PO včerejší anabázi s píchnutím 20" tažného kola začínám Jindrovatět. Vše musím jistit třikrát:-)
Kvalitní "neprůrazová - nepichnutelná" duše (zatím nenám). Dále, tmel do duše popřípadě duši už s tmelem. V poslední zoufalé možnosti kvalitní lepaní a na foukání pumpičku CO2.
Najde se někdo kdo poradí a má zkušenost s výše uvedeným? Lepení v terénu s mým hendikepem je značně obtížné a tuším že to bude čím dál jen horší. Rady, názory, poznámky uvítám.
Kompresorek jsem zamítl kvůli měniči a velikosti i když by byl možná nejlepší.
Bobbobe, Ty máš baterky "dělané" viď?
To by jsi mohl doplnit odbočku 12V a na tu napojit kompresor bez měniče.
Je mi jasné že to baterky rozbalancuje ale když je nouze....
Jinak ten kompresor jde "vykostit" na úplné minimum kde ti zůstane jen motorek,převodovka a valec s hadičkou. Velikost 10x10x5cm+hadička a kablik.
(teda alespoň ten jeden co jsem rozebíral byl takový)
Kompresorek bývá na 12V, snesl by určitě i nějaké Voltíky navíc. Netuším, jak je složité snížit napětí z tvého.
Foukat můžeš i bombičkama, ale není to žádná láce. Chce to pořádně kouknout po netu. Dají se pořídit stejně velké za 35 Kč, ale taky za víc než dvojnásobek.
No a pak taky není pumpička jako pumpička.
Bez mlíka v duši Radka snad ani nevyjede :-) ale obecně to není nějak preferované řešení. Když už, tak rovnou bezdušáky s mlíkem. A rezervní duši pro všechny případy sebou.
Složité to není ale zabírá to místo, pumpička je malá. Je to jen nouzovka, pumpa + 6x bombička, třeba to celou sezonu nepoužiji.
To že jsem nyní píchl je jen díky hodně sjeté gumě. No a navíc jsem se stím pohyboval v terénu kde bylo plno maliní, tak že nějáký trn mně napích:-) Teto čnnosti se napříště budu snažit vyvarovat. Tak teď jen vybrat tu kvalitní a správnou CO2 pumpičku:-)
Já objednal "pumpičku" z Číny, bombičky nakoupil v Pardubicích. Ale mám to společně s knotama na motorku. Na kolo vozím normální pumpičku.
Taky vozím zatím malou mechanickou pumpičku, ovšem foukat tím prázdnou duši je už o život:-)
Včera jsem do toho v sedě na vozíku narval asi 250 žduchu aby se na tom dalo dojet. Pohledám nějaké testy na CO2 pupičky a uvídím která zvítězí.
To jsi mě teda rozladil, že s malou pumpičkou je to takový opruz, v podstatě zabírá místo třeba pro držák nápoje, kromě duše a lepení vozím i lepení ve spreji(z Lídlu), je s tím nějaká zkušenost? O CO2 začínám už taky uvažovat, 2 bombičky+ventil zabere tolik co malá pumpička, na kolik defektů by byly použitelné?
Ono to není tak hrozný, 26" kolo na horáka mám fouknutý malou pumpičkou asi za minutu.
A tahat sebou ještě nějaké bombičky na foukání je trochu nadbytečné.
A to je slovo chlapa!!
Po roce a půl:)).
Pokud jsi mlád a zdráv tak to neřeš. Já to foukal s motorem 8kg na klíně. Nevím jestli by lelek zvladl 250žduchů za minutu ale na bežné kolo mně stačilo 90žduchů a to bylo více jak minuta:-)
Netuším kolik potřebuju šťouchů, zatím jsem je nepočítal, ale nafoukat přední kolo mi určitě přes minutu netrvalo.
Že bych si šel vypustit obě kola a spočítal šťouchy? :-)
Počkej si v sobotu ráno na tohle místo a můžeš počítat...
https://mapy.cz/s/2PR4m
Huš ďáble, jednou to snad stačilo :-)
Jj, spray z LIDLu používám.
Má své plusy
- rychlá oprava bez nutnosti jakékoli demontáže a sundavání bagáže
- pneu se na dojezd i nafoukne
- oprava je rychlá - trvá to pár minutek
ale má to i své mínusy
- aplikace chce trošku zručnosti - zejména při sundavání prázdné bombičky, kdy se pěna tlačí ven než se to odšroubuje
- redukce jsou jen na autoventilek a standardní ventilky, silniční s tím nenafoukneš nebo bys musel mít vlastní redukci
- zalepí se tím jen menší dirky
- druhý den ráno je zpravidla nutno pneu dofouknout, ale pak to drží jak židovská víra
- pokud nenajdeš původce defektu, pak se ti může stát, že stále vězí v pneu a cca po 500 km způsobí další defekt. Mám ale vyzkoušeno, že stačí jen duši dofouknout a drží to zase dál, případně tam fouknu další bombičku. Já jsem totiž líná doma původce defektu hledat...
Jednoznančně je to ale pro mě ideální pomocník, protože defekty opravuji děsně nerada.
Pneu pak většinou nechám vyměnit v servisu, když dávám jednou za rok kolo na seřízení.
No mě bude stačit abych se vrátil domů, čili stačí mi že je to použitelné a nevozím nějaký zbytečný bazmek, DÍKY za info.
Ten sprej z Lidlu sem si koupil taky, ale ještě sem ho nepoužil.
V textech co sou na něm je striktně používán termín pneumatika, takže to na mě dělá dojem, že je to určené na bezdušáky. Funguje to i na duše?
Nová duše váží tolik co sprej, a asi bude i podobně drahá.
Kašlu na řady těch, co na kole najezdí tisíc za rok a jsou na to pyšní.
Žádný sračky do toho nefoukej, prohlídni plášť, jestli tam někde není nějaký trn, vyměň duši a problém řeš doma. Pokud honíš váhu,, sprej i duše budou tak nastejno.
