Varování - následující vyprávění je dlouhé a nezkušený čtenář by se raději neměl do čtení vůbec pouštět. Pokud preferujete pohyblivé obrázky zkuste raději reportáž České televize.
Před lety mě zaujal závod Hornettlon, což je inline kvadriatlon, tedy triatlon rozšířený o inline bruslení. Na tomhle…
Takovýhle průběh měly mé horečnaté sny, když jsem, co malý kluk, stonal.
... aniž bych se tě chtěl dotknout (komu čest, tomu čest), považuji převážnou většinu účastníků podobných akcí za lidi nemocné ...
V každém případě si o nemoc koledují :-)
Podstoupím před závodem lékařskou prohlídku, a nechaj si mě ve špitále, jako tenkrát tátu, tůhle.
Můžeš prosím definovat zdravého člověka? Myslím, že je to základní předpoklad k porozumění tomu, proč by účastníci měli být lidi nemocní... ;-)
Ale to je prosté!
"Zdravý člověk" je jen nedokonale (nedostatečně) vyšetřený
8-)
No právě, takže není důvod předpokládat, že ti, kteří se "podobných akcí" neúčastní, budou zdravější.
Ono totiž důvodů, proč si různí lidé myslí, že nejsem normální je spousta:
1) Jezdím na kole (to vadí hlavně některým kolegům v práci, mají pocit, že cyklisté berou na silnici motoristům místo, aniž by si uměli představit situaci, že by KAŽDÝ jel autem).
2) Mám lehokolo (i když na tuhle akci jsem ho nevzal)
3) Občas zkouším závodit, i když nečekám, že bych někdy mohl něco vyhrát
4) Lákají mě akce, které jsou něčím zajímavé a originální... masovky jako Pražský půlmaraton by mě spolehlivě odradili...
5) Když si myslím, že mám pravdu, obvykle si to nenechám pro sebe
6) Nechlastám s kolegy v práci
7) Neumím hrát fotbal a ani se netvářím, že bych tomu rozuměl...
8) Líbí se mi svítivě zelená barva
No a asi by toho bylo víc, tak mě zajímalo, které body jsou problémem tentokrát... :-D
Bod 3) - vybiras si spatne akce. Z jednoho orientaku mame zlato (ctyri v kategorii) a z jednoho stribro (dva ucastnici v kategorii). Kolegova dcera mela sveho casu stribro v judu timhle zpusobem v podstate predplacene.
No co se týče cykloorienťáku, tak to by byl námět na další vyprávění, něco v duchu čím hloupější sedlák, tím větší brambory, už jeden "závod" s hezkým výsledkem proběhnul.
Umístění holek je téma samo o sobě, to se jim to vyhrává, když leckde se stačí jen přihlásit+dokončit a bednu mají jistou, protože v dané věkové kategorii jich prostě víc není.
Když se podívám na výsledky poslední závodu, kde jsem byl (Říčkovský golem), tak jen jediná holka má lepší čas než já... jenže asi šedesát chlapů bylo mnohem rychlejších... a nenadělám s tím nic. :-)
Kategorii lehokol tam zatím vyhlašovat nechtějí...
Ale já ty výsledky moc neprožívám a místo abych začal trénovat jeden konkrétní sport, spíš mě baví aktivity střídat. Teď mě zaujal kvadriatlon s názvem Miladatlon. Místo bruslí je tam 2 km kanoe, kajak nebo paddleboard. Už jsem psal pořadatelům, jestli by nešlo si nějaké "plavidlo" tam půjčit. Naděje na slušné umístění nulová, ale přišlo mi to zajímavé... :-)
Tak delat se s tim neco da. Zvlast v dnesni dobe je to celkem trendy. Vlasy na to, co si tak vybavuju, mas. Zbytek by se domodeloval (a ani to uz snad ani neni potreba). A mohl by ses cpat na bednu. Pripadne s vlastni kategorii si jen jezdit pro zlata.
A mohli by zkusit neco namitnout :-)
Hmmm, myslím, že raději zůstanu ve většinové kategorii. :-D
Prakticky vzato stačí dostatečně dlouho počkat. Na tratlonech v okolí přebírá cenu pro nejstaršího účastníka pokaždý stejný týpek narozený tuším 1941...
Příští rok se přihlas na Ždírecký triangl, tak mají samostatnou kategorii lehokola + koloběžky a tam bys měl hodně velkou šanci na první místo.
Dobře, za rok to zvážím. Ovšem ten název kategorie je pro lehokolo poněkud dehonestující, jako by to snad byly srovnatelné stroje...
