Pro Radku: je to pekárna + cukrárna na tý hlavní ulici, když jdeš z centra směrem k lázním Aurora, po pravé straně. To velké kapučíno je fakt veliký cca 4 dcl hrnek, nahoře kopec našlehanýho mléka a je to děsně dobrý. Cena 48,-, ale stojí to za to. A když k tomu dáš nějaký ten koláč nebo štrůdlík… :-)
Pro Rondu. Hovězí v mrkvi ve školní jídelně už dávno není to, co bývalo. Alespoň u nás je to dobré jídlo. Ale je to prd platné, výsledek je stejný, děti to i tak nejedí. Stejně jako nejedí lososa, stejně jako nejedí kde co.
Hranolky s kečupem jim stále uvařit nechtějí. Když vidíš ty kusy dobrého libového masa, které odnášejí k okénku, tak to by jednomu srdce utrhlo.
Jak už zmínil Ronda, tak jsem dostal nápad zkusit ještě jinou 24 hodinovku a jel jsem Ždírecký triangl ve Ždírci n.D.
Na start bylo zapsáno 173 cyklistů a dohromady jsme odjeli asi o 400 km víc než je obvod Země -rovníku.
Když se má zajet slušný výsledek, tak je to spíš masakr. Je to přece jenom dost kopcovatý a je potřeba ten velký hrbolatý okruh jet alespoň 8 x a zbytek odjet na "městském" okruhu -trianglu o délce 1900 m a tam kroužit a kroužit do úplného ukroužení a vítězství :-)
Potkal jsem se tam s Holfim, neměl větší konkurenci, tak ve své kategorii "podivných vozítek" zvítězil. Je fakt, že trať velkého okruhu leháčům vůbec nesvědčí.
Mě se povedlo zajet celkové 11. pořadí. Jen jeden měl přes 700 (708) km, 7 jich mělo přes 600 a 8 lidem (chlapům) se podařilo dostat přes 500 km.
Nejlepší hola najela úctyhodných 470 km. Přes den se na velkém okruhu za mnou párkrát vezla. A v noci na malém -trianglu po druhém okruhu co se vezla, tak mě předjela a povídá, že tahat moc neumí, ale že to zkusí. Ocenil jsem gesto a samozřejmě jsem se taky rád krapet svezl. Akorát holka si nedala říct, že by nemusela tak zabírat a asi 2 x se docela uštvala a musela hodně zvolnit. I tak jsme v noci takhle spolu nakroužili snad 50 km.
Na rozdíl od ostatních všech chlapů co se za mnou dost dlouho vozili, byla ona jediná, která sama nabídla střídání. Některý řepáci nereagovali ani na přímou výzvu ke střídání, nepomohly rychlý nástupy a rozjezd třeba na třicet ani zpomalení na deset a u dvou jsem prostě musel zastavit.
Jinak mě tam samozřejmě zaujalo dost jiných lidí které jsem předjížděl při kroužení na velkém a hlavně na malém okruhu. Zaujalo co tam bylo mamin s dětma kolem 10 let a co toho najezdily. Jedna asi 12 kletá holka tam doslova uštvala tátu a každou chvíli na něj někde čekala (nějak od půlnoci do rána už nevyjel), jinak mohla v pohodě vyhrát svoji kategorii.
Bylo to pěkné, ale jednou fakt stačilo :-)
Nasrals mě, já mám rekord 512 a to jsem byl o třicet let mladší, ale abych to kvůli tobě a Rondovi zkoušel znovu, mě ani nehne :-)
V 2016 jsem na K24 zajel osobní rekord 511 km a tak když mi to docela jelo a nějak v 6 ráno jsem si propočítal, že by těch 500 by se mohlo povést, tak jsem jel, jenže čas hrozně běžel. Když bylo na počitadle 500 tak mě napadlo překročit i těch 511 a tak jsem to rozjel. Asi 2 x jsem se sice na chvíli chytil do vlaku těch šestistovkových šílenců, to tempo hodně přes 30 nešlo už po 23 hodinách dlouho vydržet, ale i tak se zadařilo. Mohl jsem mít ještě o jedno nebo i dvě kolečka víc, ale zapích jsem to 8 minut před limitem, nebyl důvod a tak došel morál :-)
Ta skupina asi 8 střelců z nich jeden šel přes 700 a další přes 600 to točili do poslední vteřiny a posledních asi 10 kol už lítali hodně přes 40. Dvakrát na rovině a jednou tam šli v zatáčce přese mně a to už jsou lokty a ramena a můžu říct, že často bych to opakovat nechtěl :-)
Ne, ne, ne, na rozdíl od tebe se na starý kolena nehodlám zbláznit a zkoušet to znovu, to radši uznám, že seš větší kanec než já :-) A jestli nakonec s Rondou vstoupíte i do klubu bláznů, zruším registraci.
Pokud by taková nabídka přišla, třeba bych i zvážil vstup :-))
Člověk by měl vyzkoušet ledacos .-)
No jo, důchodci. Ti mají čas trénovat, :-D
Smekám, pane, tohle je fakt super výkon.
To chce jednak mít něco najeto a pak taky hlavu.
A to si představ, že tam jela jedna paní, které je 77 ! let a jela to na skutečně běžném městském dámském kole bez převodů a odjela 169 km.
Skvělý výkon, přímo úžasný!
Jo a jak jsme se na ten příští víkend domlouvali na ty polské Beskydy, tak na to zapomeň. Nebudu ti dělat zadní lemru... ;-))
Ale přespat teda i tak u nás můžeš. :)
Já bych se toho zase tak nebál :-))
a výletní pohodová vyjížďka k rozhledně je fakt něco jiného než tohle davové blbnutí do foroty :-)
A zjistil jsem, že je hodně velký rozdíl lehounký Rubik na bezvzorkovém plášti na asfaltu a dvojnásobně těžký full na měkkých drapákách.
Ty ne, ale já celkem ano! :-D Notabene, když i ve sjezdech už musím docela makat, abych ti ujel. ;-)
No naštěstí jsem s Rondou domluven, že ti do ložisek napere Chemoprén. A já to pak ještě posichruju olejem na kotouče (pro jistotu - na tvé).. :)
Jo, to nějak pude... :-))
Jo chemoprén :-)
To už asi bude vyšší level utažených kónusů :-)
Teď jsem koukal na některé údaje a jízdní průměr 25 při celkovém 0,74 % stoupání není zase až tak velký zázrak. Záběr byl to, že bylo potřeba usedět a ušlapat maximum z 24 hodin. To byla větší dřina než co jiného. A to nám snad nehrozí, občasnou přestávku na lehké občerstvení a nějakou fotku snad uděláme :-)
Už vím, kde mají dobrou kyselicu a celkem přijatelné Tyskie, ještě by tam mohli mít někde Žubra.
Jen pro doplnění přidám výškový profil mého blbnutí
Ty na kole vozíš mačky a cepín? :-)
Ono vypadá krapet hrozivě, ale to je tím, jak je to hrozně zhuštěné. Když se z toho vypreparuje jeden okruh, tak už to vypadá líp. Rozdíl výšky je 130 m, jenže když už se jedou po šestý za sebou, tak už začínají zlobit a ledaskomu došly převody :-)
Teď jsem vypreparoval profil 1 velkého okruhu a to už nevypadá tak divoce
A co na to EKG řekl kardiolog?! To tě jako normálně pustili domů? :)
Copak kardiolog, ale proktolog by asi řval, a já měl chuť řvát taky, když jsem po krátké pauze po 22 hodinách se pokoušel znovu nasednout a jet. Nebýt náprdelní masti, tak si vůbec nedovedu představit po pauze v poločase chtít znovu nasednou.
Nechápu jak to dělal ten co vyhrál, když ji mohl použít jen jednou před začátkem, ten místo hladké sedínky musí mít jeden pořádný mozol :-)
Gratuluju!
Chvilku jsem o tom uvažoval, ale na tohle bych nervy neměl.
Předchozí víkend jsem si ale přece nějaký rekord posunul - sice ne najeté km, ale nastoupané ano a 26 hodin v kuse bez chvilky vyspání. Tak jsem si řekl, že nikdy vic. Ale K24 na novém Azubu ještě zkusím.
Dík. Tohle bys bez větších potíží dával a v dost slušném tempu. Jsi dost svižný ve výjezdu, kde čas rychle utíká a když jsem viděl Holfiho jak ve sjezdech poodjížděl i těm rychlíkům, tak myslím, že bys těch 600 mohl dát a možná by to dalo i na bednu.
Noční městský okruh by to mohl dobře sedět a těch 12 hodin je docela na zblbnutí, ale to množství lidí na trati a neustálý pohyb diváků kolem trati to docela oživovali a dělali celkem atmosféru a tak to frčelo.
Jenže to bys musel přijet už večer před startem a vyspat se a ne si jak je tvým zvykem dát na rozhejbání příjezd a 130 km na místo :-)
Včera jsem jel kopcovitou ale velmi zajímavou trasu.Od Vyškova přes Protivanov,Bokovice do Kunštátu,Fotky náměstí a socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad.Zpět přes Lysice, Černou Horu,Rájec Jestřabí do Blanska (fotka pomník hrdinů od Zborova),Adamov,Křtiny,Jedovnice a domů.Cestou je plno hradů,zámků a dalších zajímavostí.Jede se hodně lesem a projíždí se Moravský Kras.
