tak to máš říct Brahmo, že mluvíš o převodech.
Ty jsem u svého motoru neměl, jezdil jsem vlastně jen na motoru.
Bosche dávám v pondělí do servisu, na "garančku". Má něco přes 6 tisíc, žádnou změnu nepozoruji, ale ať si to rozeberou a zkouknou.
Mám vytahanej řetěz, a to fest.
Takže se bude asi měnit řetěz, pastorky a to malý kolečko co má místo tácu.
Co je v tý škatulce s motorem vím jen z obráků, snad nějaký plastový kolečka, to by vyměnit neměl být problém a nemělo by to zásadně ovlivňovat životnost motoru, Řetěz taky musíš měnit.
Jiná věc bude, kolik si za to řeknou.
Obecně si ale nemyslím, že motor Bosch je o tolik dražší než ty čínský bastlítka. Kolo s Boschem stojí tęch 45-50.
20 stojí baterie.
Kolik tě stojí samotné slušné kolo?
Kolik zbyde na motor?
Pokud někdo začne básnit o předražených bateriích, ať se pokusí si sehnat baterii co má i s futrálem 2,75 kg a váží 2,5 kila.
Říkám, sčítejte, započítejte jak kolo, tak motor, tak výměnu převodů, watmetr co je k prdu a je potřeba koupit nový.....
Těch 45 vyskládáte do příští sezóny.
Kometo,
ty sis prostě vymyslela kolo se středovým motorem, co má být současně kolo i motorka, a to pak je složitý.
Pro jízdu na páčku tyhle motorky nejsou ideální, to chtělo jako elektroskutr, silný motor do zadního kola, pusit do něj 2 kW a vyběhne to všechno.
jsem to ubojtil, váží 2,75 a má kapacitu 500Wh
Paní Kometa kromě požadavku na plynovou páčku, chce také jezdit do "velkých kopců", takže nábojový motor určitě není vhodný, leda že by měl vnitřní převod aspoň 1:40 a takový jsem ještě neviděl.
Nevím co je to "velký kopec"
Hub MagicPie, a to není asi nejlepší motor, když udržíš v otáčkách, na 28" kolech tak v rychlosti 15 km/h, vyjedeš všechno.
Ale to znamená do něj pustit slušnej příkon.
Když jsem netahal žádný krámy s sebou, dával jsem to i s kilowatou, ale v delších kopečcích se už zapotil.
2 kW bybyly sichr.
Ten brutálně silnej střeďák asi taky nebude ideální řešení, nejen součástky toho motoru, ale i převody kola, řetěz, pastorky, to všechno dostane za uši. Nevím jestli ten strojek umí odpojit motor, při přeřazování, řadit v tahu taky asi nebude ideální.
Jezdit na páčku kopce by chtělo asi robustnější stroj. Myslel jsem, že páčka má být spíše záložním řešením v případě indispozice.
"velký kopec" byl definován jako 12-14% sklon i víc:) Ten nejzásadnější nedostatek motoru BBSHD je, že má vlastní převod příliš těžký, v porovnání s jinými středovými motory, kromě toho vnější převodník má 46 zubů, což vše svědčí tomu, že tento motor je navržen pro stavbu hlavně rychlého kola, nikoli do terénu. Takže při pomalé jízdě do kopce se motor celkem trápí a logicky brutálně klesá jeho účinnost.
Já jezdím Bosche Performance CX a problémy nemám, jen si to pořádně cucne.
Guwavi: Ano souhlasím v tom, že motor bude mít maximální účinnost 85% při otáčkách zhruba 156 rpm a příkonu 480 W. To ale odpovídá poměrně malému kroutícího momentu 25 Nm, to se obávám, že do kopce s mojí váhou není dosažitelné s žádným běžným převodem. To ale přece neznamená, že když pojedu do kopce a kroutící momentem bude např. 70 Nm, že nelze najít maximální účinnost motoru při tomto kroutícím momentu, jenom už nebude účinnost 85%, ale třeba pouze 75%. A bohužel není ani jisté, zda pokud bude motor na největší účinnosti pro daný kroutící moment, zda bude také nejmenší opotřebení motoru. Někdo si myslí že ano, někdo že ne, ale jistě to ale neví asi nikdo.
Jindro: Já rozhodně nehledala kolo, které bude fungovat i jako motorka, to že se chci občas ulejvat na páčku ještě neznamená, že má mít kolo parametry motorky, to jsme někde úplně jinde. Rozhodně nemám a nikdy jsem neměla v úmyslu jezdit na kole rychlostí 50 km/h, jako na motorce. Silný motor jsem chtěla především z důvodu, aby mě při mojí váze, která bohužel není zrovna malá, vytáhl do velkého kopce, a na to jsou mnohem vhodnější středové motory. Co si mám představit pod pojmem, že "vyjede všechno"? Vyjede 15% kopec s váhou 135 kg, OK, to mi vyjede střeďák taky a nemusí mít ani 2 kW. Vyjede 20%, 30%? O tom opravdu dost pochybuji, žádný motor nevyjede všechno.
Jezdit do kopce na páčku je bohužel s tímto motorem v podstatě nutnost, protože se (možná stejně jako ten zadní) musí dostat do otáček větších, než je možné ušlapat. Taky s toho nemám radost, ale nic s tím nenadělám, myslím si, že se zadním motorem bych si moc nepomohla.
No, "a vo tom to celý je" .
Ten motor je čínskej shit, předraženej, když je nepoužitelnej.
Mají blbě převody, když "neušlápneš". Mě se do cesty nepostavilo nic většího než 14 procent, teda pokud nešlo jen o nęjaký hrbolek, ale to jsem v pohodě ušmrdlal nožičkama a ani jsem nezařadil nejhlehčí převod. No, a protože mám metrák vez jsem 3 baterie a něco výstroje na 14 dnů, taky to těch 140 kilo mohlo mít.
U hub motorů převody nejsou, tak se to holt musí dohnat výkonem. Nemáš kilowatu kvůli rychlosti, jak si myslí ti troubové co vymýšlí limity.
Ty jsi bohužel někde uprostřed, blbej motor co topí, blbé převody, tak musíš do toho pouštět proud jako blázen, aby se to neupeklo a udrželo v otáčkáčkách, a následkem toho budou trpět všechny mechanické části kola, tác, řetěz, pastorky a možná i ta tvoje nešťaszná přehazovačka. Celé to je prostě marod.
Jindro, já netvrdím, že je to úžasný motor a nad něj není. Ovšem zase tak hrozné, jak se to zde snažíš vylíčit, to taky rozhodně není.