Do společné kategorie s koloběžkama bych si uměl představit inline brusle a ani to by asi nebylo úplně fér... pokud bych na lehokole porazil všechny koloběžky, to mi nepřipadá jako vítězství k chlubení... :-)
A hlavně ta ostuda, kdyby ne...
Kolečkové brusle jsou tuším samostatná kategorie, ale jistě to teď nevim.
Všechna kola také mají v jedné kategorii kol bez rozlišení, silniční, horská, treková.
Jak si to organizátor rozčlení, tqak to mají, ve Ždírci to udělali takhle :-)
Jojo, já samozřejmě chápu, že jak pravidla nastavili, tak je mají, na druhou stranu porazit koloběžky na lehokole mi připadá podobné jako předjet autem cyklistu... není to výzva. :-)
Nemáte někdo představu, jak rychle může jet paddleboard, když na něm pojede někdo se zcela minimálníma zkušenostma? Přemýšlím, jestli jsou 2 km vzdálenost v kvadriatlonu hodně nebo málo?
Přes den (12 hodin) se jede 38 km okruh, zbývajích 12 hodin můžeš jet malý 1,9 km dlouhý okruh, nebo můžeš ráno po rozednění jet zase velký okruh. Malý je jen doporučení protože se hodně jede lesem a hrozí srážka se zvěří.
A ten malý okruh by sice mohl být o trochu delší, ale není to nic oddychového, je na něm jedno klesání a dvě stoupání. a v tom provozu se člověk nenudí snad ani minutu.
Jestli se na něm udržíš a umíš pádlovat na kánoi, tak počítej takových 5 km/hodinu.
Takže rychlost paddleboardu je srovnatelná s kanoií nebo kajakem, že to mají v jedné kategorii?
Stál jsem na nějakém paddleboardu asi dvakráť nebo třikrát v životě, takže doufám, že nějak udržím a když ne, holt budu nastupovat znovu a znovu... :-D
Takže 2 km budou řádově půlhodina, díky.
Teda pokud ten nápad vezmu vážně, možná zkusím pohledat, zda to jde někde v okolí půjčit, abych si aspoň vyzkoušel, jestli opravdu dokážu zpátky nastoupit i z hlubší vody... pokud má Milada hloubku přes 20 metrů, nejspíš tam nedosáhnu na dno ani já... :-)
Tak jo, s mou rychlostí jsi to celkem trefil!
Podle výsledku jsem včera v druhé disciplíně měl čas 00:23:26.2, je v tom teda i přesun paddleboardu do vody a na břeh. Předpokládám, že ty 2 km vyměřily přesně, takže navzdory mému zoufalému výkonu, jsem jel trošku přes 5.1 km/h.
Asi největší překvapení bylo, že Milada je "poněkud" větší než rybník v Lanškrouně, fouká tam a objevují se i vlny. Na to jsem moc připravený nebyl, docela boj neskončit ve vodě, navíc mě vítr tlačil mimo trasu... ze břehu to asi muselo vypadat, že jsem zabloudil... :-)
I tak jsem ale úplně poslední neskončil! Akorát bych řekl, že dát do stejné kategorie paddleboardy a kajaky, smysl nedávalo, ty nám (nejen díky protivětru) zmizely z dohledu hned. :-)
Na prvním obrázku je půjčeny paddleboard, na kterém jsem jel já, na ostatních plavidla konkurence.
No jo, nasadit do jedné kategorie obyčejné paddleboardy a rychlostní kajaky nebo seakajaky, to je opravdu nářez. Dělají se i rychlostní boardy, ale ani s nimi by v protivětru nebyla šance.
Tak závodníků měli ke dvou stovkám, ale na kvadriatlon jen 13 včetně dvou štafet (zbytek jen triatlon různých délek), takže chápu, že to nechtěli dál dělit... a když to pravidla povolují, chápu, že toho někteří naplno využili... :-)
Mimochodem nejlepší čas byl 00:10:18.6, takže rychlost skoro 12 km/h.
Ze Sambaru jsem si přinesl "ŠilháNoviny", číslo 2/2018
Hned pod názvem je:
"Informační čtvrtletník pro lezce, horolezce, turisty, cestovatele, cyklisty, lyžaře a další pomatence"
Hele dobrý.. no a zjistil jsi, poměrně lacino, že nejspíš nebudeš cílovou skupinou tohoto podujatia :)
Dneska se mi povedlo koupit náhradní brzdu. Po tom, co mi týden v obchodě říkali, že pořád nepřišla, už jsem asi vypadal hodně smutně, protože paní prodavačka sundala brzdu z jiných bruslí ve výloze a prodala mi ji za 200.