Já to mám přes Drahanskou vrchovinu ale podél řeky Svitavy je zajímavá trasa.Může se začít od Letovic s odbočkamy na Kunštát a Rudku,Boskovice,Lysice,Černá hora,Rájec Jetřabí,Blansko,z Blanska kolem Svitavy lesem do Adamova.Z Adamova vede pěkná málo fregventovaná silnice cca.15kms mírným stoupáním a okolí je plné skal a dalších zajímavostí(Jeskyně Býčí skála a Výpustek,Stará huť) do poutního místa Křtiny s jedním nejkásnějšík kostelů.Z Křtin je to kousek do Jedovnice do kempu u rybníka Olšovec.Trasa není náročná a je vhodná i pro děti.Z Jedovnice je to jen skok na Macochu a Moravský Kras plný jeskyní a skal.Je to pětný a zajímavý region,který stojí zato navštívit.
Na jaře jsme jeli trasu Tišnov - Lomnice - Bedřichov - Kunstát - Letovice - Blansko. Hlavně část do Kunstátu nemá chybu, dál už mi to přijde dost nudné (+ navíc na silnicích velký provoz).
Souhlas.Cesta údolím Svitavy není cyklisticky zajímavá,ale jako poznávací-turistická stojí za návštěvu.Je zde plno památek a zajímavostí.Dá se absolvovat po cyklostezkách,případně po cyklotrasách s malým provozem.
V lesích skvělý, ale až na to, co dokážou lidi :o(
Nejdřív jsem na mý oblíbený cestě pod Koňskou hlavu narazil na hromadu igelitů, napadaj mě jedině lesáci.
Pak na Hradňáku cejtim kouř, na vyhlídce je doutnající ohniště. Asi mlaďoši z Jalůvčí.
Hasiči nejdřív zkoušeli zalít to z kýblu a postřikovačem. Ale ono to furt čoudilo. Nakonec natáhli hadice a prolili to celou cisternou.
Byl jsi ty tím cyklistou?
https://decinsky.denik.cz/pozary/cyklista-svou...
To byla klika, že se to podařilo uhasit včas.
Jako dítě jsem zažil lesní požár a pamatuju si, že i my kluci co jsme tam přijeli na čumendu, jsme v tu chvíli byli hasičům užiteční, každá ruka dobrá.
Dnes projížďkově pohodové. Odpoledne středeční setkání se čtyřmi přáteli a pak pohodová společná projížďka pokud možno lesem do Lázní Bohdaneč do oblíbené hospůdky na jednoho velmi dobře připraveného pstruha na másle s jedním pivečkem a pak zase poklidnou projížďkou kolem rybníků a kanálu zpátky do hradeckých lesů.
Moc dobré a pěkné to bylo.
Mňam. Ale dneska bych také měla mít rybku na talíři. Teda spíš porci skvělé rybí polívčičky.
Je to ona? Párkrát jsem to navštívil při pobytu v lázních. Sice placka, ale je tam krásně.
Není, tahle vím kde je, tam dělají ryby a pstruhy jen na roštu, jsou také dobré, hezké prostředí, ale nesmyslně hodně drahé, včetně ostatního a piva. Také jim tam moc normálně rozumných lidí nepřijde.
Tu, kterou občas navštívíme je Na Sádkách a je přímo v Bohdanči, je to tady https://mapy.cz/s/2Lzyf
Parkuje se autem ve dvoře, kola jsou krásně pod dohledem. Kdo nemusí rybu, tak mají i dost jiných jídel.
Včera na večer jsem se projel po okolí.Kostel sv.Martina v Lulči je významný orientační bod a je vidět z dálnice.Když jedem domů tak nás sv.Matrin vítá a si říkáme již budem doma. V Pístovicích u rybníka znovu ožívá Pístovická Riviéra a u rybníka je pěkný mlýn.
Asi tak před měsícem jsem koupil - doslova za hubičku - nádherný krossový rám ve dvacítkový = mojí velikosti. Komponentů mám doma hodně, nových i použitých, koupil jsem jenom z Kupkola šíleně drahou vidlici (vzduchovou sentůrku, i to štelování odskoku to má)… nóóó a tenhle týden jsem o poledních pauzách v práci to kolo postavil. Komplet na deore, hydraulické brzdy, ráfky od remerxu, jinak vše od force, barva černá. Převody 3 x 9. Dneska jsem to vyzkoušel, doladil nafoukání vidlice a nastavení sedla - NÁDHERA!!!
Takže teď mám problém - jak říct Ane, že jsem to postavil? Je víc než jistý, že se mnou vyrazí dveře, přece jenom těch koleček už mám nějak povícero, ale dyž já si nemůžu pomoct - prostě mě to baví.
Takže kdyby se našla nějaká zachovalá cyklistka, která mě i s mejma kolama vezme na byt, ať se mi tady ozve - jsem 175 cm, 70 kilo, 59 roků, brýle na dálku, vlasy mám svoje, zuby ze dvou třetin taky svoje, nerad sekám trávu (obecně - práce na zahradě mě se.e!), moc toho nesním, rád sladký, nepiják, nekuřák, spát chodím brzo... a vůbec! :-)
Dneska Schrems - velmi příjemní a zajímavé městečko
Přírodní park Hoochmoor na největším dolnorakouském rašeliništi s rozhlednou Himmelsleiter (20 m vysoký, 33 metrů dlouhý a do "nebe" vede 108 schodů)
Jó večeře a snídaně u kamenného stolu...
Vedle byly dva opuštěné domky, za jedním z nich jsme s Jardou chrněli. Pěkný výlet. :-)
Včera a předevčírem jsem se čvachtala v rybníku, ale dneska mi byla zima. Ještěže jsem měla větrovku, chvílu dokonce drobně sprchlo.
Ale nasbírala jsem plnej bidon malin a jsem to s cukrem a jogurtem všechno zdlábla, bylo to dobrý :-)
Škoda, že rostou až u Bíteše (daleko a do kopca), to není na každodenní sběr...
Moc pěkné. Vzala jsem vnoučka na výstavu Leonadrium. Měla jsem ho domů vrátit ve dvě. Nešlo to:-))
Koukám, že už to bude končit. Škoda, že jste nešli dřív... :o)))
Já jsem ráda, že se nám vůbec povedlo najít vhodný termín. Mám tu výstavu v merku od začátku, ale pokaždé do toho něco vlítlo.
Dneska na Hlubokou - tedy spíš do Alšovy jihočeské galerie na výstavu František Kupka - Člověk a Země
A cestou pár zajímavostí:
- pamětník kámen Josefa Cepáka, zakladatele cyklostezky ČB - Hluboká
- selské baroko v Bavorovicích
- kríž na bývalém popravčím vrchu u rybníka Naděje (poslední poprava v roce 1765)
- památník leteckého neštěstí v roce 1924
- a jedna velmi pěkná a neobvyklá kaplička
Něco k tomu pomníčku.. http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a...
Uf, před chvilkou jsem se vrátil z dvoudenního výletu na Bradlo k mohyle gen. Štefánika. Opravdu monumentální stavba.
V sobotu přes Skalici - lázně Smrdáky - Senici - rozhlednu Lipovec - Brezovou pod Bradlom - nahoru na Bradlo. Od mohyly terénním sjezdem na Dolné Košariská a k rozhledně Klenová. 86km (+ já ještě 20km na start), převýšení 1446m (vlastně na posledních 60-ti km, začátek je úplná rovina).
Dnes zpátka Brezová - Jablonica - Borský Mikuláš - Šastín Stráže - Gbely - Brodské - Mor.N.Ves. 83km (+18), převýšení 320m, ale pořád proti větru.
Na to, že byl první letní víkend, jsem jel celou dobu v dlouhých čapákách a horko mi nebylo. Časem snad budou i nějaké fotky.
no vidíš, kdybyste jeli s náma na tour de beer, tak byste to měli kratší - 60 km a 1100 m up :-))
k tomu návštěva 10 hospod po cestě, malinovku nebudu moct aspoň týden vidět :-D
a v tombole jsme nic nevyhráli, jako minule. prostě pech. ale tu míchačku nebo paletu dřeva jsem fakt chtěl :-D
Co šest kilometrů hospoda? To bych nedala!
nejhorší je vystát frontu u těch prvních dvou. pak už se to rozmělní :-)
byly tam 2 úseky, kde byla hospoda asi po 3 kilometrech a pak zas třeba 15 km jen jízda.
ale zase razítka z hospody potřebuješ, jinak se nekoná tombola :-D
a v některých mají třeba skvělá pečená kolínka (po kterých je mi sice pravidelně blbě, ale nedá se odolat)
Taky jsem potkali plno hospod - skoro všude točí české pivo: Starobrno, Bernard, Krušovice, Radegast, Plzeň, Dudák... Místního Corgoně jsme si dali až v neděli. :-)
Fotky jsou u mne jako v trezoru. Možná někdy za půl roku... :-(
Dneska "jen" návštěva u Edvarda a Hany Benešových v Sezimově Ústí
- památník - ten se momentálně upravuje
- letní vila - letos mimořádně otevřena veřejnosti několikrát v týdnu https://budejovice.idnes.cz/vila-prezident...