1. Kde si myslíš, že vyrobily tvůj úžasný Bosh?
2. Rozhodně není BBS-HD nepoužitelnej, i když ideální taky ne.
3. Já bych 14% s tímhle motorem taky ušmrdlala nožičkama, kdybych chtěla a nevadilo mi motor ničit. Zato s tím tvým Boshem bych to měla problém ušmrdlat, už nemám takovou kondičku (no já jí vlastně nikdy moc neměla).
4. Ten motor skoro netopí.
5. U zadního hub motoru bych nemusela pouštět do motoru do 14% kopce proud jako blázen? Nejspíš by musel být ještě mnohem větší, než do tohoto, abych ten kopec vyjela.
6. Mechanické části budou do velkého kopce trpět, ale to by při mojí váze trpěly vždy. Myslíš si snad, že ten tvůj Bosh do velkého kopce netrpí? Jenom ty si to na rozdíl ode mě asi nepřipouštíš.
Asi neexistuje momentálně motor, který by splnil všechny moje požadavky. Ani ten tvůj Bosh není ideální, natož zadní hub motor.
Skoro všechno je vyrobeno v Číně, bohužel. Jen jde o to, kdo tomu šéfuje, a podle toho se liší kvalita.
Jsem přesvědčen, že jakýkoliv šumavský kopec by si na tom Bosch Performanve CX ušlápla, to je motor určený do horských kol. Říkal jsem tp od začátku, že páčku nepotřebuješ.
Teď už do zimy to do Plzně nestihnu, ale na jaře si udělám výlet, aby sis to vyskoušela, nejen z doslechu. Nemám taky žádnou extra kondičku, ty dálky nejsou tolik o šlapání jako o zádech, rukách, celej člověk zkusí, ale nožky moc ne, právě proto mám ten motor když jsou klouby v hajzlu.
Hub motor, kdybys do něj pustila 2 kW by kopce dával s přehledem, byl by jednodušší i levnější. Samozřejmě, že když to oroštuješ, tak to žere fest.
Každý stroj, tím že jede, se opotřebovává. "Trpí" ovšem pouze špatně navržený stroj. Pokud má dostatečnou kapacitu výkonu, a rozumné převody, a nesedí na tom totální magor, stroj by měl šlapat jak hodinky.
Takový kopec u nás nenarost. Tři hodiny nahoru furt nahoru. Motor stále blažný.
Jindro, opravdu nemáš kondičku, když jezdíš několikrát ročně po Francii? A před koupí Boshe na kole bez motoru. No, závodník Tour de France jí nejspíš bude mít větší, možná od tebe v takovém poměru, jako já. :-)
Myslím, že kdybych si chtěla Bosh vyzkoušet, zajdu do nejbližší cylko-prodejny a vyzkouším si ho na nějakém pro mě přijatelnějším kole, než je zrovna pánský horák s 29" koly. Vyzkoušet si cokoliv na manželovo kole je pro mě hodně náročné. Ale díky za nabídku.
Takový kopec u nás opravdu nenarostl, ale celkové převýšení mi vyšlo pouhé 4%, to rozhodně není nic závratného.
Jenom pro zajímavost, kolik že to má maximální příkon na ten Turbo režim?
Hub motor by asi byl levnější, ale žral by asi ještě mnohem víc. Stejně nějak nechápu, proč mi pořád doporučuješ něco, od čeho jsi před pár roky odešel a co ti zřejmě moc nevyhovovalo, když na to nevzpomínáš rád.
Hub motor (bežná konfigurácia v bicyklovom kolese) nie je použiteľný na jazdu do strmého kopca bez príšľapu pri veľkej váhe jazdca. Ľahký jazdec s príšľapom vyjde všetko čo je ešte ako-tak zjazdné, ale tiež sa s tým nedá ísť 30% stúpanie donekonečna...
Kometo,
to proto, že středový motor a páčka, prostě nejsou dobré řešení, na páčku jezdí motorky, nebo hub motory.
Středový motor by měl být řízen solidním softwarem vyhodnocujícím data z několika čidel. Nestane se pak, že něco "neušlápneš", když tedy budeš rozumně řadit.
Ty si se rozhodla, že někdy nechceš šlapat vůbec, a k tomu konstrukce střeďáků určena není, stejně jako celý zbytek kola není postaven na to, aby se přes řetěz s ním někdo přetahoval kilowatou.
Ovšem při použití hub motoru, ocelového rámu a dobrého zakotvení s tím kolo problém nemá.
Jo, žere to jako kráva, ale to můj střeďák do kopce taky. Proti tomu kopci z obrázku plně naložený ujel na 500Wh baterii 18 km.
Kondičku možná mám, pokud jde to na kole to odsedět, ale klouby mám v hajzlu, proto musím zlehka našlapovat. Takže pokud zvládáš na kole jet po rovině, zvládneš to i do kopce, prostě jen si to vezme víc proudu. Neřeším jak, zapnu režim TURBO a jedu jak na rovince. Hodně příjemnej pocit.
Nemám 29" palcová kola, přezul jsem to hned na Marathony a tím z horáka 29 udělal crosse 28, na silnici to jezdí pak líp. Kolo má 16,5" rám, tedy není pro čahouny.
Dnes jsem to odvezl do servisu, má najeto 5 890 km, bez toho abych něco si tím dělal. Řetěz je vytahaný jako trenky, to vím, to by byl i bez motoru, a tak se vymění řetěz, pastorky, ten malý tác co Bosch má a brzdové destičky.
Ptal jsem se co motor, a bylo mi sděleno, že do něj nelezou, když není důvod. Že na něm není co opravovat, že to je zapouzdřený tak, aby se tam nedostalo žádný svinstvo a že se na něm neprovádí vůbec žádná údržba. Prý kdyby v něm byl problém, už bych tam byl dávno, že bych to hned poznal.
Chlapec mě potěšil, protože říkal, že, protože i když ty motory nejsou tak staré, snad 3 roky, viděl ty, co mají najeto přes 25 tisíc, bez problemu.
U baterie prý poznám 3tí nebo 4tý rok významný úbytek kapacity, řeší to výměnou článků, teda ta kasle s elektronikou zůstane, prý tahle repase stojí 14 tisíc.
Na to, abych měla v kopci větší rychlost, tak potřebuji buď vetší sílu, nebo větší výkon (otáčky). Cituji z nedávného příspěvku od Luba "Na prenesenie mechanického výkonu potrebujete krútiaci moment v kombinácii s otáčkami. Dvojnásobný výkon môžete dosiahnuť 2x vyššími otáčkami pri nezmenenom krútiacom momente, alebo 2x vyšším krútiacim momentom pri nezmenených otáčkach." Pokud tedy zdvojnásobím příkon, zdvojnásobím otáčky a zdvojnásobím také rychlost. Kroutící moment dle mého názoru zůstává stejný.
viz teorie a skutečnost, že odpor vzduchu bude čtyřnásobný.