Rezervní duši je stejně potřeba vozit už jen proto, že ne každou díru ti ta srágora zalepí a duše až tak drahá rozhodně není. Teď jsem kupoval schwalbáckou duši za 100 Kč.
Když tam neleješ tu srágoru, tak se dá na cestě duše snadno zalepit a nemusíš náhradní vozit. Jediné co jsem nezalepil bylo, když jsem vylomil ventilek pumpičkou bez hadičky. Teď vozím pumpičku s hadičkou, takže vylomeni ventilku nehrozí. Stačí mi vozit malou krabičku s lepením a hustilku.
Jak říká Lelek, poškození může být takové, že ani nezalepíš, a už vůbec nezapatláš srágorou.
Dokonce to může odskákat i plášť (ten jde většinou opravit stříbrnou páskou zevnitř)
Zůstat někde viset kvůli tomu, že mi bylo zatěžko vzít náhradní duši.. .
Ale šedivá je theorie, barevná realita. Taky jsem se vydal na výlet, vybaven skvělé trojicí duší, lepením, stříbrnou páskou, spojkou na řetěz, lankem, a vším, co se může vysypat, jen místo galuskové pumpičky jsem si vzal pumpičkou na autoventilek.
Naštěstí jsem omyl pochopil až po návratu...
Ty s sebou nevozíš ventilkové redukce? Měl by ses polepšit :)
:-)
Vozím, pochopitelně.
Pokud vím, že mám galuskové ventilky..
A já si myslel, že AV
No já právě chci problém řešit až doma, tedy fouknout sprej a jet, sundavat plášť, hledat díru někde v blátě, prachu, jehličí je celkem pruda.
Ale patří to ke kolu.
Divím se, že se ještě nerozmohly nějaké asistenční služby. Píchneš, zavoláš nějaké 1xx číslo, posedíš chvíli na mezi, přifrčí servisák, zalípne díru, nafouká, popřeje šťastnou cestu...
V Rakousku jsme na bike-doktora narazili už v roce 2012.
http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20120707...
A přes ulici byl druhý
http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20120707...
To jsou (asi) servisy. Vyjíždí ale 24/7 za nešťastníkem bleskově do terénu ?
Tehdy jsem ještě fotila na mobil, tak to není moc vidět. Na dveřích každého krámu visela cedule s mobilním číslem a s tím, že v případě nouze je možné zavolat.
Jo, že přiběhne z domova do dílny. Ale ne, že za se za tebou bude škrábat někde po kotárech :-)
Však to existuje
http://www.cykloasist.cz/
https://www.cykloasistence.cz/
Podmínky sem podrobně nestudoval, je otázka jak by se tvářili, kdyby si je někdo opakovaně volal k defektu a taky je otázka jakou maj reakční a dojezdovou dobu, čekat na opravu defektu tři hodiny asi není úplně ideál.
Já sem začal jezdit na kole po delší době předloni, první defekt sem měl hned po 100 km zcela nepřipraven, tak sem si volal odvoz. Další byly naštěstí pomalé, takže sem s dofoukáním dojel domů nebo našel prázdné kolo až druhý den ráno. Teď vozím pumpičku, duši, lepení a lidl sprej.
Mít na to ráfky asi zkusím bezdušáky.
No teda ... :-)
Náhradní duše, lepení a pumpičku jsem umístila na moje nové a zcela první kolo hned. Jsem to tak viděla, že to cyklisti vozí, mě ani nenapadlo, že by se mohlo jezdit bez toho. Něco jako (tenkrát) povinná rezerva v autě.
Poprvé v životě jsem píchla duši asi po roce, zasedla na mezu, sundala plášť vyměnila duši a ohla/ulomila ventilek...
Měla jsem duše dvě, sundala znovu plášť, vyměnila duši a zastavila kolemjedoucího cyklistu, ať to napumpuje :-)
Pumpičku jsem si tehdy pořídila novou - s hadičkou a s redukcí FV-->AV jsem už ventilek nikdy nezničila.
Teprve následně jsem si doma přečetla, že máš prohlídnout plášť, dbát na to, aby se tam nedostal bordel, nafouknout trochu, porovnat duši v plášti... Od té doby mi výměna trvá třikrát tak dlouho, jak tenkrát :-) Ta duše pak vydržela další dva roky až do výměny pláště.
Letos jsem Růžence koupila takovou tu speciální pumpičku, co tady inzeroval Ronda a Jindra odzkoušel. Teda aspoň doufám, že je to ona: https://www.sportovnidum.cz/airbone-mini...
Zatím jsem s ní venku nepumpovala, doma jsem to zkusila nasadit a připumpovat kolo s galuskovým ventilkem a zdá se, že to nasadit dokážu, aniž ventilek ulomím. No uvidím :-)
Tak na jednu stranu to ke kolu patří, na druhou výrobci vymýšlí vše možné aby se defektu předešlo - pláště s ochranou proti průpichu, až po takové věci jako Schwalbe Marathon Plus co váží i kilo a čtvrt, bezdušové systémy, různé vložky do plášťů aby se dalo nouzově dojet i s defektem apod. a lidi to kupují, protože řešit defekt v terénu nikdo nechce.
Víš, milý Jindřichu, já život na kilometry neměřím. Pro mě jsou to jen bezcenná čísla. Nejezdím na dálku, jezdím za poznáním a k tomu opravdu nemusím jezdit daleko.
Navíc za poslední tři roky mám jiné hlavní priority – mám dvě malá vnoučata a ty jsou nad všechny kilometry. Ty kmitáš mezi domovem a Francií, prsíš se tu svými výkony a myslíš si, bůh ví jak nejsi světový.