- a hrobka
Včera - jsem měla chvíli pocit, že jedu z Cuxu. Přitom to byla jen cesta podél evropského veletoku ze středočeského Olympu.
Copak ten kopec, ale ta elektrárna, ta mě potěšila.
Takové lehce testovací a přeháňkové :-)
Potřeboval jsem otestovat a doladit vidlici po opravě a vyrovnání, tak jsem to vzal pokud to jen trochu šlo po kořenových cestách a dal kolu slušně zabrat a vše naprosto sedělo.
A protože je středa, setkávací den s příteli, tak jsem nemohl chybět už jen proto, že jeden je Ladislav, jeden Lubomír, jeden je Petr a jeden je Pavel. takže setkání a krátké posezení, pak projížďka a přečkání v hospodě krátkou přeháňku dešťovou i rumovou a pak zase krátká projížďka a opět přečkání přeháňky dešťové a samozřejmě i rumové :-)
Móc pěkné to bylo :-))
U tebe (ausgerechnet) bych se tedy nenadál, že jezdíš (čas od řasu) "pod vlivem"!
A to jako proč? :-)
Pod vlivem přátelského setkání dost často :-))
S Jardou jsme seděli na pivku a dorazila tam banda cyklistů pod velkým vlivem přátelství. Zrada, že zahrádka s posezením byla vysypána kamínky. Jeden vyoral pěknou brázdu, ale ustál to, druhý vyhrabal past na medvědy a zalehl. Kamarádi si jej duchapřítomně vyfotili. Další sice zastavil, ale snahu přehodit nohu přes sedlo vzdal a raději kolo položil. Kolo opustil s několika výkruty, ale vybral to. Bylo to silné přátelství! :-D:-D:-D
Tak takoví přátelé zase zdaleka nejsme ani když se sejdeme pěšky :-)
Tak to by servírka měla být Jaroslava :o)))
Předchozí hospodský byl Petr, ten současný je hodně šikovný mladý muž, ale je Matěj, teda podle účtenky, kterou každému vnucuje :-))
Pak nezbývá, než ho překřtít na Jarušku :o)))
Copak o to, to my bychom ho po několikátém rumu i překřtili, ale nejsem si jistý, že by nás příště ještě obsloužil. Myslím, že by spíše snesl Metuda :-))
Kdybys byl pořádnej chlap, napsal bys mi po rumu něco hodně ošklivého :-)
Po tak dobrém a lahodném? To by snad byl i smrtelný hřích :-)
Dneska necyklo (včera sice cyklo, ale bez focení) s dcerou po nějakých těch štajnech. Bylo dobře, že jsme vyrazili brzy, dalo se zaparkovat a nahoře nezacláněly ve výhledech davy ... ale jen pár horolezců :o)
Neuer Wildenstein a Hinter Winterstein:
Dneska jsme ráno jeli z Drážďan, byli jsme na Noci muzeí. Tak jsem jen zíral, kolik lidí jelo vlakem na výlet. Na těch skalách museli přepadávát přes okraj, to se tam nemohlo vejít.
Mimochodem, jedno z míst, které jsme navštívili byl Panometer Dresden, kde jsem nikdy před tím nebyl, aktuálně tam mají "Barokní Drážďany", to mě rozhodně zajímá víc než alternující "Drážďany v roce 1945". Musím říct, že jsem na to obří panorama koukal s otevřenou pusou. Těžko uvěřit, že ta první fotka je pohled na vnitřní stranu svislého válce, ta perspektiva je i na živo tak přesvědčivá.
Tak to ti docela závidím. Do toho bývalého plynojemu se už pár let také chystám. Před pár lety tam bylo Panoráma na téma Řecko - na to jsem byla hodně zvědavá. Ale tehdy přes nás přecházela ta vlna veder "ze Sahary", tak jsem Drážďany vyměnila za bazén v Bad S.
Mě tam nikdy nic moc nelákalo. Ale právě Noc muzeí využíváme k tomu, že mimo jiné navštěvujeme místa, kam běžně nechodíme. Zrovna včera jsme takhle byli v městském muzeu na nějakých moderních malířích. Já moderní umění vcelku rád, ale kdybych za tohle měl zaplatit normální vstupné, tak to bych těžce nesl.
Jinak jsem musím říct, že když jsem srovnal včerejší noční Drážďany s tím jak jsem před 14 dny večer coural mezi Rudolfinem a Štefanikovým mostem, tak mě přišlo docela líto, jak ta Praha byla vydána opilým turistům napospas.
Kolem tohoto dubu jezdím/chodím už přes 40 let.
A tohle z něj dnes zbylo. Trochu smutné.
Víkend a konkrétně sobota se zdála jako vhodná k volné projížďce do Slezských Beskyd. Něco podobného jsem ještě nejel.
Pokud si někdo chce vyzkoušet své schopnosti jízdy a především kvality svého kola, tak můžu jen doporučit. Jet se to většinou dá, stačí se nebát a vyrazit :-)
Na Beskydování jen tak mezi řečí při pohledu na okolní kopce vypadl z Hekynena nápad podívat se do Polska na ten hrbol s anténou :-)
Nápad se mi zalíbil a k realizaci bylo jen pár dní a sobota se zdála jako dobrý den k výjezdu na Skrzyczne.
Bylo poněkud chladněji a foukalo o trochu víc než by bylo příjemné, ale na druhou stranu alespoň na stezkách nebylo moc lidí a dalo se volně jet a také hospody byly docela prázdné.
Do kopců Slezských Beskyd jsme vyjížděli z polského městečka Ustroň
https://mapy.cz/s/2OakK
Doporučuji se stavit na Zbojnické chatě (bod 4) a dobře se posilnit, před stoupáním k další zastávce v hospodě Bílý Kříž (bod 7) na výborné bramborové placky, třeba se škvarkama. Pak už následuje jízda po hřebeni přes Malinovskou Skálu na nejvyšší vrchol horu Skrzyczne.
Následoval náročnější výjezd a občas výstup na Beraní horu (bod 12) a vyvrcholení následovalo sjezdem přes Wierch Równiański k horské chatě Schronisko PTTK na Przysłopie, kde se dá dobře najíst.
Pak následoval sjezd do sedla Kubalonka.
Na trase se dost často měnil beskydský písek ve štěrk a valouny, které už občas pod koly zlobily. Velké a hrubé kameny krásně drží a nekloužou. A úžasný zážitek byla jízda asi 1,5 km dlouhým kamenným korytem a jízda po plovoucích kmenech bylo něco. To se nedá popsat, to se musí jet a zažít :-))
Pak už záleží na každém kudy a jak chce jet.
Pár fotek z cesty a jedna z Těšína. :)
Bylo to moc hezké, zážitek byl velmi, ale opravdu velmi silný, nohy bolí ještě dnes... :-D
A takhle vypadá anténa z blízka.
Dojeli jsme, já v rychlosti na sebe navlékl bundu, taky abych v krátkých rukávech nevypadal blbě vedle turistů v prošívaných bundách s kapucí :-) udělal fotku a rychle jsme mizeli z té hodně větrné hůrky :-)
Začal jsem znova dojíždět do práce. Mám rychlejší lehokolo, co jsem dřív neměl, tak jsem si říkal, že cesta bude kratší a s menší námahou.
Jenomže - kolo je neodpružené a stav okresek na nejkratší trase je místy takový, že jsem se trochu přepočítal.
Pro ideální povrch bych musel striktně po silnicích 2. třídy, to je ale kromě většího provozu delší a časová výhoda rychlejšího kola se ruší.
Někde se dá jet přinejhorším prostředkem cesty, kde je to trochu hladší a hlídat si provoz. Jenomže díky různým uzavírkám teď provoz trochu zhoustnul.
Vidím za sebou kamion, tak jedu ke kraji, ať mě může předjet. Ale tam se to zrovna moc nedá.
Kdybych zůstal uprostřed, třeba by vydržel jet za mnou dlouho, ale taky by mohl začít troubit.
Tak chvilku drncám po pekáči buchet a když už jsem přestával vidět (vestibulookulární reflex pro stabilizaci obrazu při určité úrovni vibrací prostě nestíhá), tak jsem uhnul do příkopu, postavil se, že mi nic není a jasně ukazuju, že může jet.
Ale on zastavil a stojí...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
A stojí...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
A pořád stojí a tváří se nechápavě.
Za ním šňůra aut.
Já ještě posunkuju a ukazuju, že po tomhle teda nemůžu. Pak se konečně rozjel a i všichni další.
Asi nepochopil, ale já teda taky ne.
Tak nevím, jak dlouho mě to bude zas bavit.
Asi budu muset tou delší trasou.
Ještě máš několik možností, asi nebudou všechny úplně ono, ale řešením by bylo najít ještě jinou trasu a pak je i střídat, přestěhovat se k pracovišti nebo najít práci u baráku. Taky je možnost přestat pracovat, to ale vyžaduje nejdřív vyřešit za co žít a kde na to vzít :-)
Práci u baráku jsem právě vyměnil za tuhle.