Dělá nám v tom nepořádek ta druhá mocnina rychlosti!
Omyl a POZOR! - ty průběhy charakteristických hodnot motoru nejsou lineární a hodnoty musíš odečítat pro konkrétní motor z jeho naměřeného konkrétního grafu.
Pro BBS-HD tedy např. platí:
- zvýším otáčky ze 76 ot/min na 118 ot/min
- výkon mi vzroste z 912 W na 1078 W
- ale točivý moment klesne ze 114 Nm na pouhých 87 Nm
Opakuji - rozlišuj zda se bavíš o motoru, nebo následných převodech - dvě zcela odlišné záležitosti!!!
To o čem jsme se bavili jako o lineární záležitosti byla převodovka, pro kterou ideálně platí, že
N1 = N2 a po vykrácení úhlové rychlosti dostaneme:
Mk1 * n1 = Mk2 * n2
a z toho odvozeno platí, že když při stejném příkonu (!!!) snížím výstupní otáčky (převod do pomala), tak se mi na výstupu zvýší Mk a vyjedu strmější kopec.
Ten graf ale vyjadřuje něco jiného, než jsem testovala a než se snažím zjistit. Je to průběh různých veličin (otáček, příkonu, výkonu, proudu, účinnosti) v závislosti na zatížení motoru, vyjádřené kroutícím momentem, pokud je páčka na maximu. A to je u některých veličin evidentně nelineární. Já graf uváděla pouze pro to, abych z něho zhruba vyčetla výkon motoru, pokud znám příkon motoru a pojedu s páčkou na maximu.
Pokud bude stoupání rovnoměrné a zanedbám různou účinnost motoru při různých otáčkách a odpor vzduchu, tak snížením příkonu na polovinu snížím také otáčky na polovinu a tím i rychlost na polovinu, kroutící moment zůstává stejný. Je to naprosto lineární, a podle tebou uvedeného vzorce:
výkon(W) = točivý moment(Nm) * otáčky(1/min) * PI/30
Pokud ale účinnost motoru nezanedbám, tak při snížení příkonu na polovinu, bude výkon menší než polovina a tím pádem i rychlost menší než polovina, což odpovídá mému testu a pořád je to docela lineární. V tomto případě už ale nemůžu výkon z grafu odečíst, přestože znám příkon, protože tuto situaci graf neobsahuje.
Uvedený vzorec udává vzájemný vztah charakteristických veličin motoru, ale ne jejich funkční závislost, prosím nesměšovat!
Pro svá tvrzení bys potřebovala znát průběh výkonu a momentu a dokonce příkonu v závislosti na otáčkách jako: N, Mk, P = f(n) a ta je zcela jistě nelineární.
Z grafu je patrné, že pohybuješ-li se úzkém rozpětí hodnot, pak ti výsledky pokusů mohou připadat lineární.
Zdvořilý dotaz: měla jsi při všech pokusech stejný převod, nebo jsi ho měnila?
Obávám se, že tady už si neporozumíme. Přijde mi, že to děláš složitější, než to ve skutečnosti je. Ten vzorec pro výpočet výkonu v závislosti na kroutícím momentu opravdu platí, našla jsem ho také: https://cs.wikipedia.org/wiki/Točivý_moment Nechápu, co je na něm nelineární? A pokud bych zanedbala odpor vzduchu, tak je točivý moment pro určitý sklon a hmotnost konstantní. Tím pádem se v grafu závislosti na točivém momentu vůbec nepohybuji, ale odečítám pouze jednu hodnotu.
Ve všech pokusech jsem měla stejný (ten nejlehčí) převod a mnohokrát jsem to tu uváděla, takže mě docela překvapuje, že se na to vůbec ptáš. Kdybych převod měnila, tak by točivý moment rozhodně stejný nebyl.
No dobře, tak ještě jeden pokus:
vzorec P=Mk*n*PI/30 nám udává vztah mezi výkonem a točivým momentem, ale nikoliv jejich průběh např. v závislost na otáčkách.
Z jiného oboru: Ohmův zákon praví:
proud v obvodu I (A) = přiložené napětí U (V) /
odporem obvodu R (Ohm)
pokud bude R reprezentován činným odporem tak I = f(U) bude mít lineární průběh. Ale, pokud místo odporu dám např. diodu, která má nelineární průběh odporu, tak se rovněž průběh funkce f(U) mění na nelineární. Rozumíme si?
Totéž platí pro průběh výkonu a momentu BBS-HD, ty nejsou lineární (viz graf) a nemohu tedy jednoduše prohlásit, že zmenším-li buzení a otáčky klesnou na polovinu, tak mi klesne výkon také na polovinu a moment zůstane zachován - tak to není, i když pro každý bod grafu nadále platí vzájemný vztah: P=Mk*n*PI/30 - zkontroluj si to na pásku vpravo na grafu - pracují s hodnotami odečtenými z grafu.
Kometa:
Dovolím si připomenout paradox tvého tvrzení - cituji:
"Pokud bude stoupání rovnoměrné a zanedbám různou účinnost motoru při různých otáčkách a odpor vzduchu, tak snížením příkonu na polovinu snížím také otáčky na polovinu a tím i rychlost na polovinu, kroutící moment zůstává stejný. Je to naprosto lineární, a podle tebou uvedeného vzorce:
výkon(W) = točivý moment(Nm) * otáčky(1/min) * PI/30 "
Námitka: když podle tebe vzorec platí pro snížení na polovinu, musí totéž platit i při snížení na 1/3, či desetinu, při čemž točivý moment zůstává stejný - viz platné rovnice:
N = Mk * n * PI/30
N/2 = Mk * n/2 * PI/30
N/3 = Mk * n/3 * PI/30
.
.
N/10 = Mk * n/10 * PI/30
Dotaz: proč, když máš při všech otáčkách k dispozici stejný točivý moment - lineárně konstantní - proč se zabýváš převody?
Vysočino: Elektrice opravdu moc nerozumím, tak to pro mě nebyl dobrý příklad na pochopení. Nevím ale proč mě pořád odkazuješ na ten graf, ten platil pro ten můj test jenom pro jednu jedinou hodnotu, už jsem to tu psala víckrát. Takže nerozumím tomu, proč stále pracuješ s více hodnotami z grafu, když jde pouze o jednu hodnotu a ty ostatní už s tímhle grafem nemají nic společného, protože plynová páčka už nebyla na maximu a příkon do motoru byl tedy omezený.