Takže zítra uvidím, zda jsem si tím incidentem nevytvořil nějakou novou inline fobii...
Celkové náklady:
500 Kč startovné
200 Kč jízdneka na vlak
120 Kč ztracený brzdový špalek
200 Kč náhradní brzda
Už mě některé závody vyšly dráž (Eposurvival měl letos startovný 3000/dvojice)...
Tohle jsem nikdy nepočítal, protože každá sranda a zábava něco stojí :-)
Já podobné akce beru jako zábavu a relax a příležitost se pořádně zrychtovat, potkat se známými a novými lidmi a samozřejmě taky si dokázat co ještě zvládnu :-)
Kdybych měl počítat cestování, často ubytování, jídlo a pití, zničené díly a věci, tak bych mohl mít účast už taky předem dost otrávenou.
Však to byla jen reakce na Michalek001, že lacino, jinak jsem holt smířen s tím, že každá sranda něco stoji... ležet na gauči u televize by vyšlo levněji, ale vlastní zážitky jsou přecijen lepší...
Říká se, že "zážitek nemusí být pozitivní, ale intenzivní".
Tohle ale vážně není normální! Vyndám z bruslí kolečka. K tomu vždy používám dva imbusy, jinak by se mi osička protáčela. Pak chvíli šaškuji s novou brzdou (co se mohlo pokazit se pokazilo), konečně strčím zpět kolečka, chci šroub dotáhnout a druhý imbus nikde!
Půlhodinu tu prohledávám pokoj, nechápu, ale druhý imbus se prostě vypařil. Šel jsem ke kolu, kde mám jiné imbusy a zjišťuji, že potřebuju zrovna rozměr, který se mi povedlo před měsícem strhnout při dotahování brzdových špalků...
Někdo mi ty inliny nepřeje nebo fakt nevím...
Hezky ses vyblbnul :-)
Na některé akce se člověk opakovaně těší a užívá si jich a někde si to dá ze zvědavosti jednou a jako zkušenost mu to stačí a víckrát to nezkouší.
Už párkrát jsem si řekl, že tohle jako zkušenost stačilo a víckrát ne, ale uběhlo pár měsíců a už začínám váhat a po půl roce už vyhlížím možnost přihlášení a začínám se připravovat abych se mohl opět zničit a zase říct, že to stačilo a už nikdy :-)
To znám.
Tsk letos už vážně naposled, jsem snad blbec, abych furt jezdil na stejný místo?
A za pár týdnů koukám zase do mapy..
Ani jsem se nepochlubil, jak jsem dojel na motorce do Španělska (omlouvám se Jrr za nasrání se do jeho tématu).
První den jsem dojel kousek za Heilbronn, dalo to něco přes 500km, přespal jsem na mezi ve stanu, druhý den jsem ujel dalších 500km zpátky domů, prtoe jsem se ve stanu ve tři v noci vzbudil a byl jsem totálně vyděšenej z představy, že bych na tom mučidle měl dojet až k moři, kde mne nikdo nečeká a pak tu příšernou dálku jet zase zpátky.
V podstatě jsem nepochopil ani to, jak jsem do toho Heilbronnu mohl dojet na kole a pak jet dál, až do Barcelony, zvláštní zážitek...
Protože sis vzal zbytečně velkou porci na den, to by rozhodilo každýho. Kdybys to zkrátil na 250-300, dalo by se to a asi by ses vůbec netrápil. Kdybys pak poslechl mé rady, a vzal z Barcelony loď do Janova, moh bys zpátky jinou trasou, přes Alpy, a pak by to byl fajn výlet. Asi to tak někdy udělám.
Já taky letos jel na skoro motorce a nejdelší úsek byl kolem 140 spíš ale 130, a vlastně to prošlo tak jednoduše, že to bylo až málem nuda, řekl jsem si, že zvednu délku etap na 160-170, to už budu muset trochu zabojovat a šetřit. No a na 4 dnech pak ten pátý ušetříš, to se počítá.
V podstatě máš pravdu, navíc jsem měl pár nedořešených věcí, jedna z nich bylo neprodyšné sedlo takže opruzený zadek, druhá zakoupení hlučné helmy, jsem blbec zase šetřil na nepravém místě, snažil jsem se to řešit špunty do uší - ticho jak v kostele, ale pocit izolace od okolního světa a bolest uší za to nestojí. Ale hlavně mě asi dostal pocit osamění, už mě to ňák samotnýho nebaví. Dám si to příští týden s manželkou autíčkem, bude to veselejší, spát budeme po kempech a ne někde na mezi...