Ale už jsem si našel ideální cestu zpátky. Je to o 3 km delší, něco přes 25, ale profil i povrch je tak fajn, že bývám doma za 40 minut bez pocitu dřiny, žádný závod, pro rychlejší lehokolo jak dělané. A to při bezvětří - včera návrat před půlnocí.
Dlouho se jede v kuse na nejtěžší převod, přitom start i cíl jsou stejně vysoko.
Opačně z toho ale takový pocit nemám, tak ráno jezdím různě modifikovanou kratší, zato časově vždycky delší trasu s horším povrchem, ten nejhorší je na úseku mírně do kopce a tam to tolik nevadí. Na ní aspoň bývá o dost menší provoz.
Včera jsem jel přes Drahanskou vrchovinu směr Protivanov do Konice.Pěkná trasa a v Konici jsem si prohlédl zámek s asi největší sekyrku.Bylo pěkně tak jsem si prodloužil cestu do Chornice,kde je pěkný kostel a zastřešené schodiště.Úsek železniční tratě z Chornice do Kostelce na Hané se mě moc líbil.Jěště za starých časů zde jezdila malá parní lokálka a nádherné údolíčko a nádraží byly jak z jiného světa.Dnes již asi není v provozu,koleje jsou rezavé a nádražíčka co jsem uviděl z cesty již také nyvypadají.
Dneska pod Smrkem chvíli po trase Mílí. Čekal jsem jestli nenatrefim některý z tandemů na singlech. Nenatrefil, takže jak to projížděj mi je stále zahaleno tajemstvím.
PS. pravačky toho v červeným jsem si všiml až při vyvolávání fotek.
Rozesmál mě termit "vyvolávání fotek" :-)
Pro nepamětníky to může znít až tajuplně a tak nějak šamansky. Oni fotky stahují případně pak ještě upravují, a umí je zkopírovat. :-)
Vlaky tam ještě jezdí. Jenom úsek Dzbel - Chornice byl tři roky zrušený (krátce potom, co renovovali všechnu signalizaci na přejezdech) a to byly teprv rezavé koleje. Už jsem čekal, že tam taky chystají cyklostezku. Ale bylo to jenom od prosince 2011 do prosince 2014.
Když jedu přes Vyškov tak někdy jedu kolem rybníku Kačenec.Občas tam potkám kamaráda rybáře a trochu požertujem a přijde na dobrácké rady.Dnes stál u vody a na mě zdálky mával.Myslel jsem si,že je to zas nějaký špás.Na konec jsem pomáhal(držet prut)a úlovek měl 117cm.Pěkný zážitek.Snad poprvé jsem viděl rybáře něco většího chytit.
Minulý týden jsem se odpoledne vracel z práce, proti mně jel v zatáčce náklaďák. Dost to hnal, když byl na mé úrovni, tak to nade mnou šplouchlo a chrstla na mě voda z nějaké kádě. S tou vodou ale i cca 20 cm velká ryba. Byl jsem z toho dost paf - ne proto, že jsem byl tak trochu mokrý, ale co s tou rybou - mrskala se na asfaltu, nejbližší rybník cca deset kiláků, řeka ještě víc... no, musel jsem ji tam nechat, jen jsem ji dal do trávy...
Ty ryby nejíš? :-))
Sice ne dnes, ale 7.7. 2018. Vydrápali jsme se kolmo na Dyleň, byl krásný den a těšila jsem se na výhledy.
Místo výhledů jsem nafotila tohle a přiznám se, že to se mnou docela otřáslo. Vlastně jsem v tu chvíli pochopila, že můj muž měl pravdu, když večer předtím říkal, že jasne slyší střelbu ze sapíku. Já, neznalá holka z Prahy, jsem tvrdila, že je to vzdálený ohňostroj.
Tohle by snad mělo být i trestné. To už můžou pořádat slety milicionářů, přátel StB a členů SS
A U Kaštanu každoročně imitovat založení KSČ...
"Hostinec U Kaštanu kde byla Ladislavem Zápotockým a jeho soudruhy dne 7. dubna 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana"
Kde byli, radko, v té době komunisté?
Když už si to z té wikipedie opsal, tak si to měl opsat celé.
"...K odkazu této strany se hlásila Komunistická strana Československa."
Ale jinak máš pravdu, napsala jsem to nepřesně. Od školních časů mám zkrátka dům u kaštanu spojený s komunisty.
Nejsi sama, z dějáku si to pamatuju stejně. Všechno pokroutili, k.k.!
Tomu by se nechalo předejít, kdyby se tyhle složky sloučily do nějaké obdoby americké národní gardy, ne? Parlik by to teď jistě odsouhlasil. :-)
Jj, bohužel:-((
Srovnej:
nařízení ministra národní bezpečnosti o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně (rok 1951)
s
návrhem ústavního práva o tom, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu (rok 2017).
Nakonec to pro mě byla sice nemilá ale poučná zkušenost. Donutila mě vykouknout z mé sociální bubliny.
Myslela jsem si, že dnes již nechceme ploty s ostnatými dráty a střílení po lidech v době míru - ať už po imigrantech nebo po emigrantech.
Vzpomínali jaký to je zastřílet si na živly opouštějící nelegálně sociálismus?
A občas i na nějakého houbaře... http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20160721...
Tohle mě nechává v klidu. Je naprosto normální, že kluci, co sloužili u pohraniční stráže, se setkávají na rotách a vzpomínají - byla taková doba a vymazat se to nedá. Jsou i webové stránky vojensko.cz, kde je část věnovaná právě pohraničním útvarům a zejména ty staré fotky jsou zajímavé.
Ale něco se mnou přece jenom taky otřáslo: po týdenní dovolené v Rakousku jsem včera večer se zájmem sledoval zprávy v TV. A budoucí ministryně Malá má asi problém s diplomkou - aspoň podle vyjádření těch, kdo to kontrolovali. Co je na tom zarážející? Že velké části poslanců to je úplně jedno, nepřikládají tomu význam. Ty prasata mají máslo na hlavě, tak radši se v tom nechtějí šťourat.
To je podle mýho na pováženou, a ne nějaký setkání bývalých vojáků :-)
Bylo by asi normální, kdyby se setkávali tehdejší kluci někde u pivka a zavzpomínali na lumpárny na vycházkách, nebo jak mastili mariáš.
Jenže tihle se sešli v mundůrech a zavzpomínali si na střelbu ze sapíků. Fakt ti to připadá normální ?
Poslechni si tohodle. Fakt výživné :
http://dopice.sk/lGR
Jeden má rád vdolky... Bohužel je v lidský populaci dost takových, pro něž život bez hraní si na vojáčky by byl dost oktrojovanej. Někteří střílejí barvou, jiní ostrejma, lepší už to nebude. Vojna se na nich podepsala. Může se mi to nelíbit, můžu proti tomu... :-)))
Jenže je vojáček a vojáček. Dobře se dá pochopit vojáček, jehož posláním je obrana před vnějším nepřítelem. Jenže tihle byli dobře politicky zpracovaní a zmasírovaní pro boj s vlastníma, pro ochranu politického režimu. To už s hraním si na vojáčky má společného málo.
Jasně, byli zmasírovaní, byli jim vymyty mozsky a pocházeli z košer rodin. Ale poslouchali rozkazy, což podle tehdejších zákonů museli a jedno, zda volky nebo nevolky. A když rozkaz zněl zneškodnit muže s koženou brašnou, tak zneškodnili rovnou dva. Ale mám dojem, že už jsme v pohádce O perníkové chaloupce.:-)
Obranu před vnějším nepřítelem má zajišťovat NATO. Ovšem zasáhnout proti imigrantům, kteří de fakto obsazují Evropu, to ne-e.
Naopak Rus by moh´, tak jeho hranicím vyšleme vojáky.
No prosím, a je po Malé.
"Navrhnu prezidentovi, aby řízením rezortu spravedlnosti pověřil mě"
A je to!
Kdyby si z ní radši vzal příklad...
Másla má na hlavě víc než Malá...
Odkud máš ty "zaručené zprávy"?
Jeké zaručené zprávy?
Jako že ministerstvo spravedlnosti nebude vést podvodník ale třestně stíhaný podvodník?
:-))
Presumpce neviny je právní domněnka, podle které je na účastníka trestního řízení v jeho různých fázích (podezřelého, obviněného i obžalovaného) nahlíženo jako na nevinného, pokud není pravomocným rozsudkem soudu rozhodnuto o opaku
Však já neříkala, že je vinný. Říkala jsem, že je trestně stíhaný. Však o vydání sám požádal sněmovnu.
Jak bude trestně stíhaný dělat premiéra a řídit ministerstvo spravedlnosti teprve uvidíme. Vše záleží na komunistech.
Reagoval jsem na radčin příspěvek.
Z toho, že jsi na něj zareagovala ty, jsem usoudil, že radce děláš (ač nežádána) "Ovčáčkovou"
Ale výhledy nakonec taky byly.
Fotoreport zde:
https://lannka.rajce.idnes.cz/Pejsek_a_Kocicka...