Já se domnívám, že kroutící moment, který je vyjádřením zatížení motoru, se při stejném sklonu kopce, stejné váze a stejném převodu nezmění, ať má motor příkon 1400 W, nebo pouze 750 W a tudíž je rovnice lineární. I Lubo mě potvrdil, že se nemění. Ty se domníváš, že se mění a tudíž rovnice lineární není. V tom se bohužel neshodneme, to se nedá nic dělat. Nicméně ať mám pravdu já, nebo ty, tak to nic nemění na tom, že z mého testu vyplývá, že motor měl největší účinnost při největším příkonu a největších otáčkách. Zda to ale znamená, že při této největší účinnosti má také nejmenší opotřebení, to bohužel asi neví nikdo z nás.
Dodatek po tvém posledním příspěvku: Píšu, a psala jsem mnohokrát, že se jedná o STEJNÝ PŘEVOD. I u testu jsem uváděla, že se jednalo o můj nyní nejlehčí převod 46:22 zubů. Jak jsi tedy přišel na to, že se zabývám převody? Já jsem se převodem nyní vůbec nezabývala!!!
Ještě doplním. Ano, myslím si, že to platí i pro snížení na desetinu: N/10 = Mk * n/10 * PI/30. Pokud bych to ale chtěla uplatnit v praxi, tak motor bude mít při stejném kroutícím momentu otáčky tak nízké, že by se asi upekl. A i kdyby ne, tak pojedu rychlostí pouhých 1,9 km/h, a to bych chtěla vědět, jak bych se na tom kole udržela.
On ten problém není v tom, jestli by ses při rychlosti 1,9 km/h udržela na kole, ale v tom jestli by při snížení buzení na 1/10 zůstal točivý moment na původní hodnotě a jenom poklesly otáčky na 1/10.
Ty tvrdíš, že ANO, protože průběhy buzení, výkonu, i otáček jsou lineární a moment je dokonce konstantní - viz tvé pokusy.
Já tvrdím, že NE - podle grafu - protože točivý moment není konstantní a je nelineární funkcí buzení, stejně jako výkon a otáčky - vztahová rovnice rovněž platí, ale pro hodnoty odečtené z grafu! Toť vše! My dva to nerozhodneme, takže
HOWGH.
Zřejmě tady jde o nedorozumění. V tuto chvíli se nechceme bavit o elektromotoru a jeho charakteristikách. Ani o účinnosti a spotřebě el. energie.
Kometa tady předložila myšlenku že dané konstatní stoupání pro danou hmotnost cyklista + kolo vyžaduje určitý kroutící moment. Pokud zvýším výkon na vstupu, potřebný kroutící moment zůstává stejný, ale zvednou se otáčky a tím rychlost. Tedy i motor bude zatěžován konstantním kroutícím momentem. Závěr tedy je, že pro dané stoupání bude motor zatěžován konstantním kroutícím momentem nezávislým na rychlosti
V tuto chvíli zatím neřešíme charakteristiky motoru a v které jejich oblasti se pohybujeme. Smyslem tohoto myšlenkového cvičení je potvrdit si že pro dané konstantní podmínky (stoupání, hmotnost, převody) platí rovněž konstantní kroutící moment. A tím i síly které působí na styčné plochy ozubených kol i ložiska motoru.
A že tedy v tomto smyslu je jedno, jestli do toho kopce pojede rychlostí 11,5 km/h nebo 19km/h. Při obou rychlostech budou tyto síly stejné.
Vypadá to že Kometa má v tomto případě asi pravdu a simulátor v odkazu od guwaviho to potvrzuje. Mě to taky hlava nebere, ale asi je to tak.
Zopakuju pár faktů z hodnocení Evbike ohledně poškození motoru BBS02 kolegy pobrdneho .
Hlavní osa má vyhnuté zuby
Rotor má špatná ložiska
Špatná jehlová ložiska nylonového kolečka
Ložiska uložení skundární osy (výměna)
Toto vše naznačuje mechanické poškození, jehož příčinou je zřejmě dlouhodobé přetěžování motoru vysokým kroutícím momentem.
Příčinou je zřejmě především nevhodné zpřevodování motoru. Pro debatu o vhodnosti materiálu použitého pro ozubená kola, případně jeho tepelného zpracování zde nemáme dost podkladů.
Musím zpětně dát kolegovi guwavi za pravdu. Od začátku upozorňuje na nevhodné vnitřní zpřevodování motoru BBSHD i na převodník 46 zubů který je vhodný spíše pro rychlou jízdu.
Dodejme k tomu, že většinou každý majitel středového motoru, který jezdí po rovině i do kopců pak musí řešit i nedostatečný rozsah převodů. Tedy pokud nemá dvojpřevodník nebo nábojovou převodovku jako doplněk kazety. Čím větší kopce, tím větší rozsah převodů potřebuje. Samozřejmě důležitá je taky hmotnost cyklisty. U motorů BBS02 a hlavně BBSHD je celá situace o to víc komplikována nevhodným vnitřním převodem motoru.
V případě Komety by pro co nejlepší využití motoru BBSHD byly vhodné například následující změny.
Změna převodníku na 42 nebo 36 zubů.
Instalace klasické přehazovačky místo nábojové Shimano Nexus.
Kazeta 9s 11z – 46z nebo 11z – 50z.
Pro kombinaci převodník 42z a kazeta 11z – 46z vychází tyto hodnoty :
Nejlehčí převod .. .. rychlost 7,3 km/h při 60 rpm 15,7 km/h při 128 rpm
Nejtěžší převod …. Rychlost 30,7 km/h při 60 rpm a 65,5 km/h při 128 rpm
Pro kombinaci převodník 36 z a kazeta 11z - 46z :
Nejlehčí převod …. Rychlost 6,3 km/h při 60 rpm 13,4 km/h při 128 rpm
Nejtěžší převod ….. rychlost 26,33 km/h při 60 rpm 56,2 km\úh při 128 rpm
Taková zásadní změna převodů by už umožnila provozovat motor BBSHD v oblasti vysoké účinnosti při jízdě do kopce na páčku a rychlost by byla přijatelně nízká. Přitom i jízda po rovině a pohodlné kadenci 60 rpm dává dostatečnou rychlost.
Hlavně však umožňuje šetrnější provoz motoru při nižším kroutícím momentu a vyšším otáčkám a tudíž jsou předpokladem k prodloužení životnosti motoru. A díky vyšší účinnosti šetří i baterku.
Zajímavý je simulátor (kalkulačka), na který nás guwavi už nějakou dobu upozorňuje. Umožňuje názornou vizualizaci jízdních odporů a potřebného výkonu k překonání těchto odporů.