Já vyjíždím v neděli ráno s noclehy Lyon, Perpignan, Andorra a cíl Oliva.
Na kempy bacha, dole u moře bývají už dlouho předem obsazené, pokud nemáš rezervaci. Taky jsou pro stan, dva lidi, auto dost drahé, na to málo co ti poskytnou.
Koukni na F1
https://hotelf1.accorhotels.com/map/index.en.shtml
ceny bývají podobné kempům, on to vlastně je takovej kemp pod střechou. má to tu výhodu, že ušetříš čas stavění a skládání stanu, parkoviště před F1 bývají grátis.
Nebo postavit stan u řeky, když koukneš na mapu najdeš místa u Rhôny kam se da zajet autem a zastanovat, dole u Sète je pak řeka Herault, taky jsem tam už stanoval. Větší klid než v kempu, a zadarmo, ve Francii se to smí.
Dík za informaci, my vyrazíme v úterý, nebo ve středu, taky počítáme se třemi noclehy, pojedeme mimo dálnice.
V tom případe bych volil trasu Mulhausen, Belfort, Lons, Bourg-en-Bresse, pod Lyon na Saint-Etien, Le Puy, Millau, Béziers a pak přes La Jonqueru nebo Carcasdone a Andorru. , co si zajedeš, to ušetříš na tankovaní v Andoře, v La Vella je slušný kemp.
Státovka podél Rhony, přes Valence, Montelímar, Orange, Nimes, Sête bývá totálně zasekaná autama. Jednak tam jedou holandští karavanisti co šetří a pak když se na dálnici něco semele, a to je tam v urz, snaží se po té státovce ten dálniční špunt obejet vše co je na A7 a pak je to masakr.
Cesta vnitrozemím je fajn a dálnice A75 je zadara. Jen most v Millau je s mýtem, ale nejezdi přes něj, protože když se objíždí přes údolí, je na něj skvostný pohled, S za ním jsi už zase na neplacené A75.
Jo bacha.
Pumpy jsou od sebe ve Francii dost daleko, nedojížděj nadoraz. Nejlevněji natankuješ u obchoďáků, Carrefour, Intermarché, Auchan mívají 24/24. platba předem kartou.
Neboj se toho, vrazíš tam kartu a vetšinou to pozna ze si Čech a pokyny ti dava v cestine.
Prvni takova pumpa je hned za hranicema, pred Mulhausen v Centre Commercial Ile Napoleon.
I kdyz v Nemecku je benzin obecne levnejsi nez ve Francii, je v tom francouzskem obchodaku zase levnejsi nez na nemecke dalnici, nebo aspon pred 2 ma mesici byl.
Kdyz budes mit cas, vyplati se netankovat v Nemecku na dalnici ale sjet, ale zasr bacha, neni to jak u nas, pumpa co 5 kilaku.
Minulý čtvrtek jsem se na zpáteční cestě u Heilbronnu pochlapil a načepoval do mašiny asi pět litrů u bezobslužné s kartou, taky to umělo česky, ale dodnes mám zablokováno 80 éček, možná je to tím, že se mi to povedlo až napodruhé, poprvé jsem zapomněl zadat číslo stojanu.
Dík za informace, podívám se do mapy, o čem to vlastně píšeš, trochu to znám jen podél Rhony :-)
Neboj, neokradou tě, ale je fakt, že některé benzínky ti bloknou maximum možného čerpání, a uvolní to až za par dni, když je v tom vikend., nebo jen tak.
Ano, spravna připomínka. Na benzince ti to napïše, můžete tankovat do 150 Eur. Natankuješ za 40, ale 150 je nějaký čas na tvé kartě blokováno.
Takže počítat s tím.
Jedeš přes Francii, natankuješ za 100 euro na dvou automatických stanicích, ale máš blokováno 300, třeba 4 dny, když klapne prodloužený víkend.
Dobre znat
Krapet praštěný a předpotopní, v dnešní on-line době.
U nás jsou automaty, kde vložím kartu, zadám pin, zvolím částku s rezervou (třeba 2.000), oni si je zablokují. Ale hned po dotankování s tiskem účtenky stáhnou z účtu konkrétní částku a zbytek odblokují.
Tankoval jsem na více automatech u nás od různých firem a vždycky takhle.