Odpoledne jsem to vzal kousek po trase Mílí, ale žádní zničení mílaři už v podél cesty neleželi :o)
Zpátky z Velké Jizerské Louky přes Smrk, zkontrolovat jestli jsou všechny kopce na svých místech - je to fuška, ta kontrola, ale hlásím, že žádný nikdo nepřemístil!
PS. tak si říkám, kdy se o Míle pokusí nějaký ležákista, když už to zkoušel i jednokolkář (tandemy a kolobrndy běžně).
Dneska jsem potkal tisícemílaře na hřebenech Orlických hor. Potkal jsem dvě skupiny a 2 samotné, celkem asi 9 lidí.
No a když jsem je viděl jak jeli po těch pohodlných cestách, tak spíš vypadli jako by byli na pohodovém rodinném výletě a ne že jedou takovou lajnu. A když jsem viděl jak 4 opatrně a pomalu sjížděli po té širokánské, pevné, suché a docela hladké promenádě z Polomského kopce k Šerlichu, tak jsem si říkal, že na to tímhle tempem budou potřebovat aspoň půl roku a já bych snad měl víc šancí dojet než oni.
To byl asi samotný chvost - právě ti pohodáři :o)
O závodění, nebo o čas, jde tak maximálně takovým pěti na čele a poslední čtvrtině už ani těm ...
Koukám na pozice jezdců a ty co jsem viděl, tak to byl úplný závěr. Posledních 5 se fláká hodně vzadu a šestá sjela z hřebenů a šla bydlet do hotelu v Olešnici a to bylo luxusní počasí a před ní je po pár kilometrech nejméně osm míst, kde se dá velmi dobře s přespat pod střechou a nemusí se zase sápat na hřeben hor.
Tak jestli si na trasu vyčlenili dva měsíce, tak zatím v pohodě stíhají, ale čekal bych od účastníků podobného závodu, že mají větší ambice než dávat slabých 70 km denně.
Jo, jsou i taci. Prihlasit se muze kazdy, neni to zadna vyberovka. Vetsina ale dava denne pres sto a spi po trase. On to neni ani Zavod, tedy se souperi, jde jim co jsem s nimi mluvil, o prekonani sebe sama. Kdyby to byl zavod, nikdy bych to nepodporoval ;-)
V podstatě každý závod je především soutěž sám se sebou a výkon a výsledek se vždycky porovnává s ostatními zúčastěnými. A když se zadaří, tak se soupeř poráží a to zvlášť těší a motivuje k lepšímu výkonu. Bez motivace být lepší než někdo další, by se mnoho lidí nepřihlásilo a už vůbec by nepodávali takové výkony.
1000 mil je závod jako každý jiný, má start, cíl, trasu a velmi přesně dané podmínky.
Taky se občas zúčastním nějakého "závodu" kde jedu především sám proti sobě, ale každý lepší výsledek a překonání soupeře potěší.
Kazdy ne ;-)
S kolegou z prace jezdime jarni i podzimni Eduv Cykloorientak. No a kdyz jedeme okolo, tak zajedem na rozhlednu, nebo vyhlidku, pripadne si vyberem tu horsi, ale delsi cestu. Cas mivame pravidelne nejhorsi (pokud nekdo nezabloudi).
Ovsem v hledani "cilu" uspesni jsme :-)
Dneska jsem do báglu cvičně nacpal Drtičovu plnou polní a protože bylo pondělí a nejezdí cyklobusy ani lanovky, tak jsem vyrazil na hřebeny Orlických hor a dal jsem si takovou menší pohodovou vyjížďku. Dalo to krásných 60 % průměrného Drtiče :-))
Z Olešnice na Polomský kopec jsem potkal ve volné přírodě menší stádo krásných koní. Neměli kam uhnout a já taky ne a chvíli trvalo než jsem zjistil, že to jsou docela přátelská a krapet zvědavá stvoření. Stádo koní jsem ještě nehnal a tohle bylo poprve, asi po půl km je to přestalo bavit a šly zpátky, ale asi se jim to zalíbilo chvíli mě zase doprovázely :-)
Stavil jsem se na Masarykově chatě na svačinovou velice dobrou moji oblíbenou kulajdu. Následoval přejezd přes Velkou Deštnou a cik cak přes hřebeny kolem Kunštátské kaple na Anenský vrch a krásným sjezdem a do Rokytnice na vepřové výpečky se špenátem a bramborový knedlik s dobrým pivem. Jenže při sjezdu do Rokytnice jsem se zahleděl do vsi a nevšiml si dost blbé díry na jinak dobré cestě. Půl hodiny zpoždění a spravily to dva větší fleky :-)
Po dobrém obědě z Rokytnice do Říček Julinčiným údolím to byl docela nářez a tak malý oddych v otevřené hospodě Devětsil. Opětovný výjezd na hřeben a jízda po hřebeni zase krapet jinak, kde jsem potkal asi devět cyklistů z tisíce mil, ale byli to nějaký divný flákači a ne výkonnostní bajkeři :-)
Stavil jsem se u prameniště říčky Bělá, kde jsem ještě nebyl a pak následovalo něco na co jsem se těšil celý den. Sjezd z Vrchmezí do Olešnice. Je to v podstatě 450 výškových metrů téměř volným pádem a jen se pevně doufá, že to pláště a brzdy nějak podrží :-) Když je sucho, ale ne prašno, tak to je přímo lahůdkový a prémiový sjezd.
nejeli jsme kolem té kapličky na minulém Beskydování? nebo to vypadá jen podobně? :-)
To jsme fakt nejeli :-)
Kunštátská kaple je na hřebeni Orlických hor
https://mapy.cz/s/2Ptwn
paměť klame, fakt vypadala jinak :-D
https://slunebruca.rajce.idnes.cz/20160611...
Jééé, Kunštátská kaple. koukám, že už je opravena.
Je udržovaná, ale s tou opravou to není žádná sláva, spíš jen tak aby se stav nezhoršoval
Našla jsem fotky z Dámské - ľetí to, letí, jely jsme tam v roce 2014!!!
http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20140724...
http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20140724...
A můžu si ještě rejpnout?!?
"...Stádo koní jsem ještě nehnal a tohle bylo poprvé, asi po půl km je to přestalo bavit a šly zpátky, ale asi se jim to zalíbilo chvíli mě zase doprovázely..."
:o)))
To klidně můžeš, chvíli jsem nad tím váhal, obě varianty mi přišly divné a tak jsem si vybral, když ty koně, no evidentně blbě :-)
No, mě to spíš pobavilo, jak se ti to stádo a koně pomíchali :o)))
Ale přiznám se, že jsem se do toho taky docela zamotala, než jsem si uvědomila, že "stádo" je střední rod, takže tam je jakékoli "i/y" blbě :o)))
Já tam na té cestě přemýšlel spíš o tom jestli mě těch asi 15 koní nechá mezi sebou alespoň projít. O průjezd jsem neměl moc odvahy se pokoušet. Ale musím říct, že pocitově nic moc, když jsem jel do kopce rychlostí 7 a hned asi 3 metry za mnou si to dupalo stádo koní :-)
Taky jsem si při čtení říkala, že bych mezi ně nevjela.
Chvilinku to trvalo, ale nakonec jsme se dohodli jak to bude :-)
Ale byli nádherní a nejspíš všechno klisny. A teď už v tom i/y mám už úplný chaos :-)
Netuším co to je za koně ani k čemu mají sloužit, na nějaké dostihy jsou malý a pro tah slabý. Nevim kdo je majitel, nikde žádné ohrady, jen volná příroda a stádo pěkných koní :-)
Ještě ty mě štvi. :-)
Měl jsem s mladým jít o prodlouženém víkendu na pěší vandr do Orlických. Z Rokytnice do Olešnice.
A dva dny před tím dostal angínu a antibiotika. Takže jsem ho sice měl, ale celé čtyři dny jsme trávili zavření doma. :-(
Léto, volný víkend a angína je blbá kombinace.
Z Rokytnice to doporučuji vzít Julinčiným údolím do Říček, pokud to nechceš jít vrchem kolem Haničky.
Zásadně nahoru přes kopce - Anenský vrch a Velká Deštná.
Tak až to půjdete tak hlavně mimo asfalt a a z Pěticestí na Velkou Deštnou tudy
https://mapy.cz/s/2PD7n
V obráceném směru to jezdím na kole a je to moc pěkné.
Zkus někdy do trasy zakomponovat jízdu po modré z Anenského vrchu do Vamberku
https://mapy.cz/s/2PD19
A pokud nepojedete naložený, tak za hezkého počasí se vám to určitě bude líbit.
Jinak sjezd Julinčiným údolím z Říček k rozcestí Hamernice na silnici č.310 je moc pěkný a pohodový úsek.
Asi nějaká epidemie? :-)
My měli jet s mladým na cykločundr z Břeclavi do Dalešic. Noc na středu problib a pak celý den prosral, tak jsem to odložil na další den, pátek. Sice jsme vyjeli, ale pro změnu ho chytla migréna, takže se v Sedleci opět poblib, tak jsme to zapíchli a jeli zpět. V sobotu byl KO, protože den předtím krom sendviče ke snídani vůbec nic nejedl a ani vlastně nepil, takže jsme si zajeli jen na Soutok. No a v neděli ráno pršelo, tak jsme vyrazili trochu později, původní cíl Výklopník jsem upravil na kolem Moravy na Vykopávky Mikulčice, zpátky lesem do Lanžhota a přes Pohansko do BV. No ale 160 km jsme ta ty tři dny dali, takže tak úplně jsme se neflákali. :)
Sem si pořídil stafylokoka...zlatého...heč.. sakra roky jsem všechno přecházel a teď mě to nějak dohání...