Je zde krásně vidět že např. při stoupání 10 % a více je už odpor stoupání natolik dominantní složkou, že např. aerodynamický odpor nás pak už téměř nezajímá. Přepněte si do metrických jednotek a můžete zadávat hmotnost jezdce, kola stoupání, …
https://www.gribble.org/cycling/power_v_speed.html
Výrazná fialovomodrá …. Aerodynamický odpor
Tmavě zelená … odpor stoupání
Slabě fialová …. Valivý odpor
Žlutá …. Ztráty v převodech
Simulátor je užitečný především pro názornou vizualizaci změny poměrů jednotlivých složek jízdních odporů od roviny po stoupání dejme tomu 14 %.
Pro získání přesných hodnot mechanického výkonu potřebného k překonání součtu daných odporů by jsme museli pro naši konkrétní situaci zadat i správné hodnoty dalších koeficientů jako třeba A, Cd, Crr, …
Pro Vysočina: Přiznám se, že buzení motoru už opravdu nerozumím. Ještě jsem (snad) schopná pochopit fyziku - mechaniku, ale jakmile jde o elektriku, tak jsem v koncích. Na druhé straně si myslím, že to na mé tvrzení nemá žádný vliv, že se to projeví až na účinnosti motoru a tu jsem ve svém tvrzení zanedbala. Pokud do toho započítáš účinnost motoru, může už být funkce nelineární, o to se přít rozhodně nebudu
To ale nemění nic na tom, že bude zatížení motoru pro daný kopec pořád stejné. Vždyť jednotkou kroutícího momentu je Nm, je to tedy v podstatě veličina síly a síla na zdolání toho kopce se nemění. Zda to ten motor utáhne jenom na velké, nebo i na malé otáčky, jaké má při tom buzení, jakou účinnost, to je pro moje tvrzení irelevantní.
Vždyť sám jsi před nedávnem tvrdil (cituji): "No asi se vloudila chybička v úvaze, našel jsem si teorii: http://www.fyzika007.cz/mechanika/posuvny-pohyb... a podle ní - čtu-li dobře - pokud půjde o rovnoměrný přímočarý pohyb vzhůru tedy při zrychlení a=0, pak jsou síly v rovnováze a odpovídají odporu." Pokud tedy zanedbám odpor vzduchu (ano, vím že už není zanedbatelný, ale pro své tvrzení ho zanedbávám), tak si pořád myslím, že zatížení motoru je pro daný kopec stále stejné a tím pádem i ten kroutící moment.
Omlouvám se, zda jsem tě svým oponováním naštvala (z posledního příspěvku mi přijde že ano), rozhodně jsem to neměla v úmyslu. Pouze jsem se snažila obhájit svoje tvrzení a bohužel tvoje dosavadními argumenty mě o jeho špatnosti nepřesvědčily.
Tak, a teď si ještě musím přečíst co si o tom myslí Docware.
Pravděpodobně ví: https://www.nakole.cz/diskuse/25321-stredovy... a následující příspěvky.
Ještě se vyjádřím k návrhům docware na řešení nevhodného zpřevodování motoru BBS-HD. Určitě máš pravdu v tom, že uvedené převody by byly o něco lepší, než jsou ty nynější, zase tak převratné to ale není. Rozsah převodů by se zvětšil ze zhruba 307% na 418%, což by byl samozřejmě přínos. Znamenalo by to ale další velmi brutální zásah do kola, který nyní nejsem ochotná akceptovat z mnoha důvodů, především:
1. Jsem s nábojovou převodovkou spokojená pro její přednosti, např.: přímá řetězová linka bez nějakých přesmykačů a napínáků, silnější řetěz, minimální nutnost údržby, lze si přeřadit před rozjížděním, jednoduché ovládání (proti manželovo přehazovačce se 2 páčky).
2. Nutnost výměny kola a dokoupení přehazovačky, kazety, přesmykače, napínáku, řazení a kdo ví, čeho všeho ještě.
3. Nutnost výměny převodníku za drahý a dle mého názoru méně kvalitní, než je ten stávající.
Po tomhle všem bych si pomohla rozsahem 1,36x větším, než je dosavadní. Byl by to sice určitě přínos, ale myslím si, že to za to nestojí. Musím přijít na to, jak motor šetřit jiným způsobem. Možná až Nexus za čas odejde, tak o tom budu uvažovat, ale nyní ne.
Paní Kometo,to co napsal Docware ohledně změny převodů,předního tácu atd.,o tom jsem psal už před asi týdnem.Se vším ,co Docware napsal,souhlasím. Udělejte zásadní rozhodnutí a vyměňte přední tác za menší.Nebudete tak stále řešit nevyřešitelné!!! Neřešte akademické keci a dejte na normální selský rozum a začněte konečně jezdit,jako normální člověk na kole,pro kterého je to radost,když kolem je krásná krajina a vy dojedete do cíle ..spokojená. A o to přeci jde především!!!!
Nemyslím si, že to co tu řeším je nevyřešitelné. Jenom je to hodně složité a asi tu není nikdo, kdo by tomu natolik rozuměl, že by k vyřešení pomohl. Na druhé straně jsem si už díky tomu připomněla spoustu fyzikálních zákonů ze školy a to taky není k zahození. :-)
Pouhá výměna převodníku mi problém nevyřeší, protože problém není jenom dosažení nejlehčího převodu, ale především malý rozsah převodovky Nexus, který je dostatečný pouze pro klasické kolo, u tohoto motoru kvůli nevhodným otáčkám dostatečný není. Navíc předražený převodník za 2-3 tisíce s hliníkovými zuby, které se za chvíli díky velkým zátěžím zničí a můžu kupovat nový, na to se prostě přesvědčit nenechám.