V Itálii mě trochu nebavila jiná praxe na automatu. Ten nebyl na karty, ale na hotovost. Vložil jsi třeba 100€, natankoval za 60. 40 ti to nevrátilo, vypadnul lísteček s číselným kódem, na který můžeš příště zbytek dotankovat. Potud v pohodě. - Jenže i když je to hustá síť automatických čerpaček po celé Itálii, zbytek můžeš dočerpat zas jen a pouze na té konkrétní čerpačce, na jiné ne.
Z těhle zbytků od lidí, co to neznají a projíždí jen náhodně a jednorázově už provozovatelé museli postavit palác. Nebo možná dva.
Jo, ale prd s tím naděláme, tak upozorňuji na to, že je potřeba mít na kartě rezervu na tohle zhovadilé chování.
A jestli to mají jako u nás, že si blokovaný limit volíš sám - tak krapet přemejšlet a předem počítat a nevolit zbytečně vysoký blokovaný limit.
Limit tam nebyl, oznámilo mi to, že max. 80 Euro, dneska je to 7 dní a pořád to mám bloklé.
Tak to je hodně blbej systém.
Možná je to tím, jak se mi to napoprvé nepovedlo. Vložil jsem kartu, zadal pin a pak ji zase vydundal, aniž bych zadal číslo stojanu a načepoval palivo, třeba si s tím ten jejich systém neví rady a dodnes čeká, až načepuju palivo? Nevím. Hlavně nevím, co s tím dál, pokud to potrvá moc dlouho, jestli se mám obrátit na banku, asi...
Máš od toho doklad?
ofoť to, a pošli mi to, napíšu jim, někde to visí, to klapne
Děkuji za nabídku, ještě počkám, schválně, kdo vydrží déle, přijít o ty prachy nemůžu, ne? :-) (účtenku mám)
Nemůžeš.
Ne, takhle to ty stojany ve Francii nemají (v Německu jsem u automatu netankoval).
To u nás si volíš limit.
Tam se tě to zeptá na typ paliva co chceš tankovat, na pin, a jestli chceš doklad a šlus.
Pak ti řekne, tankuj u stojanu xx do maximální výše 150Eur. A hned ti těch 150 blokne.
No a někdy si da s odbloknutim na cas.
Hajzlici to jsou
Blby kdyz k tomu stojanu najedes s nejakou Babettou, do ktere se vejde s bidou za 5 écek, ale tankovat potrebujes dvakrat denne :-)
Místní asi vědí :-)
Tak jsem si chtěl přečíst zážitky z kvadriatlonu.....a čtu hlavně o tankování ve Francii...
..to je hnus velebnosti.....
polib si prdel, rypáku
Ale vyjádřit názor snad muže, ne? Když ho můžeš vyjádřit i ty, a to poměrne...ehm...expresivně:-)
Ty mi taky polib prdel :-)
Širavík by mohl využít některé zkušenosti, a tak kvůli tomu nebudem zakládat nové vlákno. Ostatně, do něj by ses nasrala s rypákováním stejně jako sem, tak vlastně co řešíš?
17:09, kdybys chtěla vysírat s časem :-)
To vůbec nevadí, Jindřichu:-))
I bez toho tvého zdlouhavého romatického příspěvku jsem pochopila, že nemůže (nemůže se vyjádřit bez toho, abys ho neposlal někam:-))
Myslím, že je to Mildovi taky celkem jedno.
Ten Welzlův kvadriatlon fakt nebude pro každého.
Osobně dávám přednost spíše označení Kras(-)ochmel. U Chmelo-ducha mi totiž přijde, že ten "duch" je tam jaksi navíc:-))
Ty jsi mluvčí toho prudiče?
Můj táta, moudrý muž, říkal, čím víc se hovnem maže, tím víc smrdí.
A to platí pro vás dva.
My si ze Šíravíkem, nikomu neškodíc, vyměnili zkušenosti, za přispění Rondy, jehož italské tankování je rovněž varováním a radou.
Že zaprděnec má problém, a ty se ráda přidáš, nic nemění na tom, že jsme spíše pomáhali a ne škodili.
Jen těm, kterým prdel neustále svírá závist, nebo těm, co se snaží dělat dusno za každiu cenu, to mohli vadit.
Tak znovu a naposled, vyser si voko
Bolí klouby? To je mi líto. Už bys měl opravdu navštívit toho lékaře a nechat se alespoň všeobecně vyšetřit.
Welzlův kvadriatlon není pro každého, ale na artritické nemoci jedině chůze.
Kilometr do hospody a kilometr z hospody denně, třeba i s hůlkami....ideální.
https://www.revmaticke-nemoci.cz/novinky...
A i když mi podle něj "prdel svírá závist" a mám si "vysrat voko", tak stejně vím, že nejhorší, co může pro své kloby udělat je, že po třinácti-patnácti hodinách v autě vezme Stridu.... a sedne si zase na zadek.