Tak to je taky husťárna :o)))
Teda podle toho, kde ho máš...
Vnučka si včera pořídila spálu:-((
Takže zrovna dnes řešíme, jak izoloval jejího bráchu a na nejhorší dobu ho rozdistribuovat mezi babičky, dědečky tetičky a strejdy.
V sobotu mají jít s tátou na čistě klučičí vandr pod širák, takže musíme kluka udržet zdravého.
Spálu?!? Tak to jí ani vám teda nezávidím.
Jako malá jsem byla se spálou v nemocnici.
Tak ať se to podaří zvládnout.
Já s ní byl doma protože dětský lékař ji identifikoval jako nějakou alergickou reakci. Až teprve později, když u nás byla maminčina kamarádka, zdravotní sestra, tak diagnostikovala spálu. Ale to už mě doma nechali, že už je to jedno.
No tak už ji ma i mladej. Takže s oběma denně do Krče na penicilove injekce. Ale snášejí to statecne.
Nemoc vždycky něco překazí ... ale vandr se o prázdninách určitě stihne.
Tak jasně, hlavně ať jsou zdravé. Užily si těsně předtím krásné čtrnáctidenní putování s rodiči a holt to někde chytly. Tipla bych to na návštěvu akvaparku, ale s tím holt člověk nic nenadělá.
Pro radku: dnes, pokud nejsou kompikace, děti ve špitále se spálou moc nechtějí. Jakmile řekneš, že máš auto a nebudeš děcko na injekce vozit mastnou tyčí, tak je to dané.
Jo, auta jsou fuj, ale občas se hodí:-))
Tak jasně. My v tom roce 1967 bydleli u hraničního pásma pod Vranovem a o autu jsme si mohli nechat tak akorát zdát :o)))
Pamatuji si, že i ve Znojmě v nemocnici se mnou měli docela zamotanou hlavu a ležela jsem na infekčním s dospěláky.
Ať se ti vaši dva malí marodi rychle vyzdraví. Angín je teď po těch horkách opravdu nějak moc.
Já si pamatuju, jak za těch starých časů moje máma, coby zdravotní sestra na obvodě, vždy odpoledne vzala přenosný sterilizátor, oběhla obvod a napíchala všem předepsané injekce. Mezitím doktor poběhal po akutních infekčních pacientech, které jejich rodinní příslušníci nahlásili dopoledne v ordinačních hodinách.
Akutně nemocného tehdy nikdo moc do ordinace mezi ostatní pacienty netahal.
Tak zítra začínáme s Matějem v Hřensko.
Chci být férák, tak jsem si připravil řeč.
Nastavit pravidla je důležité.
Jestli jsem na něco Zapoměl, dejte mi vědět prosím
Hele mladej, my se moc neznáme.
Já jsem tvůj děda, může se mi to nelíbit, ale hovno s tím nadělám.
Tak si ujasníme pravidla.
Pravidlo číslo 1:
Budeš držet hubu.
Aby bylo jasno, je mi úplně u prdele, co si myslíš, že tě bolí, nebo co potřebuješ. Já, protože k nasrání starší než ty, vím líp než ty, malej šmejd, co je pro tebe dobrý.
Pravidlo číslo 2:
Nemysli si, že jsme nějací kámoši.
Já jsem šéf a ty si hovňous. Malej sráč.
Takže žádní kámoši, ty sračka, já pán.
Pravidlo číslo 3:
Nebudeš fňukat. Život, kurva, ten bolí a s nikým se nesere. Tak když tě porazí auto nebo přejede vlak, budeš se chovat jako chlap, aby i starej děda Pařïk moh bejt na tebe hrdej.
Pravidlo číslo 4:
To je chlapská záležitost, nebude předložena ke schválení matkou.
Pravidlo číslo 5:
Vše, co se na naší výpravě dozvíš, uchováš v tajnosti, zejména před babama, jako Soňa, Zuzka, nebo máma.
Já myslím, že to je v pořádku, pravidla musí být a když to oba dodržíte, tak to nemůže špatně dopadnout :-))
Matějkova máma, moje dcera, mi napsala, že pravidlo "držet hubu" se ho snaží naučit už od jeho tří :-)
Čéče, já jsem nervoznější než pod andorským kopcem, nemám právo na chybu
Prostě mladej nesmí poznat, že jsem z něj počůranej, a já nemám vzor, táta byl drsnej, víc než to.
Tak budu hledat cestu, my se fakt viděli 3x za rok, a teď...
Jak mi to říct a přitom nepoučovat.
Přijeďte za námi, od středy jsme v kampu Königstein
Ne aby´s ho myl!
Víš, jaký ´sou lidi ...
Jo, na to jsem si vzpomenul, to je snad film "Jízda" a skvělá hláška: "Budeme si něco mejt?"
Vím, že to má být nadsázka či fór... ale omezila bych nastavená pravidla jen na oblasti, kde by mohlo jít o život či o zdraví.
A to by bylo asi jen jedno - když zařvu "stůj", tak brzdíš... a pak teprve se můžeš ptát, proč.
Případně bych si ještě ujasnila, jak moc má jasno v pojmech "vlevo - vpravo". Ale s tím má problémy i spousta dospělých, tak bych to nehrotila.
Plus ještě - jestli se teda v podstatě moc neznáte a doufáš, že se to po výletě změní - tak bych se spíš snažila si s děckem trochu povídat... a hodně ho poslouchat místo nastavení pravidla "drž hubu".
Pro mě je třeba tohleto nejvýraznější vzpomínka na mé dětství s prarodiči. Že na rozdíl od rodičů se mnou měli vždy trpělivost a čas zajímat se o mé nápady.
Dík za typ.
Mě strejda naučil:
Postavila putnu vedle rybníka.,
Vystrčila prdel na kominíka...
Že prý táta bude mít radost.
A měl :-)
Mladej šlape jak hodinky, nemusel jsem ani držet řeč
Podobný říkánky si moji vnuci pamatujou na první náslech. Ještě že dcerunka a snacha jsou tolerantní a zatím si na mě netroufají. :-)
To jo, Guten Tag jsem ho učil celý dopoledne...
Šťastnou cestu a věz, že pokud se moc neznáte a jedete spolu poprvé, tak se pravidla vašeho "soužití" začnou tvořit znovu od prvního ujetého kilometru. A možná se budeš sám divit, jak tě dá mladej do latě:-))
Jinro dobrý.Když se vám to podaří tak bude mít kluk vpomínky a zážitky na celý život ,ze kterých jednou bude brát a předávat další je generaci.
Užij te si to.
Zatóm dobrý, bylo kolo (18 km), byla loď, byl vlak...
Škoda, že počasí trochu zlobí, ale zase, kdo to říkal, kdyby nepršelo, stavěl si stan zbytečně..
Celý den leje.
Takže jsme emigroval do hotelu, pak pevnost Königstein, museum železničních modelů v Sebnitz, nákup bonbónů pro brášku v Lídlu (vybíral dlouho a přemýšlivě), teď ho naláduju, a půjde do hajan.
Jsem orvanej jak po celodenním jednání o termínech platby v němčině s nepřátelský naladění protistranou.
Od probuzení do usnutí neustále ve střehu, nechápu, jak je možné, že si chlápek v mém věku pořídí děcko, to je jasná sebevražda.
Vždycky jsem na ty Sasíky Dederónský koukal tak trochu zvrchu. Trabibruders, německý nemluvící...
Bavorsko, tam se mi líbilo, čisto, zdvořile.
To Porůří, kde přes dvacet let působím je zase úplně jiné Německo, a na Sasíky a vůbec Dederóny se tam nahlíží s despektem.
Každou svojí návštěvou Saska se utvrzuji ve svém omylu. Sasík, když chce, mluví německy, a je stejně přátelský jako, Bavor, Šváb, nebo Alemagnec. Dnes jsem zažil takové malé, pro mnohé bezvýznamné gesto.
Naučil jsem kluka pozdravit a poděkovat, a to tak, že náhlas a zřetelně. Těší ho, když mu lidi odpovídají, tak si to užíval.
No a pojedli jsme, zaplatili, už dál z nás nic nevytřepou, klučina poděkoval, jdeme na kutě.
Majitel si nás zavolal zpátky, a dal malému Kindervejce, že prý krásně mluví německý.
Kluk chvilku nechápal, a pak z něj vypadlo "Dankeschön".
Za co jsem to dostal, dědo?
Za to, že nejsi líný se učit německý.
Když budu mluvit německý, vždycky něco dostanu?
Ano, Matěj. Dostaneš. Třeba ne hned, jako teď to vejce, ale slibuji ti, že nakonec dostaneš hrozně moc.
Tak jo, dědo, jak se německý řekne Dobrou noc?