Já jsem zase se svými vnoučaty a jsem šťastná, že můžu sledovat a i trošku ovlivňovat, jak se z těch malinkatých miminek stávají člověci. Chci s nimi být a chci, aby věděli, že mají babičku a dědu. Nechci v jejich 6ti letech zjistit, že o nich vlastně nic nevím a vymýšlet ftipná pravidla, abych zakryla vlastní připosranost, když mi je na pár dní rodiče svěří.
Moje kolo sice zahálí, ale když přijdu dcerunce naproti na nádraží, a to malý tříletý mrně běží od vlaku, pověsí se mi pevně kolem krku a řekne „babiško moje, já jsem tak jáda, že už sem zase u tebe“ – tak to bych nevyměnila za žádné kilometry...
Ok, radko
Ne jezdíš, tak neraď.
Prostě jsi kolovýletník. To není nic špatného, naopak.
Ale nesnaž se svoje, naprosto miniaturní, zkušenosti sz výletů na kole, předávat jiným. Taky jsem párkrát stál na lyžích, ale fakt nebudu radit lyžařům, jaké si vybrat vázáním.
Prostě nesnaž se radit vždy a všem, a bude to fajn.
Moc ti přeji, ať se tvé rodině daří, a chápu, že být babičkou je složitější, než být dědečkem.
Fakt, chápu.
Já rád hltám kilometry, mám na kole pocit svobody. Jezdím sám a kolektivním akcím se vyhýbám. Když kolektiv, tak já jej vedu.
Takový jsem já, alfa Macho.
Jsem rád, za tvá lidská slova, a z mé strany končím válku.
Víš, milý Jindřichu, docela ráda bych si s tebou sedla k jednomu stolu a leccos si vyříkala. Pokud to ale chceš brát stylem "vezmu tě na milost, když budeš držet hubu", tak to je mi líto, ale takhle to nefunguje.
A co se týká rad - pindíky si s tebou opravdu poměřovat nehodlám.
Bob hledá nápady na to, jak na vozíku řešit defekt po cestě na dojetí do místa, kde může opravit. A tady vím a nemám důvod mu neříct své zkušenosti.
Do dálkových cest se opravdu nepletu. Ale pokud Bob nebo kdokoli jiný potřebuje poradit s čímkoli na kratší cesty, výpravy a výlety, tak tady vím dost a když se budu chtít o své zkušenosti podělit, tak nemám důvod mlčet.
A ještě k těm opravám. Na kole, ve smyslu rekreační cyklistiky, jezdím od roku 1995 a byť jsem najela za rok nejvíc něco přes 3 tis. km, zkušeností jsem nasbírala dost a dost. Sbírání zkušeností také není o množství najetých kilometrů. Hlavně ty zkušenosti nesbírám cestou „pokus-omyl“, takže nepotřebuji najet tolik jako ty, abych věděla, co je slepá ulička.
O mě se říká, že jezdím na jistotu – vozím lékárničku, která již mnohokrát posloužila i jiným, a vozím i dostatečnou výbavu k opravě kola na cestě. Vozím i takové věci jako náhradní bovden, šroub k sedlovce nebo náhradní dráty.
Vozím věci na větší opravy, ale pokud si mohu na cestách nějakou opravu usnadnit tak, abych nemusela sundavat bagáž z kola, tak si tu opravu prostě usnadním. To, že jsem pak líná doma řešit reopravu, to je jiná věc.
A pěna do duše je právě tím usnadněním na cestě – fouknu pěnu a jedu dál, doma dořeším.
No sem na ten sprej zvědavej, na jiném fóru je převládající zkušenost a názor na sajrajty do duše jako tohle nebo Slime, že to spíš nefunguje a ani fungovat nemůže, protože duše je tenká na to aby se ten tmel v díře zachytil a fungoval, protože duše nemá výztuhu, takže po propíchnutí se tlakem roztáhne a protože se při jízdě v plášti pohybuje, takže i kdyby se to zacpalo, tak se to třením duše o plášť zase utrhne. Takže prý to nic nezalepí, takže klasická oprava stejně bude nutná s tím bonusem, že vše bude upatlané od tmelu.
Pár zmínek o úspěšném požití tam tedy bylo, ale sou v menšině.
No, vozíme podobnou výbavu.
Zkušenosti jsou jen, a pouze o těch najetých kilometrech. V autě i na kole.
Prostě chybám se učíme, a čím víc kilometrů, tím víc chyb. Statistika.
V nacházejí stále nových chyb jsem fakt dobrej.
A tak si nechám poradit, od lidí, co skutečně na kole jezdí. A to ty, radko, to nejsi.
Nic špatného, každý nenajezdí tisíce. Ale jen ty, míváš, navzdory pidinájezdu, radit.
Zkus o tom popřemýšlet, jestli ty, se svou tisícovku za rok, když se dařilo, máš fakt co poradit lidem na dlouhou cestu.
A že ses tedy nepoučil a nepoužíváš něco, čím bys defektům předcházel a furt lepíš duše? Ono taky jaký zkušenosti může člověk získat najížděním kilometrů na elektobabetě.
Navíc učit se metodou pokus omyl je asi ten nejblbější možný způsob.
Řekl bych, že ten kompresor bude težší než guma odolná proti píchnutí. Jsou 3x dražší, ale ten klídek .... Už tři roky jsem si nepíchnul.
Mně to u plášťů Marathon Racer Evo vychází cca jeden defekt na 5-10 tisíc km. Bohužel občas se najde něco, co projde skrz - připíňák, ostrý tvrdý drátek, špičatý úlomek plastu... ale kdysi u nějakých levných plášťů to bylo mnohem horší.
Jsou samozřejmě mnohem odolnější (a těžší) pláště, ale vyrazit někam dál bez pumpičky a lepení bych si stejně nedovolil, co kdyby...
S tvým hedikepem by snad bylo nejlepší nouzové dofukování kompresorem za jízdy i přes defekt. Jen nevím, jak mechanicky vyřešit přívod vzduchu do duše na samém obvodu kola. Nejspíš je to neřešitelné, škoda.