Jasně, pro chodce se najdou jiné akce. Jedna kamarádka šla třeba Pražskou stovku.
Člověk by podle názvu čekal, že jde o 100 km trasu, ale né... nejsou to kilometry. :-)
Ne, nejsou to kilometry:-))
Pro bolavé nohy je to asi moc, ale zase ujít sto jarních majlí není vůbec k zahození:-))
Přesně jak říkáš, ujít sto jarních mil už během prosincového víkendu, ušetří hromadu času... :-)
Určitě to nebude akce pro začátečníky, já bych se do toho nepouštěl, mně i 50 km pěšky vloni přišlo dost... ale když někoho delší chůze chytne, prý tady vždycky mají krásnou trasu...
Lide jsou ruzna... Zrovna vcera jsem se po letech dozvedel drb na jednoho znameho, co driv nijak moc nesportoval, spis prochazel funkcema v cirkevnich sferach - ze kolem padesatky zacal s behanim. A tak ho to zaujalo, ze dneska bezne beha 100km+
Já se nedávno bavil s jednou holčinou, kterou jsem znal primárně z lezení, že začala nějak víc běhat po narození dítěte (cca před čtyřmi lety), o tom, že má nějakou dobu za sebou marathon, jsem věděl, ovšem, že už běžela stovku, mi docela vyrazilo dech, zvlášť když nadčeně vyprávěla, jak to bylo super a že v cíli prý prohlásila, že už chce běhat jenom stovky... :-)
Ono lidský organismus vydrží opravdu hodně... pokud se na ten výkon připravuje postupně a není tam zásadní zdravotní překážka, věřím, že to bude spíš v hlavě než že by to nešlo... ale stejně běžet 100 km (nebo víc) mi už prostě připadá šílené! :-)
To, že se to dá natrénovat je jasné, ale není mi jasné, co tomu dlouhodobě říkají klouby a šlachy. Myslím, že je to pro ně už možná zátěž, která je poškozuje. Znáte někdo starého maratonce? Jak na tom je s koleny, achylovkami, kotníky a nožní klenbou?
To je dobrá otázka. Myslím, že na vrcholové úrovni bude tělu ubližovat každý sport, ale jak moc a kde je hranice, kdy sport už víc škodí než prospívá, bude složité poznat.
Já měl od dětství zakázané "dlouhé běhy", na tělocviku jsem byl naprosto zoufalý a trošku hýbat jsem se začal teprve před třicítkou. To, že je pro mě běháni zcela nevhodný sport, mi pak doktorka několikrát zopakovala, ale mám svůj rozum a doufám, že to nepřeháním... :-)
Jednoho znám docela dobře, svého času nejlepší v republice, teď mu táhne na šedesát, běhá stále, občas ho píchne v kyčli, doktor mu říkal, že tam má dvojku. Takže na tom rozhodně není hůř, než "normální" lidi v jeho věku.
Znám. Můj tchán začal běhat po třicítce. Marátony, 100 i 24 hodinovky. Dneska je v důchodu. Oba kyčle má vyměněné. Až po výměně se dozvěděl, že měl nějaký ortopedický problém s postavením kyčlí. Vrozená vada. U mojiho kluka už to ortoped řešil. V době dětství mého tchána se to neřešilo. Jo a ještě si ortoped pochvaloval v jaké je dobré kondici co se týče svalů a šlach. Takže v případě, že je člověk dobře rostlý a má správnou výživu a nepřehání to tak je spíše v lepším stavu než jeho ročník co akorát sedí v hospodě a plive na celý svět.
Jj, potkala jsem ten závod v roce 2014 někde u Svatojánských proudů. Tehdy běželi myslím 130 km a lilo jak z konve. Já šla s kamarády mikulášskou procházkou jen asi 15 a docela mi to v tom dešti a zimě stačilo:-))
Sto jarních mil si odškrtnout už během prvního prosincové víkendu?!? Jako že je to myšleno na jaro dalšího roku?!?
Tak to bych teda nepočítala!
Když jarních, tak by to mělo být mezi prvním jarním dnem a letní rovnodenností.
Ježíšmarjá... já nejdřív myslela, že je to nějaká "srandakce" a jsou to třeba navštívené hospody nebo tak něco. To se mi ale stovka zdála moc. Tak jsem si to hodila do googlu - a tohle jsem teda fakt nečekala.
Jakmile zakladatel tématu zavelí, už ani nepípnu, zatím vycházím z toho, že mu to neva.
