Když jsem přemýšlel, kam vezmu svoji přítelkyni Petru na její první cyklovýlet na těžko, oko na mapě mi padlo na Orlické hory. Naposledy jsem tam byl s rodiči na kole v roce 1996. Tak teď po 22 letech by nebylo špatné vyzkoušet, co se všechno změnilo. Jako referenční zkoušku jsem zkusil čtrnáct dní…
pěkný výlet :-) Já bych si na to vaření na dřívkáči buď přitáh lavičku k ohni, nebo kachličku k lavičce :-) Ale to je potože nedokážu dřepět jako tvoje soucyklistka :-)
Nekecal jsem jí do toho, já jsem od logistiky a soumarstvi a ona od vaření
Byl bych hodně opatrný a zůstal tam kde si. Orlické hory jsou dost nebezpečný, od odpoledne až do rána se tam potulují lidolovci, pytláci a jiní šílenci a střílí po všem co se pohne.
To snad není možný, že by zrovna NaKole se stalo středobodem zájmu těhle stupidních reklamních trollů. Lezu po několika o dost frekventovanějších tlachárnách, ale tenhle fenomén jsem tam nezaznamenal, natož v takové frekvenci, navíc furt jak přes kopírák.
Vede mne to ke kacířské myšlence - nemá to náhodou někdo "zdejší" jako svého druhu brigádičku ? :-)
Tak to je milé :-) Otevřu si nakole.cz a zajásám, že je blog z našeho kraje. Začtu se, říkám si "jeli natěžko přes Těchonín do Pastvin, to klidně mohli přespat u nás" a ono skoro jo..... Jenže léto, my byli někde v prčicích... škoda, že jsme se nepotkali. Tak někdy příště! Děkujeme alespoň takto za návštěvu. Moc mě to potěšilo!
Ahoj, určitě se za vámi stavíme buď ve dvou nebo celá skupina co jezdíme, je nás pět. A brzo ti i odpovím na mail cos mi napsala ohledně Itálie na kole. Nechával jsem ti vzkaz na epastorku. Tvůj mail byl naprosto vyčerpávající a vzhledem k tomu že každý druhý víkend někam jezdíme jsem neměl čas tu italii naplánovat. Mám na to ještě celou zimu