Dobrý nápad, vyřeš ho a máš nobelovku:-)
Stačí okoukat systém z vojenských tatrovek. Potřebuješ akorát kompresor s patřičným výkonem a průtokem, pár hadic, u náby otočný prvek a máš vystaráno. Dojedeš i s rozšklebenou dírou.
Tak že zbývá jen pořídit tu tatrovku:-)
Tak to teda nevim, to bych chtěl viděl ten kompresor co by zvládl dofoukávat moje včerejší cvaknutí :-))
Rána a necelé půl vteřinové zasyčení a hotovo. Dostatek času, krásné počasí, pěkné výhledy, dost lepidla a dva velké fleky to spravily.
Jenže to je to co Bobbob už s úsměvem nedává. V jeho případě vidím jako jediné rozumné řešení dobré bezdušáky.
Panaracer dělá kevlarové pásky mezi duši a plášť, které fungují jako guard proti defektu.
Jsou samolepící a dají se koupit na anglických eshopech, pokud máte někdo zájem, najdu odkaz.
Cena je kolem litru za pár.
Jde i u nás.....
https://www.heureka.cz/?h[fraze]=ochrann%C3%A1...
Včera večer jsem zkusil simulovat Tvou situaci.
-prázdné kolo 26"
-sedím na židli
-pumpa "socíková" s přišlapávací nožičkou+hadičkou
http://www.ris-cycling.com/shop/p/576/pumpa...
Kolo položene naplocho na zemi, pumpičku přišlápnu pravou nohou, pumpoval jsem většinu jednou rukou, nakonec oběma a pomohl jsem si předklony. Guma nahuštěna "natvrdo"
No, pohodlné to nebylo, ale šlo to.
Můžeš si doma udělat podobný test?
Ja si ho udělal venku, židle a inv. vozík to je hodně velký rozdíl. Položit kolo s motorem na zem na plocho tak už ho nezvednu. Nakonec jsem si nějak poradil i když velmi obtížně, musel jsem, nebyla jiná možnost.
Něco jako Meresjev:-)
Co si pomoct nějakou improvizací. Ke kolu před položením přidělat kousek provázku, řemínek atd. Pak ho položit můžeš, snadno zvedneš.
No možná jo ale ja nic neměl a nemám ani tu pumpu, jednoduše to jinak než na klíně nešlo.
Asi budu zvažovat tu pěnu či co to do toho rve Radka.
Zdravím, měl jsem před léty opakovaný problém s duší v zadním kolem se zapleteným nábojovým motorem a kabelem vcelku - demontáž a oprava byl pěkný opruz. Našel jsem si těsnící tmel :
https://www.bike-eshop.cz/lepeni/tesnici-gel...
aplikoval jsem ho a od té doby > 4 roky nemám problém, ani přes zimu mi kolo neujde a na jaře jen symbolický doreguluji tlak.
Pokud duši i plášť o něco neroztrhneš, tak bys neměl mít problém, podle popisu to ucpe i díru o průměru 6mm a to už je slušná lochna!
Když jsem míval motor v zadním kole, občas jsem duši "cvaknul"
Pomohlo hustit na maximum a dvě pásky.
Dobré pláště, dobře nahuštěno.
Tmel co něco zevnitř lepí je na dojetí, a u kol, co se hustí na slušné tlaky ani to ne.
Prevence, a když to neklapne, tak výměna duše.
Jak si jednou zasereš ventilek lepidlem, už nedohustíš
Bobův problém je někde jinde než náš, on potřebuje za jízdy NEopravovat. To by měl Slime řešit, funguje preventivně jako Antipich, který používali soutěžáci při šestidenní. Pokud půjde o běžný průpich tak funguje i jako lepení - viz popis. Ventilek nezapatláš, protože aplikace je doma, v klidu, trubičkou zkrz ventilek.
Ta opravná bombička, o které píše Radka, není prevence, ale tekuté lepení - u první aplikace jsem se pěkně vyřádil (ta slova!). Pak jsem koupil Slime. Netuším jestli jsem od té doby nepíchl, nebo kolikrát mě vytáhl z bryndy, každopádně za 4 roky žádné lepení.
U jiných kol vozím "Radky" bombičku a igelitové rukavice trvale. :-)))
...a samozřejmě náhradní duši, kdyby byla větší díra.
Plášť nevozím, i když loni by se hodil, v Jizerkách na kamení odešla nejen duše, ale i plášť. Bylo to naštěstí 0,5 km od chaty a tam měli rezervní pro podobné případy. :-)))
A jak velkou díru do té duše chceš udělat, že bude větší než je ta největší záplata? Ta má asi 2cm v menším průměru. Taková díra v duši nejspíš už také znamená neopravitelě zničený plášť. Tak co na tom ještě opravovat výměnou duše? Když seženeš náhradní plášť, tak už také seženeš i náhradní duši.
Co jsem tak pochopil, teoreticky se může vytrhnout z duše ventilek (nejspíš jako důsledek špatné instalace nebo jízdy na prázdném kole) nebo jinak poškodit a to pak určitě nezalepíš, ale nová duše problém vyřeší. Nikdy se mi to nestalo.
Já zatím skoro vždycky lepil a novou duši jsem si nechával až bude opravdu zle... pak jsem ji chtěl použít a zjistil jsem, že se zřejmě pohybem v brašničce za ty roky z boku prodřela, takže mi nakonec stejně byla k ničemu.
Teoreticky se může vytrhnout ventilek?!?
Tak tohle je teorie, která rychle přechází v praxi :o)))
Nechytej mě za slovo! Jako vždy, tak existuje řada možností, které jsem nezmínil. Jen jsem pro šťouraly doplnil, že m.j. vozím i náhradní duši.
Nemusí to být jen velká díra, ale také např. zima a déšť a člověk nemá chuť hledat a lepit díru, tak jen - po kontrole pláště - přehodí duši a pokračuje dál...