Proč to chceš vědět, kluku?
Chci dostat hrozně moc, víš, dědo?!
Přiznám se, že tohle je věc, která mě dost irituje. Protože tohle se běžně děje i u nás, že dítě za slušné pozdravení či poděkování dostane třeba v obchodě bonbónek. A klidně od Čecha, Vietnamce či Ukrajinky. Samozřejmě je to myšleno v dobrém a taky se tomu podvoluji bez reptání, ale nepovažuji za rozumné odměňovat dítě sladkostmi za normální slušné každodenní chování. Slušná odpověď na pozdrav, milá krátká konverzace, mezilidská inerakce na příslušné úrovni, je, dle mého soudu, víc než bonbónek.
Na druhou stranu chápu, že ten německý majitel jaksi z logických důvodů nemohl zahájit s tvým vnukem mezilidskou konverzaci, pročež volil cestu (reklamního) kindervejce.
Bude potřeba vnukovi vysvětlit, že až se naučí více německy, může se stát, že místo kindervejce dostane mezilidskou konverzaci:-))
Víš, Lanno
Matěj má pech. Má autistickýho bráchu, o dva roky mladšího. A vše se podřizuje Vojtovi, a mám pocit, že do té role "jsi starší tak musíš" byl nasunut mnohem dřív, než my nejstarší sourozenci.
Takže "dostat normální mezilidskou komunikaci" je trochu bruselština a i pro mě, natož teprv pro kluka.
Mám tisíc výhrad k jeho výchově, ale mohu udělat správně jen jednu věc. Až to zase půjde, budeme s Matějem spolu.
Uteklo mi dětství dcery, tu chybu napravit nelze, a tak si užij dědkovství s Máťou.
A Vojtou, a dalšími, bude-li nám přáno.
Je přímá bejt děda.
Jo, je príma bejt dědou a babičkou.
Ale musíš si vybrat:)
Naopak, nemůžeš si vybírat:-))
Samozřejmě že ne, stačí se prohlásit dvojctihodným (ou). :-)
Jak bych to řekla... Jindrovým slovníkem asi tak, že nemám problém s "bruselskou elitou":-))
Být babičkou nebo dědečkem si člověk nevybírá. To buď je nebo není. Vnoučkové se v obchodě nekupují. Jen těžko si dovedu představit, že bych svým dětem řekla: "Heleďte se, teď se mi chce být babičkou, tak mi laskavě pořiďte vnoučata."
Naopak, podle bruselských si můžeš vybrat, budeš se cejtit dědečkem, a nikdo tě nemá právo nazývat babičkou a tím tě diskriminovat.
No a ještě tu o kavárně a máme to zde zase všechno po kupě:-))
A není to pravda?
Pořád se navážíte do Ovar, a on přitom jen následuje Prvního Evropana :-)
https://zpravy.idnes.cz/summit-nato-jean-claude...
To jsou ty elity...
Tak teď se tomu bude říkat "houser"? :-))
Mysleli si, že jsou elita a přitom se jednalo o JELITA......
No jo, ale co chudák třetí pohlaví ? Není ani babičkou, ani dědečkem...
Tak bude prarodič. Fuj to je hrozný slovo :-)
Proč v mužském rodě?
Co má řízení kurnik společného s tvým právem na vnouče?
Praosoba
Rození, toho Google miluju, ví co chci napsat
Je to šestileté dítě.
Neznám mnoho německých dětí, co u nás přijde do restaurace a nahlas řekne "Dobrý den" česky a pak český poděkuje.
Tak byl odměněn za snahu.
A to jo motivuje, tedy doufám.
Jinak, Kindervejce je ta hračka.
To bylo první co jsem mu zarazil, už žádnou sladkost, večeře a sotva dojel.
Byl jsem poučen, to sladké se přej dá Vojtovi...
Kluk byl poprvé v Německu, a dostal dárek. Celou cestu jsem byl pod palbou obtížných otázek, protože druhý děda se zapomenu v druhé světové válce.
A já mu říkal, ti Hitlerovi Němci už dávno umřeli, jsou to přátelští a hodní lidé.
A na každém kroku se ujišťuje, že děda nekecá.
A ten dárek ho namotivoval, možná jen na pár dní, učit se jazyk.
Odměňovat za normální slušnost je špatně, souhlas.
Odměňovat snahu a vstřícnost u dětí je fajn.
Mě to potěšilo.
Vzpomínám si, jak jsme někde s rodiči v Maďarsku byli v kempu, jednu noc, mě bylo asi 12. A naši se bavili se sousedy, anglicky, já lámal a chytal slovíčka. Ona byla z Mexika, on Belgičan. Mluvila o své zemi. Měla takovou hnědou peněženku, a na ní Mayskou pyramidu v Čičen Itzá. A já jsem jí poznal. Zajímal jsem se o Maye a Inky, poklad Inků, dobrodružné čtení, ale táta mi podstrčil i něco co mě může něco naučit.
A já ji uviděl a zvolal jsem, to je Čičen Itzá.
Stále tu peněženku mám.
Dostal jsem jí.
Českej kluk poznal místo, odkud jsem.
Táta byl pyšnej, máma mě hladila po vlasech, a já dostal zase tu samou nekonečnou přednášku, že se musím učit, protože "blbejch je dost".
A pak, ve 13ti,jsem byl expert na Yukatán :-)
Dovednosti k prdu.
Proč to píšu.
Motivace je důležitá.
V těch prvních krůčcích.
A Matějková snaha mluvit německybyla odměněn.
Poděkoval jsi za ni maďarsky?
Ale ano, máš pravdu, je to správné, je to dobré a koneckonců často opakuješ: "Jsi ji v Římě, chovej se jako Říman".
Je ale dobré pamatovat na to, aby se kluk nenaučil děkovat jaksi pragmaticky v očekávání, že dostane slibovanou "koblihu"
:-))
To nehrozí, Teda si myslím.
Hlavně, to není můj úkol a zadání, od toho má rodiče. To ho formují a tvoří.
Jsem děda na dovolenou, ne hlídací babička :-)
Užij si s vnoučkem, dědo.
Jen opatrně s tím učením němčiny, abys hochovi nenadělal v hlavě guláš.
https://www.nakole.cz/diskuse/24939-dukelsky...
Neber to, prosím, v tomto případě jako rýpání, ale opatrně s těmi fotkami. Není to talíř s obědem...
(Třeba to u vás berou jinak, ale já mám naprosto přísný zákaz dávat fotky vnučky na net jinam než do zaheslované složky sdílené výlučně rodinnými příslušníky.)
Nevím proč si dostala minus. Nepřijde mi to upozornění jako nic mimořádného. A není nepravděpodobné, že si dědeček v nadšení nad prvním velkým výletem s vnukem neuvědomí, že to je v rodině vnoučka tak nastavené.
To, že některé děti se nesmí objevit na fotkách řešíme ve škole už řadu let.
Tady zrovna od nějakého dítěte zbyly jen nohy, protože jiná fotka nebyla k dispozici.
Viz níže... Upřímně řečeno, mě vůbec nanapadlo, že tady to upozornění, že ne každý chce mít fotky dítěte na netu, někdo nějak vztáhne na GDPR a na Brusel...
Vždyť je to tu dnes a denně. Náš slovutný literát a český národní trubadůr, který nikdy neopomene oznámit, jak rád a často využívá sjednocené Evropy jak v pracovním tak v osobním životě, nám zde častokrát pěje svoji angažovanou protibruselskou písničku, klidně on-line přímo z Paříže, Německa nebo Španělska.
Žádný div, že dokáže vytřískat angažovanou píseň jak na festivalu v Sokolově dokonce i ze svého dedečkovského výletu s vnukem v Německu.
A pak, že si po ránu hezky jaderně nezakleju.
Abyste se z té bruselštiny neposrali :-)
Rodina vnučka je moje rodina, a je docela normální, maminka, tatínek a dva kluci.
Ne dva tatínkové nebo dvě maminky a tak nemají problémy bruselských elit.
Zjevně tě rodiče za slušné chování moc neodměňovali:-))
Jo, se mnou se tak nesrali
Počkej - jaká bruselština? Já mluvila o rodině.
Já kdybych hodila na net vnučku a dcera mi na to přišla, nejspíš mi ji víckrát bez dozoru nepůjčí. Prostě nechce, aby jí cizí lidi čuměli do soukromí. Na druhou stránku není debil - mazat ji z fotek dokumentujících nějakou veřejnou či školní akci, by fakt nechtěla.
Jen prostě těžce nesnáší "mimibazarovské" fotky "moje dítě papá, moje dítě na nočníku, moje dítě v kočárku, moje dítě na tříkolce atd.
Pokud to u vás nikomu nevadí, tak starat se o to, co Brusel, by mě fakt nenapadlo.
Jde ale trochu i o to, že co je jednou na netu, se už nikdy definitivně neztratí. (Dost problémů tady měl Jirka s velomobilem - není to tak dávno, co jsme to tady v diskuzi řešili.) Prostě jen normální vlastní opatrnost... a po tom zmíněném Jirkově případu si myslím, že to ani není paranoia.