Ale pokud dojedu do cíle po projížďce krásnou krajinou bez nějakých zásadních problémů (jako tenkrát na Čerchově), tak mám vždy radost. :-)
PS: To oslovení "Paní Kometo" je opravdu hodně divné. Co si začít tykat, jak to tady dělá většina ostatních, nebylo by to lepší. :-)
Pro Kometu - nejde mě to vložit pod její příspěvek - motor není stejnosměrný kartáčový, ale střídavý třífázový s kotvou nakrátko. Na první pohled se to zdá zvláštní, když je napájen stejnosměrným proudem z baterie, ale stejnosměrné motory trpí velkým neduhem hlavně kvůli nutnosti komutátoru a uhlíků, uhlíky se třením o komutátor obrušují, motor zanáší vodivým uhlíkovým prachem a pak stačí místo, kde je slabší izolace vinutí, dojde k mezizávitovému zkratu a následkem toho celý motor shoří. Nehledě k nutnosti výměny uhlíků a stočení komutátoru na soustruhu. Třífázové střídavé motory jsou konstrukčně nejjednodušší a tím pádem nejspolehlivější, bohužel v daném případě nemáme k dispozici střídavý proud, takže si ho musíme v řídící jednotce vyrobit elektronicky. Řídící jednotka vyhodnocuje přes halové sondy i otáčky motoru a přizpůsobuje jim kmitočet, takže by měla umět zefektivnit i nižší otáčky, neboť efektivní otáčky střídavého motoru jsou odvislé jednak od počtu pólů na statoru a též na kmitočtu napájecího napětí (u motorů na síťový kmitočet 50Hz jsou dané jen tím počtem pólů, protože kmitočet je pevně daný). Netuším, jak přesně pracuje řídící jednotka a v jakém rozsahu mění frekvenci, ale je možné, že to je důvodem, proč při nižších výkonech má motor slušnou účinnost i při nižších otáčkách, kdežto při vyšších výkonech aby podal potřebný výkon, tak musí pracovat s vyšší frekvencí na vyšší otáčky. Pokud někdo víte, jak přesně pracuje řídící jednotka, tak to prosím napište, docela by mě to zajímalo.
Tak to je dobře, že motor není stejnosměrný. :-) Manžel mě to popsal podobně, že se už většinou dělají spíš střídavé motory a proud se rozfázuje elektronicky. Děkuji za podrobné vysvětlení. :-)
Nějak potom ale nechápu to buzení, o kterém psal Vysočina, to je přece jenom u stejnosměrných motorů, aspoň manžel mi to tak tvrdil.
Kometa:
Jak píše Pobrdný, používají se bezkartáčové třífázové střídavé motory, obecně nazývané BLDC viz zde:
http://www.bldcmotory.cz/
princip činnosti je vysvětlen také zde:
https://learnengineering.org/brushless-dc-motor/
nenech se mýlit tvarem, provedení může být i "placaté" jako u nábojových provedení, princip činnosti zůstává.
Aby bylo jasno, tak připojuji foto vnitřností nábojového motoru, zde i s planetovou převodovkou:
Jak je v popisu zde: http://www.bldcmotory.cz/
"BLDC motory nevyužívají pro komutaci kartáčů, ale místo toho jsou komutovány elektronicky. Díky tomu dosahují vyšší spolehlivosti než klasické DC motory. Motor BLDC má pevné vinutí statoru a rotuje budič, obvykle osazený permanentními magnety".
Konkrétní provedení vidíte na foto - cívky jsou na tělese propojeném se stojícím dutým hřídelem - upevněn do vidlice - kolem rotují ty "placičky" = permanentní magnety - ty jsou na druhé straně propojeny s planetovou převodovkou 1:5 a výstup sestavy je vnější obal se zapletenými dráty.
Jde o osvědčený motor z e-pohonu 250W/36V, který manželce sloužil sedm let, po přechodu na střeďák jsem kola umístil na chalupu, kde dále slouží a vnukové mi prodřeli kabel - foto z výměny.
Kometa:
Manžel má pravdu, budící vinutí je charakteristické pro stejnosměrné motory a podle toho jak je zapojené jde o motory sériové, nebo derivační.
Kdo z nás použil pojem "buzení" první si nepamatuji, ale logicky šlo o "to" čím je uváděn motor do činností a případně se hovoří o příkonu Pin, nebo proudu Iin apod.
Ještě k našemu nedorozumění - opět problém v použití pojmů - dráždil mne tvůj "konstantní točivý moment" při různém příkonu. Ty jsi tím chtěla vyjádřit ustálený režim při stejném sklonu stoupání. Já to pojímal "dynamicky" - když zvýším příkon, tak z rovnice plyne, že při počátečních otáčkách/rychlosti vzroste točivý moment, který se projeví akcelerací až na rychlost, kdy se hodnoty vyrovnají.
Po HOWGH jsem odešel z domu, nicméně jsem si to v metru opět promýšlel a uvědomil jsem si v čem může být problém. Mezi tím to jako nezaujatý vnější pozorovatel popsal Docware za což mu patří dík! :-)))
Lubo990:
Má za sebou 7 let ježdění po český kopečcích. Díky převodovce má k dispozici slušný točivý moment a tak nás vždy vyvezl, kam jsme potřebovali. To ztmavnutí bude od teploty, ale nikdy netopil přes normu a jak vidno, tak to přežil a izolace je stále pružná. Na foto příklady výletů.
Má řízení snímačem otáčení a tak jsem ho letos nahradil střeďákem TS 500W s torzním snímačem - jen si libuji. Tento týden jsem namontoval osmičkovou kazetu 11-40z, při zkoušce jsem nepotkal kopec, který bych nevyjel, jen řetěz to nevydržel - nýtovačka byla a po 7 minutách jsem pokračoval.
Vypadá to, že BLDC motor je stejně jako stejnosměrný motor řízený velikostí napětí. MOSFETy spínají proud do jednotlivých vinutí v potřebné frekvenci, ale fungují jen jako náhrada mechanické komutace.
MOSFETy spínají proud do jednotlivých vinutí v potřebné frekvenci a fázi. Díky pulzně-šířkové (PWM) modulaci přitom zároveň regulují napětí dané řídící jednotkou.
Při zvyšujících se otáčkách se při daném napěťovém nastavení snižuje odebíraný proud díky tomu, že pernamentní magnety na rotoru generují ve vinutí statoru elektromotorické napětí úměrné otáčkám.
Toto vygenerované napětí pak působí proti napětí napájecímu, rozdíl napětí klesá a tím klesá i proud a kroutící moment.
Každý máme BLDC motor doma např. ve 12 V větráčku v PC.
BLDC motor není s kotvou nakrátko. Který motor je typu BLDC? Tvrdilo se tu, že všechny cyklo motory jsou s kotvou na krátko. Z minulých diskusí mám pocit, že HUB motory měly v sobě magnety. Jindra tam dokonce upekl i nějaká HAL čidla.
Kometa:
Pro navigaci a hlavně záznam stopy používám navigaci Garmin e-trex Legend - je to pozůstatek mého počínání jako pilota kluzáků. Přístroj je z roku 2005, nicméně má vynikající citlivost a "starý" je tak, jak stará je nahraná mapa, a funguje cca 20 hodin na dvě tužkové baterie. Pro nahrání plánované trasy a vyhodnocení projeté stopy používám program Garmin MapSource. Opět historický, ale jsem na něho zvyklý a zcela mi vyhovuje.
P.S. Samozřejmě kombinuji s aplikacemi v mobilu, kde jsou aktuální mapy zadarmo.