Jen ještě k té pěně - jak už jsem psala, je trošku vopruz při demontáži bombičky.
Standardně vozím v nářadí takové ty tenké gumové rukavice a tady se hodí.
Hadička od bombičky se na ventilek šroubuje a když šroubuješ ven, tak pěna utíká ven a je lepkavá. Nesmíš se toho leknout a co nejrychleji musíš hadičku vyšroubovat.
Při první aplikaci mě to trošku rozhodilo, ale teď už vím, že se na to prostě nesmí brát ohled a dál šroubovat.
Bobe, 3x.
Tedy 3 nové duše.
Jednu píchneš, vyměníš, a před tím zběžně zjistíš, že není plášť poškozen, Ujedeš li dvacku, a kolo zase prázdné víš, že jsi něco přehlédl. Tak jsi pozornější a hledáš fakt důkladně. Najdeš a jedeš.
A furt máš duši v záloze, co kdyby něco jinýho.
Theoreticky bys to moh dát na první, kdybys byl pozornější, ale to nejsi. Nemáš na to čas, jsi na blbý místě, začíná lejt...
Jedenkrát za 5000 km, ale stane se
Tak letos jsem nepřehlednul, zato v loni mrcha drátek. Zalepil jsem v Rožnově a v Hrachovci asi po 8km už jsem jel po prázdném kole. Až potom jsem ho mrchu našel. Jak píšeš na poprvé málo dusledný:-)
Mě to vypeklo letos na té mé cestě, prostě na frajer, když máš 3, a pak najednou, safra, problém.
A jako vždycky, tam kde to nejmíň potřebuješ.
Ale před tím dva roky nic.
Ale poctivě vozím.
Bone, koukám na ty střenky co děláš na Endemoto, nenapadlo se tě někdy vydat na cestu, třeba k nám? Jsi tu za 3 dny v poho?
Jindro, problém je najít po cestě bezbarierové ubytování a kvalitní uschovnu mého stroje. Snažím se naplánovat projetí jižní moravy po 15září pokud mně dobře dopadne cystoskopie.
Bohužel všude narážím na nepřekonatelné bariery.
Někdy se taky stane že dojedeš na konec stezky, pak najednou 5schodů a končím:-(
A není někde nějaký průvodce pro bezbariérové cesty, třeba někde na svazu invalidů nebo nějakého sdružení?
To jsem zatím nezjišťoval ale mrknu jestli něco nebude.
Jednoduchý a léty osvědčený způsob jak rychle a spolehlivě najít i ten nejmenší trn co mohl zůstat zapíchnutý v plášti. Sundat plášť spolu s duší, opřít s ventilkem směrovaným k zemi, vyndat duši, pohlídat si že jí ’’neotočím‘‘, najít díru, postavit vedle pláště přesně jak v něm byla ventilek k zemi, podle díry v duši lokalizovat místo v plášti, a těch pár centimetrů důkladně prohledat a prohmatat.
Když je ničemné počasí bez blízkého přístřeší tak jen vyměním a lepím později, když je hezky a nikam nespěchám záplatuju na místě, jako tuhle před 3 týdny, kdy jsem po víc jak roce a půl zase jednou trochu provětral lepidlo. :-)
Nemyslím si, že tvůj způsob je jednoduchý a praktický.
Kontrolu pláště z vnitřní strany provádím hmatem a plast je na ráfku.
Z druhé strany tlačí prstem proti, snažím se identifikovat trn.
Ale možná oba používáme jiné ráfky a jiné gumy.
Na silničce nebo treku do 28" asi fakt použuješ jiné metody než na 40mm široké pneumatice s traktory.
FOTKU TO NEVZALO
No já bych naopak řekl, že pohlídat si nějak synchronizaci mezi pláštěm a duší, je velice důležité!
Ono zkontrolovat celý plášť se snadno řekne, ale pokud bych primárně nehledal v místě odpovídajícímu vzniklé dírce, často bych původce nenašel, myslel bych si, že plášť je OK a v zápětí by byla dírka další.
Drobné střípky skla a podobně se někdy dokáží v plášti schovávat...
Zlatej falcák - tam je poloha plášť - duše poměrně jasně daná vykousnutím na ventilek (pokud si ho tedy majitel udělá) a navíc na spoustu oprav není třeba vůbec kolo sundavat, mnohdy stačí stroj jen o něo opřít a nemusí ani na krovky.....
Stridu, díky letmé u závěsu, přezuješ na ráfku.
To je budoucnost městské cyklistiky
Žádná novinka, Víc jak 100 let starý.....
https://www.sterba-bike.cz/album/82
Synchronizaci mám vyřešenou tak, že vezmu lak na nehty a u ventilku si na plášti udělám značku.
No nazdar, Ty si s sebou vozíš lak na nehty? To byla letos móda? A poradíš něco i na další rok?
Vydrží to i namalované předem z domova. Lak na nehty je na drobné opravy či značky to nejjednoduší, vždycky některá z mých 51 kolegyň nějaký zbytek má a nemusí se řešit praní štětečku.
A u těch mladých koček se najde od klasické červené přes modré, žluté, až k černé všechno.
Dá se také koupit lakový fix. Dělá to krásné lakové pevně držící značky. To až ti dojdou zbytky laku na nehty.
Já pozici pláště neznačím a zatím jsem ten trn vždy hmatem našel. Sice jsem už o značení uvažoval, ale vždy na to zapomenu.
Lakový fix jsem měl taky. Není to špatné, ale blbě se tady shání, v obchodech ho nemají a poštovné je dražší než ten fix.
Zatímco ten lak na nehty je technologický odpad z procesu přeměny z baby na atraktivní ženu. :)
Já zas vozím bílou fixu, dvě náhradní duše a s rodinou 2 pumpičky. Jedna pumpička je objemová do 2bar a druhá do 7bar.