Já to zažil před dvěma lety na Saském cyklosrazu, že se tam zveřejnila adresa, kde budou několik dní ke stažen fotky (zazipované, s heslem) s tím, že jsou jen pro soukromé účely a nesmí se objevit na webu.
Jasně, tohle už je opravdu spíš bruselština. Nějaké hromadné fotky dospělých lidí zveřejněné navíc až po srazu, by mě osobně netrápily.
Ale zveřejnit fotku děcka ze všech stran a úhlů, popis, kde s ním právě jsem, jeho křestní jméno a pro sichr nafotit ještě i stan, ve kterém spí... a být k tomu člověk, co se rád a často chlubí, kolik vydělává a co všechno si může dovolit koupit... Tady si myslím, že trocha paranoi nezaškodí.
Jinak jsem někde četl, že už nejen ksicht, ale i přírodní útvary, památky a tak nebudeš moc fotit a zveřejňovat, tedy bez poplatku.
Prostě jako se jménem Václav Havel, zaplať!
Sice si četl, ale jen na půl :-)
Zveřejnění se souhlasem a případně i s poplatkem platí pro komerční, průvodcovské a propagační účely, ale to platí už dost dlouho, jen se to asi bude víc hlídat.
A co je komerční využití stanoví kdo?
Zkâsnout všechny
Tos mi připomenul jeden moc vydařený fórek imitátora v rádiu. Hlasem Luďka Soboty zavolal (tehdy ještě podle Zlatých stránek na pevnou linku) jakémusi náhodnému jinému panu Sobotovi. Bylo to v době změny zákonů a dost se přetřásala autorská a výhradní práva různých značek a slovních spojení. A tak milému pánovi oznámil, že má příjmení Sobota vyhrazené jako obchodní a uměleckou značku a pán by se měl do dvou týdnů nějak přejmenovat.
Účinek byl téměř okamžitý a přímo famózní. Nestíhali vypípávat. :-))
Už dlouho se mi nepovedlo, abych si 12. července dávala grog na zahřátí. Letos se mi to povedlo.
8-(
Jela si na návštěvu k Eskymákům? :-)
Stačilo dnes být v Kořenově: celodenní déšť a na teploměru 13 C. Večer nám díkybohu pan domácí zatopil.
Hmmm, tak to si asi na Dámskou vezmu pro jistotu i dlouhé cyklisťáky...
Přes 3 řeky, přes 3 hory a přes 3 země :o)))
Zevrubně: Turnov - Kozákov - Semily - Ještěd - Žitava - kousek Polska - Frýdlant - Raspenava - Liberec.
Jo, bude to trošku záhul...
Zatím nám ale dělá problémy jen přeprava s ČD, protože zrovna v téhle části republiky se snad rozhodli vytrhat polovinu kolejí. Výlukové busy pak neberou kola.
Kvůli výlukám jsme museli předělat start (původně se mělo jet z Mnichova Hradiště) a byl docela problém najít spoj zpátky - nakonec jedeme přes Ústí nad Labem.
Zcela evidentně se nudit nebudeme :o)))
No tak 13, to už je na dvojtý grog a na prst rumu a prst vody :-)
Taky jsem zjistil, že si Nebeská svévolně pootočila termostatem. Už dva měsíce mám vypnutý betlémský světýlko, ale po jejím návratu ze Španěl mě, jak už to u ženskejch bývá, nařkla z lakoty, tak rezignuju. I když neplatí ani findu. :-(
Jak to všichni děláte?
Mám neustále otevřená okna a přesto je doma pořád 25°C. :-(
Bydlí skoro v Rusku, tam už mají to stepní klíma
Buď rád, že tě nevydírá slovy:
to víš, dřív si mě dokázal zahřát ty...
To není problém ani dneska. Dej si pár sérií dřepů, vyběhni si párkrát schody, víc se přioděj a podobný mantry. Jenže ty pak způsobí tichou domácnost.
Já si vzpomenul, jak ten Pěšák od Mládka vyprávěl, jak byl u doktora, že mu není nic moc.
A doktor mu povídá:
Víte covy potřebujete, pane Pešáku? Pěkně si ráno zacvičit, zapotit se...
A Pěšák mu řek:
Já se taky každý ráno zapotím, než si zavážu tkaničky.
Já dneska znovu nastartoval kotel. Těch 18 stupňů v obýváku se mi fakt nelíbilo když jsem přijel domů promočený na kost.
Ale beru to tak, že už je počasí jako po sv. Anně a to už je u nás často chladno nejen z rána.
Já tady mám 26 s trvale pootevřeným oknem a celé odpoledne tady střídavě prší.
Tady ráno nadějný, pak celý den kosa a déšť. Ale počkal jsem si v práci do pátý a v lese pak po dešti bylo krásně a při nějakých patnácti stupních vlastně i teplo :o)
Jen ten stegosaurus mě vylekal ...
Jj, také mám pocit, že sv. Anna letos byla o měsíc dřív.
Všechno je nějak o měsíc dřív. Jen teda doufám, že Vánoce vydrží až na 24.12. :o)))
Musím tě zklamat. Ty větší Vánoce plánuju asi tak na půlku října, možná začátek listopadu (záleží, kdy přijdou se slevama) ;-)
Jsem dnes zapěla ódu na cyklorukavičky. Dala jsem si lehkou osmdesátku kolem komína a lehla jsem dva kilometry před barákem na šikmo najetém obrubníku na cyklostezku. Spadla jsem naštěstí na chodník mimo projíždějící auta.
Dlaně v pohodě, holeň, kterou jsem si natloukla o vlastní štangli, leduju.
V sobotu to byla krásná pohodová vyjížďka v Beskydech, při které jsem vydrtil Kopřivnického drtiče :-)
Předpovědi slibovaly příjemné vycházkové počasí, teplo, ale žádné vedlo, lehký větřík a nejvejš pár kapek na svlažení vzduchu. Skoro to vyšlo, jen nějak kolem poledne asi hodinu na nás a půl Beskyd někdo lil hektolitry vody a cesty se změnily v slušně hluboké potoky. Už v pátek večer dobře zapršelo aby se nám neprášilo od kol a tak se louky a pěšiny po průjezdu několik set kol změnily ve slušné klouzavé bahniště. Polední hodinová průtrž patřičně vylepšila hřebenové cesty. Pak se dělalo docela hezky, cesty sice nevyschly, ale aspoň po nich netekla voda :-)
Na start bylo registrování asi 930 cyklistů. Do cíle dojelo do pořadí 678 lidí.
Jelo se mi hodně dobře a docela jsem si to užíval. Objel jsem celou trať podle propozic a vyznačil všech 10 kontrol. Mě to dalo 133 km a asi 3.700 výškových metrů.
Lehce po polovině, asi na 75 km na kontrole Soláni jsem potkal vodu a hadici a tak jsem mohl vypláchnout asi tak čtyři kila bahna z přehazky, řetězu a brzd a tak kolo dál zase velmi dobře běželo a přes Martiňák na Pustevny jsem mohl v klidu zase nabírat další bahno a celkem se mi to dařilo :-)
Na fotkách je registrace k Pohodové vyjížďce před jízdou, totéž pak při krátkém oddychu na Pustevnách a všech 10 posbíraných kontrol a medaile za moje docela slušné 225. místo v pořadí.
Docela mě překvapilo obrovské množství defektů, jen já jsem jich viděl víc než 30, asi tak 10 tržených řetězů, zrovna tak brzd. Je neuvěřitelné kolik lidí podceňuje přípravu kola a hlavně materiál, který použije. Hodně lidí nemá dobrou techniku jízdy na mokrém a blátivém povrchu a přesto jich mnoho vyrazí na podobnou akci na hladkých plášťích s minimálním vzorkem a pak se bojí jet. Viděl jsem 5 pádů na blátě, naštěstí dobrý.
Ještě přidám profil a jednoho Lelka po dojezdu :-)
Zdá se mi, že ti nějak zesklovatěl pohled. :-))
Myslíš jako po tom cílovém štamprlátku slivovice? Dobrá byla, ale dávali ji zbytečně málo :-) I když pro tolik lidí, to je určitě 8 litrů.
Netušil jsem, že někdo fotí, bral jsem batoh, šel k wapce a hlavně jsem začal přemýšlet jaké to asi bude až vlezu po sprchu a doplním minerály a tekutiny lehnu do pelechu :-)
Jo s tou wapkou, to mě docela zajímá.
Já nedávno projela kolo wapkou a dnes jsem zjistila, že mi nějak blbne přední brzda. Sundala jsem přední kolo a jakousi vizitkou, co jsem našla v peněžence (snad mi ten pán promine, že jsem ji zničila), jsem klovala bordel mezi destičkama. Chvíli se mi zdálo, že jsou ty desky větší než by měly být.
Většinou to není potřeba řešit, po vypláchnutí to často trochu skřípe, zůstane tam nějaké zrníčko prachu. Pak stačí se rozjet a párkrát lehce přibrzdit a mělo by to přestat, zrnko vypadne. Když ne, tak kolo vyndat a třeba vyfoukat. Pokud se nesáhne na brzdové páky aby vyjely pístky, tak musí kolo zpátky sednout. Pokud povyjedou pístky ven, tak se musí opatrně zatlačit zpátky.