V navigaci mám mapu z r. 2015 a detaily si kontroluji při plánování. Zase tolik změn není, abych cítil potřebu aktualizace. :-)))
Vypočítat se dá ledacos, např. ze vztahu:
výkon(W) = točivý moment(Nm) * otáčky(1/min) * PI/30
Teď jde o to k čemu ti to bude - ty nepotřebuješ znát jedny, všespasitelné, "optimální otáčky", ty potřebuješ znát použitelný ROZSAH otáček - použiji-li metodiku spalovacího motoru - tak otáčky od maximálního točivého momentu po otáčky maximálního výkonu. Obvykle se udává max. výkon + někdy také maximální točivý moment, ale ještě jsem nikde neviděl tyto údaje přiřazené konkrétním otáčkám.
U elektromotoru klame skutečnost, že má - na rozdíl od spalovacího motoru - jistý točivý moment již při nulových otáčkách a proto nepotřebujeme k rozjezdu spojku, nicméně potřebuje při rozjezdu pomoc příšlapem (nebo páčkou), aby se dostal do oblasti použitelných otáček.
Sladění motoru a následného zpřevodování je záležitost jistého experimentování a je závislé především na jezdci a očekáváních která má. Každý jsme jiný!
Pro zajímavost jsem zadal do kalkulátoru hmotnost 135kg, stoupání 12%, rychlostí 12km/h. Potřebný výkon vyšel 573W. Takže pokud Maxdrive měl příkon 750W, jeho účinnost je 76%. Výpočet tedy odpovídá až překvapivě dobře realitě.
Opravdu? A je do toho započítaný i můj příšlap? Netvrdím, že to bude nějak významné, na druhé straně jsem se fakt snažila, celá jsem se zadýchala, abych vyrazila z toho motoru maximum, což se mi skoro povedlo. :-)
Pokud započítáme Váš příšlap (dejme tomu 100W), vyjde účinnost motoru ještě nižší než bylo vypočítáno na základě Vámi naměřeného příkonu a výkonu potřebného k vyjetí kopce uvedenou rychlostí a zátěží.
No vždyť já už si myslím dávno, že ta kalkulačka kecá. :-)
Nastavil jsem stejná data do simulátoru Grintech : https://www.ebikes.ca/tools/simulator.html...
pro BBSHD a vyšlo s přípomocí 100W-474W příkon motoru, zátěž-586W,účinnost 78,7%, RPM 86,8/min-pro převod 1/1= převodník/pastorek t.j.nejlehčí převod,Bat.power 603W, dosah pro baterku 48V/14Ah je 13km, přehřátí motoru-nikdy, max. teplota je 67oC-po 2 hod nepřetržité jízdy za uvedených podmínek.
Bez přípomoci je pak účinnost 77,3% a konečná teplota motoru logicky vyšší 86oC. Zajímavá je zde simulace :Run simulation test, kde to hned vyplivne tabulku s daty pro různé parametry.
Schválně jsem zkoušel , jak klesá účinnost tohoto motoru s klesající kadencí šlapání a je to překvapivě dobrý výsledek-při kadenci 42 byla účinnost 68% :s příkonem motoru 300W a s rychlostí 12km/h do 20% stoupání.
Ještě by mně zajímalo, jaké máte zkušenosti s tím zadním 8-rychlostním nábojem-zda vydrželo zátěž od BBSHD? Na ES doporučují jen jemně zatěžovat (nejlépe upravit programování) a používat důsledně vhodné převody. Ze simulátoru je jasné, že optimální otáčky BBSHD budou prakticky v běžně používaném turistickém rozsahu 60-80 RPM. Zde uvedené závěry o tom , při nízkých rychlostech šlapání je lepší přejít jen na plyn jsou zcestné. I při 30RPM je účinnost přes 60%. Simulací je krásně vidět, jak se ta křivka účinnosti posouvá dle zvoleného příkonu.
Na to aby bola simulácia relevantná, musia byť správne nastavené jej parametre a je potrebné vedieť jej výsledky interpretovať. To bez praxe nie je pravdepodobný prípad.
Je odskúšané ako sa chová BBS-HD v praxi a aj teória je zajedno v tom že pre vyšší výkon pri porovnateľnej účinnosti sú potrebné vyššie otáčky. Treba si uvedomiť že aj pri rovnakej účinnosti bude strata do tepla pri vyššom výkone vyššia. Do motora je možné tlačiť príkon cez 1,5kW a tam už potom ani 80% účinnosť nie je dosť.
Takže áno, do nejakých 500-600W príkonu (čo zodpovedá bežným 250W strojom) nie je potrebné kadenciu veľmi riešiť, ale nad 1kW je situácia úplne iná a jazda na max. otáčky motora je väčšinou výhodnejšia (z pohľadu spotreby a zahrievania motora).
Málokto si kupuje BBS-HD aby jazdil ako na 250W sériovke a tak je táto skutočnosť celkom relevantná.
Musím dát Lubovi za pravdu.
Nastavil jsem si na simulátzoru pro případ jízdy na BBSHD s 1 kW příkonem následující případy pro 130kg(jezdec+kolo), rovina .
Převody 52/11, 26" kolo-s přípomocí 100W a bez přípomoci. Převod 52/11 zvolen kvůli tomu, aby šlo šlapat (RPM cca 80).
1)při 52/11 máme RPM 81, rychlost 26" kola 49,5 km/h, příkon 1013W,přípomoc 100W, účinnost 73,2% a konečná teplota je 166oC s přehřátím za 10 min.
2)Podobně s přípomocí 100W:RPM 81, účinnost 72,4%, konečná teplota 178oC s přehřátím za 7,3 min,
Oba případy tedy vedou k přetěžování motoru a jeho rychlému přehřátí, způsobenému vynuceným snížením RPM-aby šlo šlapat a motor tak byl posunut do nižších otáček, ve kterých má účinnost asi o 10% menší, než je optimum cca 82-84%. Při zvolené zátěži kolem 1kW ale tato tvorba tepla již stačí na přehřátí při delším přetížení.
Nastavíme-li ale převod 42/11, 36/11, nebo i 32/11 a pojedeme pouze na plyn , pak se situace zcela změní.
-42/11 máme RPM 103, rychlost 48,8 km/h, příkon 1066W, účinnost 78%, konečná teplota 120oC-bez přehřátí
-36/11 převod, , RPM 115, rychlost 47km/h, účinnost79,8%, konečná teplota 85oC-bez přehřátí
- 32/11 máme RPM 123, rychlost 44,5km/h, příkon 813W, účinnost 81,4%, konečná teplota 68oC, bez přehřátí
Závěr:Použití BBSHD na stabilní zátěže kolem 1 kW jen na plyn vyžadují zvolení menšího převodníku než uvedený 52/11. Např 42/11, nebo menší.