V létě jsem vez 6, slovy šest, náhradních duší a za 2500 km neměl jediný defekt
Je to v pláštích
Murphyho zákony. Kdybys sebou neměl ani jednu duši, bude těch defektů určitě přesně šest. Nebo by to byl zákon zachování? :-)
To taky trochu, ale hlavně to bylo v těch pláštích, dostal jsem tři týdny před tím lekci.
Myslím, že příště povezu jen 4 :-)
Zkus to s třema. Určitě tříkrát nepíchneš. :D
To nikdy nevíš.
Já měl pech od začátku. Hned, asi po 25 km jsem duši prorazil, u krajnice jsem drncnul o kanál, nešlo se vyhnout, vedle jelo auto. Koupil jsem v Norimberku proto další dvě duše. Pak 2 dny klid, až jsem to prorazil ns štěrkové *zkratce" v Alsasku. A pak jsem měl pech. Začalo lejt jak z konve a pořád proudy vody na hlavu, protivné.
A to jsem si pomyslel "to by mi scházelo, abych teď p8chnul". Přání otcem myšlenky.
Když jsem vyměnil a nafukoval, spěchal jsem a utrh ventilek, prostě prasknul v půlce. Tak poslední duše a 20 km ve strsu návrat do města. Cestou, klika jako hrom, opravna kol, koupil jsem 2 další duše, poslední co měli.
Ubytuju se, vyperu, zalepím, takže se třemi náhradními druhého dne vyrážím do nepřetržitého lijáku. Asi pi pěti km duše zase prázdná. Při výměně nahmatám v plášti trn, v lijáku si nedokážu poradit, vedu kolo jak zpráskanej pes zpátky do Besançonu. Na chvilku do sucha v kavárně, bookuju hotel, naštěstí mají volno tak "early check-in" a od strejců dostanu radu, kde je specializovaná koloprodejna. Plášť na žiletku nemá skladem, tak přikupuji další 2 a pořádné pásky. Po vyndání trnu z pláště vidím díru jako kráva, zaleju ji lepidlem a zevnitř podlepím záplatou. Je mi jasné, že byla chyba obout superlehké Micheliny, ale nemohu s tím nic dělat. No, a pak zbylých 300 ujedu bez defektu, svítí sluníčko, a svět je zase fajn.
Vím, že na "velkou cestu" musímbobout jinak, a taky potřebuju jiné sedlo.
A hromadi duší, co jsem pak prostě jen povozil....
https://photos.app.goo.gl/Zvcdp6HnHYnTGazt6
Trochu být připraven, je nutné, běžně vozím na kole syna a mojí po 2 duších, moja jednou během 3 hodin pichla v Třeboni 2x a cykloobchody zavřené.
Poslední léta vozím lepení a jednu duši- přes šest roků defekt žádný(ročně kolem4-5000km po cestách necestách Balkánu a Rumunska). Když jsem chtěl zalepit manželčin defekt, musel jsem koupit nové lepidlo- staré i přes důkladné utěsnění závěru vyschlo...:-(
No, ta zásadní věc jsou dobré pásky a dobré pláště. Ty lehké, silniční, jsou jen slupičky a celkem snadno se to píchne, a zase snadno vymění, prostě věc, s kterou se musí počítat.
Asi je nemoudré proto na dlouhou cestu takové pláště obouvat.
Našel jsem tyhle, a ty jsem zatím neprobod, ale taky to může být dost věc štěstí.
https://www.bike-eshop.cz/plaste-a-galusky...
V tom souhlasím-tento vypadá OK. Já na dlouhou dovolenkovou cestu mám na treka druhou sadu obutých kol Remerx Dragon (duše a pásky Schwalbe, pláště Continental Travel Contact)a na ostatní stejné ráfky, duše i pásky- jen pláště Schwalbe Land Criser kevlar guard.Sebou na cesty lepení a jednu duši- na dovolenku náhr.složený plášť(ani jedno nebylo zatím třeba.
Pěkný a pohodový svátky i konec roku!!!
S tmelem nemám dobré zkušenosti, ale za těch cca patnáct let, co sem ho přestal používat, už dělají možná lepší. Když jsem zlomil osu v předním kole, a přečetl si zde o problémech se cvrčkem v zadním, vozím na delší cesty napumpovaná náhradní kola. Jedno přední je lehoučké, zadní už něco váží, ale pořád je to lepší, než zůstat (třeba jen 20km od domova), bez možnosti pokračovat v jízdě. Na trojkolce je to zlomek nákladu, ale na klasickém kole už to asi nebude tak jednoduché vézt. To už je spíš na expedici, než ježdění pro zábavu. Poprvé jsem tak vezl dvě kola 26" ze zběrného dvora bv Německu. Nic vážného jim nebylo (v jednom byl přetržený nypl, prostě jsem je tam nemohl nechat :-).
Na normálním kole široký vidlice a dvojmontáž :-)
Jo, dobrý, je tam smajlík. Tyrell zkoušel u modelu P34 dvojmontáž na předních nápravách, ale za sebou. Tam ale nebyl důvod jen obava z defektu. Na jednostopém stroji je to neobvyklé. I když jsem viděl v článku o cestovateli expediční kolo, které mělo tři kola za sebou.
...jo- jistota je kulomet(nebo sichr je sichr), nejlíp vozit na delší cesty celý náhradní bicykl na vozíku(na expedici do pustiny i dva), co kdyby....;-)
Nejsou DVA náhradní bicykly málo, Antone Pavloviči? :)
....tomu se říká SICHR násobný!!! :-)))
Srandičky, štěstí přeje připraveným, jsou drobnosti, které dokáží dost zněpříjemnit cestu.
Třeba takovej blbej šroubek, prostě ztratíš důležitej šroubek k nosiči, protože všechny šroubky jsou na dost zatíženém nosiči důležité.