Ale stejně by bylo příjemnější, kdybyste se na podrobnostech dál domlouvali třeba obálkou.
někdo tě to nutil číst?
domnívám se, že některé zkušenosti se mohou hodit leckterému cestovateli.
takže ten uboźák, co není schopen uznat chybu, stejně jako ta tchýně, jen moralizují a vysírají.
Naše debata ze Šíravíkem, jakkoljv mimo téma, nikomu neškodila.
Hele děcka nepřehánějte to prosím!
Že diskuse trochu uteče od tématu neřeším, taky to občas dělám, často se v odbočkách člověk i něco užitečného dozví, ale osobní hádky plné nadávek mě číst nebaví...
Nemám v plánu nic mazat ani soudit, kdo začal, ale možná si fakt založte nadávkové téma a pobijte se tam... ;-)
Dík, říkal jsem si, když je tu taková "síla" lidí, co jim vadí, že poradím Šíravíkovi kudy na jih, a na co si má dât bacha, že bych to snad měl sepsat jinam.
Ale pár věcí jsem musel udělat, a dát dohromady souvislejší stať nestíhám.
Navíc, trasu projedu začátkem příštího týdne, a tak asi budu moci podkytnout aktuální info, ne 2 měsïce staré.
Přesto, ať se dámy kousnou do prdelky, a ten závistivec taky, je tu věc, co musím znovu připomenout.
Od 1.7. se jezdí ve Francii 80!!!
Tam kde bylo 90, je 80.
Bacha na to, není náběhová doba tolerance, pokutuje se okamžitě. O měření se starají privátní firmy.
Tím končím, nechť ss milé dámy nenechají rušit v debatě o zâvodě.
Ano, nechť si názor každý udělâ sám
Ne, tvoje "debaty" nikdy nikomu neškodí. Ale zas... každé vlákno, kolem kterého jen projdeš. A tohle bylo původně fakt zajímavé...
Pro ostatní si dovolím zopakovat své zvolání odjinud: Proboha lidi, nechte toho magora bejt! Kdyby byl schopný pochopit, co mu říkáte, nebyl by magorem (a další průběh "diskuze" snad jasně potvrdil, že se to akorát zhoršilo).
Omluva Jrr za další příspěvek o ničem, nebude se to opakovat.
Slušnej nářez. Jak je vidět, umíš si to užít od začátku do konce.
Přihlašování mají opravdu hodně zajímavé :o)))
A při in-lajnech jsem málem padla ze židle. Ta zvyšující se rychlost bez možnosti brždění musel být slušnej nářez. To bych nedala - já bych ty brusle zula a šla bych pěšmo.
S T-stopem mám stejnou zkušenost, jakou jsi udělal ty. A to jsem určitě jela mnohonásobně pomaleji. Nakopne to slušně, když nemáš vypracovaný cit pro to, jak brusli položit.
Já to zatím víckrát nezkoušela.
Ještě mi zbývá dočíst horské kolo - to jsem si nechala na zítra na cestu do práce. To se do ní budu těšit dvojnásob :o)))
Ano, ty brusle byly hodně intenzivním zážitkem.
Nicméně zatímco to, že jsem po přistání zkusil dál pokračovat, bylo moje (asi diskutabilní) rozhodnutí, tak ulomená brzda byla situace, které šlo předejít těžko... a jaksi když už jedeš, varianta zout brusle k dispozici není... ani na výčitky coby kdyby tentokrát nebyl čas... :-)
Jinak ze statistického hlediska je zajímavé, že podle výsledků tenhle závod nedokončila jen jedna holka, což bych při 84 startujících a popsaných podmínkách nečekal. Tedy dokončilo téměř 99% startujících.
Když vezmu třeba Říčkovský golem z minulého víkendu, což byl "jen" triatlon (0.5 - 35.5 - 5.8), počasí taky krásné a kolo vedlo po silnici, tak tam nedokončili 3 lidi, tedy průchodnost jen 97%.
Asi to nebude statisticky průkazný rozdíl, ale buď se na "extrémní" závody hlásí zdatnější závodníci nebo mají větší odhodlání závod dokončit.
Ráno cestou do práce jsem ten tvůj blog dočetla. Moc pěkné počtení takhle v sedě v metru :o)))
Jak si se vlastně umístil ty?!?
Ale ono je to nakonec jedno. Jsi stejně dobrej, že jsi do toho šel a co víc, že jsi to celé dal :o)))
Zvaz, jestli by se nevyplatilo pristi rok zainvestovat do vitezstvi. Zaplatit si na beh, plavani a kolo vodice, na brusle brzdice.