Naopak převody 32/11 až 36/11 jsou pro terénní použití výborné a "motor s nimi vydrží vše".
To tvrdí K. Gesslein, který s BBSHD (má asi 6 kol s BBSHD a BBS02) jezdí jeho slovy "jako dobytek".
Lubo, ještě by mně zajímalo jaké převody používají kolegové s tímto motorem při příkonech 1kW a více?
Napríklad kamarát ktorý má 14s/32Ah LiPo batériu, a teda má možnosť zaťažiť motor viac než iní s 13s Li-Ion (vyššie napätie a takmer žiadny úbytok napätia pod záťažou, s nabitou bat. 1700W) má vpredu sériový 46z tanier a vzadu 8r kazetu 11-34. Pri rýchlej jazde na najťažší prevod dochádza k prehriatiu motora, má odskúšané že 40-45km/h je na rovine pri prevode ktorý umožňuje šliapať ešte bezproblémové. Tiež zistil, že má menšiu spotrebu pri vysokých príkonoch keď podradí tak, aby motor šiel na maximálne otáčky pri rýchlosti ktorou chce ísť a to aj napriek tomu že nešliape do pedálov (otáčky to neumožňujú).
Inak povedané, pri príkonoch nad 1000W už bežné šliapanie nedokáže vykompenzovať straty spôsobené malými otáčkami a vo výsledku je to menej efektívne ako viezť sa na motor pri vysokých otáčkach.
Tieto veci sme zistili dávno predtým ako bol motor BBS-HD pridaný do simulátora.
Sorry Andy, uklepnul jsem se a místo palec nahoru jsem ti dal palec dolů (asi ještě nezabralo kafe :-) ).
Chtěl jsem ocenit že sis dal tu práci s novou simulací. A hlavně ocenit, že dokážeš dát za pravdu někomu jinému. To je tady velká vzácnost.
Koukám, že se tu rozjela diskuze na mnou kdysi založené téma. Pokusím se tedy odpovědět na otázky, které se týkaly mého případu.
8-rychlostní náboj zatím zátěž vydržel. Jsem ale spíš sváteční jezdec, takže toho zase nenajedu za rok tolik, např. v zimě nejezdím vůbec. Na druhé straně velmi prudké kopce jsem zatím vyjela všechny, někdy i horší terén (např. kamenitá cesta), ale většinou jezdím po asfaltu nebo dobré cestě. Do opravdu prudkých kopců jezdím na jedničku převod pouze na plyn, nezvládnu tak rychle šlapat. Pokud je kopec delší, tak se samozřejmě motor zahřeje, ale zatím se nikdy nepřehřál. Ještě jsem ale nezkusila ten Ostrý, loni to nějak nevyšlo.
Po rovině jezdím na převod 6-8 (podle terénu) s příšlapem. Rychlost do 30 km/h na asfaltu, nejsem sebevrah, abych jezdila na kole 50 km rychlostí. Tím pádem je příkon motoru malý a nehřeje se. Mírné kopce jezdím většinou na převod 4-6 s příšlapem, větší na 3-4, ale na tu trojku už začínám mít s příšlapem problém, takže pokud je kopec delší, tak tam raději dám tu jedničku a nešlapu.
Netuším, zda je výše zmíněné používání optimální, snažím se tak nějak jezdit odhadem, abych motor kromě velkých kopců nepřetěžovala a nejezdila na větší výkon než 1000W (také kromě velkých kopců). Bohužel v tom simulátoru se příliš nevyznám a anglicky neumím, musel by mi jeho použití někdo vysvětlit podrobněji, abych si s tím poradila. Pokud tedy dělám někde chybu a bylo by optimální jiné použití převodů, tak dejte vědět, díky.
Do opravdu prudkých kopců jezdím na jedničku převod pouze na plyn, nezvládnu tak rychle šlapat. Zde je důležitá vaše kadence (RPM) a použitý příkon. Pokud máte kadenci jen třeba 65 RPM ((přes rychlost , převodník, pastorek , velikost kola a použitý Nexus se to špatně počítá)a příkon přes 800W, pak vychází ten bod, kdy se to překlápí (šlapání/plyn) na 56 RPM/800 W a 76 RPM/1200.W Tedy orientačně vaše kadence cca 66 RPM/1000 W. Do 1000W se vyplatí pomáhat motoru vlastním šlapáním 100W (dosáhne se větší rychlosti ve vaší kadenci 66 RPM, než jen plyn se stejným příkonem a ve vyšších otáčkách.
Při menší přípomoci cyklisty vlastním šlapáním (zde 75W), větší celkové váze (kolo+cyklista: zde suma 135 kg) se logicky účinek vlastní přípomoci k výkonu motoru snižuje.Jestliže pro porovnání použijeme pouze jízdu na plyn při nejmenších převodech (vyšší účinnost motoru při vyšších otáčkách :RPM 100 až120 místo 60-80 pro šlapání), pak vychází např. při 500W výkonu motoru, že šlapání je výhodné až od cca 70 RPM. U vyšších výkonů (750, 1000 W) už se výhoda příšlapu v rozumných otáčkách 60-80 ztrácí a je naopak nevýhodná-spotřebuje se více energie z baterie, než jízda stejnou rychlostí na plyn (s výkonem motoru 500+75W).
500+75 W: šlapání -příkon 640-750W dle RPM (50-80)
575W :na plyn-příkon cca 710 W (RPM je 100-120)
Samozřejmě pro výkonné lehké cyklisty s vyšší kadencí 80-90 RPM, pomáhající motoru např. 150 W a čerpajícími z motoru pouze 250-500W, bude situace odlišná. Tam se výhodnost šlapání posune do vyšších pásem výkonu motoru a bude výraznější. Ze simulátoru lze ale přesně určit pro konkrétní případ tu mez, kdy se výhoda šlapáním ztrácí. Stejně tak lze zjistit míru té výhodnosti ve formě zvýšení rychlosti.
a pro úplnost: účinnost BBSHD je 60% (18 km/h), resp. 52% (11 km/h)
Já té kalkulačce prostě pořád moc nevěřím. Kdyby měl motor účinnost pouze 60%, tak by 40% svého příkonu stopil, což by odpovídalo 580 W. Netuším sice, kolik je to tepla, ale obávám se že dostatek na to, aby byl motor přehřátý a to rozhodně nebyl.
Než se prohřeje 4,8kg (hmotnost motoru BBSHD) železa, tak to nějakou dobu prostě trvá. Sledování povrchové teploty mi vůbec nepřipadá podstatné ani pro přibližný odhad účinnosti.