A protože si "zkušenej a namachrovanej" nezkontroloval sis 3x všechny důležité věci co vezeš, a krabička ze šroubky zůstala doma.
Je-ti prd platná rada, že si měl všechny šroubky zalepit, protože si to prostě neudělal.
Máš hodně naložené kolo, kousek od města, 7 hodin ráno. Sehnat šroubek ve městě není problém, problém je, kam s kolem, tedy s naloženým kolem. Kolo k něčemu zamkneš, ale nezařídíš, aby ti někdo, zatímco budeš někde v železáčství hledat šroubek, kolo neodlehčil. Takže bagáž s sebou. Navíc si v zemi, kde otevírají spíše v 10 než v 9 dopoledne, mrholí. Poradíš si, najdeš cykloopravnu, zašroubuješ jeden blbej šroubek.
Fajn, zdržení 4 hodiny kvůli blbosti, malé krabičce se šroubky, co si nechal doma.
No, po dalších 500 km ti upadne další, i když jsi je všechny dotahoval znovu.
Pak, na zbylých 50 si poradíš se stříbrnou páskou, ta řeší mnohé....
Vždycky si "nějak poradíš" ale mít s sebou věci, o kterých se dá předpokládat, že odejdou, umožní neztrácet čas kravinama.
Ty jo, tak malej talířek, to snad musí mít cvrčka aji na klikách aby sis neutočil nohy...
To je finta převodů toho Bosche, máš pocit jako na kole s normální plackou.
Mají to takhle vymyšlený:
https://images.app.goo.gl/3UcfaNMAWVLSwJXV8
Zdálo se mi, že ta plastová kokečka budou rychle opotřebená, ale zatím jsem nepotkal ani nenagooglil nikoho, kdo by s tím měl problém.
Na důležitých místech se vyplatí používat samojistné matice a pevnostní šrouby. Tím předejdeš podobným trampotám.
Stačilo zalepit, ale na to příjdeš až pozdě.
Ono se vždycky pokazí něco nečekaně, všechno neposichruje nikdo.
No, pak by to možná byla zase nuda.
Z přemíry plánování a zabezpečování je člověk tak uštvaný, že už z toho nic nemá. Je třeba se pustit odvážně dobrodružství vstříc a ono to nějak dopadne.
Je otázkou, co se považuje za "přemíru".
Mít s sebou pár šroubků, co se mohou poztrácet, i když dnes už zalepené, nebo pár duší navíc, když ti zkušenost radí, že na tom typu kola co sis vybral není defekt neobvyklou událostí, je rozumné.
Pak máš plánování trasy, mám nacvičeno, že naklikání trasy v bikemap nebo jiné aplikaci moc nefunguje, protože lecos je pak jinak, silnice se opravuje, mostík ztrhli, a tak, a i když se můžrš vrátit na trasu, odkud zase bude chvilku fungovat předvolená navigace, většinou si zajedeš. Takže jen orientační města, kudy bys měl jet a pak už rozhodnutí na místě. Ale odpadá to krásné snění nad mapou, měsíce před odjezdem.
No a pak plánování ubytování, pokud s sebou nevezeš bydlení. Jsou místa, kde musíš mít zabookováno déle dopředu, pokud nechceš platit horentní sumy To jsou pevné body, pokud jedeš za nějakým cílem. Mezi nima se dá celkem slušně improvizovat podle toho, jak ti to zrovna jede.
To je ta pohodlnější možnost.
Pak je možnost "motivační". Prostě si to zabookovat a zaplatit předem, což vede k významným úsporám, a zároveň tě to donutí plnit plán, radovat se z postupných úspěchů.
Nikoliv stres, ale pozitivní motivace, náročný ale dosažitelný cíl.
Možná pro psýchu je lepší mít cestu jako serii dílčích cílů a úspěšně je zvládat, než "nechat to koňovi a myslet si, že nikam se nehnat je ten pravý odpočinek.
Asi to závisí od letory každého.
Jo- máme to každý "podle svého". Já plánuju trasu zhruba(podle zajímavostí), mimo velká města a pokud možno mimo frekventované cesty. Živobytí i se střechou si vezu, denní průměr 100km je fajn kdekoliv- když není nebo se opravuje mostek, cesta ap-projedu,přenesu a trasu měním jen podle zajímavostí objevených cestou.Spěchat nikam nemusím- rozhodit mne dokáže jen několikadení liják. Cestou ochutnám místní stravu, pokecám s domrodcema, pokochám se přírodou- prostě cestu si užívám... a vo tom to je!
No, já to plánuju na 140 denně, ale vyjde to skoro vždycky víc. Někdy si naplánuju o dost víc, ale to musím cestu znát.
Stačí malinká chvilka nepozornosti a podlehnout googlem navrhované trase a dostanu se do pasti štěrkové cesty, která mě donutí vyhledat nejbližší asfaltku, a zajet si třeba 10km. Vždycky to udělám, i když vím, že nesmím, zkratka je tak lákavá.
Také snídám, obědvám i večeřím s místními, a snažím se klábosit s domorodcema, což jde někdy lépe, jindy hůř.
Několikadennï déšť mě nerozhodí,jede se dál, dokážu ho ignorovat. Nenaučil jsem se ignorovat vítr, ten dokáže dost otrávit.
To MTB mě umožňuje ignorovat povrch cest, ale zase jsem odkázaný na ty baterie a celej ten elektrobordel, všechno má svoje.
Taky jsem přišel na to, že být 22 dní ns cestě je už na mě moc, 12 stačí, naplánovat si 1200 km, a zvolnit, ale pochybuji že to vyjde.
Zvolnit můžu až budu starej :-)
Tak ty máš požitek ze závodění :-) My ostatní se kocháme bez ohledu na věk :-)
Ze závodění nikoliv. Z toho, že "plním plán" :-)
Kochám se taky, kolo je safra pomalé na to, abys ses stihnul kochat, tedy pokude nejedeě terénem a nemusíš furt hlídat každý metr před sebou, aby tě nesundal nějakej kořen nebo šutr, to mě unaví víc než 200 na silnici.