Tak finančně by se to těžko vyplatilo, absolutní vítěz dostal 8000 Kč a opravdu si neumím představit, jak by mě ti vodiči dostali do cíle v čase, který měl vítěz. :-)
Ono tenhle závod jde absolvovat i v režimu štafety = 4 lidi, každý jednu disciplínu, čímž ušetří čas přezouvání, mohou svou disciplínu jet naplno a hlavně můžeš udělat tým z vynikajícího běžce, plavce, bruslaře a cyklisty, oproti jednotlivci, který je vždy kompromis.
Kupodivu prvních šest jednotlivců bylo rychlejších než nejlepší štafetový tým. A dokonce některé týmy měli horší cílový čas než já... :-)
https://vysledky.timechip.cz/#2018/74
To je síla, jednotlivci proti družsvům. :-)
Proč?
V poslední době začíná být varianta štafety běžná i u většiny triatlonů. Sice tím mizí většina výzev, které musíš řešit jako jednotlivec (třeba jak rozložit síly nebo co si vzít na sebe), ale lidi to zjevně chtějí a pořadatelé jím vychází vstříc. Ve výsledkách jsou štafety obvykle úplně zvlášť, takže to ničemu nevadí.
Prakticky jsem to nezkoušel, do týmu mě nikdy nikdo nechtěl. Vzhledem k tomu, že v žádné disciplíně nevynikám, bych ani nebyl moc přínosem.
Když trénovaný cyklistický kolega z práce vytvořil dvojici s jeho známým, co vyhrává běžecké závody, už to smysl samozřejmě dávalo.
Na Ždírecké 24 hodinovce se také jezdí štafety. Ve výsledovce je každý hodnocený samostatně kdo jel štafetu, tak je hodnocené i celé družstvo.
Já bych řekl, že většina 24hodinovek tenhle režim v nabídce má, naopak K24 je spíš vyjímkou, když uznává jen jednotlivce.
Třeba inline24 připouštěla vždy jen dvojice a čtveřice, přihlásit se jako jednotlivec nešlo... jestli to tak je pořad, nedokážu ověřit, na jejich přeskriptovaný web asi můj počítač nemá výkon... :-)
Jet 24hodinovku ve dvojici nebo jiném počtu povede na dost odlišnou strategii než kdyby jel člověk sám. Jednotlivec občas musí z různých důvodů zastavit a výjde na stejno, zda v depu nebo někde na trati, zatímco pokud u týmu nastane situace, že zrovna nikdo nejezdí, je to hrubá chyba.
Pokud tedy závodí dvojice, trochu paradoxně se za ten závod příliš nevidí, protože jeden jezdí, druhý odpočívá a pak si to prohodí.
Ve Ždírci je jako tým počítaný tuším minimálně 4 osoby a je na nich kdo jak jezdí. Chvíli jeli všichni 4, někdy jeli jen dva spolu, někdo se střídal. Tam to je zajímavé tou neformálností a v podstatě bez nějakých svazujích pravidel :-)
Aha, často to bývá tak, že pokud se hraje na týmy, tak jako štafeta, tedy, že smí být na trati maximálně jeden z nich (nebo je jinak zajištěno, že jen jeden se počítá, třeba, že si předávají čip nebo číslo).
Pokud si tam všichni mohou jezdit nezávisle, je to pořád spíš závod jednotlivců doplněný tím, že pak výsledky členů týmů sečtou nebo zprůměrují a vyhlásí pořadí. Proč ne.
Ono způsobů týmového hodnocení lze vymyslet hromadu. Někde to třeba měli tak, že každý běžel sám za sebe, ale pak z každého týmu vzali časy 3 nejrychlejších, sečetli a podle toho udělali pořadí. Jelikož počet lidí v týmu nebyl shora omezen, nevadilo mít tam slabší články, protože na týmový výsledek už neměli vliv.
Slyšel jsem i o opačném přístupu, kdy se čas týmu bral podle nejpomalejšího, to pak motivuje tým maximálně spolupracovat, i kdyby nejslabšího člena měli do cíle dovléct...
A určitě jsou i další varianty, někde v pravidlech třeba měli, že čas týmu je podle třetího ze čtyř...
Ale jak jsem říkal, praktické zkušenosti nemám, se mnou do týmu zásadně nikdo nikam nechce... :-/
.......se divíš? Brusle se ti záhy po startu rozpadají a kolo radši přes náročnější úseky přenášíš, protože odřeniny na závodníkovi se zahojí samy, ale výstroj musí do servisu :)))))