Pokud nejedeš nějakým extrémem, tak je to na odpovídajícím kole jen o zkušenostech, zvyku.
Na silnici (v autě nebo na kole) je taky každej nováček vyplašenej a utahanej z nepřetržitého sledování každé blbosti a zbytečných reakcí po dvaceti kilákách. Když máš najeto, frčíš klidně celý den a je-li čím (třeba v Alpách), tak se v pohodě stíháš i kochat.
Stejné je to i na kole v terénu. Pokud nezávodíš, nebo nejedeš něco hodně složitého, tak se stíháš v pohodě rozhlížet, kochat...
Já ti nevím, teď na podzim mě Soňa tahala po té "modré" a "zelené" a měl jsem toho plný brejle, jak to kolo různě odskakovalo po těch šutrech, oči vykoukaný jak sova, nevím jestli si zvyknu.
Když jsi vyfasoval řidičák a vtrhnul s károu do Prahy, hned jsi byl na křižovatkách suverén ? nebo u Mnichova na dálnici ? Za párkrát se to nenaučíš. A na to odskakování má také vliv správné nastavení kola. Nafoukání gum, pružení, nastavení odskoku. To dělá strašně moc. Se špatně nafoukanýma gumama a mizernými tlumiči se s autem taky sotva udržíš v osmdesátce na okresce.
Pokud ti kola odskakují a drncají, tak máš nejspíš hodně nafoukáno. Vesměs jezdíš po asfaltu a tam se fouká víc natvrdo, ale jak pro jízdu mimo silnice a na nezpevněné cesty se fouká málo a spíš jen u spodní hranice a jen tak abys necvaknul. Navíc to chce na nerovnosti zvednout zadek ke sedla.
Jezdím vždycky natlskován nadoraz, možná v tom bude ten háček :-)
Tak se neboj upustit vzduch, vzadu tak na 3/4 toho co máš teď a vpředu na polovinu. Pak se v klidu projeď a vyzkoušej. Neměj obavy, nebude problém. Pokud bys přejížděl kořeny nebo nějaké ostřejší kameny, tak je potřeba nadlehčit zadek.
Měkčí kola ti líp kopírují cestu a nerovnosti, kola neodskakují a jízda je mnohem bezpečnější a lépe se i zatáčí a snadněji kolo udržíš na cestě.
Máš aspoň nástěnku s grafem "plnění plánu"? :-)
Ne, ale chystám nástěnku "naši nejlepší"
Tak to bude mít Soňa radost :-)
neni to určitě vhodné--jak foukat v terénu, nic méně poté, co mi odešel domácí pidi akučkový kompresor na 9V, který jsem musel krmit 20 volty, aby něco nafoukal, koupil jsem letos v létě tady ten aku kompresor
https://www.hobynaradi.cz/powdp7020-aku...
a nadšení při domácím dofukování maximální, baterii jsem oproti originálu lion použil opět lipol--5čl, já foukám na cca 3,5 baru---4/5 by to asi dalo ještě taky vcelku v pohodě, co je ale paráda, to nastavitelné programování, na kolik foukat, zustává v paměti, takže stačí pouze cvaknout na ventilek, zmáčknout tlačítko a nechat akučku foukat, dokud nastavený tlak nenafouká.
za ty peníze opravdu veliká spokojenost a zvukově na nějakých těch 3,5 atp nemám pocit, že by ten kompresor zásadně brečel.
Kromě občasného fouknutí do duše u kola foukáš s tím i něco jiného?
nee, asi bych se ani nepokoušel s tím nafoukat kolo u auta, moje zkušenost s puvodnim kompresorkem, když jsem zkoušel dofouknout kola u karavanu na trvalé stání---jak to běží delší dobu, ohřeje se válec--roztáhne a přestane těsnit---foukat rozumný tlak, pořád je to třeba brát, jako hračku, netuším jak tady ten, ale osobně nemám potřebu--na baráku mám několik jiných kompresoru--220/380V třeba na lakýrničinu.
opravdu to hodnotím jako super věc, pouze na nafoukání cyklo---jednoduché, pohotové--oser na to zapínat a tlakovat právě ty klasické kompresory, které mám taky.
Tak na to bohatě stačí dobrá dílenská pumpa za poloviční cenu se kterou nafouknu kolo stejně rychle a možná i rychleji než tímhle a na vyšší tlak.
Já ti nevím, sebou tohle vozit určitě nebudeš a doma mi k nafouknutí kola vždycky stačila velká pumpa. Vžtyť i 29" MTB je nafouknuté během chvilky a ani u Ibexe nebyl problém dostat se na maximálních 6 baru. Dofukuju možná dvakrát za měsíc, pumpu mám dva kroky od kola, vždy připravenou, takže řešit dobíjení nějakýho krámu, to by mě mohlo... :-)
Jen mě mrzí, že se nekoupila rovnou pumpa s manometrem, takže nafouknu trochu víc a pak měřím a případně upouštím... což je ale můj problém, že nechci koupovat novou pumpu kvůli budíku, dokud tahle funguje dobře... :-)
Něco jiného je když to využiješ i na auto, přívěs a podobně...
v pohodě, já přece nikomu nebránim foukat doma kolo ruční pumpou, mě by to sice neba, ale jinému v tom bránit nebudu.
Však já ti samozřejmě nechci brát radost z nové hračky, ale bylo by zajímavé srovnat, jak dlouho trvá nafouknutí kola téhle hračce na baterky a potom se slušnou dílenskou pumpou.
Ona spousta lidí vychází ze zkušenosti s nafukováním malinkou skládací pumpičkou, která nejde o nic opřít, často ani pořádně netěsní... proto se o ruční nefouknutí kola ani nepokouší.